Pro pěstování se využívá energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla. K závlaze slouží dešťová voda a přebytečná zálivka se recykluje. Pěstuje se v organickém substrátu, který se po skončení pěstební sezóny kompostuje. Proti škůdcům se používá biologická ochrana a květy ve sklenících přirozeně opilují čmeláci.

Společnost Farma Bezdínek začala pěstovat rajčata a okurky ve svých nových sklenících v Dolní Lutyni na Karvinsku. První vypěstované okurky se na pulty obchodů dostanou na přelomu roku. Práci tam už našlo 70 lidí. S rozlohou více než 11 hektarů jde o největší produkční skleníky v Česku, jejich vybudování přijde zhruba na 600 milionů korun. Firma předpokládá roční objem sklizně ve sklenících 3000 tun.

Zatím byla dokončena první etapa skleníků o rozloze 5,2 hektaru. "Současně už probíhá výstavba druhé části, která by měla být dokončena někdy v létě příštího roku," řekla Zábojníková. V druhé etapě se budují skleníky na ploše 5,9 hektaru. "Zhruba do konce léta máme předpoklad až 150 pracovních míst," řekla Zábojníková.

První rajčata z nových skleníků by se v obchodech měla objevit v březnu. "Výsadba se podařila bez komplikací, ruku k dílu přiložilo na 70 místních lidí a společnými silami jsme tak během dvou dnů zasadili přes 77.000 rostlinek, prémiových odrůd rajčat a okurek," uvedl vedoucí provozu Farmy Bezdínek Jan Fučík.

Podle zástupců farmy je dlouhodobým problémem českého zelinářství, že v tuzemských klimatických podmínkách lze pod širým nebem vyprodukovat jen jednu, v ojedinělých případech dvě sklizně ročně. Zákazníci ale chtějí čerstvou zeleninu celoročně, a tak se většina plodin dováží ze zahraničí. Farma Bezdínek bude zeleninu na trh dodávat po celý rok.

Farma patří do zlínské skupiny NWT, která je největším stavitelem produkčních skleníků v Česku a zkušenosti s jejich výstavbou a provozem má i na Slovensku. "Naším posláním je přispívat k tomu, aby Češi a Slováci jedli 12 měsíců v roce více lokálně vypěstované zeleniny nejlepší možné chuti. Nejsme jen dodavateli staveb, sami také rajčata a okurky na našich dvou farmách pěstujeme," uvedl vedoucí divize NWT agro a duchovní otec projektů Jiří Stodůlka.

Farma bude jako doplněk ke slunečnímu světlu používat pěstební světla. "Skleníky jsou od počátku zastíněné proti světelnému znečištění. Každodenní život lidí v okolí tak nebude nijak narušen," uvedla Zábojníková.

Skleníky budou využívat energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla. Teplo ve formě horké vody jde novým horkovodem z Elektrárny Dětmarovice. "Využijeme teplo, které by jinak skončilo v chladicích věžích elektrárny. Tedy tu energii, kterou dneska elektrárna vyrábí. Nestavíme žádný nový zdroj," uvedl Stodůlka.

K závlaze skleníků slouží dešťová voda. "Přebytečná zálivka se recykluje. Pěstuje se v organickém substrátu, který se po skončení pěstební sezony kompostuje," uvedla Zábojníková. Proti škůdcům farma bude používat biologickou ochranu a květy ve sklenících budou přirozeně opylovat čmeláci.

"Součástí naší farmy bude i ukázkový skleník, kde rádi všem návštěvníkům ukážeme a podrobně vysvětlíme, jak pěstování rajčat a okurek na naší farmě funguje," uvedl Fučík.

Společnost NWT zaměstnává přes 400 lidí v oborech zemědělství, stavebnictví, informační technologie a energetické úspory. Skleníky už postavila ve slovenských Kameničanech, v Haňovicích u Litovle nebo ve Velkých Němčicích u Hustopečí.

Ministerstvo životního prostředí předkládá do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem návrhu zákona je provedení transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814.

Tzv. evropský systém emisního obchodování (European Union Emissions Trading Scheme - EU ETS) začal fungovat v roce 2005 a v současné době probíhá třetí obchodovací období (2013-2020). Účelem systému EU ETS je podpora snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Pro následující období počínající rokem 2021 byl připraven komplex změn, jejichž hlavním cílem je dosáhnout do roku 2030 snížení celkových emisí skleníkových plynů Unie o minimálně 40 % oproti roku 1990. K dosažení tohoto cíle má sloužit reforma dosavadního EU ETS, která:

• řeší strukturální nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s emisními povolenkami (tzv. rezerva tržní stability má začít fungovat již od roku 2019);

• urychluje každoroční snižování celkového objemu emisních povolenek v Unii (tzv. lineární redukční koeficient se zvedá z 1,74 % na 2,2 %);

• upravuje způsob určení podílu povolenek, které jsou draženy a které jsou bezplatně alokovány;

• nově upravuje pravidla pro přidělení bezplatných povolenek (pouze rámcově, konkrétní podoba bude obsažena v prováděcích aktech Komise); odvětvím s největším rizikem přemístění výroby do zemí mimo EU (tzv. riziko úniku uhlíku) budou povolenky alokovány i nadále ze 100 % zdarma, u dálkového vytápění to bude 30 % povolenek zdarma a neohroženým odvětvím klesne bezplatná alokace na nulu v roce 2030;

• pomůže modernizovat energetické soustavy v chudších členských státech EU zřízením nového modernizačního fondu;

• podpoří inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zachytávání a geologického ukládáni CO₂, a to formou zřízení inovačního fondu;
• umožňuje členským státům využít za určitých podmínek několik fakultativních možností (výjimek) za účelem podpory modernizace odvětví energetiky či snížení rizik úniku uhlíku.

Nabytí účinnosti předkládaného návrhu zákona se navrhuje ke dni 1. ledna 2021, a to s ohledem na skutečnost, že většina nových ustanovení výše uvedené transponované směrnice se vztahuje až k obchodovacímu období počínajícímu rokem 2021. Pouze menší část novely má nabýt účinnosti již bezprostředně po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Dokumenty:

ma_KORNB6VFASX6.docx

zd_KORNB6VFASX6.docx

mp_KORNB6VFASX6.docx

Ve speciálním magazínu Hospodářských novin dnes najde velké množství inspirativního čtení na téma cirkulární ekonomiky. Dočtete se například co brání rozvoji cirkulární ekonomice, jak zavést cirkulární ekonomiku do firmy, jak žít podle pravidel cirkulární ekonomiky. Cirkulární ekonomika není jen o nás a o firmách. Své místo mají pochopitelně i obce. V magazínu se tak dočtete například o Záhřebu, kde dávají věcem druhou šanci.

Přehled obsahu:

• Cirkulární ekonomice v Česku brání levné skládky

• Proč se angažujete v oblasti cirkulární ekonomiky?

• Jak žít podle pravidel cirkulární ekonomiky

• Jak zavést cirkulární principy do firmy

• Šedá voda ušetří čtvrtinu té pitné

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod zkontrolovali v letošním roce (stav do 20. 11. 2018) 135 malých vodních elektráren (MVE). Zaměřili se především na dodržování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. U 14 MVE (cca 10 % ze všech kontrolovaných) zjistili porušení vodního zákona.

„Oproti roku 2017[1], kdy zákon porušilo 13 procent kontrolovaných elektráren, se tedy situace o něco zlepšila. Podíl na tom mají jak pravidelné kontroly ČIŽP, tak i lepší kázeň provozovatelů elektráren. Nejčastějším zjištěným prohřeškem bylo letos opět nedodržení stanoveného minimálního zůstatkového průtoku. Nerespektování podmínek pro odběr vod může způsobit dočasné nebo i trvalé poškození fauny a flóry vázané na vodní prostředí. V krajním případě může dojít až ke snížení samočisticích schopností řek,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Za pochybení zjištěná v roce 2018 inspektoři ČIŽP zatím zahájili 9 přestupkových řízení. Z důvodu probíhajících lhůt nabyla k 20. 11. 2018 právní moci jen dvě řízení o pokutě ve výši 70 tisíc korun. V ostatních případech řízení o pokutě probíhá. U dalších 5 případů se přestupková řízení připravují.

Řízení, která nabyla právní moci:

L. Klíma automatické mlýny Křesín – Libochovice s.r.o. – pokuta 50 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Křesín na řece Ohři provozoval elektrárnu i při nízkých stavech vody a nezachoval tak minimální zůstatkový průtok.

MUDr. Helena Sobotková – pokuta 20 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Radobyčice provozoval vodní dílo v rozporu s podmínkami schválenými v manipulačním řádu.

V letošním roce navíc nabylo právní moci dalších 6 rozhodnutí z kontrol proběhlých v roce 2017. Výše pokut u těchto rozhodnutí činí 145 tisíc korun. Celková výše uložených pokut, které v roce 2018 nabyly právní moci, činí 215 tisíc korun.

Nejvyšší pokuty, které nabyly právní moci v roce 2018:

L. Klíma automatické mlýny Křesín – Libochovice s.r.o. – pokuta 50 tisíc korun (viz výše)

MV Elektrárna, spol. s r.o. – pokuta 50 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny na řece Odře v Ostravě porušil podmínky povolení k nakládání s vodami - při provozu elektrárny nezachoval minimální zůstatkový průtok.

Ing. Pavel Poul – pokuta 30 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Krásněves na řece Oslavě porušil podmínky povolení k nakládání s vodami - při provozu elektrárny nezachoval minimální zůstatkový průtok.

Dobré příklady táhnou a my tu máme jeden takový z Kraje Vysočina. Na podporu třídění a recyklace baterií zde od poloviny dubna do poloviny října probíhal projekt BATERKOMÁNIE. Ukázal, že v krajích, městech a obcích lze dělat osvětu k třídění odpadu i trochu jinak. Projekt může být inspirací i pro další kraje. Zejména pak pro ty, kde hledají recept na to, jak zajímavou cestou oslovit, zapojit a motivovat veřejnost pro třídění odpadů.

Organizátoři, kterými byly Kraj Vysočina a nezisková společnost ECOBAT, před zahájením projektu slíbili, že za každý odevzdaný kilogram věnují 10 korun na charitativní projekty v kraji. A jak to dopadlo? Celkem se ve 20 zapojených městech vybralo 9 505 kilogramů baterií. Díky tomu bylo 95 505 korun rozděleno mezi 3 vybrané projekty. Původně avizovaný finanční příspěvek navíc organizátoři ještě navýšili o 10 000 korun, a to umožnilo z BATERKOMÁNIE přispět i na čtvrtý projekt. Celkově se tedy rozdělovalo 105 505 Kč.

Díky BATERKOMÁNII se vybralo přes 95 tun baterií, na charitu putuje přes 105 tisíc korun.

Lidé v Kraji Vysočina vzali BATERKOMÁNII vážně. O tom svědčí téměř deset tun baterií vybraných během projektu, které již společnost ECOBAT předala k recyklaci. Když toto číslo srovnáme se stejným obdobím loňského roku, můžeme být velmi potěšeni, protože v zapojených městech se vytřídilo o 70 % více baterií.

A v čem je ještě projekt netradiční doplňuje Petr Kratochvíl z ECOBATu: „Vsadili jsme na to, že člověk je tvor soutěživý, a tak jsme sběr baterií spojili ještě se soutěží měst. Dvacítka měst v Kraji Vysočina mezi sebou soutěžila, kterému městskému úřadu se v období od dubna do října podaří vybrat nejvíce baterií v přepočtu na úředníka. A odměna za vítězství? Drobná pozornost pro všechny zaměstnance nejlepšího úřadu. Ale věříme, že ještě důležitější pro lidi se zapojených radnic bylo, že finanční příspěvek za sběr baterií byl rozdělen mezi charitativní nebo obecně prospěšné projekty, které navrhly městské úřady, které v soutěži měst skončí na prvních čtyřech místech.“

Na prvním místě se umístil Městský úřad Polná, kde se podařilo vybrat rekordních 68,7 kg baterií na zaměstnance úřadu. Projekt DEJ BATERKU PRO ADÉLKU nominovaný Polnou díky tomu obdrží 47 525 korun. Druhý byl Městský úřad Třešť s 13,3 kg baterií na úředníka. Třeští nominovaný projekt DEJ BATERKU PRO RÍŠU získá 28 515 korun. Na třetím místě skončil Městský úřad Počátky (10,7 kg) a jím nominovaný projekt ZASAĎ SI SVŮJ STROM obdrží 19 010 korun. A protože jen s malým odstupem se na čtvrtém místě umístil Městský úřad Chotěboř (10,1 kg na úředníka), rozhodli se organizátoři přispět ještě navíc částkou 10 000 korun i na TĚLOCVIČNU PRO DENNÍ STACIONÁŘ BLUDIŠTĚ v Chotěboři.

„Těší mě, že lidé v kraji „slyšeli“ na spojení sběru baterií, tedy ochrany přírody a charity. A jsem moc rád, že díky BATERKOMÁNII můžeme finančně přispět těm, kteří to potřebují. Nejde jen o samotnou částku, věřím také, že je důležité, že obdarovaní zaznamenali tu velmi lidskou podporu a že se o jejich problémech či potřebách i díky projektu ví o trochu víc,“ dodává Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro životní prostředí a zemědělství.

V soutěži měst zvítězila Polná, díky tomu mohly finanční prostředky z BATERKOMÁNIE podpořit školačku Adélku, které byl diagnostikován dětský autismus

Do soutěže se zapojila města Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Počátky, Polná, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou a Krajský úřad Kraje Vysočina. Pro BATERKOMÁNII se baterie vybíraly i při zápase hokejistů HC Dukla Jihlava s HC Frýdek-Místek.

Více informací najdete na webu https://baterkomanie.ecobat.cz/, a také na FB profilu BATERKOMÁNIE V KRAJI VYSOČINA.

Česká republika dosáhla významného milníku spolupráce s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) prostřednictvím sítě Eionet. Jako jediná členská země EEA má ČR pro období let 2019 až 2021 zastoupení ve všech sedmi Evropských tematických střediscích (European Topic Centres, ETC).

ETC jsou střediska, která sdružují organizace z členských zemí EEA s odbornými znalostmi ze specifické oblasti životního prostředí a která úzce spolupracují s EEA na plnění politik životního prostředí EU. Do jednotlivých ETC vkládají členské instituce své odborné a výzkumné kapacity a podílí se tak na obohacení implementace evropských politik životního prostředí o národní a mezinárodní projektové i agendové zkušenosti a nejnovější poznatky z praxe.

EEA pro podporu svých odborných činností a kvůli lepšímu kontaktu s odbornou veřejností zřizuje Evropská tematická střediska, složená z veřejných, privátních, vědeckých, výzkumných a odborných institucí, které se zaměřují na jednotlivé sektory životního prostředí a poskytují odbornou podporu EEA a Generálnímu ředitelství pro životní prostředí při jejich činnostech.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí má zastoupení ve třech ETC, Český hydrometeorologický ústav ve dvou. Po jedné účasti v ETC mají Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a GISAT s.r.o.

Seznam ETC a jejich členských institucí z ČR:

Zdroj: CENIA

Správné nakládání se stavebními a demoličními odpady předcházením vzniku odpadu a podpora recyklace využitelných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů je zásadní z hlediska udržitelnosti a kvality života. Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady, zveřejněný Evropskou komisí, představuje doporučení s cílem zlepšit důvěru v procesy nakládání se stavebními a demoličními odpady z demontáží/dekonstrukcí a zajistit kvalitu recyklovaných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů.

Evropská komise v souladu se Strategií pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků COM(2012)433, Stavebnictví 2020 a navazuje na Sdělení o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví COM(2014)445 zveřejnila Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. Cílem protokolu je posílit důvěru ve správné nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně smysluplné recyklace a opětovného využití, a také zlepšit povědomí o kvalitě recyklovaných stavebních a demoličních odpadů s ohledem na udržitelnost odvětví stavebnictví.

Protokol se zaměřuje na jednotlivé kroky nakládání s SDO a uvádí příklady dobré praxe z členských států EU. Vhodně zvolené postupy a protokoly řízení kvality by měly dodavatelům zabezpečit kontrolu jednotlivých procesů a zajistit kvalitu výsledných výrobků. Stavební výrobky a materiály, vyrobené zpracováním stavebních a demoličních odpadů musí být z hlediska splnění technických parametrů a environmentálních vlastností posuzovány shodnými postupy jako primární stavební výrobky a materiály, v souladu s požadavky evropských norem nebo posouzení popř. certifikací v národním systému ověřování vlastností stavebních výrobků a materiálů.

Konkrétní cíle Protokolu:

• zlepšit identifikaci, třídění a sběr SDO (kvalitní audity před demolicí, plány nakládání s odpadem)

• optimalizovat logistiku SDO

• zajistit kvalitu zpracování a výstupy ze zpracování SDO

• zajistit řízení kvality (audit před demolicí a plán nakládání s SDO, Nařízení EP a Rady (EU) 305/2011)

• podpora formou politických a rámcových podmínek

Více informací k Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady je zveřejněno na stránkách Evropské komise: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en

Český hydrometeorologický ústav připravuje komplexní vyhodnocení meteorologických, klimatologických a hydrologických parametrů sucha v roce 2018 a v celém suchém období posledních pěti let v České republice. Studie bude zveřejněna na konci února 2019, první výsledky však ukazují, že rok 2018 byl spolu s rokem 2015 dosavadním vrcholem sucha z hlediska deficitu srážek. V hydrologických dopadech v podobě nízkých průtoků v tocích dosáhl rok 2018 zatím nejhoršího stavu, kdy se projevila dlouhodobá kumulace deficitu vody v krajině z předešlých let.

„V povodí Lužické Nisy za roky 2014–2018 chybí 778 mm srážek. Důsledkem je, že např. na řece Smědé v profilu Předlánce byla hladina v průběhu roku 2018 celkem 304 dní pod limitem hydrologického sucha“ popisuje Radek Čekal.

Krátké shrnutí prvních výsledků „Srážkové a odtokové poměry na území České republiky za období 2014–2018“ hodnotí srážkové úhrny a odtok vody za posledních pět let, shrnuje deficit vody v jednotlivých krajích a sledovaných povodích a ukazuje, ve kterých letech byla situace nejhorší.

Ve sledovaném období let 2014–2018 deficit srážek odpovídá 68 % průměrného ročního úhrnu srážek. V celém sledovaném období si nejhůře stojí Liberecký kraj, ve kterém velký srážkový deficit způsobilo málo sněhu v horských oblastech. Ze shrnutí vyplývá, že nejnižší úhrn srážek byl zaznamenán v hydrologickém roce 2015 (72 % normálu) a v roce 2018 (75 % normálu). Relativně více srážek spadlo v roce 2016 a 2017 (96 % normálu).

V obou nejsušších letech 2015 a 2018 vykazovaly všechny kraje ČR srážkový deficit. V roce 2015 jsme zaznamenali největší deficit v kraji Libereckém a Královehradeckém a na severu Moravy. V roce 2018 ke zmiňovaným krajům z roku 2015 přibyl ještě kraj Pardubický. 

Pro rok 2016 byly charakteristické velké regionální rozdíly. Zatímco v Českobudějovickém kraji spadlo o 25 mm více srážek než je dlouhodobý průměr, tak v Královehradeckém kraji napadlo o 139 mm srážek méně.

Při vyhodnocení jednotlivých povodí nejvyšší deficit srážek vykazují povodí v severní polovině České republiky (česká část povodí Odra-Lužická Nisa – 778 mm; povodí Odry – 500 mm). Naopak relativně menší deficit srážek vykazují povodí v jižní polovině České republiky (povodí Dyje – 399 mm a povodí Vltavy – 418 mm).

Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) novelizovaný zákonem č. 113/2018 Sb. nabývá účinnosti s drobnými výjimkami 1. 1. 2019. Přehled změn, které tato novela přináší, shrnul SOVAK ČR v květnu tohoto roku zde. Zásadním bodem této novely lze označit problematiku odlehčování srážkových vod z odlehčovacích komor, více ZDE

V poslední době se čím dál víc hovoří o mikroplastech a jak nám škodí. Připravili jsme proto přehled základních informací o mikroplastech a jak se EU snaží jejich množství snížit.

Co jsou mikroplasty a odkud se berou?

Jako mikroplasty se označují velmi malé kousky plastů, které jsou menší než pět milimetrů. Dále se mohou dělit do dvou skupin podle svého původu.

Primární mikroplasty:

• Do přírody se dostaly rovnou jako malé částečky a předpokládá se, že tvoří 15 až 31 procent mikroplastů v oceánech

• Hlavní zdroje mikroplastů:

• Praní syntetického oblečení – 35 % primárních mikroplastů

• Sjíždění pneumatik – 28 % primárních mikroplastů

• Záměrné používání mikroplastů v kosmetice (například mikroperly v krémech nebo abrazivní částice v peelingových přípravcích) – 2 %

Sekundární mikroplasty:

• Vznikají rozpadem větších kusů plastových produktů jako plastových tašek, lahví či rybářských sítí

• Tvoří většinu mikroplastů v oceánech, jejich podíl se odhaduje mezi 69 až 81 procenty

V oceánu i v pivu

V oceánech nacházíme stále více mikroplastů. Podle dat OSN z roku 2017 plave v mořích až 51 bilionů částic mikroplastů, což je 500krát víc, než kolik je v naší galaxii hvězd.

Mikroplasty v mořích se mohou stát potravou mořských živočichů. V některých případech zvířata kvůli tomu uhynou, protože si jimi v podstatě "zalepí" vnitřnosti. Tím, že mikroplasty vstřebává mořská fauna do svých těl, objeví se nakonec i na našem talíři.

Mikroplasty již byly nalezeny v jídle i pití včetně piva, medu nebo kohoutkové vody. Samozřejmě pak není překvapením, že se objevují i v lidské stolici.

Co mikroplasty způsobují

Konkrétní dopady na lidské zdraví zatím nejsou přesně známy. Lze usuzovat, že mikroplasty mohou být škodlivé, protože často obsahují různé stabilizátory, zpomalovače hoření a další chemické látky. Výzkumy například naznačují, že znečištění mikroplasty vede u některých živočišných druhů k neplodnosti.

• Evropská agentura pro chemické látky o mikroplastech

• Factsheet Evropské komise k mikroplastům (anglicky)

• Stránky Komise o znečištění mikroplasty (anglicky)

• Brífink think tanku EP (anglicky)

Inspektoři z oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni uložili pokutu 280 tisíc korun společnosti TONER RL, spol. s r. o. Firma, která se specializuje na výrobu ocelových palet a kovových produktů, ve svém areálu v Domažlické ulici v Plzni bez povolení provozovala lakovnu.

„Intenzivní nanášení nátěrových hmot probíhalo bez jakéhokoliv záchytu. Otevřenými vraty lakovny se dostávalo značné množství tuhých přestřiků a těkavých organických látek do volného ovzduší. Lakovna byla v takovém stavu, že by povolení  ani nemohlo být vydáno,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Společnost si po kontrole inspektorů ČIŽP zajistila lakování u jiných subjektů a připravuje instalaci nové lakovny včetně vzduchotechniky a záchytu jak tuhých znečišťujících, tak i těkavých organických látek.

Stěžejním cílem Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 (NKR) je určit oblasti pro financování po roce 2020, tj. identifikovat hlavní priority ČR a v návaznosti na nové podmínky pro poskytování podpory ze strany EK optimalizovat zdroje pro jejich pokrytí. Snahou NKR je lépe zacílit intervence a zaměřit se na klíčové priority při zachování potřebné flexibility pro zohlednění národních a regionálních potřeb. NKR bude rovněž tvořit jádro pro budoucí podobu Dohody o partnerství pro období 2021-2027.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Odůvodnění

Účelem těchto do značné míry dobrovolných a průmyslem žádaných norem (od velikosti papíru formátu A4 až po technologii 5G) je snížit náklady, podpořit inovace, zajistit interoperabilitu mezi různými zařízeními a službami a pomoci společnostem vstoupit na různé trhy. Evropská unie harmonizuje normy v řadě oblastí, jako jsou chemické látky, stavební výrobky, kosmetika, hračky, zdravotnické prostředky či obaly. Dnešními kroky Komise reaguje na požadavky zúčastněných stran, aby evropský systém normalizace odrážel realitu rychlého technologického vývoje, nových ekonomických trendů a modelů hospodářského růstu a zároveň umožňoval součinnost s mezinárodními a celosvětovými normami.

Sdělení nabízí přehled fungování evropského systému normalizace, obsahuje hodnocení iniciativ zahájených v posledních letech a prezentuje také čtyři hlavní opatření, která Komise neprodleně přijme, aby zvýšila účinnost, transparentnost a právní jistotu pro subjekty podílející se na vypracovávání harmonizovaných norem:

• co nejrychleji přijmout nevyřízené harmonizované normy, které ještě nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie

• zefektivnit vnitřní rozhodovací procesy, zejména rozhodování o zveřejnění odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku

• vypracovat pokyny k praktickým aspektům provádění nařízení o normalizaci

• průběžně rozšiřovat počet poradců, kteří pomáhají s rychlým a důkladným posouzením harmonizovaných norem a s jejich včasným zveřejněním v Úředním věstníku

Komise bude i nadále spolupracovat se všemi příslušnými partnery, aby se zajistilo, že evropská normalizace zůstane základním kamenem plně fungujícího jednotného trhu.

Tento akční plán doplňuje dnešní sdělení o jednotném trhu a sdělení o lepším investičním prostředí v Evropě, jež analyzují zbývající překážky a nevyužité příležitosti, kterým je třeba věnovat pozornost v zájmu plně fungujícího jednotného trhu.

Souvislosti

Evropské normy nahrazují potenciálně protichůdné vnitrostátní normy ve všech členských státech Unie, a usnadňují tak přístup na jednotný trh pro ty, kdo je používají. Tyto normy proto přispívají k dalšímu prohlubování jednotného trhu. Evropská unie podporuje úzký soulad evropských a mezinárodních norem a nabízí rovněž své osvědčené postupy z této oblasti všem, kdo mají o ně zájem. Zároveň tak zvyšuje součinnost v globálních hodnotových řetězcích. Tím se zkvalitňují obchodní toky a evropské podniky získávají příležitosti k rozšíření své činnosti.

Harmonizovaná norma je evropská norma vypracovaná na žádost Evropské komise uznanou evropskou normalizační organizací. Tyto normy se stávají součástí práva EU, a pokud je výrobci na jednotném trhu používají, mohou předpokládat, že jejich výrobky odpovídají požadavkům právních předpisů EU. To zase poskytuje důležitou právní jistotu uživatelům a zároveň umožňuje malým a středním podnikům uvádět na trh produkty, které jsou v souladu s právními předpisy EU, a to bez dodatečných nákladů.

Evropský systém normalizace je založen na partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Komisí a normalizačními subjekty. Nařízení o normalizaci, které vstoupilo v platnost v roce 2013, zavedlo v tomto systému nové rozdělení úloh a úkolů jednotlivých zúčastněných stran. Stanoví rovněž pevný rámec pro požadavky podporující začlenění, který umožňuje, aby byly v procesu normalizace zohledněny také zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a pracovníků a v neposlední řadě i zájmy v oblasti životního prostředí.

Za posuzování evropských harmonizovaných norem odpovídá Evropská komise, která musí zajistit, aby byly tyto normy slučitelné s požadavky příslušných harmonizovaných právních předpisů EU. Význam této odpovědnosti potvrzuje i judikatura Soudního dvora Evropské unie, která zdůrazňuje její právní důsledky.

Další informace

Sdělení o harmonizovaných normách

Společnost Tetra Pak bude spolupracovat se společností  Veolia. Do roku 2025 bude pro ně Veolia zajišťovat recyklaci všech složek použitých vytříděných nápojových kartonů v rámci Evropské unie. Partnerství společností Tetra Pak a Veolia se zpočátku omezí na Evropskou Unii a postupně se bude rozšiřovat i na další trhy po celém světě. V rámci nového partnerství s Veolií se bude získaná směs PolyAl zpracovávat ve speciálních závodech na suroviny využitelné v průmyslu plastových hmot. Celková hodnota použitých nápojových kartonů by se tak měla zdvojnásobit, což přispěje ke zvýšení efektivity a životaschopnosti hodnotového řetězce jejich sběru a recyklace.

Průměrný nápojový karton tvoří ze zhruba 75 % karton, z 20 % plasty a z 5 % hliníková fólie. Zatímco recyklací získaná vlákna, přeměněná na kvalitní papírovinu, na trhu nacházejí uplatnění v průmyslových i spotřebních výrobcích, pro zbývající směs polymerů a hliníku (PolyAl) to bohužel neplatí.

Zdroj: Nase-voda.cz

Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Oznámila to dnes Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynu dosáhla 405.5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.

"Nepozorujeme známky obratu trendu, který přispívá k dlouhodobé změně klimatu, stoupání hladiny moří, okyselování moří a extrémnějšímu počasí," varovala WMO ve své výroční zprávě, kterou dnes zveřejnila v Ženevě.

Podle ní v loňském roce vzrostla také koncentrace dalších skleníkových plynů v atmosféře - metanu a oxidů dusíku.

"Bez snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů bude mít změna klimatu na Zemi ničivé a nezvratné následky," varoval generální tajemník WMO Petteri Taalas. Podle něj byla takto vysoká koncentrace CO2 v ovzduší naposledy před nejméně třemi miliony let. "Šanci něco s tím udělat jsme téměř promeškali," dodal.

Odborníci z meteorologické agentury OSN dnes varovali také před látkou trichlorfluormethan, známou také pod názvem freon-11 nebo zkratkou CFC-11, která stejně jako jiné látky ze skupiny freonů poškozuje ozonovou vrstvu. Freony mají nízký bod varu a v minulosti se proto používaly v chladicích zařízeních. Používání CFC-11 je kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí zakázané, podle WMO se ale ve východní Asii zjevně dál vyrábí. Aktuální zpráva varuje, že pokles koncentrace CFC-11 v atmosféře se od roku 2012 začal výrazně zpomalovat.

Nezvyšujte zátěž firem, vyzval vládu Svaz průmyslu a dopravy ČR na své valné hromadě. Své požadavky a priority svaz shrnul do třinácti kapitol, které se týkají například vzdělávání, trhu práce, energetiky, životního prostředí, podpory exportu, dopravy nebo výzkumu, vývoje a inovací. Níže uvádíme priority týkající se právě životního prostředí a energetiky.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:

• Zajistit udržitelný systém financování vodního hospodářství a potřeb adaptace na klimatickou změnu bez negativních dopadů na konkurenceschopnost českého průmyslu.

• V souvislosti s řešením problematiky sucha řešit koncepčním a udržitelným způsobem minimální zůstatkové průtoky a současně minimalizovat negativní hospodářské dopady.

• V novém programovacím období i v rámci současného období čerpání z fondů EU pro podniky jasně a efektivně nastavit umožnění čerpání podpory pro projekty řešící situaci v oblasti nakládání s vodou (sucho). Umožnit bezplatné získání vody do retenčních nádrží v dobách jejího nadbytku.

• Nejen legislativním rámcem ale i motivačními a osvětovými nástroji podpořit širší aplikaci základních principů oběhového hospodářství, zejména pak hierarchii nakládání s odpady. Vytvořit podpůrné prostředí pro rozvoj veškerých možností dalšího využití produktů či materiálů s ohledem na ekonomické faktory tak, aby nekončily na skládkách.

ENERGETIKA:

• Při projednávání a finálním schvalování právní úpravy v rámci tzv. zimního balíčku prosadit design trhu tak, že jednotlivé zdroje/subjekty budou mít rovný přístup na trh (včetně odpovědnosti za odchylku a přístupu do sítí), bez technologických omezení a že případné zavádění kapacitních mechanismů bude dočasné, podmíněné odstraněním regulatorních distorzí a přeshraniční otevřeností mechanismů.

• Aktualizovat český legislativní rámec ve světle platné evropské legislativy a obecných trendů zachycených zejména v tzv. zimním balíčku. Urychleně pokročit s přípravou malé novely energetického zákona s cílem eliminovat související infringement. Po revizi směrnice a nařízení k trhu s elektřinou přistoupit k tvorbě nového energetického zákona. Dokončit novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a zajistit její evropskou notifikaci.

• Při nastavení metodiky regulace elektroenergetiky a plynárenství pro následující období vytvořit prostředí, které podpoří aktivity a nezbytné investice pro obnovu a rozvoj sítí a které bude respektovat nové nastupující trendy (především v oblasti decentralizace, čisté mobility atd.).

• Zajistit účinnou a urychlenou implementaci alternativního schématu energetických úspor, zejména efektivní čerpání prostředků na kvalitní projekty v oblasti energetické účinnosti z evropských strukturálních a investičních fondů, například dalším zjednodušením požadavků pro žadatele v OP PIK.

• S ohledem na plnění klimaticko-energetických cílů prosazovat odpovídající promítnutí externalit včetně ceny emisí skleníkových plynů do nákladů na využití fosilních paliv využívaných mimo zařízení EU ETS.

• V souladu se Státní energetickou koncepcí a s cílem dosáhnout odklonu od užití uhlí v konečné spotřebě v domácnostech prosazovat srovnání ekonomických podmínek účinných centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit.