Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany přírody v Olomouci uložili v únoru 2019 pokutu 200 tisíc korun společnosti IMOS group s.r.o. za nesplnění náhradního opatření. To spočívalo v uvedení poškozené části přírody do původního stavu. Sankce je od 8. března 2019 pravomocná.

Společnosti IMOS (nyní v insolvenci) bylo rozhodnutím ČIŽP z roku 2016 uloženo náhradní opatření, které spočívalo v odstranění skládek odpadů z údolní nivy vodního toku Branná a bezejmenného vodního toku v k. ú. Habartice u Jindřichova a k. ú. Pusté Žibřidovice, které jsou součástí záplavového území. „Jednalo se o 12 tisíc m3 navezeného odpadu, který pocházel z výstavby kanalizace v obci Jindřichov na Šumpersku. Společnost IMOS na uvedenou povinnost před zahájením insolvenčního řízení (v dubnu 2017) ani následně nereflektovala, uložené nápravné opatření neprovedla, a navezený odpad se tak stále nachází na místě nepovoleného uložení,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Zákon o ochraně přírody a krajiny přitom jednoznačně říká: „Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokut je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.“

S ohledem na zavezení údolní nivy dvou vodních toků a navezení materiálu až do koryta došlo podle inspekce ke zmenšení využitelného záplavového území a poškození ekosystému údolních niv vodních toků. Hrozí také riziko destrukce navezeného materiálu v důsledku vodní eroze při zvýšených průtocích v korytě. V současné době navíc na předmětných lokalitách dochází k rozvoji ruderálních[1] druhů rostlin i k navážení dalších odpadů ze strany občanů.

Se společností IMOS bylo vedeno správní řízení, které v červnu 2016 vyústilo v uložení sankce 90 tisíc korun za škodlivý zásah do významného krajinného prvku údolní niva.

„V neprospěch obviněného je nutné zohlednit povahu jeho činnosti, a to, že jím prováděná stavební činnost je dlouhodobá činnost v nadregionální působnosti, ve které se musel mnohokrát setkat s problematikou odpadového hospodářství. Podle svých vyjádření věděl, že musí respektovat další oprávněné zájmy vlastníků pozemků, osob či orgánů státní správy. Přestože se jednalo o realizaci veřejně prospěšné stavby, byla primárně prováděna činnost obviněného za účelem výdělku nebo opatřit sobě nebo jiné osobě určitý prospěch,“ komentoval případ ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Podle nové legislativy by měl v roce 2030 poplatek dosáhnout 1850 korun za tunu – to je víc než trojnásobek současné částky. Podle Jaromíra Manharta z ministerstva životního prostředí je cílem připravované legislativy do roku 2035 vyhazovat na skládky pouze 10 procent z celkové produkce komunálního odpadu a omezit tak počet skládek v Česku. Více ZDE

Audio: 90′ ČT24 ze dne 5.4. 2018 na téma „Zaplatíš tolik, kolik vyhodíš“ s ředitelem odboru odpadů MŽP Jaromírem Manhartem.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktualizoval harmonogram výzev pro rok 2019, harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI) a střednědobý harmonogram výzev do roku 2019. Dokumenty si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

• Harmonogram výzev na rok 2019 (stáhnout)

• Harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI) (stáhnout)

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019 (stáhnout)

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo "Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, dokumentů BREF a závěrů o BAT". Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument (viz Příloha) s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizovanou statistiku energetického využívání odpadů a alternativních paliv v letech 1989 – 2018. Předmětnou statistiku je možné si stáhnout ZDE

Tržiště na pražském Rašínově nábřeží se postupnými kroky přibližuje konceptu bezplastového trhu. Jak při nahrazování jednorázového plastu postupovat radí případová studie.

Případová studie přechodu z jednorázových na opakovaně použitelné obaly a nádobí na farmářských trzích na pražské Náplavce a obecná metodika pro farmářské trhy v ČR, kterou pro Ministerstvo životního prostředí zpracovala společnost EEIP, a.s., přichází s návrhy opatření pro udržitelné nakupování na farmářských tržištích. Kromě kelímků, které jsou již na trzích postupně nahrazovány vratnými variantami, se návrhy zabývají také výměnou dalších jednorázových obalů, např. jednorázových tácků za opakovaně použitelné talíře. Studie navíc počítá s různými variantami zaváděných opatření, včetně využití opakovatelně použitelného nádobí prodejců, pronájmu od organizátorů trhů a dalších.

Dokument ke stažení:

Případová studie pro farmářské trhy bez plastu (PDF, 2 MB )

Ve světle některých alarmujících vyjádření o nedostatečné kvalitě kohoutkové vodě a zastaralých sledovaných parametrech pokládáme za nutné uvést následující stanovisko.

Rozsah sledovaných parametrů v pitné vodě a jejich limitní hodnoty vycházejí dlouhodobě zejména z poznání Světové zdravotnické organizace, která soustavně doplňuje doporučené požadavky na kvalitu vody, opřené o výsledky zdravotních studií. Limity pro jednotlivé ukazatele jsou poté zohledněny v návazných státních předpisech, včetně těch na úrovni EU. Vlastní požadavky na kvalitu pitné vody, dodávané veřejnými vodovody v ČR jsou v mnoha ohledech přísnější než předpisy evropské. Navíc ČR jako jeden z mála členských států EU má od minulého roku legislativně zavedené povinné posouzení rizik celého systému zásobování pitnou vodou – od zdroje vody až po kohoutek spotřebitele. A právě výstupy z tohoto posouzení rizik ukazují, které parametry jsou pro konkrétní oblast zásobování pitnou vodu rizikové (např. zdroje s vnosem konkrétních pesticidů) a je nutné je sledovat, případně zařadit do rozsahu sledování nové parametry, které jsou rizikové a nejsou ošetřeny stávajícími předpisy. Tento postup vychází z posouzení zdravotních rizik jednotlivých látek a reálných dopadů na člověka. Spekulovat o tom, zda a jaké důsledky mají látky, které se přirozeně a ve výrazně větších koncentracích než v pitné vodě vyskytují v potravinách, je sice možné, ale princip předběžné opatrnosti musí mít nastaven jasné parametry tak, jak určuje i např. stanovisko Státního zdravotního ústavu k přítomnosti mikroplastů ve vodě (dostupné zde).

Na druhou stranu je zřejmé, že lidská činnost způsobuje to, že se do vodního koloběhu dostávají nové a často průmyslově vyráběné látky. I proto SOVAK ČR dlouhodobě podporuje studie a sledování dopadů těchto látek nejen na životní prostředí, ale v součinnosti s orgány ochrany veřejného zdraví i hodnocení dopadů na lidské zdraví, pokud se zjistí jejich přítomnost ve zdrojích vody. SOVAK ČR se aktivně účastní mimo jiné i naplňování Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR, kdy přes odpor zemědělského sektoru požaduje striktní dotační podmíněnost v návaznosti na správnou zemědělskou praxi či aktuálně a z vlastních zdrojů zpracovává normu pro striktní požadavky na úpravu nemocničních vod, které jsou z pohledu vnosů problematických látek klíčové. SOVAK ČR také dlouhodobě upozorňuje na problematiku zhoršování kvality surové vody určené pro výrobu vody pitné, viz například stanovisko zde. Pokročilé technologie úpravy vody (ozonizace, filtrace přes aktivní uhlí), které dokáží tyto látky účinně odstranit, jsou tak v současné době postupně doplňovány na řadu nově budovaných či rekonstruovaných úpraven vod.

Informace, které přinášejí Hospodářské noviny, lze považovat za poplašnou zprávu. Provozovatelé vodovodů, kteří dodávají pitnou vodu spotřebitelům, vycházejí při zpracování posouzení rizik z celostátního monitoringu vod, který je zaměřen zejména na rizikové látky. Tak, jak jsou získávány informace o přítomnosti nežádoucích látek ve vodách, tak je přizpůsoben i monitoring pitných vod. Je evidentní, že věda musí být vždy o něco napřed, než je běžná praxe. Bylo by smutné, kdyby to bylo naopak.

Ing. Oldřich Vlasák

ředitel SOVAK ČR

Za technickou správnost odpovídá: Ing. Radka Hušková, Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.

Karlovarské minerální vody sjednotí od léta barvu PET lahve své minerální vody Mattoni, místo pěti barev bude jen jedna. Sjednocení barev je prvním krokem k mnohonásobné recyklaci použitých PET lahví zpět do nových lahví, a tedy k zásadnímu omezení přílivu nového PETu na trh. Dalším krokem, který k tomu povede, je zavedení zálohového systému. Nápojový průmysl tak získá čistý recyklát potravinářské kvality, ze kterého bude možné vyrábět nové lahve znovu a znovu. Nové lahve Mattoni ve světle zelené barvě se budou postupně na regálech objevovat od léta.

Karlovarské minerální vody (KMV), výrobce minerální vody Mattoni, jdou příkladem a usilují o lokální uzavření koloběhu PET materiálu podle principů cirkulární ekonomiky. Sjednocení barev je prvním krokem k recyklaci použitých PET lahví zpět do nových lahví, a tedy k zásadnímu omezení přílivu nového PETu na trh.

„Nápojový průmysl má nyní úžasnou příležitost stát se plně udržitelným při zachování všech výhod spotřebitelských balení,“ říká Alessandro Pasquale, generální ředitel KMV. „Krokem, který k tomu povede, je kromě sjednocení barev i zavedení zálohového systému. Získáme tak čistý recyklát potravinářské kvality, ze kterého budeme moci vyrábět nové lahve znovu a znovu.“

Portfolio přírodní minerální vody Mattoni zahrnuje 18 variant ochucených a 3 neochucené varianty. Nyní je v obchodech k vidění 5 různých barevných provedení lahví Mattoni. Stáčení do lahví jednotné barvy začne v květnu a v průběhu léta se budou výrobky dostávat na trh.

Mattoni tímto krokem předbíhá Evropskou unii, která v rámci výkladu balíčku oběhového hospodářství připravuje doporučení k tzv. eko-modulaci. Jedná se o
opatření upravující vlastnosti výrobků tak, aby bylo snazší je recyklovat.

O případném zavedení zálohového systému v ČR se nyní vedou živé diskuze, jež odstartovaly studie proveditelnosti vypracované skupinou Zálohujme. Ta sdružuje Karlovarské minerální vody, Institut cirkulární ekonomiky INCIEN a VŠCHT. V případě zavedení systému by bylo možné jednobarevné PET lahve efektivně recyklovat opět do nových PET lahví. Již nyní je na trhu Mattoni Sport Eco, která má lahev s 50% přídavkem recyklátu. Ten však zatím, vzhledem k neexistenci výrobních kapacit, bohužel, nepochází z České republiky. Zálohový systém by to měl změnit a umožnit recyklovat zpět do nových lahví z lokálního recyklátu, v rámci České republiky.

V posledních letech došlo k několika novelizacím zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tyto novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí měly nemalý dopad na dosavadní praxi správních orgánů, oznamovatelů záměrů, autorizovaných osob i všech dalších, kteří do procesů vedených podle tohoto zákona z kterékoliv strany vstupují. Jednalo se například o změnu přípravy dokumentů pro postupy dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (oznámení záměru, dokumentace vlivů na životní prostředí).

Od účinnosti posledních dvou novel již uplynul vhodný čas, aby bylo možné se ohlédnout a podívat, jaké přínosy přinesly do praxe změny provedené právě těmito novelami.

Zároveň aktuální otázkou je, jaké náležitosti by měly obsahovat dokumenty předkládané v rámci žádosti o vydání verifikačního závazného stanoviska, ověřujícího závazného stanoviska nebo prodloužení platnosti stanoviska EIA.

Cílem semináře je podrobně probrat jednotlivé požadavky  na  předkládané  dokumenty pro  potřeby  zákona  EIA. Důležitým tématem rovněž budou přínosy do praxe  způsobené  posledními  dvěma  novelami. Výklad požadavků dle zákona a náhled příslušného úřadu na danou problematiku získáte přímo od odborníka:

Další informace:

• Pořádá: www.Užitečnésemináře.cz

• Termín: Čtvrtek 20. června 2019, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

• Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 – Pankrác

• Cena:  1868,- Kč bez DPH

Ministerstvo průmyslu a obchodu potřetí ocení inspirativní projekty hledající nové využití pro druhotné suroviny. Jste inovativní firma v této oblasti? Máte zajímavý projekt? Neváhejte a přihlaste se. Termín pro podání přihlášek je do 15. dubna 2019 do 12:00 hodin. Více ZDE

Změna nařízení CLP je provedena nařízením Komise (EU) 2019/521 a úpravy se týkají příloh I – VI

Nařízení CLP harmonizuje předpisy a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení látek, směsí a některých specifických předmětů v rámci Unie. Zohledňuje globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (GHS) Organizace spojených národů (OSN).

Kritéria pro klasifikaci a pravidla pro označování podle GHS jsou pravidelně přezkoumávána na úrovni OSN. Šesté a sedmé revidované vydání GHS je výsledkem změn schválených v roce 2014, respektive 2016 Výborem odborníků OSN pro přepravu nebezpečných věcí a globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek.

Šesté a sedmé revidované vydání GHS vyvolalo potřebu změnit nařízení CLP, pokud jde o některá technická ustanovení a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení. Zmíněné změny GHS zejména zavádějí novou třídu nebezpečnosti pro znecitlivělé výbušniny a novou třídu nebezpečnosti v rámci třídy nebezpečnosti hořlavé plyny – samozápalné plyny.

Další změny zahrnují úpravy: kritérií pro látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny; obecných mezních hodnot; obecných ustanovení pro klasifikaci směsí ve formě aerosolu; a prvků definic a klasifikačních kritérií pro třídy nebezpečnosti výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky, akutní toxicita, žíravost/dráždivost pro kůži, vážné poškození očí/podráždění očí, senzibilizace dýchacích cest a kůže, mutagenita v zárodečných buňkách, karcinogenita, toxicita pro reprodukci, toxicita pro specifické cílové orgány a nebezpečnost při vdechnutí.

Dále se mění některé standardní věty o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení.

Některá technická ustanovení a kritéria v přílohách I, II, III, IV, V a VI nařízení CLP bylo proto nutné upravit tak, aby zohledňovala šesté a sedmé revidované vydání GHS.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 17. října 2020.

Odchylně od druhého pododstavce mohou být látky a směsi klasifikovány, označovány a baleny v souladu s tímto nařízením již přede dnem 17. října 2020.

Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2019/521, kterým se pro účely přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008
   
• COMMISSION REGULATION (EU) 2019/521 amending, for the purposes of its adaptation to technical and scientific progress Regulation (EC) No 1272/2008

Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby mohly podniky levněji čerpat povrchovou vodu. A protože by na tomto kroku jednotlivá povodí tratila, pomohl by jim podle představ resortu manko zahladit stát. Případně by se mohla zahojit díky příjmům z podzemní vody, která by mohla podražit na dvojnásobek.

„Z dlouhodobého hlediska nám odběry povrchové vody mírně klesají. Podniky Povodí nemají jinou možnost, než že při snižujících se odběrech povrchové vody musí zvyšovat její cenu,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle jeho propočtů Povodí zdraží do roku 2030 vodu o sedminu až třetinu.

„Takové náklady budou pro spotřebitele již neúnosné a nastane kolaps celého systému,“ varovalo ministerstvo zemědělství v prezentaci svého návrhu pro tripartitu minulý týden. A navrhlo cenu za povrchovou vodu sjednotit a zlevnit kubík na 3,50 Kč, respektive na 0,7 koruny u vody používané na průtočné chlazení (elektrárny).

Dnes si cenu určuje každý z pěti podniků Povodí sám – nejlevnější je voda z Vltavy a jejích přítoků, nejdražší z povodí řeky Moravy.

Kdo by z toho vyšel vítězně? Odběr platí pouze velcí odběratelé, tedy nad šest tisíc kubíků ročně. Čerpají na základě povolení přímo z řek, potoků či vodních nádrží. V roce 2017 šlo celkem o 881 velkoodběratelů. Ze 70 procent vodu odebírají průmyslové a energetické podniky, dále zemědělci, stavebníci a vodárenské společnosti, které z ní vyrábějí vodu pitnou.

Voda do hutí
Protože voda dlouhodobě podražuje, podniky se snaží její spotřebu snižovat.

Ocelářská společnost ArcelorMittal Ostrava, jeden z největších odběratelů Povodí Odry, používá vodu především na chlazení. „V huti pracujeme s tekutým železem a ocelí o obrovských teplotách, pokud bychom výrobní zařízení nechladili, tak by se doslova roztavila,“ říká mluvčí Barbora Černá Dvořáková. Firma ročně spotřebuje 23,3 milionu kubíků vody – z přehrady Žermanice a z řeky Ostravice, z 27 procent vodu využívá recirkulovanou, tedy vyčištěnou na vlastních dvou čistírnách odpadních vod.

Ministerstvo zemědělství navrhuje spolu se zlevněním vody dvě varianty řešení. Buď peníze, které takto vypadnou, dorovná podnikům Povodí státní rozpočet – což by vyšlo na 812 milionů korun. Nebo by mohl podražit na dvojnásobek odběr podzemní vody a tyto prostředky by díru zalepily.

To se ovšem nelíbí Státnímu fondu životního prostředí ani krajům, které si dnes příjmy z poplatků za podzemní vodu dělí na půl. Bojí se, že by přišly o zdroje, ze kterých financují opatření na ochranu vod.

Podniky Povodí dnes utrží za povrchovou vodu 3,7 miliardy korun (údaj 2017), což představuje zhruba sedmdesát procent jejich celkových příjmů. Ty pak utrácejí převážně na údržbu vodních děl, zaměstnávají 3,6 tisíce lidí. Méně závislé je na platbách za vodu například Povodí Ohře, kde více než polovinu příjmů do rozpočtu tvoří výroba elektrické energie. „Máme tu malé vodní elektrárny ve správě Povodí. Kdybychom je neměli, museli bychom vodu zdražit,“ říká mluvčí Jan Svejkovský.

Každé povodí má svá specifika, voda z povodí Ohře míří na zahlazování následků povrchové těžby uhlí (napouštění povrchových dolů) a pro severočeské tepelné elektrárny (voda pro průtočné chlazení), na Ostravsku se používá v hutích a ocelárnách, na Zlínsku teče převážně do průmyslu. Pro představu – velcí odběratelé odeberou od podniků Povodí ročně téměř tolik povrchové vody, kolik činí kapacita nádrží Vltavské kaskády od Lipna po Vrané (1,36 miliardy kubíků).

Speciální kapitolu představuje výroba pitné vody – polovina jí pochází z povrchových zdrojů, druhá polovina z podzemí. Návrh ministerstva by zlevnil vodu těm, jejichž vodárny ji berou z nádrží, a naopak by ji zdražil ostatním, jejichž dodavatelé odebírají z podzemních zdrojů. Jenže zatímco nákupní cena vody před úpravou činí jednotky korun, cena kubíku pitné vody pro domácnosti se aktuálně pohybuje mezi 66 a 114 korunami.

Zdražení, nebo naopak zlevnění při průměrné spotřebě 40 kubíků na osobu ročně by se tak promítlo ve výši asi stokoruny na osobu.

Vodní rezerva v půdě je letos výrazně nižší než před rokem ve stejnou dobu. Špatná je situace především na severozápad od Prahy, na Hané, na jižní Moravě a také na Opavsku a podél Odry. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se spolupodílí na projektu InterSucho, je hlavní rozdíl v tom, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru. Řekl to ČTK. Hodně sněhu bylo v zimě na horách, v nižších polohách ne.

Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června, uvedl bioklimatolog. Zemědělci v nejpostiženějších oblastech jsou podle něj poměrně nervozní a letos víc než kdy dřív musejí zvažovat, jak intenzivně budou hospodařit, jaké plodiny a odrůdy zvolí.

Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě na celém území republiky dobrá a sucho způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce, letos je v některých oblastech z šesti stupňů sucha třetí nejhorší i druhý nejhorší. Situaci vědci porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010.

"Aktuálně ještě situace neznamená nic, na většině území je nasycení nad úrovní 50 procent a vegetace stres nepociťuje. Výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde jsou zemědělci nervozní kvůli kombinaci současné situace s loňským suchým podzimem. Pokud přijdou srážky, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí," řekl Trnka.

Předpověď na nejbližších devět dní naději nepřináší a proti průměrnému počasí v této době je letos sucho. Bezsrážkové období trvá už přes dva týdny a má pokračovat. "Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující," řekl Trnka.

Nedostatek půdní vláhy koresponduje i se situací mělkých podzemních zdrojů, které se nedokázaly v zimě příliš doplnit a nyní už se nedoplní. "Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila pouze na doplnění povrchových zdrojů. Bohužel zima nebyla nijak srážkově bohatá, byla teplá a rychle skončila," řekl Trnka.

InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.

V Česku začala fungovat bezplatná burza druhotných surovin. Cyril Klepek, který za projektem stojí, má v plánu pomoci obcím a firmám k využití toho, o čem si myslí, že je odpad. Úspěch burzy podle Klepka závisí hlavně na rozšíření problematiky nakládání s odpady do obecného povědomí. Více ZDE

V Česku byla spuštěna první online burza druhotných surovin cyrkl.cz

 

Koncem minulého týdne, na konferenci Odpad zdrojem, byla oficiálně představena první česká online burza druhotných surovin CYRKL, zdrojová platforma. Tento unikátní startupový projekt je postaven na principu sdružování nabídky a poptávky druhotných surovin na jednom virtuálním místě. Cílem celého konceptu je hledat využití pro suroviny, které svou primární funkci splnily, ale jsou i nadále použitelné a vhodné pro další zpracování. Za novou zdrojovou platformou stojí její zakladatel Cyril Klepek, inovátor v oblasti cirkulární ekonomiky a Laura Mitroliosová z Institutu Cirkulární ekonomiky, jež se stal zároveň partnerem projektu.

Burza Cyrkl.cz je prostředníkem pro všechny zástupce firem a obcí, které buď nabízejí nebo poptávají sekundární zdroje. Plasty a plastové granuláty, recykláty ze stavebních a demoličních odpadů, sklo, papír, či textil, prostě materiály, které už jednou posloužily, ale pořád mají díky své hodnotě co nabídnout.

„Již nějaký čas se zabývám inovacemi v cirkulární ekonomice a jedna z věcí, která mi na trhu chyběla, byla právě burza nebo platforma, kde se druhotné zdroje mohou dobře obchodovat a snižovat tak transakční náklady vzájemného byznysu. Cyrkl.cz je jednoduchý nástroj pro firmy, obce či jiné producenty odpadu a recyklátu. Dokáže přímo spojit zpracovatele s výrobci a efektivně uzavřít pomyslný cirkulární kruh,“ vysvětluje zakladatel a ředitel společnosti Cyril Klepek.  

Největší potenciál vidí zakladatel burzy u odpadu z plastů, stavebních a demoličních materiálů. V České republice se vyprodukuje tohoto typu odpadu nejvíce, ale z důvodu nemožnosti nalezení vhodného odběratele nebo díky vysokým transakčním nákladům končí často na skládkách. Zdrojová platforma cyrkl.cz funguje velmi jednoduše, stačí se pouze zaregistrovat a vložit nabídku či poptat hledaný/potřebný materiál a následně kontaktovat nabízející firmu buďto napřímo, nebo přes přednastavený online kontaktní formulář. Celé řešení je v současné době pro nově registrující zcela zdarma. „Každá platforma přináší svoji hodnotu, až když ji využívá mnoho účastníků. Vezměte si příklad z Uberu nebo Airbnb, u nich hodnota vzrostla až časem zapojením tisíce zákazníků. My máme v plánu pokrýt veškerý trh ve střední Evropě a pak teprve začne být platforma opravdu zajímavá. Mám radost, že trh zatím reaguje velmi dobře a v současné době již máme desítky nabídek denně s velkým zájmem veřejnosti,“ doplňuje Cyril Klepek.

Institut Cirkulární ekonomiky podporuje nadějné cirkulární star-upy, které se snaží vyřešit současnou situaci v České republice a poukazují na fakt, že není správné odpady pouze skládkovat jen proto, že je to dnes nejlevnější varianta, ale je zapotřebí hledat cesty, jak odpady snížit, a naopak přeměnit je ve zdroje. „Cyrkl.cz bezesporu takovýto projekt je, má obrovský potenciál. Je to nástroj, který pomůže správně zacirkulovat materiálové toky. A proto jsem se rozhodla do něho vstoupit a zúročit v něm své zkušenosti a projektovou činnost z institutu. Aktuálně testujeme odezvu v rámci druhé pilotní fáze, a to nám umožňuje dále poznat trh. Tato fáze poběží nějaký čas a následně máme připravené další inovativní kroky pro firmy a obce,“ uzavírá Laura Mitroliosová z Institutu Cirkulární ekonomiky a provozní ředitelka Cyrkl.

Více informací naleznete také na www.cyrkl.cz.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Havlíčkově Brodě uložili společnosti Sativa Keřkov, a.s. pokutu 100 tisíc korun za porušení zákona o odpadech na provozovně v Keřkově u Přibyslavi. Kromě běžných přestupků jako je nevedení průběžné evidence produkovaných odpadů, netřídění odpadů nebo nesprávné značení bylo zjištěno a prokázáno i nakládání s odpady na pozemcích k tomu neurčených.

Pokutu 290 tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Českých Budějovicích společnosti SLR - CZECHIA s.r.o. za porušení zákona o ochraně ovzduší. Firma, coby provozovatel stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, překročila za rok 2017 roční povolenou spotřebu organických rozpouštědel, nezabránila únikům tuhých znečišťujících látek a neprovedla včas na zdroji broušení autorizované měření emisí. Sankce je od 20. března 2019 pravomocná.

V květnu 2018 provedla ČIŽP kontrolu vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, tj. zdrojů „broušení“ a „lakovna“ u výše uvedené společnosti. Provoz obou je povolen Krajským úřadem Jihočeského kraje. Oba zdroje však provozovala společnost SLR - CZECHIA s.r.o. v rozporu s tímto povolením.

„Společnost ponechala otevřená sekční vrata v zadní části skladovací haly směrem k rodinným domkům, ze kterých se železitý prach z broušení roznášel po venkovní skladovací ploše. Nezabránila také periodicky se opakujícímu tmavému oblaku tuhých znečišťujících látek z výduchu, což se projevilo zvýšenou prašností na manipulačních plochách a při průjezdu kamionů i mimo areál na automobilech, sklenících a parapetech okolních domů,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

SLR - CZECHIA s.r.o. také překročila roční povolenou spotřebu organických rozpouštědel stanovenou na 43 tun za rok, když v roce 2017 spotřebovala přes 63 tun.

Stejné porušení překročení spotřeby organických rozpouštědel zjistili kontroloři ČIŽP také při kontrole v roce 2017. Za překročení stanovené kapacity těkavých organických látek zahájili řízení o přestupku a provozovateli uložili pokutu 100 tisíc korun (listopad 2017). Společnost ale žádná opatření neučinila, nadřadila své ekonomické zájmy nad zájmem ochrany životního prostředí a požadavek orgánu ochrany ovzduší ignorovala. Tuto skutečnost vzala ČIŽP v úvahu v neprospěch provozovatele při stanovení výše další pokuty (290 tisíc).

Od nového roku se firma SLR – CZECHIA s.r.o. přejmenovala na Gienanth Czechia s.r.o.

Na provozovně Keřkov nevedla společnost Sativa Keřkov, a.s. od začátku roku 2016 průběžnou evidenci odpadů, čímž porušila zákonem stanovenou povinnost – shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií. „Nevedení řádné evidence odpadů znamená mimo jiné i nemožnost doložit, zda je odpad předáván oprávněným osobám a zda nebyl překročen limit pro podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady. S tím souvisí i zjištěné ukládání odpadu na místa k tomu neurčená,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Podle jeho dalších slov byly například v jídelně v odpadkovém koši neutříděně shromažďovány směsný komunální odpad spolu s papírovými a plastovými obaly, v bramborárně byly v popelnici papírové dutinky a plastové obaly, v nové části haly bramborárny byly plastové popelnici PET lahve, foĺie, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek i směsný komunální odpad. „U zámečnické dílny byly v bedně s odpadem pro železo a ocel, současně také obaly od sprejů a tlakové pryžové hadice, v kovárně byly papírové a lepenkové, popel, škvára, struska a plasty, v dílně údržby byly v kamnech domácí výroby papírové a plastové obaly, dřevo, izolační materiál,“ uvedl Panský.

Význam a rozsah následků hodnotí ČIŽP jako větší, ke spáchání deliktu došlo neznalostí zákona o odpadech a souvisejících právních předpisů. „Společnost neplnila základní povinnosti v oblasti odpadového hospodářství. Netřídění odpadů není žádné administrativní pochybení, stejně tak ani nakládání s odpady na místech k tomu neurčených,“ řekl Panský.

Proti uložené pokutě podala společnost Sativa Keřkov, a.s. odvolání, to však Ministerstvem životního prostředí zamítlo a sankce nabyla 22. 2. 2019 právní moci.