Ve dnech 11.-12.9.2018 se v Bruselu konal informační den zaměřený na aktuální výzvy pro rok 2019 v oblasti společenské výzvy 5. Prezentace z akce i záznam přednášek naleznete ZDE.

Agentura ECHA zveřejnila zprávu o přezkumu informací týkajících se používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářském olůvku. Ze zprávy vyplývá, že výše uvedené způsoby používání olova představují riziko pro životní prostředí a zdraví lidí.

Zpráva uvádí, že v důsledku lovu je v současné době v mokřadech v zemích EU ročně rozptýleno 5 000 tun olova. Z ostatních střeleckých aktivit, provozovaných mimo mokřady, se do životního prostředí ročně uvolní v zemích EU 14 000 tun olova, sportovní střelbou se do prostředí ročně dostává až 20 000 tun olova. Odhaduje se, že dalších 6 000 tun se ročně dostane do životního prostředí z rybářského vybavení.

Regulace by měla snížit úmrtnost ptactva v důsledku spolknutí broků a úmrtnost dravců, kteří požijí maso zvířat zasažených olověnými broky. Snížila by zdravotní rizika osob, které pravidelně konzumují zvěřinu zabitou olověným střelivem.

ECHA zjistila, že za olověné střelivo je k dispozici odpovídající náhrada z oceli, kterou lze použít ve většině loveckých zbraní a není výrazně dražší.  Náklady na změnu střeliva by byly pro jednotlivé lovce nízké.

Zpráva je odpovědí agentury ECHA na žádost Evropské komise o shromažďování informací o potenciálních rizicích použití olova pro lov v terénu mimo mokřady, terčovou střelbu mimo mokřady a pro plavidla a vybavení pro rybolov.

Původní článek naleznete na odkazu https://echa.europa.eu/cs/-/echa-identifies-risks-to-terrestrial-environment-from-lead-ammunition včetně dalších odkazů.

Zdroj: MPO

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Olomouci uložili pokutu 300 tisíc korun podnikateli Vladimírovi Pospíšilovi za porušení zákona o odpadech. K provedení úprav bývalé skládky komunálního odpadu v Blatci na Olomoucku použil téměř třikrát více odpadu, než měl povoleno Magistrátem města Olomouce.

„Na upravované místo navezl v letech 2013 až 2016 celkem 77 tisíc tun výkopové zeminy a směsných stavebních a demoličních odpadů. Povolení však měl pouze pro 26 tisíc tun. U části těchto odpadů – více než šesti tisíc tun - navíc neměl výsledky chemických analýz pro využití odpadů na povrchu terénu. Terénní úpravy prováděl bez schváleného provozního řádu zařízení k využití odpadů, čímž porušoval vydané magistrátní povolení,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc. Podnikatel také nevedl správně evidenci o nakládání s odpady, jak stanovuje zákon.

Při stanovení výše pokuty inspektoři vzali v úvahu hlavně to, že s odpady podnikatel nelegálně nakládal po relativně dlouhé období několika let. Přitěžující okolností bylo i velké množství odpadů, které byly na povrch terénu uloženy bez potřebných chemických analýz.

Vladimír Pospíšil se proti pokutě neodvolal a sankce tak nabyla právní moci.

O případném nápravném opatření rozhodne Magistrát města Olomouce.

Téměř 80 procent Čechů považuje sucho za závažný problém, pouze přes sedm procent si myslí opak. Osm z deseti lidí navíc očekává zhoršení situace se suchem v příštích 20 letech v případě, že by se stát aktivně nevěnoval řešení. Výsledky průzkumu dnes představili vědci z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Nejpravděpodobnější dopady sucha v příštích 20 letech jsou podle respondentů zvýšení ceny vody a potravin, úbytek vody v potocích, řekách, mokřadech či rybnících, zvýšené množství požárů nebo neúroda.

Téměř 77 procent účastníků průzkumu si přeje, aby sucho aktivně řešil stát. "Kroky státu v této oblasti podporuje více občanů než například řešení nízkých platů," řekl sociolog a spoluautor výzkumu Tomáš Chabada. Odpovědnost za řešení sucha by podle Čechů měly nést především ministerstvo životního prostředí, správy povodí, ministerstvo zemědělství a vláda.

Mezi opatřeními, kterými by stát mohl problém se suchem řešit, mají nejvyšší podporu využití dešťové i vyčištěné odpadní vody, tvorba přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, například remízků, mezí na polích a mokřadů, změna hospodaření v lesích a na zemědělské půdě nebo opatření pro zadržování vody ve městech.

"Veřejnost rozděluje názor na to, zda při vyhlášení sucha zvyšovat celkovou cenu vody či zavádět limity pro spotřebu vody v domácnosti. Rezervovaně pak Češi vnímají výstavbu přehrad, výsadbu zeleně na střechách budov a zvýšení ceny vody za nadměrnou spotřebu. Většina Čechů jednoznačně odmítá omezení dodávek vody pro domácnosti či trvalé zvýšení celkové ceny vody," doplnila environmentalistka a spoluautorka výzkumu Renata Svobodová.

Řada Čechů podle výzkumu už nyní šetří vodou v domácnostech například sprchováním místo koupání ve vaně, používáním zařízení na úsporu vody nebo zachytáváním dešťové vody k následnému využívání. "Potenciál má například hledání alternativ ke splachování pitnou vodou, s nímž nesouhlasí 71 procent veřejnosti," dodala Svobodová. Celkově se podle ní ukazuje, že s vodou šetrněji hospodaří starší lidé.

Průzkumu katedry environmentálních studií se zúčastnilo 2672 respondentů. Podrobné výsledky byly zveřejněny v nové knize Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí, jež je k dispozici i online. Rozhovory s respondenty se konaly už na přelomu roku. Nyní by podle vedoucího výzkumného týmu a psychologa Jana Krajhanzla znepokojení suchem bylo ještě větší.

Zdroj: ČTK

Ve Sbírce předpisů vychází Vyhláška č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Cílem novely vyhlášky je zavedení celoročního sběru BRKO a dále právní úprava zavádí nově povinnost obce zajistit místa pro odkládání jedlých olejů a tuků. Vyhláška má být platná od 1. dubna 2019, s výjimkou odděleného sběru olejů a tuků. Tato povinnost bude v platnosti o rok později, tedy 1. ledna 2020.

Text novely vyhlášky:

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 17 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 229/2014 Sb.:

Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se za slovo "zajistit" vkládá slovo "celoročně", slova ", a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku" se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta "V období od 1. listopadu do 31. března následujícího kalendářního roku může obec přizpůsobit nastavení četnosti svozu klimatickým podmínkám a množství produkovaných biologických odpadů.".

2. V § 2 odst. 2 se slova "Tato povinnost" nahrazují slovy "Povinnost podle odstavce 1".

3. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Obec je povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků. Jedlé oleje a tuky nesmí být soustřeďovány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady. Povinnost podle tohoto odstavce nelze splnit postupem podle odstavce 6.".

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Až 55 tisíc korun na zachytávání dešťové vody pro zalévání zahrady získají od 1. října 2018 domácnosti z celého Česka, nejen ty z úředně vyhlášených suchých oblastí. Nově se program Dešťovka také otevírá i lidem, kteří trvale žijí v rekreačních objektech.

Další mimořádně suchý rok mění podmínky dotačního programu Dešťovka. Program je společným projektem Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na podporu lepšího hospodaření se srážkovou a odpadní vodou v domácnostech. Majitelé či stavitelé obytných domů díky němu mohou ušetřit až 105 tisíc korun. Příspěvek na nejjednodušší systém, kdy nádrž zachytává srážkovou vodu jen k zalévání zahrady, byl doposud určen pouze pro domácnosti z oblastí postižených kritickým nedostatkem pitné vody. Nově o něj mohou zažádat domácnosti z celé ČR.

„Letošní extrémně suchá sezóna ukázala, že nedostatkem vody je postižena v podstatě již celá republika. Letošní srpen byl třetím nejteplejším od roku 1961, zásoby podzemních vod ubývají, podobně je na tom i povrchová voda v řekách či přehradách. Celkový roční úhrn srážek sice výrazně neklesá, ale zásadně se mění rozložení srážek v roce, kdy extrémní sucha střídají silné přívalové lijáky. Musíme proto vodu lépe využívat pro různé účely. To znamená např. akumulovat srážkovou vodu, abychom ji mohli hospodárně využít v době sucha,“ uvádí ministr Richard Brabec. „Proto nabízíme možnost pořídit si dotovanou nádrž k zálivce zahrady všem majitelům obytných domů napříč celou republikou. Jestliže se mohly dosud o dotaci ucházet domácnosti zhruba z tisícovky obcí, nyní mají šanci i obyvatelé v dalších zhruba pěti tisících obcí,“ dodává ministr životního prostředí Richard Brabec. Výše příspěvku na nejjednodušší dotovaný systém se přitom může vyšplhat až na 55 tisíc korun.

Vedle toho program přispívá i na další dva systémy, díky kterým lze srážkovou vodou také splachovat nebo lze recyklovat odpadní vodu z domácnosti. Mohou o ně požádat majitelé stávajících domů i novostaveb opět z celé republiky a na jejich zprovoznění získají až 105 tisíc korun.

Podporu z dotačního programu Dešťovka rezort rozšiřuje nejen plošně, ale i co do spektra příjemců. Nově mohou žádat o příspěvek na kterýkoliv ze tří podporovaných systémů i majitelé obytných rekreačních domů. Objekty musí ale sloužit k trvalému rodinnému bydlení. „Naší ambicí je investovat každou korunu co nejefektivněji do celoročního využití jiných vodních zdrojů, než je pitná voda. Posíláme tedy dotace tam, kde lidé skutečně potřebují vodu každý den a kde je efekt vynaložených peněz a úspora vody největší,“ vysvětluje ministr Brabec.

Co bude muset v tomto případě žadatel doložit, upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, z jehož rozpočtu je program financován.  „V případě rekreačních domů budou žadatelé předkládat jakýkoliv doklad o tom, že budova skutečně slouží k trvalému bydlení. Jde například o doklad o platbě za pravidelný odvoz odpadu, za spotřebu vody či energie. Případně bude možné doložit potvrzení starosty obce, že objekt žadatel užívá k trvalému bydlení. Potvrzení o trvalém bydlišti v tomto případě stačit nebude,“ říká Petr Valdman s tím, že program i nadále podporuje vedle majitelů rekreačních, rodinných a bytových domů, i vlastníky obytných částí zemědělských usedlostí.

Program od října přinese i několika dalších novinek. Dotaci bude možné uplatnit nejen na pořízení zcela nových nádrží, ale také na úpravu například nepoužívané jímky, do které lze následně srážkovou vodu zachytávat. Žadatelé, kteří budou systém instalovat do novostavby, budou mít nově na realizaci celého projektu dva roky. „K prodloužení lhůty jsme přistoupili z toho důvodu, aby stavitelé měli dostatek času na to zapsat stavbu do katastru nemovitostí,“ upřesňuje Petr Valdman a dodává, že se Fond stabilně snaží žadatelům zjednodušit a urychlit cestu k dotaci. Žadatelé budou moci například od října podat žádost s potřebnými dokumenty pouze elektronicky, přes informační systém programu nebo prostřednictvím datové schránky a ubyde dokumentů k doložení podpory.

Dotační program Dešťovka byl vyhlášen poprvé v dubnu 2017 v rámci Národního programu Životní prostředí. Na podporu udržitelného hospodaření s vodou zatím nabídl domácnostem celkově 340 milionů korun. „V současné době je v programu k dispozici zhruba polovina z původně vyhrazené alokace v druhé dotační výzvě, tedy 107 milionů korun. Dalších 100 milionů do programu přidáváme právě dnes. Čerpání budeme průběžně vyhodnocovat, a pokud bude potřeba, budeme hledat další finanční prostředky,“ shrnuje ministr Richard Brabec.

Dokumenty ke stažení:

Výzva č. 12/2017 - Dešťovka II ZDE

Středočeský kraj společně s firmou EKO – KOM připravil pro obce další z řady brožur, které jim dávají návod, jak efektivně nakládat s odpadem a přitom vyhovět platným nebo připravovaným legislativním normám. Radní nyní doporučili vydání publikace s názvem „Překládací stanice v odpadovém hospodářství“.

„Brožura vysvětluje důležitost překládacích stanic v odpadovém hospodářství obcí, počítá samozřejmě s tím, že po roce 2024 bude platit zákaz skládkování neupravených směsných komunálních odpadů,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství Miloš Petera. Publikace vychází v rámci dohody „Podpora recyklace a využití odpadů z obcí Středočeského kraje“, která je uzavřená mezi Středočeským krajem a společností EKO - KOM.

V rámci stejné dohody už vyšla například v březnu publikace „Komunální odpad po r. 2024“. Zpracovaná brožura o překládacích stanicích byla schválena Výborem pro životní prostředí a je nyní i Radou. V nejbližší době bude vydána v papírové podobě v počtu 1 200 ks a rozeslána jednotlivým obcím, zároveň bude k dispozici ke stažení na webových stránkách Středočeského kraje. Celkové náklady na publikaci dosáhnou maximálně 11 400 korun.

Jednou z největších výzev při snaze o sběr baterií je přimět lidi, aby s ním vůbec začali. V porovnání s odpadem velkých rozměrů se na baterie totiž jednoduše zapomene. Důležitá je neustálá osvětová kampaň, řekl Hans Craen, výkonný tajemník European Portable Battery Association (EPBA).

Podle norem Evropské unie mají členské země povinnost od roku 2016 odevzdat k recyklaci minimálně 45 procent baterií v oběhu. Za první rok platnosti tohoto nařízení se to podařilo jen 17 zemím, mimo jiné i České republice. "Od začátku jsme říkali, že takového cíle nebude možné dosáhnout ve všech členských zemích," poznamenal Craen. Je však podle něj pozitivní, že legislativní rámec v Evropě existuje. "Průmysl už dříve vedl různé iniciativy, nebylo to však do té doby začleněno do zákonů," doplnil.

Podle Craena je důležité udělat lidem sběr baterií co nejsnadnější, sběrná síť musí být co nejpřístupnější. Ocenil také, že v českém hotelu, v němž pobýval, byla krabička na prázdné baterie, a uvedl to jako jeden z příkladů zjednodušení sběru. "V některých zemích je také možné sbírat baterie ve školách, což je velmi dobrý způsob a zároveň se tím zvyšuje povědomí," uvedl Craen. Podle jednatele společnosti Ecobat Petra Kratochvíla to v České republice lze, například v Německu to ale možné není.

V třídění a recyklaci baterií je dlouhodobě na špičce Belgie, odkud Craen pochází. Vytřídí se tam zhruba 70 procent baterií. "Belgie má tu výhodu, že je to malá země s vysokou hustotou obyvatel. Je to i tradice, začínalo se s tím před 25 lety. Čím déle sběrový systém funguje, tím delší osvětu a propagaci to znamená," poznamenal. Sběr má v Belgii podporu i v legislativě.

Craen zároveň neví o vhodných ekonomických opatřeních, které by vedly k nárůstu recyklace baterií. "Uvažovalo se o zálohování, ale to nikdy nebude fungovat. Lze zálohovat produkty, které mají krátkou životnost. Přestože to tak na první pohled nevypadá, životní cyklus baterie od nákupu po odnesení na sběrné místo je podle docela přesných průzkumů asi čtyři a půl roku," poznamenal. Odstupňované daňové sazby, které navrhuje směrnice EU, se podle něj nevyužívají.

Podle směrnice členské státy musí zakázat uvádět na trh baterie a akumulátory, které obsahují více než 0,0005 procenta rtuti a 0,002 procenta kadmia. EPBA proti omezením v zásadě nic nemá, měly by však být založeny na technologickém a ekonomickém posudku. "Musí být jasně dané hodnocení ekonomických, technologických, finančních a enviromentálních důsledků tohoto zákazu," uvedl s tím, že o žádné konkrétní studii neví.

EPBA je asociací sdružující výrobce přenosných, tedy běžně užívaných baterií. Spolupracuje s asociacemi na národní úrovni v 19 evropských zemích, mezi něž patří i Česko. "Jedna věc jsou směrnice EU, ale ty je potřeba dobře implementovat do národních legislativ. Je tedy důležité, že máme spojence v národních asociacích," ocenil Craen. Asociace se zaměřuje zejména na oblasti legislativy, udržitelnosti a bezpečnosti.

Užitecnésemináře.cz se vás dopovlují pozvat na seminář UMISŤOVÁNÍ A POVOLOVÁNÍ PROVÁDĚNÍ STAVEB - ZMĚNY V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ V ROCE 2018, který se uskuteční dne 20. listopadu 2018 v Hradci Králové a následně v Praze dne 29. listopadu 2018. Podtitulem jsou: nové formy povolení a změny stávajících, obecná úprava podle stavebního zákona, speciální úprava podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a podle zákona o urychlení výstavby.

Cílem semináře je seznámit posluchače s koncepčními změnami, které přinesla velká novela stavebního zákona při rozhodování o umístění a povolení staveb.

Novelizace se dotýká především změn ve výkonu veřejné správy (změna příslušnosti stavebních úřadů), vedení společného řízení, integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do územního řízení nebo do společného řízení, změny koncepce v uvádění staveb do užívání.

Seminář se zaměří též na speciální úpravu povolování vybrané energetické infrastruktury podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, zejména na její poslední novelu provedenou zákonem č. 169/2018 Sb. (změny zákona č. 416/2009 Sb., nabyly účinnosti 31. srpna 2018, změny stavebního zákona nabyly účinnosti 1. září 2018).

!!JE POŽÁDÁNO O AKREDITACI SEMINÁŘE PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Seminář je určen:

všem účastníkům procesu povolování a realizace (provádění) stavební činnosti, především pracovníkům obecných, speciálních a jiných stavebních úřadů všech stupňů, rovněž pracovníkům investičních útvarů, inženýrských a projektových kanceláří, dále autorizovaným inženýrům a technikům činným ve výstavbě, autorizovaným architektům, pracovníkům zhotovitelských subjektů (stavebních firem).

TÉMATA PŘEDNÁŠEK:

• ZMĚNY VE VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY U OBECNÝCH, SPECIÁLNÍCH A JINÝCH STAVEBNÍCH ÚŘADŮ

• NOVÉ POJETÍ SPOLEČNÉHO ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ

• ZMĚNY V ÚZEMNÍM ŘÍZENÍ

• VEDENÍ ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ JAKO NAVAZUJÍCÍHO ŘÍZENÍ

• ZMĚNY U DALŠÍCH FOREM UMISŤOVÁNÍ (ÚZEMNÍ SOUHLAS, ZJEDNODUŠENÉ ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ, VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA)

• ZÁVAZNÉ STANOVISKO ORGÁNU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

• ZMĚNY U STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ

• ZMĚNY V OHLAŠOVÁNÍ STAVEB

• ZMĚNY U KOLAUDOVÁNÍ STAVEB, NÁVRAT KE KOLAUDAČNÍMU ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ

• SPECIÁLNÍ ÚPRAVA POSTUPŮ U VYBRANÉ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY PODLE ZÁKONA O URYCHLENÍ VÝSTAVBY DOPRAVNÍ, VODNÍ A ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY A INFRASTRUKTURY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ - SE SOUSTŘEDĚNÍM NA POSLEDNÍ ZMĚNY V PŘÍSLUŠNOSTI ROZHODOVAT O UMÍSTĚNÍ DOPRAVNÍCH STAVEB, ZAVEDENÍ MEZITÍMNÍHO ROZHODNUTÍ V RÁMCI ŘÍZENÍ O VYVLASTNĚNÍ URČITÝCH STAVEB, DALŠÍCH ODLIŠNOSTÍ PŘI POVOLOVÁNÍ INFRASTRUKTURY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ, ROZŠÍŘENÍ FIKCE SOUHLASU DOTČENÉHO ORGÁNU

• INFORMACE O PŘIPRAVOVANÉ REKODIFIKACI VEŘEJNÉHO STAVEBNÍHO PRÁVA

• úterý 20. listopadu, Hradec Králové - Kongresové centrum Aldis, cena: 1645,- Kč bez DPH, vice ZDE

• čtvrtek 29. listopadu 2018, Praha - Konferenční centrum CITY, cena: 1678,- Kč bez DPH, více ZDE

Pokud nedojde k okamžité nápravě, do roku 2050 bude svět ročně produkovat o 70 procent více odpadu. V nejnovější studii před tímto stavem varuje Světová banka. Důvodem bude zejména nárůst světové populace a rychlý proces urbanizace. Podle studie patří mezi nejproblematičtější druh odpadu plasty. Více ZDE

Další infromace:

What a Waste: An Updated Look into the Future of Solid Waste Management

Emisně nejnáročnějším druhem dopravy k zajištění mobility osob ve městech je individuální automobilová doprava. Naproti tomu elektrické druhy veřejné dopravy je možné vzhledem k nulovým přímým emisím považovat za zcela čisté, a to i přesto, že při výrobě elektřiny v závislosti na skladbě energetického mixu k znečišťování ovzduší dochází.

Množství emisí z automobilové dopravy (i z dalších druhů silniční dopravy) je kromě intenzity provozu ovlivněno skladbou vozového parku dle věku a pohonů a technickým stavem vozidel. Počet registrovaných osobních automobilů v ČR roste a koncem roku 2017 dosáhl 5,5 mil., v průměru tak vychází 1 osobní automobil na každé 2 obyvatele. Rekordní je automobilizace v Praze, kde se počet automobilů blíží počtu obyvatel, na 1000 obyvatel v Praze připadá 685 osobních automobilů.

Zcela zásadním aspektem emisní náročnosti je stáří vozidel, s jeho růstem produkce emisí exponenciálně vzrůstá a nejvyšší je u vozidel vyrobených před rokem 1992, které neplní žádný emisní standard. Pro ilustraci – zatímco dieselové osobní automobily splňující emisní normu EURO3, tedy vyrobené po roce 2000, produkují maximálně 500 mg NOx na kilometr, emisní norma EURO6, která vstoupila v platnost 1. 9. 2014, omezuje emise NOx na 80 mg na kilometr. U emisí suspendovaných částic je pokles emisí mezi těmito emisními standardy ještě výraznější, a to na desetinu. I když je možné zpochybnit soulad laboratorně deklarovaných hodnot s reálnými emisemi vozidel v provozu, kvůli čemuž jsou v současné době vyvíjeny a zaváděny přesnější a reálnému provozu lépe odpovídající metody měření emisí, pokles emisní náročnosti vozidel s jejich modernizací je nepochybný.

Obr.1: Produkce emisí dieslovými osobními automobily

Zdroj: CENIA

Průměrný věk vozového parku registrovaných osobních automobilů v ČR stále stoupá a v roce 2017 dosáhl 14,6 roku, patří tak mezi nejstarší v EU. Vysoký průměrný věk vozidel je ovlivněn pomalým vyřazováním vozidel z registru a dovozem ojetých aut ze zahraničí, kde dlouhodobě tvoří více než 60 % dovezených automobilů vozidla starší než 10 let. Na první pohled vysoké číslo průměrného věku má však pro hodnocení emisí z automobilové dopravy pouze omezenou vypovídací schopnost, neboť značná část starých vozidel (3,4 mil. vozidel v registru je starších než 10 let) se v provozu vyskytuje jen velmi málo, případně vůbec. Dle terénního průzkumu zpracovaného pro ŘSD v roce 2015 byl průměrný věk osobních automobilů na komunikacích 8,5 roku, ještě nižší byl na dálnicích.

Množství produkovaných emisí se liší i dle jednotlivých pohonů. Poněkud více emisí NOx a suspendovaných částic, tedy látek nejvíce poškozujících lidské zdraví, produkují u stejného emisního standardu dieselová vozidla. Benzinový pohon je zase náročnější na emise CO a CO2, a to vzhledem k vyšší spotřebě paliva ve srovnání s naftovým pohonem.

Z celkového počtu registrovaných osobních automobilů v ČR v roce 2017 bylo 37,9 % vozidel na naftový pohon, v roce 2000 to bylo pouze 11 % vozidel. Tento vývoj byl způsoben rostoucí oblibou dieselového pohonu, a to nejen mezi soukromými uživateli, ale i při řešení obnovy firemních vozových flotil. V letech 2010–2016 se dieselové osobní automobily podílely více než 40 % na celkových prodejích osobních vozidel. Tento rozmach dieselů začal postupně klesat v roce 2017, v období leden – srpen 2018 už diesely tvořily jen 30,2 % nově registrovaných vozidel. Příčinou je reakce automobilek i zákazníků na stále přísnější emisní standardy, které se dotýkají nákladů a tím ovlivňují i ceny nových vozidel. Vliv má i zavádění nových nízkoemisních zón ve městech, jejichž podmínky pro vjezd lépe splňují benzinová vozidla.

Ve srovnání s konvenčními pohony mají nižší emise vozidla na zemní plyn (CNG a LNG), a zejména vozidla využívající elektrický pohon. Rozvoj elektromobility je však v ČR pomalý, hybridy zaujímaly v roce 2017 zhruba 1 % registrovaných nových osobních automobilů, elektromobily pouhé 0,1 %.

Obr: Vliv emisí z dopravy na zdraví a ŽP

Zdroj: CENIA

Bioplynový boom se odehrál hlavně během let 2008 až 2013. Jeho tahounem byla vysoká výkupní cena energie vyrobené ze zemědělských surovin. Návratnost investice v takovém případě dosahovala atraktivních sedmi let, někdy i méně. Cílem tehdy bylo vyrobit co nejvíc elektřiny a dodat ji do sítě. Dnes nadchází čas projektů, jak energii z již existujících bioplynových stanic lépe využít. Nabízejí se tři možnosti - využití odpadního tepla k vytápění budov, částečný přechod od kukuřice k biologicky rozložitelným odpadům a dodávání biometanu do plynovodní sítě. Více ZDE

Obyvatelé středočeské obce Horních Počapel v místním referendu vyslovili nesouhlas se stavbou spalovny komunálního odpadu ZEVO Mělník. Proti záměru bylo 94,5 procent hlasujících. Účast nebyla nejvyšší, jen 46,5 procent. ZEVO Mělník, jehož investorem je společnost ČEZ, má podporu Středočeského kraje a již schválenou EIA. Podle Miloše Petery, zástupce hejtmanky a krajského náměstka pro životní prostředí, bude kraj výsledek referenda respektovat, v přípravách záměru ale bude přesto pokračovat. Zvýšení nákladní dopravy je vyjma negativních dopadů na životní prostředí hlavním argumentem odpůrců spalovny. V současné době je realizován proces EIA týkající se právě dopravy.

Cílená konzultace se týká chemické látky hexyl 2-(1-(diethylaminohydroxyphenyl)methanoyl)benzoate; hexyl 2-[4-(diethylamino)-2-hydroxybenzoyl]benzoate (EC 443-860-6; CAS 302776-68-7) se používá v kosmetice a  přípravcích pro osobní péči. Návrh na harmonizovanou klasifikaci a označování byl zaslán příslušným orgánem SRN a byl již předmětem veřejné konzultace, která byla ukončena 12. ledna t. r.

Dne 4. září 2018 však obdržela ECHA od průmyslu novou informaci, včetně dvou nově provedených experimentálních studií na vodních bezobratlých.

Smyslem cílené konzultace, kterou ECHA zahájila dne 17. 09. 2018 je získání informací a připomínek k relevantnosti výsledků nových studií a jejich kvalitě. ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek, které se týkají předmětu cílené konzultace prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v sekci Cílené konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu do 1. října 2018. Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod v Praze vkročila do zkušebního provozu, který byl zahájen ve středu 19. září 2018. Linka plní nejpřísnější evropské směrnice a obyvatelům Prahy zajistí nejen lepší životní prostředí, ale také přispěje ke zlepšení kvality vyčištěných odpadních vod vypouštěných do Vltavy. Jedná se o největší investici hlavního města v posledních letech – celkově stála přibližně 6,6 miliardy korun včetně zkušebního provozu.

Zkušební provoz má za cíl ověřit schopnost Nové vodní linky plnit přísné parametry k vyčištění odpadních vod. Zároveň bude možné po ukončení zkušebního provozu Nové vodní linky ÚČOV v prosinci 2019 přistoupit k modernizaci a rekonstrukci Stávající vodní linky, která v současné době slouží hlavnímu městu Praze přes půl století.

Příprava Nové vodní linky byla zahájena v roce 2005. Pro její stavbu bylo vybráno ve veřejném výběrovém řízení v roce 2010 Sdružení ÚČOV Praha, kde stavební část Nové vodní linky zajištovaly společnosti SMP CZ a Hochtief CZ. Technologickou část následně zajistila společnost Suez International a WTE Wassertechnik. Vedoucím účastníkem celého Sdružení byla společnost SMP CZ.

Po zpracování dokumentace a získání stavebního povolení byla stavba zahájena 9. října 2015 a dokončena za necelé tři roky. „Jedná se o největší vodohospodářskou stavbu v Čechách za posledních 30 let. Byla nesmírně náročná, hlavně s ohledem na složité místní poměry. Vznikla ve stísněných podmínkách na Císařském ostrově a navíc z větší části pod úrovní hladiny řeky Vltavy. Dokončení této stavby za necelé tři roky byl hektický výkon. Jsme pyšní na to, že jsme byli u toho,“ popsal Martin Doksanský, generální ředitel SMP CZ.

Na Novou vodní linku je možné přivést bez problémů 50 procent odpadních vod z území hlavního města Prahy. Hlavním cílem doplnění ÚČOV Praha o Novou vodní linku je dosáhnout u tohoto objemu vyčištěných odpadních vod na jejím odtoku hodnotu celkového dusíku nejvýše 10 mg/l. Biologická část vodní linky je navržena tak, aby byla schopna na tuto hodnotu vyčistit odpadní vody až do nátoku 4 m3/s. Mimo to budou na mechanické části takzvaného hrubého předčištění při dešťových událostech čištěny další až 3 m3/s odpadních vod a po stanoveném snížení znečištění vypouštěny samostatně do vodního toku.

Potravinový odpad představuje potenciální riziko pro zdraví osob, zvířat a životní prostředí. Odpad z potravin vzniká v rámci celého potravinového řetězce. Potravinové odpady, které vznikají při získávání suroviny a výrobě potravin, zahrnují také odpady, které nejsou pro výživu vhodné, např. skořápky od vajec, kosti apod. Tyto cenné zdroje lze využít např. k nepotravinářským účelům. Potraviny, které jsou vyrobeny a určeny pro lidskou spotřebu a z různých důvodů se nezkonzumují, jsou významnou potravinovou ztrátou. Podle různých průzkumů nejvyšší podíl potravinových ztrát vzniká v důsledku plýtvání potravinami v poslední fázi potravinového řetězce – u spotřebitelů. Více ZDE

Zdroj: Zajimej.se