Žádosti o výhodnou půjčku z prostředků EU na projekty snižující environmentální rizika a rozvíjení systémů jejich řízení je možné předkládat až do 31. prosince 2019. Na náhradu a rekonstrukci zařízení s cílem zvýšit bezpečnost provozu, na nákup technologií vedoucích k omezení znečištění či na rekonstrukci nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí můžete získat podporu formou výhodné půjčky ze zdrojů EU. Druhou aktualizací výzvy č. 1/2017 IFN k předkládání žádostí byl prodloužen termín příjmu žádostí až do 31. prosince 2019. Výhodnou půjčku je možné kombinovat s dotací ze Státního fondu životního prostředí ČR. Více ZDE

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2018/2005 ze dne 17. prosince 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH), pokud jde o bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP), benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP).

Uvedené čtyři ftaláty se nacházejí v celé řadě předmětů, protože jsou běžně přítomny v měkčených plastových materiálech. K expozici může dojít požíváním potravin, vkládáním předmětů do úst, vdechováním vzduchu a prachu ve vnitřních prostorách a kontaktem předmětů s lidskými sliznicemi a kůží.

Příloha XVII nařízení REACH dosud zakazuje uvádět na trh hračky a předměty pro péči o děti obsahující DEHP, DBP a BBP za určitých podmínek, které spadají do oblasti působnosti navrženého omezení. K těmto třem ftalátům byl přidán DIBP, který má podobný profil nebezpečnosti.

Nařízení Komise (EU) 2018/2005 v příloze XVII mění záznam 51 s tím, že uvedené ftaláty se nesmí používat jednotlivě nebo v jakékoliv jejich kombinaci, v koncentraci rovné 0,1 % hmotnostních nebo vyšší v měkčených plastových materiálech v hračkách a předmětech pro péči o děti. Výjimky se vztahují na předměty výlučně pro venkovní použití, u nichž nedochází k dlouhodobému styku s kůží nebo styku se sliznicemi, některé předměty výlučně pro průmyslové a zemědělské použití a měřicí zařízení.

Nařízení vstupuje v platnost v lednu 2019. Aby zainteresované subjekty měly dostatek času k přijetí vhodných opatření pro zajištění souladu s navrhovaným omezením, posunuje se termín použitelnosti nařízení na 7. července 2020.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2018/2005

Nařízení Komise (EU) 2018/2005 - ENG

Zdroj: MPO

Níže si můžete stáhnout Plán legislativních prací vlády na rok 2019 byl schválen vládou ze dne 12. prosince 2018. Z pohledu životního prostředí se plán týká pochopitelně Návrhu zákona o odpadech, Návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, Návrhu zákona o obalech, dále vodního zákona a dalších předpisů.

Dokument ke stažení:

Plán legislativních prací vlády na rok 2019

V Úředním Věsníku EU vyšlo Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2029 ze dne 18. prosince 2018, kterým se stanovují množstevní limity a přidělují kvóty na období od 1. ledna do 31. prosince 2019 pro látky regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Text rozhodnutí EK - ZDE

Obce se oproti původním plánům mohou ještě rok připravovat na novou povinnost zajistit oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků od občanů. S novou povinností ohledně separace kuchyňských olejů od 1. ledna 2020, přišla letos v září novelizace vyhlášky, která řeší třídění bioodpadů v obcích. Původně se předpokládalo, že sběr olejů bude povinný již od 1. ledna 2019. V současnosti tyto odpady ve většině obcí končí v kanalizaci, kde způsobují zbytečné škody. Tuky ze smažení štědrovečerní pochoutky, které ucpávají kanalizaci, jsou již tradiční připomínkou tohoto problému. Oleje z kuchyní jsou přitom cennou surovinou. Po vyčištění se hodí například pro výrobu biopaliv nebo maziv. Část mohou zpracovat také bioplynové stanice.

Sběr kuchyňských olejů

Obce budou moci tuto novou povinnost zajistit například ve sběrných dvorech, případně rozmístěním separačních nádob určených výhradně pro jedlé oleje (podobných jaké známe pro plasty, papír či nápojové obaly). V mnoha obcích již občané tuto možnost mají a odpadářské firmy svoz a likvidaci jedlých olejů nabízí. Nádoby jsou k dispozici většinou na místech společně s dalšími kontejnery na tříděný odpad. Lidé by měli použité oleje umístit do uzavíratelné PET lahve a vložit do sběrné nádoby, případně olej donést do sběrného dvora. Podle informací ČAOH probíhá sběr jedlých olejů zhruba v desetině obcí v Česku, například v Břeclavi, Českých Budějovicích, Kutné Hoře, Olomouci nebo Praze 2.

„Použité kuchyňské oleje jsou cennou surovinou. Pokud se vhodně separují, je zde velká škála možností, jak tuto energii využít například ve výrobě biopaliv. V Česku máme pro zpracování těchto odpadů dobré zázemí také v podobě bioplynových stanic, které z odpadů dokáží vyrobit elektřinu a teplo nebo biometan, „obnovitelný zemní plyn,“ uvedl Jan Habart, předseda CZ Biom.

Celoroční nabídka třídění bioodpadů v obcích

Biologicky rozložitelné odpady, ať už jde o trávu či dřeviny ze zahrad, slupky od ovoce a zeleniny, tvoří 51 % komunálních odpadů. Téměř polovinu komunálních odpadů v Česku stále bez užitku skládkujeme. Legislativa proto od roku 2015 obcím uložila zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) alespoň v období od 1. dubna do 31. října. Výše zmíněná novelizace vyhlášky z letošního září tuto povinnost rozšířila na celý rok. Povinnost však letos neplatí hned zkraje ledna, ale až od 1. dubna 2019. Od listopadu do března obce budou moci svoz přizpůsobit klimatickým podmínkám a množství produkovaných biologických odpadů.

Zdroj: CZ Biom

Od roku 2019 platí novela vodního zákona. Aby nás legislativa nepřekvapila, přinášíme Zpravodaj MŽP výběr změn od 1. 1. 2019. Pokud jste odběratelem podzemní vody za poplatek nebo vypouštíte odpadní vody do vod povrchových, pak se vás budou týkat změny, které přináší novela zákona o vodách č. 113/2018 Sb. Novela reaguje na aktuální klimatické poměry a nutnost ochránit zdroje vody a vodní toky před znečišťováním a nadměrným odčerpáváním.

Žádné poplatkové hlášení

Nově (poprvé na rok 2019) nebudete již muset podávat poplatkové hlášení a platit zálohu na poplatek. Tato pozitivní změna všem sníží administrativu a ušetří čas i náklady. Platit se bude až podle skutečného množství odebrané podzemní vody nebo vypuštěné odpadní vody a množství jejího znečištění. Důležité je, že limity ani sazby pro zpoplatnění se přitom nemění. Termín pro zaslání poplatkových přiznání zůstává zachován (15. února) stejně jako forma podání (systém ISPOP).

Ne ČIŽP , ale SFŽP ČR

Nově, počínaje přiznáním za rok 2019 podaném do 15. února 2020, také nebudete komunikovat s Českou inspekcí životního prostředí, ale se Státním fondem životního prostředí ČR, kam se celá správa poplatků převádí. Letošní přiznání za rok 2018 zpracovává a poplatkový výměr ještě vydává Česká inspekce životního prostředí. Správa poplatků se bude nově řídit daňovým řádem.

Do srážkové kanalizace odpadní vody nepatří

Novela s určitostí stanovila, že směsi srážkových a odpadních vod jsou vodami odpadními. Takže jakékoliv vody vypouštěné z jednotné kanalizace jsou vodami odpadními a na jejich vypouštění je nutné mít povolení k vypouštění odpadních vod. Výjimku tvoří pouze odpadní vody vypouštěné z odlehčovacích komor, které chrání stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením. Znamená to tedy také, že do oddílné srážkové kanalizace nemohou být odpadní vody vypouštěny, a to ani v případě, že byly již vyčištěny.

Malí znečišťovatelé nemusí přes ISPOP

Pro malé znečišťovatele z řad obcí nebo majitelů domovních čistíren odpadních vod se nově ruší povinnost ohlašování údajů přes elektronický systém ISPOP. Ten se od 1. 1. 2019 bude týkat pouze zdrojů, které mají povoleno vypouštět více než 6 000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Malí znečišťovatelé mohou zasakovat

Pro malé znečišťovatele je ale důležité rozšíření možnosti vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod podzemních, tzv. zasakování, i na několik územně souvisejících staveb (například část obce). Tak se dá využít semicentrální řešení při odvádění a čištění odpadních vod až pro cca 150 obyvatel. Tato odpadní voda může být čištěna na centrální čistírně odpadních vod a poté vypouštěna i v místech, kde není k dispozici vhodný vodní tok.

Ze žumpy na čističku!
Pro ty, co provádějí vývoz bezodtokých jímek (žump) je v novele zřetelně stanoveno, že jediná možná likvidace obsahu jímek v souladu s vodním zákonem, je vývoz na čistírnu odpadních vod. Požadavky na likvidaci odpadních vod z jímek se ovšem oproti současné právní úpravě nemění. Už před přijetím novely zákona platí, že musí být odpadní vody z jímky likvidovány v souladu s vodním zákonem, což znamená jedině vyvážením do čistírny odpadních vod. Tam, kde jsou požadavky už platného zákona respektovány, není důvod ke zvýšení nákladů za likvidaci odpadních vod. Nová pravidla pouze zavádějí povinnost vývozci vydávat o tomto svozu potvrzení se stanoveným obsahem a objednateli si pak tato potvrzení uchovávat pro potřeby kontroly, a to od 1. 1. 2021.

Průzkum vrtů se souhlasem

Nově pro provádění tzv. průzkumných hydrogeologických vrtů musí být vydán souhlas vodoprávního úřadu. O ten žádá budoucí vlastník vrtu a bez platného souhlasu nesmí být geologické průzkumné práce zahájeny. Také chceme upozornit, že z průzkumného hydrogeologického vrtu není možné legálně odebírat podzemní vodu. K tomu je třeba vrt převést na vodní dílo (studnu). Zájemcům o legální stavbu zdroje podzemní vody (studny) proto v případě známých hydrogeologických poměrů v dané lokalitě doporučujeme postup podle běžného stavebního řízení, tj. podáním žádostí o povolení ke stavbě vodního díla a povolení k odběru podzemních vod.

Zdroj / dokument ke stažení: Zpravodaj MZP prosinec 2018.pdf (3507954)

Evropská komise vypsala konzultaci k rámci výrobkové politiky EU přispívajícímu k podpoře cirkulární ekonomiky. Cíl konzultace:

• Konzultace je relevantní pro širokou veřejnost, jelikož všichni nakupují, používají či konzumují a zbavují se výrobků. Konzultace cílí na to lépe porozumět motivům, které vedou občany i podniky a další zúčastněné strany k určitým každodenním rozhodnutím týkajícím se výrobků.

• Veřejnost bude mít pravděpodobně hlubší znalosti a větší zkušenosti s určitými nástroji politiky. Občanská společnost i nevládní neziskové organizace mají často od této politiky EU určitá očekávání a tím pádem i znalosti toho, jaký vliv ve skutečnosti má, což je pro tuto inciativu velmi relevantní.

• Dále budou konzultovány národní a regionální autority v členských státech, které mají zkušenosti s implementací politiky EU, stejně jako povědomí o vlivu produktů v jejich zemích a regionech. Lokální politické iniciativy mohou doplňovat politiku EU, informace o nich tedy mohou být též zajímavé. Lokální hráči také hrají důležitou roli jako nákupčí produktů.

• Politika EU ovlivňuje produkty na evropském trhu mnoha způsoby. Nějak jsou jí tedy ovlivněni jak všichni občané, tak i podniky a další zainteresované strany. Občané jako spotřebitelé produkty nakupují, používají a následně se jich zbavují. Podniky a průmyslová odvětví jsou zapojena do všech životních fází produktu včetně návrhu, importu/exportu, nákupu, využívání i kontroly jeho recyklace či likvidace.

• Všichni výše zmínění se rozhodují pod vlivem pobídek a omezení, které jsou tvořené mimo jiné politikou EU. Proto je klíčové získat názory velkého množství zúčastněných stran, především ve vztahu k produktové politice EU. To pomůže identifikovat, jak EU svojí současnou politikou přispívá k podpoře cirkulární ekonomiky a jak by potenciálně mohla svůj přínos ještě zvýšit.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k předloženému návrhu. Dne 10. 12. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování chemických látek, kyselina boritá a různé boritany:

• boric acid [1] (EC 233-139-2 [1], CAS 10043-35-3 [1]) and boric acid [2] (EC 234-343-4 [2], CAS 11113-50-1 [2]);

• diboron trioxide; boric oxide (EC 215-125-8, CAS 1303-86-2);¨
• disodium tetraborate, anhydrous; boric acid, disodium salt [1] (EC 215-540-4 [1], CAS 1330-43-4 [1]); tetraboron disodium heptaoxide, hydrate [2] (EC 235-541-3 [2], CAS 12267-73-1 [2]); orthoboric acid, sodium salt [3] (EC 237-560-2 [3], CAS 13840-56-7 [3]);

• disodium tetraborate decahydrate; borax decahydrate (EC 215-540-4, CAS 1303-96-4); a

• disodium tetraborate pentahydrate; borax pentahydrate (EC 215-540-4, CAS  12179- 04- 3).

Uvedené chemické látky se používají v chemickém průmyslu jako meziprodukty k výrobě dalších chemikálií s obsahem bóru nebo v jiných průmyslových odvětvích např. při výrobě skla, kovů, cementu, maziv, mazadel/tuků, barviv a čisticích prostředků. Některé sloučeniny bóru jsou účinnými látkami v biocidních přípravcích, kde se používají jako antimikrobiální a konzervační přípravky na ochranu dřeva.

Tyto chemické látky již mají v současné době harmonizovanou klasifikaci sledovaných nebezpečných vlastností (příloha VI nařízení CLP), avšak mají rozdílné specifické koncentrační limity (SCL).

Navrhuje se proto změna/odstranění platných různých specifických koncentračních limitů pro kyselinu boritou a boritany a jejich harmonizace na obecný koncentrační limit (common generic concentration limit).

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace (předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (formulář) v termínu: do 22. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Účelem dokumentu je podrobněji rozpracovat možnosti postupu provozovatelů a povolujících orgánů při implementaci závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Jedná se o postup v případech, kdy se uplatní ustanovení § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci . Tímto se doplňuje materiál k metodickému dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, který byl publikován prostřednictvím informačního systému integrované prevence 15.04.2014. Tento materiál i metodika z roku 2014 by měly usnadnit zpracování žádosti a hodnocení podle příloh 1 a 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci.

S ohledem na charakter dotčeného odvětví se tento materiál týká pouze stávajících zařízení ve smyslu definice závěrů o BAT pro velká spalovací zařízení.

Dokument je primárně aplikovatelný na SO2, NOx a prach (TZL). Pro ostatní polutanty (např. Hg) má pouze informativní a podpůrný charakter, zejména s ohledem na absenci relevantních sektorových dat, aplikovatelných na národní úrovni, ve vlastním materiálu.

Dokumenty:

• 2018_12_19 Metodika výjimky z BAT (LCP Modul) PUB.pdf (1.04 MB)

• Split_Views_assessment_LCP_UPDATED.pdf (2.40 MB)

Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl dnes na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka. Vědcům zabývajícím se změnou klimatu v ČR vycházejí modely ohledně růstu teplot. Od roku 2015 ale nevychází předpoklad mírného růstu srážek.

"Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje," řekl Trnka. Modely ukazují, že to tak bude dál a vědci odhadují, že příští rok by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejší v historii.

"Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká," řekl Trnka.

Zemědělce letos nepostihlo sucho jen v Česku, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard.

"V Rakousku úhrn škod neznáme, ale výrazně byl zasažen sever a západ Rakouska. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet kompenzace," řekl další z tvůrců InterSucha Petr Hlavinka.

Kompenzace dostanou i čeští zemědělci. Další z tvůrců InterSucha Zdeněk Žalud však zemědělce varoval, že brzy na kompenzace pravděpodobně nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje. "Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté," řekl Žalud.

Teploty v ČR rostou dle předpokladů, srážky od roku 2015 nikoliv

Vědci zabývající se změnou klimatu v Česku dlouhodobě předpovídají, že zatímco průměrné teploty porostou, což se v posledních letech potvrzuje, má se mírně zvyšovat roční úhrn srážek. Tato prognóza se však od roku 2015 nepotvrzuje a úhrny jsou podprůměrné, řekl dnes na brněnské konferenci o suchu v zemědělství klimatolog Pavel Zahradníček, jenž se podílí na projektu InterSucho. V některých oblastech země chybí od té doby dodnes až přes 700 milimetrů srážek, což lze v daných postižených oblastech přirovnat ke třem čtvrtím roku bez srážek.

Pro klimatology jde však zatím o tak krátké období, že je nemožné říct, zda jde o trend, nebo jen o suchou epizodu, jakých zná minulost více.

"Deficit srážek narůstá víceméně od roku 2011 a velmi se zvýraznil v roce 2015 a letos. Bude dlouho trvat, než se stav vod vrátí k normálu a je k tomu potřeba především zima bohatá na sníh," řekl Zahradníček. Sezonní předpovědi pro letošní zimy však nejsou příliš příznivé. V loňské zimě chyběl sníh výrazně, napadlo ho jen 67 procent průměru a v oblastech, kde bylo ve vegetační sezoně sucho nejvýraznější, ho bylo třeba jen 35 procent průměru. "Čím dál častěji se kloníme k názoru, že podoba zimy ovlivňuje sezonu sucha v dalších měsících," řekl Zahradníček.

Zatímco po loňské zimě začaly být problémy se suchem v květnu a červnu, letos mohou při slabé sněhové pokrývce přijít ještě dřív, což by bylo pro zemědělce velmi problematické.

Modely vývoje klimatu v Česku do roku 2100 předpokládají růst teplot a mírné zvyšování ročního úhrnu srážek. "Sice se předpokládá, že se prodlouží suchá období během roku, ale srážky by měly přijít v intenzivnějších deštích a bouřkách. To se však čtyři roky nedělo. Narostl počet bezdešťových dnů a klesl i počet dnů s intenzivními srážkami. Proto mapa sucha vypadá tak děsivě," uvedl Zahradníček.

Zmínil také, že i pesimistické modely pro vývoj klimatu v Česku pro konec století už se srovnávají s aktuálním klimatem. "Optimistické modely hovoří o 20 tropických dnech za rok v roce 2100. Pesimistické o 40. Letos jich přitom bylo přes 30, více než v roce 2015. Letošek bude pravděpodobně nejteplejší v historii měření v ČR, tedy za více než 200 let. A vysoké teploty krajinu dále vysušují," řekl Zahradníček.

Zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, složené ze zástupců vlád členských zemí Evropské unie, se po měsících intenzivních jednání dohodli na znění směrnice na omezení jednorázových plastů. Pokud dohodu zítra podepíší zástupci členských zemí EU a koncem ledna 2019 Evropský parlament, bude směrnice obsahovat tyto hlavní body:

• Celoevropský zákaz jednorázových plastových brček, příborů, talířů, míchadel na nápoje, čistítek do uší, tyček na balónky, oxo-degradabilních plastů a krabic na odnos jídla a kelímků z pěnového polystyrenu od roku 2021.

• Výrobci budou finančně zodpovědni za čištění životního prostředí od svých výrobků. V případě rybářského vybavení si samy členské země EU určí cíl pro jejich sběr.

• Pouze 77% nápojových lahví má být vysbíráno do roku 2025, respektive 90% lahví do roku 2030. Nápojové lahve mají od roku 2030 obsahovat minimálně 30% recyklátu a od roku 2024 musí být víčka lahví jejich neoddělitelnou součástí.

• Členské státy mají snížit používání jednorázových kelímků a plastových krabic na odnos jídla, ale není stanoven žádný konkrétní cíl.

Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 %, v případně užitkových vozů o 31 %. Oznámila to včera Evropská komise (EK). Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v prohlášení vyslovilo vážné pochybnosti nad závazkem, který bude mít dopad na pracovní místa v automobilovém průmyslu.

Bude se směsný komunální odpad ze středních Čech likvidovat spalováním? Zatím to vypadá, že k naplnění tohoto cíle vše směřuje. Naposledy to před týdnem na setkání vedení kraje se starosty veřejně naznačil náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD), k jehož kompetencím patří oblasti životního prostředí a zemědělství. Více ZDE

Zdroj: https://melnicky.denik.cz/

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k navrhovanému omezení nebezpečných látek obsažených v tetovacích barvách a permanentním make-upu (zveřejněno ECHA 12. 12. 2018).

Veřejná konzultace se zaměřuje na technickou proveditelnost při koncentracích látek v rozsahu navrhovaného omezení a na potřebu výjimky týkající se látek Pigment Blue 15:3 a Pigment Green 7.

Veřejná  konzultace potrvá do 11. února 2019. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v  tabulce (Posuzovaná předložená omezení) na internetových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Agentura ECHA připravila návrh doporučení na aktualizaci přílohy XIV nařízení REACH (seznam látek podléhajících povolení) přidáním vlastnosti endokrinního disruptoru pro lidské zdraví u čtyř ftalátů (zveřejněno ECHA 12. 12. 2018).

Změna v příloze XIV nařízení REACH se týká úpravy záznamů u následujících čtyř ftalátů:

• bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP) EC 204-211-0, CAS 117-81-7;
• dibutyl phthalate (DBP) EC 201-557-4, CAS 84-74-2;
• benzyl butyl phthalate (BBP) – EC 201-622-7, CAS 85-68-7;
• diisobutyl phthalate (DIBP) – EC 201-553-2, CAS 84-69-5.

Tyto ftaláty byly identifikovány nejprve jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem ke klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a následně byly zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Později byly identifikovány také jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP také na životní prostředí (aktualizace Kandidátského seznamu).

Tato aktualizace by měla být promítnuta rovněž do přílohy XIV nařízení REACH a bude znamenat, že některá použití ftalátů, která byla doposud osvobozena od povolení, mohou pak povolení vyžadovat např.:

• použití 4 ftalátů ve směsích v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než 0,1 % hm. (doposud 0,3 % hm.);
• některá použití DEHP (např. materiály přicházející do styku s potravinami a zdravotnické prostředky).

Komentáře k návrhu doporučení na změnu záznamů v příloze XIV nařízení REACH mohou zainteresované subjekty předkládat do 12. března 2019 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce (Public consultation on a draft recommendation for amendment of Authorisation List entries) na internetových stránkách ECHA.

ECHA upozorňuje, že od června do srpna 2018 proběhla veřejná konzultace zaměřená na odvětví, kterých se uvedená změna týká. Komentáře získané během této předcházející konzultace budou zveřejněny na stránkách Evropské komise a ECHA je rovněž zohlední ve svém konečném doporučení ke změně v příloze XIV.

Města a obce mají novou šanci výhodně pořídit auta na alternativní pohony. Již potřetí nabízí Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR dotace na vozidla s nízkými nebo nulovými emisemi. Spolu s eko-vozidly podpoří resort nově i dobíjecí stanice a zároveň rozšíří okruh příjemců. Připraveno má celkem 100 milionů korun.

Podpora udržitelné dopravy ve veřejném sektoru je jedním z mnoha opatření, kterými resort přispívá ke snižování množství vypouštěných emisí z dopravy. Právě vyhlášená výzva je již třetí v pořadí.

„Chceme tak přispět nejen k ochraně klimatu, ale především ke zlepšení kvality ovzduší, kterou zejména ve městech emise z dopravy zásadně ovlivňují. Výsledky dvou předešlých výzev jasně ukazují, že zájem obcí o vozy na alternativní pohon roste. Díky dosud schváleným dotacím ve výši 113 milionů korun přibude na našich silnicích 563 nových ekologických vozidel a téměř tři čtvrtiny z nich jsou elektromobily. Starostové si evidentně uvědomují, že i přes vyšší vstupní náklady jsou pro ně ekologická vozidla přínosem a dlouhodobě i úsporou,“ shrnuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Současně dodává, že další tři stovky eko-vozidel by mohla přidat nová dotační výzva.

Zelenou mají elektromobily, resort podpoří i dobíjecí stanice

V nové dotační výzvě je připraveno z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR 100 milionů korun stejně jako v loňské výzvě, kdy se pro velký zájem prostředky vyčerpaly ještě o měsíc dříve a výzva musela být předčasně ukončena.

„Až 90 procent z vyhrazených 100 milionů korun jsme se rozhodli poslat na podporu elektromobilů a plug-in hybridů, u nichž jsou emise do ovzduší nejnižší a přínos pro životní prostředí tudíž nejvyšší. Současně byl o ně i největší zájem. Zároveň jsme rozšířili okruh možných žadatelů o státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace. Úplnou novinkou je dotace na nástěnné dobíjecí stanice tzv. smart wallboxy. Na ně obdrží zájemci současně s dotací na elektromobil nebo plug-in hybrid až 20 tisíc korun,“ vypočítává hlavní novinky ministr Richard Brabec.

Vedle vozidel na elektro pohon a plug-in hybrid s elektromotorem program přispějeme ale i na další dvě alternativy – plně hybridní pohon s elektromotorem a CNG s alespoň jednou pohonnou jednotkou na zemní plyn. Vyjmuty jsou pouze ty alternativní pohony, které využívají hlavní baterii na bázi nebezpečných těžkých kovů (olova a kadmia).

Ekologická auta vyjdou až o milion levněji

Dotace nabízené rezortem životního prostředí pokryjí městům, obcím a dalším žadatelům jak nákup vozidla a dobíjecí stanice, tak úhradu operativního leasingu. Výše příspěvku je stanovena fixní částkou a pohybuje se podle konkrétního typu pohonu a kategorie vozidla od 20 tisíc až do 1 milionu korun.

„Například u nejvíce pořizovaných malých nákladních aut do 3,5 tuny na elektropohon je dotace nově stanovena na půl milionu korun, v případě plug-in hybridu 200 tisíc a u CNG 100 tisíc korun. Na osobní elektromobil přispíváme 250 tisíc korunami a na pořízení minibusu do 7,5 tuny dokonce až 1 milionem korun. O podporu mohou požádat ale i zájemci o malé užitkové vozy, nákladní auta do 12 tun či motocykly na alternativní pohon,“ vypočítává k výši dotací ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

O příspěvek si mohou říci i státní a výzkumné organizace

Prostředky rozdělované v dotační výzvě číslo 11/2018 z Národního programu Životní prostředí jsou primárně určeny pro potřeby územně samosprávných celků. Vedle obcí, krajů, pražských městských částí, příspěvkových organizací a společností s majoritním podílem obcí mohou ale o dotaci požádat i státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace.

Žádostí přijímá Státní fond životního prostředí ČR v průběžné jednokolové výzvě od 2. ledna do 30. září 2019 nebo do vyčerpání alokace. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do konce roku 2020.

Dokumenty k výzvě 11/2018: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=64