Podle odhadů MŽP se v ČR pouhých 17 % použitých PET lahví použije pro výrobu nových PET lahví. Z použitých plechovek nová plechovka nevznikne žádná. Taková je realita recyklace nápojových obalů v Česku. Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí, vyžaduje až o 95 méně energie a produkuje až o 80 nižší uhlíkovou stopu. Čísla však jasně ukazují, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. Řešením je zálohový systém, jenž opakovanou recyklaci obalů pro stejný účel zajistí, jako je tomu už v 16 zemích Evropy.
„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 %, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, narozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká. Jejich třídění v Česku vesměs vůbec nefunguje. Tři ze čtyř plechovek skončí rovnou v komunálním odpadu.“
V současném systému třídění sesbírala Česká republika podle dat společnosti EKO-KOM za rok 2023 pouze 30 % nápojových plechovek. A ani z těch sesbíraných nevznikla žádná nová plechovka. Pro sběr plechovek si musela u Evropské komise dokonce vyjednat výjimku, protože cíle 50% míry sběru v roce 2025 stanoveného pro všechny členské země EU nemá šanci dosáhnout.
Podle Havligerové však ani sběr tří čtvrtin plastových lahví ještě neznamená, že byly opětovně využité. Z toho, co se vytřídí, se zrecykluje pouze část a běžnou praxí dnes je, že v současném systému třídění vysbíraný materiál včetně nápojových obalů končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. „Plasty ze žlutých kontejnerů v drtivé většině končí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní a materiál je často kontaminován. Pro sběr plechovek nyní ve velké části země ani neexistuje infrastruktura. Většina materiálu tak skončí jako odpad na skládkách či ve spalovnách,“ říká Kristýna Havligerová.
Systém záloh pomůže k cirkularitě obalů
Zálohový systém v tomto Česku pomůže, podle odborníků i zahraničních zkušeností je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů. Z pohledu životního prostředí je právě uzavřená smyčka to nejlepší řešení. Dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá i v boji s litteringem. Například na Slovensku už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a PET lahve z přírody a veřejného prostranství téměř zmizely.
Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Další země se přidají v nejbližších letech a už v příštím roce, kdy zálohový systém spustí Polsko a Rakousko, bude Česko ze všech stran obklopeno zeměmi se zálohovým systémem. Uzavření koloběhů materiálu v okolních zemích zároveň znamená horší přístup k recyklátu pro české výrobce nápojů, kteří tak budou ve srovnání s evropskou konkurencí znevýhodněni.
„Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě formou downcyclingu – jako dále už nezrecyklovatelný produkt (například dětské pleny či koberečky do auta), nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky. My chceme opravdovou recyklaci, a ta nyní nefunguje,” uzavírá Kristýna Havligerová.
Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.
