Obyvatelé Hradce Králové v loňském roce vyprodukovali 14 tisíc tun nevytříděného komunálního odpadu. To je o téměř 300 tun méně než v předchozím roce a oproti průměru v letech 2012 – 2015 dokonce o více než dva a půl tisíce tun méně. V celkovém objemu odpadů hradeckých domácností podíl vytříděného papíru, plastů a dalších složek recyklovatelného odpadu roste, aktuální čísla za odpadové hospodářství města potvrzují, že jeho obyvatelé stále více třídí odpad.

Město ve spolupráci se svozovou společností Hradecké služby před necelými dvěma lety zavedlo projekt Třídíme v Hradci. Díky němu dostaly domácnosti v rodinných domech barevné popelnice na papír, plasty a bio odpad. „V těchto lokalitách klesl objem směsného odpadu až na polovinu. Letos otestujeme rozšíření tohoto projektu i na sídlišti v bytových domech, kde jsme do bytů pořídili sady barevných tašek na tři základní komodity recyklovatelného odpadu,“ vysvětluje Jindřich Vedlich, náměstek primátora odpovědný za oblast odpadového hospodářství.

Před zavedením projektu na jaře 2016 byl průměr produkce směsného komunálního odpadu z hradeckých domácností 16 646 tun (průměr za roky 2012 – 2015), od té doby klesl na 14 011 tun v roce 2017. Množství vytříděného papíru vzrostlo z 1555 na 1719 tun, u plastu z 1249 na 1476 tun, u skla z 980 na 1119 tun a u biologicky rozložitelného odpadu ze 4852 na 5588 tun. Každý z obyvatel města vloni vytřídil 18,5 kilo papíru, 12 kg skla a 15,9 kilogramu plastu, v roce 2015 to bylo 15,8 kg papíru, 10,1 kg skla a 11,3 kg plastu. Směsného komunálního odpadu v průměru každý obyvatel vyprodukoval 158,7 kilogramů, v roce 2015 to přitom bylo výrazně více – 175,4 kilogramů. „Projekt Třídíme v Hradci má na těchto číslech zcela jistě svůj podíl. Bez iniciativního a pozitivního přístupu obyvatel k třídění odpadu by však město nezmohlo nic, za to jim patří velké poděkování. Jsem rád, že pro čím dál více domácností je třídění odpadu naprosto přirozené. Na městě je pak již jen zlepšování podmínek pro tento přístup k hospodaření s odpady,“ dodal Vedlich.

„Dosavadní výsledky projektu jsou vynikající už jenom z toho důvodu, že do projektu Třídíme v Hradci byla zatím zapojena pouze zhruba čtvrtina obyvatel města z jeho okrajových část, a i tak přinesly významné snížení množství komunálního odpadu a zvýšení vytřídění jeho jednotlivých složek, především plastů a skla. Biologicky rozložitelný odpad je nepochybně také vyšší, ale nedokážu posoudit, o kolik více neskončilo ve zbytkovém odpadu a kolik lze přisoudit vyššímu přírůstku zelené hmoty. Papír narostl nejméně, což je dáno jeho cenou ve sběrnách a školními sběry,“ uvedl odpadový hospodář města a ředitel Hradeckých služeb Radek Sokol.

Iniciativy a podpůrné projekty města a Hradeckých služeb v oblasti třídění odpadu v domácnostech mají přispět ke zvýšení podílu vytříděného odpadu a zároveň ke snížení množství směsného odpadu odváženého na skládku. „Cílem je udržet místní poplatek za odpad na současné výši, a to přesto, že se chystá zákon, který přinese výrazné zvýšení nákladů města za ukládání odpadů na skládky. Pokud poslanecká sněmovna přijme navrhované znění zákona, bude to pro Hradec Králové při současné úrovni produkce směsného komunálního a objemného odpadu znamenat teoretické navýšení nákladů v příštím roce o 11,3 milionu korun a v roce 2023 dokonce už o téměř 26 milionů,“ upozornil Vedlich.

V Hradci Králové je na veřejných místech a u rodinných domů 19.620 kusů nádob na separovaný odpad. Na 524 stanovištích s kontejnery o objemu 1100 litrů je 615 nádob na svoz papíru, 702 na svoz plastu a 287 kontejnerů na sklo. U rodinných domů v Hradci Králové je 9.740 hnědých popelnic na vytříděný bioodpad, 4671 žlutých nádob na plasty a 3401 modrých na sběr papíru. Další 204 nádoby jsou pak na sběr textilu, kovových obalů, nápojových kartonů vyřazeného elektro, kuchyňských odpadů a rostlinných olejů.

Stavba obchvatů kolem obcí by měla předcházet stavbě chystané spalovny odpadu v Horních Počaplech na Mělnicku. Zaznělo ve čtvrtek při veřejném projednávání vlivů chystané spalovny na životní prostředí. Zastupitelé obce Horní Počaply vyjádřili s projektem v současné podobě nesouhlas. I další obce podmiňují stavbu spalovny vyřešením dopravy. Místní se totiž bojí znečištění ovzduší i velké dopravní zátěže.

"V posudku by měla být uvedena podmínka, že nelze zahájit další jednání ve věci ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu), pokud nebude rozhodnuto o komplexním dopravním řešení v okolí," řekl starosta Horních Počapel Jiří Svačina. Pro obec bude spalovna podle něj spíš přítěží.

"Obec vydala nesouhlasné stanovisko s tímto záměrem a rovněž občané vyjádřili velký odpor. Pod peticí (proti spalovně) jsou podpisy více než 300 občanů obce. Názor obce a občanů by měl být respektován," dodal.

Zástupci dalších obcí z okolí uvedli, že zpracování odpadu se řešit musí. Se stavbou by obce souhlasily, bude-li v dokumentaci podmínkou stavba obchvatů obcí. Vyjádřili se tak třeba zástupci obce Bechlín, Libkovice pod Řípem nebo Cítov. Někteří navíc chtějí kolem obchvatu protihlukové stěny.

Jednání se zúčastnili i místní, dále zástupci ministerstva životního prostředí, firmy Energotrans a firmy ČEZ. Neslo se v bouřlivé atmosféře, účastníci z řad veřejnosti vyvěsili v sále transparent "Stop spalovně" a výkřiky často vyjadřovali nesouhlas s přednesenými argumenty.

Lidé se ptali například na rozdíl ceny tepla, které vyrobí spalovna a uhelná teplárna. Vystoupil také člen neziskové organizace Arnika, který uvedl důvody, proč by měla být dokumentace ke spalovně přepracována. Zmínil, že vlivy spaloven na životní prostředí jsou podle Arniky výrazně vyšší, než uvádí dokumentace ČEZ k chystané mělnické spalovně.

Skupina ČEZ chce spalovnu uvést do provozu v roce 2024, argumentuje zákazem skládkování odpadů.

Zástupci Energotrans uvedli, že situaci ohledně dopravy v okolních obcích firma řeší se Středočeským krajem, nyní vzniká studie dopravních řešení. Za přínos spalovny považují částečnou náhradu hnědouhelných bloků elektrárny, jimž končí životnost. Spalovna by podle firmy ušetřila 3000 vagonů hnědého uhlí ročně. Pozitivní dopad by měla i na zaměstnanost v regionu.

Nárůst nákladní dopravy by byl podle zástupců projektu jen v jednotkách procent, už teď prý totiž obcemi projíždějí jen kamiony mířící na skládky.

Lidé z Mělnicka podepisují od února petici proti stavbě takzvaného zařízení na energetické využití odpadu. Petice má víc než 1300 signatářů. Podle zástupkyně petičního výboru Hany Beranové silnice v obcích velký nápor nákladních vozů nezvládnou, Středočeský kraj zpracovává dopravní studii, podle které by měly vzniknout obchvaty okolních obcí.

"Ty ale často vedou jen pár metrů od obydlených domů, navíc ztratí hodnotu pozemky s poli. Třeba pro obyvatele Beřkovic a Křivenic je to osobní katastrofa," varovala Beranová. Navíc existuje riziko, že spalovna začne fungovat dřív, než obchvaty vzniknou. "Středočeský kraj má oproti projektu na spalovnu velké zpoždění," podotkla.

Středočeský kraj se stavbou souhlasí. "Kraj souhlasí s dokumentací k záměru Zařízení pro energetické využití odpadu v lokalitě Mělník - ZEVO Mělník za podmínky vyřešení dopravní prostupnosti v daném území," řekla mluvčí hejtmanství Nicol Lenertová.

Obyvatelé Středočeského kraje vyprodukovali ve srovnání s jinými kraji České republiky v roce 2016 nejvíce komunálního odpadu, a to 529.175 tun. Středočeský kraj byl v roce 2016 zároveň ale nejlidnatějším krajem ČR. Obyvatelé republiky vyprodukovali dohromady téměř 3,6 milionu tun komunálního odpadu.

Pro a proti: Spalovna v Mělníku

Pomoc životnímu prostředí, nebo jeho devastace? Nad projektem mělnické spalovny odpadu se přou dvě skupiny a obě argumentují ekologií. Zastánci tvrdí, že vybudování obřího provozu pomůže řešit problém s odpadky v době, kdy bude celostátně zakázáno je vozit na skládky. Podle odpůrců spalovna zamoří vzduch nebezpečnými látkami a zatíží už tak přeplněné silnice dalšími konvoji kamionů.

Veolia Využití odpadů ČR zahájila začátkem března provoz nového zařízení na recyklaci plastů a hliníkových třísek v průmyslové zóně Kladno-Dříň. Záměrem je v souladu s principy oběhového hospodářství zvýšit míru recyklace a opětovného využívání odpadů a snížit tak spotřebu primárních zdrojů. Ročně může zařízení přijmout až 20 000 tun odpadů.

Zařízení je určeno ke sběru, výkupu a využití odpadů. Souhlas k provozování vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Areál zařízení se stává z haly na zpracování odpadů, čistírny odpadních vod, neutralizační stanice a administrativní budovy.

V hale na zpracování odpadů se nachází technologie na drcení plastů a briketování neželezných kovů. Dále zde probíhá separace a demontáž vyřazených zařízení.
Recyklují se zde a pro další využití připravují plasty a hliníkové třísky. Využitelnost a čistota odpadů se zvyšuje ručním dotřiďováním a mechanickým rozebíráním vícedruhových odpadů na jednotlivé komodity.  „Z hliníkových třísek se procesem drcení, odstředění a lisování tvoří brikety, které se po roztavení ve slévárnách opětovně využívají pro výrobu materiálu. Vytříděné jednodruhové plasty se zpracovávají nadrcením na frakci, z níž se následně vyrobí regranulát, který v některých případech průmysloví zákazníci vyžadují navrátit i do vlastní výroby. V takovém případě odpad prakticky nevzniká, protože je využitý ve stejném výrobním procesu,“ upřesňuje Michal Stieber, jednatel a obchodní ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR.

Zařízení přineslo do regionu nové pracovní příležitosti. Ve dvousměnném provozu pracuje v hale na zpracování odpadů 12 zaměstnanců. Společnost Veolia Využití odpadů ČR plánuje využívat nové zařízení nejen pro své stávající zakázky, ale nabídnout zpracovatelské kapacity v Kladně i novým průmyslovým zákazníkům a dalším partnerům na území Prahy, Středočeského i Ústeckého kraje.

Z hliníkových třísek se procesem drcení, odstředění a lisování tvoří brikety, které se po roztavení ve slévárnách opětovně využívají pro výrobu materiálu.

K prvnímu dubnu by se Rada vlády pro udržitelný rozvoj měla opět přesunout pod ministerstvo životního prostředí. Prohlásil to premiér v demisi Andrej Babiš při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Jako důvody přesunu uvedl, že agendu vždy vedl ministr životního prostředí a že premiér - tedy Bohuslav Sobotka se radě nevěnoval. Strategický rámec Česká republika 2030 označil premiér v demisi za pouhý teoretický dokument, naproti tomu svou vizi O čem sním za lepší.


"No tak my tu agendu udržitelného rozvoje přeneseme z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí k 1. 4., a to z jednoduchého důvodu, že tu agendu vždycky řídil pan ministr životního prostředí, pan Brabec, i když to pan premiér měl, ale pan premiér se tomu nevěnoval. Takže v tomto směru se nic nemění a tu agendu - i pan ministr životního prostředí, dneska tedy místopředseda vlády, byl spolugestorem agendy udržitelného rozvoje, takže v tom není problém a tu agendu převezme pan Brabec, který vlastně to řídil i v minulosti. A ohledně agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, víte, to je takový teoretický dokument, ale my se k tomu samozřejmě hlásíme. Ale zkuste si přečíst tu vizi, co jsem já napsal, do 2035, ta je trošku lepší," uvedl premiér v demisi ve své odpovědi."

Zklamaná je Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky. "Považuji to za jasný signál, že Vaše vláda této agendě nedává takový význam, jaký jí náleží a přesunem na jedno z mnoha sektorových ministerstev způsobí její oslabení. Ať už bude Odbor pro udržitelný rozvoj pokračovat kdekoliv, nebude již pravděpodobně mít tolik prostoru pro uplatnění a rozvíjení Strategického rámce Česká republika 2030, za nímž stojí tým odborníků, široká konzultace a tři roky intenzivní práce. V době, kdy mělo dojít k praktickým akčním krokům vedeným tímto odborem, totiž dojde k jeho výraznému zeštíhlení a odsunu z centra vládnutí, které jako jediné může zajistit koordinaci této široké agendy," uvádí Jonášová v otevřeném dopise, kde žádá o přezkoumání rozhodnutí.

Udržitelné podnikání se stává nutností s ohledem na postupující degradaci životního prostředí, a tedy i úbytek zdrojů pro náš rozvoj. Téma udržitelného rozvoje je velmi komplexní, náročné na správu a je třeba ho mít na paměti při všech krocích, které naše společnost podniká, píše dále v dopise Jonášková.

Rada vlády pro udržitelný rozvoj vznikla v roce 2003 jako stálý poradní, iniciační a koordinační orgán vlády. Mirek Topolánek ji v roce 2006 chtěl úplně zrušit, díky jeho ministru životního prostředí Petru Kalašovi se ji podařilo uklidil pod ministerstvo životního prostředí, kde v tichosti směřovala k zániku. Bohuslav Sobotka ji v roce 2014 vrátil zpět na vládu. Během druhého působení na vládě se radě podařilo připravit a prosadit koncepční materiál ČR 2030, který se věnuje udržitelnému rozvoji. Jednou z jeho zajímavostí byla snaha pohlédnout na téma udržitelného rozvoje státu nadrezortně.

Mohlo by vás zajímat:

Poslanci navrhují obměnit členy Rady SFŽP (Ekonomický deník, 6.3.2018)

Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Ostravě uložili pokutu 300 tisíc korun společnosti R a V Kov s.r.o. Ta nesplnila nápravné opatření uložené v roce 2016.

V roce 2015 uložili ostravští inspektoři společnosti sankci 20 tisíc korun za nepovolené nakládání formou skladování s 2500 tunami plastového odpadu na pozemcích v k. ú. Bruntál. V lednu 2016 jí pak uložili nápravná opatření spočívající v odstranění nelegálně skladovaného plastového odpadu z dotčených pozemků a to ve lhůtě 150 dnů od data nabytí právní moci. „V roce 2017 jsme provedli kontrolu plnění nápravných opatření a zjistili jsme, že společnost R a V Kov s.r.o. uložené opatření nesplnila. V dané věci jsme jí tedy uložili pokutu 300 tisíc korun,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Společnost se sice proti uložené sankci odvolala, rozhodnutí však bylo odvolacím orgánem v celé výši potvrzeno.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti PMU CZ, a.s. se sídlem v Roudnici nad Labem za neprovádění zkoušek těsnosti chladicích zařízení na prodejnách masa a uzenin PROCHÁZKA. Porušení povinností v oblasti fluorovaných skleníkových plynů zjistili na prodejnách ve Žďáru nad Sázavou, Třebíči, Humpolci a v Ledči nad Sázavou. 

„Při kontrolách těchto provozoven v roce 2016 jsme zjistili, že nebylo provedeno několik zkoušek těsnosti chladicích zařízení ve stanovených půlročních intervalech. V některých případech nebyla kontrola provedena víc než rok,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě. Chladicí zařízení obsahují chladivo s označením R404A, které je zařazeno mezi významné skleníkové plyny a má vysoký potenciál pro oteplování klimatu. Z těchto důvodů uložili inspektoři pokutu za porušení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech.

„Smyslem pravidelných zkoušek těsnosti prováděných certifikovanými osobami je předcházení úniku sledovaných chladiv do ovzduší. Jedná se o jednu ze základních povinností provozovatele chladicích zařízení a jejím nesplněním stoupá riziko včasného neodhalení úniku chladiva,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP. 

Proti uložené pokutě podala společnost PMU CZ, a.s.odvolání k Ministerstvu životního prostředí, to ho však zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci o požadavcích na ekodesign v pohotovostním režimu, a v režimu vypnutého elektrického příkonu s termínem do 24. května. Cílem konzultace je shromáždit názory evropských občanů a organizací prostřednictvím průzkumu zahrnujícím obecné i specifické technické otázky. Výsledky veřejné konzultace budou zohledněny při přezkumu prováděcího nařízení Komise, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu

Evropská komise schválila ve čtvrtek strategii pro finanční systém, který bude podporovat unijní opatření v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje. Komise v tomto ohledu plánuje zavést jednotný klasifikační systém pro definování „udržitelných“ oblastí a určit oblasti, kde mohou mít udržitelné investice největší dopad. Dále plánuje vytvoření štítků EU pro „zelené“ finanční produkty na základě uvedeného unijního klasifikačního systému či vyjasnění povinnosti správců aktiv a institucionálních investorů přihlížet při investování k aspektům udržitelnosti a zpřísnění požadavků na poskytování informací.

Komise má rovněž zájem, aby pojišťovací a investiční společnosti radily klientům na základě preferencí v oblasti udržitelnosti. V neposlední řadě Komise navrhuje upravit pokyny týkající se nefinančních informací, aby byly více sladěny s doporučeními, která vydala pracovní skupina pro finanční informace související s klimatem zřízená v rámci Rady pro finanční stabilitu. Komise také prozkoumá proveditelnost nového nastavení kapitálových požadavků pro banky (tzv. zeleného podpůrného faktoru) v souvislosti s udržitelnými investicemi.

Další informace:

Nový akční plán EU podpoří financování ekologičtějšího a čistšího hospodářství

Postavit dům není jen tak, stojí to peníze, nervy a čas. Jan Chvátal se rozhodl, že pro rodinu postaví dům ze slámy, který bude zatěžovat přírodu co nejméně. Priorita se věnujeme i dalším pasivním domům, které se účastnily soutěže Pasivní dům 2017. Další chystanou novinkou jsou dotace na zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji. Peníze z Operačního programu Životní prostředí pomohou obcím i se zateplováním veřejných budov. K dispozici jsou miliardy na zateplení nebo třeba výměnu oken školky, sokolovny, ale i dalších budov ve vašem městě. V galerii projektů najdete tentokrát projekt sanace skály. Vedle toho vás čeká zajímavý mix zpráv ze zahraničí, ze světa technologií i z domova.

Dokument ke stažení:

PRIORITA 3/2018

Zdroj: SFŽP

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá poslance, aby odmítli pozměňovací návrh Jana Schillera k novele zákona o vodách. Ten nově zakazuje výrobním firmám čistit odpadní vody s obsahem nebezpečných látek na komunálních čistírnách odpadních vod (ČOV). Ty přitom dokážou odpadní vody z výroby vyčistit s vysokou účinností. Přijetí pozměňovacího návrhu by byl ničivý zejména pro menší podniky, které nemají jinou možnost nakládání s odpadními vodami.

SP ČR jednoznačně odmítá pozměňovací návrh v plném rozsahu. Ztotožňuje se tak s názory dalších poslanců, které zazněly během projednávání návrhu této novely zákona č. 254/2001 Sb.

„Návrh nereflektuje realitu. Pro firmy často neexistuje jiná rozumná alternativa, jak efektivně vyčistit své odpadní vody. To povede ke zvýšení nákladů a omezení výroby. Pro menší podniky může být přijetí novely i likvidační,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Návrh paušálně vylučuje možnost čištění odpadní vody z průmyslové výroby, potravinářství, ale i obslužnosti na komunálních čistírnách odpadních vod. Nově v nich totiž zakazuje čistit jakékoliv vody s obsahem nebezpečné závadné látky. Tyto látky ale zároveň zákon o vodách a prováděcí nařízení vlády č. 401/2015 Sb. povoluje, a jsou tak obsažené ve většině odpadních vod, které tyto podniky produkují. Příloha č. 1 vodního zákona zmiňuje různé druhy biocidů (tedy látek běžně používaných k chemickému čištění potravinářských i průmyslových rozvodů), amoniaku či zbytků kovů, mezi které patří i zinek.

Právě komunální čistírny odpadních vod dokážou tyto látky kvalitně odstranit. Využívají k tomu biologické čištění, navíc mají v souladu s požadavky nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nastavené velmi přísné limity pro jakost vypouštěných vod.

Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu je nebezpečné zejména pro menší podnikatelské subjekty, které nemají jinou možnost čištění odpadních vod.

Za opakované porušení zákona na ochranu ovzduší byla uložena už třetí pokuta, tentokrát 130 tisíc korun, podnikateli Petru Schneiderovi. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové zjistili, že ve svém rodinném domě v Jasenné na Náchodsku bez povolení znovu provozoval linku na výrobu dřevěných briket a po opakujících se pochybeních mu nařídili zastavení provozu.

Pro tento zdroj znečišťování ovzduší na průmyslové zpracování dřeva neměl podnikatel povolení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. „Nejedná se přitom o první pochybení pana Schneidera. Už v roce 2012 jsme mu za stejný delikt, tedy provozování zdroje bez povolení, uložili pokutu 25 tisíc korun. V roce 2015 mu pak kromě tohoto deliktu bylo prokázáno i neoprávněné nakládání s odpady. Do své provozovny přijal od různých subjektů ke zpracování celkem 1345 metrů krychlových odpadních dřevěných pilin. K nakládání s odpady v tomto zařízení ale neměl povolení,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Současně se třetí pokutou nařídili inspektoři ČIŽP podnikateli zastavit provoz. V současné době na briketovací lince už dál nesmí vyrábět. V polovině prosince Petr Schneider požádal Krajský úřad Královéhradeckého kraje o vydání povolení k provozu briketovací linky, v řízení zatím rozhodnutí nepadlo.

Od 1. března 2018 se použijí body 1, 2, 3 a bod 4a) přílohy nařízení (EU) 2017/1510, kterým se do přílohy XVII nařízení REACH vkládají nové záznamy.

Např. od 1. března 2018 jsou do přílohy XVII, dodatku 5, nově zařazeny položky týkající se olova: olověný prášek [průměr částic < 1 mm] a  celistvé olovo [průměr částic ≥ 1 mm].  V praxi to znamená, že dodavatelé olova jako látky a olova ve směsích – včetně pájky a jiných slitin,  obsahujících olovo nad příslušné koncentrační limity, musí před uvedením těchto výrobků na trh zajistit, aby obaly byly viditelně, čitelně a nesmazatelně označeny jako: "Pouze pro profesionální použití.“

Toto omezení se nevztahuje na architektonické olověné plechy, olověné baterie, olověné střelivo nebo jiné předměty obsahující olovo, pokud nejsou jinak omezeny v položce 63 přílohy XVII nařízení REACH nebo jinými právními předpisy.

Koncentrační limity pro klasifikaci olova ve směsích jsou uvedeny v  nařízení Komise (EU) 2016/1179, pro směsi obsahující prášek kovového olova je to pro koncentraci rovnou nebo vyšší než 0,03 % (specifický koncentrační limit) a pro směsi obsahující olovnatý kov v celistvé formě je to 0,3 % (obecný koncentrační limit).

Dokument ke stažení:

Nařízení (EU) 2017/1510 v angličtině

Nařízení (EU) 2017/1510

Nařízení Komise (EU) 2016/1179 v angličtině

Nařízení Komise (EU) 2016/1179

Zdroj: MPO

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2016/1179 ze dne 19. července 2016, kterým se mění příloha VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí. Nařízení vstoupilo v platnost v srpnu 2016 a použije se od 1. 3. 2018.

V souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 1272/2008, po předložení návrhů na nové, aktualizované nebo zrušené harmonizované klasifikace a označení některých látek a na základě stanovisek Výboru pro posuzování rizik (RAC) k těmto návrhům, se mění příloha VI uvedeného nařízení.

Např. u olova je třeba rozlišovat podle velikosti částic mezi práškovou a celistvou formou. Z toho důvodu byl zaveden specifický koncentrační limit (SCL) ≥ 0,03 % pro práškovou formu a pro celistvou formu platí obecný koncentrační limit (GCL) ≥ 0,3 %. U látek obsahujících měď je zařazena environmentální klasifikace.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací je požadováno od 1. března 2018.

V příloze VI byla ke k 1. 6. 2017 zrušena tabulka 3.2, která obsahuje seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek na základě kritérií stanovených v příloze VI směrnice Rady 67/548/EHS.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2016/1179

Nařízení Komise (EU) 2016/1179 - ENG

Zdroj: MPO

V současné době jsme v celé Evropské Unii svědky postupného přechodu k principům oběhového hospodářství napříč jednotlivými obory lidské činnosti. Tento přechod již dnes provází či v nejbližší době vyvolá celou řadu změn i v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod.

Asi nejvýznamnější změnou, kterou obor VaK prochází, je změna ve způsobu nakládání s čistírenskými kaly. V nedávné době přijaté vyhlášky mimo jiné výrazným způsobem zpřísnily mikrobiologické požadavky na kvalitu kalů, a to jak pro jejich aplikaci na zemědělskou půdu (s odloženou účinností od 1. 1. 2020), tak i pro jejich kompostování (platné již od roku 2017). Čistírenské kaly budou i nadále v centru pozornosti i kvůli stále častěji potvrzovaným nálezům těžkých kovů, farmak či antibiotik. Na druhé straně čistírenské kaly obsahují i nezanedbatelné množství cenných látek, například fosforu. Tato látka s výrazně omezenými celosvětovými zásobami byla zařazena na seznam kritických surovin, protože Evropa je závislá na dovozu fosfátových hornin často z geopoliticky velmi nestabilních zemí. I v případě, že v zemědělství není využit přímo upravený čistírenský kal, lze v něm obsažený fosfor na zemědělskou půdu aplikovat formou popílku, biocharu, kapalin vzniklých spálením, zplyněním či ideálně jako čistý produkt struvit, který vzniká srážením na fosfor bohatých toků (odpadní voda, kalová voda) na čistírnách odpadních vod. Z tohoto důvodu je důležité, aby chystaná revize nařízení o hnojivech umožňovala v budoucnu začlenit struvit a produkty na bázi popílku mezi zdroje recyklovatelných nutrientů. V současné době cenový rozdíl mezi fosforem získaným z fosfátových minerálů oproti fosforu z čistírenských kalů či odpadních vod je příliš velký, než aby recyklace fosforu mohla být uplatnit v širším měřítku. Nabízí se tedy změna společné zemědělské politiky EU, úprava zdanění dovážených surovin či naopak dotací alternativních zdrojů nutrientů pro zemědělská hnojiva. Čistírenské kaly mají rovněž velký a v ČR ne zcela využitý potenciál produkce tepla a elektrické energie ať už formou anaerobního vyhnívání a produkce bioplynu, či jejich termického zpracování.

Velký tématem bezesporu je i opětovné využívání vyčištěných odpadních vod. Vzhledem k neustále se zpřísňujícím požadavkům na kvalitu vyčištěných odpadních vod (za rostoucích nákladů) se přímo nabízí využívat vyčištěné odpadní vody všude tam, kde není potřeba kvalita vody pitné. Již dnes řada států ve světě opětovně využívá vyčištěné odpadní vody v objemu přesahují stovky mil. m3 za rok, nejdále v této oblasti v Evropě je Španělsko a Itálie. Velký potenciál využití vyčištěných odpadních vod lze spatřovat především v závlahách, rekreačním využití či v zemědělství. Je otázkou k diskuzi, zda má smysl na jedné straně za značných nákladů odstraňovat nutrienty z odpadních vod a následně tyto samé nutrienty ve velké míře aplikovat na zemědělskou půdu. Přestože obecné principy opětovného využívání odpadních vod jsou již dnes nedílnou součástí evropské i národní legislativy, bude nutné přesně definovat požadavky na kvalitu vyčištěných odpadních vod podle jejich zamýšleného využití. Urychlené přijetí evropské směrnice, která by stanovila minimální požadavky na kvalitu vyčištěných odpadních vod pro jejich další legislativně ošetřené využití, je více než žádoucí a potřebné.

S principy oběhového hospodářství se budeme setkávat i v oblasti pitných vod. Jedním z motivů Evropské komise při přípravě revize směrnice o pitné vodě je zvýšit povědomí obyvatel o ceně a kvalitě pitné vody z veřejných vodovodů. Přestože již dnes mají obyvatelé v ČR přístup k vysoce kvalitní pitné vodě, což je opakovaně potvrzováno srovnáním na celoevropské úrovni, je potřeba podpořit důvěru lidí k vodě z kohoutku. Nižší spotřeba balené vody totiž může českým domácnostem ušetřit stovky mil. Kč ročně. Současně lze takto významným způsobem snížit i množství odpadu tvořeného plastovými lahvemi a zátěž životního prostředí při jejich likvidaci.

Je zřejmé, že principy oběhového hospodářství nacházejí uplatnění i v oboru VaK. Tento přechod se však neobejde bez změny zaběhnutých schémat, legislativy či podpoře nejrůznějších pilotních projektů. V krátkodobém horizontu se můžeme potýkat s vyššími investičními a provozními náklady, v dlouhodobém pohledu se ale bez oběhového hospodářství z důvodu pouze omezených zásob přírodních zdrojů neobejdeme.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Zdroj: Odpadové fórum 3/2018