Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: REUSE a ENERGATICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

 

Předplatné objednávejte: ZDE

 

Odpad dneška, teplo zítřka. Mělník stojí u zrodu nové energetické éry
Redakce OF

Česko je na cestě k ukončení skládkování komunálního odpadu v roce 2030
Martin Hájek

Spalovny nebezpečných odpadu: Mezi legislativní ambicí a procesní paralýzou
Petr Havelka

Proc Česká republika zaostává v energetickém využití zdravotnických odpadu, přestože se téměř všechny spalují?
Pavel Novák a Jan Koukal

Nové ZEVO v Komořanech: Přeměna odpadu v energii pro tisíce domovu
Gabriela Benešová Sáričková

Pryč s odpady. Pomocí umělé inteligence
Jakub Čespiva

Digitální revoluce v přepravě odpadu: Končí papír a začíná plná kontrola v reálném čase
Redakce OF

Necekané palivo civilizace: Pneumatiky a plasty roztápí ocelárny světa
Redakce OF

Tonerový prášek: Odpad, nebo nové alternativní palivo?
Olina Šolcová, Milan Čárský, Karel Soukup a Karel Borovec

Recyklace elektroodpadu má konkrétní výsledky. Firmy díky ní loni ušetřily energii pro 18 tisíc domácností
Markéta Kohoutková

Letecké katastrofy nás o budoucnosti planety učí víc než klimatické konference
Redakce OF

ISO 14001 v novém kabátu. Co znamená nová verze pro organizace?
Redakce OF

Žíznivá krajina i neklidné extrémy. Rok 2025 odhalil skutečný stav vody v Česku
Redakce OF

Dejme věcem nový smysl: Příběh reuse projektu, který rozhýbal mesto
Redakce OF

Reuse sektor v České republice: První systematické mapování. Proc mapovat reuse?
Jitka Hofmanová

Reuse centra 2.0: Jak digitalizace mění opětovné využívání věcí
Pavel Růžička, Jitka Hofmanová a Zdeněk Ondrák

Založení reuse centra není raketová veda, jak se na první pohled muže zdát. Jak tedy na to?
Redakce OF

Ještě to nekončí: Brno našlo způsob, jak věcem i lidem udělat radost
Redakce OF

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Červen    
10.6. Legislativa životního prostředí v kostce
Následné termíny: 7. 10., 25. 11.
11.6.  Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026 
Následné termíny: 2. 11.
24.6. Praktický kurz odpadové legislativy
Září    
8.9. Název akce: Práce s IS ENVITA na PC základy používání programu
Následné termíny: 9.9., 20.10., 21.10.
9.-24.9. Podrobný podnikový ekolog (5-denní kurz)
15.-16.9. NO-DIG 2026: 31. národní konference o bezvýkopových technologiích
15.9.  Aktuální témata lesního hospodářství
15.9. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi pro původce i provozovatele zařízení evidence, využití, recyklace
16.9. Hluk v pracovním a komunálním prostředí
16.9.  iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
17.9.  Efektivní zapojení obyvatel do OH obce
17.9. iKURZ: Obecní systémy, evidenční povinnosti v roce 2026 a sběr dat pro hlášení o obecním systému
21.9. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
22.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Následné termíny: 23.09., 24.11., 25.11., 26.11.
24.9. iKURZ: Odpadní dřevo v praxi - povinnosti původců a možnosti jeho využití
Říjen    
1.10.  Konference ENVITA 2026: Životní prostředí v praxi podniků
1.10.  Techniky shromažďování odpadů v obcích a logistika svozu
6.10. iKURZ: Havarijní novela vodního zákona nové povinnosti pro rok 2026
7.10.  Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Následné termíny: 8.10.
13.10. iKURZ: Kovové odpady v roce 2026
14.10. iKURZ: Nové zařazení zdrojů a provozní povinnosti po novele zákona o ochraně ovzduší
15.10. iKURZ: Provoz sběrného dvora a mobilního zařízení pro sběr a jejich vzájemné vazby pravidla pro předávání odpadů, průběžná evidence, dokumentace
20.10. iKURZ: Přeshraniční přeprava odpadů v praxi: nové povinnosti a DIWASS
Následné termíny: 10.11.
22.10.  Efektivní řízení příjmů v OH obce
Listopad    
3.11. iKURZ: Ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2026
5.11. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení v roce 2026
11.11. ADR: Povinné školení osob podílejících se na přepravě
12.11. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
14.11. Odpadová legislativa pro běžnou praxi
19.11.  Aktuální otázky řízení skládek
19.11. WEBINÁŘ: IS ENVITA Obec - praktický průvodce evidencí odpadů pro nové uživatele
23.11. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
23.11. SDO: Stavební a demoliční odpady v praxi po novelách odpadové legislativy
27.11. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2026 povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností

 

  

 

Novinky

15.01.2019 10:07

Košík.cz míří k bezobalové budoucnosti, jako první e-shop nabízí 60 surovin na váhu do ekologického sáčku

E-shop s potravinami Košík.cz představil nový projekt "Bez obalu", který může zásadním způsobem změnit ekologickou stopu při online nakupování potravin. V rámci pilotní fáze nabízí 60 druhů surovin na váhu, které doručí ve snadno recyklovatelném papírovém obalu. Zákazníci tak mají možnost objednat jen takové množství, které potřebují, zcela se vyhnout plastovému znečištění a použité papírové obaly vrátit kurýrovi k následné recyklaci. Košík by do budoucna rád omezil jednorázové obaly až u pětiny položek ze svého portfolia a nahradil je opakovaně využitelnými obaly. Proto navázal strategické partnerství s průkopníky precyklace - společností MIWA, jejíž systém chce v budoucnu nasadit. Do té doby bude využívat vlastní řešení na bázi gravitačních zásobníků. Další informace ZDE

14.01.2019 17:43

Pozvánka na konferenci: Stavby z přírodních materiálů 2019

Hlavním posláním a cílem konference je přinést aktuální informace a zkušenosti z oblasti přírodního stavitelství a souvisejících důležitých témat:ekologické stavební materiály, úsporné technologie, ostrovní systémy,permakulturní principy,udržitelné hospodaření s vodou, přírodní dětská hřiště, komunitní spolupráce.

Pokud toužíte bydlet zdravě, oslovuje vás použití přírodních stavebních materiálů a design přírodního stavitelství, zajímáte se o trvale udržitelný způsob života, plánujete stavbu či rekonstrukci vašeho domu, anebo třeba chcete postavit dětem pěkné hřiště, na konferenci můžete načerpat řadu zajímavých informací a podnětů, praktických rad a zkušeností přímo od odborníků z oboru přírodního stavitelství.

Celý program je koncipován tak, aby přinesl podněty jak laikům, tak odborníkům, a každý zde nalezl to své. Budeme se zabývat jak základními principy přírodního stavitelství, tak různými konstrukčními systémy a trendy, slaměnými domy, hliněnými omítkami, rekonstrukcí a realizacemi v interiéru, domy z hlíny či konopí, různými technologiemi zpracování, šetrným hospodařením s vodou, přírodními stavebními materiály a dalším. Podrobný program naleznete níže.

Nedílnou součástí konference a také programu je vlastní setkávání se účastníků, navazování zajímavých kontaktů, networking účastníků. Proto konference počítá s vytvořením setkávacích „chilloutových“ zón, kde se účastníci budou moci občerstvit a vzájemně poznat. Sám prostor konference přímo vybízí ke komunikaci a k navazování kontaktů. Dle ohlasu zúčastněných je právě navazování kontaktů, rozhovory a sdílení s podobně smýšlejícími lidmi jedním z největších přínosů konference.

V minulém roce vyvolala konference velký zájem a zúčastnilo se jí téměř 500 nadšenců. Pevně věříme, že stejně tak tomu bude i letos. Pokud byste nás chtěli podpořit, sdílejte, prosím, pozvánku s vašimi přáteli.

Web konference s podrobnými informacemi: https://baobaby.actinidia.sk

 

14.01.2019 12:09

ECHA zahájila cílenou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování 2 chemických látek

Cílená konzultace se týká chemických látek: prothioconazole a tolpyralate.

 

 

 

ECHA zahájila cílenou veřejnou konzultaci ke 2 chemickým látkám dne 7. 1. 2019 a to k:

  • prothioconazole (ISO); 2-[2-(1-chlorocyclopropyl)-3-(2-chlorophenyl)-2-hydroxypropyl]-2,4-dihydro-3H-1,2,4-triazole-3-thione (EC -; CAS 178928-70-6);

a

  • (RS)-1-{1-ethyl-4-[4-mesyl-3-(2-methoxyethoxy)-o-toluoyl]pyrazol-5-yloxy}ethyl methyl carbonate; tolpyralate (EC -; CAS 1101132-67-5)

Zahájená cílená veřejná konzultace je zaměřena na zprávy o studiích, které obsahují doplňkové informace o nebezpečnosti těchto 2 chemických látek pro ŽP, a které byly zaslány ECHA a EFSA až po ukončení veřejné konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování (ukončena dne 22.  března 2018). Tyto doplňkové informace byly zaslány příslušným orgánem UK.

Pozn.: K uvedeným látkám proběhla již také veřejná konzultace na webových stránkách EFSA a to k hodnotící zprávě o obnovení/Renewal Assessment Report (RAR) u prothioconazole a k návrhu zprávy o posouzení/Draft Assessment Report (DAR) u  tolpyralate.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek, které se týkají předmětu cílené konzultace prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v sekci Cílená konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu:

do 21. ledna 2019 (do 23:59 helsinkého času).

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Další informace

CLH report

Prothioconazole RAR consultation

Tolpyralate DAR consultation

 

 

Zdroj: MPO

14.01.2019 12:04

Svaz průmyslu se ostře vymezuje proti Návrhu vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu

Návrh tzv. klimaticko-energetického plánu je třeba opřít o důkladnou strukturovanou diskusi, v současné podobě jej nelze přijmout. Jedná se o zásadní dokument, který formuje podmínky plnění cílů pro následujících minimálně deset let a tomu by jeho příprava a znění mělo odpovídat.

MPO připravilo strategický materiál, který stanovuje rozvoj energetického odvětví v následující dekádě a především pak mapuje nástroje a politiky určené pro splnění národních cílů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Je pro nás zcela neakceptovatelné, aby takto zásadní materiál byl k připomínkám uvolněn pouze na dobu 14 dní, a to navíc přes vánoční svátky.

Svaz uplatňuje zásadní připomínky jak k obsahu materiálu, tak vůči formě, jakou byl s odbornou veřejností konzultován. Tuto verzi dokumentu vnímáme nadále jako určitý „výkop“ ze strany předkladatele a očekáváme, že následující měsíce budou věnovány důkladné diskusi nad obsahem materiálu tak, abychom na konci roku 2019 předložili Komisi kvalitně strukturovaný materiál, který bude realisticky odrážet potenciál rozvoje jednotlivých technologií v ČR.

Pokud se týká věcných připomínek, pak požadujeme, aby byl zodpovědně vyhodnocen reálný potenciál rozvoje všech relevantních druhů OZE s ohledem na zachování tzv. technologické neutrality, a to vč. fotovoltaických elektráren, které Plán nepochopitelně vynechává z nároku na provozní podporu. Dále také mj. požadujeme, aby materiál jasně potvrdil závazek vyplývající ze Státní energetické koncepce, který předurčuje dlouhodobý rozvoj jaderné energetiky v ČR, a to vč. výstavby nového jaderného zdroje.

V případě energetické účinnosti opakujeme svůj požadavek na doplnění analytických materiálů, které MPO použilo pro vyhodnocení nákladovosti jednotlivých schémat, jimiž lze naplňovat národní závazek pro r. 2030. V principu připouštíme diskusi nad změnou současného alternativního schématu, požadujeme však, aby stát téma energetické účinnosti konečně pevně uchopil a udělal z něj celospolečenskou prioritu.

Stanovisko naleznete ZDE.

14.01.2019 11:39

Dejme novou šanci druhotným surovinám

To je motto již 3. ročníku soutěže Přeměna odpadů na zdroje, kterou pro prohloubení ekologického myšlení a informovanosti o oběhovém hospodářství pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Soutěž je určena výrobním podnikům, stavebním firmám, provozovatelům služeb, obcím a orgánům veřejné správy stejně jako žákům a studentů všech typů škol a mimoškolních zařízení. Příjem soutěžních projektů, prací a návrhů je nyní zahájen a potrvá do 31. března 2019.

„Zodpovědné a udržitelné využívání surovinových zdrojů, které máme jako lidstvo k dispozici, se stalo nutností. Nelze se vyhýbat zodpovědnosti za způsob, jakým užíváme limitované přírodní zdroje. Jedním z pilířů surovinové politiky je tedy i odpovědné uvažování o tom, jak co nejefektivněji se surovinami zacházet a jak je udržet v hodnotovém řetězci co nejdéle,“ uvedla při vyhlášení 3. ročníku soutěže, které se zúčastňuje stále více soutěžících s řadou kreativních nápadů a projektů, ministryně Marta Nováková.  

"Přejme si proto navzájem, ať je nový ročník soutěže opět přínosný pro nás pro všechny, ať je zábavný a ať přinese další skvělé příklady toho, že český průmysl, obce, města i vzdělávací instituce si umí rychle osvojit nové směry v různých oblastech a jít příkladem skvělými projekty, jako je v tomto případě udržitelné využívání zdrojů,“ dodala ministryně Nováková.

Předešlé dva ročníky ukázaly kreativitu a nápaditost ve využívání druhotných surovin v různých oborech podnikání či studia. Soutěžit o hodnotné věcné i zážitkové ceny lze celkem v 7 kategoriích. Všechny potřebné informace včetně přihlášky najdete na webu soutěže https://druhotnasurovina.mpo.cz/.

 

 

14.01.2019 11:30

Teplárny loni investovaly do snížení emisí další miliardu korun

V minulém roce investovaly teplárny do ekologizace provozů další více než 1 miliardu korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly již přes 21 miliard korun a budou pokračovat. Emise z tepláren zásadně klesly, k vyčištění ovzduší to ale stačit nebude, dokud si stát neposvítí na lokální topeniště.

„Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší v uplynulých šesti letech přesáhly 21 miliard korun a výrazně se projevily ve snížení znečištění,“ komentuje aktuální statistická data z tepláren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR předseda jeho výkonné rady Tomáš Drápela.

Výsledkem miliardových investic je zásadní snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku klesly emise v roce 2017 oproti roku 2013 o 29 %, v případě prachu o 41 % a v případě oxidu siřičitého dokonce o 42 %.

„Modernizace tepláren bude pokračovat až do roku 2022, kdy končí přechodné období pro některé menší teplárny. Dodatečné investice budou muset provést i některé již modernizované teplárny, aby splnily zpřísněné požadavky na nejlepší dostupné technologie, které začnou platit v roce 2021,“ vysvětluje Tomáš Drápela.

Jakkoli razantní snižování emisí z tepláren ale čistý vzduch zajistit nedokáže, podíl tepláren na celkových emisích je dnes již marginální a emisím klíčových polutatnů dominují lokální topeniště.

„Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště. V roce 2016 jich vypustila 74 %, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,6 %. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrénu činil dokonce 98 %,“ upozrňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

S ekologickým přínosem tepláren ostře kontrastuje jejich pokračující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.

 

 

Příloha

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění z tepláren i vzhledem k výrazným úsporám tepla pro vytápění a ohřev vody v domácnostech téměř dvacetkrát. Rozdíl vypouštěných emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský.

 

Zdroj: Data z teplárenských zdrojů členů Teplárenského sdružení ČR, které teplem zásobují více než 1,1 milionu domácností.

Na rozdíl od tepláren se emise prachových částic z domácích topenišť snižovat nedaří. I kdyby velká energetika včetně tepláren snížila emise na nulu, čistý vzduch to v Česku nezajistí, jeho největším nepřítelem jsou totiž domácí topeniště.

14.01.2019 06:58

Veolia posiluje na poli smart řešení pro domácnosti a byty

Na konci roku 2018 se skupina Veolia stala majoritním vlastníkem společnosti LG Systems, která se zaměřuje na chytrá řešení a úspory energií, využití a řízení obnovitelných zdrojů, digitalizaci a automatizaci. Díky moderním technologiím společnosti LG Systems hodlá skupina Veolia dále zlepšovat své portfolio energetických řešení a služeb pro byty, domy a města. Nový rozvoj plánuje i v oblasti elektromobility, kde chystá instalaci několika rychlodobíjecích stanic.

„Naším cílem je maximálně využít naše bohaté zkušenosti z oblasti tradiční energetiky spolu s potenciálem inovativních technologií, a nabídnout stálým i novým klientům to nejlepší z energetických trendů současnosti“, popisuje záměry skupiny Veolia obchodní ředitel Reda Rahma.

Aktivity společnosti LG Systems se soustředí zejména na oblast tzv. chytrých domácností, na moderní nízkoemisní nebo obnovitelné zdroje energie a chytré řízení budov. Pokrývají celý řetězec od vlastního vývoje a zajištění výroby až po provoz a servis. Poptávka po těchto technologiích je ve stále automatizovanějším a digitálnějším světě na vzestupu. Svým uživatelům totiž nejenže snižují náklady, poskytují jim i větší svobodu, pohodlí a kontrolu.

Cílem Veolia je skrze LG Systems vybudovat platformu ESCo společnosti, tedy společnosti poskytující komplexní energetické služby toho nejširšího charakteru. S využitím silných stránek obou celků budou vyvíjet a přinášet nová řešení, služby a produkty odpovídající nárokům nové energetiky i novým potřebám zákazníků. Prvním společným krokem je vývoj produktu VeoLg. Jedná se o inteligentní bezdrátový systém, který umožňuje řídit a sledovat spotřebu energií v domácnosti. Prostřednictvím vlastní aplikace může uživatel kdykoli sledovat aktuální spotřebu tepla, elektřiny a vody a mít tak neustálý přehled o nákladech.

 

 

12.01.2019 20:54

Je lepší papírová taška, či plastová? Nejlepší je žádná

„Snažíme se na věci dívat z pohledu celého životního cyklu. Nejde o to, co je lepší v daný moment,“ říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.

Každý rok se dostane do oceánů 8 milionů tun plastů a igelitku vědci vyfotili i na nejhlubším místě země – v Mariánském příkopu. Plastový odpad znepokojuje i země Evropské unie. Do poslední fáze vyjednávání se dostala směrnice, která by od roku 2021 zavedla zákaz plastových výrobků na jedno použití, jako jsou brčka, obaly na potraviny či tyčinky do uší. „Ve snaze zachovat totální hygienický standard vozíme z Číny brčka z látek, o kterých nic nevíme,“ říká v rozhovoru Soňa Jonášová, která se mimo jiné zabývá i způsoby, jak se zbavit odpadů.

Utopíme se v odpadcích?


Pokud budeme předstírat, že odpady jsou vyřešeny, tak se to stane. A pokud se v odpadcích neutopíme, tak to, co ze skládek uniká do prostředí, nás tady velmi brzy nemile překvapí.

Co ze skládek do prostředí uniká?


V Česku je zhruba 180 skládek. Ukládá se tam většina odpadů a při rozkladu uniká metan, což je významný skleníkový plyn, o kterém se říká, že je minimálně 21krát horší než oxid uhličitý. V České republice hasiči zaevidovali loni zhruba 840 požárů související se skládkami, a tyto požáry znečišťují ovzduší. Navíc se kvůli nim zabírá zemědělská půda a dochází k úniku nebezpečných látek do podzemních vod.

Dobře, ale odpad je něco, co produkovat budeme, tak co můžeme udělat lépe?


Nejde o to, všechny nutit třídit, ale v první řadě se zamyslet nad tím, jestli věc, kterou kupujeme, skutečně potřebujeme. Začíná to u maličkostí, jako jsou brčka a nákupní tašky, ale týká se to všeho. Jednou z největších položek, které sledujeme v analýzách odpadu, je textil. Ten patří k nejspotřebovávanějším statkům, nejméně se recykluje a neexistuje dostatek recyklačních technologií.

Spousta lidí tvrdí, že textil nakupuje, ale pak ho dá na charitu, když už ho nepotřebuje…


Běžná praxe byla, že se textil vozil třeba do rozvojových zemí, ale ty už jsou také přeplněné. V posledním týdnu se na mě obrátily dvě firmy, které shromažďují textil, protože nemají odběratele a nevědí, co s tím textilem mají dělat. Navíc se kvalita textilu dlouhodobě snižuje. Oblečení po našich rodičích vypadá i po desítkách let pořád stejně, ale oděvy, které koupíme dnes, jsou po pár vypráních vytahané, změní barvu a pářou se. Věci, které si kupujeme, jsou módní záležitostí. A obyvatelé v rozvojových zemích potřebují především funkční věci, a
ne několik průsvitných halenek s flitry a volánky.

To je možná pravda, ale není přece jen i ekologie hlavně pro lidi, kteří mají dost času a peněz?

Běžný člověk nemá čas, možnosti ani prostředky nad tím takto přemýšlet. Lidé si myslí, že péče o životní prostředí je drahá, ale ve skutečnosti je takový život levnější. Znamená to nakupovat jen to, co potřebujeme, a co si nemůžeme půjčit. Já sama si koupím to, co potřebuji, ale skutečně si té věci vážím a snažím se ji nosit. A to se týká i dalších věcí. Nevlastním kromě squashové rakety žádné sportovní vybavení. Když bych si jednou za čtyři nebo pět let koupila nové vybavení na lyže, utratila bych za to 12 tisíc, takhle si je každý rok půjčím za 12 stovek. Ušetřím za ty roky dvě třetiny ceny nových lyží a navíc nepotřebuji extra garáž, za kterou bych platila, a kde bych tyto věci musela uskladnit. A to jsou jen malé příklady. V každodenním životě je jich mnohem více.



My se můžeme snažit tady v Evropě, ale na druhou stranu, ta situace s odpadky je vážná především v jihovýchodní Asii…


To je typický argument ohledně znečišťování plastů v mořích – tedy říká se, proč my bychom se snažili, když všechny odpady do oceánů plují z deseti řek v Asii a Evropa nemá moc to změnit. Ale my jsme z Evropy dovezli velké řetězce a trend nakupovat módu. To je pro tamní obyvatele to západní a moderní. Když nastavíme jiný trend a ukážeme, že blahobyt znamená konzumovat méně a víc se orientovat na minimalismus, a tím nemyslím přísný minimalismus, ale skutečně si kupovat kvalitní věci a zapomenout na kvantitu, tak dokážeme ovlivnit i ostatní státy.

Textilní průmysl sice znečišťuje přírodu, ale to se neděje tady v Evropě…


Když slyšíme o znečištěných posvátných indických řekách plných několikametrové pěny z textilního průmyslu, tak si sice řekneme, že je to smutné, ale zároveň to omluvíme tím, že to jsou ty špinavé země. Ale my je děláme špinavými tím, že tam stěhujeme výrobu, protože je to levnější. Nechceme zaplatit reálnou cenu produktu. Kdyby někde v supermarketu viselo jedno tričko, na kterém by stálo – moje skutečná cena je 30 eur ve smyslu správného ohodnocení lidské práce, ohodnocení přírodních zdrojů a spotřeby vody a vedle toho by viselo tričko za pět eur, každý z nás si vezme to levnější. Jsme odpojeni od výrobního procesu a nedochází nám, že následky se brzy budou dotýkat i nás. Přece jen žijeme všichni na jedné planetě.



Když se podíváte na odpadky na asijských plážích a na svačiny dětí, podobají se. Tvoří je pečivo, jednotlivě zabalená sušenka, brčko, nápoj v plastu, není i tohle ten problém?

Vytvořili jsme si představu, že všechno, co je zabalené v plastu, je čisté, a proto dobré pro naše děti. V Evropě máme přísné standardy na uvádění plastových výrobků či elektroniky vzhledem ke zdravotní nezávadnosti a ochraně lidského zdraví na trh. Přitom v asijských zásilkových obchodech si můžeme objednat za euro nabíječku nebo cokoliv jiného, co nepodléhá žádné kontrole kromě celníků. Otevřeli jsme si trh pro nekontrolované výrobky, které nejsou atestované, a to samé se děje i s plasty. Ve snaze zachovat totální hygienický standard vozíme z Číny brčka z látek, o kterých nic nevíme. Přitom často, když si otevřete tričko ze zásilkových obchodů, tak ho musíte vyprat, protože zapáchá nebo se z něj dokonce osypete. Takže je zřejmé, že tak hygienicky čisté není.



Dneska bez plastu žít v podstatě nejde, ale jaký plast tedy používat?

Podle mě nelze jednoznačně říci, jaké plasty jsou nejhorší. Když úřady zakázaly látku BPA, tak tím otevřely trh novým materiálům. Ty zatím nejsou zakázané, protože o nich nic nevíme. To samé se stalo s bioplasty. Vznikla tady chiméra, že bioplasty jsou lepší. Ale bioplast je materiál, který je velmi podobný plastu, jen pochází z přírodních látek. A spousta bioplastů se tak moc podobá reálným plastům, že když je necháte v přírodě, tak tam budou téměř stejnou dobu jako běžný plast. Možná jsou ekologičtější na začátku, protože jsou z rostlin. Na druhou stranu je možné, že budou mít stejný dopad jako biodiesel, kdy je celá země pokrytá řepkou. Na českých polích už nevidíte motýly a včely, protože řepka a používání glyfosátů nám ničí přírodu. Kdyby na otázku, co je ekologičtější, byla jednoduchá odpověď, tak už se to dávno stalo.

To je asi něco podobného jako s igelitkami.

Teď je řetězce nahrazují papírovými taškami, ale na jejich výrobu se spotřebuje hodně vody a lidé je většinou použijí jen jednou. Takže je to vždycky něco za něco.

My se v oblasti cirkulární ekonomiky snažíme na věci dívat z pohledu celého životního cyklu. Nejde jen o to, co je lepší teď v daný moment. Podívejme se třeba na životní cyklus zmíněné plastové tašky. Ze začátku je často efektivnější vytěžit ropu a vyrobit z ní jednorázovou plastovou tašku. Protože je plast lehce skladovatelný a lehký a má velmi efektivní přepravní vlastnosti. Takže do chvíle, než se prodá, je ekologičtější než papír. Otázkou potom je, co se s tou taškou děje na konci životního cyklu – tedy kolikrát ji vlastně použijeme, a zda ji recyklujeme. A to je otázka jednotlivce. Někdo použije plastovou tašku často jen na pár minut, aby přenesl nákup do auta a domů, a to samé děláme u té papírové tašky. Ale papír v Česku umíme velmi dobře recyklovat. Takže od této chvíle je z pohledu cirkulární ekonomiky papír ekologičtější. A navíc jsou papírové tašky zpoplatněné. Tím prodejci říkají zákazníkům, že by si měli rozmyslet, jest-li tašku skutečně potřebují. Pokud se ptáme, jestli je lepší papírová, nebo plastová taška, tak nejlepší je žádná. Každý z nás má doma nějakou tašku, tak proč si nenosíme svoji.


Tak ono to není jen o plastech, ale jsou tu další věci denní spotřeby, jako třeba toaletní papír, jehož recyklace lidem připadá jednoduše nechutná, i když je dnes možné jej dokonale recyklovat, co s tím?


Lidé se na odpad skutečně dívají jako na něco špinavého a nechutného. Paradoxem je, že Čechům nevadí skládky, protože nejsou vidět, ale vadí jim spalovny, přitom skládky jsou mnohem horší než spalovny. Dnešní technologie dokážou odpadní látky v nejčistější formě vracet zpátky do oběhu. A právě z toaletního papíru vznikají takzvané čistírenské kaly, které zachytáváme v čistírnách odpadních vod. Ty bychom mohli označit nálepkou ne- chutné, nevzhledné a smradlavé. Ale je to materiál, který má neuvěřitelný energetický potenciál. Při zpracování kalů vzniká metan, který můžeme použít jako palivo a nahradit jím plyn, na který jezdí autobusy a auta ve městě, což je nejčistší možný způsob dopravy. Ten proces je tak sofistikovaný a dokonalý, že se zpátky do oběhu nevrátí něco, co byste tam mít nechtěli. Podporujeme elektrodopravu poháněnou energií z jaderných nebo hnědouhelných elektráren a považujeme to za čisté, přitom známe materiály, které jsou mnohem čistější a máme jich tady nevyčerpatelné množství.



Kde je potom tedy ještě další potenciál recyklace?


Co materiál, to jiný druh potenciálu. Třeba v ČR je velký problém levné skládkování a to je vlastně i důvod, proč recyklace nefunguje. Například skláři zpracují jen dvě třetiny skla, protože v některých oblastech je levnější jej odvézt na skládku než recyklovat. I když je vyhozený materiál, jako třeba sklo, velmi cenný. Když se člověk k tématu dostává hlouběji a sleduje ty souvislosti, tak se ptá, proč se stále diskutují skládky versus spalovny. Skládky jsou nejhorší způsob nakládání s odpadem a spalovny jsou až druhý nejhorší způsob. V České republice nemáme jen prosté spalovny, to jsou zařízení na energetické využívání odpadu, kdy z odpadu vytěžíme aspoň energii. Málokdo ví, že komunální odpad má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Mnozí argumentují, že když se nebude skládkovat, bude se spalovat, ale ono se bude i víc recyklovat. Potenciál je tedy jak v recyklaci materiálů, které se dnes skládkují, tak i v energii, kterou často mají.

 

Zdroj: MF Dnes

11.01.2019 08:20

Recyklaci některých PET lahví bojkotuje „rukávek“

Některé lahve vhozené do žlutých popelnic skončí na skládce. Recyklaci totiž prakticky znemožňuje takzvaný „rukávek“, neboli smršťovací fólie z PVC, kterou je lahev pokryta shora dolů. Většina oslovených výrobců pod tlakem na lepší recyklovatelnost chystá změny. Jednou z možností je nahrazení rukávku z PVC fólií z polyethylentereftalátu. Dalším řešením je vytvořit na fólii perforaci, aby šla lépe sundat. Špatně recyklovatelné obaly zatím žádný zákon ani nezakazuje, ani neznevýhodňuje. To se ale změní s novým zákonem o obalech vycházejícím z evropské směrnice. V něm se mluví o takzvané ekomodulaci, což znamená, že za výrobky hůře recyklovatelné se bude platit více než za ty ekologičtější. Více ZDE

10.01.2019 13:31

Připomínky: Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2019-2020

Akční plán je krátkodobým realizačním plánem, jehož cílem je rozpracování a konkretizace opatření SRR ČR 2014-2020. Akční plán podrobně rozpracovává SRR a její navržená opatření a aktivity z časového a věcného hlediska s cílem jejího postupného naplňování. Vychází z navržených priorit a opatření samotné SRR a zároveň reaguje na aktuální potřeby v oblasti regionálního rozvoje ČR. Doporučujeme pročíst kapitolu 2.3., která se zaobírá prioritní oblastí Environmentální udržitelností.

 

 

Dokument ke stažení:

Materiál

10.01.2019 12:59

Konečná verze revidovaného BREF MWEI: Nakládání s těžebním odpadem

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro nakládání s těžebním odpadem (MWEI, z angl. Management of Waste from Extractive Industries in accordance with Directive 2006/21/EC).

 

 

Dokument ke stažení:

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro nakládání s těžebním odpadem: BREF MWEI (2018)

 

 

Zdroj: MPO

10.01.2019 12:11

Elektrárna Chvaletice chce výjimku pro emise oxidů dusíku a rtuti

Společnost Sev.en EC, která provozuje elektrárnu Chvaletice, se rozhodla požádat o výjimku pro emise oxidů dusíku a zbytkové rtuti. Ani po modernizaci dvou ze čtyř výrobních bloků by nesplňovala parametry průmyslových emisí platné od poloviny roku 2020 a většinu požadavků nové směrnice BREF/BAT platné od roku 2021. Další nevelké snižování těchto emisí by vyžadovalo neúměrně vysokou investici, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Žádost o výjimku se týká emisí oxidů dusíku a zbytkové rtuti, jejichž koncentrace se po aktuální modernizaci budou pohybovat těsně nad nově stanovenými hranicemi. „K dosažení nově požadovaných limitů NOx by byla nutná další investice ve výši 1,4 miliardy korun. Podíl elektrárny na celkových imisích NOx by se přitom snížil o pouhých 0,05 % pro okolí elektrárny a maximálně o 0,02 % pro město Pardubice,“ vysvětluje generální ředitel 7EC Václav Matys.

I přes podání žádosti o výjimku stále platí, že oproti stávajícímu stavu elektrárna emise výrazně sníží. Emise oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek klesnou po probíhající modernizaci hluboko pod nové evropské limity.

„Udělení výjimky v žádném případě nepovede ke zhoršení životního prostředí v blízkém ani vzdáleném okolí elektrárny. Rozsah imisní změny bude prakticky neměřitelný,“ uvádí k výjimce na NOx společnost ORGREZ v rozptylové studii, kterou elektrárna přiložila k žádosti. Z materiálu dále vyplývá, že v letech 2012-2016 dosáhly maximální hodnoty ročního podílu 7EC jen cca 1 % celkové úrovně znečištění imisemi NOx v blízkosti elektrárny a 0,25 % v Pardubicích.

„Pokud jde o rtuť, Česká republika dosud neměla limity pro tyto emise stanoveny. Navíc neexistuje prověřený způsob, jak zajistit spolehlivé kontinuální měření těchto škodlivin. Proto se očekává, že o udělení výjimky požádá většina evropských výrobců elektřiny a tepla,“ doplňuje Václav Matys.

Evropské směrnice IED i BREF/BAT a český zákon o ochraně ovzduší umožňují udělit výjimku v případě, že investice do splnění limitů je neúměrně vysoká oproti dosaženému zlepšení životního prostředí.

10.01.2019 10:12

MŽP spouští poslední vlnu kotlíkových dotací

Ministerstvo životního prostředí umožní dalším desítkám tisíc domácností pořídit si nový ekologický zdroj vytápění. Spouští třetí a zároveň finální vlnu kotlíkových dotací, které významně zlepší kvalitu ovzduší v Česku. Mezi kraje ministerstvo rozdělí 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až třiceti tisíc starých kotlů na tuhá paliva. Právě provoz těchto kotlů v září 2022 skončí.

„Čisté ovzduší je pro rezort životního prostředí hlavní prioritou již několik let a ne jinak tomu bude v letošním roce. Již potřetí krajům pošleme více než tři miliardy korun, díky kterým bude vyměněno dalších minimálně 30 tisíc zastaralých neekologických kotlů. Domácnosti, které stále ještě topí v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy, by neměly s výměnou otálet. Od září roku 2022 bude provoz těchto kotlů zcela zakázán, navíc výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Kraje musí výzvy pro občany vyhlásit nejpozději do konce září letošního roku a nejpozději do října spustit příjem žádostí. Některé ale už nyní avizují, že to stihnou dříve, na přelomu jara a léta. Obecné podmínky i výše příspěvku zůstávají stejné jako v předchozí vlně, jedinou zásadní novinkou je úplný odklon od uhelných kotlů. „Na této změně trvala Evropská komise, která jasně deklarovala, že uhlí pro ni nepředstavuje ekologický zdroj energie. Získat dotaci na kotel na uhlí už proto nebude ve třetí výzvě možné, tedy ani na kotel kombinovaný, spalující vedle uhlí i biomasu,“ informuje ministr Richard Brabec a dodává, že vyloučení uhlí je rovněž v souladu s energetickou koncepcí ČR i s klimatickou politikou.

I nadále budou podporovány kotle na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. „Na jejich pořízení je možné získat dotaci až 127 500 Kč. Mezi způsobilé výdaje lze zahrnout nejen náklady na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také náklady na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. Další příspěvek, až 20 tisíc korun, získají jako bonus ti žadatelé, kteří kotlíkové dotace zkombinují s programem Nová zelená úsporám,“ doplňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Své žádosti o dotační prostředky pro třetí výzvu kotlíkových dotací mohou všechny kraje na Státní fond životního prostředí ČR podávat do 29. března 2019. Ministerstvo v každém kraji stanovilo novou výši alokovaných prostředků, o jakou mohou kraje žádat a zároveň povinné počty kotlů, které za tyto prostředky musí kraje vyměnit (viz tabulka v příloze níže).

V krajích, zařazených do státního programu RESTART (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) pak MŽP připravuje speciální pilotní program, ve kterém umožní výměnu neekologického kotle i domácnostem, které nemají dostatek prostředků na předfinancování nebo spolufinancování nového zdroje s tím, že jim poskytne peníze na nový kotel dopředu, a to na celou jeho pořizovací cenu. Program představí v únoru.

Kotlíkové dotace běží od roku 2015, od té doby investovalo Ministerstvo životního prostředí do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva už 6,7 miliardy korun ze zdrojů EU. V dosavadních dvou výzvách kraje schválily na 60 tisíc výměn v objemu 6,5 miliardy korun, do konce roku 2020 by číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Největší zájem žadatelé dosud projevili o tepelná čerpadla (30 %), značný zájem byl i o kombinované kotle (26 %) a plynové kondenzační kotle (21 %).

„Program kotlíkových dotací je velice pozitivně hodnocen i na úrovni Evropské unie. Důkazem je zařazení Kotlíkových dotací do evropských projektů typu „Good practice“ tedy projektů, které se velmi dobře osvědčily v praxi. Vzorem se staly již například pro Polsko či Slovensko,“ uzavírá ministr Richard Brabec.

 

KOTLÍKOVÉ DOTACE V KOSTCE

Co podporují

Zdroje tepla, které splňují požadavky na ekodesign (tj. požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES). Požadavky musí splnit pro všechna paliva a všechny způsoby přikládání.

 

Výše podpory

  • Tepelné čerpadlo – 80 %, max. 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – 80 %, max. 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – 80 %, max. 100 000 Kč
  • Plynový kondenzační kotel – 75 %, max. 95 000 Kč

 

Na co dostanete dotaci

  • zdroj včetně nákladů na jeho instalaci
  • nová otopná soustava
  • rekonstrukce otopné soustavy včetně nezbytné regulace a měření, úpravy spalinových cest
  • projektová dokumentace

 

Bonusy

Prioritní oblasti se znečištěným ovzduším – bonus 7 500 Kč

Kombinace s programem Nová zelená úsporám – bonus až 20 000 Kč

Kde a kdy budete žádat

Na krajském úřadě poté, co váš kraj vyhlásí výzvy pro občany. K dotazům veřejnosti na kotlíkové dotace, prosím, využijte info e-mail: kotliky@sfzp.cz.

 

 

Dokument ke stažení:

10.01.2019 09:11

Vědci vyvíjí informační systém pro předpověď stavu podzemní vody

Čeští vodohospodáři společně s vědci vyvíjejí informační systém umožňující předpověď stavu podzemních vod, jejichž zásoby jsou pro Českou republiku kvůli klimatickým změnám zásadní. Pracují i na vývoji účinnější a levnější technologie pro čištění odpadních vod. Se špatnou kvalitou filtrace se potýkají především malé obce, pro které je zajištění správné technologie příliš drahé. V tiskové zprávě to uvedla Technologická agentura České republiky.

Zásoba podzemních vod se snižuje, pokud méně prší nebo napadne málo sněhu. Technologická univerzita v Liberci proto vyvíjí informační systém ZAVOD, který má sdružovat data pro hodnocení stavu a předpověď zásob podzemních vod. Systém dokáže nabízet modelové scénáře, aby byli vodohospodáři schopni zjistit, jaký dopad bude mít pokles srážek na hladinu podzemní vody.

Kvůli zachování zásob vody nyní akademici navrhují zpoplatnění volně odtékajících srážkových vod. Pokud by lidé v obcích vodu zachytávali a využívali, poplatky by úměrně klesaly. Podle průzkumu agentury STEM z dubna 2017 dešťovou vodu nejméně zadržují lidé s vlastní studnou. Nejvíce pak ti, kteří jsou připojení na veřejný vodovod. "Analyzujeme různé varianty zpoplatnění srážkového odtoku a přepadů s cílem najít podobu regulace," uvedl David Stránský ze stavební fakulty ČVUT.

Lepší hospodaření s vodou by mělo zajistit i kvalitnější čištění odpadních vod v malých obcích, kde není ideální budovat klasické mechanicko-biologické čistírny. Vědci proto zkoumají možnosti využití různých druhů mokřadních rostlin a filtrů. "My k tomu přicházíme s novými technologickými prvky a preparáty, které omezí zanášení filtračních náplní," uvedla Eva Mlejnská z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka.

Pro malé obce je čištění vody příliš drahé. Vědci z Technické univerzity v Liberci, Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se proto snaží vyvinout nízkonákladový systém čištění vody. "V rámci tohoto projektu je vyvíjen nový anaerobně sorpční biofiltr, který se stane součástí konstruovaných mokřadů pro čištění speciálních typů vod," uvedl za Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Pavel Novák.

Ačkoliv není situace v Česku kritická, podzemních vod ubývá. To může v budoucnu způsobit problémy s dodávkami v malých obcích, kde není zaručen dostatek vody. Problému se částečně věnuje už předpovědní systém HAMR, který ministerstvo životního prostředí spustilo v prosinci. Systém informuje veřejnost o výskytu a závažnosti sucha.

Ministerstvo zemědělství kvůli suchu chystá novelu vodního zákona. Navrhuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise by mohly zakázat v době sucha povolené odběry vody. Novela také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod. Zatímco nyní se sledují odběratelé, kteří využívají nad 6000 metrů krychlových ročně, nyní se plánuje snížit hranici na 1000 metrů krychlových ročně.

 

10.01.2019 08:01

Výzkumné a inovační projekty vztahující se ke strategii pro oběhové hospodářství

Evropská komise zveřejnila přehled 156 projektů, které přispívají k naplnění strategie pro oběhové hospodářství. Projekty byly vybrány k financování ve výzvách 2016-2017 v oblastech "Vedoucí postavení evropského průmyslu" a "Společenské výzvy" programu H2020. Součástí přehledu je i 25 projektů podpořených z Bio-Based Industries Joint Undertaking.

 

 

Dokument ke stažení:

Přehled projektů

10.01.2019 07:35

E15: Stát podpoří výrobu biometanu miliardami korun

Stanice vyrábějící biometan budou moci čerpat podporu až zhruba patnáct milionů korun ročně.

Vláda se od roku 2021 chystá zavést novou provozní podporu pro výrobny biometanu, jejíž výše by se mohla vyšplhat až na miliardy korun. Vyplývá to z návrhu plánu v oblasti energetiky a klimatu, který právě prochází připomínkovým řízením. Důvodem dotací je snaha zvýšit podíl spotřeby obnovitelných zdrojů v dopravě ze 6,6 procenta v roce 2017 na čtrnáct procent v roce 2030.

Ke splnění cíle mají pomoci zejména biopaliva druhé generace, která se vyrábějí výlučně z biologického odpadu. Rostoucí spotřeba biopaliv bude podle návrhu zajištěna z největší části pokryta právě prostřednictvím biometanu, tedy bioplynu upraveného na kvalitu zemního plynu. Spotřeba biopaliv první generace už totiž naráží na své limity.

„Nová strategie ministerstva zemědělství potvrzuje, že hlavní úlohou zemědělské půdy je zajištění dostatku potravin pro lidskou výživu a krmiv pro hospodářská zvířata. Když k tomu přičteme, že zemědělské půdy postupně ubývá, je jasné, že pokud chceme energetické cíle splnit, budeme muset hledat zdroje biopaliv i jinde,“ vysvětluje mluvčí ministerstva průmyslu Milan Řepka.

Podle návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie, který teprve nedávno prošel mezirezortním řízením, má roční zelený bonus pro výrobny biometanu dosahovat nanejvýš 1700 korun za megawatthodinu. Zatím však žádná taková výrobna nestojí.

Vybudovat by jich ostatně šlo jen několik, míní Martin Vrtiška, ředitel společnosti EFG Engineering, která se zabývá též energetickým zpracováním odpadu. Scházejí totiž zdroje biopaliva. Právě EFG ještě letos spustí vůbec první výrobnu metanu v Česku, a to v Rapotíně na Šumpersku.

Na výrobny biometanu se tak pravděpodobně budou upravovat některé stanice spalující bioplyn. „Pro bioplynové stanice je to zajímavá příležitost, protože v současnosti mají licenčně zajištěnou podporu kombinované výroby elektrické energie a tepla jen na maximálně dvacet let. Zda jim bude prodloužena, je zatím nejasné. V případě úpravy finálního produktu na biometan by měl provozovatel zajištěnou podporu na další období,“ říká Vrtiška.

Pokud se v roce 2030 podaří vyrobit plánované množství biometanu, celková státní podpora by měla vzhledem k maximální výši zeleného bonusu činit nanejvýš 2,3 miliardy ročně. S ubývajícím počtem bioplynových stanic se však podle ministerstva bude postupně snižovat jejich celková podpora.

V Česku teď funguje na šest set bioplynových stanic, které vyrábějí elektřinu a teplo. Zhruba polovinu lze předělat na výrobnu biometanu, u zbytku nemá úprava smysl, protože jsou daleko od přepravní infrasktruktury.

Zhruba deset majitelů stanic už o výrobě biometanu vážně uvažuje. Podle prvních odhadů by taková výrobna mohla od státu inkasovat až patnáct milionů korun podpory ročně.

 

 

Zdroj: E15

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE