Začátek května je prostřednictvím Mezinárodního týdne propagace kompostu věnován problematice nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Kompostování je metoda využívání bioodpadu, kterou je za kontrolovaných podmínek aerobních procesů a činností mikroorganismů přeměňován biologicky rozložitelný odpad na kompost.


Kompostování jako způsob využití biologicky rozložitelných odpadů je důležitým způsobem nakládání s odpady v ČR a jeho význam v posledních letech roste.

Biologicky rozložitelné odpady je třeba separovaně sbírat a následně využívat, a omezovat tak jejich ukládání na skládky, které může být ohrožující pro životní prostředí. Způsob nakládání s  biologicky rozložitelnými odpady upravuje vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Ta vstoupila v platnost 1. ledna 2015 a stanovuje v případě vybraných biologicky rozložitelných odpadů povinnost obcí zajistit místa pro jejich oddělené soustřeďování, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku.

V návaznosti na vyhlášku došlo v ČR v roce 2016 k nárůstu třídění biologicky rozložitelných odpadů a zkompostováno jich tak bylo 889 303 tun, tj. 2,60 % z celkové produkce odpadů. Kdyby takové množství skončilo na skládce a  následujících 55 let se rozkládalo, vzniklo by při tom přes 51 tis. tun metanu. Metan  je silným skleníkovým plynem, dvacetpětkrát účinnějším než oxid uhličitý. Pokud by toto množství skleníkových plynů muselo být obchodováno v emisních povolenkách, vyšlo by ČR na téměř 185 mil. Kč.

V současné době neexistují jednotné oficiální údaje o kapacitě kompostáren v ČR. Jednou z možností, jak zjistit informace o kompostárnách v ČR v jednotlivých krajích, je jejich vyhledání pomocí mapové aplikace Výzkumného ústavu zemědělské techniky . Dle tohoto zdroje je celková kapacita kompostáren v ČR přibližně 605 214 t.rok-1, přičemž největší kapacitou kompostáren disponuje Středočeský kraj.

CENIA se rozhodla přispět ke snižování produkce biologicky rozložitelného odpadu a v současné době prověřuje možnost instalace domácích vermikompostérů přímo v sídle organizace.

Data ke kompostování odpadů je možné nalézt v Informačním systému statistiky a reportingu (ISSaR). Podrobnější informace k nakládání s odpady v ČR jsou obsaženy v publikacích CENIA , konkrétně ve Zprávě o životním prostředí České republiky a Statistické ročence životního prostředí České republiky pro jednotlivé roky.

Kompostování (kód N13), ČR [% z celkové produkce odpadů]

Zdroj: CENIA (ISSaR)

Zdroj: CENIA

Energetický regulační úřad představuje nový Vzorový etický kodex obchodníka s elektřinou nebo plynem. ERÚ tímto krokem motivuje poctivé dodavatele k sestavení vlastního etického kodexu, který bude vycházet právě z tohoto vzoru. Spotřebitelům Vzor nabízí výčet bodů, na které se mají při jednání s dodavateli soustředit.

„Vzorový etický kodex zavádí pravidla, jak spolu obchodník a spotřebitel mají komunikovat nejen před uzavřením smlouvy. Kdybych měl vyzdvihnout jedinou věc, potom je to apel na transparentnost, jednoduše řečeno na slušnost. Dodavatel podle kodexu slibuje, že spotřebitele nebude do ničeho tlačit, vše mu vysvětlí, dá mu čas na rozmyšlenou a v jeho jednání nebo smlouvách nenajdete skryté sankce ani jiná úskalí," popisuje důvody vzniku Vzorového etického kodexu Vladimír Outrata, předseda Rady ERÚ.

Na ERÚ se jenom v loňském roce obrátilo s podnětem či dotazem 11 788 spotřebitelů. Mezi nejčastější původce problémů patří už tradičně podomní prodej nebo aukce, v poslední době také telefonický prodej. Právě tyto – nezřídka nátlakové – metody prodeje dávají vzniknout potížím při přechodu mezi dodavateli a nikoliv výlučně bývají i příčinou vysokých sankcí za nedodržení smlouvy.

Nemusí jít přitom jenom o samotnou smlouvu na dodávku elektřiny nebo plynu, stejně problematické jsou i smlouvy uzavírané se zprostředkovateli. Spotřebitel jim svým podpisem dává například plnou moc k výběru dodavatele na nepřiměřeně dlouhou dobu. I po několika letech pak může čelit sankcím, když závazek nedodrží a dodavatele si vybere sám, bez zprostředkovatele. Na ERÚ se navíc obracejí často také zákazníci, kteří o tom, že dali souhlas s převodem k jinému dodavateli, vůbec nevědí. Obdobné stížnosti ERÚ bere jako podnět k zahájení kontrol.

V jiných případech zákazníkovi zprostředkovatel ústně přislíbí aukci, která však není garantovaná ve smlouvě a ve skutečnosti při výběru dodavatele nehraje roli. Právě proto se Vzorový etický kodex věnuje víc formě uzavírání smlouvy.

„Oproti stávajícímu Etickému kodexu staví Vzorový etický kodex na principu samoregulace. Nikomu nenutíme jeho přesné znění, jde o to nastavit standard. Text nabízí dodavatelům jasný návod, jak mohou posílit ochranu spotřebitele na své straně. A vstřícný je i směrem ke spotřebitelům. Neobsahuje žádné paragrafy, nehovoří složitou řečí. Stručně a jasně popisuje morální chování dodavatelů," vysvětluje Outrata.

„Samoregulace prospívá nejen spotřebitelům, také dodavatelé chtějí a potřebují spokojené zákazníky. Pokud se některý z obchodníků chová neeticky, kazí prostředí všem. Vzorový etický kodex a dodavatelé, kteří tento a podobné dokumenty přijmou za své, pomáhají trh s energiemi naopak kultivovat. V tomto kroku jsem proto s ERÚ zajedno," dodává Jiří Gavor, jednatel konzultační společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).

Aktualizovaný Etický kodex obchodníka s elektřinou nebo plynem, který ERÚ vydal v loňském roce, zůstává v platnosti, společnosti se k němu mohou nadále přihlašovat. Vzorový etický kodex není jeho náhradou, ale vhodným doplněním.

Dokument ke stažení:

Vzorovy_eticky_kodex_obchodnika.pdf (74 KB)

Evropský i český průmysl obnovitelných zdrojů v posledních letech spíše stagnuje. Klíčem k rozvoji obnovitelných zdrojů je jednoznačně tzv. Zimní energetický balíček EU, shodly se na největší konferenci věnované solární energetice špičky české i evropské energetiky. Zimní energetický balíček má zemím EU pomoci s přechodem na zelenou energetiku.

Klíčovým impulzem pro zvýšení podílu čistých zdrojů energie a zbavení se závislosti na fosilních palivech je podle tuzemských i zahraničních odborníků stabilní prostředí, ve kterém by se členské státy měly shodnout na jasném směru pro obnovitelné zdroje. Petr Binhack ze Stálého zastoupení ČR při Evropské unii na akci uvedl, že Česká republika podporuje během jednání stále nižší závazek 27 procent závazných na úrovni EU. Evropské i české asociace v oboru obnovitelných zdrojů se shodují, že má zelená energetika v EU ještě vyšší potenciál, a to ve výši 35 procent podílu na hrubé spotřebě energie.

„Jasný rámec evropské politiky dá prostor pro investice do nových projektů obnovitelných zdrojů v členských státech. Vyšší cíl také znamená rychlejší odklon od využívání fosilních paliv. Česká republika může během příštího desetiletí navýšit svůj podíl obnovitelných zdrojů na 24 až 26 procent na hrubé spotřebě energie. I přes stagnaci oboru v posledních letech se dnes pohybujeme na zhruba 15 procent, a v době levných technologií obnovitelných zdrojů nevidíme v navýšení o deset procent problém,“ říká k návrhu výboru Evropské komise Veronika Hamáčková ze Solární asociace, která konferenci pořádala.

Aktuální informace z projednávání Zimního energetického balíčku přivezla Aurélie Beauvais z evropské fotovoltaické asociace SolarPower Europe, dle které jednání mezi institucemi vstoupila do finální fáze a je třeba nalézt politický kompromis. Evropský parlament zastává ambiciózní 35 procentní cíl a navýšení podporuje i Evropská komise. Některé členské státy zastoupené v Radě EU oproti tomu podporují konzervativních 27 procent. Výsledek jednání by měl být znám již v červnu a očekává se kompromisní podoba cíle ve výši 30 - 35 procent, jehož horní hranici dlouhodobě podporuje i SolarPower Europe.

Česká republika připravuje nový energetický kodex

„Do podzimu letošního roku připraví ministerstvo průmyslu a obchodu úplně nový energetický zákon, který by za dva, tři roky vyústil v nový energetický kodex. Do něj budeme transponovat nejen směrnice Zimního energetického balíčku,“ uvedl na konferenci ředitel Odboru elektroenergetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Ladislav Havel. Novela bude také upravovat práva a povinnosti akumulace energie a licenční podmínky.

V souvislosti s OZE se aktuálně v ČR řeší kontrola překompenzace. Jde o přezkum, který má zjistit, zda výrobci z OZE nedostávali v minulosti příliš mnoho peněz z veřejných prostředků. „Překompenzace není strašidlo. Ani pro stát, ani pro výrobce energie. V první fázi jsme museli notifikovat systém podpory, což se podařilo (až na druhotné zdroje, kde proces probíhá). Zahájili jsme sektorové šetření na základě dobrovolnosti a zjišťujeme, zda mohlo dojít k překompenzaci podpory pro elektrárny uvedené v roce 2006, 2007 a 2008. Aktuálně probíhá vyhodnocování,“ dodal Havel.

Díky Zimnímu energetickému balíčku by měli významný podíl na trhu získat spotřebitelé, kteří se z role pasivního příjemce energie stanou aktivními hráči. Získají tak možnost elektřinu vyrábět, skladovat a spotřebovávat. „Samovýrobci“ by tak mohli rovněž prodat nevyužitou energii zpět do sítě. Zjednodušen má být také proces povolovacích řízení spojený s instalací zeleného zdroje.

Evropská komise vypsala veřejnou konzultaci s cílem shromáždit názory zúčastněných stran na úroveň informovanosti o problémech kvality ovzduší obecně a úroveň obeznámenosti s ustanoveními směrnice EU o kvalitě vnějšího ovzduší konkrétně. Dále se Komise dotazuje, zda a jak směrnice EU o kvalitě vnějšího ovzduší přispěly ke zlepšení kvality ovzduší v Evropě a zda jsou nadále relevantní a soudržné s ostatními politikami EU. Termín pro zaslání připomínek a podnětů je stanoven na 31. července. Další informace ZDE

Níže zveřejňujeme text návrhu programového prohlášení vznikající vlády ANO a ČSSD. V oblasti životního prostředí vláda například plánuje prosazovat principy oběhové ekonomiky, do konce roku 2018 chce předložit nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách, dále budoucí vláda slibuje urychlení projektu kotlíkových dotací, plnění úkolů a cílů stanovené Pařížskou dohodou.

Česko zažívá nejsušší jaro za posledních 50 let. Prognózy hovoří o prohlubování sucha a zhoršování situace, což se velice negativně promítá do stavu podzemních a povrchových vod. Odborníci i úřady upozorňují na nutnost šetřit s draze vyčištěnou a leckde už hůře dostupnou pitnou vodou, varují před napouštěním bazénů, a volají po řešeních, která k závlaze zahrad, parků anebo splachování využívají srážkovou vodu.

Právě na takové systémy přispívá jak domácnostem, tak i městům a obcím Ministerstvo životního prostředí. Pro majitele rodinných a bytových domů je určený dotační program Dešťovka. Městům a obcím posílá rezort na tzv. „velkou Dešťovku“ 1,8 miliardy z Operačního programu Životní prostředí.

Pilotní program na využívání srážkové a odpadní vody spustilo Ministerstvo životního prostředí v dubnu loňského roku. Majitelé rodinných a bytových domů si dotace v celkové výši 110 milionů korun rozebrali doslova během několika hodin. S ohledem na nebývalý zájem spustil Státní fond životního prostředí ČR, který Dešťovku s MŽP připravil a administruje, ještě v září téhož roku druhé kolo a nabídl v něm dvojnásobné množství peněz. Polovinu vyhradil do lokalit dlouhodobě postižených suchem.

„Příjem žádostí o dotace z druhého kola programu Dešťovka stále probíhá. Kdo nemá v době sucha čím zalévat a zároveň chce ušetřit, neměl by váhat. V posledních týdnech evidujeme nárůst odeslaných i rozpracovaných žádostí a vyhrazené finance tak postupně ubývají. V současnosti zbývá dočerpat zhruba 130 milionů korun,“ komentuje aktuální stav ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Dotační program Dešťovka podporuje tři základní systémy – nádrž na srážkovou vodu na zalévání zahrady, nádrž na srážkovou vodu k zalévání i splachování v domácnosti a systém na recyklaci odpadní vody z domácnosti. Dešťovka pokryje domácnosti až polovinu výdajů na zavedení systému využívající srážkovou či odpadní vodu, což může být podle zvolené varianty až 105 tisíc korun.

Podání žádostí lze provést jednoduše: elektronicky přes formulář na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz, kde jsou také k dispozici vzory všech základních dokumentů, a poté žádost písemně do 30 dnů doložit spolu s jednoduchým odborným posudkem na jakémkoli pracovišti Státního fondu životního prostředí ČR.

V druhém kole Dešťovky bylo dosud přijato 2 297 žádostí za 110 milionů korun a dalších 547 žádostí za 25 milionů je v systému rozpracováno. Schváleno je 1 672 žádostí za 79 milionů korun, z toho 79 žádostí za 2,2 milionů již bylo vyplaceno. Největší zájem je o dotované systémy na srážkovou vodu určenou pro splachování a současně zalévání zahrady, o které mohou žádat lidé z celé České republiky nikoli jen z oblastí postižených suchem. Z celkového počtu přijatých žádostí tvoří tyto žádosti zhruba 85 procent. Nejvíce žádostí chodí ze Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje.

Nejen domácnosti ale také obce, školy, nemocnice, úřady, příspěvkové a neziskové organizace mohou získat příspěvek na systém zachytávající srážkovou vodu a využívat ji například na zalévání či jako vodu užitkovou ve veřejných budovách. Peníze jim poskytuje ministerstvo z Operačního programu Životní prostředí, kde je k dispozici na tzv. „velkou Dešťovku“ vyhrazeno 1,8 miliardy korun. O dotaci mohou organizace a úřady požádat až do 7. ledna 2019.

Ve velké Dešťovce jsou podporovány různé systémy určené k hospodaření s vodou ve veřejných zařízeních, např. podzemní nádrže a jímky na shromažďování srážkové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy u veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldry, nebo vsakovací či retenční nádrže.

Dotace může žadateli pokrýt až 85 procent výdajů na projekt, s výjimkou výměny nepropustných zpevněných povrchů za propustné povrchy, kde dotační podpora může dosáhnout nejvýše 50 % celkových způsobilých výdajů.

V dosavadních výzvách si o dotaci na systémy hospodaření s pitnou požádalo 66 žadatelů z řad obcí, měst a dalších subjektů, kteří si řekli o příspěvek v celkové výši 405 milionů korun. Třetina z nich už má dotaci schválenou a může začít připravovat realizaci svých projektů.

Dokument ke stažení:

• Leták – (malá) Dešťovka pro majitele rodinných a bytových domů

• Leták – (velká) Dešťovka pro obce

• Dokumenty k 113. výzvě OPŽP

Koalice zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bio ekonomiky napsala minulý týden dopis politickým činitelům EU. V dopise na ně naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie. Informoval o tom portál Euractiv. Víéce ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili dvě pokuty v celkové výši 380 tisíc korun společnost ESET, spol. s r.o. Firma provozovala zařízení k biodegradaci odpadů „Dekontaminační plochy Butovice“ ve Studénce v rozporu s povolením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a neplnila ohlašovací povinnosti dle zákona o odpadech.

„Při kontrole v lednu 2017 jsme zjistili, že společnost neověřovala kvalitu přijímaných odpadů a nevedla řádně provozní deník. Dalším závažným skutkem bylo nedostatečné ověřování kvality výstupních upravených odpadů, aby bylo jasné, že nemohou ohrozit, případně poškodit životní prostředí,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. Provozovatel zařízení také nevedl úplné a pravdivé údaje v průběžné evidenci o přijatých odpadech. Za uvedená pochybení byla firmě uložena pokuta 300 tisíc korun.

Zároveň inspektoři zjistili, že firma také za rok 2015 neplnila ohlašovací povinnosti, vedla nepravdivé údaje o nebezpečných odpadech a nedostatečně označovala místa pro nakládání s nimi. Za tato pochybení jí byla uložena další pokuta ve výši 80 tisíc korun.

Ani proti jedné z pokut se společnost ESET neodvolala a obě sankce tak nabyly právní moci.

Vláda na svém zasedání dne 11. dubna 2018 schválila Memorandum o dlouhodobé spolupráci s plynárenskými společnostmi v oblasti vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025 a stanovila podmínky pro vývoj spotřební daně pro stlačený zemní plyn tak, aby jeho cena zůstala konkurenceschopná oproti konvenčním palivům i po roce 2020. Dokument vznikl ze společných jednání Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí, Českého plynárenského svazu a Sdružení automobilového průmyslu.

Cílem Memoranda je stanovení přiměřených podmínek pro další rozvoj užití zemního plynu v dopravě, aniž by v budoucnu byla ohrožena stabilita veřejných rozpočtů a zároveň byla plynárenským firmám poskytnuta určitá záruka podmínek, za kterých budou investovat a podnikat. Deklaruje potřebu zvýšení podílu vozidel na alternativní pohon a snižování emisí v dopravě také s přihlédnutím k dokumentům Evropské unie. Memorandum bude uzavřeno na dobu určitou na období do 31. 12. 2025.

Memorandum obsahuje závazky plynárenských společností, které se týkají výstavby sítě CNG plnících stanic, realizace marketingové podpory za účelem širšího využití zemního plynu v dopravě, přípravných kroků k rozvoji vozidel na zkapalněný zemní plyn a využití biomethanu v dopravě a budování infrastruktury. Stát se zavazuje podporovat rozvoj využití zemního plynu v dopravě odpovídající daňovou politikou a v rámci relevantních dotačních programů, s ohledem na disponibilní zdroje, řízení programu a rozhodnutí řídících subjektů.

Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. V současné době jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17 500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají dle Národního akčního plánu čisté mobility v roce 2020 mít ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5 000 nových CNG vozů. Dle středně optimistického scénáře by v tomto roce mělo být v provozu přibližně 50 000 vozidel na CNG a jeho spotřeba přesáhnout 130 mil. m3.

V současné době je v České republice téměř 600 bioplynových stanic. V roce 2016 vyrobily přes 1,159 mld. m3 bioplynu, který byl využit zejména k výrobě elektřiny a tepla. Právě možnost využít bioplyn pro dopravu by výrazně napomohla tuzemským dodavatelům paliv splnit cíle pro rok 2020 z hlediska povinného podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě a zároveň České republice redukovat závislost na dovozu zemního plynu.

Dokument ke stažení:

Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025 [pdf, 116 kB]

Zdroj: MPO

Kompost je důležitým hnojivem, které se vyrábí z biologicky rozložitelných odpadů.  Jeho prostřednictvím je možné dodat do půdy významné množství organické hmoty a živin za současného zlepšení retenčních schopností půdy. Kompostování zároveň zajišťuje, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládkách. Proč tedy kompostovat?

Kompost má pozitivní vliv na různé funkce půdy: 

1) Kompost zvyšuje schopnost půdy absorbovat vodu a udržet ji i v suchém období déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl. Toto je významné zejména ve vztahu k vývoji počasí, kdy sucho ovlivňuje pěstování a produkci polních plodin. Aplikací kompostu tak uspoříme vodu, která je potřeba k provedení zálivky.

2) Kompostem jsou doplňovány živiny pro výživu rostlin, organická hmota způsobuje lepší využití živin, které byly dodány minerálními hnojivy, a jejich absorpci v půdním komplexu.

3) Kompost navrací organickou hmotu do půdy a podporuje rozvoj půdní mikroflóry a drobných živočichů.

4) Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd. 

5) Při aplikaci kompostu je ukládán uhlík do půdy, která pak plní funkci „uhlíkové banky“. Uhlík tak není uvolňován do atmosféry v podobě CO2.

Kompostování zároveň zajišťuje, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládkách, nezatěžoval ovzduší skleníkovými plyny nebo neohrožoval podzemní vody látkami vznikajícími při jeho neřízeném rozkladu.

Problémem je u nás ale stále velké množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí v černých popelnicích, a tím pádem na skládkách. Vytříděním biologicky rozložitelných složek můžeme snížit množství směsného komunálního odpadu až o 40  %.  Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhláškou už v roce 2015 zavedlo povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady v obcích v době od dubna do října a předávat je k využití. V roce 2016 tak bylo vytříděno 623 000 tun biologicky rozložitelných odpadů, což je o cca 300 000 tun více než v roce 2014, kdy tato povinnost neplatila.

V současné době pracuje MŽP na novele původní vyhlášky, která obcím nově uloží povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady celoročně. Odpovídající čistotu materiálu by obce měly zajistit hlavně osvětou mezi občany.

V České republice jsou vybudovány v každém kraji kompostárny s dostatečnou kapacitou na zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Jejich výstavbu a vybavení podpořilo MŽP v rámci  Operačního programu Životní prostředí. Podporu odbytu kompostů zajišťuje ve svých dotačních programech Ministerstvo zemědělství, stejně tak podporuje i koupi rozmetadel pro aplikaci kompostu.

První týden v květnu patří už tradičně Mezinárodnímu týdnu propagace kompostu (International Compost Awareness Week - ICAW). Po celém světě se na začátku května konají akce zaměřené na podporu výroby a používání kompostu, a to v obcích, podnicích, školách i v organizacích, které se kompostováním zabývají. Historie Mezinárodního týdne propagace kompostu odstartovala v roce 1995 v Kanadě.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal Výkladové stanovisko k postupu aplikace bodu 3.7 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2 /2017 ze dne 29. března 2017, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2016, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, ve znění cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2016 a č. 11/2016 . Výkladové stanovisko ke stažení ZDE

Dnešní systém, který je čtyřicet let starý, neodpovídá současnému složení odpadů ani potřebě jejich materiálového a energetického využití, uvedl v rozhovoru generální ředitel SUEZ Využití zdrojů a.s. Zdeněk Horsák. Více ZDE

Evropský statistický úřad Eurostat a Evropská investiční banka vydaly praktickou příručku o statistickém zpracování smluv o energetické náročnosti (Energy Performace Contracts – EPC). Příručka navazuje na pokyny ohledně smluv o energetické náročnosti vydané Eurostatem v loňském roce a vysvětluje jejich využití v praxi a potenciální dopad na vládní finance. To by mělo pomoci členským státům pochopit dopady různých opatření v rámci EPC a přispět k rozhodování při připravování a zadávání EPC.

Novele vodního zákona, která má mimo jiné zpřísnit požadavky na odvoz odpadní vody z bezodtokových jímek u rodinných domů, hrozí v Senátu zamítnutí. Doporučil to dnes poměrně těsnou většinou senátní ústavně-právní výbor na návrh svého předsedy Miroslava Antla (za ČSSD). Horní komora se bude novelou zabývat příští týden.

Antl zdůvodnil zamítnutí mimo jiné poukazem na to, že ministerstvo životního prostředí chystá další novelu, která by měla nedostatky zákona napravit. Senátorka KDU-ČSL Anna Hubáčková požadovala projednávanou novelu upravit sérií změn, z nichž některé se týkaly právě jímek.

Novela počítá s tím, že lidé by museli dokládat odvoz obsahu svých žump do čistírny odpadních vod. Tato povinnost by ale po zásahu Sněmovny měla platit až od roku 2021. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to požadoval zavést už od začátku příštího roku.

Do budoucna by tak lidé měli doložit vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) likvidaci odpadu z jímek za poslední dva kalendářní roky. Potvrzení by měli lidem vydávat provozovatelé fekálních vozů. Mělo by v něm být mimo jiné uvedeno, o jako jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

Novela má naopak umožnit zřizovat stanové tábory v záplavových územích. Zákon nyní zakazuje v těchto zónách zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Součástí novely se stalo také ustanovení, které umožní bezplatné čerpání povrchových vod také pro lesní školky, nejen pro zemědělce.

Novela nemění poplatky za odběr podzemní vody nebo za vypouštěné odpadní vody. Spravovat poplatky bude nově Státní fond životního prostředí místo ČIŽP.

Sněmovna odmítla návrhy, aby až desetinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody mohly získat obce. Nyní je výnos z poplatků rozdělen rovnoměrně mezi kraje a Státní fond životního prostředí. Piráti neuspěli se snahou odstranit ze zákona pasáž, která brání občanským sdružením připomínkovat vodní stavby.

Čtěte také:

Poslanci projednali ve třetím čtení novelu vodního zákona (11.4.2018)