V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) v Prioritní ose 3 – Nakládání s odpady jsou na rok 2018 připraveny tři dotační výzvy.  Jedná se o výhled, aspekty výzev se mohou měnit až do jejich vyhlášení. Aktuální harmonogram výzev pro rok 2018 je k dispozici na webových stránkách OPŽP. Výzvy budou zaměřeny na tři oblasti, tzv. specifické cíle:

1. Prevence vzniku odpadů

Cílem dotační výzvy bude snížit množství odpadů a to přecházením jejich vzniku. Podpora bude směřovat k hlavnímu záměru, a to ke snižování vzniku komunálního i průmyslového odpadu.

Podpora bude zaměřena na realizaci nebo modernizaci technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaných odpadů na jednotku výrobku, řešících primárně nakládání s odpady daného podniku, dále budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů (např. pro nábytek, textil, BRKO) i zavádění systému „door-to-door“ (systém předcházení vzniku domovních odpadů u občanů, tzv. ode dveří ke dveřím).

2. Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů

Výzva k podávání žádostí o dotaci bude určena pro projekty zaměřené na odpadové hospodářství. Jedná se zejména o výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a další nakládání s odpady. S podporou je počítáno konkrétně pro projekty zaměřené na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění, svoz a separaci odpadu, například sběrné dvory nebo třídicí linky. Evropské dotace půjdou i na výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů a energetické využití odpadů včetně bioplynových stanic. Podpořeno by mělo být i energetické využití odpadů prostřednictvím pyrolýzních procesů, zplyňování nebo třeba výroba paliv z ostatních odpadů. Patřit by tam měla i podpora výstavby a modernizace zařízení na tepelné zpracování odpadních kalů z čistíren odpadních vod, včetně využití fosforu. Tím ale nabídka dotací nekončí, financována bude i výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů tak, aby se maximálně omezilo jejich skládkování.

Evropská strategie oběhového hospodářství hovoří jasně - omezovat skládkování, co nejvíce recyklovat a odpady využívat jako zdroj. Podle navrhovaných evropských směrnic bude mít Česká republika povinnost do roku 2025 recyklovat 60 % komunálního odpadu, do roku 2030 pak dokonce 65 %. V České republice však i přes klesající trend stále převažuje v odstraňování komunálního odpadu skládkováním, jen třetina odpadu se dále materiálově využívá. Proto se věnuje problematice komunálního odpadu tak velká pozornost, nejen po legislativní stránce, ale i z pohledu investic.

A jaký je dosud o dotace zájem? Velký. Výzvy zaměřené na odpadové hospodářství se pravidelně těší velkému zájmu a počet došlých žádostí obvykle převyšuje vyhrazenou alokaci. Obce i soukromé subjekty mají o třídění zájem a uvědomují si, že odpad je zdrojem a jako takový bychom ho měli dále využívat.

Dosud bylo v OPŽP 2014-2020 schváleno 1262 projektů s dotací v celkovém objemu 4,2 mld. Kč korun. Cílem většiny z nich je přispět k pohodlnějšímu a dostupnějšímu třídění komunálního odpadu v obcích.

Kromě klasických sběrných nádob dotace podporují i modernější řešení. V Kladně, Kolíně, Lovosicích a jiných městech například zabudují stále populárnější podzemní kontejnery, které mají vyšší kapacitu, jsou hygieničtější a šetrnější pro životní prostředí. Ve Vratimově, Hlinsku či Havlíčkově Brodu přibydou modernější třídicí linky komunálního odpadu s vyšší účinností a stovky tisíc korun půjdou také zpracovatelům plastových, kovových odpadů a elektroodpadu na modernizaci provozoven.

Podpora dalšího zpracovávání odpadů je jednou z cest, jak efektivně snižovat množství odpadů, které končí na skládkách. V České republice se materiálově využívá jen třetina odpadu, což je málo.

3. Odstranění starých ekologických zátěží

Další z plánovaných výzev na rok 2018 pomůže snížit počet nebezpečných starých ekologických zátěží, které se nachází na území České republiky. Za staré ekologické zátěže jsou považována kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben před rokem 1989. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku. Prostřednictvím výzvy bude možné zajistit sanaci nejvážněji zasažených lokalit, u nichž analýza rizik prokázala kontaminaci, která představuje neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví i životní prostředí. Součástí projektů musí zpravidla být i závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí. 

Výzva vypsaná v roce 2018 bude pravděpodobně poslední výzvou z Operačního programu Životní prostředí, která nabídne peníze na odstranění starých ekologických zátěží.

Dokument ke stažení: Harmonogram výzev na rok 2018

Čtěte také v Odpadovém fóru:

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

Autor: Státní fond životního prostředí

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Další bitva za omezení současné praxe v používání nebezpečného glyfosátu je vyhraná. Výbor pro životní prostředí a lidské zdraví (ENVI) dnes v Evropském parlamentu schválili námitku Pavla Poce k návrhu Komise, která navrhuje povolení používání této pravděpodobně rakovinotvorné látky v EU na dalších 10 let.

Komise svůj návrh zdůvodňuje posudkem Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské chemické agentury (ECHA). Zmíněný posudek však vychází především ze studií zadaných výrobci. Jak se ukázalo v souvislosti s kauzou Monsanto Papers, právě tyto studie mohou být zdrojem pochybností. “Celé části hodnocení rizik glyfosátu byly jen překopírovány za žádosti Monsanta. EFSA obhajovala copy/paste jako standardní praxi. Má v tom případě stanovisko EFSA vůbec nějakou váhu?” komentoval situaci europoslanec za ČSSD a místopředseda ENVI Pavel Poc.

V roce 2015 uveřejnila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) studii označující glyfosát za karcinogenní látku. EFSA naopak tvrdí, že jí dostupné studie karcinogenitu glyfosátu nepotvrzují. Ukázalo se však, že stanovisko EFSA mohlo vycházet ze zmanipulovaných studií a dokonce, že některé studie mohly být z posouzení účelově vyřazeny.  Komise je ale o správnosti svého postoje skálopevně přesvědčena, jak dnes ukázal projev její rozlícené zástupkyně během debaty ve výboru. Ta dokonce obvinila členy parlamentu, že celou diskusí okolo glyfosátu potenciálně „podkopávají“ důvěryhodnost agentur a tedy celého evropského systému. „Vystoupení Evropské komise pro mně objevilo zcela netušené rozměry arogance. Znovu mně to utvrzuje v názoru, že je třeba zcela odstranit rozhodovací postup zvaný komitologie, který je použit i v tomto případě a který vylučuje ze spolurozhodování Evropský parlament. Členské státy bohužel zatím toto posílení demokratické kontroly odmítají a námitka tak zůstává naším jediným nástrojem jak upozornit na problém.“ komentoval postoj Komise Poc.

Námitka reaguje také na Evropskou občanskou iniciativu požadující "Zákaz glyfosátu a ochranu lidí a životního prostředí před toxickými pesticidy," pod kterou se podepsalo už více než 1,3 milionu Evropanů. Podle Pavla Poce už to samo o sobě by měl být pro Komisi důvod celou záležitost znovu a důkladně prošetřit a navrhnout takový text, který by měl šanci získat kvalifikovanou většinu. Námitka dnes prošla Výborem s podporou 39 z 58 přítomných poslanců, zásadní hlasování na parlamentním plénu nás ale ještě čeká. Naplánováno je na úterní zasedání ve Štrasburku.

Autor: Pavel Poc

Magistrát připravil návrh opatření, kterými chce omezit v Praze dopravu v době zhoršené kvality ovzduší. Při nejvážnější smogové situaci by do města nesměly vjíždět nákladní automobily nad šest tun a také polovina osobních aut, jejichž poznávací značka končí buď sudým, nebo lichým číslem. Návrh projednal legislativní výbor zastupitelstva. Magistrát ho začátkem listopadu rozeslal k připomínkování městským částem a dalším institucím. V případě schválení by nařízení mohlo začít platit v únoru příštího roku.

Magistrát navrhuje kopírovat opatření, která už fungují v některých jiných evropských metropolích. Hlavní omezení by se týkalo všech obyvatel a návštěvníků metropole. Pokud by smogová situace nastala v lichý den, nesměly by do města vjet auta, jejichž poznávací značka končí na liché číslo. V sudé dny by omezení platilo pro značky končící sudou číslicí.

Podle Davida Čuříka z magistrátního odboru pro ochranu životního prostředí město při přípravě návrhu vycházelo ze studie, kterou zpracoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Oproti původnímu návrhu nakonec úřad z opatření vyjmul Pražský okruh, na který by tak mohla nákladní doprava i v době zhoršeného ovzduší. Původně také měla omezení platit už při prvotním vyhlášení smogové situace, nakonec však magistrát regulaci zmírnil jen na dobu vyhlášení takzvaného stavu regulace, tedy nejhoršího stupně znečištění. Při jeho vyhlášení musí omezovat provoz i výrobní podniky.

Dodržování nařízení bude kontrolovat policie. Má podle Čuříka dostatek lidí na to, aby pokryla většinu příjezdových komunikací. Naopak uvnitř města bude kontrol relativně málo. Pokud tak někdo pojede i přes zákaz například z Karlína na Vinohrady, s velkou pravděpodobností mu to projde.

Nyní návrh připomínkují městské části a magistrátní odbory. Očekává se i vyjádření dalších institucí, například policie nebo Středočeského kraje.

V loňském roce zástupci Trojkoalice v době vyhlášené smogové situace navrhovali dočasně zavést MHD zdarma, což mělo motivovat lidi k tomu, aby nesedali do aut. Než se na tom však politici stihli domluvit, smog se rozptýlil. Veřejná doprava zdarma se do nyní projednávaného návrhu nakonec nedostala. Podle studie ČHMÚ by to na kvalitu ovzduší mělo zanedbatelný dopad.

Automobilová doprava je největším znečišťovatelem ovzduší v hlavním městě. Poslední platný regulační řád, který měla Praha v roce 2012, řešil především právě problém se zplodinami z výfukových plynů. V současné době trápí Prahu zejména prachové částice označované jako PM10.

Smogová situace se vyhlašuje, pokud alespoň na polovině měřicích stanic překročil dvanáctihodinový průměr škodlivin hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový a ve výhledu na 24 hodin se nepředpokládá jeho pokles. Stav regulace meteorologové vyhlašují v případě, že průměr překročí 150 mikrogramů na metr krychlový.

Zdroj: ČTK

Nový systém odstráni nedostatky súčasného systému nakladania s odpadmi, ako sú napríklad neodsledovateľnosť toku odpadu od jeho vzniku po jeho konečné spracovanie a formálne deklarovanie spracovania odpadu. Väčšina údajov sa bude spracovávať v štandarde Open Data a budú prístupné verejnosti i tretím stranám na ďalšie spracovanie.

Výrobcovia vyhradených výrobkov, pôvodcovia, držitelia a spracovatelia odpadov začnú v spolupráci s odborníkmi z Ministerstva životného prostredia SR (MŽP) a dodávateľom riešenia, konzorciom firiem Tempest a Softip, postupne spúšťať do prevádzky nový Informačný systém odpadového hospodárstva (ISOH).

„Spojením údajov z jednotlivých hlásení, podaných výrobcami, dovozcami a hlásení o vzniku a spracovaní odpadu sa zabezpečí informačný základ pre sledovanie jednotlivých druhov odpadu. Zároveň sa zabezpečí ucelený pohľad na sledovanie histórie a predikciu trendov v oblasti produkcie odpadov. Nasadenie systému prinesie výhody aj v oblasti kontroly prijatých hlásení a vstupov pri odhaľovaní možných chýb. ISOH zároveň odbúra náročné a zaťažujúce spracovanie údajov z papierových podkladov. Väčšina údajov sa bude spracovávať v štandarde Open Data a budú prístupné verejnosti i tretím stranám na ďalšie spracovanie,“ uviedol generálny riaditeľ sekcie informatiky MŽP Juraj Németh.

Ministerstvo zároveň vytvorí riadiaci výbor, ktorý bude dohliadať na nábeh a prevádzku nového systému. Okrem zástupcov MŽP boli s požiadavkou na nominovanie svojich zástupcov oslovené aj Republiková únia zamestnávateľov SR, Asociácia zamestnávateľských zväzov SR a Združenie miest a obcí Slovenska. Výbor bude o fungovaní systému poskytovať aj pravidelné informácie.

Zloženie riadiaceho výboru reflektuje aj spoluprácu s oslovenými inštitúciami na legislatíve, týkajúcej sa odpadového hospodárstva. Nový informačný systém totiž úzko súvisí so zákonom č. 79/2015 Z.z. o odpadoch, ktorý je účinný od roku 2016 a doposiaľ bol štyrikrát novelizovaný. V súčasnosti sa navyše pripravuje jeho ďalšia rozsiahla novelizácia. Tá okrem iného implementuje do našej legislatívy požiadavky EÚ, ktoré vyžadujú exaktné a stále podrobnejšie sledovanie toku odpadu.

„V záujme čo najvyššej transparentnosti sme sa rozhodli do riadiaceho výboru navyše prizvať aj zástupcov Úradu podpredsedu vlády SR pre investície a informatizáciu a Inštitútu pre finančnú politiku. Spustením Informačného systému informačného hospodárstva napĺňame nielen záväzky voči Európskej únii, ale aj môj sľub, že v odpadoch na Slovensku konečne urobíme poriadok ,“ povedal minister životného prostredia László Sólymos.

Prínosy Informačného systému odpadového hospodárstva

Nový informačný systém odstráni nedostatky súčasného systému nakladania s odpadmi, ako sú napríklad neodsledovateľnosť toku odpadu od jeho vzniku až po jeho konečné spracovanie a formálne deklarovanie spracovania odpadu. Doteraz totiž nebolo možné presne verifikovať údaje poskytnuté producentmi a spracovateľmi odpadu.

„Nový informačný systém zjednotí a nahradí niektoré existujúce informačné systémy v oblasti odpadového hospodárstva v Slovenskej republike. Bude zároveň nástrojom na kontrolu plnenia určených limitov zberu a zhodnocovania odpadov, ale poslúži aj k plneniu úloh a povinností vyplývajúcich z osobitných právnych predpisov, či medzinárodných záväzkov Slovenskej republiky v tejto oblasti. ISOH bude slúžiť aj na priebežné sledovanie plnenia cieľov ustanovených v Programe odpadového hospodárstva SR. Zároveň

bude poskytovať základné štatistické údaje a prehľady“, povedal generálny riaditeľ sekcie environmentálneho hodnotenia a odpadového hospodárstva MŽP Filip Macháček“.

ISOH okrem toho zabezpečí aj možnosť sledovať pohyb nebezpečného odpadu, ako sú odpadové oleje, nemocničný odpad a pod. Pribudne aj presná evidencia cezhraničného pohybu odpadu z a do zahraničia.

Prínos pre inšpekciu

Podľa hlavnej inšpektorky útvaru inšpekcie odpadového hospodárstva Slovenskej inšpekcie životného prostredia (SIŽP) Jarmily Ďurďovičovej pri výkone štátneho dozoru v odpadovom hospodárstve podľa zákona o odpadoch je jedným z jeho základných predpokladov dostatok reálnych a pravdivých informácií o stave nakladania s odpadmi v určitom čase. Takéto informácie sú pre SIŽP, ale aj pre okresné úrady, rozhodujúce pre verifikovanie dodržiavania zákonom ustanovených povinností subjektmi, ktorých sa povinnosti týkajú.

„ISOH by mal byt rozhodujúcim nástrojom, ako tieto informácie zabezpečiť, zachytiť ich v tomto systéme, uchovať ich a využívať ich. Orgány štátneho dozoru v odpadovom hospodárstve budú mať jeho zavedením do praxe bezprostredný, nerušený a neobmedzený prístup k informáciám obsiahnutým v tomto systéme v reálnom čase tak, aby nebol rušený alebo marený výkon kontrol. V konečnom dôsledku bude ISOH znamenať neoceniteľnú pomoc pri vyhľadávaní konkrétnych údajov vo vzťahu ku kontrolovaným subjektom“, uviedlaĎurďovičová.

Informácie o verejnom obstarávaní

Aj z dôvodu zmien v legislatíve a rýchleho vývoja v sektore informačných technológií sa súťaž na ISOH podarilo uzavrieť až aktuálnemu vedeniu Ministerstva životného prostredia SR. S cieľom precizovať detaily obstarávaného systému a ušetriť tak verejné prostriedky uzavrelo MŽP SR verejné obstarávanie až po opakovanom vyhlásení tendra.

Víťazom verejnej súťaže na dodanie Informačného systému odpadového hospodárstva sa stalo konzorcium firiem Tempest, a.s. a Softip, a.s.. Víťazné konzorcium vyhralo tender s ponukou výške 12 749 958,33 € bez DPH. To predstavuje úsporu oproti predloženým ponukám o vyše 17 %.

Tender sa uskutočnil prostredníctvom elektronickej aukcie, ktorej sa zúčastnili štyria uchádzači. Priebeh verejnej súťaže po kontrole z vlastného podnetu obstarávateľa (MŽP SR) odobril aj Úrad pre verejné obstarávanie SR.

Verejná a odborná diskusia prebiehala dlhodobo a vyvrcholila v roku 2015 v rámci medzirezortného pripomienkového konania k zákonu o odpadoch. Na príprave samotného zadania ISOH bola na ministerstve zriadená pracovná skupina, zložená zo zástupcov odborných útvarov MŽP SR a ďalších organizácií, ako napríklad Slovenská agentúra životného prostredia, Slovenská inšpekcia životného prostredia a Združenia miest a obcí Slovenska.

Na príprave projektu teda participovali z pohľadu MŽP SR všetky relevantné subjekty. Pri špecifikácii systému sa vychádzalo z pripomienok k zákonu o odpadoch. Zároveň boli zvažované viaceré alternatívy. Zvolený variant plne rešpektuje zákon a potrebu zavedenia bilančného princípu, bez ktorého nie je možné očakávať rast efektivity spracovania odpadu.

Informácie o ISOH

• Obstaraný systém prispeje k zavedeniu bilančného systému a sledovaniu toku odpadu, získaniu relevantnejších a presnejších údajov o  recyklácii odpadov, zlepšeniu informovanosti a v neposlednom rade zlepšeniu životného prostredia.

• Informačný systém bude ďalšou pomôckou pre odbúranie administratívnej záťaže pre malých podnikateľov. Menšie subjekty, produkujúce odpad resp. menší spracovatelia odpadov, ktorí nemajú vlastný informačný systém, budú môcť priebežne sledovať a vyhodnocovať online bilanciu vzniku odpadu (napr. za obdobie 5-10 rokov), čo môže mať pozitívny prínos na optimalizáciu ich výrobného procesu. Podnikateľ tak nebude musieť prácne prehľadávať svoje „staré“ záznamy o vzniku odpadu, ale bude ich mať ihneď k dispozícii.

• Navrhnuté riešenie umožní menším subjektom evidovať odpad on-line bez potreby vlastného informačného systému, pričom tieto údaje bude mať neustále k dispozícii. To im umožní v prípade potreby prezerať a porovnávať údaje o vzniku odpadu z minulosti.

• Systém zároveň bude pri evidovaní odpadov priebežne vyhodnocovať, či nejde napr. o chybné množstvo, chybný spôsob nakladania a pod.

• ISOH zamedzí vydávaniu tzv. „virtuálnych“ potvrdeniek, keďže bude zohľadňovať kapacity jednotlivých zariadení bez možnosti vydať potvrdenie o prevzatí do zariadenia po prekročení kapacity zariadenia.

• Väčšina údajov bude systém spracovávať v štandarde Open Data. To znamená, že budú prístupné verejnosti i tretím stranám na ďalšie spracovanie. Údaje v štandarde Open Data môžu byť využívané na tvorbu aplikácií alebo kombinované napríklad s mapami alebo inými údajmi.

Všeobecné informácie

Zákon o odpadoch stanovuje práva a povinnosti právnických osôb a fyzických osôb pri nakladaní s odpadmi. Každý držiteľ odpadu je podľa tohto zákona povinný okrem iného viesť a uchovávať priebežnú evidenciu o druhoch a množstve odpadov, s ktorými nakladá, a o ich zhodnotení a zneškodnení a následne ohlasovať ustanovené údaje z evidencie príslušnému orgánu štátnej správy odpadového hospodárstva.

Používateľmi informačného systému odpadového hospodárstva budú pôvodcovia odpadov, zariadenia na nakladanie s odpadom, výrobcovia vyhradených výrobkov, orgány štátnej správy v oblasti odpadového hospodárstva, Štatistický úrad SR, Environmentálny fond, Slovenská agentúra životného prostredia, Daňový úrad, Policajný zbor a Slovenská obchodná inšpekcia. V neposlednom rade to bude aj verejnosť, keďže systém bude postavený na princípe otvorených dát.

ISOH prepojením týchto subjektov zjednoduší administratívu, ktorá je spojená s produkciou, nakladaním a evidenciou odpadu.

Problémem elektromobilů jsou akumulátory a to z pohledu velikosti, hmotnosti, kapacity, životnosti a dalších aspektů. A tak je tu stále velký prostor pro další paliva, především vodík. Nedávno se sešla znovu takzvaná Vodíková rada (Hydrogen Council), kterou tvoří 27 světových výrobců automobilů a další energetické společnosti. Rada zkonstatovala, že vodík je stále živou variantou dopravy a ačkoli se mu mnoho pozornosti dnes nevěnuje, bude velmi důležitou součástí budoucnosti. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Dokud krmíme elektromobily energií z uhlí, jen přesouváme znečištění na venkov, tvrdí expert (ČRo, 15.11.2017)

Zdroj: Novinky.cz

Bojovníci proti škodlivým pevným částicím mají nového nepřítele – brzdy. Podle vědeckých prací se totiž z brzdového obložení auta uvolňuje víc škodlivých látek než z výfuku auta s moderním motorem splňujícím normu Euro 6. Řešení? Vysavač nebo filtr. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Dne 7. listopadu v Clarion Congress Hotel Ostrava při příležitosti konference Provoz vodovodů a kanalizací 2017 uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., tiskovou konferenci ke Stavu vodárenství v ČR a očekávanému vývoji. Aktuální informace zprostředkovali zástupci SOVAK ČR i dvou resortních ministerstev. Za Ministerstvo zemědělství zde vystoupil náměstek Ing. Aleš Kendík, za Ministerstvo životního prostředí náměstek Ing. Jan Kříž a za SOVAK ČR předseda představenstva Ing. František Barák a ředitel Ing. Oldřich Vlasák.

Situace v České republice ohledně vybudované infrastruktury vodovodů a kanalizací je pozitivní. Více než 94 procent obyvatel je napojeno na kvalitní pitnou vodu a téměř 85 procent obyvatel na kanalizace, které jsou ukončeny čistírnou odpadních vod. Ředitel Oldřich Vlasák doplnil, že „…hodnota vodárenské infrastruktury v České republice dosahuje částky přes jeden bilion korun. Podle poznatků a dat Eurostatu z hlediska zásobování obyvatelstva pitnou vodou, ale i ztrát na trubní síti patříme mezi špičku v Evropě.“ Ing. Jan Kříž připomenul nutnost adaptace infrastruktury v souvislosti s hrozícími epizodami sucha: „Bude zapotřebí jednak zpřísnit parametry vypouštění z čistírny odpadních vod, tak propojovat vodárenské soustavy, či hledat nové zdroje pitné vody. Právě komunikace se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., je velmi důležitá, protože disponují experty a know-how. Stát v oblasti strategií i legislativy by měl nastavit podmínky ve vodohospodářské oblasti tak, aby netrpělo životní prostředí.“

Na tiskové konferenci bylo řečníky obsáhle probíráno nastavení společné dlouhodobé koncepce vodního hospodářství. Předseda SOVAK ČR zdůraznil i nutnost hlubší spolupráce „velké vody“ (povodí) a „malé vody“ (vodovody a kanalizace): „Bez povrchové vody se provozovatelé vodovodů a kanalizací neobejdou, ostatně v České republice jich zhruba polovina využívá k výrobě povrchové zdroje. Koncepce by měla obsáhnout celé hospodářství, včetně zemědělství, lesního hospodářství, hospodaření s vodou v obcích, ale i výstavby retenčních nádrží, rybníků, či přehradních nádrží.“ Ing. Aleš Kendík v této souvislosti připomenul, že v současné chvíli má Ministerstvo zemědělství schválenou patnáctiletou strategii, tedy do roku 2030, kde jsou největší cíle pro vodní hospodářství již nastíněny. „Diskusi vedeme ale nad tím, jak jednotlivé koncepce, jakými jsou například krajské plány vodovodů a kanalizací, či plány hlavních oblastí povodí, propojovat. Nejsem si úplně jistý, jestli by se povedlo vytvořit souhrnnou koncepci vodního hospodářství napříč všemi rezorty.“

Diskutována byla také možnost inspirovat se ohledně koncepce v zahraničí. Situace je v různých zemích Evropské unie odlišná. Například v Anglii nebo Německu bývá povrchová i podzemní voda ve společné kompetenci jednoho úřadu. Někdy je vytvořen pro tyto účely přímo speciální vládní úřad, anebo povodí spravují kromě povrchové vody i podzemní vodu. Jak podotknul Ing. František Barák „jedna taková kompetence by značně usnadnila práci vodohospodářům i v České republice, třeba při stanovování standardů na čerpání, nebo kvalitu vypouštěných vod.“

Na tiskové konferenci zaznělo i aktuální téma atomizace oboru VaK v České republice a s tím souvisejících problémů. Požadavky na kvalitu pitné vody jsou natolik přísné, že řada starostů není schopna při vlastním provozování je zajistit a také si nevytváří fond prostředků na obnovu infrastruktury. Problematické bývá také, že při výskytu sucha není zajištěna plynulá dodávka vody. Řešením by mohlo být napojování na související vodárenské soustavy. „Optimálním modelem by byla finanční pobídka pro větší společnosti, které novou obec přičlení, připojí ji ke své vodárenské soustavě a současně jí vypomohou s modernizací, provozováním a údržbou. Byla by tak kompenzována náprava rozdílu v kvalitě infrastruktury nového člena,“ upřesnil Ing. Oldřich Vlasák. Ing. Jan Kříž uvedl, že v řadě aglomerací byla díky dotacím Ministerstva životního prostředí vybudována čistírna odpadních vod. Připouští ovšem, že pro starosty malé obce je pak nadlidský úkol stavbu dále udržovat. „Starostové v některých obcích nevybírají stočné, počítají se záporným kalkulačním ziskem. Problematické také je, že větší obce nechtějí menší vzít pod sebe, neboť pro ně není takové provozování efektivní. Měla by nastat systémová změna.“ Neúnosnou situaci potvrdila i starostka obce Kunína Dagmar Novosadová, DiS: „Postavit kanalizační síť a čistírnu odpadních vod je to nejmenší, ale je obtížné provoz, obzvlášť na malé obci, zajistit v odpovídající kvalitě v souladu s platnou legislativou. Navíc zastupitelé většinou chtějí pro občany udržet co nejnižší ceny za stočné, což není dobrá cesta.“ Jiná situace je v obcích, které na financování využily evropské dotace. Dochází tam ke zvýšení vodného a stočného, protože jsou dotačními podmínkami donuceni zajistit udržitelnost projektu nastavením plně nákladové ceny. „Je na starostech, jak vysoké vodné a stočné budou vybírat, ale měli by deklarovat, kolik přesně dotují a jaká je tedy reálná cena za stočné. Samozřejmě jde o rozhodnutí samosprávy, jak s penězi naložit. O to méně finančních prostředků mohou pak investovat například do chodníků či dětských hřišť,“ uzavírá Ing. Oldřich Vlasák.

Zdroj: SOVAK ČR

Stavební odpady jsou obrovskou výzvou. Obce nerozlišují, jestli je původcem, právnická osoba nebo občan. Důležité je, kolik stavebního odpadu se předá oprávněné osobě a kolik se ho v konečném důsledku neskládkuje. Dobrovolný svazek obcí Horažďovicko (DSO) na svém území postupně vytváří systém nakládání se stavebním odpadem, který splňuje všechny principy oběhového hospodářství.

Stavební odpady mají velký potenciál efektivního využití. Efektivní nakládání se stavebním odpadem je pro DSO Horažďovicko podstatným tématem a cílem. Zpracování stavebního odpadu je uvedeno ve 4 nejdůležitějších tématech Strategie území správního obvodu ORP HORAŽĎOVICE na období 2015 – 2024 a Akčního plánu rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Horažďovice na období 2016 – 2017. DSO Horažďovicko buduje projekt, díky kterému se stavební odpad může snadněji stát surovinou.

Výstavba vlastního recyklačního centra

Důležité pro efektivní využívání stavebních odpadů je jejich koncentrování pro další zpracování, a proto DSO usiluje o vybudování vlastního společného recyklačního centra. Konkrétní formu výstavby dostal v letošním roce.

Prozatím největší překážkou pro zahájení výstavby recyklačního centra bylo získání vhodného pozemku. V průběhu letošního roku se podařilo dohodnout
pronájem pozemku ve vlastnictví města Horažďovice, který má dobrou dostupnost a dostatečnou plochu. Bez příkladného přístupu města Horažďovice by se podobný projekt s přínosem pro celý region nedal realizovat.

Obce dobrovolného svazku se dohodly, že si pořídí dostatečný počet kontejnerů přímo do obcí, aby se lidé mohli zbavovat stavební sutě operativně, přímo v místě jejich vzniku, jako je tomu u BRO, skla, plastů a papíru. Konstrukce kontejnerů je naplánována tak, aby umožňovala sběr tříděných stavebních odpadů podle největší poptávky, například na pálené materiály, kámen a beton. Svoz kontejnerů do recyklačního centra zajistí obce na své náklady. Nevytříděné stavební odpady občanů se budou evidovat, občané se budou na nákladech spojených s jejich převozem a dotříděním, případně likvidací podílet. Svazek obcí plánuje pořízení i společné „flotily“ kontejnerů, aby bylo dostatek těchto speciálních nádob pro případ třídění stavebního odpadu při větších objemech.

Vzhledem k tomu, že konstrukce kontejnerů na stavební suť bude shodná s kontejnery na BRO, předpokládá se zasmluvnění osvědčených dopravců. Takový systém logistiku svozu obou druhů odpadů výrazně zjednoduší.

Nezbytnou součástí funkčnosti systému je jeho napojení na stávající sběrný dvůr, aby bylo občanům umožněno zbavit se stavebního odpadu i v případě, že z různých důvodů nevyužijí lokální kontejnery. V recyklačním centru je naplánována možnost dotřídění stavebního odpadu, a to s ohledem na motivaci původců. Pomocí „chytré rampy“ se za vytříděný stavební odpad platit nebude. Chytrou rampu DSO již pořídilo pro stávající sběrný dvůr. Na základě identifikace původce je možné vybrané druhy stavebních odpadů ještě v recyklačním centru vytřídit do jednotlivých vážených kontejnerů, a to přímo průjezdem recyklačním centrem.

Stavební odpady se v recyklačním centru budou dále třídit a upravovat pro další využití přímo v našem regionu. V budoucnosti DSO plánuje i vlastní výrobu jednoduchých stavebních materiálů, které je možné využít při vlastních stavbách.

Specializace Horažďovicka

Celý systém umožňuje úzkou spolupráci se sousedními regiony. DSO se specializací na zpracování stavebních odpadů a vybudování logistiky může podílet na řešení nakládání s odpady v oboru, kde může odlehčit sousedním ORP natolik, aby se případně mohly specializovat na jinou komoditu. Region DSO Horažďovicka se nachází na rozhraní dvou krajů s nízkou koncentrací obyvatelstva a tato specializace by do budoucna mohla přinést větší objem stavebních odpadů, které by bylo možné zpracovat, a otevřít nová pracovní místa.

Výhodu celého systému tkví v tom, že DSO zpracuje výraznou část stavebních odpadů, dokáže vyrábět konkurenční stavební materiály s místní značkou s důrazem na to, že se na jejich výrobě podílí všichni občané. Navržený systém snižuje výrazně náklady na přepravu surovin i vlastních stavebních materiálů a umožňuje obcím ovlivňovat v budoucnu veřejné zakázky právě použitím místních recyklovaných, recyklovatelných a opakovaně použitelných stavebních výrobků.

Při zpracování stavebního odpadu je kladen důraz na to, aby byli zaměstnáváni místní občané. V našem a sousedních regionech je také mnoho kamenolomů a zpracovatelských podniků, které se potýkají se zpracováním a likvidací odprašků a zbytkových frakcí. DSO by tak rád v blízké budoucnosti navázal spolupráci i s právnickými osobami, protože se na zátěžích regionu podílí také velkou měrou. Jednoznačným cílem DSO je snížení likvidovaných stavebních odpadů v regionu na minimum a celá budoucnost našeho projektu závisí na iniciativě všech starostů obcí a měst, vytrvalosti a finančních prostředcích.

Čtěte také:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

Autor: Václav Vachuška, DSO Horažďovicko

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Cílem úprav pokynů je další zvýšení atraktivity půjček pro žadatele, zejména pro obce a města, ale i ostatní subjekty. V případě ekologické relevance projektu a jeho obecné potřebnosti mohou příjemci získat půjčku na dobu splatnosti přesahující dosavadních 10 let.

S účinností od 15. listopadu 2017 SFŽP aktualizoval pro všechny vyhlášené Výzvy Metodické pokyny pro stanovení úrokové sazby, zvýhodněný režim splácení a uplatnění motivační úrokové bonifikace.

Úprava se týká pravidel pro úhrady splátek půjček. Nová pravidla podle Fondu umožní příjemcům získat půjčku na dobu splatnosti přesahující dosavadních 10 let i nad rámec vyhlášené Výzvy, a to zejména z důvodu ekologické relevance projektu a jeho obecné potřebnosti.

Podrobné informace, výzvy k předkládání žádostí prostřednictvím IS Bene-fill, metodické pokyny SFŽP ČR a další dokumenty včetně přehledu schválených půjček jsou k dispozici na webu Fondu.

Dále infomujeme, že od 23. listopadu najdete krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR v Liberci v čerstvě zrekonstruované budově Evropského domu vedle sídla Krajského úřadu Libereckého kraje (U Jezu 525/4, Perštýn).

Dokument ke stažení:

Metodické pokyny SFŽP ČR pro stanovení úrokové sazby

Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný 13% letošní podíl biomasy na spotřebě energie v Česku. Na několika místech se proto koná zábavně osvětový program a organizátoři přinášejí nové statistiky a zajímavá porovnání.

Energie z biomasy má mnoho podob od palivového dřeva, kterým topí čtvrtina českých domácností, přes dřevní peletky, jimiž domácností vytápějí své domy, až po elektřinu, kterou vyrábí bioplynové stanice z odpadů.

Z biomasy a bioplynu se aktuálně vyrábí asi 120 petajoulů (PJ) energie, především tepla. To představuje přibližně 13 procent energie, kterou Česko za rok spotřebuje. Udržitelným hospodařením by se dalo využít ještě zhruba jednou tolik. Z čistých zdrojů jsou v tuzemsku dobré podmínky pro další rozvoj zejména větrné a sluneční energie: dohromady dokáží vyrobit 28 TWh elektřiny, tedy asi polovinu současné spotřeby elektřiny, spočítali experti Komory obnovitelných zdrojů energie.

Na několika místech proběhne zábavně osvětový program:

• bludiště z balíků slámy a unikátní projekční kouli připravili pro děti v Třebíči
• na klinice Na Pleši u Mníšku pod Brdy, kterou spoluvlastní Roman Šmucler, bude od 14 hodin k vidění foukání pelet z cisterny do obřího zásobníku
• V Ústavu chemických procesů Akademie věd v 10.00 představí unikátní novinku – patentované čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu pomocí vodní kondenzující membrány.

Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety - pomáhá zbavit malá města a vesnické oblasti smogu. Na kotle na biomasu navíc kraje vyplácejí tzv. kotlíkové dotace. Pár zajímavých čísel:

• v ČR se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím. Je to škoda: malá města a vesnické oblasti se každý rok halí do škodlivého smogu.

• Česko už efektivně podporuje výrobu tepla z čistých zdrojů. Stát by ale měl ještě udělat dvě věci: především přestat v kotlíkových dotacích podporovat tzv. kombinované kotle, protože lidé v nich pálí dál špinavé uhlí. A na druhou stranu by měl motivovat domácnosti k čistému vytápění tak, že sníží DPH na palivové dřevo, pelety a brikety.

Klíčové statistiky a porovnání:

• Podíl všech obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie v roce 2015 byl 16,3 % (z OZE pocházelo 14,1 % vyrobené elektřiny, 19,8 % tepla a chladu a 6,5 % spotřeby energie v dopravě).

• V Česku má biomasa největší význam (podíl) ve vytápění: 19%. Většina spotřeby připadá na domácnosti (67 %), menší část na průmysl (18 %) a zbytek na ostatní odvětví. Elektřiny se z biomasy vyrábí necelých 6 % (a víc než polovinu z toho zajišťuje bioplyn).

• V Česku v roce 2015 pracovalo přímo či nepřímo v odvětví bioenergetiky 11 450 lidí, nejvíce v sektoru pevné biomasy (8 900 míst). Pro porovnání: ve výrobě mléčných výrobků pracuje asi 8,5 tisíce a ve zpracování a konzervování masa a masných výrobků asi 21 tisíc lidí.

Den bioenergetiky pořádá CZ Biom – České sdružení pro biomasu (CZ Biom) ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komorou OZE).

Smyslem akce je poukázat na význam energie z dřevní štěpky, slámy, pelet nebo bioplynu ve výrobě obnovitelné elektřiny a tepla a připomenout si tak v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj v Česku i Evropě. Akce je součástí Evropského dne bioenergetiky, který organizuje AEBIOM – Evropské sdružení pro biomasu se svými partnery napříč evropskými zeměmi.

Státní podnik DIAMO předal pracoviště na lagunách společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., která zajistí odtěžení, odvoz a likvidaci kalů podle zákona o odpadech a schváleného realizačního projektu. „Po dlouhé době pokročí likvidace ropných lagun, které tíží obyvatele města řadu let. Legislativní a schvalovací proces byl náročný a zdlouhavý, je však zárukou maximální možné ochrany obyvatel a minimalizace dopadu projektu na životní prostředí,“ uvedl Tomáš Rychtařík, ředitel státního podniku DIAMO.

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. byla vybrána ve dvoukolovém výběrovém řízení na konci roku 2015. Ve smlouvě o provedení prací se zavázala odstranit 91 562 tun tzv. nadbilančních kalů za nabídkovou cenu 429 milionů korun (bez DPH). Odtěžit a odvézt kaly z areálu lagun R1, R2 a R3 musí do konce roku 2018. Celkově má firma na zajištění likvidace kalů 5 let od podpisu smlouvy.

„Do konce letošního roku bude v areálu lagun probíhat pouze příprava, například zkoušky zavápňování, technologické zkoušky sanačního zásahu, odtěžování, úprava a třídění kalů. Jejich distribuce na příslušná koncová zařízení v rámci České republiky je v plánu počátkem příštího roku. Za tím účelem má AVE CZ povoleno v areálu lagun dočasně skladovat maximálně 30 tisíc tun upravených kalů,“ doplnil Josef Havelka, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO, který bude zajišťovat dohled.

Práce na lagunách budou probíhat za dodržování podmínek, které v oblasti ochrany ovzduší a veřejného zdraví stanovilo Ministerstvo životního prostředí ve svém „Souhlasném závazném stanovisku“ k záměru „NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ – LAGUNY OSTRAMO, nadbilanční kaly, 1. Realizační etapa“. To v praxi například znamená, že práce budou zastaveny, pokud koncentrace oxidu siřičitého, sirovodíku či prachu v ovzduší překročí stanovené limity. Bude zajištěno měření pachových látek, zkrápění cest a v neposlední řadě musí také nákladní automobily omezit rychlost v areálu lagun.

Po odtěžení kalů bude následovat sanace kontaminovaných zemin, kterou připravuje DIAMO, s. p., ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, městem Ostrava a státními orgány.

Historie

Do areálu dnešních lagun Ostramo se od konce 19. století ukládaly odpady z rafinérské výroby. V polovině 60. let 20. století k nim přibyly odpady z regenerace použitých mazacích olejů. Vzhledem k rozsahu technické a finanční náročnosti jejich likvidace převzal po ukončení činnosti chemičky Ostramo v roce 1996 odpovědnost za tuto ekologickou zátěž stát. Správou a zajištěním sanace byl pověřen státní podnik DIAMO. Tehdejší vláda zároveň souhlasila s použitím prostředků Fondu národního majetku na odstraňování škod v řádech miliard korun. Veřejnou zakázku na sanaci lagun získalo Sdružení Čistá Ostrava. Vytěžilo zhruba 200 tisíc tun kalů, během odtěžování v období let 2004 až 2011 se však ukázalo, že v lagunách je dalších zhruba 90 tisíc tun kalů, se kterými se původně nepočítalo. Ty jsou označovány jako nadbilanční.

Z pohledu rozdělení kompetencí veřejné správy na státní správu a samosprávu je určitě zajímavý nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2200/15. Spor se týkal toho, kdo odpovídá za údržbu silniční vegetace (kácení stromů u silnice) v intravilánu obce, zda vlastník pozemku (stát, potažmo ŘSD) či obec.

Soudy měly dlouho za to, že obec, jelikož "zeleň nacházející se na veřejných prostranstvích je veřejnou zelení" a obec je subjektem odpovědným za péči o veřejnou zeleň a to i na pozemcích, které nejsou v jejím vlastnictví, neboť "ochrana veřejné zeleně spadá do samostatné působnosti". A proto obci, jakožto "provozovateli zdroje ohrožení", může silniční správní úřad podle § 35 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích uložit povinnost odstranit toto ohrožení bez ohledu na to, zda je obec vlastníkem předmětných pozemků či nikoliv.

Ústavní soud však nesouhlasil.

Obec má sice oprávnění v samostatné působnosti při ochraně veřejné zeleně obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti "k zajištění udržování čistoty … zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně", ale to neznamená, že má povinnost tyto činnosti přímo provádět na vlastní náklad nebo za ně nést odpovědnost. Podle Ústavního soudu nelze z obcí činit "správce cizích nemovitostí" v případech veřejného prostranství odlišných vlastníků. Správa na úseku silniční dopravy, včetně ochrany silnic a dohledu nad bezpečností silničního provozu, je svěřena příslušným silničním úřadům, jež jsou mimo jiné nadány pravomocí nařizovat odstranění zdrojů jeho rušení vlastníkům či jeho provozovatelům. Obce nejsou provozovatelé veřejné zeleně.

Celý text judikátu si můžete přečíst ZDE

Zdroj: www.pravniprostor.cz/

Skupina Solar Global, která v těchto dnech finišuje s výstavbou prvního velkokapacitního bateriového systému na jižní Moravě, oznámila, že v průběhu příštího roku bude realizovat výstavbu největšího bateriového úložiště ve střední a východní Evropě. Bateriový systém o kapacitě 10 MWh vyroste u obce Ochoz v Olomouckém kraji.

Podle Solar Global mají bateriové systémy pro akumulaci energie obrovský potenciál do budoucna. „Bateriové úložiště energie bude desetkrát větší (10 MWh), než systém, který slavnostně spouštíme 30. listopadu v Prakšicích na jižní Moravě (1 MWh) a stane se tak největším v regionu střední a východní Evropy,“ říká Vítězslav Skopal, zakladatel Solar Global.

„Elektrická energie, která bude v baterii akumulovaná, bude využitelná při výkyvech distribučních soustav nebo při zvýšené poptávce po energii. Baterie s kapacitou 10 MWh např. dokáže během výpadku dodávek proudu zásobovat po dobu jedné hodiny 20 tisíc domácností,“ dodává Vítězslav Skopal.

Ideálně chce skupina své baterie využívat pro podpůrné služby, ale k tomu se ještě musí změnit legislativa. Zapojení bateriových systémů do systému podpůrných služeb má jako hlavní cíl asociace AKU-BAT.

Čtěte také:

U Prostějova vznikne největší bateriové úložiště ve střední a východní Evropě. Solar Global za něj zaplatí 200 milionů

S postupným rozvojem využívání jiných druhů vod než je voda pitná (srážkové vody, šedé vody), ať již v průmyslu, či domácnostech, vzniká stále častěji potřeba jejich přesného měření. Příkladem může být dotační titul SFŽP ČR Dešťovka, který počítá s využíváním srážkových vod v domácnostech. V těchto případech ale nelze pro řádnou fakturaci stočného využít pouze standardně vodoměrem naměřené množství dodané pitné vody. Jednou z možností výpočtu stočného je měřit buď celkový objem vypouštěných odpadních vod, či pouze nový zdroj vody využívaný zákazníkem.

Z těchto důvodů SOVAK ČR i jako financující subjekt na poli technické standardizace ve vodohospodářském oboru uspořádal v říjnu tohoto roku kulatý stůl se zástupci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Českého metrologického institutu (ČMI) zaměřenou na otázky spojené s měřením jiných druhů vod než je voda pitná. Z jednání vyplynula nutnost určit měřidla, která mají odpovídající schválení typu na jiné druhy vod než je voda pitná. Již dnes musí ale vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury sdružení v SOVAK ČR upravovat smlouvy o dodávkách vody a odkanalizování v oblasti měření a způsobu fakturace při odkanalizování těchto vod. Zástupce ÚNMZ informoval o přípravě nové vyhlášky věnované seznamu stanovených měřidel a ověřování těchto měřidel. K 1. 1. 2020 by měl být přijat nový zákon o metrologii včetně nových prováděcích vyhlášek. Odpadní vody lze však již v současné době i při absenci stanovených měřidel pro tuto oblast měřit indukčními průtokoměry. Bohužel taková měřidla se běžně používají až od dimenze cca 65 mm a výše s relativně vysokými pořizovacími cenami. K dispozici jsou i ultrazvukové a indukční vodoměry menších dimenzí v nižší cenové úrovni (cca 3 000 Kč umožňující i dálkový odečet), ale tyto v současnosti nemají schválení typu pro vodu jinou než je voda pitná; tj. nelze je v předmětných případech užít v režimu stanovených měřidel.

Oblast měření jiných druhů vod než jsou vody pitné, pro účely stanovení stočného, tak není možné cca do roku 2020 řešit plně v režimu stanovených měřidel. ÚNMZ a ČMI podporují co nejrychlejší zakotvení tématu do nové metrologické legislativy. SOVAK ČR se bude aktivním způsobem spolupodílet na metodickém doplnění takovéto snahy (mimo jiné např. při řízení normotvorných úkolů zaměřených na řešení dané problematiky). Zúčastněné strany konstatovaly zásadní přínos trvalého dohledu nad vlastním měřením prostřednictvím Smart Meteringu, resp. on-line dálkových odečtů, a shodli se na podpoře zakotvení tohoto tématu do technických a právních předpisů.

Pro aktuálně realizovaná řešení při požadavku osazování měřidel na zdroje jiných vod než je voda pitná, které jsou návazně odkanalizovány, je konstatována možnost použití pracovních měřidel nestanovených, u nichž se metrologická návaznost zajišťuje aktem posouzení funkční způsobilosti měřicího systému, jehož nedílnou součástí je úřední měření, případně kalibrace měřidla. Obecně pak platí, že i tato měřidla podléhají metrologické kontrole podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 505/90 Sb.)

Autor:

Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR    

Ing. Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR     

Ing. Petr Sýkora, předseda metrologické komise SOVAK ČR