Produkce odpadů je součástí lidské činnosti. I přesto, že se pomocí různých nástrojů, opatření (např. Plán odpadového hospodářství, zákon o odpadech atd.) a iniciativ (např. #dostbyloplastu) rozvíjí snaha o její snižování, do celkových konečných čísel se tyto aktivity vzhledem k ekonomickému růstu, nastavení ekonomiky a konzumnímu způsobu života každého z nás příliš nepromítají.

V roce 2017 bylo v ČR vyprodukováno celkem 34 512,6 tis. tun odpadu. Meziročně, tedy od roku 2016, se produkce odpadu zvýšila o 0,8 %, od roku 2009 dokonce o 7,0 %. Za nárůstem celkové produkce odpadů stojí hlavně rozvoj stavební činnosti, především v oblasti dopravní infrastruktury.

Produkce komunálního odpadu, která je úzce spjata s místem pobytu původců, také nepatrně vzrůstá, přičemž v roce 2017 činila 5 690,6 tis. tun. V přepočtu na obyvatele tak dosáhla hodnoty 537 kg/obyv. Meziročně se produkce komunálních odpadů zvýšila o 1,4 %, od roku 2009 o celých 6,9 %. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních dvou letech je způsoben zejména zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu.

Na produkci nebezpečných odpadů a její změny má vliv převážně průmysl a také sanace starých ekologických zátěží. To lze pozorovat i v případě jednotlivých krajů. Např. vysoká produkce nebezpečných odpadů v Moravskoslezském kraji je způsobena průmyslovou orientací a průběžně probíhajícími sanačními pracemi (převážně v oblasti lagun Ostramo). Vývoj produkce nebezpečných odpadů je však na rozdíl od výše uvedených příkladů pozitivní, v období mezi lety 2009 a 2017 klesla jejich produkce o téměř třetinu (30,2 %) na 1 507,7 tis. tun.

Podrobnější data k celkové produkci odpadů, stejně jako k produkci komunálních a nebezpečných odpadů v územním členění na kraje včetně mapového zobrazení jsou přehledně znázorněna v nové aplikaci CENIA, dále na webu Informačního systému statistiky a reportingu, sytému VISOH, data a hodnocení jsou také publikována v pravidelných výstupech CENIA a MŽP.

Zdroj: CENIA

Politika definuje 5 strategických cílů a 19 nových úkolů pro 4leté období. Strategické cíle jsou zaměřeny obecně na podporu oběhového hospodářství, konkrétně pak na podporu soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích, na rozvoj zpracovatelského průmyslu, na podporu infrastruktury na získávání, zpracování a využívání druhotných surovin, na podporu osvěty a vzdělávání v oblasti oběhového hospodářství a též na monitoring a statistické sledování využívání druhotných surovin a přechodu České republiky na oběhové hospodářství.

Dokument ke stažení:

Příloha

Materiál

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k navrženým třídám nebezpečnosti. Dne 26 11. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 2 chemických látek, které dosud harmonizovanou klasifikaci a označování nebezpečných vlastností nemají:

• Citric acid (EC 201-069-1; CAS 77-92-9)
• Clomazone (ISO); 2-(2-chlorobenzyl)-4,4-dimethyl-1,2-oxazolidin-3-one (EC -; CAS 81777-89-1) /Upozornění ECHA: pro tuto látku běží souběžná konzultace k the Renewal Assessment Report (RAR) na konzultační webové stránce EFSA./

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (echa.europa.eu/cs/harmonised-classification-and-labelling-consultation) v termínu: do 8. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Výrobci a dovozci musí agentuře ECHA podat oznámení o látkách, které jsou uvedeny v Kandidátském seznamu a jsou obsaženy v předmětech (zveřejněno ECHA 28. 11. 2018).

ECHA připomíná, že do 27. prosince 2018 je nutné podat oznámení deseti látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) obsažených v předmětech, které byly na Kandidátský seznam zařazeny v červnu 2018. Jedná se o tyto látky s příklady nejčastějšího použití:

Octamethylcyclotetrasiloxane (D4) - EC 209-136-7, CAS 556-67-2: podlahový materiál, nábytek, hračky, stavební materiály, záclony, obuv, kožené výrobky a elektronická zařízení, kombinace s papírovým materiálem (např. ubrousky, výrobky pro osobní hygienu, pleny, knihy, časopisy, tapety);

• Decamethylcyclopentasiloxane (D5) - EC 208-764-9, CAS 541-02: pneumatiky, upravené výrobky ze dřeva, textilie a tkaniny,  brzdové destičky do automobilů;

• Dodecamethylcyclohexasiloxane (D6) - EC 208-762-8, CAS 540-97-6:  předměty vyrobené z polysiloxanových polymerů a pryskyřic (používané např. ve stavebnictví, letectví a automobilovém průmyslu);

• Lead - EC 231-100-4, CAS 7439-92-1: baterie, olověné plechy, žárově pozinkovaná ocel, olověná pájka, olověné střelivo (nevojenské), povrchová úprava kabelů a kovové předměty;

• Disodium octaborate - EC 234-541-0, CAS 12008-41-2: frity, celulózová izolace a stavební materiály, tokové směsi a žáruvzdorné směsi (včetně kamene, sádry, cementu, skla a keramických předmětů) a výrobky ze dřeva;

• Benzo[ghi]perylene - EC 205-883-8, CAS 191-24-2: látka nebyla registrována podle nařízení REACH, obvykle se nevyrábí záměrně, většinou jako složka nebo nečistota v jiných látkách. Může se vyskytovat ve vulkanizačních činidlech, lepidlech, pojivech a vodivých činidlech;

• Terphenyl hydrogenated - EC 262-967-7, CAS 61788-32-7: nátěry, inkousty, lepidla, tmely a výrobky z plastů;

• Ethylenediamine (EDA) - EC 203-468-6, CAS 107-15-3: lepidla, tmely, výrobky s povrchovou úpravou, plniva, tmely, omítky a modelovací hlíny;

• Benzene-1,2,4-tricarboxylic acid 1,2 anhydride (trimellitic anhydride) (TMA) - EC 209-008-0, CAS 552-30-7: používá se při výrobě esterů a polymerů.

• Dicyclohexyl phthalate (DCHP) - EC 201-545-9, CAS 84-61-7: používá se do plastisolu, PVC, pryžových a plastových výrobků.

Tento výčet předmětů a materiálů, které mohou obsahovat uvedené látky, není vyčerpávající.

Společnosti si musí ověřit, zda jejich výrobky splňují podmínky pro oznamovací povinnost podle článku 7 nařízení REACH.

Oznámení látky v předmětu lze předložit prostřednictvím systému REACH-IT pomocí IUCLID nebo pomocí webového formuláře po vytvoření účtu na portálu REACH-IT.

Další informace:

• Oznamování látek obsažených v předmětech

• Kandidátský seznam

• Předložení oznámení

Základním principem poslanecké novelizace Zákona (ST346) je tedy přesnější realizace požadavků Směrnice EU a jejich implementace do českého právního řádu. Návrh novely Zákona rovněž odstraňuje existující textační nejasnosti Zákona s ohledem na stanovení některých lhůt a odstraňuje v příloze č. 1 zákona technické chyby v popisu použití tabulek a nepřesností v pravidlech pro zařazení Objektů do skupiny A nebo B. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska.

Dokument ke stažení:

Návrh zákona včetně důvodové zprávy

Platné znění s vyznačením změn

V chystané třetí vlně kotlíkových dotací už stát nebude přispívat na kombinovaná zařízení, která umí spalovat kromě biomasy i uhlí. Změnu schválil výbor, který řeší unijní dotace pro životní prostředí. Podpora kotlů na uhlí se nelíbila Evropské komisi, zájem o ně navíc klesal. Více ZDE

S odpadem se dá dělat spousta věcí. Může se odvézt na skládku, recyklovat nebo spálit ve spalovně. Ve stínu kokořínských lesů, v areálu bývalé mlékárny v Dubé u České Lípy testují, jak ho nechat „zmizet“ pomocí plazmových hořáků. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Ministerstvo životního prostředí chce do roku 2030 uvolnit 56 miliard korun na projekty na zlepšení stavu životního prostředí a ochranu biodiverzity, zlepšení kvality ovzduší a vod nebo adaptaci na změnu klimatu a zmírnění jejích dopadů. Na dotaz ČTK k národnímu investičnímu plánu to uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu. Téměř polovina částky bude vyčleněna na program Nová zelená úsporám. Celkem plán vlády zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

"Se 14,3 miliardy korun počítáme pro Národní program životního prostředí (národní zdroje), z něhož jdou peníze na budování zdrojů pitné vody, čistírny odpadních vod včetně domovních a technologie na eliminaci škodlivých látek nebo se z něj realizují opatření na využití srážkových a šedých vod," uvedl ministr Richard Brabec.

"Přes 27 miliard korun si vyžádá program Nová zelená úsporám na projekty snižování energetické náročnosti stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a instalace obnovitelných zdrojů energie do rodinných a bytových domů," doplnil.

Z dalších programů budou vyčleněny peníze na modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů či jejich materiálové využití nebo na výstavby kanalizací a vodovodů. Část peněz bude použita na spolufinancování projektů z Operačního programu Životní prostředí či projektů se zdroji například z norských fondů.

Resort a jeho organizace také plánují realizovat konkrétní projekty, jako jsou například doplnění sítě měření povrchových vod, provedení bilance podzemních vod či vytvoření rejstříku svahových nestabilit, rekonstrukce turistických cest a chodníků v národních parcích nebo revitalizace vodního režimu v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Investovat hodlá také do rekonstrukce rybníků, revitalizace šumavských rašelinišť či obnovy kulturních památek.

Zdroj: ČTK

Cílem programu Nízkouhlíkové technologie je podpora konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti české ekonomiky prostřednictvím zaváděním inovativních technologií v oblasti využití druhotných surovin. Dalším cílem je zvýšení využití efektivnějších a spolehlivějších nízkouhlíkových technologií, které se zatím v ČR běžně neuplatňují.

Výstupem projektů bude rozšiřování potenciálu pro zavádění moderních nízkouhlíkových technologií v oblasti nakládání s druhotnými surovinami a zvýšení soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, čímž se zvyšuje vedle konkurenceschopnosti rovněž i celkový inovační potenciál ČR.

Žádosti o podporu jsou přijímány od 3. 12. 2018 (8:00) do 31. 5. 2019 (24:00).

Další nové výzvy v rámci programu Nízkouhlíkové technologie:

• Akumulace energie – Výzva IV, více ZDE

• Elektromobilita – Výzva IV, více ZDE

• Úprava bioplynu na biometan a jeho vtláčení do sítě – Výzva IV, více ZDE

Základní charakteristiky:

Kdo může žádat (příjemci podpory):

• malé, střední, velké podniky; žadatelem mohou být i podniky vlastněné až ze 100 % veřejným sektorem
• demonstrativní výčet typů podporovaných právních forem je stanoven v textu Výzvy

Kolik lze získat na jeden projekt (forma a výše podpory):
Míra podpory:

• je-li příjemcem malý podnik, je podpora poskytována až do výše 45 % ZV

• je-li příjemcem střední podnik, je podpora poskytována až do výše 35 % ZV

• je-li příjemcem velký podnik, je podpora poskytována až do výše 25 % ZV

Výše dotace:

• minimální výše dotace 1 mil. Kč a maximální do výše 100 mil. Kč

Na co lze získat podporu (podporované aktivity):

• zavádění inovativních technologií k získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslové výrobě např. z použitého papíru, skla, kovů, pneumatik, textilu, plastů, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších energetických produktů a řady dalších výrobků s ukončenou životností

• zavádění inovativních technologií, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním způsobem cenné druhotné suroviny

• zavádění inovativních technologií na výrobu výrobků vyrobených z druhotných surovin, včetně náhrad primárních zdrojů druhotnými surovinami tam, kde je to ekonomicky výhodné

Jaké výdaje je možné podpořit (způsobilé výdaje):

• dlouhodobý hmotný majetek (dále jen DHM)

• dlouhodobý nehmotný majetek (pokud je nezbytný k řádnému provozování dlouhodobého hmotného majetku)

• DHM může být použit výlučně jen v místě realizace projektu

• DHM musí se jednat o odepisovaný majetek

• DHM musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím

Specifika a omezení:

• projekt musí být realizován na území ČR mimo NUTS 2 Praha

• v rámci výzvy lze na jeden ekonomický subjekt (jedno IČ) podat maximálně 10 žádostí o podporu

• podpořené projekty budou mít povinnost realizovat diseminační aktivity

• při hodnocení míry inovativnosti, respektive způsobilosti projektu do tohoto specifického cíle, bude aplikováno hodnocení Technology Readiness Level (TRL, Úroveň připravenosti technologie). Podpořeny budou projekty níže uvedených úrovní:

– TRL 5 – technologie ověřena v relevantním prostředí (průmyslově významné prostředí v případě klíčových technologií)
– TRL 6 – technologie demonstrována v daném prostředí (průmyslově významné prostředí v případě klíčových technologií)
– TRL 7 – demonstrace systémového prototypu v provozním prostředí
– TRL 8 – systém kompletní a kvalifikovaný
– TRL 9 – existující systém byl ověřen v provozním prostředí

Systém sběru žádostí:

• průběžný

Dokumenty:

V Úředním Věstníku Evropské unie (L 308) vyšlo Nařízení Komise (EU) 2018/1881 ze dne 3. prosince 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o přílohy I, III, VI, VII, VIII, IX, X, XI a XII, za účelem zohlednění nanoforem látek. Nařízení ka stažení ZDE.

Novým předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky se stal předseda představenstva a generální ředitel společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. Tomáš Drápela. V této pozici nahradil Mirka Topolánka, který odstoupil 16. listopadu.

Mirek Topolánek byl předsedou výkonné rady od září roku 2011, letos 16. listopadu na funkci rezignoval z pracovních důvodů. Funkce předsedy je nehonorovaná a podle stanov je volena sedmičlennou výkonnou radou, která je nejvyšším orgánem sdružení mezi valnými hromadami.

„Teplárenství mi v životě hodně dalo. Teď prožívá opravdu těžké chvíle, a cítím povinnost mu alespoň něco vrátit a pokusit se tento obor v Česku zachránit. Je pět minut po dvanácté,“ řekl Tomáš Drápela.

České teplárenství, které je stále z větší části založeno na využití domácího uhlí, se v posledních letech potýká s vážnými problémy. Na snižování emisí klasických znečišťujících látek musely teplárny od roku 2013 vynaložit již více než 20 miliard korun, od loňského září pak vzrostla na čtyřnásobek cena povolenek, které si teplárny musí kupovat na vypuštění emisí oxidu uhličitého. Především menší uhelné teplárny vlastněné obcemi se kvůli tomu mohou dostat do ekonomických problémů.

„Nemohu našim členům slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot. Teplárenství se musí vydat cestou transformace, jinak nepřežije. K tomu je ale potřeba vytvořit podmínky a o to chci zabojovat,“ uvedl Tomáš Drápela.

Teplárenské sdružení ČR aktuálně prosazuje snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %, což by mělo domácnostem kompenzovat nárůst nákladů na povolenky. Situaci v oboru by také pomohlo stabilizovat zvýšení provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.  Dlouhodobým řešením je narovnání zpoplatnění emisí oxidu uhličitého mezi teplárnami a lokálními zdroji, které si povolenky kupovat nemusí.

„Mám ještě jeden vzkaz - v jednotě je síla. Pokud chceme něco prosadit, pak máme šanci jen jako jeden celek. Potřebujeme zlepšit vnitřní komunikaci a výkonnou radu více otevřít členům, jsem připravený se tomu intenzivně věnovat,“ zakončil Tomáš Drápela.

Tomáš Drápela je v teplárenství respektovanou osobností. Po studiu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval jako samostatný vědecký pracovník, programový analytik a ředitel reklamně marketingové agentury. Od roku 1996 pracoval v Plzeňské teplárenské, a. s., postupně jako samostatný ekonom a finanční ředitel. Generálním ředitelem Plzeňské teplárenské, a.s. je od roku 2002. Členem výkonné rady Teplárenského sdružení ČR je od roku 2003.

„Plzeňská teplárenská, a.s. se pod vedením Tomáše Drápely vydala na cestu náhrady uhlí biomasou již před 15 lety a dnes patří mezi nejpokročilejší. Má spoustu zkušeností, včetně výstavby ZEVO Plzeň, které se teď budou hodit,“ připomněl ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Svaz průmyslu předložil v meziresortním připomínkovém řízení stanovisko k návrhu novely vodního zákona. V posledních letech je v souvislosti s problematikou povodní a nyní i sucha kladen stále větší důraz na řešení problematiky přizpůsobení se klimatickým změnám. To se dotýká celé společnosti, nejen firem.

K řešení této problematiky je určena adaptační strategie ČR, která definuje nezbytnost neodkladného zahájení procesu adaptace na změnu klimatu ve vodním hospodářství na národní úrovni. Adaptační opatření prováděná ve vodním hospodářství budou významně ovlivňovat možnosti přizpůsobení v ostatních sektorech. Cílem opatření je pak stabilizace vodního režimu v krajině, posilování vodních zdrojů, jejich ochrana a efektivní využívání. V neposlední řadě pak zvládání extrémních hydrologických jevů, tj. povodní a dlouhotrvajícího sucha.

Neudržitelné financování vodního hospodářství v ČR předložený návrh novely bohužel neřeší

Systém financování vodního hospodářství je ve stávající podobě neudržitelný a ve střednědobém horizontu začne kolabovat. Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje za klíčový cíl zajistit udržitelný a dlouhodobě stabilní systém, který umožní dlouhodobé plánováni správy vodních toků a zajistí financování zvýšených požadavků na výkon správy v souvislosti s dopady vzniklými klimatickou změnou a s opatřeními k řešení mimořádných stavů – sucho, přívalové povodně atd. Jakkoliv povinnosti podniků Povodí v rámci boje proti suchu s postupem času přibývají, způsob jejich financování tuto skutečnost v návrhu novely zákona ignoruje. V souladu s principy společenské odpovědnosti investují firmy dlouhodobě do ekologizačních a dalších opatřeních snižujících nároky na spotřebu vody, u některých se plánuje v blízké budoucnosti dokonce omezení či ukončení činnosti, čímž se problém chybného nastavení financování vodního hospodářství dále prohlubuje.

Zvýšení jednotkových cen za odběr povrchových vod v důsledku opět vyvolá pokles odběrů. Při zachování stávajícího systému financování se podniky Povodí mohou propadnout do ztrát již kolem roku 2020. Nelze řešit pouze polovinu problému adaptace na klimatickou změnu bez otázky financování a je nutné, aby předkladatel doplnil návrh novely vodního zákona o nový systém financování. Jak potvrdila jednání RHSD, tak problematika "vody" patří v tuto chvíli mezi priority, neboť bez jejího řešení se budou problémy stupňovat a ohrožovat ČR v mnoha aspektech.

(Ne)účast významných odběratelů v komisích pro sucho

Podle návrhu předkladatele nemusí předseda příslušné komise pozvat žádného uživatele vody, nebo jen některé z nich, což ve svých důsledcích může vést k pochybnostem o nestranném jednání a rozhodování komise. Vzhledem k tomu, že v kritických situacích bude nezbytné hledat kompromis mezi různými společenskými, ekonomickými a ekologickými zájmy, jeví se s ohledem na znalosti toku a zejména používané výrobní technologii jako nezbytné, aby mohli významní uživatelé vody přispět svými zkušenostmi a znalostmi k diskuzi komise a participovat na hledání konsenzu. Proto požadujeme, aby významní uživatelé vody byli vždy přizváni k jednání komise.

Nevhodné řešení problematiky hydrické rekultivace či zhoršení podmínek pro fungování malých vodních elektráren (MVE)

Návrh obsahuje i řadu dalších nevhodnýchnávrhů řešení. Například u tzv. hydrické rekultivace zavádí nesystémové prvky zcela mimo hlavní záměr navrhované novelizace vodního zákona. Jedná se o nekoncepční úpravu primárně zasahující těžební společnosti, kterým by v případě přijetí návrhu zákona vznikla zcela nepřiměřená a nepředpokládaná finanční zátěž. Návrh také v předložené podobě významným způsobem ovlivní efektivitu fungování MVE, které jsou součástí vodních děl (jezů) ve vlastnictví jiné subjektu (zpravidla správce vodního toku), případně MVE ležících v blízkosti vodních děl (nádrží a přehrad), neboť již v současnosti se provoz mnoha z nich, zejm. v důsledku klimatických podmínek posledních let, pohybuje na hranici rentability. Návrh předkladatele může ohrožovat samotnou existenci stávajících MVE a rozhodně nepřispěje ke zvyšování podílu MVE na výrobě elektrické energie, a tedy k plnění cílů pro OZE.

Svaz vítá snahu řešení problematiky sucha. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že takto předložená novela zákona obsahuje celou řadu zcela zásadních bodů, které bude nutné v rámci připomínkového řízení podrobit pečlivé diskusi. Pevně věříme, že díky konstruktivní diskusi se podaří najít optimální řešení problematiky sucha a udržitelného financování vodního hospodářství v ČR.

Celý soubor připomínek Svazu k novele zákona, včetně konkrétního vysvětlení, naleznete zde.

Společnost MEGAWASTE-EKOTERM, s.r.o., která provozuje spalovnu nebezpečného odpadu v Prostějově, dostala pokutu 350 tisíc korun. Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Olomouci zjistili, že firma nedodržovala povinnosti pro zneškodňování nebezpečných odpadů stanovené v integrovaném povolení. Provozování zařízení je vázáno přísnými podmínkami a zásadami, které společnost při jeho provozu v inkriminované době nerespektovala.

 „Provozovatel spaloval odpady i v době, kdy nebylo zařízení spalovny plně funkční. Ke zneškodňování odpadů docházelo, i když teplota v reaktoru poklesla pod 850 stupňů Celsia. To je minimální hodnota daná legislativou pro zařízení, která tepelně zpracovávají odpad. V případě, že dojde k jejímu poklesu pod 850 stupňů, není kvantitativně ani kvalitativně dokončen proces oxidace organických toxických látek. Vznikají tak vysoce toxické sloučeniny nebezpečné pro životní prostředí a zdraví lidí. Společnost se tak dopustila porušení integrovaného povolení,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc.

Kromě nejzávažnějšího provinění popsaného výše, provozovatel také vypouštěl odpadní vody z areálu zařízení mimo jímky do kanalizace pro veřejnou potřebu města Prostějova. A to bez řádně zajištěného smluvního souhlasu k likvidaci splaškových a srážkových vod tímto způsobem.

Zařízení, které pracuje jako spalovna nebezpečných odpadů svým provozem za standardních podmínek a dodržováním technologických postupů, zejména spalovacích teplot, nepředstavuje žádnou větší hrozbu nebo riziko pro složky životního prostředí. Pokud je ale provozní režim spalování nebezpečných odpadů narušen a nejsou respektovány podmínky technologie spalování, pak se stává zcela reálným rizikem pro jednotlivé složky životního prostředí a zdraví lidí.

Stejně vysokou pokutu, tedy 350 tisíc korun, už společnost MEGAWASTE-EKOTERM dostala od ČIŽP v roce 2016. „Tehdy jsme například zjistili, že provozovatel včas nevyměnil dioxinový filtr. Přímo v době kontroly také došlo k překročení půlhodinového emisního limitu pro oxid uhelnatý,“ připomněl Pallós. Dodal, že zařízení tohoto typu je vždy velmi bedlivě sledováno příslušnými kontrolními orgány, a to zejména z důvodu potencionálních rizik, které s sebou obecně takový provoz, zejména však různé nestandardní situace, přináší.

To jsou témata posledního letošního čísla odborného časopisu Odpadové fórum. K úloze cirkulární ekonomiky se tentokrát vyjádřila ředitelka odboru ekologie MPO Pavlína Kulhánková. Tematické články se zaměřují na cirkulární ekonomiku a inovace, blíže jsme se podívali použitý fritovací olej, zpětný odběr pneumatik, využití kalů z ČOV. Představujeme také matériO Prague, místo, kde se rodí nápady. Rozhovor zaměřujeme na zavádění motivačních a evidenčních systémů do praxe. Data a čísla v odpadech za rok 2017 představuje CENIA, uvádíme i data ČSÚ, přinášíme přehled evidenčních povinností na rok 2019. V zahraničním okénku se tentokrát podíváme do Gruzie. Předplatné časopisu ZDE

Přehled obsahu:

CIRKULÁRNÍ NOVINKY

• Zprávy z domova a ze světa (Jiří Študent)

OHLASY ČTENÁŘŮ

• Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů (Pavlína Kulhánková)

REPORTÁŽ

• Dominanta Císařského ostrova II. (Jiří Študent)

• CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

• matériO Prague: Místo, kde se rodí nápady (Eliška Knotková)

• Cirkulární inovace v 5 krocích (Cyril Klepek)

• Použitý fritovací olej jako zdroj pro výrobu biopolymeru PHA (Vlaďka Matušková)

• Zpětný odběr pneumatik a jejich recyklace (Jiří Študent)

• Využití kalů z ČOV z pohledu cirkulární ekonomiky (Karel Prokeš)

ROZHOVOR

• Konference TVIP 2019 tentokrát v duchu cirkulární ekonomiky

• Zavádění motivačních a evidenčních systému do praxe

DATA A ČÍSLA

• Informační systémy odpadového hospodářství: Veřejné informace o produkci a nakládání s odpady (Lucie Česeneková, Markéta Sequensová)

• Data o produkci a nakládání s odpady. Co je zdrojem dat? (Petr Grusman)

• Produkce a nakládání s odpady v roce 2017 podle ISOH (Lucie Česeneková, Markéta Sequensová)

• Odpadová data za rok 2017 z pohledu ČSÚ (Jiří Študent)

• Ohlašování prostřednictvím ISPOP v roce 2019 (Petra Kubíková)

• Analýza podnětů řešených Českou inspekcí životního prostředí v oblasti odpadového hospodářství (Lukáš Kůs, Alice Pokorná)

• Vybraná hlavní zjištění ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2017 (Jiří Študent)

KŘÍŽEM KRÁŽEM

• Změna rovná se zodpovědnost a domýšlet následky (Jiří Študent)

• Divoký internetový západ a jeho černí pasažéři (Petr Číhal)

SVĚT OČIMA ČTENÁŘE

• Gruzie má unikátní příležitost k reformulaci systému odpadového hospodářství (Stepan Vashkevich, Helena Škrdlíková)

Dnes odstartuje v polských Katovicích světová klimatická konference COP24. Hlavním cílem dvoutýdenního setkání zástupců 190 zemí je přijetí pravidel, která by posloužila jako návod pro úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců. Hostitelské Polsko přitom patří k zemím, které se k přechodu na ekologicky šetrnější hospodářství staví poměrně vlažně.

"Bez Katovic není Paříže," prohlásil nedávno náměstek polského ministra životního prostředí Michal Kurtyka, který bude konferenci COP24 předsedat. Tři roky starou pařížskou dohodou se lídři zemí z celého světa zavázali usilovat o udržení globálního oteplování pod rozdílem 1,5 stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí. Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů, napsala agentura AFP.

Pařížská dohoda zároveň loni v létě utrpěla těžkou ránu, když americký prezident Donald Trump oznámil, že USA, které jsou po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů na světě, od paktu odstupují. Skepticky se k němu staví i Austrálie a nastupující brazilský prezident Jair Bolsonaro se tento týden nechal slyšet, že Brazílie by za určitých mohla dohodu opustit také. Překážkou pro celosvětové úsilí ekologické transformace jsou také protesty chudších zemí žádajících zvýšení finanční pomoci ze strany těch rozvinutých.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v říjnu zveřejnil zprávu, podle níž cíle formulované v pařížské dohodě lze nyní naplnit už jen rychlými a dalekosáhlými změnami ve všech sférách lidských aktivit. I proto budou účastníci COP24 usilovat především o vypracování jakési příručky specifikující postupy, jejichž aplikace by mezinárodní společenství ke kýženému výsledku dovedla. Tato "pravidla hry" by se podle AFP měla týkat zejména transparentnosti, neboli způsobu, jakým mají země informovat o svých opatřeních, investicích a výsledcích.

Českou republiku bude v Katovicích reprezentovat delegace v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Podle mandátu schváleného vládou bude podporovat kroky směřující "k účinnému provádění pařížské dohody"; spolupráci v ekologických otázkách bude probírat i při dvoustranných jednáních.

Na konferenci by chtělo Polsko předestřít také mechanismy, kterými lze dovést světové ekonomiky do stavu klimatické neutrality, tedy stavu, kdy produkci skleníkových plynů zcela vyvažují mechanismy zaměřené na odstraňování těchto problémových látek z ovzduší. Od polských hostitelů se očekávají také výzvy ke "spravedlivému přechodu" na ekologičtější hospodářství, který by bral v potaz dopady na určitá odvětví.

Polsko je zemí, jejíž energetika je výrazně závislá na uhelných elektrárnách a samotné Katovice jsou jedním z center zdejší těžby uhlí, která zaměstnává přes 80.000 Poláků. Čerstvý návrh dlouhodobé energetické strategie polské vlády uvádí, že uhlí bude i v roce 2030 pokrývat 60 procent spotřeby elektřiny v zemi.

Polská vláda strany Právo a spravedlnost se pokračujícímu využívání uhlí výrazně nebrání, přestože zdejší ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Ekologičtí aktivisté mají za to, že Varšava ve prospěch krátkodobých vnitropolitických cílů opomíjí práci na jakékoli skutečné strategii sledující odklon ekonomiky od uhlí.

Na špatnou kvalitu ovzduší v Polsku upozorňoval před startem COP24 protest mezinárodní skupiny aktivistů, kteří v úterý obsadili vrcholek chladírenské věže tepelné elektrárny Belchatów. Ta se nachází asi 100 kilometrů severně od Katovic a je největším samostatným znečišťovatelem ovzduší v Evropě. Paradoxně je také jedním z parterů nadcházející klimatické konference.

Ekologové svůj protest na vrcholku 108 metrů vysoké chladící věže ukončili ve středu večer. Důvodem jejich rozhodnutí bylo údajně zhoršení kvality vzduchu kvůli změně směru větru a tím i ohrožení jejich zdraví.

Čtěte také:

Ekologickou konferenci OSN sponzoruje hříšník číslo jedna. Největší tepelná elektrárna (Novinky.cz, 1.12.2018)

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí a CENIA, českou informační agenturou životního prostředí pořádalo 28. listopadu 2018 již XIX. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších technikách. Jednání se účastnili odborníci zabývající se problematikou integrované prevence a omezování znečišťování z průmyslu i z dotčených orgánů státní správy. Spolupráce všech zúčastněných velmi napomáhá naplňovat proces výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

V roce 2018 pokračovaly práce na revizích dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT). V současné době je v revizi 5 referenčních dokumentů o BAT. Intenzivně se pracuje na novém referenčním dokumentu „Čištění odpadních plynů z chemického průmyslu“ a na revizi referenčního dokumentu týkajícího se textilního průmyslu. Rozhodnutím Evropské komise bylo vydáno k dnešnímu dni celkem 14 Závěrů o BAT při celkovém počtu 34 referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách.

V polovině letošního roku byly schváleny závěry o BAT pro zpracování odpadu a zároveň byla zveřejněna konečná verze referenčního dokumentu o BAT pro zpracování odpadu. Další informace o tomto dokumentu BREF připravili zástupci agentury CENIA ve své prezentaci. 

V současnosti také probíhá závěrečná fáze revidovaného dokumentu „Povrchové úpravy s obsahem organického rozpouštědla“ před „final meetingem“, který se významně týká nejen zejména automobilového průmyslu, ale i výroby plechovek, lakovaných plechů, tiskařských závodů, ale i impregnace dřeva nebo textilií. Na základě připomínek k prvnímu návrhu revidovaného dokumentu BREF byly navrženy změny týkající se přísnější emisních limitů, což by mohlo mít nepříznivý vliv pro provozovatele v ČR. Případné dopady na dotčené provozovatele v této oblasti jsme se dozvěděli z příspěvku zástupce automobilky ŠKODA AUTO, a.s.

Kolegové z Ministerstva zemědělství se zmínili o pokračující práci na revizi dokumentu, který se týká potravinářského průmyslu.

Dokument ke stažení: