Za sedm let už nebude možné vyvážet komunální a recyklovatelný odpad na skládky. Postupné zpřísňování podmínek s jeho nakládáním navíc pomůže vzniku nových bioplynových stanic. Podle expertů by se z odpadu mohlo stát palivo budoucnosti. V Česku se tak stále více prosazuje výroba bioplynu z odpadu. Ze zbytků v jídelnách, prošlých potravin či posekané trávy se vyrábí elektřina i teplo. Není ale jisté, zda bude dost „zdrojů“. Bioplynové stanice o ně „soupeří“ s kompostárnami. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Výrobci solárních článků se kvůli neočekávanému nedostatku základní suroviny potýkají s vyššími náklady a nižšími maržemi. Ceny polykrystalického křemíku, základní složky solárních článků, za poslední 4 měsíce vzrostly až o 35 %. Ke strmému růstu cen došlo po té, co čínské Ministerstvo pro ochranu životního prostředí uzavřelo několik továren, které vyrábějí metalurgický křemík. Více ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz/

Desítky tisíc objektů zavřeno, čtyři sta manažerů a vedoucích z osmdesáti tisíc zařízení obviněno a zatčeno za porušování zákonů - tak dopadly kontroly továren inspektorů v Číně, kteří již připravují pokuty za 1,8 miliardy korun. Vše se spustilo v polovině srpna. Inspektoři vzali útokem především tepelné elektrárny, uhelné doly, chemické provozy a železárny. Čína se na sjezdu komunistické strany nechala slyšet, že hodlá snížit vysokou koncentraci jemných částic (PM2,5). 47 mikrogramů na kubický metr chce země snížit do roku 2035 na 35 mikrogramů. Jak moc to ovlivní ekonomiku této velmoci? Více ZDE

Zdroj: www.flowee.cz

European Week for Waste Reduction (EWWR) je mezinárodní iniciativa zaměřená na podporu zvyšování povědomí o udržitelném hospodaření s materiály a s odpadem. Snahou pořádaných akcí je změnit vzorec chování evropských občanů z pohledu spotřeby a zvyků při nakládání s odpady. Letos se od 18. do 26. listopadu 2017 uskuteční ve 30 zemích rekordních 13 410 akcí. Každý rok je věnována zvláštní pozornost předcházení vzniku odpadů. Letos bylo zvoleno téma "Reuse & Repair: Give it a new life!". Další informace ZDE.

Luxusní módní a sportovní značky stále více obracejí pozornost k alternativním tkaninám vyrobeným z neobvyklých materiálů, jako jsou houby, pomeranče a dokonce i proteiny vytvořené podle DNA pavoučí sítě. Důvodem nejsou jen obavy o životní prostředí. Firmy pochopily, že "cool" látky zítřka by mohly být artiklem, který chtějí lidé kupovat dnes, napsal list The New York Times.

Během příštích 12 měsíců budou zřejmě oznámena partnerství módních návrhářů s podnikateli s cílem vyvinout technologii výroby kůže bez krav, hedvábí bez bourců, kožešin bez zvířat a tkanin z recyklovaného odpadu.

Už letos Salvatore Ferragamo prodává šátky z pomerančových vláken a Stella McCartney ušila dvoje šaty z mikrohedvábí vyrobeného podle struktury pavučiny. Materiál Microsilk vyvinula kalifornská společnost Bolt Threads a první oblečení z něho z dílny Stelly McCartney by mělo být na trhu nabídnuto už během příštích dvou let. Levné ale nebudou, první kravaty z materiálu Microsilk firma Bolt ocenila na 314 dolarů (6900 Kč).

Na základě studia DNA pavoučího vlákna výzkumní pracovníci společnosti vyvinuli podobné bílkoviny. Ty pak vpravili do kvasinek a cukru a nechali plynout proces fermentace. Vzniklé tekuté hedvábí přeměnili na vlákno procesem mokrého zvlákňování. Rivalové amerického Boltu, kteří použili podobnou technologii, ale odlišné výrobní postupy, zatím úspěšní nebyli. To se týká například japonské společnosti Spiber, která spolupracuje s americkým výrobcem sportovního oblečení North Face. Na utajeném projektu pracuje německá AMSilk spolu s Adidas a ta tvrdí, že novinka se objeví na pultech už v příštím roce.

Další slibnou substancí je recyklovaný odpad z ovoce. Italská společnost Orange Fiber dodala materiál vytvořený z pomerančů pro šátky Ferragamo. Londýnská Ananas Anam zase používá vlákna z ananasových listů k výrobě netkaného koženého materiálu zvaného Pi?atex. Ten používají značky jako Edun a LVMH- Moët Hennessy Louis Vuitton. Vlákna podhoubí pak zpracovává jako náhražku kůže americký start-up MycoWorks. Kůži podobný materiál vyrobila také společnost Modern Meadow. Té se podařilo vyvinout kvasinky, které po smíchání s cukrem produkují základ nového materiálu, kolagen.

Veganka Stella McCartney a její partnerská společnost Kering investují vedle nových materiálů rovněž do technologie recyklace a snížení náročnosti výroby na takové zdroje, jako je voda. Její kabelky Falabella Go se vyrábějí z recyklovaného polyesteru a Econylu, nylonu vyrobeného z recyklovaných rybářských sítí, koberců a obdobného odpadu.

Kupředu se ale neřítí jen vývoj materiálů, společnost Chanel před dvěma lety jako první představila kolekci oděvů vyrobených 3D tiskárnou ze slinutého nebo stlačeného prášku.

Zdroj: ČTK

Evropská komise společně s Evropskou agenturou pro životní (EEA) prostředí spustila nový index kvality ovzduší, který umožňuje sledování kvality ovzduší v reálném čase. Zároveň Komise publikovala atlas kvality ovzduší, ve kterém uvádí původ jemných částic (prach, kouř, pal, apod.) v ovzduší.

Prototyp elektrického tahače Tesla Semi a nový osobní vůz Roadster představil v noci na dnešek americký výrobce elektrických vozů Tesla Inc. Po více než deseti letech výroby osobních elektromobilů a SUV, jakož i solárních panelů, se tak firma vrhla do nového segmentu, poznamenala agentura AP.

Musk označil Semi za další krok Tesly k přesunu ekonomiky od fosilních paliv. Někteří analytici v rozhovoru s agenturou Reuters však tahač považují za drahou hračku pro firmu, která utrácí peníze rychleji, než je vydělá, nikdy neohlásila roční zisk a zahájení produkce modelů Sedan 3 sama popisuje jako "výrobní peklo". Cenu nákladního vozu Musk neuvedl.

Semi zvládne na jedno nabití ujet 800 km při maximálním zatížení a dálniční rychlosti. Z nuly zvýší rychlost na 96 kilometrů za hodinu bez nákladu za pět sekund a s nákladem za 20 sekund. Náklad může vážit až 36.300 kilogramů. Baterie se nabíjí 30 minut. Kamiony s naftovým motorem ujedou na jednu nádrž 1600 km a jejich provoz je podle Muska o 20 procent dražší než provoz elektroverze.

Kabina nákladního vozu není tak protažená jako u klasického vozu, interiér je prostorný se sedadlem uprostřed, kolem něhož jsou umístěny dvě dotykové obrazovky. Vůz má akumulátor zabudovaný do podvozku a čtyři motory. Má také poloautonomní řídící systém stejný jako osobní automobily Tesly. To znamená, že se bez zásahu řidiče udrží v jízdním pruhu, jede stanovenou rychlostí a je schopen zpomalit. Místo zpětných zrcátek má kamery, což napomáhá jeho aerodynamičnosti. Výroba má být zahájena v roce 2019.

Své příznivce Tesla překvapila další novinkou: modernizovanou verzí svého prvního sportovního vozu Roadster. Čtyřmístný automobil ujede na jedno nabití rekordních tisíc kilometrů. Z nuly na rychlost 100 kilometrů za hodinum se dostane za 1,9 sekundy. Na trhu by se měl objevit v roce 2020 při základní ceně 200.000 dolarů. Elon Musk ho představil stylově, když před čekající dav přijel kamionem a Roadster vyjel z jeho útrob.

Akcie Tesly, která je z hlediska tržní hodnoty ve Spojených státech dvojkou, letos stouply už o 46 procent.

Zdroj: ČTK

Německá organizace Germanwatch sestavila žebříček, který hodnotí země podle toho, jak přispívají ke globálním změnám klimatu. Vybrala 57 zemí, jež jsou největšími producenty skleníkových plynů, a zohlednila i to, jak jednotlivé státy přistupují k plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Česko v žebříčku Climate Change Performance Index nedopadlo dobře. Patří mu 40. místo. Dostalo se až do třetí skupiny států, které dělají pro naplnění cílů pařížské dohody jen málo. Žebříček dává největší váhu produkci skleníkových plynů (40 procent), podpoře obnovitelných zdrojů (20 procent), energetické efektivitě (20 procent) a klimatické politice (20 procent). Nejlépe si vede Švédsko, Litva a Maroko. Nejhůře naopak Saúdská Arábie, Írán a Jižní Korea. Více ZDE

Zdroj: EURO

Unipetrol, největší rafinérská a petrochemická skupina v České republice, pokračuje v modernizaci svého chemického závodu v Záluží u Litvínova. Vedení skupiny podepsalo s rakouskou dodavatelskou společností Bertsch Energy GmbH & Co KG smlouvu na realizaci výstavby nové kotelny sloužící pro výrobu vysokotlaké páry pro etylenovou jednotku. Výstavba bude zahájena v prvním čtvrtletí příštího roku. Dokončení stavby je plánováno v roce 2020. Investice dosahuje úrovně 1,2 miliardy korun.

„Investice zapadá do letos oznámené střednědobé strategie modernizace výroby a rozvoje celé skupiny. Nová kotelna etylenové jednotky bude mít vyšší účinnost a bude plnit náročné emisní limity, které vejdou v platnost v roce 2020,“ vysvětluje Krzysztof Zdziarski, místopředseda představenstva skupiny Unipetrol zodpovědný za produkci, údržbu, energetiku a ochranu životního prostředí.

Kotelna produkující vysokotlakou páru pro zajištění chodu etylenové jednotky projde zásadní modernizací. Její stávající dva kotle budou nahrazeny zcela novými. Dva nové kotle mají zhruba o tři procenta vyšší účinnost a současně do ovzduší uvolňují výrazně méně znečisťujících látek, zejména emisí oxidů dusíku (SCR DeNOx) a prachu (snížené díky elektrostatických odlučovačům). Unipetrol tak nejen splní požadavky české a unijní legislativy v oblasti ochrany ovzduší platné od 1. července 2020, ale bude také připraven plnit zpřísněné emisní limity pro velká spalovací zařízení vycházející z unijních Závěrů o nejlepších dostupných technikách, které nabydou účinnosti 1. srpna 2021 (BAT – Best Available Techniques).

Výstavbu nového energobloku provede firma Bertsch Energy, která je předním hráčem na trhu v oblasti EPC a OEM kompetencí pro elektrárny poháněné různými druhy paliv včetně fosilních, jako jsou plyn či ropa. Společnost se sídlem v rakouském Bludenzu se specializuje na dodávky individuálních řešení pro průmyslové podniky zaměřující se na nejvyšší efektivitu z hlediska výkonnosti a nákladů. V litvínovském areálu společnosti Unipetrol bude firma Bertsch Energy zodpovědná za celkovou výstavbu elektrárny na klíč sestávající z instalace dvou vysokotlakých kotlů na olej a plyn (120 barů, 520°C, 2x105 t/h), čističky spalin, elektrického a řídicího systému a provedení stavebních prací.

Pro společnost Bertsch Energy znamená EPC smlouva se společností Unipetrol nejen cennou příležitost ke vstupu na český trh, ale je i důležitým mezníkem v úspěšném působení společnosti jako jednoho z předních dodavatelů průmyslových elektráren.

 

Rozloha zemědělských pozemků certifikovaných pro pěstování bioplodin nebo nacházejících se v procesu takové certifikace činila loni v Evropské unii 12 milionů hektarů, což bylo zhruba 6,7 procenta veškeré zemědělské půdy v EU. Od roku 2012 se plocha určená pro bioplodiny zvýšila o téměř dva miliony hektarů. Česká republika se podle podílu na celkové zemědělské ploše dělí s Itálií o čtvrté místo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Rostoucí trend je patrný i v počtu registrovaných producentů bioplodin, jejichž počet na konci loňského roku činil 295.600.

Podíl plochy určené pro ekologické zemědělství se v jednotlivých zemích EU liší. Nejvyšší podíl ve vztahu k celkové rozloze zemědělské půdy má Rakousko, kde dosahuje až 21 procent. Následují Švédsko a Estonsko. Česká republika skončila spolu s Itálií na čtvrtém místě s podílem 14 procent.

V ČR celková plocha určená pro ekologické zemědělství činila loni 489.000 hektarů; od roku 2012 se zvýšila o 4,3 procenta.

Nejhůře dopadla Malta, kde podíl biozemědělské půdy na celkové rozloze činí pouze 0,2 procenta. V Rumunsku a Irsku to je 1,7 procenta. Nízká je tato plocha i v Maďarsku a v Polsku, kde činí necelá čtyři procenta.

V absolutních číslech Španělsko, Itálie, Francie a Německo mají největší rozlohu plochy pro pěstování bioplodin i nejvyšší počet producentů. Společně se na celkové rozloze ploch pro pěstování bioplodin i počtu producentů v EU podílejí 54 procenty.

Ekologické zemědělství bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti v přírodě. Mezi jeho hlavní zásady patří etičtější přístup k chovaným zvířatům, ochrana životního prostředí, šetření neobnovitelnými zdroji, ochrana zdraví, udržení zaměstnanosti v zemědělství, rozvoj venkova a udržení rozmanitosti rostlin a živočišných druhů. Předtím, než je půda označená za vhodnou pro pěstování bioplodin, musí projít obdobím přeměny, které trvá dva až tři roky.

Zdroj: Patria Online

Na přelomu listopadu a prosince (30. 11. - 1. 12. 2017) se ve Křtinách u Brna uskuteční EKOinovační fórum - udržitelné technologie pro budoucnost. Klíčovou částí programu je představení evropských startupů. Nové nápady nabízí průřez moderních řešení a technologických novinek, které zvyšují kvalitu života a současně přispívají k ochraně životního prostředí. Jde například o autonomní elektro-mikrobusy Easymile (Francie), energeticky nezávislý mobilní dům Ecocapsule (Slovensko), okna Powerwindows od Physee, které umí vyrobit elektřinu a poskytnou informace k lepší správě budovy (Nizozemsko) či český startup Aquaqube, který nabízí revoluční způsob úpravy vody. Ekoinovační fórum je pro registrované účastníky ZDARMA.

Registrace – ZDE

EKOinovační fórum – udržitelné technologie pro budoucnost si klade za cíl akcelerovat nástup moderních řešení do každodenního života. V atraktivních prostorách Zámku Křtiny se setkají zástupci mezinárodních i národních institucí, akademické a výzkumné sféry a zástupci inovativních firem všech velikostí. Účastníkům nabídneme zajímavou diskusi nad současnými a budoucími trendy v této oblasti a představíme moderní udržitelné technologie, které mohou zajistit zemím Evropské unie konkurenceschopnost v globálním měřítku.

Program však nezůstane pouze u debaty o vizích. Cílem EKOinovačního fóra je také upozornit na zajímavé mezinárodní projekty, které přináší řešení z oblasti moderní energetiky, dopravy či cirkulární ekonomiky. Klíčovou částí programu je představení evropských startupů. První den konference (30. listopadu) bude představen průřez technologickými novinkami, které zvyšují kvalitu života a současně přispívají k ochraně životního prostředí:

• EASYMILE – francouzský startup vznikl v roce 2014 s cílem vytvořit autonomní mikrobusy s elektrickým pohonem (video), které mohou nabídnout kyvadlovou přepravu cestujících na letištích nebo v příměstských oblastech. Využití autonomního mikrobusu Easymile testuje od října letošního roku Deutsche Bahn v lázeňském městě Bad Barnbachu. Předtím proběhly úspěšné testy využití mikrobusů bez řidiče v estonském Talinnu, tchajwanské Taipei nebo kanadském Montrealu.

• ECOCAPSULE – slovenský energeticky nezávislý dům. Ecocapsule je energeticky soběstačný inteligentní mikrodům, který pro své fungování využitá energii slunce a větru. Baterii zajišťují dostatek energie i v případě, že obnovitelné zdroje v danou chvíli nevyrábí. Ecocapsule umožňuje lidem žít i na odlehlých místech mimo inženýrské sítě při zachování vysoké úrovně komfortu bydlení. Mikrodům lze využít jako chatu, pop-up hotel nebo karavan. Ecocapsule je slovenská společnost, která v těchto dnech úspěšně spouští výrobu první, limitované série mobilních mikrodomů.

• PHYSEE – nizozemský projekt oken, která umí vyrobit elektřinu. Cílem PHYSEE je do pěti let vytvořit okno, které bude díky integrované solární části produkovat energie a poskytovat vlastníkovi budovy cenná data o jejím provozu. Vytvoří tak hodnotnou alternativu k proskleným fasádám, jejichž plochy zůstávají nevyužity. Startup PHYSEE ocenilo Světové obchodní fórum, když je letos zařadilo mezi Technologické průkopníky, tedy 30 nejprogresivnějších řešení na světě pro rok 2017. První instalace produktu PowerWindows byla provedena letos v obytném domě v Amsterodamu, ten je mimo jiné i díky této technologii energeticky soběstačným.

• ROTOBY – polská technologie inovativních listů větrných turbín z termoplasu, které jsou o pětinu lehčí než typické lopatky. Mezi další výhody lopatek Rotoby patří větší odolnost klimatickým vlivům a 100% recyklovatelnost. V současné době se polaský startupy soustředí na přípravu výroby malých vertikálních větrných turbín určených pro domácnosti nebo městské projekty. Inovace využití při návrhu mikroturbín mají zajistit konkurenceschopnou cenu na trhu a zvýšit účinnost malých větrných elektráren. Rotoby získalo letos cenu Newenergy Global Startup Fest! v Astaně.

• AQUAQUBE – česká technologie pro čistění vody, AquaQube je zařízení, které zvyšuje kvalitu života svých uživatelů tím, že snižuje vliv chemických látek na jejich život. Vytváří přirozeně čistou pitnou vodu, a to tak, že ze studniční či kohoutkové vody odstraňuje bakterie, viry, chlór, ale také chemikálie, pesticidy, hormony či léčiva. Umí také pomocí tzv. aktivního kyslíku, který funguje jako ekologická dezinfekce, prodloužit čerstvost potravin odstraněním chemikálií či pesticidů z jejich povrchu. AquaQube tedy dokáže snížit četnost nákupů či množství vyhozených potravin, z normálních potravin udělat „bio“ potraviny, podstatně snížit používání chemikálií, a především významně ušetřit to nejcennější - čas.

Další bloky konference se zaměří na podporu českých výzkumných projektů. Blok Inovace v mezinárodním rozměru přestaví na základě úspěšné praxe společnosti, jako jsou Fenix TNT, ASIO, MSR Engines cesty, jak lze získat více finančních prostředků na vývoj inovativních řešení a čerpat cenné zkušenosti spolupráce s předními evropskými výzkumnými pracovišti, ale i průmyslovými vývojovými laboratořemi velkých firem. Část Odpad zdrojem pak nabídne řešení, která vedou ke zvýšení efektivity vodního a odpadového hospodářství měst či průmyslových podniků. V rámci bloku se představí například společnost SWECO s technologií na využití čistírenských kalů nebo NAFIGATE Corporation s revoluční českou biotechnologií na zpracování použitých fritovacích olejů.

Páteční kulatý stůl Inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií pro příští desetiletí nabídne debatu europoslance Luďka Niedermayera, investora Jiřího Hlavenky (kiwi.com), ředitele útvaru inovace Skupiny ČEZ Jana Šícha o nástrojích, které mohou sehrát zásadní roli pro nastartování vzniku inovativních firem v Česku a jejich prosazení na světového trhu. Prezentace doplní praktické zkušenosti Jiřího Vrány (VŠCHT v Praze) s projektem vanadových redoxních baterií a Aleny Hosnedlové (Nano Energies) se startupem Digital Energy Services, který propojuje akumulaci, flexibilní výrobu a spotřebu elektřiny pro účely finančního zhodnocení.

Dokument ke stažení:

PROGRAM

Zřejmě ropné látky nedávno unikly z firmy v Hradci Králové, která se zabývá dekontaminací a recyklací odpadů. Případ vyšetřují kriminalisté a v podniku provádí kontrolu inspekce životního prostředí. V okolí firmy je vypálená vegetace a stromy jsou znečištěné neznámou mazlavou látkou.

Případ vyšetřují kriminalisté z Hradce Králové a odborníci zjišťují, zda chemické látky zasáhly i spodní vodu.

„Případ řešíme pro podezření z trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Zasaženo bylo území o rozloze 50 krát 30 metrů, kde se nachází šest lagun, a je podmáčené ropnými látkami,“ popsala hradecká policejní mluvčí Iva Kormošová.

V místě je vypálená vegetace. Na stromech ve svahu je viditelné znečištění mazlavou hmotou až do výšky půl metru. Policie na případu spolupracuje s pracovníky odboru životního prostředí, kteří odebrali vzorky zeminy ke znaleckému zkoumání.

„Na pomoc si policisté přizvou i hydrogeology, kteří hloubkovými vrty zjistí, zda došlo i ke kontaminaci spodních vod a v jakém rozsahu došlo k poškození životního prostředí. Je pravděpodobné, že limity (miligram ropných látek v kilogramu sušiny, pozn. red.) jsou překročeny několikasetnásobně,“ dodala mluvčí.

Podle dosavadních odhadů přijde odstranění následků kontaminace na statisíce korun. Zatím není jasné, zda šlo o nedbalost, nebo o úmyslný čin. Kromě fyzických osob může být obviněna i samotná firma.

V areálu nyní provádí důkladnou kontrolu i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Ta zjišťuje, zda firma s odpady nakládá podle předpisů. Závěry svého šetření pak nejspíš předá policii.

„Pokud policie shledá, že jde o trestný čin, půjde případ k soudu. Kdyby to byl jen přestupek, řešili bychom to my v rámci našich kompetencí,“ vysvětlil ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové Lukáš Trávníček.

Zdroj: iDNES.cz

Nezbytnost dlouhodobého strategického plánování výstavby, uvažování o životním cyklu budov primárně s ohledem na člověka a jeho měnící se potřeby, nutnost ochlazování měst, potřeba revitalizací staveb a využívání brownfieldů v rámci smart cities – nejen k těmto závěrům dospěl v pořadí již 6. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2017 pod taktovkou České rady pro šetrné budovy. Více než dvacítka významných zahraničních a domácích řečníků se za účasti téměř tří stovek hostů zaměřila na vize a trendy budoucího vývoje ve vztahu k architektuře, udržitelnosti a automatizaci budov, hospodaření s vodou, cirkulární ekonomice, využívání brownfieldů, problematice chytrých měst či tvorbě zdravého a komfortního vnitřního prostředí.

„Jsme rádi, že se konferenci podařilo vyvolat obsáhlou diskuzi o množství důležitých témat zásadních pro budoucí vývoj a směřování naší společnosti. Budovy jsou zde v první řadě pro člověka a tomu by měl odpovídat i způsob, jakým jsou koncipovány. Životní cyklus budov a udržitelnost jsou tak klíčovými aspekty, na které se stavebnictví a přidružené obory musí zaměřit, abychom vytvořili co nejkvalitnější prostředí pro náš život a život budoucích generací,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Vedle hledání udržitelných způsobů výstavby a nakládání se zdroji je podle odborníků nutné věnovat zvýšenou pozornost i revitalizaci stávajících budov a využívání brownfieldů, tedy oblastí ležících ladem přímo v centrech měst. Právě jejich oživení může podle Davida Labardina ze společnosti VCES pomoci minimalizovat dopad na oblasti tzv. greenfieldů. Zelených ploch v České republice totiž podle Libora Musila z firmy LIKO-S v důsledku rozpínající se betonové zástavby na perifériích měst ubývá, a to rychlostí až 10 hektarů orné půdy denně, což je plocha 2,5 krát větší než je pražské Václavské náměstí. Zajímavé závěry přinesla konference také o stavu vnitřního prostředí ve školách, které se na jaře zapojily do pilotního projektu Rady. Po instalaci řady opatření podzimní kontrolní měření ukázala, že se prostředí výrazně zlepšilo ve všech parametrech (výměna vzduchu, akustika a osvětlení) a žáci se tak učí v příjemnějším a především zdravějším prostředí. Inspirací bylo i představení architektonického a technického řešení historicky první tuzemské nemocnice v pasivním energetickém standardu, kterou v Olomouci realizuje podle návrhu architekta Adama Rujbra společnost Peikko Group.

Člověk na prvním místě

Konference ukázala, že inovace z kosmického výzkumu a přípravy vesmírných obydlí mohou být velkou inspirací při výstavbě šetrných budov na Zemi. Své vize a zkušenosti představil hlavní řečník, vesmírný architekt Ondřej Doule. „Udržitelnost je při projektování vesmírných obydlí číslem dvě hned po bezpečnosti. Proto je inspirace pozemské architektury tou vesmírnou nasnadě. U šetrných budov na Zemi se často bavíme o technologiích. I ty jsou mnohdy inspirovány vesmírnou technologií: například fotovoltaické panely se uplatnily v prvních vesmírných satelitech a trvalo několik desítek let, než se prosadily do šetrné architektury na Zemi. Totéž lze říci o senzorech či tepelných izolacích. Vedle technologií je ale neméně důležité, jakým způsobem člověk budovu užívá, jak prostor vnímá a jak na něj reaguje. Chytré budovy musí být v interakci s člověkem a musí se přizpůsobit jeho potřebám. Budoucí pozemská architektura a výstavba by tak neměly být jen otázkou ekonomie, ekologie a pokročilých technologií, ale měly by se soustředit hlavně na člověka a na jeho kognitivní a sociální pohodu v budovách, které obývá,“ objasnil provázanost obou sfér spolupracovník NASA Doule.

Životní cyklus budov – klíčová úloha plánování a návrhu

Inspiraci vesmírnými řešeními ocenil Martin Hardenfels ze společnosti WAGO: „Vesmírná obydlí jsou pro ta pozemská inspirativní zejména v tom, že je potřeba vždy vše velmi důkladně promyslet a připravit již při jejich projektování. Každá chyba by se totiž při jejich pozdějším využití vymstila. To platí i v případě šetrných budov, kde všechna řešení včetně automatizace, která dnes zahrnuje řadu aspektů od řízení osvětlení až po tepelný komfort, musí být natolik chytrá, aby se jejich přínos a hodnota promítly nejen do stavebních nákladů, ale do celého životního cyklu budov.“

Při navrhování, výstavbě i následné správě objektů budou stále více pomáhat digitální technologie. Jak poukázal Josef Žák ze společnosti Skanska, generálního partnera konference, stavebnictví patří k nejméně digitalizovaným odvětvím. „Proto dnes dochází k prudkému rozvoji v této oblasti. Stále více firem využívá či se plánuje v brzké době zaměřit na automatizaci, robotizaci, analýzu metadat či používání informačního modelu budovy, tzv. BIM. Tento digitální 3D model stavby, který obsahuje také komplexní otevřenou databázi informací o objektu, usnadňuje výměnu informací mezi jednotlivými profesemi, efektivnější a rychlejší procesy a navíc správu dat o budově během celého jejího životního cyklu.“

O nutnosti dlouhodobých a komplexních řešení hovořil i Henrik Davidsson, Senior Vice President Operational Efficiency společnosti Skanska, a představil svou vizi pro polovinu tohoto století: „Udržitelnost je pro budoucí vývoj zcela zásadní. Postupnými kroky bychom se rádi přiblížili k tomu, aby byl klimaticky neutrální celý hodnotový řetězec stavebnictví – od výroby materiálů přes samostatnou výstavbu a provoz budov až po jejich případnou demolici.“

Šetřeme se zdroji a hledejme alternativy

Z hlediska budoucí udržitelnosti je nutné se zaměřit na využívání obnovitelných zdrojů energie a hledání alternativních způsobů nakládání s nimi. „Země Unie v současné době produkují 800 milionů tun stavebního a demoličního odpadu ročně, přičemž pouze 50 % z něj se následně recykluje. Do budoucna proto musíme opustit tzv. lineární ekonomiku, která nepočítá s opětovným využitím těchto materiálů, a zaměřit se na cirkulární ekonomiku. Tím ušetřime potřebné zdroje a energii,“ zdůraznil na konferenci Jean-Pierre Pigeolet z firmy Knauf Insulation.

V oblasti hospodaření s vodou lze například efektivně zadržovat a dále využívat dešťovou vodu pomocí zelených střech a fasád. Ty navíc pomohou obnovit přirozené absorpční plochy potřebné k ochlazení prostředí – teplotu fasády dokážou snížit až o 30 °C. Směrem úspor a hledání alternativ pro zajištění co největší udržitelnosti budov se postupně vydává společnost IKEA. „Důležité je pro nás vést a inspirovat k šetrným řešením nejen naše zákazníky, ale celý obor stavebnictví. Zaměřujeme se proto na postupnou transformaci našich budov a prodejen po celém světě. Snažíme se využívat různých obnovitelných zdrojů energie a technologií, od instalace fotovoltaických panelů na střechách přes recyklaci odpadů až po nakládání s šedou a dešťovou vodou. Počáteční investice jsou sice vyšší, ale z dlouhodobého hlediska zaručují návratnost v podobě přidané hodnoty pro člověka a jeho okolí,“ vysvětlila Nicole Erdmann ze společnosti IKEA. „Konference ukázala, že tzv. Vize Nula o energetické soběstačnosti budov, kterou Rada považuje pro šetrné stavebnictví v Česku za zásadní, již není vzdálenou utopií, ale proměňuje se v realitu. Navíc se šetrná výstavba a udržitelnost postupně stávají životním stylem. Do budoucna bychom se měli řídit heslem, že čím lepší budou budovy, tím lepší bude i naše společnost jako celek,“ uzavřel konferenci Tomáš Andrejsek, předseda představenstva Rady.

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace napříč oborem šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Její misí je podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí, zvyšující kvalitu života. Rada má v současné době 75 členů.

Vývoj na trhu s bioplynem, a hlavně s biometanem, směřuje v českém prostředí především na menší zařízení využívající přebytky, anebo řízenou nadvýrobu u stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. Je to dáno neexistující provozní podporou, a proto půjde o zařízení řešící lokální poptávku, především biometanu, v podobě paliva pro dopravní prostředky BioCNG. Ekonomická výhodnost biometanu je samozřejmě hodně ovlivněna tím, za jakou cenu se podaří bioplyn vyčistit na kvalitu biometanu – kolik to bude stát v investicích a kolik provozně. Ekonomická efektivita byla právě základním zadáním pro vývoj nového zařízení. No a to se nakonec povedlo. Více se dočtete na straně 5 nového čísla časopisu BIOM, který se věnuje biometanu.

Zdroj: BIOM č 4/2017