Zástupci hlavního města Prahy sledují aktuální vývoj odpadového hospodářství v národním i evropském kontextu a systém sběru a nakládání s komunálním odpadem v Praze se snaží neustále modernizovat, rozšiřovat a přibližovat potřebám občanů.

Systém nakládání s tříděným odpadem na území hl. m. Prahy určuje obecně závazná vyhláška č. 22/2017 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území hlavního města Prahy a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech).

Vyhláškou byl nově upraven zejména systém zapojení právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do systémuměsta. Dle nové úpravy je zapojení do systému města možné pouze formou poskytnutí samostatných sběrných nádob nebo formou pytlového sběru za podmínek určených smlouvou. Sběrné nádoby lze rovněž využívat sdruženě vícero právnickými osobami.

K výše uvedenému opatření přistoupilo město po neustálém zneužívání veřejných sběrných nádob živnostníky, což bylo i významným zdrojem nepořádku v okolí nádob. Na území Prahy je rozmístěno cca 18 000 sběrných nádob na využitelné složky odpadů, kterými jsou papír, sklo (barevné a čiré), plasty, nápojový karton a kovové obaly.

V Praze jsou zřizována nadzemní i podzemní stanoviště. Zřizování a určování míst k umisťování stanovišť na tříděný odpad je plně v kompetenci zástupců příslušných úřadů městských částí 1 – 57. Sběrné nádoby jsou, kromě podzemních, ve vlastnictví svozových společností. Vzhledem k výrazné barevnosti nádob na tříděný odpad osadilo město v centru Prahy stanoviště tříděných odpadů šedými nádobami, pouze s barevně rozlišenými vhozy a nálepkami s informacemi o dané komoditě (viz obr. 1). Tento typ nádob by měl v centrální části Prahy přispět, zejména z estetického hlediska, k nerušenému vnímání historické a kulturně cenné zástavby v této oblasti.

Kovové obaly

Celoplošný sběr kovových obalů byl v Praze zaveden od 1. 8. 2016, a již v prvních měsících se ukázal jako úspěšný a občany hojně využívaný. V roce 2017 bylo občany do nádob odevzdáno 143,6 tuny kovových obalů. V současné době je v ulicích města rozmístěno 635 šedých nádob na kovové obaly, včetně podzemních, a postupně se umisťují další. Prvotně navržená jednotná frekvence svozu 1x za 6 týdnů byla na základě poznatků z terénu a vytíženosti nádob velmi brzy upravena v odůvodněných případech na svoz 1x za 4 týdny a častější.

Jedlé tuky a oleje

Mezi další úspěšné projekty lze zařadit sběr jedlých tuků a olejů. Na každém sběrném dvoře jsou umístěné nádoby na použité oleje a tuky z domácností. V roce 2017 se na sběrných dvorech nasbíralo téměř 5 tun použitých potravinářských tuků a olejů, které by s velkou pravděpodobností končily v městské kanalizaci, což způsobuje zanášení a znečišťování kanalizační sítě a zvyšuje nároky na její následné čištění a údržbu. Hl. m. Praha hodnotí zavedení sběru této komodity jako velmi úspěšné a prospěšné, a to i ve světle připravovaného návrhu vyhlášky č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, kde se počítá s povinností obcí zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků.

Infekční odpady

Hl. m. Praha nezapomíná ani na oblast nebezpečných odpadů a ve spolupráci s Městskou policií zajistilo prostřednictvím svozové společnosti systém nakládání s infekčním odpadem a ostrými předměty po narkomanech, které příslušníci Městské policie pravidelně nalézají při svých obchůzkách, nebo jsou přímo na místo nálezu přivoláni občany. Služební automobily policistů byly vybavenysadami pro sběr infekčního odpadu, který je následně odevzdáván v provozovně svozové společnosti a je dále likvidován dle zákonných a smluvních požadavků. Dle sdělení zástupců Městské policie hl. m. Prahy jsou policisté s poskytovanou službou nadmíru spokojeni a využívají ji i v rámci „Akce Jehla“, která se koná několikrát do roka na území celé České republiky a je zaměřená právě na sběr nebezpečných použitých jehel.

Celoplošný sběr bioodpadu a podpora domácího kompostování

Město připravuje kroky k zavedení celoplošného sběru bioodpadu. Na území MČ Praha 13 a Praha 15 probíhají pilotní projekty sběru bioodpadu. Byla vytipována lokalita se zástavbou rodinných domů a se sídlištní zástavbou. Před domy byly umístěny 240l hnědé nádoby na bioodpad, které svozová společnost vyváží 1x týdně a bioodpad je dále zpracováván na kompostárně. Směsný komunální odpad je z těchto oblastí svážen zvlášť a sleduje se, mimo jiné, zda má vysbíraný bioodpad vliv na snižování množství směsného komunálního odpadu. Dosavadní výsledky naznačují, že zavedení sběru bioodpadu v Praze je smysluplné za předpokladu, že v rámci budoucího nastavení podmínek svozových plánů bude zohledněn typ zástavby.

V průběhu roku 2019 plánuje město rozšířit službu sběru bioodpadu na celé území Prahy, ale pouze pro občany, kteří projeví o tuto službu zájem. Těm bude poté přistavena sběrná nádoba, na provozování systému se budou finančně podílet a služba by měla být zajištěna v sezónním i celoročním režimu.

V rámci podpory domácího kompostování hlavní město Praha podalo žádost o dotaci na nákup kompostérů v 68. výzvě OPŽP a žádosti bylo vyhověno. Předmětem projektu je pořízení 1 750 ks kompostérů (1 400 ks kompostérů plastových, jednokomorových o objemu cca 1000 l, a 350 ks dřevěných dvoukomorových kompostérů o objemu cca 2000 l), kterébudou zdarma zapůjčeny zájemcům. Podmínkou projektu je umístění kompostéru na vlastním či pronajatém oploceném pozemku na území hl. m. Prahy.

Pro zpracování bioodpadu se městu povedlo v roce 2017 vybudovat, a ve spolupráci s městskou organizací Lesy hl. m. Prahy i zahájit provoz kompostárny v Praze-Slivenci s maximální roční kapacitou až 7 000 tun bioodpadu za rok. Kompostárna by měla sloužit primárně pro potřeby města a občanů. Občanům je umožněno zde odložit bioodpady bezplatně, ale v případě nevyužité volné kapacity i právnickým osobám za úplatu. Záměrem města je nalézt další vhodné pozemky na území Prahy pro výstavbu kompostárny/kompostáren, aby byly dostatečně pokryty zpracovatelské kapacity pro potřeby města vzhledem k plánovaným aktivitám na podporu sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu.

Re-use centrum

Novinkou v oblasti odpadového hospodářství hl. m. Prahy je záměr realizace tzv. Re-use centra. Rada hl. m. Prahy schválila umístění Re-use centra v Holešovické tržnici na území městské části Praha 7. Otevření centra je v této prvotní fázi naplánováno na rok 2021, nicméně budova musí projít kompletní rekonstrukcí za dohledu odboru Památkové péče a dalších zúčastněných subjektů, tudíž průběh úprav lze takto dopředujen obtížně predikovat. Výsledný prostor by měl poté sloužit pro potřeby Re-use centra, ale i jako edukační ekologické centrum pro mládež a potažmo širokou veřejnost.

Komplexní přehled stanovišť tříděného odpadu

Pro podporu chodu oddělení Odpadů, odboru Ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, které zajišťuje systém nakládání s komunálními odpady, ale i pro snadnější orientaci samotných občanů, slouží webová aplikace „Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem“ doplněná mapovým rozhraním, kde jsou zanesena veškerá stanoviště tříděného odpadu včetně výčtu komodit, typu nádob a frekvence svozu; místa a data umístění mobilních sběrných dvorů, velkoobjemových kontejnerů na objemnýodpad a na biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu. Aplikace je průběžně aktualizována, dále rozvíjena a doplňována o další funkcionality. V nejbližší době je plánovaný rozvoj i směrem k systému nakládání s nebezpečným odpadem pocházejícím z domácností, konkrétně by měly být do mapy zaneseny trasy a zastávky s termíny mobilního sběru nebezpečných odpadů.

Kampaň „Popelnice nejsou černá díra“

Aby se docílilo vyšší informovanosti občanů v oblasti odpadového hospodářství, zahájilo město informační kampaň zaměřenou na udržování čistoty v okolí sběrných nádob a informování občanů o správném nakládání s odpady. Společně se složenkami s poplatkem za směsný komunální odpad byl vlastníkům nemovitostí zaslán informační leták s mottem „Popelnice nejsou černá díra“ a s jednoduchým popisem možností odkládání odpadu v Praze.

Tato první vlna kampaně byla podpořena i vizuálně na rolling boardech a city light vitrínách umístěných v ulicích města. Další připravovaná vlna kampan bude zaměřena na nepořádek v okolí nádob na tříděný odpad, přičemž kromě již výše zmíněných komunikačních kanálů, bychom rádi využili i prostředky MHD. V informovanosti obyvatel chceme pokračovat i nadále, abychom trvale apelovali na zvýšení ekologického chování a cítění našich spoluobčanů.

Autor: Ing. Pavla Ochecová, Ing. Radim Polák, Magistrát Hlavního Města Prahy

Zdroj: Odpadové fórum 5_2018

Tuto expertní skupinu ustanovilo Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA). Jejím úkolem je identifikovat a přezkoumat bariéry i možnosti boje proti mořskému plastovému odpadu a mikroplastům ze všech zdrojů, včetně odpadů vznikajících na pevnině. První setkání odborníků se konalo na konci května (29. – 31. května 2018) v keňské Nairobi.

Plastové znečištění vyžaduje globální řešení vzhledem k jeho přeshraniční povaze a že je třeba přijmout opatření na národní, regionální a mezinárodní úrovni. Účastníci setkání proto zdůraznili nutnost úzké spolupráce napříč průmyslem, oběhového hospodářství a potřebu zaměřit se na změny výrobních procesů, designu výrobků, jejich složení, velikosti a produkce odpadů.

Členské státy OSN se také shodly na tom, že společnosti uvádějící výrobky na trh by měly respektovat principy rozšířené odpovědnosti výrobce a pravidlo „znečišťovatel platí“. Ke zlepšení označování výrobků z plastů s chemickými přísadami by mohlo přispět lepší pochopení důsledků jejich vlivu na lidské zdraví, potřeba zvýšení jejich bezpečnosti, recyklovatelnosti a mezinárodní obchodovatelnosti např. v surovinových tocích z odpadů. Odpadoví odborníci mj. zdůraznili, že na mezinárodní úrovni je nezbytné efektivně využívat existujících legislativních rámců a jejich synergie, např. Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, strategie pro nakládání s chemickými látkami, platných omezení Mezinárodní námořní organizace nebo regionálních úmluv o moři.

„Již dnes dochází v řadě zemí na národní i lokální úrovni k zavádění opatření vedoucím ke snížení znečištění pocházejícího z odpadů a obalů a tedy ke zlepšení odpadového hospodářství. Česká republika, jako vnitrozemská země, se snaží pomoci snižovat znečištění moří plasty, mikroplasty a odpadem legislativními nástroji, odpadovou strategií i dobrovolnými dohodami. Povinné zpoplatnění odnosných plastových tašek v obchodech v Česku, třídění komunálních odpadů do minimálně 5 barevných kontejnerů (papír, plasty, sklo, kovy a bioodpady) nebo nová iniciativa ministra Richarda Brabce „DostByloPlastu“ přispívají bezpochyby ke snížení zatížení životního prostředí odpady, jednorázovými plasty především a prevenci vzniku odpadů,“ komentuje situaci v ČR člen expertní skupiny a ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Ministerstvo proto bude důsledně prosazovat odklon odpadů ze skládek na úkor třídění odpadů, jejich zpracování a využití jako zdroje v návaznosti na schválený evropský balíček k oběhovému hospodářství. Na něj následně naváže nová česká odpadová legislativa a strategický rámec oběhového hospodářství.

Více o aktivitách UNEA směrem ke světovému plastovému znečištění na #beatplasticpollution.

Evropsky blízký rozměr jednání podtrhovala přirozená blízkost. Maroš Šefčovič se narodil na Slovensku a Praha byla jeho prvním pracovním působištěm. Za klíčové výzvy Evropské unie ve vztahu k členským státům včetně České republiky v současné době považuje vytvoření finanční platformy pro energetickou účinnost, evropský fond pro vědu a výzkum Horizont2020, spolupráci v oblasti energeticko-klimatického plánu a společnou podporu uhelných regionů.

„Je třeba klást větší důraz na vícezdrojové financování a lépe využívat Evropskou investiční banku. Stejně tak fond pro vědu a výzkum Horizont,“ říká místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič a dodává: „Rovněž bychom měli v rámci celé Evropy umět lépe převádět nevyčerpané finance tam, kde je o ně zájem, víc řešit energetickou účinnost včetně ohleduplnosti k životnímu prostředí. Zde stojí za to připomenout systém emisních povolenek, tzv. ETS, který s sebou nese i finanční zdroje.“

Výsledky studií podle Šefčoviče ukazují, že se jedno euro investované do výzkumu, vývoje a start-upů se sedm až dvanáct krát vrátí. A že zabývat se klimatem a energetikou současně je nezbytné a logické.

Klimatické změny reálně přicházejí i do České republiky, a to s překvapivou razancí a rychlostí. Podívejte se, jaký je dnes den v kalendáři a jaké počasí máme,“ říká místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „I v této souvislosti velmi oceňuji, že spolupráce s Evropskou komisí dlouhodobě funguje a připomínám, že energeticko-klimatická politika nemohou existovat jedna bez druhé. Nyní se připravují Národní klimaticko-energetické plány, v kterých musí členské země nastavit opatření pro splnění stanovených cílů v oblasti dekarbonizace včetně obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, vnitřního trhu s energií, energetické bezpečnosti a vědě, výzkumu a inovacích. “

„Česká republika také aktuálně řeší ubývající energetické zdroje a s nimi související dostavbu jaderných elektráren jako zdroje, který by nám zaručil energetickou soběstačnost a bezpečnost. V této souvislosti vítám doporučení eurokomisaře pro energetiku ohledně možného postupu i kontaktů v Evropě v souvislosti s jádrem,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a dodává: „Další potřebné kroky podniknu už příští pondělí a úterý, kdy se zúčastním 13. ročníku Evropského jaderného fóra v Bratislavě, které pořádá společně Slovensko, Česká republika a Evropská komise. Na evropské úrovni rovněž řešíme podporu uhelných regionů.“

„Z úrovně Evropské komise by se měly reálně podpořit i tuzemské uhelné regiony, které významně ovlivnila těžba a které nyní procházejí restrukturalizací. Jde o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodává: „Tato podpora je tak logicky propojena s vládním programem RE:START. Což je příznačné, stejně jako velmi dobré načasování návštěvy místopředsedy Evropské komise a komisaře pro energetickou unii, protože právě příští středu chceme vládě předložit související akční plán. RE:STARTU se navíc bude věnovat speciální konference, která se uskuteční už příští čtvrtek, tedy 7. června.“

V souvislosti s podporou uhelných regionů do České republiky v brzké době přijede také speciální tým místopředsedy Evropské komise a komisaře pro energetickou unii Maroše Šefčoviče. Bude mít za cíl pomoct vše rozumně nastavit a hlavně úspěšně realizovat.

Zdroj: MŽP

Evropská komise vydává politiky týkající se strategie potravin do roku 2030: FOOD 2030. FIT4FOOD2030 zkoumá současné trendy a příklady dobré praxe a případné průlomové objevy ve výzkumu a inovacích, které by mohly vytvářet dostupné, zdravé a udržitelné potraviny pro všechny. Aby mohla Evropská komise projednávat všechny současné trendy, vytvořila veřejný dotazník pro všechny zájmové skupiny. Výsledky se promítnou projektových zpráv ohledně investic do výzkumu a inovací na tomto poli. Dotazník naleznete ZDE. K dispozici bude do 30. června 2018. Jakékoliv dotazy ohledně dotazníku zodpoví Bettina SCHELKLE na emailové adrese: bschelkle@ilsieurope.be

Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček. Jak těžké bude naplnit evropské cíle? Více ZDE

Nový dotační podprogram byl vytvořen v souvislosti s usnesením vlády č. 184 z 21. března 2018 k návrhu opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného dolu.

Sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 184 z 21. března 2018 k návrhu opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného rozšířila stávající dotační Programu 129 300 o nový podprogram 129 304 určený k podpoře projektové a inženýrské přípravy navržených opatření pro zajištění nových zdrojů pitné vody pro obyvatele České republiky v území, která by musela být učiněna v případě dalšího ovlivnění podzemních i povrchových vod oblastí Frýdlantska a Chrastavy činností dolu Turów.

Ministerstvo zemědělství je připraveno uvedená opatření podpořit v letech 2018-2021 částkou až 60 mil. Kč.

Podrobnosti ohledně dotačního programu jsou zde.

Ministerstvo dopravy podpoří v rámci již běžícího programu na podporu infrastruktury pro alternativní paliva také výstavbu plnicích stanic na vodík. Za tímto účelem je v rámci Operačního programu Doprava (OPD) vyčleněno z evropských prostředků 150 miliónů korun.

Ministerstvo dopravy vyhlašuje příslušnou výzvu 30. května. Konečný termín pro předložení žádostí bude 17. října 2018. O dotaci se mohou ucházet žadatelé, kteří provozují ekonomickou činnost v oblastech: rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí, obchod s plynem prostřednictvím sítí, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, výroba plynu, výroba technických plynů, elektrické instalace, obchod s elektřinou nebo rozvod elektřiny a kteří předloží projekt na vybudování vodíkových plnicích stanic na území České republiky. Rozsah projektu závisí na uvážení žadatele. Maximální míra podpory ze způsobilých výdajů může v této výzvě dosáhnout až 85 %. Předložené žádosti o podporu budou hodnoceny zejména z hlediska hospodárnosti, připravenosti a relevance projektu.

"Z této první výzvy na vodíkové plnící stanice bychom chtěli z vyčleněných finančních prostředků podpořit výstavbu alespoň čtyř až pěti stanic. Tím bychom rádi položili základy pro rozvoj vodíkové mobility v České republice", říká k tomu ministr dopravy Dan Ťok.

Na základě zadání Ministerstva dopravy byla v roce 2017 vypracována studie „Využití vodíku v dopravě“. K hlavním závěrům této studie také patří, že k rozvoji vodíkové mobility je zapotřebí minimálně 12 vodíkových stanic do roku 2025 a dále že při tomto stavu lze očekávat provozování cca 70 vodíkových autobusů a 12,5 tisíc osobních vozidel na vodík. I z těchto důvodů byla již v roce 2017 navýšena alokace pro podporu vodíkových stanic z původně uvažovaných 100 mil. Kč na 200 mil. Kč. Druhou výzvu na podporu vodíkových stanic (alokace 50 mil. Kč) plánuje Ministerstvo dopravy vyhlásit v 1. čtvrtletí 2019.

Národní akční plán čisté mobility, který byl schválen vládou již v listopadu 2015, hovoří o podpoře rozvoje infrastruktury dobíjecích stanic, CNG, LNG a vodíkových plnících stanic. Celkem má Ministerstvo dopravy na program pro podporu infrastruktury pro alternativní paliva v rámci OPD vyčleněno 1,2 mld. korun.

Bližší informace o podmínkách podpory jsou součástí podrobné dokumentace výzvy, která je zveřejněna na webu Řídicího orgánu OPD: https://web.opd.cz/vyzva-39 

Tato výzva pro podporu rozvoje infrastruktury vodíkových plnicích stanic navazuje na výzvy, které jsou zaměřeny na podporu výstavby páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, doplňkové sítě běžných dobíjecích stanic pro elektromobily a CNG, LNG plnicích stanic.
Více zde: https://www.opd.cz/

Ke spokojenému životu neodmyslitelně patří bezpečný domov. S ním souvisí jak moderní technologie, které jsou ekonomicky, environmentálně a energeticky efektivní, ale také bezpečnost dat a klasické zabezpečení majetku a osob. Jak dosáhnout chytrého a bezpečného domova? To ukáže mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH ve dnech 18. až 22. září v PVA EXPO PRAHA.

K otázce bezpečnosti chytré domácnosti bude v rámci veletrhu směřovat informační brožura a seminář Jak bezpečněji bydlet v úterý 18. září, který pořádá E-STAV. Jak je téma aktuální, ukázal loňský výzkum veřejného mínění k prevenci kriminality a bezpečnosti, kdy sice 57 % občanů hodnotí bezpečnostní situaci jako stabilní, nicméně vloupáním do bytu se cítí ohroženo 43 % a vandalismem 39 % respondentů. Již na loňské konferenci Jak bezpečněji bydlet zaznělo, že lidé by se v prvé řadě měli více rozhlížet kolem sebe a zajímat se o prostředí, ve kterém žijí. Městské části by se pak při plánování a úpravách prostředí měly snažit minimalizovat anonymitu prostoru, udržovat jej ve vyhovujícím stavu a změny v něm dělat i s ohledem na bezpečnost ve spolupráci s architekty a urbanisty.

Ve středu 19. září se připravuje konference Bezpečná škola – základ bezpečné obce. Ministerstvo vnitra ČR zve zástupce municipality na odpolední blok s názvem Bezpečná škola jako základ bezpečí v obci, který je určen pracovníkům Policie České republiky, Ministerstva vnitra ČR, Cechu mechanických zámkových systémů ČR a zájemcům z řad zástupců škol a školských zařízení a jejich zřizovatelům, kteří by měli být schopni držet krok s novými trendy v oblasti ochrany osob a majetku, a to se zvláštním zaměřením na problematiku bezpečných škol.

„Při hodnocení celkové bezpečnosti školských objektů patří největší podíl na dodržování režimových opatření včetně základních zásad zabezpečení, tedy aplikaci mechanických zábranných prostředků vše ve smyslu platné ČSN 73 4400. Základním bezpečnostním kritériem je, aby se nepovolaná osoba nedostala bez vědomí do objektu škol. Proto je základem zpracování bezpečnostního auditu,“ rekapituluje rizika JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR.

Ve čtvrtek 20. září se koná již 3. ročník konference Požární bezpečnost staveb, kterou pořádá portál TZB-info. Zaměřen bude na požární bezpečnost výškových budov a bytových domů. „Vedle jistě atraktivní přednášky o unikátní konstrukci nových věží Světového obchodního centra v New Yorku a analýzy závěrečné zprávy požáru bytového domu Grenfell Tower v Londýně nabídne konference přednášky a diskuze k požární bezpečnosti bytových domů v ČR, a to zejména se zaměřením na panelové soustavy,“ zve Ing. Petr Bohuslávek, odborný garant konference. Jak je patrné ze statistiky za zhruba posledních deset let, požáry v bytových domech mají jednoznačně závažnější dopady, než tomu bylo v předchozích letech. Takže i když dochází k poklesu celkového počtu požárů, jejich následky jsou v bytových domech stále závažnější. Více info na: www.forarch.cz.

Generálním partnerem veletrhu je Skupina ČEZ.

Slovenští vědci vyrobili nový druh biologicky rozložitelných plastů, na jejichž výrobu slouží použitý fritovací olej. Tým výzkumníků ze Slovenské technické univerzity (STU), který již požádal o udělení patentu na tento plast, na projektu spolupracuje s brněnským Vysokým učením technickým. Tým STU spolupracuje s firmami i univerzitami na možnostech využití vynálezu v praxi. Za příklad možného použití bioplastů univerzita označila výrobu příborů, plastových nádob, obalových folií či mulčovacích fólií, které se používají v zemědělství. Kromě toho by se bioplasty mohly využívat ve zdravotnictví jako dočasné implantáty při řešení komplikovaných zlomenin.

„Keď hovoríme o  bioplastoch, rozumieme buď plast vyrobený z obnoviteľných zdrojov surovín alebo biologicky rozložiteľné plasty. Pre prírodu sú, samozrejme, najpriaznivejšie tie, ktoré sú aj z obnoviteľných surovín aj biologicky rozložiteľné, teda nepretrvávajú v prírode ako odpad desiatky rokov. A také sú naše bioplasty,“ vysvetľuje profesor Pavel Alexy z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity v Bratislave.

Základom prvej generácie bioplastov sú dve zložky – kyselina polymliečna, ktorá sa vyrába zo škrobu a  polyhydroxybutyrát – rovnako biomateriál, produkovaný baktériami. Stačí baktériám poskytnúť ako živinu cukor. Trebárs z cukrovej trstiny či zo srvátky – odpadu, ktorý vzniká pri výrobe mliečnych produktov a nemá praktické využitie. Tento bioplast je chránený ako úžitkový vzor v SR, je podaná patentová prihláška a patent už získal v Európe a v niekoľkých ázijských krajinách. Nesie značku „nonoilen“, čo značí, že nie je vyrobený z ropy. Teraz však na patentové úrady mieri nová prihláška – na bioplast druhej generácie.

„Bioplast druhej generácie má z hľadiska ekológie ďalšie bonusy. Ako zdroj polyhydroxybutyrátu môže slúžiť použitý fritovací olej, ktorý je dnes nebezpečným odpadom, produkovaným vo svete vo veľkých množstvách. Navyše sa tento bioplast už nerozkladá len v  podmienkach priemyselného kompostu, teda pri teplote 50 a viac stupňov, ale aj v podmienkach domáceho kompostu pri teplote  20 - 30 stupňov a testujeme rozloženie v bežnej pôde a v morskej vode, kde, zdá sa, tiež dokáže degradovať. To môže byť veľkým prínosom, keďže vieme, ako sú naše moria plné plastového odpadu,“ hovorí profesor Alexy.

Tím STU intenzívne spolupracuje s firmami a univerzitami aj pri hľadaní možností ako vynález využiť v praxi. Jednou z ciest je masové komerčné využitie v spolupráci s výrobcami plastových nádob, príborov, obalových fólií či mučovacích fólií, ktoré sa v poľnohospodárstve kladú na polia, aby udržiavali vlhko a bránili rastu buriny. Druhou cestou sú originálne aplikácie v oblasti dizajnu a módy. Chemici tu spolupracujú s dizajnérmi z crafting plastics! studio. Ich nápad využiť bioplasty pri tvorbe rámov slnečných okuliarov získal už Národnú cenu za dizajn 2017 v kategórií Dizajn s pridanou hodnotou. Bol nominovaný za nemeckú cenu za dizajn. Aktuálne je vystavený na Bienále dizajnu a architektúry v Benátkach. Mladým dizajnérom sa podarilo získať podporu pre projekt aj cez crowdfundingový portál Kickstarter.com.

„Už na škole ma zaujímala práca s udržateľným materiálom. Keď sme spojili s profesorom Alexym, umožnil nám s bioplastom experimentovať. Dovtedy sme o bioplastoch vedeli to, čo je všeobecne známe – že ide o biodegradovateľný materiál a tak sa v našej predstave spočiatku spájal s jednorazovými produktmi.  Rozhodli sme sa vyskúšať, do akých aplikácií s dlhšou životnosťou by sa dal použiť. Začali sme s fashion doplnkami, keďže módny priemysel sa považuje za druhý najznečisťujúcejší po ropnom. Skúšali sme výrobu pršiplášťov, potom sme sa zamerali na rámy okuliarov. Teraz pracujeme na prototypoch nábytku, najmä stoličiek a interiérových doplnkov, termopohárov na kávu na viac použití, zubných kefiek, ktorých tiež vyhodíme mnoho, ale aj ďalších módnych doplnkov, ako sú tašky či textílie,“ hovorí Vlasta Kubušová z crafting plastics! studio. Vlasta Kubušová študovala dizajn na Fakulte architektúry STU a ako prvá Slovenka absolvovala prestížnu berlínsku Universität der Künste.

Treťou cestou pre využitie sú medicínske aplikácie. Tu tím STU spolupracuje s Lekárskou fakultou UK a špičkovými odborníkmi na vývoj implantátov z Technickej univerzity v Košiciach. Z bioplastov môžu byť dočasné implantáty pri riešení komplikovaných zlomenín. Výskum prebieha aj v oblasti tkaninového inžinierstva, v laboratóriách by mohli rásť celé náhradné orgány na biopodklade, ktorý sa postupne rozloží.

Kvůli chystanému zákazu skládkování, který má začít platit v roce 2024, musí Česko vyřešit, jak naložit s až dvěma miliony tun odpadu ročně, které zatím končí na skládkách. Už do roku 2020 musí kvůli skládkové směrnici putovat ročně na skládky o 800.000 tun směsného komunálního odpadu méně.

Podle evropských cílů pro oběhové hospodářství musí dále Česko v roce 2025 využít materiálově o milion tun surovin více, než tomu bylo v roce 2016. Uvedli to odborníci na odpady na dnešním semináři v Senátu, který pořádal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Jak uvedl Vojtěch Pilnáček z ministerstva životního prostředí (MŽP), pro zákaz skládkování v roce 2024 se připravuje nová legislativa, která řeší užití odpadů jako paliva. Poplatek za skládkování, který platí obce, se zvýší na 2000 korun za tunu. Zvýšení má motivovat obce k většímu předcházení odpadům a třídění. "Výše poplatku je nyní 500 korun, od roku 2009 se nezvýšila," řekl zástupce MŽP. Podle kritiků, například z České asociace odpadového hospodářství, nevedou taková opatření ke zvýšení recyklace, ale k přesměrování odpadů ze skládek do spaloven.

Odpadový expert spolku Arnika Milan Havel uvedl, že se dosud málo řeší prevence vzniku odpadů. Pokud se to nezmění, stanovené cíle podle něj budou jen obtížně dosažitelné. Velké rezervy jsou podle něj u odpadů z firem. Mezi obcemi jsou velké rozdíly, některé už dokázaly produkci směsných odpadů na obyvatele velmi snížit. Rezervy mají obce hlavně u kompostovatelného odpadu. Podle Pilnáčka analýzy ukazují, že bioodpady tvoří až 40 procent směsného komunálního odpadu. Situace se začíná mírně zlepšovat, starostové si uvědomují, že biodpad množství odpadu zvyšuje zbytečně. "V této oblasti byly vyhlášeny dvě výzvy, podpořeno více než 300 projektů. Většina z nich je na kompostéry," řekl Tomáš Prokop ze Státního fondu životního prostředí.

Vedle posílení třídění chce ministerstvo podpořit zařízení pro materiálové využití odpadu, tedy pro recyklaci, a pro energetické využití odpadů, což znamená spalování a získávání tepla, případně i elektřiny. Z minulého operačního programu EU pro životní prostředí OPŽP 2007-2013 šlo do Česka na nakládání s odpady téměř 13 miliard korun.
 

Šest státních institucí, které podporují české podnikatele, ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu vytvořilo společný Tým Česko. CzechInvest, CzechTrade, Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost a Technologická agentura ČR tak zareagovaly na výzvy trhu a potřeby firem a nově jim společně nabízejí komplexní podporu. Podnikatelé by se díky Týmu Česko měli lépe orientovat ve službách jednotlivých organizací a snáze tak získat přístup k veřejné podpoře. Vize týmu, který má usnadnit život nejen malým a středním firmám, zazněla na čtvrteční konferenci o sdílené podpoře podnikání. Podobné týmy už fungují například ve Skandinávii a v mnoha dalších ekonomicky vyspělých státech. Komplexní informace o poskytovaných službách šestí státních institucí najdete na webových stránkách: www.tym-cesko.cz.

Téměř polovina bytů (47,6 %), které byly v posledních pěti letech dokončeny v bytových domech, byla připojena na soustavy zásobování teplem. Z centrálního zdroje tepla v domě má zajištěno vytápění 44 % bytů a jen každý 12 byt (8,4 %) v bytovém domě z let 2013 až 2017 má lokální zdroj vytápění. 

Vyplývá to z čerstvě zveřejněných dat Českého statistického úřadu, který sleduje počty dokončených bytů podle způsobu vytápění už od roku 2000. Za posledních 5 let tak bylo na soustavy zásobování teplem připojeno 18 122 bytů v novostavbách bytových domů. Na soustavy zásobování teplem se připojují i nové rodinné domky. Těch bylo za posledních pět let (2013 až 2017) dohromady 385, od roku 2000 pak celkem 1274.

Trend podílu připojování bytových domů na soustavy zásobování teplem se v posledních letech zvyšuje. Zatímco na začátku tisíciletí byl podíl bytů v bytových domech napojených na soustavy zásobování teplem kolem 40 %, v posledních dvou letech byl podíl bytů připojených na centrální dálkové vytápění na hranici 50 %.

„Připojení na soustavu zásobování teplem je v posledních letech nejčastějším způsobem zajištění tepelné pohody v bytech nových bytových domů. Současně se zlepšuje také izolace obálek budov. Nepotvrdily se předpovědi, že se moderní budovy s nízkou spotřebou tepla na vytápění nebudou na soustavy zásobování teplem připojovat,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Podíl bytů, kterým v bytových domech zajišťuje vytápění zdroj přímo v domě, se od roku 2000 zvýšil jen mírně. Naopak dlouhodobě klesající tendenci má podíl bytů, které jsou vytápěny lokálními zdroji přímo v bytě. Ještě na začátku tisíciletí to byla více než pětina (22 %) nových bytů v bytových domech. V posledních pěti letech to bylo vždy pod 10 procent a vloni dokonce už jen 7,4 %.

Zdroj: TZ Teplárenské sdružení

Svaz průmyslu a dopravy ČR předkládá zásadní připomínky k návrhu Implementaci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v ČR.  Zároveň SP ČR připomíná, že za dobu produkce materiálů souvisejících s Agendou 2030 již vypracoval několik velmi komplexních a podnětných připomínkujících dokumentů, k nimž však doposud v rozporu s legislativními zvyklostmi neobdržel žádné formální vypořádání. „Žádáme v tomto kontextu předkladatele, aby našim připomínkám věnoval patřičnou pozornost a v osobním jednání vysvětlil kontext materiálu i další plánované kroky v této věci,“ uvádí materiál. Svaz požaduje jednak doplnění požadavku na rozvoj zásobování teplem a zejména zákaz skládkování. Stanovisko nalezente ZDE.

Nová evropská legislativa si dala za cíl omezit skládkování a zvýšit recyklaci komunálního odpadu. „Cíle evropských směrnic nebude možné splnit bez toho, aby se poplatek za skládkování SKO přiblížil standardu ve vyspělých zemích, “ píše ve své příspěvku ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. V rozhovoru se věnujeme ZEVO Mělník, nechybí informace k chystaným BAT pro energetické využívání odpadů, ani příspěvky na téma tuhých alternativních paliv. Mimo hlavní téma si určitě přečtěte druhý díl od hasičů, kteří tentokrát představují hlavní úkoly jednotek požární ochrany při mimořádných událostech s výskytem nebezpečných látek. Taktéž doporučujeme se seznámit s dopady spotřeby potravin na životní prostředí a zdraví pomocí Nutriční kalkulačky.

Přehled obsahu:

• ROZHOVOR: Cíle cirkulární ekonomiky bude bez přispění energetického využití odpadů opravdu obtížné naplnit (Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.)

• Odpad jako zdroj energie. Jak je využíván v ČR a Evropě?

• Nová Evropská legislativa omezí skládkování a zvýší recyklaci komunálního odpadu (Ing. Martin Hájek, Ph.D., Teplárenské sdružení České republiky)

• Stanovení BAT pro energetické využití odpadů je v závěrečné fázi (Ing. Jiří Vecka, Ph.D., Teplárenské sdružení České republiky)

• Požadavky na alternativní paliva z odpadu (Klára Vondráková, VŠCHT Praha)

• Kvalita TAP z pohledu výroby a jeho spalování (Ing. Otakar Rýdl, konzultant v oblasti energetiky)

• Využívanie palív z odpadov v cementárňach na Slovensku (Ing. Juraj Číž, Ecorec Slovensko, s.r.o.)

• Čpavek – stanovení obsahu amonných iontů v popílku a energosádrovci (Ing. Tomáš Táborský, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o.)

• Zásadní technologie pro likvidaci odpadní biomasy a kalů pro periferní a venkovské oblasti (Ing. Roman Honzík, Vodárenská správa Písek, s. r. o.)

• Inovativní způsoby získávání energie z komunálních odpadů (RNDr. Radek Hořeňovský, Ing. Milan Ipolt, WASTen, z.s.)

• Veolia postaví v Karviné první multipalivový kotel v ČR (Jana Dronská, Veolia Energie ČR, a.s.)

• V ČR chybí motivace i legislativa k většímu využívání odpadů (Ing. Jiří Študent, CEMC)

• Porovnání nákladů na dvě cesty materiálově nevyužitelných odpadů (Jiří Gregor, Martin Pavlas, Jiří Kropáč, Ústav procesního inženýrství)

• POD LUPOU: Autorita (Ing. Michael Barchánek, barchosi@volny.cz)

• VELETRH: IFAT Mnichov – příležitost pro inovace, poradenství a spolupráci (Klára Vondráková, VŠCHT Praha)

• OHLAS: Roubíky brání aktivisté vzniku Cirkulárního Česka (Ing. Jiří Študent, CEMC)

• K recyklaci se dostane pouze polovina PET lahví (Ing. Jiří Študent, CEMC)

• Hlavní úkoly jednotek požární ochrany při mimořádných událostech s výskytem nebezpečných látek (Ing. Jiří Matějka, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR, Ing. Petra Najmanová, HZS hl. m. Prahy)

• Nebezpečné látky ve firmě, jejich skladování a manipulace s nimi (Pavlína Kahovcová, DENIOS s.r.o.)

• Dopady spotřeby potravin na životní prostředí a zdraví, představení Kalkulačky Nutriční stopy (Dana Kapitulčinová, Ph.D., Univerzita Karlova)

• Automatizace procesů v zařízeních ke zpracování odpadů (Petr Grusman, INISOFT, s.r.o.)

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky měla dne 29. 5. 2018 na programu své 13. schůze i novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, který jí byl vrácen Senátem. Poslanecká sněmovna rozhodnutí Senátu přehlasovala a schválen tak byl finální původní návrh ve znění všech schválených pozměňovacích návrhů z 3. čtení. Po podpisu prezidenta ČR tak tako novela vodního zákona vstoupí v platnosti ke dni 1. 1. 2019.

Z hlavních změn, které tato novela vodního zákona přináší lze uvést:

• Novelizace správy poplatků

Dochází k přenesení správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí České republiky (Fond) a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád.

• Implementace Rámcové směrnice o vodách

Náprava nedostatečné implementace Rámcové směrnice o vodách: (čl. 4.7.) zakotvením způsobu udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody.

• Ostatní

Dotčená byla i ustanovení, týkající se ochrany před povodněmi a záplavových území nebo zpřesněna sankční ustanovení a podmínky vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.

• Odpadní vody

Rozšiřuje se možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních i pro soubory staveb (např. část obce), v případech, kde je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových jako reakce na existující problémy s vypouštěním odpadních vod z čistíren odpadních vod v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod. Za závažnou změnu lze považovat nově zavedenou definici pojmu odpadní voda a způsoby likvidace odpadních vod podle vodního zákona, včetně vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Pro akumulaci odpadních vod v bezodtokových jímkách platí povinnost zajistit zneškodňování odvozem na čistírnu a na výzvu vodoprávního úřadu nebo inspekce předložit doklady o odvozu odpadních vod za poslední dva kalendářní roky. Za odpadní vody se nově považují i srážkové vody z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace.

V průběhu 3. čtení byly načteny a postupně schváleny i pozměňovací návrhy poslance Ing. Jana Schillera (ANO 2011), které upravují následující ustanovení:

• Povolení k nakládání s vodami není třeba k (§ 8, odstavec 3, písmeno g)

vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor, chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových.

• Osvobození od poplatku (§ 89b, odstavec 3, písmeno f)

odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace podle § 8 odst. 3 písm. g) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Pro odlehčovací komory na stokové síti nebude potřeba povolení k nakládání s vodami a v případě plnění technických požadavků, které jsou stanoveny vyhláškou č. 428/2001 Sb., budou tyto odlehčovací komory rovněž osvobozeny od placení poplatků za vypouštěné znečištění. K tomuto ustanovení bylo schváleno přechodné období do 31. 12. 2022, které osvobozuje od placení poplatků za vypouštěné znečištění i odlehčovací komory, neplnící stávající platné technické požadavky. Otevřená zůstává otázka definice odlehčovacích komor na stokové síti a na čistírnách odpadních vod, která bude předmětem dalšího řešení a výkladu ze strany oborového regulátora.

Autor:

Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., člen představenstva SOVAK ČR

Ing. Filip Wanner, Ph.D., SOVAK ČR

Ministerstvo zemědělství si za 80 tisíc korun objednalo analýzu u Výzkumného ústavu zemědělské techniky, která má zjistit, kolik je v Česku dostupné slámy, kafilerního tuku či použitého oleje. Odpadní suroviny mají z části nahradit biopaliva z řepky.

Evropská pravidla nařizují proto distributorům pohonných hmot nahradit do roku 2020 část povinné biosložky přimíchávané do paliv takzvanými pokročilými biopalivy vyrobenými z odpadů. Problémem však je, že moderní paliva druhé generace jsou zatím dostupná pouze ve velmi omezené míře.

Mezi suroviny určené k výrobě pokročilých biopaliv se řadí například sláma, chlévská mrva, kal z čistíren odpadních vod, ořechové skořápky, vinné kaly, kukuřičné klasy zbavené zrn nebo třeba použitý kuchyňský olej.

V současnosti musí dodavatelé přimíchávat do benzinu 4,1 procenta a do nafty šest procent biopaliv. Zájem státu o pokročilá biopaliva souvisí i s novelou zákona o ochraně ovzduší, která v současnosti míří do Senátu. Česko využilo možnost stanovenou v evropské směrnici a umožní dodavatelům benzinu a nafty započítat pokročilá biopaliva do povinného podílu dvojnásobně. Novela by měla vstoupit v platnost 1. července.

Společnost GASCONTROL dokončila a zprovoznila plnicí stanici na stlačený zemní plyn (CNG) v Orlové pro provozovatele městské a příměstské veřejné dopravy a jeho nové CNG autobusy. Stanice obslouží minimálně 40 autobusů denně.

 „Využití CNG v dopravě se věnujeme dlouhodobě a považujeme stále tento směr za perspektivní. Je dobře, že dopravci to vnímají podobně. Kromě výrazně nižších provozních nákladů má zavádění CNG významný přínos pro zlepšení kvality ovzduší,“ uvedl Mieczyslaw Molenda, majitel společnosti GASCONTROL, která patří mezi odborníky na plynárenské a energetické technologie.

Investorem a vlastníkem plnicí stanice je CIDEM Hranice, a.s., do jehož holdingu patří společnosti ČSAD Havířov a.s., ČSAD Karviná a.s. a ČSAD Frýdek-Místek a.s. „Orlová byla poslední z našich velkých provozoven, kde jsme dosud nedisponovali vlastní plnicí stanicí CNG. Naše dopravní skupina je leaderem CNG autobusové dopravy v České republice a díky nové plnicí stanici výrazně rozšíříme ekologickou veřejnou dopravu na Orlovsku. Na všech meziměstských linkách budeme provozovat již jen nové nízkopodlažní CNG autobusy a postupně také obměníme autobusy na lokální MHD,“ doplnil Jakub Vyvial, ředitel divize osobní dopravy, ČSAD Karviná.

Nová CNG stanice o celkovém výkonu 1140 Nm3/hod se zásobníky zemního plynu je umístěna v areálu nedávno modernizovaného autobusového terminálu v Orlové. Nově postavený autobusový záliv je osazen dvěma výdejními stojany, takže mohou současně tankovat dva autobusy. Stojany jsou opatřeny plnícími koncovkami, které jsou kompatibilní se všemi autobusovými přípojkami. „Je to vlastně české know-how s italským srdcem. Hlavní část nové plnicí stanice tvoří dva vysokotlaké kompresory, které jsou doplněné moderními technologiemi, bezpečnostními prvky a zařízením na měření a řízení CNG stanice, včetně řízení spotřeby elektrické energie,“ uvedl Milan Slamečka, obchodní ředitel společnosti GASCONTROL. Příprava stavby trvala zhruba 5 měsíců, samotná stavba 3 měsíce. Stejnou technologii postavila havířovská firma koncem roku 2016 v Českém Těšíně.

Součástí projektu byla také stavba vysokotlakého průmyslového plynovodu. „Museli jsme zajistit bezpečné provedení křížení nového potrubí s ostatními sítěmi řízeným protlakem v hloubce až 6m s uložením do chráničky v délce cca 200 metrů. Díky značným zkušenostem našich pracovníků a jejich zodpovědnému přístupu nedošlo k poškození žádného stávajícího zařízení,“ popsal stavební technik Josef Mrozek z firmy GASCONTROL.

V těchto dnech GASCONTROL dokončuje také dvě menší plnicí stanice v Bohumíně pro vysokozdvižné vozíky ve společnosti Bonatrans. Společně obslouží až 50 vozíků s pohonem na CNG v nepřetržitém provozu.

Společnost GASCONTROL patří mezi největší subjekty v ČR, které se dlouhodobě zabývají využitím CNG v dopravě. Postavila například velkokapacitní plnicí stanici zemního plynu v Ostravě – Martinově pro Dopravní podnik Ostrava. Instalovala řadu veřejných plnicích stanic, například ve Zlíně-Malenovicích, Domažlicích, Oldřichovicích u Třince a v Mohelnici. Skupina se zaměřuje i na další oblasti v plynárenské energetice. Stavěla nové potrubní systémy pro modernizovanou teplárnu společnosti ArcelorMittal Ostrava nebo bioplynovou stanici v Horní Suché, která slouží k využívání bioodpadu z celého Karvinska. GASCONTROL zvládá i speciální technologie, například jako jedna z mála firem v ČR provádí uzavírání provozovaných potrubních systémů a produktovodů pod plným tlakem bez nutností odstávky nebo omezení provozu. Má i své vývojové centrum a vlastní výrobky, jako například odorizační jednotky nebo filtry plynných látek, tepelné výměníky, atd.

Do skupiny GASCONTROL GROUP patří dvě desítky firem. Roční obrat skupiny se pohybuje kolem 2 mld. korun. Vlastníkem je zakladatel Mieczyslaw Molenda.

Evropská unie pravděpodobně v červnu vyhlásí ve svém Věstníku finální znění již schváleného balíčku směrnic oběhového hospodářství. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) dlouhodobě podporuje změny, které nové směrnice přinášejí. Podporujeme zároveň nové evropské odpadové cíle. Ty jsou zaměřeny zejména na předcházení vzniku odpadů, co největší třídění, následné zpracování a recyklaci. Odpady chce Evropa nově vnímat především jako zdroje surovin pro další výrobu. To je pozitivní a vítáme to. ČAOH také dlouhodobě prosazuje legislativní změny, které by podpořily skutečnou recyklaci a přitom nedopadaly zbytečně zatěžujícím způsobem na obce (a občany), neboť ty jsou našimi dlouholetými zákazníky. Mezi hlavní nástroje, které zajistí vyšší procenta finální recyklace, patří:

• daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, recyklátů, apod. (např. ve formě snížené DPH),

• snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu,

• a také závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval z určitého procenta recyklované výrobky

Tato opatření by jednoznačně vedla k navýšení zpracovatelských a recyklačních kapacit. Vedla by také ke zvýšení zájmu o výstupy z třídících a dotřiďovacích linek. ČAOH tyto a další pozitivní a motivační nástroje prosazuje dlouhodobě. Shrnuty jsou např. také v Desateru moderního odpadového hospodářství, které ČAOH a další oborové svazy prezentovaly jako vhodnou strategii k naplnění evropských cílů v ČR již na začátku tohoto roku. Inspirací k výše uvedeným nástrojům jsou jak zkušenosti členských firem ČAOH, tak doprovodné texty evropského balíčku oběhového hospodářství, kde jsou podobná opatření rovněž doporučována.

Další společností, která se chce v rámci ČAOH aktivně zapojit do prosazování třídění, recyklace a podpory nových evropských cílů, je společnost PLASTIC UNION a.s.

PLASTIC UNION a.s. je skupina firem zaměřených na komplexní zpracování plastových odpadů, jak průmyslových, tak komunálních a výrobu regranulátů s požadovanými technickými parametry. Námi upravené druhotné suroviny pak mohou být kvalitním vstupem pro výrobu konkrétních věcí určených pro spotřebitele. „V recyklaci odpadů vidíme smysl, potenciál a příležitost. Vstupem do ČAOH chceme po boku dalších členských společností podpořit jejich dosavadní snahy a přispět k prosazení rozumných a v praxi funkčních konceptů budoucího odpadového hospodářství,“ říká Robert Antoš ze společnosti PLASTIC UNION.

Ke zpracování plastových odpadů používá skupina PLASTIC UNION níže uvedené vlastní moderní technologie od renomovaných zahraničních výrobců:

• Drtící linky v konfiguraci shredder, rychloběžný mlýn

• Prací linky s flotační vanou, která odděluje plovoucí a neplovoucí frakci

• Zařízení na barevnou a druhovou separaci materiálů – optická a na základě rozdílného statického náboje

• Homogenizační sila až 10 m3

• Regranulační linky s vodokružní granulací a kontinuální filtrací taveniny

• Regranulační – compoundační linky s podvodní granulací a kontinuální filtrací taveniny s možností přesného dávkování aditiv, případně dalších přísad

• pro dosažení optimálních vlastností dodávaných regranulátů

• Moderní laboratorní vybavení

Společnost se v České republice zabývá následujícími službami, které dále postupně rozvíjí. Jedná se např. o:

• výrobu regranulátu

• regranulaci drtě či zbytků z výroby dodaných zákazníky

• barevnou či druhovou separaci materiálů dodaných zákazníky ( po vyspecifikování požadavků na optimální velikost frakce potřebnou pro jednotlivé technologie )

• výkup plastových odpadů z výroby

• výkup předtříděných odpadních plastů

Součástí skupiny PLASTIC UNION a.s. jsou tyto společnosti:

FOR PLASTIC a.s. – obchodní a vývojová firma v Ostravě

ANTAKA a.s. – pilotní výrobní firma v Hranicích na Moravě, ve které se ověřuje funkčnost, a zdokonalují se technologie pro zpracování plastu. 

PLASTIC ONE a.s. – výrobní firma v Ostravě

PLASTIC TWO a.s. – výrobní firma v Mostě

PLASTIC THREE a.s. – výrobní firma v Krupce, vybavená technologiemi na druhové třídění dutých obalů (PET, HDPE)

Bližší informace naleznete také na webu https://www.plasticunion.cz/.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)