Ministerstvo životního prostředí vydalo další číslo Věstníku MŽP ČR. Aktuální číslo obsahuje:

• Metodický pokyn sekce vodního hospodářství MZe a sekce technické ochrany životního prostředí MŽP k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčených vodních útvarů (primární posouzení) [§ 23a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)].
• Sdělení odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP o uveřejnění Seznamu testovacích zařízení zařazených do Národního programu SLP.
• Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Evropský parlament na svém dnešním plenárním zasedání schválil revizi směrnice o energetické náročnosti budov, jejímž cílem je do roku 2050 snížit množství emisí skleníkových plynů souvisejících s budovami o 80-85 % ve srovnání s rokem 1990. Kromě toho směrnice podporuje i rozvoj elektromobility a stanovuje, že veškerá parkoviště s více než 10 parkovacími místy budou muset mít alespoň jedno nabíjecí místo pro elektromobily. Návrh musí ještě finálně potvrdit Rada a v platnost vstoupí 20 dní po zveřejnění v oficiálním věstníku EU. Doba pro transpozici směrnice je stanovena na 20 měsíců.

Na konci roku 2017 bylo dosaženo politické dohodyna z nění nového balíku legislativních úprav v oblastinakládání s odpady, tzv. balíčku k oběhovému hospodářství, tento kompromis byl následně potvrzen v únoru 2018. EU má ambici změnit paradigma, přeměnit odpady na zdroje a uzavřít cyklus oběhu materiálů v ekonomice, která by se tak měla změnit z dnešní lineární ekonomiky na ekonomiku cirkulární. Celý článek najdete v aktuálním novém čísle elektronického časopisu 3T Teplo technika Teplárenství, který je možné stáhnout ZDE.

Státní zdravotní ústav vydal dne 16.4.2018 aktualizovaný autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice chemickým látkám v pitné vodě. Metoda hodnocení zdravotních rizik bývá používána nejen pro formulaci odborných stanovisek, ale i jako podklad pro správní rozhodnutí. U pitné vody se konkrétně jedná o zpracování podkladů pro rozhodnutí o povolení užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné (§ 3 odst. 4), nebo o určení mírnějšího hygienického limitu ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou (§ 3a). Zde je vzhledem k požadavku rovného přístupu maximálně žádoucí sjednocení postupu autorizovaných osob i pracovníků orgánů ochrany veřejného zdraví provádějících hodnocení v rámci výkonu státního dozoru.

Dokument ke stažení:

Aktualizovaný autorizační návod (325,04 KB)

Především obce a kraje mají šanci zvýšit bezpečnost svých obyvatel před extrémy počasí. Nové dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přispějí na zpracování digitálních povodňových plánů, analýzy odtokových poměrů, pořízení protipovodňových varovných systémů i nápravu nebezpečných svahových nestabilit.

Žádosti o dotace mohou kraje, obce a jejich dobrovolné svazky, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace a další subjekty podávat od května na Státní fond životního prostředí ČR. Přihlásit můžou projekty zaměřené na zpracování analýz odtokových poměrů nebo digitálních povodňových plánů. Dotace získají na vybudování nebo rozšíření protipovodňových výstražných systémů na lokální úrovni. Zároveň rezort pomůže s řešením následků povodní a přívalových dešťů a prostředky pošle i na sanaci svahových nestabilit, jako jsou sesuvy půdy či řícení skal.

Příjem žádostí startuje 2. května a potrvá do 2. července 2018.

Dotace na ochranu proti povodním míří do analýz odtoků, map a výstražných systémů

Analýzy odtokových poměrů lokalit, mapy záplavových území a povodňového ohrožení jsou základem pro správné nastavení ochrany občanů před hrozící velkou vodou. Výstražné a hlásné systémy pak zajišťují rychlý přenos informací a snižují riziko škod.

Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Rozhlasem či sirénou poté občany upozorní na hrozící nebezpečí. K tomuto zdánlivě jednoduchému postupu je nezbytné proškolení členů povodňového orgánu. Ti se musí naučit data správně vyhodnocovat, rychle pracovat s povodňovým plánem a včas podat klíčové informace v případném hlášení.

Se svým projektem uspěla například obec Trnová na Plzeňsku, kde díky dotaci OPŽP aktualizovali protipovodňový plán a pořídili nový informační systém. Kdo zabrousí na internetovou stránku Trnové, snadno tam pod záložkou „Protipovodňový plán obce“ najde velmi podrobný a aktuální přehled informací, který obsahuje všechno důležité – ať už popis území a vodních toků, charakteristiku ohrožených území, či postup, co dělat při samotné povodni. Vedle digitálního plánu zvyšuje informovanost v obci i bezdrátový rozhlas. A místní lidé si jej pochvalují.

Dokumenty k 97. výzvě

Evropské peníze na nebezpečné svahy i skály v pohybu

Nejen povodně ale i svahové nestability působí v souvislosti s extrémy počasí v posledních letech značné škody na majetku i životním prostředí. Dotace z OPŽP v minulosti pomohly i ve Znojmě, kde řidiče i chodce ohrožovaly kameny odpadávající z narušeného skalního bloku na břehu Dyje v ulici U Obří hlavy. Znojemská radnice se proto pustila do jeho zajištění, nechala skálu očistit, odtěžit její narušené části, ukotvit nestabilní bloky a zajistit ocelovou sítí. Na projekt obdržela příspěvek z evropských fondů přes 2 miliony korun a pokryla tak většinu výdajů na projekt.

„Dotace skutečně pokryje až 85 procent výdajů na projekt a stejné výše může dosáhnout i dotace na analýzy protipovodňových opatření. Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70procentní,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. V případě sanace svahů je však nezbytná řádná analýza narušené lokality a její zařazení do Registru svahových nestabilit.

V současném programovém období byla prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí poskytnuta podpora již 352 projektům zaměřeným na preventivní protipovodňová opatření s dotací z EU fondů ve výši 971 milionů korun.

Dokumenty k 95. výzvě

Spotřeba baterií v Česku stále narůstá a dá se očekávat, že s rozvojem elektromobility a nových technologií ještě stoupne. Loni bylo na trh uvedeno 3667 tun baterií, vytřídit se podařilo 46 procent. Vyplývá to z tiskové zprávy organizace ECOBAT, která zajišťuje jejich zpětný odběr a recyklaci. Podle ředitele této společnosti Petra Kratochvíla je zatím obtížná recyklace kovu z lithiových baterií a také z nikl-kadmiových akumulátorů.

Díky recyklaci se dá ze 100 kilogramů použitých baterií získat až 65 kilogramů druhotných surovin. Ne vždy je ale recyklace možná. Platí to například pro lithiové baterie, jejichž prodej se za posledních pět let zdvojnásobil. "Přestože cena lithia v posledních letech roste, zatím stále ještě není dostupná cesta, jak tento kov efektivně získávat recyklací z použitých lithiových baterií. To platí celosvětově," řekl ředitel Ecobatu.

Možná, ale drahá je recyklace nikl-kadmiových akumulátorů, které se používají například pro vrtačky. Jak uvedl Kratochvíl v dubnovém čísle odborného časopisu Odpadové fórum, náklady na recyklaci těchto akumulátorů se natolik zvýšily, že se za ni musí platit. "Stále hůře se nám hledá ekonomicky přijatelný odbyt NiCD baterií, kterých jsme sebrali a vytřídili kolem 60 tun," řekl Kratochvíl. Vysvětluje si to omezeným uplatněním získaného kadmia a nemožností vyvážet nebezpečné odpady do zemí, kde by zpracování mohlo být levnější. Kadmium je jedovatý prvek, který má tendenci se kumulovat v lidském těle a vážně poškozovat především játra a ledviny.

Evropská legislativa ukládá zemím vybrat zpět nejméně 45 procent baterií. Česká republika toto číslo splnila již v roce 2016, kdy podle průzkumů polovina zemí EU této kvóty nedosáhla. Podle Kratochvíla však není zpětný odběr samospasitelný, lidé by především měli snížit spotřebu baterií a více využívat ty nabíjecí.

Zdroj: ČTK

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v ustanovení § 96b úpravu závazného stanoviska orgánu územního plánování, přičemž stanovuje, že se v některých případech závazné stanovisko orgánu územního plánování nevydává. Při posouzení, kdy se toto závazné stanovisko vydává a kdy nikoliv, je třeba důsledně vycházet z § 96b stavebního zákona. Podrobnosti najdete v metodickém sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.

Evropská komise bude ve dnech 4-7. září pořádat obchodní misi věnovanou oběhovému hospodářství do Indie. Cílem mise je podpořit rozvoj oběhového hospodářství v EU a Indii, pomoci evropským podnikům, zejména malým a středním, objevit obchodní příležitosti v Indii a rozvíjet partnerství mezi evropskými a indickými podniky prostřednictvím matchmakingových akcí. Míse se konkrétně zaměří na oblast odpadů, vodohospodářství, chemikálií, obnovitelnou energii, mobilitu výstavbu a textil. Na misi je možné se hlásit do 15. června ZDE.

ECHA v současné době připravuje k rozeslání registrantům návrhy rozhodnutí s požadavky na informace u 16 chemických látek (dále látek) hodnocených v roce 2017. S ohledem na blížící se konečný termín poslední vlny registrace v roce 2018 (31. 05. 2018) budou návrhy rozhodnutí 200 registrantům 15 látek rozeslány později, tj. počátkem června 2018 místo v dubnu 2018. Tento posun termínu rozeslání umožní registrantům soustředit se na jejich případné registrační povinnosti.

Návrhy rozhodnutí se týkají látek, které byly hodnoceny v roce 2017, a u kterých hodnotící členské státy usoudily, že jsou nutné další informace k vyjasnění identifikovaných obav. Registranti mají na posouzení a připomínkování návrhů 30 dní.

ECHA doporučuje, aby jeden zástupce/zmocněnec jménem všech oslovených registrantů příslušné látky zaslal konsolidované připomínky. Nový praktický průvodce: Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky poskytuje registrantům další doporučení pro připomínkování.

Návrhy rozhodnutí budou rozeslány k připomínkám všem registrantům téže látky, včetně těch, kteří k tomuto datu předložili registrační dokumentaci, která ještě není kompletní. Mezi adresáty budou zahrnuti také registranti přepravovaných izolovaných meziproduktů. Registranti isolovaných meziproduktů na místě návrh rozhodnutí k připomínkám neobdrží.

Jedinou výjimkou, kdy registranti látky obdrží návrh rozhodnutí k připomínkám již v dubnu 2018, jsou registranti látky ammonium 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propanoate. ECHA dotčené registranty této látky informovala v předstihu, včetně konkrétního zdůvodnění termínu.

V roce 2017 členské státy hodnotily 22 látek uvedených v Průběžném akčním plánu Společenství (CoRAP). Hodnotící členské státy v 16 případech usoudily, že jsou nezbytné další informace pro zhodnocení bezpečnosti látky a byly proto připraveny návrhy rozhodnutí. U 6 látek hodnotící členské státy konstatovaly, že další informace nejsou nutné.

V závěrečných dokumentech, které následně budou zveřejněny na webových stránkách ECHA, budou uvedeny informace o možných dalších regulatorních akcích.

Další informace z ECHA:

• Hodnocení látky - výstupy 2017 [PDF][EN]

• Registranti určitých meziproduktů obdrží rozhodnutí, News item, 19 December 2017

• praktický průvodce: Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky [PDF][EN]

• CoRAP seznam [PDF][EN]

• ECHA web: Hodnocení látky [PDF][EN]

Zdroj: MPO

Styčná kancelária SR pre výskum a vývoj v Bruseli v spolupráci so Stálym zastúpením SR pri EÚ organizuje 17. apríla 2018 odborný seminár na tému „Bioplasty v kontexte Európskej stratégie pre plasty v obehovom hospodárstve“.

Cieľom seminára je diskutovať o problematike plastov a plastového odpadu. Seminár sa bude taktiež zaoberať biodegradovateľným plastovým materiálom, jeho výrobou a vplyvom na životné prostredie v kontexte "Európskej stratégie pre plasty v obehovom hospodárstve", ktorá bola prijatá 16. januára 2018. Podujatie spojí výskumných pracovníkov, tvorcov politík, zástupcov členských krajín EÚ a asociovaných krajín ako aj ďalšie zainteresované strany s cieľom diskutovať o alternatívnych zdrojoch výroby plastov, tzv. bioplastov a o vytvorení regulačného rámca pre plasty s biologicky rozložiteľnými vlastnosťami.

Seminár poskytne príležitosť predstaviť nový materiál - NONOILEN - skutočný biodegradovateľný produkt s vyhovujúcimi vlastnosťami, ktorý nie je vyrobený na báze ropy.

DÁTUM: 17. apríl 2018
ČAS: 9:30 - 13:15
MIESTO: Stále zastúpenie SR pri EÚ (Avenue de Cortenbergh 79, 1000 Brusel)

V prípade záujmu, prosím, potvrďte svoju účasť prostredníctvom registrácie do 15. apríla 2018.

Program naleznete zde.

Zpráva a obrázek byly převzaty ze stránek SLORD zde.

Dovolte, abychom Vás pozvali na odborný vzdělávací kurz Chemické legislativy pro průmysl a obchod „CHELEPO“, který je tematicky zaměřen na práva a povinnosti při výrobě, dovozu, distribuci, nakládání nebo skladování chemických látek a směsí, rovněž tak i biocidních přípravků. Na kurzu Vám přineseme souhrn Vašich povinností, které jakožto „účastníci dodavatelského řetězce“ v oblasti chemických látek, směsí a biocidních přípravků musíte splňovat. Především, Vám nabízíme i praktické zkušenosti z daného oboru.

Stručný výčet zaměření kurzu:

• Nařízení ES č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

• Nařízení ES č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP)

• Nařízení EU č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (BPR)

• Zákon č. 324/2016 Sb., (zákon o biocidech)

• Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Kurz je možné zařadit do rámce vzdělávání odborně způsobilých osob podle nařízení (ES) č. 1907/2006 REACH, Příloha II, část A, odst. 0.2.3. Účastníkům kurzu bude předáno „Osvědčení o absolvování kurzu“.

Termín a místo konání:    
17. – 18. 4. 2018 Brno
24. – 25. 4. 2018 Praha

Program kurzu:

• Souhrn povinností v dodavatelském řetězci (základní pojmy, povinnosti spojené s nařízením REACH a CLP – autorizace, povolování, omezování, propojení pokut a povinností)

• Aktuality v chemické legislativě

• Kontroly ČIŽP

• Opakující se chyby v bezpečnostních dokumentacích zpracovaných dle požadavků zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií

• Rozšířený bezpečnostní list a expoziční scénáře

• Označování chemických látek, směsí a definované výjimky

• Informace o chemických látkách - kde je najít, seznamy ECHA, přílohy nařízení REACH

• Biocidy a ošetřené předměty

• Prodej chemických látek a směsí „na dálku“ – e-shopy

• Oznamování chemických látek a směsí – povinnosti, kódy UFI

• Obsahové náležitosti „Písemných pravidel“ dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví

• Omezení nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi pro mladistvé osoby

Přednášející: Ing. Oldřich Petira CSc., Ing. Lenka Lišková, Ing. Radka Vokurková a další


Těšíme se na setkání s Vámi                              

za společnost CHEMELEONI s.r.o.
Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Další informace o kurzu naleznete: www.chelepo.cz

Jiří Koželuh, ředitel Hnutí Duha a Bohuslav Čížek, ze Svazu průmyslu a dopravy, se vyjádřili k otázce, zda zpřísnění těžebních limitů přispěje k ochraně životního prostředí.

ANO: JIŘÍ KOŽELOUH (programový ředitel Hnutí DUHA)

Limity chrání zdraví

Asi největší zlepšení životního prostředí přineslo této zemi odsíření uhelných elektráren a tepláren na začátku devadesátých let. Během několika let zmizely katastrofální smogové situace, které hnaly tisíce lidí do ordinací. Nebylo to díky velkorysosti firem, ale díky tomu, že byl schválen zákon o ochraně ovzduší s limity pro vypouštění znečištění z komínů i pro jeho koncentrace ve vzduchu. Limity se dále zpřísňovaly, ale průmysl se zvládá bravurně přizpůsobovat a zároveň roste.

Ovzduší v České republice však stále není dostatečně čisté, hygienické limity jsou porušovány a znečištění způsobuje nemoci od astmatu po infarkt. Uhelné elektrárny a doprava jsou hlavními zdroji oxidů dusíku, který škodí zdraví nejen sám, ale navíc se v ovzduší mění na polétavý prach. Domácí topeniště jsou zase hlavním zdrojem rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. A dieselové motory vyrábějí nejnebezpečnější ultrajemný prach.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

NE: BOHUSLAV ČÍŽEK (ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy)

Zlepšovat by se měli i ostatní

Diskuse o vlivu škodlivých látek v ovzduší na zdraví obyvatel je mimořádně důležitá. Svaz průmyslu a dopravy se jí bude vždy účastnit, aby podpořil hledání co nejefektivnějších řešení. Ochrana lidského zdraví je prioritou i pro průmyslové podniky, které do ochrany životního prostředí investovaly od 90. let stovky miliard.

Za posledních 25 let se díky tomu snížily emise oxidů dusíku o 77 %, oxidů síry o 93 %, a prachových částic dokonce o 98 %. Právě poslední zmiňované představují riziko pro lidské zdraví. Nadpoloviční podíl těchto částic v ČR produkují ale domácnosti, zejména kvůli zastaralým kotlům na uhlí.

Medializované limity na škodliviny v ovzduší se ale výhradně týkají tzv. velkých spalovacích zdrojů, především elektráren a tepláren. Ty ovšem zapříčiňují pouze 7,1 % celkových emisí. Z toho je patrné, že debata o ochraně ovzduší musí být vedena celoplošně. Zaměření jen na energetiku není příliš efektivní.

Kvalita ovzduší i života a zdraví obyvatel prošla v posledních dekádách i v těžce industrializovaných oblastech dynamickým zlepšením. Pomohly tomu především průmyslové investice.

Firmy v nich budou pokračovat i nadále, aby splnily v roce 2020 limity vyplývající ze Směrnice o průmyslových emisích. Nyní by do snížení emisí měly investovat i další sektory hospodářství a všichni producenti emisí by se měli podílet na hledání řešení.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

Zdroj: DENÍK

Sdružení automobilového průmyslu zemí Visegradské čtyřky vyzvou EU, aby zredukovala cíl snížení emisí CO2 u nových aut po roce 2021 do roku 2030 z navrhovaných 30 procent na 20 procent. Zároveň by Evropská komise podle automobilek měla zrušit dodatečný cíl snížit emise do roku 2025 o 15 procent. Po skončení summitu sdružení V4 to dnes uvedl prezident českého Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar.

"Jsme plně odhodláni pokračovat v dekarbonizaci dopravy a v důsledku toho vítáme a podporujeme všechny účinné a ekonomicky realizovatelné způsoby snižování emisí CO2 u silničních vozidel. Rádi bychom zdůraznili, že průměrné emise CO2 nových automobilů v EU se od roku 2005 již snížily o 28 procent a do roku 2021 by snížení měla činit 42 procent," uvedl Wojnar.

Návrh předložený komisí loni na podzim, který nyní projednává Evropský parlament, není podle automobilek plně technologicky neutrální a může ztížit plynulý, nákladově efektivní a sociálně přijatelný přechod na nízkoemisní mobilitu. Jakákoli nová regulace, jež se dotýká automobilového sektoru, musí brát v úvahu, že automobilový průmysl do značné míry přispívá k HDP, vývozu a zaměstnanosti zemí V4, ale i celé EU, dodal.

Jelikož cílové limity emisí nebudou výrobcům známy do roku 2022, dodatečný cíl v roce 2025 jim podle sdružení V4 nedává dostatečný časový prostor ani nezohledňuje realitu trhu. To by se mělo odrazit i v navrhované referenční hodnotě pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Dosažení cílů bude podle zástupců sdružení V4 do značné míry záviset na tom, jak zákazníci přijmou vozidla s alternativními pohony. Klíčovou roli v této věci podle nich hraje infrastruktura pro alternativní paliva. Nařízení by proto mělo zahrnovat podmínky umožňující přizpůsobení cíle pro rok 2030 tržní realitě.

Registrace nových osobních automobilů na alternativní pohon byly v roce 2017 v EU-15 na úrovni 5,8 procenta, přičemž u elektricky dobíjených vozidel šlo pouze o 1,5 procenta. V zemích střední a východní Evropy i na jihu kontinentu je tržní podíl elektrických vozidel a plug-in hybridů na úrovni do 0,5 procenta.

Automobilky v zemích V4 vyrobily loni celkem přes 3,6 milionu vozidel, z toho 1,42 milionu připadá na Česko a 1,03 milionu na Slovensko. Automobilový průmysl v regionu zaměstnává přes 636.000 lidí a nepřímo přes 1,3 milionu osob.
 

Když se píše o třídění odpadu, technicky se mluví o nádobách a svozu, obchodně o odbytu surovin, právně o vyhláškách či poplatcích a ekonomicky o nákladech, ale skoro nikdy se nepíše o lidech, kteří odpad třídí. Přitom třídění odpadu je závislé na dobrovolné a neplacené aktivitě milionů domácností, které vynakládají svůj čas i kus svého domácího prostoru na třídění odpadu v domácnosti. Pokud už se o nich píše, pak obvykle ve vazbě na poplatky za odpad a jejich schopnosti donutit lidi třídit. Přitom skutečně a stabilně třídí 72 % obyvatel. Bez donucování, prostě proto, že to považují za normální. Nebylo tomu tak vždy. Celý příspěvk generálního ředitele EKO-KOm, a.s., který vyšel v aktuální čísle časopisu Odpadové fórum, čtěte ZDE.