Rada a EP se shodly na nových pravidlech pro nakládání s odpady. Dohodou se členské státy zavázaly k jasným cílům v oblasti opětovného použití, recyklace a skládkování a k pravidlům pro lepší nakládání s různými toky odpadů. Dohoda by měla přispět k rychlejšímu přechodu k oběhovému hospodářství a k minimalizaci dopadu na planetu.

Předsednictví Rady 18. 12. 2017 dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP ohledně 4 legislativních návrzích balíku o odpadech. Legislativa o odpadech stanoví závazné cíle v oblasti omezování odpadů a aktualizovaná pravidla s cílem snížit produkci odpadů, zajistit lepší kontrolu nakládání s odpady, podporovat opětovné použití výrobků a zlepšit recyklaci ve všech zemích EU. Těmito novými cíli a pravidly by mělo být podpořeno rozvinutější oběhové hospodářství. Měly by rovněž vést k oživení růstu a tvorbě pracovních míst, k ochraně životního prostředí, podpoře udržitelnosti a ke zlepšení lidského zdraví a dobrých životních podmínek. K hlavním prvkům dohodnutého znění patří: jasnější definice klíčových pojmů v oblasti odpadů; nové závazné cíle v oblasti omezování odpadů na úrovni EU pro roky 2025, 2030 a 2035 (zahrnují podíl komunálního odpadu a recyklaci obalových odpadů, jakož i cíl pro rok 2035, pokud jde o komunální odpad ukládaný na skládkách); přísnější metody a pravidla pro výpočet pokroku při dosahování těchto cílů; přísnější požadavky na tříděný sběr odpadu, posílené uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady prostřednictvím ekonomických nástrojů a dalších opatření pro to, aby členské státy předcházely vzniku odpadů; minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce (výrobci v rámci těchto systémů odpovídají za sběr použitého zboží, jeho třídění a zpracování odpadu za účelem recyklace). Pro tento účel budou muset platit finanční příspěvek vypočtený na základě nákladů na zpracování. Po formálním potvrzení bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

Lepší využívání lesů a půdy má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů

Instituce EU se shodly na nařízení zabývající se vlivem půdy na emise skleníkových plynů. Návrh nařízení uznává úlohu půdy a lesů při zmírňování změny klimatu. Stanovuje nová pravidla pro započítávání a závazné povinnosti, aby užívání půdy a lesů v celé EU bylo udržitelnější a k životnímu prostředí šetrnější. Díky tomu by se mělo zajistit snížení emisí skleníkových plynů a lepší ochrana klimatu. Návrh nařízení by tak měl EU napomoci v jejím úsilí splnit závazky vyplývající z Pařížské dohody. Vzhledem k vzájemné souvislosti mezi oběma legislativními akty (nařízení o sdílení úsilí a nařízení o LULUCF - odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví) dojde k formálnímu přijetí tohoto právního předpisu až poté, co bude dosaženo dohody ohledně nařízení o sdílení úsilí (týká se snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích jako je stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, doprava (kromě letecké a námořní dopravy) a průmyslová odvětví).

Kompromisu Rady a EP o energetické náročnosti budov dosaženo

Energetická účinnost je jako jedna z 5 dimenzí energetické unie významným tématem evropské politiky v oblasti energetiky a klimatu, obzvláště s ohledem na to, že úspěšná energetická transformace hospodářství podle současných představ se bez snižování spotřeby energie neobejde. V tomto ohledu pak hrají zásadní roli budovy a stavebnictví, jež se podílí na koncové spotřebě energie až ze 40 % a je tak největším samostatným spotřebitelem. V této oblasti se tak skrývá značný potenciál energetických úspor, jelikož velká část fondu budov byla vybudována dříve, než začaly být zohledňovány moderní standardy energetické náročnosti a nesplňují tedy současné požadavky (jedná se přibližně o 75 % z nich). Ročně ovšem dochází k renovaci pouhých 0,4- 1,2 % budov.

V balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 proto Komise navrhla revizi směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, která by měla pomoci urychlit modernizaci evropského fondu budov, a připravit je na nástup nových technologií, jako například rozšíření elektromobilů.

Hlavními body návrhu směrnice má být:

• Vytvořené národních plánů pro dekarbonizaci budov s indikativními cíli do roku 2050

• Podpora informačních technologií pro řízení a kontrolu budov

• Rozšiřování infrastruktury pro elektromobilitu

• Vytvoření indikátoru chytrosti budov pro měření schopnosti budov využívat nové technologie a spolupracovat s elektrickou sítí

• Mobilizace veřejných i soukromých investic do odvětví

• Boj s chudobou

Výsledný návrh odráží spíše postoj Rady a členských států. Při jednání byly například ve hře konkrétní národní cíle pro roky 2030, 2040, i 2050, nakonec budou pouze vytvořeny indikativní národní strategie. Jednalo se také o podobě definice dekarbonizované budovy, či o závazné požadavky na automatizaci a řídící systémy budov – Rada však prosadila pohled, že chytré technologie by měly být spíše podporovány než prosazovány, po roce 2025 by tak měly být budovy vybaveny automatizačními a kontrolními systémy, ovšem pouze pokud to bude technicky a ekonomicky realizovatelné.

Značně zredukován byl rovněž původní návrh Komise, který počítal s tím, že nově postavené nebytové budovy (nebo i ty starší, pokud budou procházet rekonstrukcí) s více jak 10 parkovacími místy by měly zajistit alespoň 10 % parkovacích míst s možností nabíjení pro elektromobily. Místo toho bude tato povinnost platit pro budovy s více jak 20 parkovacími místy a bude požadováno pouze jedno nabíjecí místo. Podobně byly zredukovány i požadavky na přípravu infrastruktury pro další případné nabíjecí stanice.

Není proto divu, že se výsledná dohoda nesetkala s příliš pozitivním ohlasem. Komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete například prohlásil, že by právě v oblasti elektromobility uvítal daleko ambicióznější přístup, nicméně celkově uzavření dohody jako krok správným směrem.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu musí instituce ještě formálně schválit, poté může legislativa vstoupit v platnost.

EU spouští platformu pro uhelné regiony v transformaci

Komise 11. 12. 2017 oznámila spuštění nové platformy pro uhelné regiony procházející transformací. 41 takovýchto regionů napříč Evropskou unií čelí v současnosti vlivem změn v energetice a v politice ochrany životního prostředí zásadním sociálním a ekonomickým výzvám, spojených s budoucností po ukončení činnosti uhelného průmyslu. Postupný útlum uhelné ekonomiky by měl sice nahradit nárůst nových „čistých“ odvětví, a s ním by měly přijít i nové pracovní příležitosti, dosavadní zkušenosti však neukazují na to, že by z takové transformace měly těžit právě ty nejvíce zasažené regiony. Komise proto v balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 stanovila jako 1 z priorit sociální spravedlnost energetické tranzice, v jejímž rámci hraje podpora uhelných regionu velkou roli. Nová platforma je budována na základě již existujících aktivit EU – především kohezní politiky, která pomáhá regionům dosáhnout ekonomické transformace pomocí tzv. inteligentní specializace, tedy zaměření na konkrétní obory, v nichž má daný region komparativní výhodu. Platforma by měla spojit různé aktéry na všech úrovních (od evropské po tu regionální), aby mohli na těchto cílech společně pracovat. Komise již zahájila pilotní spolupráci s několika regiony: Trenčínskem na Slovensku, Slezskem v Polsku a Západní Makedonií v Řecku.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě uložili pravomocně sankce za nepovolené nakládání s odpady a poškození významného krajinného prvku celkem čtyřem subjektům. Ty porušily zákon o odpadech a o ochraně přírody a krajiny v souhrnné částce 1 503 600 korun. K porušení zákonných povinností došlo v průběhu roku 2016 v souvislosti s výstavbou v areálu transformovny v Mírovce nedaleko Havlíčkova Brodu.

Mezi společnostmi V-STAV A, spol. s r.o., Technické služby CZ s.r.o., PARPLANDO s.r.o. a podnikatelem Davidem Vašíčkem docházelo k nezákonnému předávání a nakládání s odpadní zeminou v celkovém množství více než 90 tisíc tun.

Společnosti V-STAV A byla uložena konečná sankce 300 tisíc korun za předání celkového množství zeminy osobám, které nebyly oprávněny k jejímu převzetí. Společnosti Technické služby CZ bylo uloženo 200 tisíc korun za převzetí odpadních zemin do svého vlastnictví, přičemž k tomuto úkonu nebyla oprávněna. Společnosti PARPLANDO bylo uloženo 800 tisíc korun za nakládání s odpadní zeminou v zařízení, které k tomu nebylo určeno, konkrétně došlo k jejímu navezení za účelem terénních úprav na pozemky v Havířské ulici v Havlíčkově Brodě. Stejný prohřešek spáchal i podnikatel David Vašíček, který uložil odpadní zeminu na pozemky v k. ú. Mírovka, tedy na místo, které nebylo k nakládání s odpady určeno. Za výrazně menší podíl uložené odpadní zeminy mu byla uložena sankce 20 tisíc korun.               

„Firmě V-STAV A a podnikateli Davidu Vašíčkovi byly navíc uloženy pokuty za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Za navezení více než devíti tisíc tun zeminy do údolní nivy vodního toku v lokalitě Melichov a škodlivý zásah do tohoto významného krajinného prvku dostala společnost V-STAV A sankci 180 tisíc korun. Podnikateli Davidu Vašíčkovi byla uložena sankce 3 600 korun za nepovolené pokácení stromů u rybníka v Melichově v souvislosti s navážkou zeminy,“ přiblížil složitý případ Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Havlíčkův Brod.

„Jednalo se o poměrně komplikovanou záležitost, kdy jsme museli rozklíčovat předávky zemin mezi jednotlivými subjekty. Nakládání s odpady na pozemcích, které k tomu nejsou určeny, představuje vždy riziko ohrožení životního prostředí. S odpady lze nakládat pouze v zařízeních k tomu určených, pokud je toto nakládání v souladu s předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví člověka,“ řekl k případu Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Už v roce 2016 uložili inspektoři v souvislosti s tímto složitým případem pokutu 150 tisíc korun společnosti PARPLANDO. Firma se dopustila rozsáhlého nepovoleného kácení dřevin na ploše 15,5 tisíce metrů čtverečních mezi ulicí Havířskou a Lihovarským rybníkem v Havlíčkově Brodě.

Svaz průmyslu a dopravy požaduje, aby Ministerstvo životního prostředí důsledně zvážilo, zda existuje dostatečné zákonné zmocnění k tomu, aby byl formou vyhlášky stanoven požadavek na zpracovávání tzv. naturového posouzení jako součásti posudku EIA. V samotném návrhu textu pak mj. požadujeme odstranit duplicitní či nadbytečné požadavky. Celé znění stanoviska je ke stažení zde.

Zdroj: SP ČR

Společnost PORR odstartovala rok 2018 dvěma novými kontrakty na polském trhu v celkové výši přibližně 148 milionů eur (621 milionů PLN). Získala zakázku na výstavbu protipovodňové retenční nádrže v povodí Kladské Nisy a staví úsek rychlostní silnice S7 z Mławy do Strzegowa.

Společnost PORR S.A. staví jeden ze čtyř naplánovaných úseků rychlostní silnice S7 v Mazovském vojvodství. Smlouva ve výši 106 milionů eur (446,2 milionu PLN), podepsaná s Generálním ředitelstvím silnic a dálnic (GDDKiA), zahrnuje úsek Mława-Strzegowo v délce 21,5 km. Projekt je realizován metodou “Design and Build”, tedy vyprojektuj a postav, a je částečně financován Evropskou unií.

Rychlostní silnice S7 propojuje velké oblasti kolem Gdaňska, Varšavy a Krakova a po dokončení bude jednou z nejdůležitějších tras v Polsku. „V roce 2012 naši pracovníci úspěšně vybudovali 18km úsek silnice S7. Nová zakázka společnosti PORR S.A. nyní opět dokazuje její vysokou technickou kompetenci v infrastrukturních stavbách,“ komentuje Karl-Heinz Strauss, generální ředitel společnosti PORR AG.

Protipovodňová ochrana v jižním Polsku

Po dokončení dvou modernizačních projektů na zvýšení ochrany před povodněmi v povodí Kladské Nisy bude PORR v této oblasti realizovat další zakázku. Pro územní vodohospodářskou správu ve Vratislavi (RZGW Wrocław) staví protipovodňové retenční nádrže v údolí potoka Goworówka nad vesnicí Roztoki. Na financování investice se podílí Světová banka.

„Výstavba nádrže zajistí protipovodňovou ochranu obce Roztoki a společně se stávající vodní nádrží Boboszów ochrání také vesnici Kladská Bystřice (Bystrzyca Kłodzka). Toto místo bylo obzvláště tvrdě zasaženo během jedné z největších polských povodňových katastrof v roce 1997,“ vysvětluje Piotr Kledzik, člen představenstva PORR S.A.

Protipovodňová nádrž o délce 750 m a maximální výšce 15,5 m bude vytvořena do 32 měsíců. Kontrakt zahrnuje mimo jiné posunutí a regulaci koryta potoků Goworówka a Nowinka. Projekt rovněž obsahuje utěsnění hráze a dna, stavbu přepadu vody a výpusti.

Přehled základních dat

Rozsah zakázky: stavba úseku rychlostní silnice S7 z Mławy do Strzegowa o délce 21,5 km

Objednatel: Generální ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA)

Dodavatel: PORR S.A.

Doba stavby: 34 měsíců

Objem zakázky: 106 milionů eur brutto (446,2 milionu PLN)

Rozsah zakázky: výstavba protipovodňové retenční nádrže „Roztoki Bystrzyckie“ v údolí potoka Goworówka

Objednatel: RZGW Wrocław

Dodavatel: PORR S.A.

Doba stavby: 32 měsíců

Objem zakázky: necelých 42 milionů eur brutto (174,85 milionu PLN)

Evropská unie se snaží vymanit ze závislosti na fosilních palivech i skrze podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. V budoucnu je tak potřeba počítat s postupným navyšováním podílu biosložek druhé generace v motorových palivech. To s sebou přináší řadu výzev a také příležitosti pro uplatnění některých odpadů. „Ambiciózní plán EU na snížení emisí CO2 ze spalování motorových paliv bude za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin jen velmi těžko splnitelný,“ říká Ing. Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací UniCRE.

Mohl byste nás seznámit s Unipetrol výzkumně vzdělávacím centrem (UniCRE), s jeho historií a posláním?

UniCRE je nezávislou výzkumnou institucí působící primárně v oblasti nezávislého výzkumu s tím, že hlavní část výzkumné činnosti je podporována z veřejných zdrojů. Menší část našich aktivit je alokována na smluvní výzkum, v rámci kterého poskytujeme odborné služby našim partnerům.

Výzkumné centrum je nástupnickou organizací vzniklou v roce 2016 z původního Výzkumného ústavu anorganické chemie. Ústav sdružoval výzkumné a vývojové centrum lokalizované přímo v Litvínově a zároveň výzkumné centrum orientované primárně na anorganickou chemii, které v současnosti stále pod hlavičkou UniCRE působí v Ústí nad Labem. Obě centra se zabývají základním výzkumem, ze kterého se snažíme přenést poznatky do pilotních projektů, ať už se to týká například testování nových katalyzátorů, vývoje obnovitelných složek paliv, nových spojovacích materiálů a jiných chemických specialit. Ve spolupráci s našimi partnery (UNIPETROL, a.s., VŠCHT v Praze) se snažíme realizovat a aplikovat provozní testy na již stávajících technologiích tak, abychom do budoucna byli schopni pro ČR zabezpečit výrobu pokročilých biopaliv.

V současnosti pracujete na mnoha mezinárodních projektech. Můžete představit projekt COMSYN?

Projekt COMSYN (Compact Gasification and Synthesis proces for Transport Fuels) se zaobírá transformací odpadní biomasy ve formě dřevní štěpky, případně slámy. Je to projekt, který se v prvé fázi zaměřuje na zplyňování dřevní hmoty s cílem připravit syntézní plyn. Ten je následně konvertován procesem tzv. Fischer-Tropschovy syntézy na směs uhlovodíků, kterou případně upravujeme tak, aby výsledné produkty mohly být přimíchány do motorové nafty, benzínu, leteckého petroleje, nebo LPG.

Našim cílem je na pilotních jednotkách ověřit, zdali jsme schopni za přijatelných ekonomických podmínek připravit produkt, který bude vhodnou alternativou pro pokročilá biopaliva druhé generace s tím, že bude splňovat velice přísné normy na cetanová čísla, resp. nízkoteplotní vlastnosti.

S jakým hlavním inovativním řešením přicházíte?

V první řadě jde o optimalizaci již známé technologie. Tento proces je velice dobře adaptován zejména v jižní Africe, kde je využíván právě k výrobě lineárních uhlovodíků. Naším cílem je využití obnovitelné suroviny s tím, že cena výsledného produktu by neměla přesáhnout 80 centů na litr paliva. Toto je hlavní inovativní záměr projektu – optimalizovat ekonomicky již známou a dostupnou technologii tak, aby v případě uvolnění produktu do daňového oběhu byl konkurenceschopný minimálně ke stávajícím palivům druhé generace, případně i vůči fosilním palivům, nebude-li aplikována dotace na pokročilá biopaliva.

Plánovaného snížení nákladů zhruba o 35 % by mělo být dosaženo zvýšením efektivity procesu a využitím odpadních surovin a tepla. Zefektivnění má být výsledkem optimalizace rychlosti procesu, snížení objemu materiálu a adaptace konverzních technologií s využitím optimalizovaných reaktorů vyvinutých společností IneraTec.

Koncept spočívá v malých a středních jednotkách umístěných blízko zdroje biomasy se začleněním do lokálních výroben elektřiny a tepla, kdy se počítá až s 80% energetickou účinností zužitkování biomasy. Uvažujete o pilotní jednotce v rámci ČR?

Zplyňovací jednotka a jednotka Fischer - Tropschovy syntézy je realizována společností VTT Technical Research Centre of Finland v jejich výzkumném centru v Helsinkách. O vzniku jednotky u nás se zatím neuvažuje. V případě prokázání smysluplnosti návrhu, zejména z hlediska ekonomiky, bychom pak uvažovali o výstavbě jednotky co nejblíže stávajících rafinérských struktur. V tu chvíli bychom se dostali do konkurence s již vystavěnými technologiemi, jako jsou dřevozpracující závody, bioplynové stanice nebo fermentační zařízení využívající dřevní hmotu.

Analyzovali jste tedy potenciál dřevní hmoty v ČR a nebojíte se, že této suroviny bude nakonec nedostatek?

Celý rozhovor čtěte v rubrice časopis Odpadové fórum ZDE

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Začátek lyžařské sezony závisí na tom, kdy se spustí sněžná děla. Čekat na přírodní sníh znamená prodělat. Vlekaři investují do technologií, které vyrobí umělého sněhu ještě víc. Vodu odebírají z potoků a řek, zatím zadarmo. Ministerstvo zemědělství však připravuje novelu vodního zákona, která by je donutila za vodu zaplatit. „Návrh řeší zejména problematiku sucha, jedním z podnětů budou zřejmě i platby za odběry povrchové vody pro umělé zasněžování,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír. Vlekaři se nechali slyšet, že v takovém případě zdraží skipasy. Více ZDE

Čtěte také:

• Studie: Při zasněžování sjezdovek přijde 40 procent vody nazmar (23.12.2017)

• Téměř třetina kontrolovaných ski areálů porušovalo vodní zákon (20.3.2017)

• Polemika: Umělé zasněžování – ano či ne? (10.11.2016)

Zdroj: iDNES.cz

Nizozemský výrobce nátěrů a chemikálií Akzo Nobel a provozovatel plynárenské sítě Gasunie plánují postavit největší závod na produkci takzvaného zeleného vodíku v Evropě. Firmy uvedly, že tak chtějí omezit emise skleníkových plynů. Zelený vodík vzniká elektrolýzou z přebytků elektrického proudu.

Závod má stát na severu Nizozemska. Bude využívat vodní elektrolyzační jednotku o výkonu 20 megawattů na přeměnu udržitelné elektřiny na vodík. To bude znamenat důležitý krok v rozšíření technologie, která je považována za zásadní pro snížení emisí oxidu uhličitého.

Průmyslové a energetické společnosti kvůli tlaku na omezení emisí oxidu uhličitého doufají, že se jim podaří využít nadbytečnou elektřinu z větrných a solárních elektráren k výrobě vodíku. Ten pak může být uskladněn a zpětně přeměněn na elektřinu nebo využit přímo v průmyslu.

"Tato technologie má obrovský potenciál," řekl agentuře Reuters ředitel pro energetiku v Akzo Nobel Marcel Galjee. "Tímto prvním krokem chceme ukázat reálné možnosti budování udržitelného průmyslu za využití zelené energie."

Plánovaný závod by měl produkovat kolem 3000 tun zeleného vodíku ročně. Ten by pak používala buď divize speciálních chemikálií Akzo nebo by se mohl prodat třetím stranám, jako jsou například přepravní firmy, které používají autobusy na vodík.

Obě společnosti chtějí v následujících měsících hledat potenciální kupce tohoto vodíku. Konečné rozhodnutí o projektu by mělo padnout příští rok. Náklady na výstavbu se očekávají v řádu desítek milionů eur.

Průmyslové závody v Nizozemsku v současnosti využívají ročně více než 800.000 tun vodíku vyrobeného ze zemního plynu. Výměnou tohoto vodíku za udržitelně vyrobený by se snížily emise oxidu uhličitého o sedm milion tun, upozornil Galjee. Mnohem větší potenciál však vidí v ekologické chemii.

Akzo Nobel je jednou z nejvíce energeticky náročných společností v Evropě. Firma uvádí, že obnovitelné zdroje teď pokrývají 40 procent jejich energetických potřeb. Do roku 2050 by chtěla být již bez emisí oxidu uhličitého.

Zdroj: ČTK

CENIA obsadí volnou pracovní pozici specialista či specialistka odpadového hospodářství. Místo je vhodné pro absolventy vysokoškolského vzdělání přírodovědného nebo technického směru (výhodou bude zaměření na odpadové hospodářství). U adepta se rovněž předpokládá přehled v problematice technické ochrany životního prostředí s důrazem na odpadové hospodářství a legislativu životního prostředí. Více informací ZDE.

• Zajistit udržitelný systém financování adaptace vodního hospodářství na klimatickou změnu bez negativních dopadů na konkurenceschopnost českého průmyslu.

• Na evropské úrovni prosadit v rámci přípravy nových směrnic EK týkající se oběhového hospodářství pozice a stanoviska české vlády, která neohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu a plně respektují hierarchii nakládání s odpady, tedy preferenci recyklace, zamezení skládkování a cíleného energetickému využití. Prioritou svazu v oblasti nakládání s odpady je udržení konkurenceschopnosti a zvyšování inovativní funkce průmyslu.

• Na národní úrovni neprodleně implementovat do odpadové legislativy, mj. nového zákona o odpadech, zákona o výrobcích s ukončenou životno stí a zákona o obalech, mechanismy zajišťující soulad s oběhovým hospodářstvím, například odklon od skládkování. Dále podpořit strukturované financování nezbytných investic, které musí být efektivní a návratné a dlouhodobě udržitelné. Cílem nesmí být pouhé čerpání (utrácení) prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

• Zpracovat prováděcí předpisy k zákonu o odpadech a k zákonu o výrobcích s ukončenou životností.

• Zajistit sjednocení statistik vykazování odpadů tak, aby firmy vyplňovaly pouze jeden dotazník a příslušné státní organizace (ČSÚ a MŽP) jednou poskytnutá data navzájem sdílely.

• Projednat s průmyslem nově vznikající a revidované BREF dokumenty s cílem zachování realistické regulace neohrožující konkurenceschopnost českého a evropského průmyslu.

• Zabezpečit (zrychlit proces) financování projektů odstraňování starých ekologických zátěží vyplývajících z uzavřených Ekologických smluv a dalších souvisejících právních dokumentů

V areálu lagun po chemičce Ostramo v Ostravě probíhají přípravné práce na odstranění zbylých 91 tisíc tun kalů. Zároveň byl spuštěn monitorovací systém kvality ovzduší, který má v kombinaci s dalšími opatřeními zabezpečit minimalizaci vlivu na okolí, zejména na obyvatele nedalekého sídliště Fifejdy. Monitoring a vyhodnocování údajů zajišťuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě.

Z dokumentace a závěrů odborných studií, tj. hlukové studie, rozptylové studie a hodnocení vlivů na veřejné zdraví vyplynulo, že významné vlivy z hlediska vlivů na veřejné zdraví jsou očekávány pro imisní příspěvky SO2 a pro pachové látky. Období se zdravotně nepříznivými a obtěžujícími podmínkami přitom nemusí tvořit ucelenou část dne, ale mohou se vyskytovat zcela nahodile v příčinném stavu lokálních atmosférických podmínek. Protože tyto stavy nelze s ohledem na různorodost uložených kalů z hlediska emisí SO2 předvídat, je nezbytné předejít možným překročením limitů a případnému vlivu na zdraví lidí prováděním kontinuálního monitoringu SO2 a dalších látek v areálu lagun Ostramo a zastavením těžby surových kalů, vápnění a homogenizace v případě zjištění významného nárůstu koncentrací.

Konkrétní opatření vychází z rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které stanovilo celkem 32 podmínek zaměřujících se hlavně na kvalitu ovzduší. První z nich je povinnost provozovat monitorovací systém znečišťování ovzduší v průběhu realizace záměru v podobě vlastního monitoringu zajišťovaného provozovatelem (AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.) a monitoringu zajišťovaného stabilními měřicími stanicemi kvality ovzduší v okolí. Měří se tak celkem na 10 místech, z toho 7 je v areálu lagun a 3 v okolí - na sídlišti Fifejdy, u ulice Výstavní v Mariánských Horách a u nádraží v Přívoze.

Štiplavě páchnoucí oxid siřičitý (SO2) se měří kontinuálně v areálu lagun a na zmíněných třech místech v městské zástavbě v okolí. Provozovatel musí neodkladně zastavit práce u homogenizace a zavápnění lagun v případě, že bude překročena hodnota průměrné hodinové koncentrace 1 200 μg/m³ z kontinuálního měření u SO2 na některém z měřících bodů u lagun. Práce také musí zastavit v případě, že bude překročena limitní koncentrace pro SO2 na třech stacionárních měřicích stanicích v Ostravě v hodinovém průměru kontinuálního měření ve výši 350 μg/m³ nebo ve výši 125 μg/m³ ve třech po sobě následujících hodinových průměrech.

Bezbarvý plyn zapáchající po zkažených vejcích - sulfan (H2S) se měří 3 krát denně v areálu lagun a kontinuálně na sídlišti Fifejdy. Provozovatel musí zajistit, aby v měřících bodech u lagun nebyla překračována hodnota imisní koncentrace H2S ve výši 1 500 μg/m³ stanovovaná jednorázově detekčními systémy a na stacionární měřicí stanici Fifejdy ve výši 150 μg/m³ v hodinovém průměru kontinuálního měření. Pokud budou hodnoty překročeny, musí se zastavit odtěžba, homogenizace i zavápnění obsahu lagun.

Z hlediska tuhých znečišťujících látek (TZL), které bývají na Ostravsku v zimních měsících hlavním problémem, musí provozovatel zastavit práce v případě, že bude v hodinovém průměru překročena limitní koncentrace u PM10 ve výši 150 μg/m³ na stacionární měřicí stanici Fifejdy.

Co se týče hluku, příspěvek hlučnosti z provozu na lagunách v denní době v podstatě zachová současné podmínky pro ochranu veřejného zdraví a ve vymezené oblasti nepředstavuje změnu současného hlukového klimatu. Provoz zdrojů hluku souvisejících s realizací záměru a s navýšením dopravy se tedy fakticky neprojeví. Realizace projektu se proto objektivně neprojeví ani v nepříznivém psychickém vnímání současného hlukového klimatu.

Podmínky stanovují i další omezení a provozní opatření s cílem minimalizovat dopady na životní prostředí, například maximální množství použitého páleného vápna (CaO) pro zapravování do ropných kalů (sludge) může být 90 t/den. Při přepravě odpadu musí být dodržena maximální rychlost jízdy vozidel v areálu lagun 10 km/h po zpevněných i nezpevněných areálových komunikacích. Automobilová doprava v areálu nesmí být provozována v době od 18:00 do 6:00 hodin. V areálu nejsou prováděny žádné práce a činnosti v době od 22:00 do 6:00 hodin.

Poslední podmínkou je povinnost průběžně zveřejňovat výsledky monitoringu ovzduší a měření pachových látek na internetových stránkách zhotovitele zakázky a státního podniku DIAMO. Zájemci se mohou kdykoliv podívat na aktuální stav v jednotlivých měřících bodech vnějšího a vnitřního monitorovacího okruhu na přehledné mapce na webových stránkách společnosti AVE nebo státního podniku DIAMO. Stupně znečištění jsou znázorněny barevnou škálou. Překročení stanovených limitů, při kterých musí dojít k zastavení prací, je signalizováno zobrazením červeného bodu.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí oznámila, že odstávce 8. 1. 2018 byl v systému ISPOP nasazen formulář Hlášení o produkci a nakládání s odpady a další formuláře k ohlašovacím povinnostem, ve kterých probíhá kontrola údajů vůči Registru zařízení (F_ODP_PROD_AV, F_ODP_PROD_EL, F_ODPRZ_BAT, F_ODPRZ_EL, F_ODPRZ_PNEU). Dále připomínáme, že v termínu od pátku 12. 1. 2018 (8:00) do čtvrtka 18. 1. 2018 nebudou systémy ISPOP a EnviHELP dostupné z důvodu plánované provozní odstávky, více ZDE.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je nezbytné novelizovat za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES. Z uvedené směrnice vyplývá pro Českou republiku především nutnost nově upravit obsahové náležitosti národního programu snižování emisí ČR a některé podmínky jeho aktualizace. Dále pak je třeba provést některé změny ve způsobu vypracování národních emisních inventur a emisních projekcí a jejich reportování a nově monitorovat také dopady znečištění ovzduší na ekosystémy. Více a dokumenty ke stažení ZDE. Termín připomínek je stanoven na 5. února 2018.

V minulém roce investovaly teplárny do lepšího čištění spalin ve svých provozech, do změny paliva či ekologických hořáků 1,7 miliardy korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly přes 20 miliard korun a budou pokračovat i letos. Směrnice EU z roku 2015 nařizuje do letošního prosince významně snížit emise i středním a menším teplárnám.

„Většina největších modernizačních projektů v teplárenství byla loni dokončena. Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší v uplynulých pěti letech přesáhly 20 miliard korun,“ řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek a dodal: „V příštích letech ještě proběhne modernizace středních a menších teplárenských zdrojů. Do roku 2022 bude pro splnění přísných emisních limitů vyplývajících z evropské legislativy potřeba investovat ještě několik dalších miliard korun.“

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění z tepláren i vzhledem k výrazným úsporám tepla pro vytápění a ohřev vody v domácnostech dokonce skoro dvacetkrát.

„Díky masivním investicím v posledních 5 letech se podařilo zásadně snížit podíl velkých zdrojů znečišťování na celkových emisích, rozhodujícími znečišťovateli jsou dnes v České republice jednoznačně doprava a lokální topeniště,“ upozornil Martin Hájek a dodal: „Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů.“

Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský. S ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich pokračující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.

Jen mezi lety 2014 a 2016 klesly v teplárnách provozovaných členy Teplárenského sdružení ČR emise oxidů dusíku o 23 %, oxidu siřičitého o 32 % a prachu o 36 %. V loňském roce byly vynaloženy nemalé investice, díky nimž došlo k dalšímu poklesu emisí. Pro srovnání: v roce 1990 se u nás při výrobě 1 GJ tepla v uhelných teplárnách vypouštělo kolem 2,6 kg emisí prachu, SO2, NOx a CO2. Po ukončení současné vlny modernizací to už bude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než 90 %.

Podíl sektorů na celkových emisích prachu PM2,5 v roce 2015 podle statistik ČHMÚ.

(Polétavý prach /PM z anglického názvu „particulate matter“/ je pojem pro pevné mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Polétavý prach způsobuje kardiovaskulární onemocnění, choroby dýchacích cest, snižuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. V důsledku navázaných těkavých látek může způsobovat rakovinu. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice PM2,5 - menší než 2,5 µm - ty se mohou dostat až do plicních sklípků.)

Státní podniky a příspěvkové organizace mohou vyčerpat z Operačního programu Životní prostředí až 250 milionů korun na zpracování podkladových analýz na státní a regionální úrovni. Dotace získají i na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území nebo na vybudování či modernizaci systémů předpovědní povodňové služby.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR dnes vyhlásily novou výzvu (č. 96) z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), která podpoří protipovodňová opatření. O dotaci se mohou až do 2. července letošního roku hlásit žadatelé z řad příspěvkových organizací a státních podniků.

Dotaci mohou čerpat na zpracování podkladových analýz na státní a regionální úrovni pro 2. období plánování dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES [1] a na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území.

„Kvalitně zpracované podkladové analýzy a nově zpracované podklady pro stanovení záplavových území jsou klíčové z hlediska bránění se povodním, dlouhotrvajícímu suchu, ale třeba i z hlediska ochrany půdy před erozí. Touto výzvou vycházíme vstříc státním podnikům povodí a investujeme do zlepšení povodňové ochrany,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Finanční podpora zároveň poputuje i na projekty budování a modernizace systémů předpovědní povodňové služby, budování a rozšíření varovných a výstražných systémů na státní úrovni. Ty umožňují např. včas upozornit na hrozící povodně, aby bylo možné neprodleně přistoupit k opatřením na ochranu majetku a lidských životů. Dotaci je možné získat rovněž na vytvoření digitálních povodňových plánů včetně naplňování sdílených databází Povodňového informačního systému.

Výzva s č. 96 je průběžnou nesoutěžní výzvou, ve které budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. „Úspěšní žadatelé mohou získat dotaci ve výši až 85 procent celkových způsobilých výdajů,“ upřesňuje Petr Valdman.

Prevence proti povodním je jednou z důležitých priorit OPŽP. „Od spuštění programu (rok 2015) jsme přijali celkem 438 projektů za více jak 1,2 miliardy korun. Jejich realizací budou před povodněmi nově ochráněny tisíce obyvatel měst a obcí,“ informuje Petr Valdman.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 96. výzvě

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik