Společnost Veolia Energie ČR připravuje stavbu moderní technologie pro výrobu tepla a elektřiny, která přinese další snížení emisí na Karvinsku. Nový kotel v Teplárně Karviná, první svého druhu v České republice, bude umět využívat biomasu, uhlí a tuhá alternativní paliva, vyrobená z vytříděných zpracovaných odpadů. Po jeho dokončení bude odstavena uhelná technologie na starší Teplárně ČSA. Záměr modernizace teplárny vstoupil do procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

„Je to významný projekt za více než miliardu korun, který zařadí karvinskou teplárnu mezi nejmodernější energetická zařízení v České republice. Obyvatelům Karviné, Havířova a přilehlých měst a obcí zajistí stabilní dodávky tepla i čistší ovzduší,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Nová technologie bude splňovat budoucí emisní limity pro nejlepší dostupné technologie (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu. Zahájení stavby se předpokládá v příštím roce a dokončení koncem roku 2022.

Pro zajištění dodávek elektrické energie do přenosové soustavy a tepelné energie průmyslovým subjektům a domácnostem ve městech Karviná a Havířov provozuje Veolia Energie ČR dva zdroje - Teplárnu Karviná a Teplárnu Československé armády. V Teplárně Karviná proběhla v posledních letech rozsáhlá ekologizace. Podobnou by musela projít v nejbližších letech také Teplárna ČSA (do roku 2023). Vzhledem k jejímu stáří a finanční náročnosti se však rozhodla společnost Veolia Energie ČR odstavit uhelnou část technologie na této teplárně a navýšit výrobní kapacitu na druhé teplárně.

„Nové zařízení bude určeno pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie v kogeneraci s vysokou účinností. Kromě multipalivového kotle o tepelném příkonu cca 70 MW je součástí záměru vybudování dvou horkovodních kotlů na zemní plyn pro dokrytí špičkových potřeb tepla a vytvoření zálohy,“ doplnil Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR. Záměr je v souladu s Územně plánovací dokumentací a nebude mít vliv na zábor půdy, nové objekty budou postaveny ve stávajícím průmyslovém areálu Teplárny Karviná.

Současný vliv tepláren je díky ekologickým opatřením minimální, ale po realizaci záměru v Teplárně Karviná a odstavení uhelné části Teplárny ČSA klesnou celkové emise z těchto zdrojů o další stovky tun ročně. Emise oxidu siřičitého se sníží v roce 2023 oproti roku 2017 o 76%, emise oxidů dusíku o 54 % a emise prachu o 24%. Navíc po ukončení spalování uhlí na Teplárně ČSA dojde k omezení fugitivních emisí ze skladování paliv a manipulace. Podle provedeného posouzení vlivů předloženého v dokumentaci k EIA se nezvýší ani dopravní zátěž ani hluk ve městě.

Vybudováním multipalivového kotle se skupina Veolia zároveň připravuje na omezení skládkování odpadů od roku 2024. Nová technologie totiž může k výrobě energie využít tzv. tuhé alternativní palivo (TAP), vyrobené z vytříděných komunálních a ostatních běžných odpadů, které už nebude možné recyklovat ani ukládat na skládky, a to až do výše 50 % potřeby paliva technologie multipalivového kotle. Energetické využití tuhého alternativního paliva pomůže městům a obcím vyřešit povinnost využít komunální odpady. O záměru už firma informovala města Karvinou a Havířov při přípravě řešení budoucího využití komunálních odpadů a je uveden v memorandu, které podepsala skupina Veolia s městy loni na podzim.

Součástí nového multipalivového kotle bude technologie odsíření spalin a také zařízení na snížení obsahu těžkých kovů v kouřových plynech. Pro odloučení prachu a suchého sorbentu ze spalin bude instalováno odlučovací zařízení - tkaninový filtr. Pro maximální ochranu okolí vyústí spaliny z multipalivového kotle do nového komína o výšce 125 m, spaliny z plynových kotlů půjdou do společného menšího komína o výšce 60 m.

Karvinské teplárny

Teplárna Karviná společně s Teplárnou ČSA zásobuje teplem a teplou vodou 50 tisíc domácností, školy, nemocnice, úřady, obchodní střediska, průmyslové podniky a další objekty v Karviné, Havířově a okolních obcích. Teplárna Karviná byla uvedena do provozu v letech 1949 až 1951, Teplárna ČSA v letech 1895 až 1966. K dnešnímu dni Teplárna Karviná provozuje 4 uhelné kotle o celkovém tepelném příkonu 291,8 MW a Teplárna ČSA provozuje 3 uhelné kotle o celkovém tepelném příkonu 198,8 MW.

Veolia Energie ČR

Na výrobě tepla, elektřiny a chladu se ve skupině podílí 1 970 kotlů, 17 parních turbín, 13 kogeneračních jednotek a 10 točivých redukcí. Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti dodávají dálkové teplo do 325 tisíc domácností v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském a Karlovarském kraji, v Praze a na dalších místech. Hlavním palivem ve skupině je černé a hnědé uhlí, které je doplněno plynem a stále výrazněji také biomasou.

Čtěte také:

Veolia představí své plány o využití komunálních odpadů již příští týden! (17.5.2018)

Materiál je předkládán v návaznosti na usnesení vlády ze dne 25. ledna 2016 č. 61 ke Zprávě o průběhu a výsledcích Summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, kterým bylo předsedovi vlády uloženo připravit návrh implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice, včetně relevantních indikátorů.

Hlavní implementační platformu Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (dále jen „Agenda 2030“) představuje dlouhodobý a nadresortní Strategický rámec Česká republika 2030 (dále jen „ČR 2030“) schválený usnesením vlády ze dne 19. dubna 2017 č. 292.  Při jeho tvorbě byly zohledněny všechny Cíle udržitelného rozvoje (viz příloha č. 1 předkládaného materiálu). Míra jejich integrace byla přitom založena na národních prioritách udržitelného rozvoje,  stanovených na základě detailní analýzy rozvoje České republiky, jež byla jedním z důležitých podkladů pro vypracování ČR 2030.

Předkládaný materiál reaguje na potřebu postupovat koordinovaně v rámci implementace Agendy 2030 nejen ve vnitřní, ale i vnější dimenzi, neboť Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje, jež jsou její součástí, se staly základním rámcem multilaterálních organizací i bilaterální mezistátních jednání.

Cílem tohoto dokumentu je proto:

1. popsat východiska a principy,
2. návaznost na hlavní strategické dokumenty ve vnitřní (ČR 2030) a vnější (Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 – 2030) dimenzi,
3. zhodnotit relevanci 169 podcílů 17 cílů udržitelného rozvoje ve vnitřní i vnější dimenzi,
4. definovat provazby Agendy 2030 a České republiky 2030,
5. stanovit klíčová opatření pro naplňování Agendy 2030 na úrovni 17 Cílů udržitelného rozvoje přesahují rámec cílů ČR 2030,
6. stanovit gestory a spolugestory na úrovni 17 Cílů udržitelného rozvoje i jejich 169 podcílů,
7. popsat globální monitorovací a reportovaní rámec a jeho vazbu k národnímu monitoringu a reportingu.

Postup přípravy Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (Cílů udržitelného rozvoje) v České republice

Materiál měl být dle usnesení vlády ze dne 25. ledna 2016 č. 61 předložen vládě k projednání do 31. prosince 2016. K zajištění provazby s ČR 2030 a časového prostoru pro vypracování analýzy relevance Cílů udržitelného rozvoje pro vnější politiky České republiky posunul předseda vlády termín předložení materiálu nejprve na 30. června 2017 (viz čj. 8134/2017-OUR), resp. na 30. listopadu 2017 (viz čj. 14843/2017-OUR), resp. 31. května 2018 (viz čj.  28506/2017-OUR) s ohledem na dokončení analýzy relevance Cílů udržitelného rozvoje pro  vnější politiky České republiky a na zasedání Statistické komise OSN v březnu 2018 kvůli aktualizaci údajů o podobě globálního monitorovacího rámce pro naplňování Agendy 2030.

Podkladová analýza relevance cílů udržitelného rozvoje ve vnitřní dimenzi byla dne 10. dubna 2017 rozeslána per rollam členům Rady vlády pro udržitelný rozvoj (dále jen „RVUR“) k připomínkám s termínem do 30. dubna 2017. Připomínky posloužily k vypracování Národního reportu o implementaci Agendy 2030 v ČR prezentovaného na Politickém fóru na  vysoké úrovni v OSN v New Yorku v červenci 2017 a byly dále využívány při přípravě předkládaného materiálu.

Další podklady pro vypracování předkládaného materiálu:

• Strategický rámec Česká republika 2030 (včetně obsáhlé Analýzy rozvoje a indikátorové sady) jako hlavní implementační dokument Agendy 2030 v České republice

• analýza relevance SDGs doplněná ve vnitřní a vnější dimenzi (vypracované Ministerstvem zahraničních věcí) doplněná připomínky institucí a organizací zastoupených v RVUR

• výsledky studie OECD Measuring distance to SDGs targets pro Českou republiku (2017)

• Národní report k implementaci Agendy 2030 v ČR prezentovaný na Politickém fóru na  vysoké úrovni v červenci 2017.

Základem pro práci na Implementaci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice byla činnost Výboru pro koordinaci pozic České republiky k udržitelnému rozvoji Rady vlády pro  udržitelný rozvoj, již koordinoval Odbor pro udržitelný rozvoj (dále jen „OUR“) Úřadu vlády. Členové tohoto Výboru – zástupci relevantních ministerstev, kteří mají daná témata v gesci, neziskového sektoru a akademické sféry – se podíleli na tvorbě tohoto dokumentu od jeho vzniku a to formou oponentních návrhů a diskuzí zejména nad mechanismy implementace.

Jeden z aspektů transformačního charakteru Agendy 2030 je vzájemná provázanost jejích cílů. Pro jejich úspěšnou implementaci je proto nutná rozšířená spolupráce napříč rezorty a  institucemi veřejné správy. Na základě výše uvedených podkladových dokumentů a analýz je v souladu s tímto principem v dokumentu rozdělena gesce všech 169 podcílů Agendy 2030. Zásadní roli při rozdělování gescí všech 169 podcílů Agendy 2030 sehrála diskuse a dohoda vzniklá na platformě již zmíněného Výboru pro koordinaci pozic České republiky k udržitelnému rozvoji Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Současně tento Výbor vyhodnotil jako nejúčinnější nástroj implementace Agendy 2030 určení jednotlivých gestorů a konsorcium spolugestorů (tzv. foca points) ke každému ze 17 Cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030 (dále jen SDGs). Určením hlavního gestora jednotlivých SDGs bude zajištěna odpovědnost za naplňování daného SDG jedním hlavním gestorem. Ministerstvo životního prostředí, jako gestor agendy udržitelného rozvoje bude naplňování jednotlivých cílů koordinovat, poskytovat podporu rezortům a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem bude monitorovat progres na národní úrovni prostřednictvím globálního indikátorového rámce.

V průběhu přípravy dokumentu zprostředkoval OUR odborné veřejnosti možnost zapojit se  do  přípravy dokumentu v podobě dvou veřejných slyšení dne 11. května 2017 a  29. listopadu 2017. Těch se zúčastnilo na šest desítek zástupců veřejného i nevládního sektoru a široké odborné veřejnosti. Cílem těchto veřejných slyšení, vedle seznámení přítomných s cíli Agendy 2030, bylo zejména získat podněty k implementaci SDGs vedené současně snahou vytvářet síť budoucích spolupracovníků, kteří by mohli pomoci vlastní implementaci, monitorování a vyhodnocování naplňování cílů Agendy 2030 v České republice.

Dokument ke stažení:

Materiál

Příští týden v úterý dne 23.5.2018 vláda projedná návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. Důvodem novelizace je transpozice pěti směrnic Evropské unie a to konkrétně:

1. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1009 ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a olova ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti,
2. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1010 ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v ložiskových pánvích a pouzdrech v některých kompresorech obsahujících chladící látku,
3. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1011 ze dne 15. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skle pro optické účely,
4. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1975 ze dne 7. srpna 2017, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v určitých barvu konvertujících diodách vyzařujících světlo (LED) v systémech vizualizace a 
5. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2102 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

V případě směrnic uvedených pod čísly 1) – 4) se jedná o zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě: kadmia a olova, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu.

Cílem transpozice směrnice 2017/2102/EU je předejít dopadům rozsahu působnosti platného nařízení vlády na specifické druhy výrobků, na které by se začala poprvé vztahovat od 22. 7. 2019. Od tohoto data se začíná uplatňovat otevřená působnost platného nařízení vlády. Transpozicí se také rozšíří možnosti opětovného používání náhradních dílů u vymezených produktových skupin elektrických a elektronických zařízeních, dojde k definičnímu zpřesnění pojmu nesilničního pojízdného stroje určeného k výlučně profesionálnímu použití a dojde k vyjmutí píšťalových varhan z rozsahu působnosti platného nařízení vlády.   

Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.      

Dokument ke stažení:

ma_KORNAY5JWKLW.docx

zd_KORNAY5JWKLW.doc

Zpracovatelé elektroodpadu se musí začít připravovat na recyklaci světelných zdrojů s LED diodami, takzvaných LED žárovek. Napříč Evropskou unií se sice nyní zpracuje zhruba 2 procenta těchto vysloužilých světelných zdrojů, v Česku je podíl dokonce ještě nižší, nicméně jeho objem neustále významně narůstá.

„Doposud relativně malý objem sběru vysloužilých LED žárovek je dán jejich dlouhou životností, která se odhaduje na více než 10 let. Právě proto musí být recyklační odvětví připraveno zvládnout a opětovně využít tento nový druh elektroodpadu,“ říká Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který je členem asociace EucoLight a který v ČR zajišťuje zpětný odběr a zpracování použitých osvětlovacích zařízení.

Stejně jako úsporné zářivky ani LED žárovky nepatří do běžného odpadu, protože jako elektroodpad by měly být ekologicky zlikvidovány. Z druhotných surovin obsahují LED diody sklo, plasty, kovy a v závislosti na druhu diody také stopové množství těžkých kovů. Na rozdíl od zářivek neobsahují rtuť.

Výše uvedené patří mezi klíčové závěry konference evropské asociace EucoLight, která se konala koncem dubna v Nizozemsku. Zúčastnilo se jí na 70 zástupců firem zabývajících se recyklací osvětlovacích zařízení a dalších odborníků.

V českých domácnostech je podle posledního průzkumu společnosti EKOLAMP užíváno 68 milionů světelných zdrojů, což představuje oproti loňsku nárůst o 1,6 milionu kusů.

„Podíl LED žárovek v domácnostech významně roste, nyní se pohybuje kolem 11 procent,“ dodává Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP (viz graf). Z úsporných světlených zdrojů v domácnostech dominují kompaktní úsporné zářivky (31 %). Množství neúsporných zdrojů, například wolframových žárovek, naopak dlouhodobě klesá.

POZNÁMKA: Výzkum loni na podzim pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1213 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji v oblasti světové spotřeby, produkce. Stručné zhodnocení je také věnováno situaci na mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti patří publikace a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury.

Další část Zprávy je pak věnována situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti využití ropy a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu a vývozu rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a infrastruktury na území ČR. Tato část obsahuje shrnutí významných trendů a hlavní změn v oblasti využití ropy, a to s využitím aktuálně dostupných statistických údajů.

V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu očekávaného vývoje ropného sektoru do roku 2030, zejména tedy v podobě prognózy budoucí spotřeby ropy a spotřeby nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla vytvořena střednědobá prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické spotřeby respektive v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně významnou mírou nejistoty. Zpráva je pak koncipována jako aktualizace Zprávy z listopadu 2016, relevantní textové a grafické části byly zachovány a aktualizovány, v tomto ohledu je také zachována původní struktura Zprávy.

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016 [pdf, 987 kB]

Praha řeší od začátku roku, kam s plastovým odpadem. Čínská vláda totiž omezila dovoz některých vytříděných plastů, které tamní podniky dříve využívaly pro další výrobu. Do Číny mířilo sedm procent vytříděného plastu. EKO-KOM sice v reakci na čínský zákaz a nižší ceny navýšil platby českým třídicím linkám, i přesto to pražské společnosti poznamenalo. Situace se však má podle firmy EKO-KOM brzy zlepšit. Na třídičkách se už plast nehromadí, ale před pár měsíci to tak bylo. Podle odborníků se i přes problémy dál vyplatí třídit odpad do barevných kontejnerů. Plasty se nepálí nebo nekončí na skládkách, zpracovávají se v Česku a okolních státech. MŽP by mělo v září uvolnit peníze na výstavbu a modernizaci závodů na využití odpadů. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Pokud Stálý výbor pro jadernou energetiku (SVJE) co nejdříve nerozhodne o způsobu financování výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, může ohrozit energetickou bezpečnost ČR po roce 2035, uvedl dnes Svaz průmyslu a dopravy ČR v tiskové zprávě.

Na základě zkušeností z jiných evropských zemí Svaz průmyslu a dopravy ČR odhaduje, že výstavba potrvá se současnými zdlouhavými povolovacími procesy přibližně 15 let. Nový čistý zdroj je přitom nutný, protože většina uhelných elektráren bude postupně vyřazována z provozu. Vláda by podle něj neměla rozhodnutí odkládat. I přes opakované apely SP ČR dnes SVJE přesto opět nerozhodl, jak bude stát financovat výstavbu nových bloků v Dukovanech.



Svaz uvádí, že váhání dotčených rezortů pouze zhoršuje situaci a zpochybňuje důvěryhodnost Státní energetické koncepce. Ta přitom předpokládá, že stávající dukovanské bloky, které budou kolem roku 2035 dosluhovat, budou plynule nahrazeny novými jadernými bloky s odpovídajícím výkonem.



„Další odsun rozhodnutí o výstavbě nových bloků prohlubuje nejistotu, která se kolem rozvoje jaderné energetiky vytvořila. Liknavost úředníků přitom nerespektuje vypracovanou Státní energetickou koncepci a v dlouhodobém horizontu ohrožuje energetickou bezpečnost země,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Svaz vyzývá vládu, aby rozhodla co nejdříve, v souladu se svým programovým prohlášením, a konkrétními kroky podpořila rozvoj jaderné energetiky v ČR,“ dodává Bohuslav Čížek.

Uhelné elektrárny v ČR budou postupně vyřazovány z provozu a perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojů v tuzemsku naráží na přirozené klimatické limity. Proto nemohou být plnohodnotnou náhradou za fosilní zdroje. Stavba nových jaderných bloků je proto neodkladná.

Bez rozhodnutí o financování výstavby nemůže ČEZ uspořádat výběrové řízení a zahájit další nutné kroky před samotnou stavbou. Kvůli neúměrně dlouhým povolovacím procesům, o jejichž zkrácení Svaz dlouhodobě usiluje, je výstavba nového jaderného zdroje od momentu rozhodnutí o financování záležitostí zhruba na 15 let.

 

Důvodem zamítnutí bylo podle předsedy výboru Miroslava Antla (za ČSSD) to, že předloha obsahovala značné množství chyb. Senátoři měli k zákonu připraveny dvě desítky úprav. Antl zdůvodnil odmítavý postoj také tím, že ministerstvo zemědělství chystá další obsáhlejší novelu, což potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Senátoři kromě zpřesnění novely navrhovali do novely i věcné úpravy. Jitka Seitlová (KDU-ČSL) chtěla například se souhlasem výboru pro veřejnou správu uzákonit, aby stát mohl platit nejrůznější stavební a technická opatření k předcházení sucha. Seitlová chtěla také prosadit, aby pětinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody získaly obce, na jejichž území se ochranné pásmo vodního zdroje nachází. Nyní je příjem z poplatků rozdělen rovným dílem mezi Státní fond životního prostředí a kraje.

Výbor na návrh Miloše Vystrčila (ODS) také požadoval odpouštět pro vodáky vodu při nízkém průtoku. Ladislav Kos (za Zelené) chtěl zákona vrátit právo občanských spolků a sdružení připomínkovat vodní stavby, což se Pirátům nepodařilo obnovit už při projednávání novely Sněmovnou.

Novela počítá s tím, že lidé by museli dokládat odvoz obsahu svých žump do čistírny odpadních vod. Tato povinnost by ale po zásahu Sněmovny měla platit až od roku 2021. Brabec to původně požadoval zavést už od začátku příštího roku.

Do budoucna by tak lidé měli doložit vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) likvidaci odpadu z jímek za poslední dva kalendářní roky. Potvrzení by měli lidem vydávat provozovatelé fekálních vozů. Mělo by v něm být mimo jiné uvedeno, o jako jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

Novela má naopak umožnit zřizovat stanové tábory v záplavových územích. Zákon nyní zakazuje v těchto zónách zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Součástí novely se stalo také ustanovení, které umožní bezplatné čerpání povrchových vod také pro lesní školky, nejen pro zemědělce.

Program jednání Senátu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 267/ (1. bod odpoledního jednání ve čtvrtek 17. května) - zamítnuto

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017 /senátní tisk č. 237/ (3. bod odpoledního jednání ve čtvrtek 17. května)

Čtět také:

Novele vodního zákona hrozí v Senátu zamítnutí (9.5.2018)

V Ostravě proběhne mezinárodní česko-polská konference „Výzvy v nakládání s komunálními odpady“, na které vystoupí významné subjekty v odpadovém hospodářství a energetice, včetně společnosti Veolia Energie ČR. Čeští a polští experti budou řešit budoucnost odpadového hospodářství, otázku skládkování, třídění, recyklace a využití energetického potenciálu odpadů.

„Prosté skládkování odpadů považujeme za plývání s cennou surovinou. Zařízení pro energetické využití vytříděných odpadů vyrábějící v kogeneraci elektřinu a teplo má smysl a perspektivu, pakliže se vhodně zakomponuje do celého systému nakládání s odpady. Diskuse s českými i polskými subjekty na toto téma bude jistě přínosná,“ uvedl Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR. Na konferenci představí aktivity skupiny Veolia i připravovaný projekt vybudování multipalivového kotle v Karviné, který přinese další snížení emisí na Karvinsku a může pomoci zdejším městům a obcím s využitím komunálních odpadů.

Cílem konference je výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to i s ohledem na naplňování cílů EU. Součástí konference jsou exkurze v Polsku a České republice, které umožní seznámit se s moderními zařízeními pro nakládání s komunálními odpady, jako jsou linky s optickým tříděním, zejména druhotných surovin, technologie na výrobu alternativního paliva (TAP) nebo bioplynová stanice na zpracovávání bioodpadů s výrobou elektrické energie.

Konferenci organizuje se svými partnery česká firma Aquatest pod záštitou ministerstev a dalších veřejných institucí. 1. Česko-polská konference „Výzvy v nakládání s komunálními odpady 2018 se uskuteční ve dnech 23. – 24. května 2018 v Clarion Congress Hotel Ostrava. Program konference najdete na stránkách hlavního pořadatele www.aquatest.cz.

Evropská komise (EK) pošle před Soudní dvůr Evropské unie šest zemí, které nesplnily požadované limity ohledně kvality ovzduší. Jde o Německo, Francii, Británii, Itálii, Maďarsko a Rumunsko. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. V lednu komise informovala, že na ochraně čistého ovzduší musí bezodkladně zapracovat i Česká republika, ta ale podle dnešního sdělení komise navrhla uspokojivá opatření, podobně jako Slovensko a Španělsko.

Krok Evropské komise se týká nedodržování cílů představených v letech 2005 a 2010. Situací v Německu, Francii a Británii se bude soud EU zabývat kvůli porušování limitů obsahu oxidu dusičitého, zatímco v případě Itálie, Maďarska a Rumunska je problém v dlouhodobě zvýšené koncentraci polétavého prachu.

Podle právních předpisů EU bylo povinností těchto zemí snížit znečištění na dohodnuté limity co nejdříve. Jelikož ale šestice států nepředložila "důvěryhodná, účinná a urychlená opatření", komise se uchýlila k právním krokům.

"Když jsme se rozhodli věc těchto členských států postoupit Soudnímu dvoru EU, jednali jsme jménem Evropanů," uvedl komisař pro životní prostředí Karmenu Vella. "Jsem přesvědčen, že díky dnešnímu rozhodnutí se občané mnohem rychleji dočkají zlepšení," dodal.

Česko, Slovensko a Španělsko naopak podle EK hodlají zavést nebo připravit opatření, o nichž Brusel informovaly po lednovém ministerském summitu na téma kvality ovzduší. Pokud budou tato opatření správně realizována, "zdá se, že budou schopna přiměřeně napravit" zjištěné nedostatky, soudí komise. Zároveň ujistila, že bude situaci v těchto zemích dál pečlivě sledovat.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) způsobuje znečištění prachovými částicemi (PM10) 400.000 předčasných úmrtí ročně. U oxidu dusičitého je to údajně v Evropě asi 75.000 smrtí ročně. Oxid dusičitý se do atmosféry uvolňuje například z výfuků aut a působí potíže hlavně v městských aglomeracích. Částice PM10 (prach, saze, pyl) se v ovzduší vyskytují přirozeně, znečištění ale jejich koncentraci zvyšuje.

U obou kategorií byly v Česku mezní hodnoty pro koncentraci místy překračovány. Kvůli porušování limitů o polétavém prachu už byly v minulosti na evropské úrovni stíhány dva členské státy unie: Bulharsko a Polsko. Evropský soudní dvůr v dubnu 2017, resp. v únoru 2018 rozhodl, že porušují právní předpisy EU, na finanční sankce však zatím v jednom ani druhém případě nedošlo.

Evropská komise dnes také uvedla, že celostátním, regionálním a místním aktérům poskytuje při zlepšování kvality ovzduší praktickou pomoc. "Jen řízením u soudu se problém nevyřeší. Proto jsme popsali, jakou praktickou pomoc může komise úřadům v členských státech při zajišťování čistšího ovzduší v evropských městech nabídnout," řekl komisař Vella.

Zdroj: ČTK

Moskva se dusí: odpadky se hromadí na skládkách, se spoustou nepříjemných pachů a toxických plynů, nesnesitelných pro obyvatele předměstí ruského hlavního města. A spalování, což je řešení, které preferují úřady, zdaleka všechny neuspokojuje, píše agentura AFP.

Rusko podle odhadů ekologické organizace Greenpeace vyprodukuje za rok téměř 70 milionů tun odpadu. Třídění se uplatňuje pouze v asi stovce ruských měst. Většina odpadků se desítky let ukládá na skládkách, které jsou čím dál větším zdrojem znečištění.

"Zdá se, že Rusko naplňuje předpověď (fyzika) Nielse Bohra, že lidstvo vyhyne udušením z vlastního odpadu," zažertoval šéf pobočky Greenpeace v Rusku Alexej Kiseljov.

Podle Greenpeace se za posledních deset let množství odpadu v Rusku zvětšilo o 30 procent. Pouze dvě procenta z toho se spálí a sedm procent je recyklováno, zbytek končí na skládkách.

V okolí Moskvy bylo 24 skládek uzavřeno během posledních pěti let kvůli nehygienickým podmínkám, zatímco 15 dalších - obrovské zapáchající hory pod širým nebem - nadále přijímají další a další hromady netříděného odpadu.

"Většina z těchto skládek vznikla před 50 lety, bez jakékoliv technologie čištění toxických plynů a odpadních vod (která ze skládek odtéká)," připouští místní ministerstvo ochrany životního prostředí.

Problém vyvolal veřejnou debatu, když před rokem obyvatelé města Balašicha, ležícího šest kilometrů od západního okraje Moskvy a sužovaného zápachem z nedaleké skládky, během přímého přenosu debaty prezidenta Vladimira Putina s občany požadovali uzavření skládky.

Projevy nespokojenosti se od té doby znásobily, někdy s prudkostí, která je velmi vzácná v Rusku, kde na veškeré protesty režim reaguje velmi tvrdě.

Koncem března musela být padesátka dětí ošetřena ve Volokolamsku, ležícím severozápadně od Moskvy, protože se přiotrávily plynem z nedaleké skládky. Tisíce lidí pak demonstrovaly, aby požadovaly její uzavření. Něco takového se v Rusku děje jen vzácně.

Rusko se následně obrátilo na Nizozemsko, aby požádalo o systém neutralizace toxických plynů, protože efektivní ruská technologie chybí.

Podle odborníků se každý rok jen v okolí Moskvy hromadí skoro 11 milionů tun odpadků, tedy 16 procent veškerého odpadu z celé země.

"Nejhorší na tom je, že tomu nikdo nevěnuje pozornost, dokud nedojde k úniku plynu či znečištěné vody či nevypukne na skládce požár," stěžuje si Kiseljov.

Tváří tvář této ekologické katastrofě vláda slíbila postavit pět spaloven odpadků: čtyři v okolí Moskvy a další v Kazani v Povolží.

Dvě první spalovny, z nichž každá má být s to spálit 700.000 tun odpadků ročně a vyrobit 70 megawattů elektřiny ročně, mají být dokončeny v roce 2021 ve Voskresensku, ležícím jihovýchodně od Moskvy, a v Naro-Fominsku, jihozápadně od Moskvy.

"Cílem je skoncovat s ukládáním odpadků na skládky," vysvětluje Andrej Šipelov, ředitel společnosti RT-Invest, která má projekt na starosti.

Práce na stavbě spaloven mají začít v příštích týdnech, ale místní obyvatelstvo se bouří, protože se obává negativního dopadu na životní prostředí.

"Chceme závod na recyklaci, a ne spalovnu," protestuje Marina Melnikovová z Naro-Fominska, která se - stejně jako 4000 dalších obyvatel města - podepsala pod petici prezidentu Putinovi ve strachu z karcinogenních dioxinů, které by mohly být vypouštěny ze spalovny.

"Je nutné vyřešit problém s odpady. Ale proč se začíná posledním článkem v řetězu? Kam se poděla recyklace a třídění?" ptá se komunistický aktivista Igor Vavilov.

V několika městech v okolí Moskvy se 14. dubna na demonstracích volalo po uzavření a rekultivaci skládek. Tisíce demonstrantů také kritizovaly stavbu spaloven.

Ředitel projektu Šipelov kritiku odmítá a ujišťuje, že se uplatní velmi vyspělé technologie, vyvinuté švýcarsko-japonskou skupinou Hitachi Zosen Inova, který již postavila na 500 spaloven v různých zemích, tedy asi třetinu všech závodů tohoto druhu na světě.

"Tyto spalovny vůbec nejsou nebezpečné. Ani dioxiny, ani jiné nebezpečné prvky z nich nebudou unikat. Vysoké teploty zničí nejnebezpečnější sloučeniny," ujišťuje.

Ekologové jsou ale přesvědčeni, že rozvoj spaloven není nejlepším řešením pro Rusko. "Proč vytvářet nový zdroj znečištění, když můžeme vyřešit problém závody na recyklaci?" ptá se Kiseljov.

Zdroj: ČTK

V návaznosti na metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro ohlašování subjektů bez IČO v systému SEPNO (viz více ZDE), upozorňujeme, že pokud je odesílatel nepodnikající fyzická osoba, tak přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje! Toto ustanovení je upraveno § 40 odst. 7 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Zdroj: CENIA

CENIA, česká agentura životního prostředí přijme nového kolegu či kolegyni na pozici specialista či specialistka odpadového hospodářství. Podmínkou je vysokoškolské vzdělání přírodovědného nebo technického směru (výhodou pak zaměření na odpadové hospodářství) a komplexní znalost problematiky životního prostředí s důrazem na odpadové hospodářství. Podrobnosti naleznete ZDE.

Množství vysloužilých elektrozařízení, která lidé a firmy v Česku odevzdávají do zpětného odběru a nevyhazují do popelnic či na skládky, v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 2006 se podařilo vytřídit jen 11 procent z objemu výrobků, které se ten rok objevily na trhu, v roce 2016 to bylo už více než 52 procent. V Česku nyní funguje šest kolektivních systémů pro běžná elektrozařízení, z toho dva se specializují jen na úzkou skupinu výrobků. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Množství elektroopadu, které se ročně vytřídí, vzrostlo v České republice mezi lety 2006 a 2016 z 22.170 tun na 91.513 tun. Při přepočtu na jednoho obyvatele to znamená nárůst ze 2,2 kilogramu na 8,7 kilogramu ročně. Největší část z vytříděného odpadu zaujímají velké domácí spotřebiče, jako jsou lednice, mrazničky či pračky. Těch lidé a firmy v roce 2016 odevzdali přes 46,6 tisíce tun.

Minimální množství elektroodpadů, které musí kolektivní systémy vybrat zpět, určuje evropská směrnice. V budoucnu se zvýší. "Pro rok 2016 to bylo minimálně 45 procent, ale v roce 2021 to bude už 65 procent. Celkové množství sebraného elektroodpadu se tedy bude muset nadále zvyšovat," uvedl vedoucí oddělení zpětného odběru MŽP Ladislav Trylč. Výsledky za rok 2017 MŽP ještě nemá, některé kolektivní systémy ale hlásí nárůst.

Podle ředitele kolektivního systému Rema Davida Vandrovce je přirozené, že lidé nejvíce třídí velké spotřebiče. "Ty nelze jen tak jednoduše vhodit do kontejneru. Menší věci, zejména pak vysloužilé úsporné žárovky nebo zářivky, kterých se k recyklaci nashromáždí každoročně nejméně, mají mnohdy ještě tendence házet do komunálního odpadu," řekl. Rema, přes kterou se vybere necelá pětina elektroodpadu v Česku, zaznamenala v roce 2017 zvýšený zájem o třídění. Odebrala přes 15 tisíc tun elektroodpadu, což je o pět procent více než v roce 2016.

Firma Asekol za loňský rok oznámila přes 19 tisíc tun vytříděných elektrozařízení. Podle mluvčí Asekolu Dany Duchečkové je to téměř stejně jako o rok dříve. Dosud se přes Asekol vytřídilo přes 20 procent elektroodpadu. Letos v dubnu koupil konkurenční systém Retela, dá se proto očekávat, že jeho podíl vzroste.

Zpětný odběr v Česku komplikuje ne zcela jednoznačná legislativa, kterou si některé kolektivní systémy vykládají jinak než ostatní. Změnit to má chystaný zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností, který podle Trylče posílí kontrolní mechanismy této oblasti, jež má stát k dispozici. Návrh zákona připravilo MŽP v minulém volebním období, dosud ale nebyl projednán a schválen. Jak uvedl Trylč, na evropské úrovni byl mezitím schválen soubor směrnic, které se týkají recyklace a které se musí do návrhu zákona doplnit.

Povinnost odebrat zpět a recyklovat staré výrobky mají výrobci a dovozci elektrozařízení ze zákona. Vstupují k tomu do kolektivních systémů a platí jim za to, aby se o tyto záležitosti postaraly. V Česku nyní fungují čtyři kolektivní systémy, které se zabývají celou škálou elektrospotřebičů. Jsou to Asekol, Elektrowin, Rema a dosud to byla i samostatná Retela. Kromě toho existuje ještě společnost Ekolamp, která vybírá jen osvětlovací techniku, a Bren se zaměřením na malé spotřebiče a elektrické nástroje. Podobným způsobem jako běžná elektrozařízení se odebírají i baterie a solární panely.

Zdroj: ČTK