Přírodní památka Na Plachtě 3 na jižním okraji Hradce Králové je na ploše deseti hektarů znečištěna odpadem, který sem byl navezen v 80. a 90. letech minulého století. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR chce ekologickou zátěž stavební sutí, asfaltem či lepenkou odstranit a postupně zde obnovit mozaiku mokřadů, luk a písčin.

Přírodní památka je unikátní florou a především faunou. Roste v ní na 720 druhů vyšších rostlin, 107 druhů hub, 69 druhů mechů a žije 2250 druhů živočichů. Z toho 107 druhů patří mezi ohrožené, silně ohrožené či kriticky ohrožené druhy, 19 druhů je evropsky významných. A to přesto, že v 80. letech tam bylo v plánu vybudovat panelové sídliště, stavaři položili kanalizaci, tůně zaváželi odpadem a vznikly divoké skládky.

Aby Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) mohla přistoupit k asanaci území, je nezbytné znát přesný rozsah odpadů a případný vliv na podzemní vody, na což nejlépe odpoví průzkum analýzou rizik. AOPK ČR je v současnosti před podpisem smlouvy s dodavatelem analýzy rizik, která se v terénu uskuteční během letoška. První vrtné a výkopové průzkumy začnou již po zimě. „Se znalostí množství a typů odpadů již budeme moci konečně přistoupit k odstranění staré ekologické zátěže a navrátit území přírodě,“ pochvaluje si Rusňák.

Haldy a kupy odpadů zarůstají náletem invazních dřevin, jako je akát, pajasan žlaznatý či pámelník. Náletové dřeviny by také komplikovaly průzkum, který má stanovit množství a charakter uložených odpadů. AOPK ČR proto nyní nechává tyto nálety plošné vyřezat. „Tak budeme moci obnovit mozaiku mokřadů, luk, pastvin a otevřených písčin, což je charakteristické pro tuto ochranářskou perlu východních Čech, kterou přírodní památka Na Plachtě bezesporu je,“ dodává Rusňák.

První zmínky o území Na Plachtě jsou z 15. století, kdy byly založeny rybníky Plachta a Jáma. V roce 1897 získala oblast rakousko-uherská armáda k vybudování vojenského cvičiště, které v letech 1918–1939 sloužilo i jako bojové letiště. Prohlubně specifické pro toto místo vznikly těžbou písku a vojenskou činností. Armáda území definitivně opustila v roce 2009. Přírodní památky Na Plachtě 1 a 2 byly vyhlášeny v roce 1998 a později sloučeny.

Ochrana území má velkou podporu i u veřejnosti. Petici za vyhlášení přírodní památky Na Plachtě 3 podepsalo na podzim 2008 čtrnáct tisíc lidí. Samotné vyhlášení následovalo v roce 2012. Nepovolení stavby silnice přes rezervaci do průmyslové zóny podpořila v roce 2020 petice s 9200 signatáři.

Hnutí Duha a Arnika podaly k soudu žalobu proti rozhodnutí jihočeského krajského úřadu o umístění zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) Vráto, které má stát u Českých Budějovic. Ekologické spolky kromě jiného uvádějí, že v rozhodnutí chybí například informace o možných nežádoucích látkách, které může spalovna produkovat. Spalováním odpadu by vzniklo teplo pro vytápění objektů v Českých Budějovicích, které jsou na síť napojeny. Více ZDE

Kávová sedlina nemusí letět rovnou do koše a tvrdé pečivo může najít i jiné využití než jen ve strouhance. Vědci z Mendelovy univerzity právě s těmito dvěma odpadovými surovinami experimentují ve svém školním pivovaru. Zbytky z kávy podle nich pivu dodají zdravé antioxidanty, staré rohlíky nebo chléb by zase mohly ušetřit slad, a přitom pivu neuberou na chuti. Více ZDE

Bezmála 19 tun nelegálního odpadu vezl v uplynulém týdnu kamion s maďarskou značkou směrující z Itálie přes hraniční přechod Wullowitz - Dolní Dvořiště do Olomouckého kraje. Odhalili ho jihočeští celníci, kteří řidiče zastavili v rámci pravidelných kontrol zaměřených právě na nedovolenou přeshraniční přepravu odpadů. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Chorvati nelegálně obchodovali se zdravotnickým odpadem

Tour de odpad. Muži objížděli Ostravu a vyhazovali stavební suť

Od srpna příštího roku začne v Česku platit právo na opravu. Nová pravidla, která přicházejí z dílny Evropské unie, mají za cíl prodloužit životnost spotřebičů, snížit množství odpadu a posílit práva spotřebitelů. Jedním z problémů, na který upozorňují odborníci, je nedostatek kvalifikovaných opravářů. Podle Hospodářské komory ČR na trhu chybí až 400 tisíc řemeslníků. Co vše se změní a jaké to bude mít dopady na každodenní život? Více ZDE


 

Kjótský protokol je mezinárodní smlouva k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Byl přijat v roce 1997 a v platnost vstoupil 16. února 2005, tedy přesně před 20 lety. Podepsané země se v protokolu zavázaly snížit emise skleníkových plynů. Cíle protokolu se ale naplnit nepodařilo a v roce 2016 byl nahrazen Pařížskou dohodou. Více ZDE

Společnost Coca-Cola zareaguje na americká cla na dovoz hliníku po svém. Generální ředitel James Quincey oznámil, že místo plechovek začne jeho firma preferovat plastové láhve. Díky tomu by se potravinářskému gigantovi mělo podařit zachovat zhruba podobné výrobní náklady, což by spotřebitelé nepocítili v nárůstu koncových cen. Více ZDE

 

V minulém díle se autoři legislativního podcastu INIVOR věnovali tématu, jak odděleně soustřeďovat textil v obcích v režimu odpadů. Tentokrát pro Vás mají něco speciálního. Přináší pohled z praxe, a to přímo od jednatele společnosti DIMATEX CS, spol. s r.o., pana Ing. Lukáše Killara – odborníka, který se aktivně zabývá sběrem a recyklací textilu, výrobou čistících hadrů a venkovního mobiliáře z profilů textilního kompozitu Retextil. V novém díle nsjdete odpovědi (nejen) na tyto otázky: Jak se na textil v režimu odpadů dívá provozovatel zařízení z praxe? Co se s vytříděným textilem z obcí děje? Je ekonomicky výhodné sbírat a zpracovávat textil? Jaká je kvalita vytříděného textilu? Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube.
 

Související:

• INIVOR díl dvanáctý: Obce a textil od roku 2025

• INIVOR díl jedenáctý: Časté chyby v ohlašování odpadů do ISPOP

• INIVOR díl desátý: Ohlašovací povinnosti z oblasti životního prostředí

• INIVOR díl devátý: Halloweenský speciál - příklady z praxe, které nás tento rok zaujaly

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025

• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí

• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec

• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Skladování nebezpečných odpadů má v ČR sto a jednu podobu. Včera nařídil například Krajský soud v Praze, aby byla zlikvidována skládka plná sudů se styrenovými smolami u Nelahozevsi, kde nebezpečný materiál není nijak zabezpečen. Vážnost problému rozebrala z pohledu chemičky Lenka McGachy, vedoucí Ústavu chemie ochrany prostředí na VŠCHT Praha.

Styren přítomný na nezabezpečené skládce může představovat významné environmentální riziko. Jako těkavá organická látka (VOC) se může postupně uvolňovat do ovzduší, přispívat k tvorbě fotochemického smogu a reagovat s oxidy dusíku za vzniku sekundárních polutantů, například ozonu. Dalším rizikem je možná kontaminace podzemních a povrchových vod.

Pokud skládka není dostatečně izolovaná, styren může kontaminovat vodní zdroje v okolí. I když má nízkou rozpustnost ve vodě, ve vyšších koncentracích může být toxický pro vodní organismy a narušit rovnováhu ekosystémů. Degradace styrenu a jeho polymerních derivátů může vést k perzistentním a toxickým produktům. Styrenové smoly mohou obsahovat látky negativně ovlivňující kvalitu půdy a vody. Mezi identifikované kontaminanty ve styrenových odpadech patří i polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jako fenantren nebo benzo[a]pyren, které mají karcinogenní potenciál.

Styren a jeho vlastnosti

Styren je jedním z nejpoužívanějších monomerů v chemickém průmyslu, sloužícím jako klíčová surovina pro výrobu polystyrenu, akrylonitril-butadien-styrenového (ABS) kaučuku a dalších polymerních materiálů. Během destilace styrenu, která slouží k odstranění nečistot a peroxidů vzniklých polymerizací, nebo při recyklaci a zpracování odpadů obsahujících styren, vznikají jako vedlejší produkt styrenové smoly. Složení a kvalita těchto smol se výrazně liší v závislosti na stupni oddestilování styrenu a přítomnosti stabilizátorů či ředidel. Obvykle obsahují polystyren vzniklý při destilaci, síru (používanou jako inhibitor polymerace), hydrochinony (inhibitor polymerace), nedestilovaný styren a řezný olej (pokud se používá ke snížení viskozity).

Nebezpečné vlastnosti a skladování styrenu

Styren je vysoce hořlavá kapalina s nízkým bodem vzplanutí (32 °C) a výraznou tendencí k spontánní polymeraci – exotermické reakci, která může probíhat nekontrolovaně a vést k nebezpečným situacím. Aby se polymeraci zabránilo, běžně se ke styrenu přidávají inhibitory polymerace.

Pokud teplota styrenu překročí 32 °C, polymerizace se může stát nekontrolovatelnou, což výrazně zvyšuje riziko exploze, a to i v případě, že je stabilizován. Z tohoto důvodu se doporučuje skladovat styren při teplotě pod 25 °C.

Zvýšená teplota představuje problém i během přepravy, jak dokládají případy explozí tankerů převážejících styren. Jedním z takových incidentů byla exploze na palubě chemického tankeru Stolt Groenland, ke které došlo 28. září 2019 v přístavu Ulsan v Jižní Koreji. Příčinou byla nekontrolovaná polymerace styrenu, vedoucí k prudkému nárůstu teploty a tlaku v nádrži, což způsobilo její prasknutí a následný požár. Tato událost podtrhuje rizika spojená s přepravou styrenu, zejména při nedostatečném monitorování teploty během transportu.

Zdravotní rizika
Styren má negativní vliv na nervový systém, přičemž vyšší expozice může způsobit bolesti hlavy, poruchy vidění či křeče. Dlouhodobé vystavení styrenu může vést k poškození jater, ledvin, krve, imunitního a nervového systému.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje styren jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka (skupina 2A), což znamená, že existují dostatečné důkazy o jeho karcinogenitě u zvířat, avšak omezené důkazy u lidí.

Autor: Michal Janovský / VŠCHT v Praze

Podle spolku Klimatická žaloba porušuje stát právo občanů na příznivé životní prostředí. V této věci se obrátil na Ústavní soud a požaduje, aby vláda přijala kroky ke snížení emisí. Správní soudy žalobu zamítly. „Stát nesměřuje ke klimatické neutralitě, “ kritizuje pro Český rozhlas Plus radní Klimatické žaloby Vincenc Bouček. „Česká republika plní své závazky z Pařížské dohody,“ nesouhlasí vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub. Více ZDE

Sladkovodní ekosystémy patří k nejvíce ohroženým biotopům světa. Tato skutečnost je výsledkem mnoha faktorů, které jednotlivě, ale samozřejmě i v kombinaci přímo ovlivňují degradaci sladkovodních ekosystémů. Největší problémy pro tato stanoviště představuje změna klimatu. Jejím následkem je vysychání a také mnoho antropogenních negativních vlivů, jako jsou eutrofizace, odvodnění, zavlečení invazních druhů a celková degradace životního prostředí [1]. Vzhledem k těmto skutečnostem patří druhy obývající citlivé vodní prostředí k nejvíce ohroženým druhům rostlin a živočichů na světě. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Novela zákona 114 o ochraně přírody a krajiny prošla 1. čtením: ochrana stromů ohrožených výstavbou, efektivnější druhová ochrana rostlin a živočichů a vyhlášení NP Křivoklátsko
 

V roce 2023 činilo množství komunálního odpadu vyprodukovaného na osobu v EU 511 kg, což je o 4 kg méně než v roce 2022 (515 kg) a o 23 kg méně než v roce 2021 (534 kg), což představuje pokles o 4,3 % během dvou let. Ve srovnání s rokem 2013 se množství zvýšilo o 32 kg. Dostupné údaje odhalují významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU. Nejvyšší množství komunálního odpadu na osobu vyprodukovali lidé v Rakousku (803 kg na osobu, údaje za rok 2022), Dánsku (802 kg, údaje za rok 2022) a Lucembursku (712 kg). Nejnižší množství odpadu na osobu vzniklo v Rumunsku (303 kg, údaje z roku 2022), Polsku (367 kg) a Estonsku (373 kg).  Více ZDE

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo informaci o energetické dovozní závislosti České republiky v rozmezí let 2013–2023.

Celková energetická dovozní závislost České republiky v posledním desetiletí měla rostoucí trend. Z hodnoty 27,9 % v roce 2013 vzrostla na hodnotu 41,6 % v roce 2023. Ve srovnání se zeměmi EU 27 patří Česká republika mezi země s nízkou energetickou dovozní závislostí (osmá nejnižší). Změny v diverzifikaci zdrojů související s válkou na Ukrajině vedly k tomu, že energetická dovozní závislost České republiky na Rusku meziročně klesla z 23,9 % v roce 2022 na 12,6 % v roce 2023.

Dovozní závislost pevných fosilních paliv postupně vzrostla z -10,1 % v roce 2013 na 14,9 % v roce 2023. Česká republika je téměř výhradně závislá na dovozu zemního plynu a surové ropy. Ukazatel dovozní závislosti u těchto komodit se pohyboval okolo hodnoty 100 % s meziročními výkyvy způsobenými změnou stavu zásob. Dovozní závislost v roce 2023 pro zemní plyn činila 100,1 %, pro surovou ropu 98,9 %.

Dokument ke stažení:

Energetická dovozní závislost České republiky

V platnost vstoupilo nařízení o obalech a odpadech z obalů, které zavádí nová opatření zaměřená na řešení environmentálních výzev způsobených nadměrným balením. Tato opatření povedou k výraznému snížení emisí skleníkových plynů, spotřeby vody a environmentálních nákladů v obalovém průmyslu. Nařízení rovněž vytvoří příležitosti pro recyklační a udržitelné sektory a bude krokem směrem k konkurenceschopnější, udržitelnější a cirkulární ekonomice EU. Cílem je podpořit recyklaci, snížit závislost na primárních zdrojích a propagovat opětovné použití a plnění obalů jako alternativu k obalům na jedno použití. Pravidla zlepší efektivitu recyklace a podpoří cirkulární využívání materiálů, což přinese nové obchodní příležitosti, pracovní místa a inovace v obalových řešeních.

 

Prezident USA Donald Trump po nástupu do funkce oznámil odstoupení od pařížské klimatické dohody. Kritické hlasy sílí i v dalších zemích včetně unijních, kde je dlouhodobě terčem Green Deal. „Myslím, že kdyby ta opatření nebyla pod hlavičkou Green Dealu, ale zvlášť, tak bychom 90 procent z nich všichni podporovali. Bojuje se proti několika málo věcem, které se nás dotýkají,“ říká pro Český rozhlas Plus exministr životního prostředí Ladislav Miko. Více ZDE

Indie se dlouhodobě potýká s vysokou zátěží kvality ovzduší, znečištěním vodních zdrojů i nedořešeným systémem zpracování odpadů. Poptávka po řešeních a technologiích v oblasti zelených a udržitelných technologií tak bude do budoucna dále narůstat. Indie je celkově šestým největším světovým trhem pro export environmentálních technologií, druhým pro sektory kontroly znečištění ovzduší a sektory pevného odpadu a recyklace, a pátým největším trhem pro hospodaření s vodou a nakládáním s odpadními vodami. Více ZDE