Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes v Bruselu setkal s eurokomisařem pro životní prostředí Karmenu Vellou, aby probrali otázky životního prostředí v České republice. Mezi hlavními diskutovanými tématy byla ochrana ovzduší a ministrova iniciativa v oblasti snižování spotřeby jednorázového plastového nádobí.

„Česká republika patří k 18 zemím Evropské unie, kterým se nedaří plnit limity stanovené evropskou legislativou v oblasti ochrany ovzduší. Problém mají vedle Česka například Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Švédsko nebo Velká Británie. Na začátku února jsme Evropské komisi společně představili naše plány na další snižování emisí prachu a oxidů dusíku v našem ovzduší. Dnes jsme diskutovali s eurokomisařem o jejich naplňování i ústně. Shodli jsme se, že není možné, aby naši občané nadále dýchali znečištěný vzduch, a proto budou muset být opatření co nejvíce účinná a možná i razantnější. Na druhou stranu nejsem příznivcem přímé regulace bez motivace, která může být naopak kontraproduktivní. Proto jsem komisaři dnes představil rozšíření kotlíkových dotací o speciální program v Moravskoslezském kraji, ve kterém jsou imisní limity určující kvalitu ovzduší překračovány nejčastěji. Půjde o doplňkový program bezúročných půjček v kombinaci s dalšími prostředky na kotlíkové dotace. Celkem investujeme do kraje další miliardu korun nad rámec v kraji už téměř vyčerpaných kotlíkových dotací. Navíc budou díky půjčkám kotlíkové dotace dostupnější i lidem, kteří nemají naspořeno. Současně jsem ochoten podpořit ve Sněmovně návrh, aby starostové mohli na území své obce zakázat topení uhlím, ale oproti příliš striktnímu návrhu Pirátů, který by zakázal topit uhlím všem i v těch nejmodernějších kotlích, které mají dnes srovnatelné emise prachu s kotli na dřevo, jsem pro možnost dát obcím kompetenci rozhodnout o dřívějším zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy. Ten přijde tak jako tak v září roku 2022, kdy všechny staré kotle budou muset být odstaveny z provozu. Já bych se ale nebránil variantě, kdy vedení obce tento zákaz na území své obce umožní dřív. Pokud jsou v kraji k dispozici kotlíkové dotace, - a v Moravskoslezském kraji pak budou dostupné i na výměnu zbývajících 8000 starých kotlů, na které cílí náš doplňkový program - pak bych se nedivil, kdyby to některý osvícený starosta v zájmu zdraví svých občanů opravdu udělal. Je to každopádně další krok, který by nás mohl přiblížit ke zlepšení ovzduší co nejdříve. Samozřejmě to nepůjde ani bez dalšího snižování emisí v oblasti průmyslu. Mimo evropských dotací, které do průmyslových podniků putují z našeho Operačního programu Životní prostředí, jsme se v Moravskoslezském kraji v rámci mé poslední návštěvy dohodli na strategii zahájení jednání s největšími znečišťovateli, kteří budou muset pro region začít dělat víc. Dále jsem požádal komisaře, aby nám umožnil takové realokace v rámci operačních programů, aby bylo možné podpořit další nákup elektro a CNG autobusů pro naše města či podpořit ještě více segment elektromobilů. Ty nalézají své uplatnění právě ve velkých městech, která nejvíce trpí znečištěním ze spalovacích motorů. Stranou nesmí zůstat ani Polsko, respektive přenos znečištění z Polska do moravskoslezského pohraničí,“ řekl dnes po jednání ministr Brabec.

Ministr životního prostředí s komisařem dnes jednal také o pozici ministerstva směrem ke snižování jednorázových plastů. Zejména plastového nádobí ve fastfoodech, na čerpacích stanicích, ve vlacích a dalších občerstvovacích zařízeních. Představil mu projekt, který aktuálně vzniká jako reakce MŽP na neudržitelnou spotřebu jednorázových plastů. Ministerstvo životního prostředí oslovilo v první fázi několik řetězců, kterým nabízí připojit se k iniciativě ministra Brabce nazvanou #dostbyloplastu. Spočívá v uzavření dobrovolných dohod mezi MŽP a společnostmi, které budou ochotné zavázat se ke snížení spotřeby plastů a jednorázového nádobí ve svých provozech.

„Nechci čekat, než se dojedná nějaká nová evropská legislativa v oblasti snižování jednorázových plastů. Současný stav je neudržitelný a postupně jsme zavalováni odpadky, které končí na skládkách. Někoho to překvapí, ale ani kelímky z kukuřičného škrobu nebo bioplasty nejsou řešením, protože se buď do kompostu nedostanou, nebo neplní svojí funkci. Takže jedinou cestou je odpadu předcházet a plastové nádobí nebo kelímky na kávu vůbec nepoužívat nebo aspoň maximálně omezit jejich použití. A chceme, aby se podniky vydaly vlastní cestou a nabídly zákazníkům nějaký ekologičtější způsob, aniž by na ně přenášely extra náklady. Třeba aby káva do vlastního kelímku byla levnější. Lidé jsou dnes daleko odpovědnější vůči životnímu prostředí, ale musí mít možnost volby. A právě tady je obrovský prostor pro firmy ukázat svoji společenskou odpovědnost a nabídnout lidem alternativy,“ nastínil iniciativu #dostbyloplastu ministr Brabec.

 

Rada pro zahraniční záležitosti přijala na včerejším zasedání závěry k diplomacii v oblasti ochrany klimatu. Rada znovu potvrdila závazek EU v oblasti boje proti klimatickým změnám stanovený v rámci pařížské dohody a vyjádřila znepokojení nad nedávnými studiemi, které ukazují urychlování v oblasti globálního oteplování. Rada proto vyzvala k diskuzi ohledně plnění cílů pařížské klimatické dohody, která by měla proběhnout na příštím zasedání COP 24 na konci roku v Polsku.

Řidiči musí počítat se zákazy jízdy starších naftových aut v některých německých městech. Spolkový správní soud v Lipsku rozhodl, že tyto zákazy jsou právně přípustné. První omezení jízdy by podle ochránců životního prostředí z organizace Deutsche Umwelthilfe, která případ iniciovala, mohla přijít už letos. Zákazy, které mohou být časově a místně omezené, se do budoucna mohou týkat až několika desítek měst. Očekává se, že verdikt bude mít dramatické dopady nejen na Německo.

Nejvyšší správní soud projednával dva případy, v nichž soudy nižší instance nařídily lidnatým zemím Severnímu Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku, aby upravily plány čistoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart tak, aby tato města co nejrychleji začala dodržovat hraniční hodnoty pro oxid dusičitý (NO2). Soud ve Stuttgartu přitom konstatoval, že zákazy jízdy naftových aut jsou nejefektivnějším opatřením ke zlepšení čistoty ovzduší a je k nim možné přistoupit bez dalších legislativních změn už nyní.

S tím dnes vyslovil souhlas i nejvyšší správní soud, když dovolání týkající se dvojice měst odmítl. Jak Düsseldorf, tak Stuttgart nyní s přihlédnutím na přiměřenost opatření musí své plány čistoty ovzduší přepracovat. Nově jejich součástí podle všeho budou i zákazy jízdy starších osobních naftových aut.

"My jsme v každém případě šťastní a spokojení," řekl novinářům šéf Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch, podle něhož dal soud přednost zdraví občanů před možností pohybovat se ve špinavém autě. "Po tomhle rozsudku bude možné donutit automobilový průmysl, aby část svého zisku využil na to, že dieselové vozy budou vylepšeny a my relativně rychle získáme čistý vzduch," je přesvědčen. Dnešek považuje za velký den pro čisté ovzduší v Německu.

Čistota ovzduší se sice ve spolkové republice postupně zlepšuje, asi 70 německých měst ale stále ještě překračuje povolené maximální koncentrace oxidu dusičitého. Limity, k jejichž překračování nejvíce přispívají právě osobní dieselová auta, přitom mají dodržovat už od roku 2010. Dopady na zdraví občanů rozhodně nejsou zanedbatelné. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v zemi ročně asi 6000 lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané NO2. Už v malých koncentracích může oxid dusičitý dlouhodobě vést k těžkým následkům.

Dopady dnešního verdiktu budou zřejmě dalekosáhlé. Pro vozy splňující normu Euro 4 a starší mohou zákazy přijít už letos. Pro auta splňující normu Euro 5 stanovil dnes soud v případě Stuttgartu, že se tak může stát nejdříve 1. září 2019. Primátor města Fritz Kuhn, který kritizoval dosavadní postup vlády, počítá s tím, že nový plán čistoty ovzduší bude připraven tak do půl roku. Očekává, že bude obsahovat zákazy jízdy i výjimky pro zásobování nebo řemeslníky.
Ostatní města překračující limity si svůj postup stanoví individuálně, od dneška mají každopádně možnost sáhnout i k zákazům jízdy. Na vládu kancléřky Angely Merkelové (CDU), která chtěla omezením zabránit, stoupá tlak, aby zavedla takzvanou modrou plaketu, která by umožnila snadno rozlišovat mezi čistšími a špinavějšími diesely. Bez takovéhoto opatření se podle měst na dodržování zákazů bude jen těžko dohlížet.

Ve spolkové republice je celkem registrováno kolem 15 milionů osobních naftových vozů. Zhruba 2,7 milionu z nich splňuje normu Euro 6, a jejich majitelé se tedy zákazů obávat nemusejí. Pozorovatelé očekávají, že rozsudek bude mít dopad i na Českou republiku, kam může směřovat řada starších naftových aut z Německa, které nyní zřejmě výrazně ztratí na ceně.

Merkelová: Rozsudek o dieselech se týká jen jednotlivých měst

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) zdůraznila, že se dnešní rozsudek Spolkového správního soudu o možných zákazech jízdy dieselových aut týká jednotlivých měst, a ne celé země. S městy i spolkovými zeměmi chce jednat. Z velké části politického spektra ale čelí kritice, že její laxní politika, pokud jde o ochranu ovzduší, umožnila, aby situace došla tak daleko. Tlak roste i na automobilový průmysl.

Německý nejvyšší správní soud v Lipsku dnes rozhodl o tom, že německá města mají kvůli ochraně čistoty ovzduší možnost zakázat jízdu naftových vozů. Musí přitom ale přihlédnout k zásadě přiměřenosti. Konkrétní rozsudek se týkal Düsseldorfu a Stuttgartu.

"Jde o jednotlivá města, v nichž je ještě potřeba udělat více, ale nejde skutečně o celé území a všechny majitele aut v Německu," řekla dnes Merkelová k rozhodnutí soudu na tiskové konferenci po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

V řadě dalších měst podle ní bude možné maximální limity oxidu dusičitého (NO2) splnit poměrně rychle. "A pak jsou některá města, která mají zvláštní problémy, a tady se podíváme, jak máme jednat," poznamenala s tím, že ji verdikt utvrdil v tom, že aktuální opatření německé vlády jsou cestou správným směrem.

Opozice ale roli jejího kabinetu vidí výrazně odlišně. Merkelová a její vláda podle ní nedůslednou politikou ochrany životního prostředí a přílišnou blízkostí k automobilovému průmyslu vznik současných problémů umožnily.

Šéfka strany Levice Katja Kippingová na twitteru uvedla, že rozsudek dokládá, jak lehkovážně vláda postupovala. Obce a občané podle ní nesmějí nést následky špatné průmyslové politiky. "Automobilový průmysl musí platit," uvedla. Technické úpravy starších dieselů na náklady automobilek požaduje také Simone Peterová ze strany Zelených. A stejně to vidí i svobodní demokraté (FDP), podle nichž softwarové i hardwarové úpravy automobilů nesmějí platit jejich majitelé, ani daňoví poplatníci.

Zdroj: ČTK

Tento týden Brno zasáhly arktické mrazy, které se na území České republiky mají udržet až do začátku března. V tomto období Teplárny Brno výrazně navyšují výrobu tepelné energie pro brněnské domácnosti. Významnou úlohu přitom hraje i městská společnost SAKO, která během roku dodává do sítě brněnské CZT teplo vyrobené z odpadu a to ve formě páry a horké vody. V létě, kdy mají brněnské Teplárny odstávku, se společnost SAKO stává základním zdrojem tepla pro celé město. V zimních měsících potom pro Brno zajistí celou třetinu spotřebovaného tepla.

„Aktuálně naše zařízení na energetické využívání odpadu pracuje na plný výkon a zásoby odpadu k výrobě energie nám tak začínají docházet. V následujících týdnech by to mohlo znamenat, že pro nedostatek odpadu budeme nuceni výkon zařízení snížit a dodávat tak do brněnských domácností méně energie,“ uvedl ředitel společnosti SAKO Ing. Karel Jelínek.

Stovky tun energeticky využitelného odpadu přitom leží na skládkách v okolí Brna. „Ukládání odpadu na skládky je pouze levným a společensky nejméně efektivním řešením, které přesouvá problém na další generace. Kdyby byl tento odpad využit v zařízeních na energetické využívání odpadu, nemusel by se rozkládat v zemi a ničit naše životní prostředí a navíc by se z něj uvolnila čistá energie, kterou umíme distribuovat k odběratelům,“ uvedl Karel Jelínek. V České republice se přitom na skládky ukládá více než 85 % veškerého vyprodukovaného směsného komunálního odpadu, ze kterého by se mohla vyrábět energie tepelná i elektrická při zajištění úspor primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energií.

Teplo vyrobené v zařízení na energetické využívání odpadu je také levnější než to, vyrobené v teplárnách ze zemního plynu, který je také primárním neobnovitelným zdrojem energie. Přitom z nepotřebného a nepoužitelného odpadu dnes umíme vyrobit teplo o stejných parametrech jako Teplárny a to environmentálně přijatelnou a ekonomicky výhodnou cestou. Jen je potřeba ho vnímat jako surovinu a ne jako nevyužitelný odpad, kterého se zbavíme zasypáním do země.

Zdroj: SAKO Brno, a.s.

Oběhové a odpadové hospodářství, sucho a adaptace na změnu klimatu, kvalita ovzduší a ochrana přírody, to byla hlavní témata v pořadí druhého zasedání česko-slovenské Komise pro spolupráci v ochraně životního prostředí, které se konalo 21. února 2018 v Bratislavě. Zkušenosti si vyměnili jak experti, tak ministři životního prostředí Richard Brabec a László Sólymos.

Společným zájmem je omezení skládkování odpadů. „Aj preto na Slovensku meníme odpadovú politiku, aby sa odpad oplatilo triediť a recyklovať, a tým sme výrazne obmedzili skládkovanie,“ řekl ministr životního prostředí Slovenska László Sólymos. Jeho ministerstvo připravilo zásadní reformu zákonných poplatků za skládkování odpadů, která má vést k větší dynamice nárůstu tříděného sběru a recyklace odpadů.

„Našim nejbližším sousedům zcela rozumíme, ani ČR nestojí o nálepku "skládkovací velmoc". Proto máme teď šest let, abychom i prostřednictvím změny poplatkové politiky udělali tlustou čáru za skládkováním využitelného komunálního odpadu. K tomu zákazu směřujeme ze dvou důvodů. Za prvé jsou tady jasné evropské směrnice s cílem po roce 2035 skládkovat pouze 10 % odpadu i oběhový balíček pro posílení opětovného využití odpadů. A také pro ČR samotnou není přijatelný stav, kdy v roce 2016 zahrabala zhruba 2,5 milionu tun do země. Nechceme si přeci zahrávat s tikajícími ekobombami, nota bene v době klimatické změny,“ uvedl český ministr životního prostředí Richard Brabec.

Český ministr rovněž nabídl svému slovenskému kolegovi zapojení do úspěšné akce „Ukliďme svět“ a v rámci oslav 100. výročí založení republiky navrhl, aby na podzim proběhla akce „Ukliďme Česko - Slovensko“.

V oblasti zlepšování kvality ovzduší ministři vyjádřili zájem pokračovat v opatřeních s cílem účinněji chránit lidské zdraví a životní prostředí. Český ministr prezentoval úspěšný program "kotlíkové dotace", který v Moravskoslezském kraji MŽP ještě letos posílí o další miliardu korun a nově zde umožní i poskytnutí půjčky na předfinancování až do výše 100 % ceny a výměny zdroje. MŽP současně zahájilo jednání s MPSV o možnostech poskytnutí vyšší dotace pro rodiny prokazatelně postižené energetickou chudobou. K zavádění podobného dotačního programu na Slovensku (byť v upravených podobách) by napomohla výměna dobrých zkušeností mezi členskými zeměmi EU prostřednictvím systému „Peer To Peer“. Zároveň se obě země shodly, že by tento nástroj využily také na výměnu zkušeností se zaváděním opatření v dopravě. Slovenští experti pozvali své české kolegy na „Clean Air Dialog“, který ve spolupráci s Evropskou komisí proběhne ve dnech 24. – 25. dubna 2018 v Bratislavě.

Vzhledem k tomu, že sucho je fenoménem, se kterým bojují oba státy, byla dohodnuta pravidelná výměna informací o plnění koncepcí a akčních plánů k tomuto tématu z obou stran, a to v rámci již ustavených pracovních skupin Komise pro hraniční vody. Slovensko se zajímá také o program Dešťovka, který je velmi úspěšným příkladem podpory praktických opatření proti suchu na české straně. Zájem je i o spolupráci při naplňování mezinárodních závazků, jako je Rámec ze Sendai pro snižování rizika katastrof či financování opatření na změnu klimatu.

Experti z obou států si vyměnili rovněž zkušenosti v oblasti EIA či ochrany přírody (např. NATURA 2000 či správy národních parků). Bohatá diskuse ukázala, že státy v řadě případů čelí podobným výzvám, k jejichž řešení používají různé nástroje. Pravidelná výměna zkušeností umožní hledání efektivnějších cest k jejich překonávání. 3. společné zasedání česko-slovenské Komise pro ochranu životního prostředí se uskuteční v příštím roce v ČR.
 

Lidé loni odevzdali k recyklaci 1681 tun vybitých baterií, je to o tři procenta více než o rok dříve. Zpětný odběr baterií každoročně stoupá, nejvíce se jich vybralo v Jihomoravském kraji. Celkem lidé loni odevzdali 46,3 procenta baterií, které se dostaly do oběhu. Vyplývá to z aktuální zprávy neziskové organizace ECOBAT, která zpětný odběr zajišťuje.

Množství odevzdaných použitých baterií vychází v přepočtu na 159 gramů na jednoho obyvatele. Podle Ecobatu to odpovídá zhruba 6,5 tužkové baterie typu AA. Nejlepší byli lidé z Jihomoravského kraje, kde se vybralo 304.743 kilogramů baterií, což je 258 gramů na obyvatele. Zároveň se v tomto kraji i nejvíc zvýšil meziroční odběr, a to o 35 procent. Na druhém místě je Středočeský kraj s 287.469 a na třetím Praha s 272.728 kilogramy baterií. Oba tyto regiony se ale meziročně mírně zhoršily, střední Čechy o 10 procent a Praha o sedm procent.

Sběr baterií pokulhává v severní části republiky, a to v Moravskoslezském, Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. "Určitou roli patrně hrají i socioekonomické poměry v regionech, ale vedle toho ze statistik krásně vidíme, jak se zlepšují výsledky v krajích, městech a obcích, které třídění baterií aktivně podporují prostřednictvím osvětových akcí," sdělil jednatel Ecobatu Petr Kratochvíl.

Rozhovor s jednatelem společnosti ECOBAT Petrem Kratochvílem čtěte v nové čísle časopisu Odpadové fórum, které právě vychází!

Téměř čtvrtinu odevzdaných baterií předají Ecobatu města a obce, kde je lidé vhazují do červených kontejnerů nebo odnášejí do sběrných dvorů. Necelá desetina odběru pochází ze škol, které se zapojují do programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Prvenství patří Základní škole Vápno v Pardubickém kraji. "Velikostí spíše menší škola dokázala k recyklaci odevzdat 1808 kg baterií, což je nejvyšší číslo v celé republice," sdělil. Třicet procent baterií lidé odevzdají v obchodech a dalších 34 procent předají firmy.

Evropská norma jednotlivým státům ukládá, aby od lidí vybraly zpět k recyklaci nejméně 45 procent všech baterií, které byly v daném roce uvedeny do oběhu. Toto číslo se podařilo splnit již v roce 2016. Ecobat zajišťuje zpětný odběr baterií od roku 2002, v současnosti provozuje přes 20.000 sběrných míst. Odběr každoročně stoupá, před rokem 2009 se vybralo méně než 30 procent baterií, v roce 2012 podíl vybraných baterií poprvé dosáhl podílu 45 procent. Po recyklaci se části baterií dají použít například jako materiál pro střešní okapy, popelnice, sklokeramické desky nebo třeba CD a DVD nosiče.

Sběr přenosných baterií v krajích v roce 2017:

Čtěte také:

Při třídění odpadu nezapomínejme na baterie, jejich recyklací se ročně ušetří přes tisíc tun kovů (14.2.2017)

V České republice se k výrobě tepelné energie využívá převážně hnědé uhlí, jehož spotřeba se pro tento účel meziročně navýšila o 5 %. Meziročně vzrostla o 13 % i výroba tepla ze zemního plynu, který je převažujícím palivem pro domácí kotelny a malé systémy se zdroji do 10 MWt. Přestože množství vyrobeného tepla z obnovitelných zdrojů narůstá, v celkovém objemu prodaného tepla se dodávky za poslední tři roky pohybují mezi 7 - 8 %.

Ukazatel Konečná spotřeba energie k vytápění a chlazení, tzv. H&C denominator, sestavovaný pro potřeby výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v sektoru vytápění a chlazení v metodice Eurostatu mezi roky 2010 a 2016 klesl o 8% a v posledních dvou letech stagnoval. Podíl konečné spotřeby prodaného tepla činí necelých 20 %. Podíl OZE na konečné spotřebě energie k vytápění a chlazení se postupně navyšuje a v roce 2016 činil 20 %. Hlavní část tvoří spotřeba palivového dřeva v domácnostech.

Z hlediska dodávek tepelné energie pro konečnou spotřebu dominují dodávky do domácností (50 %) a sektoru služeb (21 %), přičemž v obou případech došlo meziročně k mírnému navýšení, avšak oproti chladnému roku 2010 je celkový pokles 15 %. Bilance průmyslového sektoru je ovlivněna oddělením „závodních“ energetik od samotné výrobní firmy, a proto dodávky do průmyslu tvoří pouze 29 %.

V současné době neexistuje vykazovací povinnost pro výrobce ani spotřebitele chladu, dodávky se odhadují na 300 až 400 TJ/rok.

Celkově v České republice podniká ve výrobě a rozvodu tepelné energie více jak 1 100 subjektů. Infrastruktura dálkového vytápění zahrnuje přes 2000 licencovaných provozoven tepla a síť dlouhou 7,5 tis. km (673 firem s licencí na výrobu tepelné energie, 658 firem s licencí na rozvod tepelné energie, 2 350 lokalitami rozvodu).

V roce 2016 byla vyplacena provozní podpora na 3 770 TJ v celkové výši 188 mil. Kč, kterou firmy uplatnily na 61 tepelných zdrojích.

Ceny tepelné energie vyrobené z uhlí pro konečné spotřebitele v roce 2016 vzrostly pouze o 1,59 Kč/GJ (z 561,45 na 563,04 Kč/GJ), tj. 0,28 %, v případě tepelné energie vyrobené z ostatních paliv došlo u průměrné ceny meziročně k poklesu o 31,22 Kč/GJ (z 616,86 na 585,64 Kč/GJ), tj. 5,06%.

V konečné spotřebě připadá rozhodující část individuálního vytápění na domácnosti a sektor služeb. V roce 2016 bylo v domácnostech na vytápění, ohřev vody a vaření spotřebováno 271 PJ paliv a energií (jedná se o 5 % nárůst), z toho 203 PJ přímo k vytápění (75 %). Zcela dominantní úlohu hrají v konečné spotřebě tuhá paliva, dřevo a uhlí, s hodnotou spotřeby 108 PJ (energie v palivu). Ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele jsou obecně nejnižší v případě výroby tepelné energie z uhlí a biomasy. Nejnižší ceny tepelné energie jsou dále v krajích s velkými, nejčastěji uhelnými zdroji tepelné energie, které významněji využívají kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a rozsáhlé SZT.

Stavební statistika uvádí dynamický růst počtu novostaveb vytápěných pomocí tepelných čerpadel a postupný pokles podílu zemního plynu jako primárního paliva pro vytápění. Dále spotřeba zemního plynu stagnuje v sektoru služeb v rozmezí 45 až 48 PJ.

V krátkodobém až střednědobém období (přibližně do roku 2025) je tedy možné očekávat relativní stagnaci, která je výsledkem tlaku na relativní růst z titulu růstu naturální produkce průmyslových odvětví a kupní síly, vybavenosti a počtu domácností a energetických úspor ve všech těchto sektorech.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016 [pdf, 987 kB]

Zdroj: MPO

Za spalování těžkého topného oleje s nadlimitním obsahem síry dostala pokutu 150 tisíc korun společnost Papírna APIS s.r.o. z České Kamenice na Děčínsku. Spalováním nepovoleného paliva porušila podmínky integrovaného povolení, konstatovali inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem.

Firma topný olej používala ve své kotelně na výrobu technologické páry při produkci papíru. „Toto palivo převzala od dodavatele a spalovala ho ve svém zařízení i přesto, že v dokladech o prodeji bylo výslovně uvedeno, že se jedná o těžký topný olej s obsahem síry nad 1 % -  tedy více než povoluje příslušná legislativa. Provozovatel si tak musel být vědom toho, že při spalování tohoto paliva se dopustí přestupku, v tomto případě vědomého,“ komentoval případ Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem

V nedávné době Policie ČR řešila již druhý případ za posledních cca 10 let, kdy došlo v laboratoři při likvidaci dlouhodobě uskladněné chemikálie (konkrétně „Isopropylalkohol“) k silnému nečekanému výbuchu s následným těžkým (devastačním) zraněním manipulující osoby. V obou případech stojí za výbuchy samovolný vznik vysoce nebezpečné peroxidické sloučeniny triacetontriperoxidu (dále jen TATP) v dlouhodobě uskladněném načatém balení isoproplyalkoholu v laboratorních podmínkách.

TATP je výkonnou třaskavinou s vysokou iniciační mohutností i vysokou brizancí na bázi cyklického organického peroxidu, která je velmi citlivá k mechanickým podnětům (tření, náraz apod.) i k vyšší teplotě. Její případné průmyslové využití je z tohoto pohledu velmi nespolehlivé a tím i značně rizikové, proto se ani průmyslově nevyrábí. Pro svou snadnou přípravu a tím, že je „neviditelný“ pro detektory určené pro detekci běžných trhavin na bázi nitrosloučenin je v hledáčku současných teroristů z řad radikálních islamistů, u nichž má přezdívku „Satanova matka“ ( Mother of Satan). Tato látka byla využita právě při nedávných teroristických atacích ve Francii (Bataclan) a v Belgii (Zaventem, Maalbeek).

Mimo případů této cílené výroby TATP v souvislosti s nelegální výrobou výbušnin se však může tato látka, popř. i jiné podobné typy citlivých peroxidů, tvořit samovolně jako nežádoucí autooxidační produkt v některých kapalných organických rozpouštědlech. Mezi tyto kapaliny vedle spíše vzácně se vyskytujícího diisopropyletheru náleží i mnohem frekventovanější isopropylalkohol. Právě v tomto rozpouštědle se může vytvářet v průběhu doby (léta až desetiletí, nejedná se v žádném případě o krátkodobou záležitost) TATP tehdy, když je balení načaté, větší část obsahu balení spotřebována (a nahrazena tak vzduchem, tedy potřebným zdrojem kyslíku pro jeho autooxidaci) a zbytek dlouhodobě uskladněn a nevyužíván (umístění na místě přístupném světlu a zvýšené teplotě tento proces urychluje).

Podstatou vzniku je již v minulosti popsaná oxidace isopropylalkoholu za vzniku acetonu a peroxidu vodíku (dokonce na to existuje i výrobní postup výroby peroxidu vodíku podle fy. Shell Chemical Co., USA), kde právě následná reakce vznikajícího acetonu s peroxidem vodíku je zdrojem nežádoucí tvorby TATP. Jedná se o proces, který v naší zeměpisné šíři není příliš v povědomí (oproti např. zámoří), a to ani u odborné veřejnosti, což mimo jiného koresponduje i s tím, že na etiketách balení isopropylalkoholu, na rozdíl např. od nestabilizovaného diethyletheru, není možnost takového nebezpečí uvedena (tj. chybí zmínka, že „může vytvářet výbušné peroxidy“). Obdobná je i situace v jeho bezpečnostním listu, kde opět není možnost nebezpečí tvorby peroxidů zmíněna (např. v oddílu „zacházení a skladování“ nebo v oddílu „stálost a reaktivita“). Pouze se zde všude zmiňuje jeho hořlavost či tvorba výbušných par ve směsi se vzduchem, což je pro všechny nižší alkoholy obecně známá a běžná vlastnost.

Naopak v zámoří je tato možnost v bezpečnostním listu pro isopropylalkohol zmíněna a zohledněna (např. v oddílu „Special Remarks on Explosion Hazards“), kde je uvedena možnost autooxidace v kontaktu s kyslíkem nebo se vzduchem za tvorby ketonu a peroxidu vodíku vedoucí v důsledku k tvorbě nestabilního nebezpečného peroxidu. Právě z tohoto důvodu je např. v USA isopropylalkohol (neboli 2-propanol) zařazený z hlediska možné tvorby peroxidů do patřičné skupiny a skladovaný by měl být v laboratorních podmínkách s vyloučením světla a tepla a ne déle než 12 měsíců po prvním otevření balení. Vůbec nejcharakterističtějším projevem tohoto nežádoucího autooxidačního děje je tvorba pevných produktů TATP v podobě bílých krystalů nebo povlaků. Je nutné si uvědomit, že samotný isopropylalkohol v odpovídající čistotě („čistý“ nebo „p.a.“) je totiž čirá bezbarvá kapalina bez jakýchkoliv náznaků zakalení, sedimentů či krystalických struktur. Takový případný nález by měl vždy indikovat co největší obezřetnost s následným vyžádáním přítomnosti pracovníka Pyrotechnické služby PČR.

Tento popsaný skrytý a dlouhodobý děj autooxidace isopropylalkoholu je velmi zákeřný, na druhé straně poměrně vzácný, protože ve valné většině balení se předmětný alkohol spotřebuje dříve, než dojde k vytvoření relevantního množství TATP v průběhu let či desetiletí. Je však zcela evidentní, že nelze riziko zcela pominout a nechat tak vystavit někoho trvalým následkům nebo smrti vlivem výbuchového úrazu, a to je to, co bylo základní motivací k sepsání tohoto článku z mé strany.

Závěrem bych si dovolil shrnout výše uvedené do několika mála doporučených opatření:

1. periodické vizuální kontroly načatých balení isopropylalkoholu, ale i dalších rizikových rozpouštědel schopných tvořit nebezpečné peroxidy (vedle výše zmíněných diisopropyletheru a nestabilizovaného diethyletheru např. i tetrahydrofuran, 1,4-dioxan a cyklohexen) – zvláštní pozornost věnovat zejména „starým zásobám“, kde je balení načaté a většina rozpouštědla spotřebována (více vzduchu než kapaliny);
2. nevystavovat načatá balení rizikových rozpouštědel účinkům zvýšené teploty ani intenzivního světla (uložit „za oknem na sluníčku“ je špatně);
3. v případě nálezu bělavých krystalických struktur či bílých povlaků uvnitř láhve rizikových rozpouštědel vyloučit manipulaci, která se stává extrémně nebezpečnou a přivolat specializovanou složku (Pyrotechnická služba PČR); na druhou stranu u některých dalších (z hlediska možné tvorby nebezpečných produktů nerizikových) kapalných chemikálií může v průběhu doby k tvorbě usazeniny docházet (typickým případem je vodný roztok formaldehydu 35 - 38 %, kde časem dochází vlivem polymeračního děje k tvorbě bílé usazeniny paraformaldehydu, který je však z hlediska možného výbuchu neškodný a pro manipulaci zcela bezpečný).

Cílem článku tedy nebylo vyvolat paniku v laboratořích (vzhledem k frekvenci případů), ale obezřetnost a rozšířit povědomí (vzhledem k možným následkům)!

Fotografie z míst výbuchů TATP vytvořeného samovolně v isopropylalkoholu:

Autor: pplk. RNDr. Ivo Beroun, CSc., Policie ČR, Kriminalistický ústav Praha

Dne 27. února bude evropský výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) hlasovat o prozatímní dohodě vyplývající z interinstitucionálních jednání o legislativním odpadovém balíčku tj. - rámcová směrnice o odpadech, směrnice o obalech a obalových odpadech, směrnice o skládkách odpadů a vozidel s ukončenou životností, baterie a elektroodpad a směrnice o elektronickém zařízení Skládka odpadů. Dnes se bude výbor zabývat směrnicí o ecodesignu. Směrnice integruje environmentální aspekty do návrhu výrobku s cílem zlepšit environmentální vlastnosti výrobku po celou dobu jeho životního cyklu. Detailní návrh programu výboru najdete ZDE

Metodický pokyn navazuje na Metodický pokyn sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčeného vodního útvaru při vydání povolení, souhlasů a závazných stanovisek vodoprávních úřadů vydaný dne 11. 4. 2016 pod čj. 20380/2016-MZE-15120, který upravuje procesní postup při posuzování možnosti vlivu záměru na stav vodního útvaru, a jehož základní scénář je graficky znázorněn v Základním schématu k uplatnění ustanovení § 23a odst. 7 vodního zákona. Účelem metodického pokynu je sjednocení a popis postupu při provádění primárního posouzení vlivu záměru na stav vodního útvaru, jehož cílem je určit, zda navrhovaný záměr může vést ke zhoršení stavu/potenciálu vodních útvarů nebo znemožnění dosažení dobrého stavu/potenciálu vodních útvarů.

 Metodický pokyn ke stažení ZDE
 

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas na dnešním Evropském dni průmyslu oficiálně oznámil cenu Evropské výzkumné rady zaměřenou na bezpečné a udržitelné baterie pro elektromobily. Cílem této iniciativy je vyvinout baterii, která bude mít kapacitu a dojezd srovnatelný s vlastnostmi aut se spalovacími motory a jejíž dobití bude trvat srovnatelně dlouhou dobu jako natankování běžných automobilů. Firma, která dokáže tuto baterii vyvinout nejrychleji, získá od Komise 10 milionů euro.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 300 tisíc korun developerské společnosti CONMACO MÍSEČKY s.r.o. za zničení části přírody – včetně rostlin zvláště chráněného hořce (hořepníku) tolitovitého -  v Horních Mísečkách v Krkonošském národním parku. Porušení zákona se firma dopustila při stavbě horských apartmánů.

Při kontrole na jaře roku 2017 inspektoři ČIŽP zjistili, že pracovníci vykonávající stavební práce pro společnost CONMACO MÍSEČKY navezli zeminu ze stavby i mimo místa vymezená Správou Krkonošského národního parku. „Povoleno bylo navážet zeminu na plochu cca 2000 metrů čtverečních, skutečný rozsah navážky však byl dva a půl krát větší, tedy přes 5000 metrů čtverečních. Pod nepovolenou navážkou o mocnosti až 10 metrů skončily nejen zákonem chráněné hořce, které má mimochodem KRNAP ve svém znaku, ale poškozena byla také louka s mokřadem a kořeny desítek smrků na okraji sousedního lesa,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Inspektoři firmě kromě pokuty uložili také opatření k nápravě. „Protiprávně vytvořenou navážku musí sankcionovaná společnost odstranit do konce června 2018. Naši inspektoři budou lokalitu dál pečlivě monitorovat. Nelze tolerovat, aby developeři kteří získali povolení stavět v horách, nerespektovali nastavené podmínky a svou činnost prováděli na úkor těch nejcennějších přírodních lokalit, jakými národní parky jsou,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Společnost CONMACO MÍSEČKY s.r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo v celém rozsahu. 

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Plzni uložili pokutu 550 tisíc korun společnosti T.G., a.s. za porušení zákona o obalech. Firma po dva roky zanedbávala svou povinnost zajistit recyklaci či využití obalů ze zboží, které dovážela z Německa a uváděla na český trh.

Společnost ze sousední země přivážela ve velkých objemech například kosmetiku, nápoje a potraviny. Ty rozbalovala a následně prodávala ve svých prodejnách v příhraniční oblasti. „Vzniklo tak poměrně velké množství – celkem 130 tun – papírových, plastových a skleněných obalových odpadů. Povinností firmy bylo přihlásit se do seznamu zpětného odběru nebo využití odpadů z obalů. Tuto povinnost mají všechny subjekty uvádějící na český trh nebo do oběhu balené zboží – tedy výrobci i dovozci. Firma T.G. to však neudělala a tím porušila zákon o obalech. Jeho smyslem je, aby odpady z balených věcí neskončily bez užitku na skládkách,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Po kontrole se už společnost T.G. přihlásila do kolektivního systému pro recyklaci a využití obalů, který zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM a.s. „Plnit zákonné povinnosti je výhodnější, než se vystavovat možnému riziku další sankce. Jsme rádi, že firma při kontrole spolupracovala a nyní již své povinnosti plní. Pokuta tak splnila svůj výchovný účel,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP.