V období od 19. do 25. listopadu 2017 proběhla návštěva moldavské delegace v České republice. Tato návštěva byla součástí řešení projektu zahraniční rozvojové spolupráce Harmonizace legislativy se směrnicí EU pro správu odpadních vod financovaného Českou rozvojovou agenturou.

Práce v rámci projektu jsou zaměřeny na pomoc Moldavsku, a to s přijetím a aplikací evropské směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, konkrétně na zpracování návrhu vymezení aglomerací nad 10 000 ekvivalentních obyvatel (včetně odhadu potřeb těchto aglomerací ke splnění požadavků směrnice – investic do městských kanalizací a čistíren odpadních vod) a variant návrhu vymezení citlivých oblastí. Zástupci moldavských institucí se zároveň seznamují s českým způsobem naplnění požadavků směrnice.

Pracovníci moldavského Ministerstva zemědělství, místního rozvoje a životního prostředí (toto ministerstvo vzniklo v létě roku 2017 spojením tří dříve samostatných ministerstev), moldavské Státní ekologické inspekce a státní agentury Moldavské vody (Apele Moldovei) se během týdenního pobytu v České republice, který navazoval na úvodní návštěvu před rokem, seznámili s několika příklady čištění odpadních vod.

Představeny byly čistírny odpadních vod v Kladně, v pivovaru Krušovice a v Ústí nad Labem a dotazy hostů směřovaly především ke způsobu, jakým provozovatelé státní správě vykazují údaje o provozu, a ke vztahům mezi vlastníky a provozovateli kanalizací a významnými producenty odpadních vod. Právě nastavení podmínek pro odvádění odpadních vod od významných průmyslových znečišťovatelů je v Moldavsku aktuálním tématem.

 Další část návštěvy tvořila setkání s různými orgány státní správy v oblasti ochrany vod. Svou činnost představil odbor životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav jako zástupce vodoprávního úřadu na obecním úřadě obce s rozšířenou působností, Krajský úřad Středočeského kraje i Oblastní inspektorát Praha České inspekce životního prostředí. S procesem plánování a s rolí státních podniků Povodí při povolování vypouštění odpadních vod se účastníci seznámili na Povodí Vltavy, s. p.

Na rozdíl od České republiky v Moldavsku Státní ekologická inspekce vypouštění odpadních vod nejen kontroluje, ale také povoluje. V současnosti se připravuje rozdělení těchto úloh podobně, jako je tomu v České republice.

V Moldavsku je zaveden jednotný systém podávání žádostí o povolení k vypouštění. Vlastník nebo provozovatel (nejčastěji podnik zřízený městem) podá žádost elektronicky pouze s některými přílohami a průběh jejího projednávání může sledovat krok za krokem na internetu. Inspekce musí získat vyjádření dalších stanovených institucí, bez nichž nemůže vydat povolení, a musí rozhodnout do stanovené lhůty, jinak se žádost automaticky považuje za kladně vyřízenou.

Státní ekologickou inspekci tvoří ústředí se třemi pracovníky pro vodu a ovzduší a 28 okresních inspektorátů, na nichž pracuje obvykle jeden až pět inspektorů pro všechny složky životního prostředí. Personální zajištění státní správy je tak nesrovnatelné s českými podmínkami.

CENIA upozorňuje uživatele, že možnost zažádat o přístup k testovací webové službě SEPNO pro napojení systémů 3. stran slouží vývojářům a programátorům, kteří připravují k napojení systémy 3. stran. Nejedná se přístup do testovacího prostředí systému SEPNO pro širší veřejnost (ani odbornou).

Ceny baterií musí klesnout o více než polovinu, aby elektrické vozy mohly konkurovat vozům poháněným spalovacím motorem. To se zřejmě stane v roce 2026, kdy by náklady na lithium-iontové akumulátory měly klesnout na zhruba 100 dolarů (2200 Kč) za kilowatthodinu. Vyplývá to z průzkumu Bloomberg New Energy Finance (BNEF).

Pozornost výrobců se přesunula z lithium-iontových baterií používajících kapalných elektrolytů na polovodičové baterie, které řeší potřebu bezpečnějšího a účinnějšího ukládaní energie. Automobilka Toyota Motor uvedla, že pracuje na komercializaci této technologie někdy po roce 2020. Britská firma Dyson chce vyrobit elektrické auto využívající polovodičové baterie do tří let. Dyson plánuje investovat do vývoje vozu jednu miliardu liber (28,8 miliardy Kč) a stejnou částku do vytvoření polovodičové baterie pro tento vůz. Tato investice by překonala částky investované dalšími výrobci elektrických vozů.

Největšími výrobci lithium-iontových baterií pro elektrické vozy jsou podle BNEF japonský Panasonic, čínská BYD a jihokorejská LG Chem. Akcie firem jako výrobce lithiové soli Stella Chemifa a Sociedad Química y Minera de Chile, která těží chemikálie včetně lithia, rostou. Z růstu poptávky po kovech používaných v bateriích těží také firmy jako japonská Tanaka Chemical, která vyrábí a prodává komponenty pro výrobu akumulátorů.

Průměrná cena vozů poháněných fosilními palivy je zhruba 28.000 dolarů (601.000 Kč). Toto číslo do roku 2030 podle odhadů BNEF zřejmě stoupne na 30.000 USD. Aby se elektromobily staly natolik levné, aby nahradily tuto flotilu, je potřeba, aby ceny baterií v příštích devíti letech klesly o 67 procent.

Vývoj "čistých" vozů však není jen o elektrických vozech. V Číně se díky podpoře vlády pomalu rozvíjí technologie vodíkových palivových článků a vláda je v této oblasti přístupná i zahraničním investicím.

Zdroj: ČTK

V obci Prakšice nedaleko Uherského Hradiště postavila skupina Solar Global velkokapacitní bateriové úložiště energie. Jedná se o vůbec první zařízení svého druhu v České republice. Baterie instalovaná Solar Global má kapacitu okolo 1,2 megawatthodiny (MWh) a elektrická energie, která v ní bude akumulovaná, bude využitelná při výkyvech distribučních soustav nebo při zvýšené poptávce po energii. Baterie o výkonu 1 MW dokáže zásobovat 150 domácností po dobu jednoho dne.

Akumulace energie snižuje zatížení elektrizační soustavy. Bateriová úložiště slouží pro akumulaci přebytků energie v síti z jakýchkoli zdrojů, zejména umožňují efektivnější využití energie z obnovitelných zdrojů.

„Bateriový systém bude ve větším množství akumulovat elektrickou energii ze slunce, aby byla k dispozici ve chvíli, kdy je nedostatek energie v síti a je potřeba elektřinu uvolnit. Nebo v případě, kdy je síť nestabilní či odolává obrovským výkyvům. V takových případech je akumulátor schopen spustit dodávku energie v řádu milisekund,“ říká Vítězslav Skopal, hlavní akcionář a zakladatel skupiny Solar Global. V průběhu prosince se bude baterie testovat a ostrý provoz Solar Global předpokládá v lednu 2018.

Úložiště v Prakšicích se skládá z kontejneru lithium-iontových baterií a dosahuje velmi vysoké účinnosti. „Transformátor umožní přeměnu střídavého proudu z nízkého na vysoké napětí. Předpokládaná doba životnosti bateriového systému je minimálně 5 000 cyklů. Jedním cyklem rozumíme jedno plné nabití a vybití,“ vysvětluje princip akcionář Solar Global František Smolka.

„V evropském i světovém měřítku není akumulace energie ničím novým, ve většině západních zemí jsou již baterie běžným poskytovatelem podpůrných služeb. Energetická revoluce je ve skladování elektřiny, obnovitelných zdrojích a elektromobilitě. S postupným utlumováním uhelné energetiky počítá i tzv. zimní energetický balíček EU,“ dodává Vítězslav Skopal.

Celkové náklady na výstavbu úložiště v Prakšicích přesáhly 20 milionů korun, investice byla podpořena evropskými fondy. Bateriový systém dodala nizozemská firma Alfen, která už 80 let nabízí inovativní energetická řešení.

Příští rok plánuje Solar Global realizovat výstavbu největšího bateriového úložiště ve střední a východní Evropě. Baterie o kapacitě 10 MWh vyroste u obce Ochoz v Olomouckém kraji a bude desetkrát větší, než systém v Prakšicích.

Na první pohled se může tato otázka jevit nanejvýš podivně. Proč se má Česká republika srovnávat s Izraelem, a nikoliv s jinými zeměmi Evropské unie, se kterými sdílíme stejné základní požadavky na kvalitu pitných vod a vypouštěných odpadních vod, či podobné geografické či klimatické podmínky. Dlouhodobé ignorování takto položené otázky však v žádném případě není na místě, neboť může mít pro samotný obor daleko větší důsledky, než si je dnes vůbec možné představit. Téma srovnání cen vody v ČR a v Izraeli totiž s oblibou často využívají především ti politici, kteří na tomto příkladu chtějí demonstrovat podle nich nedobrý stav v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou v ČR. Na základě této otázky se totiž veřejnosti přijímají a prezentují široké veřejnosti jednoduché a zevšeobecňující závěry. Více čtěte ZDE
 

Mohlo by Vás zajímat:

V čem se můžeme poučit od Izraele?

Zdroj: časopis SOVAK č. 11/2017

Autor: Ing. Filip Wanner, Ph.D.

Materiálem jsou popsány možnosti státu podílet se na případné těžbě a zpracování lithia na území ČR, dále jsou zde uvedeny možnosti státu podílet se na případné těžbě a zpracování lithia na území České republiky a v závěru materiálu je provedeno zhodnocení jednotlivých variant. Uvedené varianty se liší rozsahem majetkového propojení, možnými finančními benefity pro stát, ale i rozsahem finančních rizik. V úvodu materiálu je mimo jiné zdůvodněno, proč se níže uvedené státní podniky v minulosti aktivně nezapojily do osvojování ložisek lithia v ČR a zároveň je zde popsán současný stav osvojování ložisek lithia v ČR. Materiál byl zpracován ve spolupráci s odbornými pracovníky státních podniků DIAMO a Palivový kombinát Ústí. Termín připomínke je stanoven na 4. prosince 2017.

Dokument ke stažení:

Materiál

Příloha

A to do 23 jazyků členských zemí Evropské unie. Pokyny pro označování a balení v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 (verze 3.0) byly zveřejněny agenturou ECHA v červenci 2017. Překlad Pokynů do českého jazyka je dostupný na webových stránkách ECHA – ZDE.

Další informace:

• panel Pokyny

• Podpora ECHA - sekce Pokyny

Zdroj: MPO

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 250 tisíc korun společnosti, která zpracovává brambory. Minimálně od roku 2015 firma bez platného povolení vodoprávního úřadu vypouštěla odpadní vody z mytí a vaření brambor do povrchových vod Heroltického potoka. Porušila tím vodní zákon.

„Nedovolené vypouštění odpadních vod jsme zjistili letos v červnu. Znečištění zasáhlo zhruba 800 metrů potoka po proudu a provozovatel takto nelegálně vypustil přes 20 tisíc metrů krychlových odpadních vod,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Od roku 2015 do kontroly ČIŽP firma navíc neprovedla ani jediný rozbor, kterým by zjišťovala míru znečištění v odpadních vodách, jak jí ukládá zákon. „Odebrali jsme několik vzorků a ty prokázaly, že přípustné limity pro znečištění v povrchových vodách byly překročeny v některých ukazatelích dvacetkrát až padesátkrát,“ dodal Panský.

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence. Důvodem novelizace vyhlášky je nutnost provést novelu zákona o obalech č. 149/2017 Sb., jejíž příslušné body vstoupí v účinnost k 1. lednu 2018.

Novelou zákona o obalech č. 149/2017 Sb. bylo zavedeno ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou společností prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva. Důvodem byla nutnost sjednotit způsob ohlašování údajů z evidence obalů pro všechny povinné osoby podle zákona o obalech, a to samostatně plnící povinné osoby a autorizované obalové společnosti. Tím bude rovněž zajištěno potřebné shromažďování souhrnných údajů v oblasti nakládání s obaly a obalovými odpady v informačním systému odpadového hospodářství (ISOH). Autorizovaná obalová společnost dosud postupovala při ohlašování údajů z evidence pouze podle přílohy č. 4 zákona o obalech.

V návaznosti na zmocnění doplněné novelou do § 23 odst. 5 zákona o obalech jsou
do předmětné vyhlášky vkládána ustanovení, kterými se stanoví rozsah vedení evidence množství obalů a způsobů jejich využití a rozsah ohlašovaných údajů z této evidence pro autorizovanou společnost. Nejedná se však o zásadní změnu rozsahu ohlašování údajů z evidence autorizované obalové osoby, ale jde prakticky o přesun obsahu tabulky
z dosavadní přílohy č. 4 zákona o obalech do nové přílohy č. 5 předmětné vyhlášky.

Návrh dále odstraňuje některé nedostatky v jednotlivých přílohách vyhlášky, které se při aplikaci v praxi vyskytly.

Dokument ke stažení:

Platné znění

Materiál

Po úterním obsazení míst v odborných výborech Poslanecké sněmovny se včera výbory poprvé sešly a volily své předsedy. Hospodářský výbor povede předseda poslanců SPD Radim Fiala a výbor pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Potvrzení předsedů výborů mají poslanci na programu dnes. Avizujeme, že se můžete těšit na pohled paní Balcarové na životní prostředí v lednovém vydání časopisu Odpadové fórum.

Dana Balcarová pochází z Pardubic, od roku 1979 žije v Praze. Vystudovala SPŠE a Informatiku na VŠE Praha. Studovala Ekonomii životního prostředí na VŠE Praha a současně mezioborový předmět Globalizace a globální problémy na UK Praha. Prošla několika firmami, kde se na manažerské úrovni věnovala informačním systémům a databázím (Lidové noviny, Česká inspekce životního prostředí, SCIO, Hestia, o.s. …). Je živnostník v oblasti zpracování dat a pořadatelství enviromentálních osvětových akcí (Mikroklima, Den Země, Neděle bez auta …). Je místopředsedkyní iniciativy Krocan působícím na Praze 9, kde se věnuje ochraně zeleně, územnímu rozvoji a pořádání občanských akcí.

V komunálních volbách 2014 byla zvolena do zastupitelstva MČ Prahy 9, kde pracuje ve Finančním výboru, Komisi rozvoje území a Komisi ŽP a dopravy.

Dana Balcarová je členkou Republikového výboru České pirátské strany a garantkou programového bodu životního prostředí pro volby do PSP. Hlavním mottem programového bodu ŽP je „Šetrně k lidem – šetrně k přírodě“. Piráti staví politiku životního prostředí na přirozené motivaci, inovaci, respektu k přírodě a účasti veřejnosti. Uvědomují si význam kvality půdy, vody, vzduchu a života ve městech a obcích. Podpoří recyklaci odpadů a naopak chtějí postihovat negativní externality a zastavit nesmyslné dotace.

Přehled předsedů sněmovních výborů:

Od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě sice uběhlo více než šest let. Odborníci nyní řeší, jak naložit s milionem tun radioaktivní vody, která při havárii unikla. Ti se přiklánějí k jednoduchému řešení - radioaktivní vodu po částech vylít do Tichého oceánu. Voda byla již zbavena většiny radioaktivních prvků až na tritium, které je v malých dávkách neškodné. Dalším navrhovaným řešením je vyčkat do roku 2023, kdy bude množství tritia oproti dnešku poloviční. Nabízí se také radioaktivní vodu před vypuštěním výrazně zředit. Více ZDE

Zdroj: EURO

Indonéská firma s názvem Evoware si předsevzala nelehký cíl - chce zabránit znečišťování životního prostředí plasty, které se rozkládají dlouhé roky. Všechny jejich výrobky jsou proto vyrobeny z mořských řas a po použití se ještě ke všemu dají sníst. V jejich nabídce jsou například skleničky či kornoutky na zmrzlinu. V plánu mají například rozpustné sáčky na kávu a koření. Než budou moci reálně konkurovat plastovým výrobkům, však ještě s největší pravděpodobností chvíli potrvá. Jejich produkty jsou totiž až pětkrát dražší než ty běžně prodejné.

Zdroj: Novinky.cz

Koncem listopadu byla ukončena veřejná konzultace k pilotnímu programu ověřování environmentálních technologií (ETV). Přestože zatím nejsou závěry známé, je možné mnohé usoudit z prezentací ze 3. zasedání Řídícího výboru, které se konalo dne 28. září 2017. Na fóru proběhla výměna názoru mezi 30ti do ETV angažovanými experty.

Poradenská společnost ICF, která se podílela na nezávislém hodnocení pilotního programu, informovala o některých svých zjištění. Z hodnocení vyplývá, že až pro 75 % technologií podrobených ETV to znamenalo zásadní zlepšení stávajících výrobků na trhu. Ověřovací orgány jsou hlavními propagátory ETV. V některých zemích (Francie, Dánsko) vznikl národní program na podporu ETV. Některé organizace předpokládají, že ETV se projeví v prodejnosti výrobků již po dvou letech. Téměř v 60 % respondentů předpokládá, že díky ETV se jejich produkt odliší od konkurence, pomůže produktu na nových trzích, zvýší reputaci organizací a zvýší akceptaci produktu zákazníky. Téměř 70 % organizací uvažuje o vstupu na zahraniční trhy mimo EU. Téměř 45 % z nich díky ETV kontaktoval klient a u dalších 22 % se takové jednání očekává v nejbližší době.

V České republice se ověřováním environmentálních technologií zabývá České ekologické manažerské centrum, z.s. Podrobnosti najdete na webu www.Tretiruka.cz ZDE.

Zástupce ADEME (Francie) se pochlubil národním systém podpory ETV v podobě každoročních výzev. Pro projekty ETV to znamená podporu až do výše 70 % uznatelných nákladů pro mikropodniky. Pro malé střední podniky je podpora ETV obsažena ve Francouzského investičního programu budoucnosti. Pro experiment ETV bylo vybráno 5 MSP, výsledky se očekávají v průběhu roku 2018. Pro zajímavost náklady na ověření se ve Francii pohybují v rozsahu 18.000 eur až do 45.000 eur.

Společnost Re-Match Turf Recycling získala ověření ETV pro umělý trávník vyráběný z recyklovaných plastů. ETV ověření jí pomáhá ve strategických záměrech. Ještě letos vybuduje dvě výrobny v USA a do roku 2020 společnost předpokládá vybudování dalších 10 výroben po celém světě. Produkce umělých trávníků má podle této společnosti značné environmentální přínosy.

Alber Fischer, výkonný ředitel společnosti Yellow&Blue Investment Management B.V. (Holandsko) se zaměřením na investice v oblasti čistých energetických technologií, diskutoval o přínosu ETV při jejich strategickém rozhodování o budoucích investičních záměrech.

ETV4WATER PROJECT
Článek ETV4WATER PROJECT informuje o použití ETV v oblasti ČOV. Realizátoři projektu se zaměřili na zvýšení energetické efektivnosti ČOV v Norsku (Aquateam COWI) a Polsku (Gdaňsk Water Foundation). Podle realizátorů je projekt obohatil o nové poznatky a prokázal vhodnost použití ETV v oblasti čištění městských odpadních vod. Projekt byl financován z Bilaterálního kooperačního fondu financovaného Norskem.

ETV „THE RIGHT FIT“ FOR NEW pv MODULE SAFETY PRODUCT
Všeobecně je známo, že při požárech fotovoltaických panelů je problematické jejich uhašení, protože jsou pod napětím a není tak jednoduché je v tomto stavu vypínat. Procesem ETV prošel produkt PVStop od australské společnosti Solar Developments. Jde o vodou ředitelný polymer, který se v případě požáru nastříká na panel. Podle ředitele Forana, polymer není hořlavý, odolává ohni a není vodivý ani nepoškozuje fotovoltaické panely. Tímto způsobem se panely odpojují od systému. Obnova procesu vyžaduje sloupnutí povlaku, který je likvidován jako ostatní odpadem.

Zpravodaj ke stažení - ZDE

Pětileté prodloužení licence glyfosátu v pondělí odhlasovali zástupci členských zemí EU v Odvolacím výboru Evropské komise. Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje návrhy na omezení použití této účinné látky. V současnosti analyzuje možnosti, jaké může v rámci evropských pravidel využít.

„I přes prodloužení licence chceme snižovat používání glyfosátu. Změny, které tomu pomohou, zapracujeme do nyní připravované aktualizace Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR. Z konkrétních opatření v úvahu připadá například úplný zákaz neprofesionálního využití glyfosátu nebo omezení četnosti aplikace na stejném pozemku,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jednou z variant omezení využití glyfosátu je úplný zákaz jeho používání jinak než jako herbicidu včetně jakékoliv předsklizňové aplikace. Zemědělci jej nyní používají pro tzv. desikaci, tedy předčasné ukončení vegetace před sklizní. „Předsklizňové aplikace mohou být problematické kvůli krátké časové lhůtě do sklizně, rezidua pesticidů se pak mohou objevovat v potravinovém řetězci. Případný zákaz by se ale musel vztahovat na všechny účinné látky používané k desikaci, jinak hrozí, že by se glyfosát nahrazoval látkami, které mohou znamenat ještě větší riziko,“ uvedl ministr Jurečka.

Další návrh omezení počítá s tím, že by glyfosát mohli aplikovat pouze proškolení profesionální pracovníci, kteří vedou evidenci jeho použití. MZe zvažuje i zákaz používání glyfosátu v intravilánu obcí a na místech navštěvovaných veřejností. V zemědělství by mohl být glyfosát využíván pouze cíleně na ohniska vytrvalých plevelů (pýr, pcháč a další) namísto plošné aplikace.

Za posledních 6 let se podařilo omezit používání pesticidů v ČR celkově o 8 %. U glyfosátu je loňská spotřeba v porovnání s rokem 2012 o zhruba 309 tisíc litrů (téměř o 30 %) menší.

Rozsáhlou polemiku na téma náhrady glyfosátu najdete v novém čísle časopisu Odpadové fórum, které vychází již koncem koncem týdne!