Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Hradci Králové uložili společnosti RONAL CR s.r.o. pokutu ve výši 170 tisíc korun za porušení zákona o integrované prevenci a zákona o ochraně ovzduší. Provozovatel se odvolal, ale odvolací orgán sankci potvrdil. Ta je od 10. 4. 2019 pravomocná.

„Společnost v roce 2017 provozovala slévárnu hliníku v Jičíně v rozporu s rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. V provozovně za rok 2017 natavila přes 39 tisíc tun materiálu, a tím překročila roční projektovanou kapacitu slévárny povolenou integrovaným povolením. V roce 2016 a 2017 překročila celkovou projektovanou spotřebu práškových plastů v práškové lakovně,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Překročení projektované kapacity nataveného kovu je zakázaným jednáním s negativním vlivem na kvalitu ovzduší.

Ve slévárně probíhá tavení hliníkových slitin a následné odlévání odlitků - automobilových kol. K tavení se používá slitina hliníku přesného chemického složení včetně návratu ze zmetkové výroby a třísek z obrábění vlastních odlitků. Roční projektovaná kapacita zařízení je v integrovaném povolení stanovena na 1,8 mil. kol při ročním množství taveného materiálu ve výši 30 tisíc tun.

Za překročení roční projektované kapacity slévárny v roce 2015 a 2016 byla provozovateli pravomocně uložena pokuta 60 tisíc korun.

„Při stanovení výše pokuty jsme přihlédli ke skutečnosti, že slévárna hliníku je významným zdrojem znečišťování ovzduší, který musí být provozován v režimu integrovaného povolení. Provozovna se také nachází v bezprostřední blízkosti obytné zóny, ve které může být kvalita ovzduší bezprostředně ovlivněna zvýšeným únikem emisí znečišťujících látek z obou stacionárních zdrojů,“ řekl Trávníček.

Firma zpracovávala kovový odpad bez povolení i o víkendu a státním svátku a překročila kapacitu zařízení. Dostala pokutu 100 tisíc

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti SPV RECYCLING CZ a.s. Firma ve svém zařízení ke sběru, výkupu a zpracování kovových odpadů v Ostravě-Vítkovicích nerespektovala platný provozní řád schválený krajským úřadem. Překročila povolenou kapacitu zařízení a zpracovávala odpady i o sobotách a o státním svátku, což neměla povoleno.

Při kontrole v září 2018 inspektoři ČIŽP zjistili, že provozovatel zpracoval od začátku roku do data kontroly celkem 25 908 tun odpadu, povoleno však měl zpracovat pouze celkem 19 000 tun odpadu ročně. „Už v září tak byla celková roční kapacita zařízení překročena o bezmála 7000 tun, tedy o více než třetinu povoleného množství,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Podle provozního deníku inspektoři také zjistili, že zařízení bylo od února do září 2018 nelegálně provozováno o 13 sobotách a jednom státním svátku 1. 5. 2018. Krajský úřad však tomuto zařízení schválil provoz jen v pracovních dnech od pondělí do pátku. „Základní povinností provozovatele je respektovat schválený provozní řád. Ten slouží k tomu, aby se minimalizovalo riziko poškození životního prostředí,“ řekl Kozubek.

Společnost SPV RECYCLING CZ se proti uložené pokutě neodvolala. Sankce je od 29. března pravomocná.

Černé skládky, tedy nelegálně uložené odpady, nacházejí lesníci nejčastěji v porostech u měst a obcí a v létě také na odpočívadlech u hlavních silničních tahů. Loni jich Lesy České republiky odstranily na 25 hektarech 632. Náklady na likvidaci dosáhly téměř jednoho a půl milionu korun. Nejvíc jich bylo ve středních Čechách, celkem 120.

Pneumatiky, suť, plasty z autovraků, starý nábytek i láhve a další odpad… Od roku 2011 podnik zaplatil za likvidaci 5720 černých skládek na 165,4 hektarech státního lesa 16,4 milionů korun. „Založení skládky či odložení odpadu mimo vyhrazená místa je přestupkem. Fyzické osobě, která se ho dopustí, hrozí až padesátitisícová sankce a právnické osobě až milionová pokuta,“ řekl Pavel Krpata, správní ředitel Lesů ČR.

Největším rizikem je vždy kontaminace půd a vodních zdrojů. Založení rozsáhlé a pro životní prostředí nebezpečné skládky může být trestným činem. „Každou nepovolenou skládku vyfotíme, odhadneme množství a určíme druh odpadu. Podklady vždy předáme policii a odpad zlikvidují buď specializované firmy, nebo sami lesníci,“ vysvětlil ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Vladimír Krchov. Odhalený pachatel hradí likvidaci i pokutu. Černou skládku může objevit kdokoli, nejen lesník. Jak by měl postupovat? „Upozornit je třeba policii a jakýkoli obecní či městský úřad, na jehož území se odpad nachází,“ doporučil Pavel Krpata.

V posledních letech pomáhá s úklidem odpadu v lesích i veřejnost, zejména při jarní akci Ukliďme Česko: „Děkuji všem, kteří přiložili ruku k dílu a pomohli nám uklidit nepořádek z lesa v Kersku. Je až s podivem, co všechno jsou schopni lidi do lesa vyhodit,“ uvedl na svém Facebooku Miroslav Němeček, lesní správce z Nymburka.

Členské státy dnes potvrdily podobu přísnějších emisních norem pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Podle nařízení mají být od roku 2030 emise oxidu uhličitého u nových osobních aut v průměru o 37,5 procenta a u dodávek o 31 procent nižší, než budou v roce 2021.

V letech 2025 až 2029 se emise CO2 z osobních aut a dodávek musí snížit o 15 procent. Výrobcům automobilů, jejichž průměrné emise přesáhnou stanovené limity, má být vyměřen takzvaný poplatek za překročení emisí.

Evropská komise do roku 2023 zhodnotí, zda by tyto poplatky měly být využity k financování spravedlivého přechodu k mobilitě s nulovými emisemi a na podporu rozvoje dovedností pracovníků automobilového průmyslu.

Návrh má přispět k dosažení cílů pařížské klimatické dohody a snížit v celé EU do roku 2030 emise v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi (ETS) o 30 procent oproti hodnotám z roku 2005.

Evropská komise s návrhem přišla v listopadu 2017, od té doby se o věci vyjednávalo. Europarlament kompromisní dohodu pravidel schválil koncem března.

Přelomový systém s vysokým podílem využití obnovitelných zdrojů energie má výrazně snížit spotřebu elektřiny a plní i ambiciózní kritéria hodnocení téměř nulové spotřeby energie budov.

Energetický systém kombinuje tepelné čerpadlo s fotovoltaickým systémem a sezónním akumulátorem vytvořeným pod základy rodinného domu. V praxi tepelné čerpadlo odborníci napojí na kombinovaný zásobník tepla pro vytápění a přípravu teplé vody a zároveň na zemní zásobník tepla v podloží domu prostřednictvím výměníku z plastových trubek. „V případě dostatečné produkce elektrické energie fotovoltaickým systémem přizpůsobuje mu tepelné čerpadlo svůj elektrický příkon. Podle potřeby odebírá teplo z okolního prostředí chladičem venkovního vzduchu a ohřívá kombinovaný vodní zásobník tepla nebo přebytečné teplo ukládá do zemního zásobníku, a to bez použití běžné elektrické sítě. Ta se využívá především v zimě, kdy čerpadlo odebírá nahromaděné teplo ze zemního zásobníku o výrazně vyšší teplotě, než je venku, a pracuje tak s mnohem vyšší efektivitou při vytápění budovy,“ vysvětlil fungování nového energetického systému Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.

Díky tomuto projektu se tak podařilo odborníkům vyvinout pokročilý energetický systém pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou s vysokou soběstačností a docílit standardu téměř nulové spotřeby energie budovy s ekonomickou návratností do deseti let při současných cenách energie. Pokročilý systém potvrdil také potenciál dosažení více než 80 procent pokrytí energie z obnovitelných zdrojů a snížení potřeby neobnovitelné primární energie pod 20 kWh/m2 za rok, což je zhruba třetinový nárok oproti českému požadavku na energetickou náročnost pasivních domů.

„Výborné výsledky projektu a jejich zavedení do stavební praxe přispějí nejen ke snižování energetické náročnosti budov, ale i ke zvyšování kvality života obyvatel a životního prostředí. Česká firma se může navíc s dostatečným předstihem připravit na poptávku budoucího trhu a případně expandovat na zahraniční trhy s ekonomicky efektivním energetickým systémem. Projekt se může okamžitě uplatnit v široké míře a navíc posílí výkonnost a růst konkurenceschopnosti firem, zabývajících se výstavbou budov a jejich vytápěním,“ dodal Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která vývoj podpořila více než 8,2 miliony korun v rámci Programu ALFA.

Vývoj pokročilého energetického systému pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou s vysokými úsporami energie podpořila Technologická agentura ČR. Stojí za ním výzkumníci z ČVUT a odborníci na vytápění budov ze společnosti Regulus.

Letošní ročník má opětně za cíl představit TOP inspirující aktivity, které pomohou snižovat množství směsného komunálního odpadu. Konference se uskuteční 24. října 2019 v Praze, s tím, že letos mají města a obce, neziskové organizace, státní správa, školy účast zdarma. Proto neváhejte a již se registrujte ZDE, kde dále najdete další informace. Pokud disponujete zajímavým tématem, námětem či příkladem z praxe apod., tak se nám určitě ozvěte.

Jaguar hledá nová řešení jak zefektivnit výrobu nových automobilů. Minulý týden spustil výzkum druhé fáze programu na obnovu materiálů. Jaguar bude recyklovat hliník ze starých modelů a používat jej pro výrobu nových automobilů. V rámci „uzavřené smyčkové strategie, bude ze starého opotřebovaného materiálu vznikat nový kvalitní. Výhody jsou jasné. Jaguar bude používat méně surovin pro výrobu nových aut, což šetří peníze a životní prostředí a také to snižuje produkci oxidu uhličitého. Jaguar pracuje na recyklaci hliníku už několik let. Od roku 2013 dokázal recyklovat přibližně 300 000 tun hliníku a Jaguar XE z roku 2014 se stal prvním vozem, jehož karoserie byla ze 75 procent vyrobena z recyklovaného hliníku.

Zdroj: https://www.autoweb.cz

Nábytkářský řetězec Ikea se chce do roku 2030 proměnit z lineární společnosti v plně cirkulární, přestat používat původní fosilní materiály a navrhovat své výrobky tak, aby mohly být co nejdéle v oběhu. Ikea chce své výrobky nejen prodávat, ale také zákazníkům umožnit opětovně je použít. Více ZDE

Společnost TRADIA spol. s r.o. nesplnila ve stanovené lhůtě opatření pro zjednání nápravy uložené Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), Oblastním inspektorátem Praha, oddělením odpadového hospodářství. To spočívalo ve vyklizení 1443 tun veškerého odpadu, dřevěných železničních pražců, z pozemku v k. ú. Vrapice, kam byl společností protiprávně navezen. TRADIA měla písemně informovat inspekci o splnění výše uvedeného opatření a o předání vyklizeného odpadu oprávněné osobě. To se však nestalo a inspektoři jí uložili pokutu 250 tisíc korun. Ta zatím nebyla uhrazena.

V květnu 2017 obdržela ČIŽP podnět, že na pozemku v k.ú. Vrapice jsou protiprávně uskladněny odpadní dřevěné železniční pražce. Inspektoři zde už dříve protiprávní uskladnění odpadů šetřili a uložili společnosti Tradia pokutu 300 tisíc korun. Mimo jiné za to, že od září roku 2013 postupně neoprávněně převzala od společnosti Zeteon s.r.o., a následně na pozemku uskladnila 1443 tun odpadních dřevěných železničních pražců. K zahájenému správnímu řízení se ve stanovené lhůtě nikdo nevyjádřil, proti následnému rozhodnutí inspekce se nikdo neodvolal a pokuta nabyla v lednu 2015 právní moci. Pokuta uhrazena nebyla a je vymáhána místně příslušným celním úřadem. Společnost TRADIA měla zjednat nápravu nejpozději do 5. 7. 2018.

„V den naší kontroly 5. 12. 2018 se opět žádný zástupce společnosti nedostavil a kontroloři zjistili, že žádná náprava zjednána nebyla. K zahájenému přestupkovému řízení se ve stanovené lhůtě nikdo nevyjádřil, proti následnému rozhodnutí inspekce se nikdo neodvolal a pokuta 250 tisíc korun tak nabyla 23. března 2019 právní moci,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Jednání obviněného bylo a doposud je, v rozporu se základním cílem zákona o odpadech, kterým je prevence ohrožení životního prostředí při nakládání s odpady. „Ze strany společnosti Tradia nebyla zaznamenána ani nejmenší snaha o zjednání nápravy. Tento přístup posuzujeme jako dlouhodobé protiprávní jednání, které trvalo několik let. Jako společensky velmi nebezpečné hodnotíme obcházení zákonů na ochranu životního prostředí a nerespektování až ignorování výkonu veřejné správy,“ komentoval případ Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Zákonodárce zákonem o odpadech nastavil podmínky pro nakládání s odpady tak, aby preventivně chránil životní prostředí a zdraví lidí. Vzhledem k tomu, že jednalo se o nebezpečné odpady (odpadní železniční pražce nejčastěji obsahují organické chemické látky na bázi dehtových olejů tj. škodlivé polycyklické aromatické uhlovodíky), je zřejmé, že k ohrožení místní lokality těmito odpady mohlo a může docházet.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), Oblastního inspektorátu v Hradci Králové, uložili pokutu 125 tisíc korun právnické osobě – společnost SETRA, spol. s r.o. Ta, coby provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu a využívání odpadů, včetně kompostování, neoprávněně zpracovala dokument „Program použití čistírenských kalů na zemědělskou půdu“ pro kaly, které převzala od vodárenské společnosti, provozovatele čistírny odpadních vod. Takto neupravených 641 tun čistírenských kalů předala uživateli k přímé aplikaci na zemědělskou půdu.

Podkladem pro zahájení řízení byly inspektorům ČIŽP výsledky kontroly společnosti SETRA, spol. s r.o. v listopadu 2018. Šetřen byl zápach v obci Vlčice při obhospodařování polností. Podkladem byly i informace a doklady poskytnuté vodárenskou společností, která byla původcem kalů. „SETRA, přestože neprováděla žádnou úpravu převzatých kalů, zpracovala v roce 2018 pro svého odběratele dokument „Program použití kalů na zemědělskou půdu“. Na základě toho je v období srpen – říjen 2018 předala fyzické osobě, která ale nebyla oprávněná k jejich převzetí, k přímé aplikaci na zemědělskou půdu. Kaly byly umístěny volně na orné půdě bez jakéhokoliv zabezpečení vůči úniku do životního prostředí,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Přitěžující okolností při stanovení pokuty byla pro inspektory skutečnost, že společnost SETRA spáchala už v minulostipřestupky v oblasti nakládání s čistírenskými kaly. Naposledy v roce 2018, kdy byla inspekcí uložena pravomocná pokuta 70 tisíc korun.

Společnost SETRA, spol. s r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala. Sankce 125 tisíc korun nabyla právní moci 19. 3. 2019.

Drastické dopady na život v regionu, nesmyslnost záměru a neexistence srovnatelného zařízení v Evropě – to jsou hlavní výhrady Horního Benešova, ve kterém má stát velkokapacitní závod na plazmové zplyňování odpadů. Záměr odmítá také město Bruntál a další obce i občanské iniciativy.

Lokalita skládky, kde má být továrna postavena, se nachází v rekreačně zaměřené oblasti Nízkého Jeseníku, jen 5 km od vodní nádrže Slezská Harta a 17 km od CHKO Jeseníky. „Dopady jsou pro nás nepředstavitelné a mohou znamenat konec normálního života v našem městě i regionu. Má to být sice moderní technologie, ale nikde v Evropě v tak velkém rozsahu nefunguje. Argumenty zájemce jsou naprosto nedostatečné. Kdo bude investorem, nevíme. Odmítáme být pokusnými králíky,“ shrnul výhrady Pavel König, starosta Horního Benešova.

Takto velké zařízení by bylo svého druhu prvním na světě. Jak sám předkladatel uvádí, největší podobné zařízení bylo postaveno v Japonsku (dnes už zavřené kvůli nedostatku odpadů) a v Číně. Jediný evropský závod – ve Velké Británii – má technické problémy a zatím nebyl zprovozněn.

Představitelé měst a obcí se obávají také obrovského zvýšení nákladní dopravy a s tím souvisejícího prachu a hluku. „Ve srovnání se stávajícím provozem skládky se jedná o zhruba desetinásobné navýšení přiváženého množství odpadů a ostatních surovin a to nepočítáme odvoz vzniklých produktů. Továrna by celkově mohla mít nevratné devastační účinky na rozvojový potenciál území,“ doplnil Petr Rys, starosta Bruntálu.

Plánovaná kapacita závodu, přezdívaného „magaspalovna“, vzbuzuje obavy z dovozu odpadů z jiných krajů a možná i ze zahraničí. Směsných komunálních odpadů ukládaných na skládky, které chce provozovatel především zpracovávat, vzniká v MS kraji zhruba 300 tisíc tun ročně (podle dostupných krajských statistik). Za předpokladu dodržení povinnosti zvýšit recyklaci komunálních odpadů, případně dalšího využití, by mohlo být toto množství v dalších letech méně než poloviční. Nabízí se otázka, odkud a čím provozovatel potřebné množství doplní, resp. proč chce na Bruntálsku stavět tak velkou kapacitu.

Další hrozbou by mohl být hluk a zápach z technologie, které nebyly zatím dostatečně popsány, stejně jako emise, jež oznamovatel uvedl pouze v teoretických hodnotách. „Předložené dokumenty nepostihují všechny dopady na životní prostředí a krajinu, například ovlivnění spodních i povrchových vod a nedaleké Slezské Harty a Kružberku, ani rizika projektu, např. rizika havárií, neprodejnost vyrobených materiálů, nutnost budování meziskladů apod. V neposlední řadě musíme počítat s možným snížením hodnoty zdejších nemovitostí a snížením rekreačního potenciálu regionu,“ uvedl předseda spolku Za zdravý život Hornobenešovska Leopold Benda.

Záměr postavit v Horním Benešově závod na zpracování a využití komunálního odpadu a dalších druhů odpadu, včetně nebezpečného, o kapacitě 360 tisíc tun odpadu ročně oznámil koncem února provozovatel zdejší skládky – třinecká firma SMOLO. Hodlá využít zejména komunální odpady z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje. Jeho hlavní součástí bude jeden velký plazmový reaktor nebo 4 menší a mimo jiné dva 50 metrové komíny. K odpadu se bude přidávat ještě vápenec a koks. Podle oznamovatele bude závod produkovat denně přibližně 223 m3 ethanolu, 225 tun vitrifikátu (sklovitá struska) a 25 tun kovů.

Nesouhlasná stanoviska a připomínky podalo do procesu EIA celkem 15 subjektů. Kromě Horního Benešova a Bruntálu také další obce, MS kraj, státní instituce a odborné útvary Ministerstva životního prostředí. Na základě připomínek ministerstvo začátkem dubna rozhodlo, že oznamovatel musí v procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (EIA) doplnit další dokumenty či studie a všechny připomínky vypořádat a zohlednit.

Foto: TEES VALLEY, UK (prezentace PGP Terminal)

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Olomouci uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti Slovácké strojírny, akciová společnost. Firma ve svém závodě v Postřelmově na Šumpersku provozovala čtyři zdroje znečišťování ovzduší, aniž by u nich zajistila provedení jednorázového měření emisí znečišťujících látek.

Inspektoři při kontrole v září 2018 zjistili například, že v objektu galvanovny je nové pracoviště k aplikaci nátěrových hmot, které má vliv na celkové emise tohoto zdroje. Přitom při každém zásahu do konstrukce či vybavení zdroje znečišťování ovzduší musí být do čtyř měsíců provedeno jednorázové měření emisí. „Pracoviště bylo spuštěno v červnu 2017, ale první měření nechala firma provést až v říjnu 2018, tedy až po kontrole ČIŽP,“ přiblížil Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Podobná pochybení, tedy neměření emisí, inspektoři v Postřelmově zaznamenali na dalších třech zařízeních – v kotelně, v tavírně železných kovů a tavírně neželezných kovů. Ani v jednom z těchto zařízení, která byla buď nově uvedena do provozu, nebo v nich byla instalována nová zařízení, nenechal provozovatel provést jednorázová měření emisí. „Firma tak neplnila své základní povinnosti dané zákonem na ochranu ovzduší. Všechna měření si zajistila až po kontrole, tedy s několikaletým zpožděním,“ dodal Pallós.

Opožděná měření prokázala plnění emisních limitů. „Nicméně pokud tato měření chybí, může dojít k ohrožení životního prostředí,“ doplnil Pallós.

Společnost Slovácké strojírny se proti uložené pokutě neodvolala. Sankce je pravomocná.

Inspektoři už firmu dvakrát pokutovali v roce 2018. Ve svém dalším závodě v Uherském Brodě neměla v pořádku filtrační systém v lakovně. Za to dostala pokuty 200 a 300 tisíc korun.

Státní fond životního prostředí ČR včera oficiálně představil program Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu spolufinancovaný z prostředků Norských fondů. Stalo se tak na zahajovací konferenci v Podolské vodárně v Praze za účasti zástupců českých i norských tvůrců programu. Na konferenci dnes navázal kontaktní seminář, na kterém se sešlo více než 100 zájemců o finanční podporu z Norských fondů. Seminář podpořil svou účastí také velvyslanec Norského království Robert Kvile.

Během programového období Norských fondů 2014-2021 půjde do oblasti životního prostředí zhruba 800 milionů korun. Podporovány budou projekty zaměřené především na inovativní řešení v ochraně ekosystémů, monitoring znečištění ovzduší, aplikaci pilotních opatření v boji proti znečištění vodních toků zbytky léčiv či zmírňování negativních projevů změny klimatu v sídlech.

Kontaktní seminář, který se uskutečnil 10. dubna 2019 v Praze, si klade za cíl posílit bilaterální spolupráci mezi českými a norskými organizacemi, která je důležitou součástí všech programů podpořených z Norských fondů. Významnost bilaterální spolupráce potvrzuje i osobní účast Roberta Kvile, velvyslance Norského království, který seminář zahájil svým proslovem k potenciálním žadatelům a partnerům. Semináře se zúčastnilo více než 100 účastníků z České republiky i z Norska.

„Seminář přinesl českým zájemcům o podporu z Norských fondů možnost setkat se osobně s jejich norskými protějšky, vyměnit si kontakty a diskutovat možnosti realizace budoucích společných projektů,“ uvádí ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

„Velkou pozornost u Norů vzbudilo především téma pilotních opatření na odstraňování zbytků léčiv z vodních toků. Zájem právě o tuto problematiku nás nepřekvapil, protože téma farmak a mikropolutantů je obecně v posledních několika letech v Evropě velmi diskutovanou otázkou,“ doplňuje Ivo Marcin, vedoucí Samostatného oddělení pro řízení Norských fondů.

Vyhlášení prvních výzev programu v oblasti ochrany ekosystémů, monitoringu ovzduší a adaptace na klimatické změny je naplánováno na polovinu roku 2019. Ještě dříve se spustí pilotní výzvy financované z bilaterálního fondu, který se zaměřuje na podporu aktivit posilujících bilaterální spolupráci napříč celým programem.

Česká republika je příjemcem podpory z Fondů EHP a Norska již od roku 2004 a doposud z nich získala na podporu mnoha zajímavých projektů více než 6 miliard korun. Ve třetím programovém období budou přibližně 5 miliardami korun podpořeny do roku 2024 projekty zaměřené na výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici.

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a světová módní značka H&M včera společně představili první publikaci věnující se udržitelnosti v módním odvětví s názvem Cirkulární móda. Je startem vzájemné spolupráce, která započala v loňském roce. Jejím uvedením odstartovala současně společná osvětová kampaň, jejímž cílem je změnit přístup k módě z lineárního textilního průmyslu na cirkulární. V tento den módní značka také poprvé představila svou novou limitovanou jarní kolekci z udržitelných materiálů H&M CONSCIOUS EXCLUSIVE.

Módní průmysl je charakteristický výrobou rychloobrátkového, jednorázového zboží, které až přestane sloužit, končí v popelnici a potom na skládce. Podle průzkumu (společnosti Potex) kvůli nedostatečnému třídění textilu skončí v Česku na skládkách až 200 tisíc tun textilního odpadu a pouhá 3 % vyřazeného textilu nachází další využití. Navíc tento segment výroby je druhým největším spotřebitelem vody na světě a zároveň produkuje 20 % veškeré odpadní vody. Každý rok se do světových moří a oceánů z textilních vláken uvolní půl milionu tun mikrovláken, tedy množství, které odpovídá padesáti miliardám plastových lahví. Tyto i další faktografické a statistické údaje obsahuje nová publikace Cirkulární móda, která však také nabízí možná řešení, jak těmto děsivým číslům předejít a změnit pohled na celý módní průmysl v očích veřejnosti.

 „Příručka se zabývá cirkulární ekonomikou v oděvním průmyslu se zaměřením na příklady dobré praxe z Česka. Jejím cílem je „obyčejnému” člověku přiblížit, jak je to s módou u nás teď, co znamenají pojmy jako např. fast fashion, ale hlavně nabídne ukázku toho, jak by to s módou mohlo být za pár let, kdybychom v ní aplikovali principy cirkulární ekonomiky. Chceme společně s H&M vykročit k transformaci celého módního segmentu směrem k cirkulární ekonomice,“ doplňuje Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky. Kromě postojů, cílů a příkladů udržitelného rozvoje značky H&M nabízí publikace Cirkulární móda také ukázky dobré praxe, které v Česku už obstojně fungují a mohou konkurovat světu. Představí se v ní celkem 17 úspěšných konceptů, které se staly průkopníky cirkulární módy u nás. Seznámí nás zároveň s jejich vizí světa módy a oblékání budoucnosti. Na podzim bude vydáno pokračování, které se zaměří na konkrétní kroky, které mohou dělat jak jednotlivci, tak firmy.

H&M je jedna z největších světových značek, které se přihlásily k přechodu na cirkulární ekonomiku do roku 2030 a současně k maximálnímu využívání materiálů po co nejdelší dobu v oběhu. Jedním z příkladů postupného plnění svých cílů je i nová jarní limitovaná kolekce z udržitelných materiálů H&M CONSCIOUS EXCLUSIVE, která obsahuje modely vyrobené např. z odpadních pomerančových či ananasových složek, z nichž je extrahována celulóza. Materiály svojí kvalitou nacházejí uplatnění i u světových návrhářských značek. „Máme před sebou ještě dlouhou cestu, pořád existují další výzvy, ale jsme opravdu pyšní na to, co jsme prozatím dokázali, a na pozitivní dopad, který naše práce má. Chceme, aby udržitelná móda a design byly dostupné všem, ne pouze vybraným jedincům. Zároveň dalším společným cílem je podporovat šíření informací a vzdělávat veřejnost v této oblasti cirkulární ekonomiky. A proto je partnerem pro Českou republiku Institut Cirkulární Ekonomiky, který se zaměřuje na inovativní environmentální management a je naším poradcem v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,“ vysvětluje Slavomíra Barnová, Communication Manager H&M pro ČR.

V rámci podpory osvěty cirkulární ekonomiky připravilo H&M společně s INCIENem sérii přednášek věnované studentům vysokých škol a široké veřejnosti. Součástí budou i zajímavé workshopy a diskuze na toto téma. Společně svůj projekt vč. nové publikace také představí na největším hudebním festivalu v Česku Colours of Ostrava.

Novou publikaci je možné si zdarma stáhnout - ZDE

Z konstatování Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že se státu nedaří naplňovat představu o vyšší míře využívání brownfieldů pro developerské záměry, a to v době, kdy ze strany obcí panuje všeobecná nedůvěra k výstavbě průmyslových zón v těchto dotčených územích. O osobních zkušenostech a panujících úskalích jsme hovořili s Pavlem Sovičkou, generálním ředitelem společnosti Panattoni Europe.  V části Cirkulární ekonomika se věnujeme odpadovému hospodářství z pohledu zjišťování příčin požárů, kompostování a recyklaci betonu. Nechybí ani další díl Evidence, tentokrát na téma stacionární zařízení.

Přehled obsahu:

ROZHOVOR:

Revitalizace brownfieldů a ekologická výstavba

REPORTÁŽ:

Proměna brownfieldu v moderní průmyslový areál

STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE:

• Rok 2018 přinesl posun v odstraňování starých ekologických zátěží na Ostravsku

• Průzkum a sanace lokalit znečištěných ropnými látkami v obcích Lunga a Mărculeşti v Moldavsku

• Likvidace nebezpečných odpadů na ostrově Svatý Tomáš v rovníkové Africe

• Sanace následků chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem – rekonstrukce Neutralizační a dekontaminační stanice NDS 6

• Kouřim – Molitorov – likvidace staré ekologické zátěže

• Výsledky analýzy rizika znečištění arsenem a kovy na lokalitě Kaňk u Kutné hory

CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

• Odpadové hospodářství z pohledu zjišťování příčin požárů

• Kde je kompostér, tam to žije

• Recyklace betonů na betonárnách TBG METROSTAV

KŘÍŽEM KRÁŽEM:

• Vyhodnocení provozu SEPNO za rok 2018

• EIA, krajské úřady a metodika MŽP

• Zpřesnění požadavků na posuzování výjimek z emisních limitů krajskými úřady

POD LUPOU:

• Co s tím?

EVIDENCE V KOSTCE:

• Evidence oprávněných osob – stacionární zařízení

• Stacionární zařízení a průběžná evidence odpadů

Ministerstvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení balíček nových odpadových zákonů: Návrh zákona o odpadech, Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Připomínky je možné zasílat do 9.5.2018.

Dokument ke stažení:

A) Návrh zákona o odpadech:

• zp_ALBSBB2HVWAH.docx

• zd_ALBSBB2HVWAH.docx

• ma_ALBSBB2HVWAH.docx

• ria_ALBSBB2HVWAH.zip

B) Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností

• zp_ALBSBB2HL78B.doc

• zd_ALBSBB2HL78B.docx

• ma_ALBSBB2HL78B.docx

• ria_ALBSBB2HL78B.docx

• zp_ALBSBB2J4RIW.docx

• zd_ALBSBB2J4RIW.docx

• ma_ALBSBB2J4RIW.doc

• ria_ALBSBB2J4RIW.docx

• pz_ALBSBB2J4RIW.doc

• zp_ALBSBB2HELAA.doc

• zd_ALBSBB2HELAA.docx

• ma_ALBSBB2HELAA.docx

• ria_ALBSBB2HELAA.docx

• pz_ALBSBB2HELAA.doc