Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod zkontrolovali v letošním roce (stav do 20. 11. 2018) 135 malých vodních elektráren (MVE). Zaměřili se především na dodržování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. U 14 MVE (cca 10 % ze všech kontrolovaných) zjistili porušení vodního zákona.

„Oproti roku 2017[1], kdy zákon porušilo 13 procent kontrolovaných elektráren, se tedy situace o něco zlepšila. Podíl na tom mají jak pravidelné kontroly ČIŽP, tak i lepší kázeň provozovatelů elektráren. Nejčastějším zjištěným prohřeškem bylo letos opět nedodržení stanoveného minimálního zůstatkového průtoku. Nerespektování podmínek pro odběr vod může způsobit dočasné nebo i trvalé poškození fauny a flóry vázané na vodní prostředí. V krajním případě může dojít až ke snížení samočisticích schopností řek,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Za pochybení zjištěná v roce 2018 inspektoři ČIŽP zatím zahájili 9 přestupkových řízení. Z důvodu probíhajících lhůt nabyla k 20. 11. 2018 právní moci jen dvě řízení o pokutě ve výši 70 tisíc korun. V ostatních případech řízení o pokutě probíhá. U dalších 5 případů se přestupková řízení připravují.

Řízení, která nabyla právní moci:

L. Klíma automatické mlýny Křesín – Libochovice s.r.o. – pokuta 50 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Křesín na řece Ohři provozoval elektrárnu i při nízkých stavech vody a nezachoval tak minimální zůstatkový průtok.

MUDr. Helena Sobotková – pokuta 20 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Radobyčice provozoval vodní dílo v rozporu s podmínkami schválenými v manipulačním řádu.

V letošním roce navíc nabylo právní moci dalších 6 rozhodnutí z kontrol proběhlých v roce 2017. Výše pokut u těchto rozhodnutí činí 145 tisíc korun. Celková výše uložených pokut, které v roce 2018 nabyly právní moci, činí 215 tisíc korun.

Nejvyšší pokuty, které nabyly právní moci v roce 2018:

L. Klíma automatické mlýny Křesín – Libochovice s.r.o. – pokuta 50 tisíc korun (viz výše)

MV Elektrárna, spol. s r.o. – pokuta 50 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny na řece Odře v Ostravě porušil podmínky povolení k nakládání s vodami - při provozu elektrárny nezachoval minimální zůstatkový průtok.

Ing. Pavel Poul – pokuta 30 tisíc korun

Provozovatel malé vodní elektrárny Krásněves na řece Oslavě porušil podmínky povolení k nakládání s vodami - při provozu elektrárny nezachoval minimální zůstatkový průtok.

Dobré příklady táhnou a my tu máme jeden takový z Kraje Vysočina. Na podporu třídění a recyklace baterií zde od poloviny dubna do poloviny října probíhal projekt BATERKOMÁNIE. Ukázal, že v krajích, městech a obcích lze dělat osvětu k třídění odpadu i trochu jinak. Projekt může být inspirací i pro další kraje. Zejména pak pro ty, kde hledají recept na to, jak zajímavou cestou oslovit, zapojit a motivovat veřejnost pro třídění odpadů.

Organizátoři, kterými byly Kraj Vysočina a nezisková společnost ECOBAT, před zahájením projektu slíbili, že za každý odevzdaný kilogram věnují 10 korun na charitativní projekty v kraji. A jak to dopadlo? Celkem se ve 20 zapojených městech vybralo 9 505 kilogramů baterií. Díky tomu bylo 95 505 korun rozděleno mezi 3 vybrané projekty. Původně avizovaný finanční příspěvek navíc organizátoři ještě navýšili o 10 000 korun, a to umožnilo z BATERKOMÁNIE přispět i na čtvrtý projekt. Celkově se tedy rozdělovalo 105 505 Kč.

Díky BATERKOMÁNII se vybralo přes 95 tun baterií, na charitu putuje přes 105 tisíc korun.

Lidé v Kraji Vysočina vzali BATERKOMÁNII vážně. O tom svědčí téměř deset tun baterií vybraných během projektu, které již společnost ECOBAT předala k recyklaci. Když toto číslo srovnáme se stejným obdobím loňského roku, můžeme být velmi potěšeni, protože v zapojených městech se vytřídilo o 70 % více baterií.

A v čem je ještě projekt netradiční doplňuje Petr Kratochvíl z ECOBATu: „Vsadili jsme na to, že člověk je tvor soutěživý, a tak jsme sběr baterií spojili ještě se soutěží měst. Dvacítka měst v Kraji Vysočina mezi sebou soutěžila, kterému městskému úřadu se v období od dubna do října podaří vybrat nejvíce baterií v přepočtu na úředníka. A odměna za vítězství? Drobná pozornost pro všechny zaměstnance nejlepšího úřadu. Ale věříme, že ještě důležitější pro lidi se zapojených radnic bylo, že finanční příspěvek za sběr baterií byl rozdělen mezi charitativní nebo obecně prospěšné projekty, které navrhly městské úřady, které v soutěži měst skončí na prvních čtyřech místech.“

Na prvním místě se umístil Městský úřad Polná, kde se podařilo vybrat rekordních 68,7 kg baterií na zaměstnance úřadu. Projekt DEJ BATERKU PRO ADÉLKU nominovaný Polnou díky tomu obdrží 47 525 korun. Druhý byl Městský úřad Třešť s 13,3 kg baterií na úředníka. Třeští nominovaný projekt DEJ BATERKU PRO RÍŠU získá 28 515 korun. Na třetím místě skončil Městský úřad Počátky (10,7 kg) a jím nominovaný projekt ZASAĎ SI SVŮJ STROM obdrží 19 010 korun. A protože jen s malým odstupem se na čtvrtém místě umístil Městský úřad Chotěboř (10,1 kg na úředníka), rozhodli se organizátoři přispět ještě navíc částkou 10 000 korun i na TĚLOCVIČNU PRO DENNÍ STACIONÁŘ BLUDIŠTĚ v Chotěboři.

„Těší mě, že lidé v kraji „slyšeli“ na spojení sběru baterií, tedy ochrany přírody a charity. A jsem moc rád, že díky BATERKOMÁNII můžeme finančně přispět těm, kteří to potřebují. Nejde jen o samotnou částku, věřím také, že je důležité, že obdarovaní zaznamenali tu velmi lidskou podporu a že se o jejich problémech či potřebách i díky projektu ví o trochu víc,“ dodává Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro životní prostředí a zemědělství.

V soutěži měst zvítězila Polná, díky tomu mohly finanční prostředky z BATERKOMÁNIE podpořit školačku Adélku, které byl diagnostikován dětský autismus

Do soutěže se zapojila města Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Počátky, Polná, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou a Krajský úřad Kraje Vysočina. Pro BATERKOMÁNII se baterie vybíraly i při zápase hokejistů HC Dukla Jihlava s HC Frýdek-Místek.

Více informací najdete na webu https://baterkomanie.ecobat.cz/, a také na FB profilu BATERKOMÁNIE V KRAJI VYSOČINA.

Česká republika dosáhla významného milníku spolupráce s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) prostřednictvím sítě Eionet. Jako jediná členská země EEA má ČR pro období let 2019 až 2021 zastoupení ve všech sedmi Evropských tematických střediscích (European Topic Centres, ETC).

ETC jsou střediska, která sdružují organizace z členských zemí EEA s odbornými znalostmi ze specifické oblasti životního prostředí a která úzce spolupracují s EEA na plnění politik životního prostředí EU. Do jednotlivých ETC vkládají členské instituce své odborné a výzkumné kapacity a podílí se tak na obohacení implementace evropských politik životního prostředí o národní a mezinárodní projektové i agendové zkušenosti a nejnovější poznatky z praxe.

EEA pro podporu svých odborných činností a kvůli lepšímu kontaktu s odbornou veřejností zřizuje Evropská tematická střediska, složená z veřejných, privátních, vědeckých, výzkumných a odborných institucí, které se zaměřují na jednotlivé sektory životního prostředí a poskytují odbornou podporu EEA a Generálnímu ředitelství pro životní prostředí při jejich činnostech.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí má zastoupení ve třech ETC, Český hydrometeorologický ústav ve dvou. Po jedné účasti v ETC mají Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a GISAT s.r.o.

Seznam ETC a jejich členských institucí z ČR:

Zdroj: CENIA

Správné nakládání se stavebními a demoličními odpady předcházením vzniku odpadu a podpora recyklace využitelných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů je zásadní z hlediska udržitelnosti a kvality života. Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady, zveřejněný Evropskou komisí, představuje doporučení s cílem zlepšit důvěru v procesy nakládání se stavebními a demoličními odpady z demontáží/dekonstrukcí a zajistit kvalitu recyklovaných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů.

Evropská komise v souladu se Strategií pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků COM(2012)433, Stavebnictví 2020 a navazuje na Sdělení o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví COM(2014)445 zveřejnila Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. Cílem protokolu je posílit důvěru ve správné nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně smysluplné recyklace a opětovného využití, a také zlepšit povědomí o kvalitě recyklovaných stavebních a demoličních odpadů s ohledem na udržitelnost odvětví stavebnictví.

Protokol se zaměřuje na jednotlivé kroky nakládání s SDO a uvádí příklady dobré praxe z členských států EU. Vhodně zvolené postupy a protokoly řízení kvality by měly dodavatelům zabezpečit kontrolu jednotlivých procesů a zajistit kvalitu výsledných výrobků. Stavební výrobky a materiály, vyrobené zpracováním stavebních a demoličních odpadů musí být z hlediska splnění technických parametrů a environmentálních vlastností posuzovány shodnými postupy jako primární stavební výrobky a materiály, v souladu s požadavky evropských norem nebo posouzení popř. certifikací v národním systému ověřování vlastností stavebních výrobků a materiálů.

Konkrétní cíle Protokolu:

• zlepšit identifikaci, třídění a sběr SDO (kvalitní audity před demolicí, plány nakládání s odpadem)

• optimalizovat logistiku SDO

• zajistit kvalitu zpracování a výstupy ze zpracování SDO

• zajistit řízení kvality (audit před demolicí a plán nakládání s SDO, Nařízení EP a Rady (EU) 305/2011)

• podpora formou politických a rámcových podmínek

Více informací k Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady je zveřejněno na stránkách Evropské komise: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en

Český hydrometeorologický ústav připravuje komplexní vyhodnocení meteorologických, klimatologických a hydrologických parametrů sucha v roce 2018 a v celém suchém období posledních pěti let v České republice. Studie bude zveřejněna na konci února 2019, první výsledky však ukazují, že rok 2018 byl spolu s rokem 2015 dosavadním vrcholem sucha z hlediska deficitu srážek. V hydrologických dopadech v podobě nízkých průtoků v tocích dosáhl rok 2018 zatím nejhoršího stavu, kdy se projevila dlouhodobá kumulace deficitu vody v krajině z předešlých let.

„V povodí Lužické Nisy za roky 2014–2018 chybí 778 mm srážek. Důsledkem je, že např. na řece Smědé v profilu Předlánce byla hladina v průběhu roku 2018 celkem 304 dní pod limitem hydrologického sucha“ popisuje Radek Čekal.

Krátké shrnutí prvních výsledků „Srážkové a odtokové poměry na území České republiky za období 2014–2018“ hodnotí srážkové úhrny a odtok vody za posledních pět let, shrnuje deficit vody v jednotlivých krajích a sledovaných povodích a ukazuje, ve kterých letech byla situace nejhorší.

Ve sledovaném období let 2014–2018 deficit srážek odpovídá 68 % průměrného ročního úhrnu srážek. V celém sledovaném období si nejhůře stojí Liberecký kraj, ve kterém velký srážkový deficit způsobilo málo sněhu v horských oblastech. Ze shrnutí vyplývá, že nejnižší úhrn srážek byl zaznamenán v hydrologickém roce 2015 (72 % normálu) a v roce 2018 (75 % normálu). Relativně více srážek spadlo v roce 2016 a 2017 (96 % normálu).

V obou nejsušších letech 2015 a 2018 vykazovaly všechny kraje ČR srážkový deficit. V roce 2015 jsme zaznamenali největší deficit v kraji Libereckém a Královehradeckém a na severu Moravy. V roce 2018 ke zmiňovaným krajům z roku 2015 přibyl ještě kraj Pardubický. 

Pro rok 2016 byly charakteristické velké regionální rozdíly. Zatímco v Českobudějovickém kraji spadlo o 25 mm více srážek než je dlouhodobý průměr, tak v Královehradeckém kraji napadlo o 139 mm srážek méně.

Při vyhodnocení jednotlivých povodí nejvyšší deficit srážek vykazují povodí v severní polovině České republiky (česká část povodí Odra-Lužická Nisa – 778 mm; povodí Odry – 500 mm). Naopak relativně menší deficit srážek vykazují povodí v jižní polovině České republiky (povodí Dyje – 399 mm a povodí Vltavy – 418 mm).

Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) novelizovaný zákonem č. 113/2018 Sb. nabývá účinnosti s drobnými výjimkami 1. 1. 2019. Přehled změn, které tato novela přináší, shrnul SOVAK ČR v květnu tohoto roku zde. Zásadním bodem této novely lze označit problematiku odlehčování srážkových vod z odlehčovacích komor, více ZDE

V poslední době se čím dál víc hovoří o mikroplastech a jak nám škodí. Připravili jsme proto přehled základních informací o mikroplastech a jak se EU snaží jejich množství snížit.

Co jsou mikroplasty a odkud se berou?

Jako mikroplasty se označují velmi malé kousky plastů, které jsou menší než pět milimetrů. Dále se mohou dělit do dvou skupin podle svého původu.

Primární mikroplasty:

• Do přírody se dostaly rovnou jako malé částečky a předpokládá se, že tvoří 15 až 31 procent mikroplastů v oceánech

• Hlavní zdroje mikroplastů:

• Praní syntetického oblečení – 35 % primárních mikroplastů

• Sjíždění pneumatik – 28 % primárních mikroplastů

• Záměrné používání mikroplastů v kosmetice (například mikroperly v krémech nebo abrazivní částice v peelingových přípravcích) – 2 %

Sekundární mikroplasty:

• Vznikají rozpadem větších kusů plastových produktů jako plastových tašek, lahví či rybářských sítí

• Tvoří většinu mikroplastů v oceánech, jejich podíl se odhaduje mezi 69 až 81 procenty

V oceánu i v pivu

V oceánech nacházíme stále více mikroplastů. Podle dat OSN z roku 2017 plave v mořích až 51 bilionů částic mikroplastů, což je 500krát víc, než kolik je v naší galaxii hvězd.

Mikroplasty v mořích se mohou stát potravou mořských živočichů. V některých případech zvířata kvůli tomu uhynou, protože si jimi v podstatě "zalepí" vnitřnosti. Tím, že mikroplasty vstřebává mořská fauna do svých těl, objeví se nakonec i na našem talíři.

Mikroplasty již byly nalezeny v jídle i pití včetně piva, medu nebo kohoutkové vody. Samozřejmě pak není překvapením, že se objevují i v lidské stolici.

Co mikroplasty způsobují

Konkrétní dopady na lidské zdraví zatím nejsou přesně známy. Lze usuzovat, že mikroplasty mohou být škodlivé, protože často obsahují různé stabilizátory, zpomalovače hoření a další chemické látky. Výzkumy například naznačují, že znečištění mikroplasty vede u některých živočišných druhů k neplodnosti.

• Evropská agentura pro chemické látky o mikroplastech

• Factsheet Evropské komise k mikroplastům (anglicky)

• Stránky Komise o znečištění mikroplasty (anglicky)

• Brífink think tanku EP (anglicky)

Inspektoři z oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni uložili pokutu 280 tisíc korun společnosti TONER RL, spol. s r. o. Firma, která se specializuje na výrobu ocelových palet a kovových produktů, ve svém areálu v Domažlické ulici v Plzni bez povolení provozovala lakovnu.

„Intenzivní nanášení nátěrových hmot probíhalo bez jakéhokoliv záchytu. Otevřenými vraty lakovny se dostávalo značné množství tuhých přestřiků a těkavých organických látek do volného ovzduší. Lakovna byla v takovém stavu, že by povolení  ani nemohlo být vydáno,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Společnost si po kontrole inspektorů ČIŽP zajistila lakování u jiných subjektů a připravuje instalaci nové lakovny včetně vzduchotechniky a záchytu jak tuhých znečišťujících, tak i těkavých organických látek.

Stěžejním cílem Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 (NKR) je určit oblasti pro financování po roce 2020, tj. identifikovat hlavní priority ČR a v návaznosti na nové podmínky pro poskytování podpory ze strany EK optimalizovat zdroje pro jejich pokrytí. Snahou NKR je lépe zacílit intervence a zaměřit se na klíčové priority při zachování potřebné flexibility pro zohlednění národních a regionálních potřeb. NKR bude rovněž tvořit jádro pro budoucí podobu Dohody o partnerství pro období 2021-2027.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Odůvodnění

Účelem těchto do značné míry dobrovolných a průmyslem žádaných norem (od velikosti papíru formátu A4 až po technologii 5G) je snížit náklady, podpořit inovace, zajistit interoperabilitu mezi různými zařízeními a službami a pomoci společnostem vstoupit na různé trhy. Evropská unie harmonizuje normy v řadě oblastí, jako jsou chemické látky, stavební výrobky, kosmetika, hračky, zdravotnické prostředky či obaly. Dnešními kroky Komise reaguje na požadavky zúčastněných stran, aby evropský systém normalizace odrážel realitu rychlého technologického vývoje, nových ekonomických trendů a modelů hospodářského růstu a zároveň umožňoval součinnost s mezinárodními a celosvětovými normami.

Sdělení nabízí přehled fungování evropského systému normalizace, obsahuje hodnocení iniciativ zahájených v posledních letech a prezentuje také čtyři hlavní opatření, která Komise neprodleně přijme, aby zvýšila účinnost, transparentnost a právní jistotu pro subjekty podílející se na vypracovávání harmonizovaných norem:

• co nejrychleji přijmout nevyřízené harmonizované normy, které ještě nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie

• zefektivnit vnitřní rozhodovací procesy, zejména rozhodování o zveřejnění odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku

• vypracovat pokyny k praktickým aspektům provádění nařízení o normalizaci

• průběžně rozšiřovat počet poradců, kteří pomáhají s rychlým a důkladným posouzením harmonizovaných norem a s jejich včasným zveřejněním v Úředním věstníku

Komise bude i nadále spolupracovat se všemi příslušnými partnery, aby se zajistilo, že evropská normalizace zůstane základním kamenem plně fungujícího jednotného trhu.

Tento akční plán doplňuje dnešní sdělení o jednotném trhu a sdělení o lepším investičním prostředí v Evropě, jež analyzují zbývající překážky a nevyužité příležitosti, kterým je třeba věnovat pozornost v zájmu plně fungujícího jednotného trhu.

Souvislosti

Evropské normy nahrazují potenciálně protichůdné vnitrostátní normy ve všech členských státech Unie, a usnadňují tak přístup na jednotný trh pro ty, kdo je používají. Tyto normy proto přispívají k dalšímu prohlubování jednotného trhu. Evropská unie podporuje úzký soulad evropských a mezinárodních norem a nabízí rovněž své osvědčené postupy z této oblasti všem, kdo mají o ně zájem. Zároveň tak zvyšuje součinnost v globálních hodnotových řetězcích. Tím se zkvalitňují obchodní toky a evropské podniky získávají příležitosti k rozšíření své činnosti.

Harmonizovaná norma je evropská norma vypracovaná na žádost Evropské komise uznanou evropskou normalizační organizací. Tyto normy se stávají součástí práva EU, a pokud je výrobci na jednotném trhu používají, mohou předpokládat, že jejich výrobky odpovídají požadavkům právních předpisů EU. To zase poskytuje důležitou právní jistotu uživatelům a zároveň umožňuje malým a středním podnikům uvádět na trh produkty, které jsou v souladu s právními předpisy EU, a to bez dodatečných nákladů.

Evropský systém normalizace je založen na partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Komisí a normalizačními subjekty. Nařízení o normalizaci, které vstoupilo v platnost v roce 2013, zavedlo v tomto systému nové rozdělení úloh a úkolů jednotlivých zúčastněných stran. Stanoví rovněž pevný rámec pro požadavky podporující začlenění, který umožňuje, aby byly v procesu normalizace zohledněny také zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a pracovníků a v neposlední řadě i zájmy v oblasti životního prostředí.

Za posuzování evropských harmonizovaných norem odpovídá Evropská komise, která musí zajistit, aby byly tyto normy slučitelné s požadavky příslušných harmonizovaných právních předpisů EU. Význam této odpovědnosti potvrzuje i judikatura Soudního dvora Evropské unie, která zdůrazňuje její právní důsledky.

Další informace

Sdělení o harmonizovaných normách

Společnost Tetra Pak bude spolupracovat se společností  Veolia. Do roku 2025 bude pro ně Veolia zajišťovat recyklaci všech složek použitých vytříděných nápojových kartonů v rámci Evropské unie. Partnerství společností Tetra Pak a Veolia se zpočátku omezí na Evropskou Unii a postupně se bude rozšiřovat i na další trhy po celém světě. V rámci nového partnerství s Veolií se bude získaná směs PolyAl zpracovávat ve speciálních závodech na suroviny využitelné v průmyslu plastových hmot. Celková hodnota použitých nápojových kartonů by se tak měla zdvojnásobit, což přispěje ke zvýšení efektivity a životaschopnosti hodnotového řetězce jejich sběru a recyklace.

Průměrný nápojový karton tvoří ze zhruba 75 % karton, z 20 % plasty a z 5 % hliníková fólie. Zatímco recyklací získaná vlákna, přeměněná na kvalitní papírovinu, na trhu nacházejí uplatnění v průmyslových i spotřebních výrobcích, pro zbývající směs polymerů a hliníku (PolyAl) to bohužel neplatí.

Zdroj: Nase-voda.cz

Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Oznámila to dnes Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynu dosáhla 405.5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.

"Nepozorujeme známky obratu trendu, který přispívá k dlouhodobé změně klimatu, stoupání hladiny moří, okyselování moří a extrémnějšímu počasí," varovala WMO ve své výroční zprávě, kterou dnes zveřejnila v Ženevě.

Podle ní v loňském roce vzrostla také koncentrace dalších skleníkových plynů v atmosféře - metanu a oxidů dusíku.

"Bez snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů bude mít změna klimatu na Zemi ničivé a nezvratné následky," varoval generální tajemník WMO Petteri Taalas. Podle něj byla takto vysoká koncentrace CO2 v ovzduší naposledy před nejméně třemi miliony let. "Šanci něco s tím udělat jsme téměř promeškali," dodal.

Odborníci z meteorologické agentury OSN dnes varovali také před látkou trichlorfluormethan, známou také pod názvem freon-11 nebo zkratkou CFC-11, která stejně jako jiné látky ze skupiny freonů poškozuje ozonovou vrstvu. Freony mají nízký bod varu a v minulosti se proto používaly v chladicích zařízeních. Používání CFC-11 je kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí zakázané, podle WMO se ale ve východní Asii zjevně dál vyrábí. Aktuální zpráva varuje, že pokles koncentrace CFC-11 v atmosféře se od roku 2012 začal výrazně zpomalovat.

Nezvyšujte zátěž firem, vyzval vládu Svaz průmyslu a dopravy ČR na své valné hromadě. Své požadavky a priority svaz shrnul do třinácti kapitol, které se týkají například vzdělávání, trhu práce, energetiky, životního prostředí, podpory exportu, dopravy nebo výzkumu, vývoje a inovací. Níže uvádíme priority týkající se právě životního prostředí a energetiky.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:

• Zajistit udržitelný systém financování vodního hospodářství a potřeb adaptace na klimatickou změnu bez negativních dopadů na konkurenceschopnost českého průmyslu.

• V souvislosti s řešením problematiky sucha řešit koncepčním a udržitelným způsobem minimální zůstatkové průtoky a současně minimalizovat negativní hospodářské dopady.

• V novém programovacím období i v rámci současného období čerpání z fondů EU pro podniky jasně a efektivně nastavit umožnění čerpání podpory pro projekty řešící situaci v oblasti nakládání s vodou (sucho). Umožnit bezplatné získání vody do retenčních nádrží v dobách jejího nadbytku.

• Nejen legislativním rámcem ale i motivačními a osvětovými nástroji podpořit širší aplikaci základních principů oběhového hospodářství, zejména pak hierarchii nakládání s odpady. Vytvořit podpůrné prostředí pro rozvoj veškerých možností dalšího využití produktů či materiálů s ohledem na ekonomické faktory tak, aby nekončily na skládkách.

ENERGETIKA:

• Při projednávání a finálním schvalování právní úpravy v rámci tzv. zimního balíčku prosadit design trhu tak, že jednotlivé zdroje/subjekty budou mít rovný přístup na trh (včetně odpovědnosti za odchylku a přístupu do sítí), bez technologických omezení a že případné zavádění kapacitních mechanismů bude dočasné, podmíněné odstraněním regulatorních distorzí a přeshraniční otevřeností mechanismů.

• Aktualizovat český legislativní rámec ve světle platné evropské legislativy a obecných trendů zachycených zejména v tzv. zimním balíčku. Urychleně pokročit s přípravou malé novely energetického zákona s cílem eliminovat související infringement. Po revizi směrnice a nařízení k trhu s elektřinou přistoupit k tvorbě nového energetického zákona. Dokončit novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a zajistit její evropskou notifikaci.

• Při nastavení metodiky regulace elektroenergetiky a plynárenství pro následující období vytvořit prostředí, které podpoří aktivity a nezbytné investice pro obnovu a rozvoj sítí a které bude respektovat nové nastupující trendy (především v oblasti decentralizace, čisté mobility atd.).

• Zajistit účinnou a urychlenou implementaci alternativního schématu energetických úspor, zejména efektivní čerpání prostředků na kvalitní projekty v oblasti energetické účinnosti z evropských strukturálních a investičních fondů, například dalším zjednodušením požadavků pro žadatele v OP PIK.

• S ohledem na plnění klimaticko-energetických cílů prosazovat odpovídající promítnutí externalit včetně ceny emisí skleníkových plynů do nákladů na využití fosilních paliv využívaných mimo zařízení EU ETS.

• V souladu se Státní energetickou koncepcí a s cílem dosáhnout odklonu od užití uhlí v konečné spotřebě v domácnostech prosazovat srovnání ekonomických podmínek účinných centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit.

Cirkulární ekonomika (Oběhové hospodářství) je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad.

Oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku (materiál, výrobek s obsahem druhotných surovin vhodný pro další výrobu).

Oběhové hospodářství představuje snahu posunout se od modelu vytěžit-vyrobit-použít-vyhodit k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, tzn. k prodloužení životnosti výrobků a bojovat proti jejich plánované poruchovosti a zastarávání.

Proč přecházet na oběhové hospodářství - suroviny a jejich zdroje mají své limity na planetě Zemi tzn., že nejsou nekonečné. Poptávka po nich zároveň roste, takže je v našem zájmu šetrněji nakládat s těmi, které jsme již získali (vydobyli, odebrali z přírodního prostředí). Suroviny se do Evropy většinou dováží ze třetích zemí, a když se s nimi naučíme lépe nakládat, snížíme tak naši závislost na těchto dodavatelích. Navíc získávání a zpracování přírodních surovin má negativní dopady na životní prostředí včetně emisí skleníkových plynů. Efektivnější a chytřejší využívání surovin tak může tyto dopady zmírnit.

Očekáváné přínosy
Opatření jako prevence vzniku odpadů, ekodesign a opětovné používání by mohly firmám v EU ušetřit 600 miliard eur, což je 8 % jejich ročního obratu. Očekává se, že by se díky tomu ročně snížily emise skleníkových plynů o dvě až čtyři procenta. Nový model hospodářství otevírá také prostor pro inovace a nová pracovní místa. Evropská komise odhaduje, že by jich mohlo v této souvislosti v EU vzniknout kolem půl milionu. Pro spotřebitele by odolnější a trvanlivější výrobky byly také přínosem.

Základní dokumenty k Oběhovému hospodářství (Circular Economy)

Strategické dokumenty:

• Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství COM (2018) 28 final
• Evropská strategie pro plasty- Příloha  COM (2018) 28
• Sdělení o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství:
• možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů COM (2018) 32
• Sdělení o rámci pro sledování Oběhového hospodářství  COM(2018) 29 final
• Zpráva o provádění Akčního plánu pro oběhové hospodářství  COM(2017) 33 final
• Akční plán EU pro oběhové hospodářství  COM(2015) 614 final

Legislativní dokumenty ze dne 30. května 2018:

• Novela Směrnice o odpadech
• Novela Směrnice o skládkách
• Novela směrnice o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
• Novela směrnice o obalech a obalových odpadech

Zdroj: MPO

České republice chybí legislativní rámec pro rozvoj baterií, levné solární a větrné energie. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Svaz moderní energetiky. Programový ředitel svazu Martin Sedlák upozornil, že experti z agentury Bloomberg NEF v pondělí představili výhled, v němž předpokládají, že do poloviny 21. století dodá energie z větrných a solárních elektráren až 50 procent světové výroby elektřiny. Rozvoj podle nich umožní především očekávaný pokles cen baterií, které by do roku 2030 měly být levnější až o 66 procent.

"Experti z agentury Bloomberg opět potvrdili očekávané trendy. Budoucnost v energetice patří stále levnějším větrným a solárním elektrárnám, které doplní akumulace energie. Jde o jasný signál také pro Českou republiku, která by měla změnit svou energetickou koncepci a otevřít ji progresivním technologiím. Ty zajistí domácnostem a podnikům komfort čisté a cenově dostupné energie," uvedl dnes Sedlák.

Výhled expertů by podle něj měl být brán v potaz mimo jiné při diskuzích o novele zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je v současné době v připomínkovém řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v ní mimo jiné navrhuje, aby po roce 2021 výrobci energií z obnovitelných zdrojů soutěžili o výši provozní podpory v energetických aukcích. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

"MPO sice dalo do návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích rámec pro aukce, ve kterých mohou získat podporu nové projekty obnovitelných zdrojů. Ale zcela nepochopitelně vyřadilo nové instalace solárních elektráren, které jsou, jak potvrzuje studie Bloomberg, cenově výhodné. Rozvoji moderní energetiky může také bránit nedostatečně ukotvené podmínky pro rozvoj baterií," uvedl dnes Sedlák. Podotkl, že zpráva Bloomberg přitom připomíná, že právě aukce jsou jedním z klíčových prvků, které pomáhají dosáhnout levné energie z obnovitelných zdrojů.

Po systémové změně využití akumulace dlouhodobě podle výkonného ředitele Jana Fouska volá i Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ. "Dlouhodobě se snažíme vůči MPO a dalším institucím prosadit akumulaci jako technologicky neutrální prvek. V tomto smyslu se také ponesou naše připomínky k energetickému zákonu v rámci mezirezortního připomínkového řízení," dodal dnes Fousek.

Podporu takzvaným zeleným zdrojům vyplácí v ČR od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun. Navrhované aukce se mají týkat pouze nově postavených zdrojů, stará podpora zůstane zachována.

Návrh novely obsahuje mimo jiné také mechanismus ověření přiměřenosti podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů energie, takzvané kontroly překompenzace. Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti u projektů uvedených do provozu v období let 2006 až 2015, a to vždy po deseti letech provozu.

Revize systému emisních povolenek a následný prudký růst jejich ceny podnítil ostrou debatu o jejich smyslu, funkčnosti systému a dopadu na průmysl a energetiku. Allforpower.cz oslovil několik odborníků z energetického sektoru a zeptali se jich na tři stejné otázky. Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky? Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle? Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl? Podrobněji jsme pak vyzpovídali Pavla Zámyslického, ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí. Téma pak uvozujeme textem Josefa Zbořila, emeritního člena EHSV (Evropský hospodářský a sociální výbor) v Bruselu. Více ZDE