Emise do ovzduší z tepláren díky masivním investicím do modernizačních opatření za poslední dva roky významně klesly. K největšímu poklesu došlo u emisí prachu, které byly loni oproti roku 2014 nižší o více než třetinu. Podíl energetiky na celkových emisích suspendovaných prachových částic je již nevýznamný a bude dál klesat. Jejich rozhodujícím zdrojem jsou domácí topeniště a doprava.

Téměř 19 miliard korun, které provozovatelé tepláren od roku 2013 do konce loňského roku investovali do modernizace a ekologizace provozů, přinesly významné snížení emisí všech znečišťujících látek. Mezi lety 2014 a 2016 klesly emise oxidů dusíku z tepláren provozovaných členy Teplárenského sdružení ČR o 23 %, oxidu siřičitého o 32 % a prachu o 36 %. V letošním roce byly vynaloženy další investice a došlo k dalšímu poklesu emisí, který by měl pokračovat ještě několik let.

„Teplárny přestaly hrát v celkovém znečištění ovzduší významnou roli a čelí striktním regulatorním požadavkům EU na hranici technických možností. Rozhodujícími zdroji znečištění ovzduší jsou dnes jednoznačně doprava a domácí topeniště na pevná paliva, proti nimž nemá nikdo odvahu zasáhnout,“ upozornil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Rok 2016 byl přibližně o 11 % náročnější na vytápění než rok 2014. Kdybychom přepočetli emise na srovnatelné klimatické podmínky, byl by pokles emisí z tepláren ještě významně větší, než jaký udávají statistiky. V porovnání s rokem 1990 klesly emise z velkých zdrojů (tzv. REZZO1) do roku 2015 v případě oxidů dusíku o 83 %, oxidu siřičitého o 93 % a u prachu o 98 %. Kdysi bezkonkurenčně nejdůležitější zdroje znečištění tak dnes mají na stav ovzduší jen nevýznamný vliv.

“Velké továrny nejsou z hlediska ovzduší problém. Hlavními jsou lokální zdroje a doprava,“ uvedl nedávno pro Hospodářské noviny vedoucí odboru životního prostředí Martin Plíhal ke zlepšení ovzduší v Plzeňském kraji.

Suspendované prachové částice (PM2,5) v ovzduší jsou zdaleka největším zabijákem v Evropské unii i v České republice. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí byly v České republice v roce 2014 suspendované prachové částice PM2,5 zodpovědné za více než 10 tisíc předčasných úmrtí. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu za stejný rok pocházela více než polovina emisí těchto prachových částic z domácností a dalších více než 13 % z dopravy. Veřejná energetika se na celkových emisích podílela necelými 8 % a její podíl byl nižší než podíl zemědělství. Od roku 2014 však emise suspendovaných prachových částic z energetiky a průmyslu díky nasazení nejmodernějších filtrů dále významně klesly, v samotném teplárenství o více než třetinu.

„Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů. Řešením ale není vyměňovat staré uhelné kotlíky za nové, protože tím problém zamoření ovzduší jemnými prachovými částicemi jen konzervujeme na další desetiletí. Pokud chceme dýchat skutečně čistý vzduch, musíme s uhlím v lokálních topeništích skončit,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

S ekologickým přínosem tepláren ostře kontrastuje jejich stále se prohlubující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco teplárny a tím i jejich zákazníci je platit musí.

Emise znečišťujících látek z tepláren:

Podíl sektorů na celkových emisích PM2,5 v roce 2014:

Dnes zahájila společnost FCC Česká republika provoz svého nového zařízení v Praze - Kyjích. Jedná se o sběrný dvůr s překladištěm odpadu, který momentálně slouží subjektům z živnostenské sféry, např. firmám podnikajícím v oblasti nakládání s odpady nebo ve stavebnictví. Výstavbu zařízení financovala společnost FCC Česká republika, s.r.o., která jej také provozuje.

Hlavní část areálu tvoří překládací hala se čtyřmi zásobními prostory, odpad z nich posléze putuje na vlastní koncové zařízení. Dále je zde sběrný dvůr se sedmi velkoobjemovými kontejnery pro odpady od drobných původců. K dispozici je i uzavřená certifikovaná mobilní sběrna s nádobami pro příjem nebezpečných odpadů. 

Celková projektovaná kapacita provozovny činí 95 tisíc tun odpadu ročně. Vybudováním sběrného dvora s překladištěm odpadu vznikne oficiální velkokapacitní prostor, s jehož využitím by hl. m. Praha mohlo počítat zejména v době přírodních katastrof, jako byly např. povodně v roce 2002. Překládací stanice v Praze-Kyjích, stejně jako v Praze-Ďáblicích, by se tak mohly stát součástí dlouhodobého systémového řešení nakládání s odpady na území hl. m. Prahy.

Provozovna slouží především zákazníkům z živnostenské sféry, tedy zejména firmám podnikajícím v oblasti nakládání s odpady. Dále je určena pro firmy zajišťující například stěhovací a úklidové práce, společnosti podnikající v oblasti stavebnictví, pro které je dovoz na v současnosti fungující - zejména středočeská - koncová zařízení dopravní zátěží, případně časově nebo ekonomicky neoperativní.

Do provozovny se budou svážet především odpady vzniklé od původců působících  na pravém břehu Vltavy. Vozidla s malým až  středním hmotnostním využitelným objemem nebudou muset díky této překládací stanici dojíždět na vzdálená zařízení. Naopak využijí, z časových i vzdálenostních důvodů, nový areál. Mělo by tedy dojít k úspoře produkovaných výfukových plynů při přepočtení svozu na tunokilometr a následném převodu na emise výfukových plynů. 

Sběrný dvůr s překladištěm odpadu vybudovala společnost FCC Česká republika na vlastním pozemku v Praze - Kyjích. Do provozu byl uveden v říjnu 2017. Celková projektovaná kapacita provozovny činí 95 tisíc tun odpadu ročně. V současnosti v areálu pracuje 10 zaměstnanců, při navýšení množství odpadů k přetřídění a přeložení zahájí práce i druhá směna. Překládací stanice je v provozu od pondělí do soboty, a to dle harmonogramu navážení.

Provoz – jak zařízení funguje

Nákladní automobil přiveze odpad do areálu a obsluha mostové váhy dá pokyn k jeho zvážení. Zákazník předloží průvodku k odpadu, obsluha provede vizuální kontrolu a dále kontrolu smluvního vztahu, zdali odpad odpovídá konkrétním podmínkám. Poté je odpad zvážen a řidič odjíždí na místo, kde bude odpad dotříděn (SD) nebo převzat k následnému odstranění (překládací stanice). Po složení odpadu je opětovně nákladní prostředek zvážen a na základě toho je vystaven vážní lístek, který je následně uložen v elektronické podobě z důvodu evidence odpadů do PC.

Odpady kategorie „ostatní“ včetně komunálních, které nelze využít, budou po naložení přepraveny velkoobjemovými kontejnery na zařízení k odstraňování odpadu. Odpad bude na provozovně pouze po dobu nezbytně nutnou pro jeho hrubé předtřídění a k akumulaci svozové dávky (která činí cca 20-24 tun). Recyklovatelné odpady, tedy dřevo, papír, plast železné a barevné kovy, budou po vytřídění odvezeny ve velkoobjemových kontejnerech k dalšímu využití.

Na překládací stanici by majoritně měly být naváženy odpady s katalogovým číslem 20 03 07. Tedy velkoobjemové odpady a odpady, ze kterých lze prostým strojním tříděním oddělit využitelné složky jako dřevní odpad nebo plast; a dále oddělit lehkou frakci určenou na koncová zařízení typu spaloven, cementáren nebo skládek. V neposlední řadě umožní tato překládací stanice oddělit těžkou frakci, tzn. stavební suť a např. zeminu.

Benefity pro hl. m. Prahu

Vzhledem k poloze překládací stanice, která je situována v těsné blízkosti malešické spalovny (Zařízení na energetické využití odpadů – ZEVO) provozované společností Pražské služby, a.s. (PS), se dá předpokládat budoucí úzká spolupráce obou zařízení. Překládací stanice je potenciálním producentem spalitelného odpadu, který by – díky svému předtřídění - nezatěžoval ekonomiku spalovny nadměrnou produkcí škváry. Naopak oddělená těžká  frakce by putovala na jiná koncová zařízení než ZEVO.

Vybudováním sběrného dvora s překladištěm odpadu navíc hl. m. Praha vznikne oficiální velkokapacitní prostor, s jehož využitím by mohlo počítat zejména v době přírodních katastrof, jako byly např. povodně v roce 2002. V tomto krizovém roce byly využívány jakékoliv, tedy i neschválené mezideponie, a to pro akumulovaný povodňový hygienicky závadný odpad. Tyto narychlo využité lokality se posléze musely nákladně dekontaminovat a sanovat. Překládací stanice v Praze-Kyjích, stejně jako v Praze-Ďáblicích, by se tak mohly stát součástí dlouhodobého systémového řešení nakládání s odpady na území hl. m. Prahy.   

FCC v ČR

Skupina firem FCC v ČR byla založena v roce 1988 v Rakousku. Od roku 2006 je jejím majitelem španělská firma FCC. V relativně krátkém období se stala jednou z nejvýznamnějších evropských firem, zabývajících se nakládáním s odpady a poskytováním komunálních služeb.

V České republice působí od roku 1992 a dnes je největší a nejperspektivnější firmou v odpadovém hospodářství. Firmy FCC v České republice obsluhují téměř 1,2 milionu obyvatel a nabízejí komplexní paletu služeb pro obce, podniky a živnostníky. Součástí nabídky služeb je zpracování druhotných surovin, provoz solidifikační jednotky a biodegradačních ploch. FCC v ČR mimo jiné zajišťuje sanaci starých ekologických zátěží, provoz a rekultivaci vlastních skládek.

Na konci října se odehrálo 22. zasedání Výboru pro biocidní přípravky s přijmutím deseti nových stanovisek. Ta budou sloužit k finálnímu rozhodnutí Evropské komise. Výbor se zaobíral účinnými látkami PHMB (1415; 4.7), Chlorofenem a Azoxystrobinem. PHMB byl schválen pouze pro typy výrobků 2 a 4, Azoxystrobin pak pro všechny typy výrobků 7, 9 a 10. Chlorofen nebyl schválen pro typ výrobků 2 a jeho schválení pro typ 3 je podmíněno naplnění jedné z výjimek čl. 5 odst. 2 nařízení o biocidech. Více ZDE

Vliv nařízení REACH a CLP na strategii udržitelnosti průmyslu

Agentura pro chemické látky nechala vypracovat studii zabývající se vlivem chemické legislativy na strategie udržitelnosti vybraných 19 společností. Z průzkumu vyplynulo, že nařízení REACH a CLP mají zásadní, avšak pouze nepřímý dopad na udržitelnost a obchodní strategie společností. Kandidátský seznam látek vzbuzující velké obavy má zejména dopad na poptávku na trhu a investory je využíván jako měřítko k porovnávání výkonnosti udržitelnosti. Iniciátorem inovací je právě kandidátský seznam, s ohledem na poptávku spotřebitelů po udržitelných a bezpečných výrobcích. Požadavky na trh a investory mají zase přímý dopad na integrované podnikové strategie podnikání v průmyslu, včetně strategií udržitelnosti.

Ke stažení: Report - ZDE

Registrace látek mezi MSP

S ohledem na blížící se termín poslední registrační vlny (31. 5. 2017) zadala Agentura pro chemické látky studii mapující ochotu malých a středních podniků zaregistrovat své látky. Průzkum jednoznačně poukázal na nejistotu spojenou s vysokými finančními nároky na registraci. I když si většina podniků (95 %) uvědomuje své povinnosti, bariérou pro registraci jsou pak náklady spojené se společným předložení dokumentace. Většina firem tak hledá alternativní řešení a racionalizuje svá portfolia látek a jejich objemy. ECHA problematiku vnímá vážně a snaží se nalézt odpovídající řešení. Ke stažení: Studie MSP - ZDE

Nový výkonný ředitel ECHA

Správní rada Evropské agentury pro chemické látky vybrala nového výkonného ředitele, kterým se stal Bjorn Hansen. Od roku 2003 působil Bjorn pro DG Environment na pozici vedoucího oddělení pro chemické látky. Od roku 2007 pak spolupracoval s agenturou ECHA a podílel se na rozvoji nařízení REACH. Jmenování proběhne v prosinci na zasedání správní rady.

Biocides Stakeholders' Day

Na konci záři pořádala agentura ECHA v Helsinkách tzv. „Biocides Stakeholders' Day“, jehož se zúčastnilo 150 účastníků osobně a další lidé jej sledovali online. Na programu jednání byly mj. endokrinní disruptory, biocidní přípravky, látky vyráběné na místě, ošetřené výrobky a mnoho dalších témat. Záznam z akce včetně prezentací je možné shlédnout zpětně na stránkách ECHA.

Ke stažení:

• Seminář - ZDE
• Program - ZDE
• Přednášející - ZDE

Dopady Brexitu

Plánované vystoupení Velké Británie z Evropské unie bude mít dopady i ve smyslu nařízení REACH, CLP a BPR. Za současných okolností bude od 30. Března 2019 pohlíženo na UK jako na tzv. třetí zemi, tedy zemi mimo EU se všemi svými důsledky. V této souvislosti byla na stránkách ECHA vytvořena speciální sekce, zabývající se touto problematikou. Více ZDE

Zvýšení množství vývozu nebezpečných chemických látek mimo EU

Po třech letech platnosti nařízení o předchozím souhlasu (PIC) byla zveřejněna hodnotící zpráva. V řeči čísel vzrostl počet oznámení o vývozu určitých nebezpečných chemických látek o 74 %, a to ze 4 500 v roce 2014, až na téměř 8 000 v roce 2016. Skutečnost předčila původní očekávání o 10 % nárůstu. Počet společností zapojených do PIC narostl z 390 na 1 177, zejména s ohledem na navýšení počtu dotčených látek v tzv. seznamu (příloha I PIC). Cílem nařízení je podporovat sdílenou odpovědnost a spolupráci v mezinárodním obchodu s nebezpečnými chemickými látkami a chránit lidské zdraví a životní prostředí na základě poskytování informací rozvojovým zemím o tom, jak bezpečně skladovat dopravovat, používat a likvidovat nebezpečné chemické látky. Ke stažení: Hodnotící zpráva PIC - ZDE

Aktuální informace z ECHA

Poslední vydání zpravodaje agentury ECHA se zaměřuje na čtyři důležité vývojové trendy týkající se biocidů. Dalšími tématy jsou například bariéry proaktivní aktualizace údajů REACH a CLP, nebo reforma amerických právních předpisů o chemických látkách. Ke stažení: Zpravodaj - ZDE

Environment Committee MEPs back a full ban on glyphosate-based herbicides by December 2020 and immediate restrictions on the use of the substance.

The Environment and Public Health Committee opposes the European Commission’s proposal to renew the controversial herbicide licence for 10 years. Instead, MEPs say the EU should draw up plans for a phase-out of the substance, starting with a complete ban on household use and a ban in use for farming when biological alternatives (i.e. “integrated pest management systems”) work well for weed control.

Glyphosate should be completely banned in the EU by 15 December 2020, even with the necessary intermediate steps, MEPs say.

Concerns over scientific assessments of the substance

The EU risk assessment process of renewing the substance’s licence was mired in controversy, as the UN cancer agency on the one side and EU food safety and chemicals agencies on the other pointed to different conclusions regarding its safety.

Moreover, the release of the so-called “Monsanto Papers” (Monsanto is the owner and producer of Roundup®, of which glyphosate is the main active substance), internal documents from the company, shed doubt on the credibility of some studies used in the EU evaluation on glyphosate safety, say MEPs.

The EU’s authorisation procedure, including the scientific evaluation of substances, should be based only on published, peer-reviewed and independent studies commissioned by competent public authorities, MEPs say. EU agencies should be beefed up in order to allow them to work in this way.

They also reiterate that all the scientific evidence that has been the basis for the positive classification of glyphosate and the proposed re-authorisation should be disclosed, given the overriding public interest.

The non-binding resolution was approved by 39 votes to nine, with 10 abstentions.

Next steps

The full House is to vote on the resolution on 24 October in Strasbourg. EU member states will vote on a Commission proposal to renew the marketing authorisation of glyphosate the following day.

A European Citizen’s initiative calling for a ban on the herbicide reached more than a million signatures in less than a year and will trigger a public hearing in Parliament in November.

Quick Facts

Glyphosate is an active substance widely used in herbicides. Patented in the early 1970s, it was introduced to the consumer market in 1974 as a broad-spectrum herbicide and quickly became a best-seller. Since its patent expired in 2000, glyphosate has been marketed by various companies and several hundred plant protection products containing glyphosate are currently registered in Europe for use on crops.

Agriculture accounts for 76% of the use of glyphosate worldwide. It is also widely used in forestry, urban and garden applications. Its exposure is on the rise, owing to the increase in the total volume used. People are exposed to glyphosate primarily by living near sprayed areas, through home use, and through diet. Glyphosate residues have been detected in water, soil, food and drinks and non-comestible goods, as well as in the human body.

Agentura ACER vyzývá všechny zainteresované strany, kterých se týká sběr dat podle nařízení REMIT, aby poskytly své připomínky k navrhovaným změnám elektronických formátů (XML), používaných pro hlášení transakčních dat, fundamentálních dat a důvěrných informací, na adresu REMIT.PublicConsultation@acer.europa.eu do 8. prosince 2017. Dodatečné informace k veřejné konzultaci je možno nalézt ZDE.

Novela stavebního zákona, která nabývá účinnosti 1. ledna 2018, s sebou přináší řadu novinek. U stavebních záměrů podléhajících procesu EIA má stavebník celkem čtyři možnosti. První možností je tradiční postup, tedy začít řízením o posouzení vlivů na životní prostředí, následuje územní a stavební řízení. Druhou možností, kterou přináší až novela, je začít sloučením územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a pokračovat stavebním řízením. Třetí možností lze zahájit napřed řízení o posouzení vlivů na životní prostředí a následné koordinované řízení podle novely. Poslední, nejjednodušší možností je koordinované řízení i s posouzením vlivů na životní prostředí ve smyslu novely. Více ZDE

Zdroj: epravo.cz

Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně má prodloužený zkušební provozu do konce srpna 2018. Zařízení na energetické využití odpadu za 2,1 miliardy korun napadli žalobami ekologičtí aktivisté, naposledy stavební povolení. Žalovali orgán veřejné správy, tedy stavební úřad středočeského krajského úřadu, který by měl v nejbližších dnech znovu rozhodnout o povolení ke stavbě. Plzeňská teplárenská jako investor by měla jeho verdikt obdržet v říjnu nebo listopadu do datové schránky, řekl to včera po návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Chotíkově právník městské teplárny Robert Varga.

Pokud úřad vydá pravomocné stavební povolení, investor očekává, že Děti Země ve lhůtě do dvou měsíců opět podají žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, a ten pak bude mít 90 dnů na rozhodnutí. Ekologičtí aktivisté stavbu kritizují od roku 2010 a jejich žaloby ji několikrát přerušily.

"Středočeský krajský úřad opravdu důkladně a důsledně postupoval ve smyslu závěrů rozsudku Krajského soudu v Plzni a skutečně se zřejmě pečlivě zaobírá všemi skutečnostmi, které se objevily v odůvodnění rozsudku," řekl Varga. Podle něj jde ale o ryze procesní věci, které se netýkají provozu spalovny. Krajský úřad se věcí zabývá už rok.

"Spalovna pracuje dokonce lépe, než jsme v původním projektu očekávali," uvedl předseda představenstva teplárny Tomáš Drápela.

Zemana připomněl nedávnou poradu prezidentů Visegrádu. "A všichni čtyři se naprosto jasně shodli na tom, že spalovny jsou moderní, ekologická a efektivní forma zužitkování odpadu," uvedl. Zeman se v diskuzi s vedením teplárny shodl na tom, že je nutný funkční zákon o odpadech. "Ten zabrání zeleným teroristům, nebo jak je budeme nazývat, aby neustále sabotovali ve vašem případě kolaudaci této spalovny," uvedl.

Vinou žalob nemůže být podle Vargy spalovna dodneška zapsaná v katastru nemovitostí a konsorcium bank, které poskytlo úvěr, si tak nemůže své pohledávky zajistit zástavním právem. Pokud by stavební povolení bylo potvrzeno, bude možné zkolaudovat spalovnu do měsíce.

"Jsem hrdý na projekt spalovny. To je směr, kterým bychom měli jít v budoucích 50 letech. Zakopávat něco, co nám může dávat elektřinu a tepl,o nesmyslně do země, která je nejvzácnějším darem, je blbost," řekl dnes hejtman Josef Bernard (ČSSD).

Podle vedoucího spalovny Pavla Drápely spálilo zařízení ZEVO, která je projektováno na 95.000 tun odpadu za rok, od zahájení zkušebního provozu loni v srpnu do letošního srpna 93.100 tun odpadu, za celý rok 2017 to má být 94.000 tun. "Výraznější technické problémy jsme neměli," uvedl. Do Chotíkova přijelo na zkušenou přes deset investorů z Petrohradu, Ukrajiny, Srbska, Rakouska a Německa, kde plánují stavby spaloven. "V sobotu 28. října oficiálně informační centrum pro veřejnost," uvedl.

Možní čeští investoři v Chotíkově zatím nebyli. "Tato zařízení nikdo v ČR stavět nebude. Žádný soukromý investor nebude investovat obrovské peníze, aniž by měl garantovanou ziskovost," uvedl šéf představenstva. Plzeň projekt postavila jako neziskový.

Zdroj: ČTK

Vodohospodářská legislativa míří zcela opačným směrem, než by bylo zapotřebí. Dvěma nejnovějšími, zcela konkrétními případy, se zabývá poslední číslo vodohospodářského oborového časopisu SOVAK ČR. První z nich je novela zákona 193/2017 Sb., o pohřebnictví, která má podle autora nepřímý dopad do zákona o vodovodech a kanalizacích a to tím, že zavádí další výjimku z povinnosti platit za odvádění srážkových vod. Další legislativní komplikací je novela vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Více ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz

¨

Zastoupení Evropské komise v ČR organizovalo 10. října pro české firmy informativní seminář věnovaný financování investic ze strany Evropské investiční banky, která byla pověřena spravovat finanční toky v rámci Investičního plánu pro Evropu – jehož hlavním nástrojem je Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Banka EIB půjčuje či poskytuje garance na financování projektů z oblasti infrastruktury, energetiky, životního prostředí, inovací a na podporu malých a středních podniků. Podpora investic MSP je umožněna přes výhodné úvěry (prostřednictvím záruk z EIB), které zprostředkovávají domácí banky. V České republice se tuto podporu MSP daří v posledních dvou letech dobře využívat. Naopak, projekt v oblasti domácí infrastruktury či velký úvěr do podnikové sféry – s finanční podporou EFSI – zatím v ČR nemáme.

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB) již dnes poskytuje úvěry, záruky a kapitálové vstupy podporované státem a EFSI. Finanční nástroje jsou bezpochyby efektivnější než jednorázové nenávratné dotace. Mají větší pákový efekt, méně zatíží veřejné rozpočty v dlouhodobém horizontu a eliminují neefektivní projekty. V porovnání s dotacemi existuje menší riziko pokřivení tržního prostředí i zneužití veřejných prostředků. V novém programovacím období EU po roce 2020 se jejich podíl na financování pravděpodobně zvýší na úkor klasických dotací. V ČR mohou podnikatelé využít program ZÁRUKA 2015 až 2023 poskytující portfoliovou záruku pro malé podnikatele či individuální záruku pro sociální podnikatele. Záruky jsou poskytovány přes domácí banky.

Dlouhodobou zkušenost s financováním ze zdrojů Evropské investiční banky a se zapojením do programů fondu EFSI mají i komerční banky v ČR (ČSOB, Česká Spořitelna, a.s., ČMZRB, a.s., Equa Bank, a.s., Unicredit, Komerční Banka a Genesis Private Equity Fund). Výhodou garancí z EIB možnost financování projektů, a to i s vyšší než obvyklou mírou rizika. V porovnání se strukturálními fondy jsou podmínky výhodných úvěrů méně administrativně náročné a schválení probíhá v rámci běžného úvěrového procesu velmi rychle. Při splnění určitých podmínek, úvěrové produkty podpořené z fondu EFSI lze kombinovat s fondy EU.

Seminář se konal během Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně dne 10. října 2017. CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU tento seminář zajišťovala.

Dokument ke stažení:

• Program

• Zdeněk Čech, Evropská komise

• Hana Nylander-Kaloudová, EIB

• Michal Pluta, ČMZRB

• Jakub Tomaštík, ČSOB 

• Stanislav Němeček, RAPTECH, s.r.o.

Zdroj: CEBRE

Po novele zákona o ovzduší dnes poslanci parlamentu schválili aj druhý pilier ochrany zdravia obyvateľov a životného prostredia na Slovensku – aplikačnú novelu zákona o odpadoch. Tá zlepšuje systém nakladania s odpadmi, tak aby sa oplatilo na Slovensku triediť a recyklovať.

„Za novú odpadovú legislatívu už hovoria konkrétne čísla. V roku 2014 dosiahla miera recyklácie na Slovensku 10%, v roku 2015 už 15% a v roku 2016 až 23%,“ povedal minister životného prostredia László Sólymos.

Parlament schválil novelu zákona o odpadoch, keď za ňu zahlasovalo 88 zákonodarcov. Novela sprehľadní, zjednoduší a zefektívni systém odpadového hospodárstva. „Som rád, že aj poslanci si uvedomujú svoju zodpovednosť voči životnému prostrediu a podporujú také zmeny, ktoré pomôžu viac odpad triediť a recyklovať, a tak obmedzia skládkovanie,“ vyhlásil László Sólymos.

Novela zákona reaguje na požiadavky trhu. Predovšetkým odbremení asi 2500 malých podnikateľov od zbytočnej administratívy. Podnikatelia, ktorí za rok uvedú na trh menej ako 100 kg obalových či neobalových výrobkov už nebudú musieť plniť všetky povinnosti. Stačí sa jednorázovo zaregistrovať a viesť evidenciu.

Zároveň sa sprehľadní systém odpadového hospodárstva. Častou pripomienkou zo strany výrobcov bolo, že dostatočne nevidia do hospodárenia ich organizácie zodpovednosti výrobcov. Novela posilňuje kontrolu v organizácii zodpovednosti výrobcov zo strany štátu aj zo strany samotných výrobcov.

Novela zákona o odpadoch sprísni dodržiavanie odpadového systému. Zavádza totiž pokuty pre Organizácie zodpovednosti výrobcov, ak nezabezpečia zberné nádoby na triedený zber. Inými slovami, ak obec poctivo triedi, no nemá kam vytriedený odpad dávať, je to chyba OZV a porušenie zákona.

Zmeny nastanú aj v prípade drobného stavebného odpadu. Konkrétne obce budú mať na výber zaviesť množstvový zber tohto druhu odpadu – to znamená, že výška poplatku bude priamo úmerná množstvu vyprodukovaného drobného stavebného odpadu, alebo obce budú môcť zaviesť paušálny poplatok za tento odpad. Obec tak bude mať možnosť vybrať si taký systém, ktorý bude pre ňu a jej obyvateľov najvhodnejší.

Novela zákona o ovzduší prešla tretím

Zmenami prejde aj obchodovanie s emisnými kvótami. Novelu zákona o obchodovaní s emisnými kvótami dnes posunulo do druhého čítania 93 poslancov. Cieľom je nastaviť prehľadný systém obchodovania s ročne pridelenými emisnými kvótami pre individuálne vykurovanie domácností, malú energetiku, dopravu, pôdohospodárstvo a odpady, určiť spôsoby použitia výnosov z ich predaja a zaviesť nahlasovanie emisií prostredníctvom elektronického systému.

Pri novele zákona o ovzduší envirorezort reagoval na nedávne smogové udalosti. Novela zákona preto zabezpečí efektívnejšie informovanie o smogových situáciách. „Začiatkom tohto roka nás zaskočil smog. Dal som verejný sľub, že do konca roka zlepším informovanosť obyvateľov. Dnes opatrenia schválil parlament,“ povedal László Sólymos.

Po novom budú informovať aj verejnoprávne médiá. Pokiaľ v niektorých regiónoch vznikne smogová situácia, Slovenský hydrometeorologický ústav vydá výstrahu. Verejnoprávne médiá budú o vydanej výstrahe informovať ľudí najneskôr do dvoch hodín od jej doručenia. Pokiaľ sa smogová situácia nezmení, tak výstrahu zopakujú najmenej dvakrát denne. A to ráno do 07:00 a popoludní po 17:00. Slovenský hydrometeorologický ústav bude naďalej informovať okresné úrady a starostov obcí.

Okrem lepšej informovanosti novela rieši aj konkrétne opatrenia na boj proti znečisteniu ovzdušia. Zmeny sa dotknú aj stredne veľkých spaľovacích zariadení s tepelným príkonom od 1 MW až 50 MW. Pre tieto zariadenia (napríklad teplárne) začnú v najbližších rokoch platiť prísnejšie emisné limity.

Efektívnejšie majú byť aj kontroly v týchto prevádzkach. Novela totiž zavádza novú povinnosť pre Slovenskú inšpekciu životného prostredia vykonávať monitorovací program pre väčšie stredné spaľovacie zariadenia.

Do tretice nová legislatíva umožní obciam zriadiť nízkoemisné zóny a zlepšiť tak kvalitu ovzdušia v mestách a obciach. Povolený vjazd do nej budú mať len vozidlá od určitej emisnej triedy. Konkrétne pravidlá si určí mesto alebo obec všeobecne záväzným nariadením.

Do dnešního dne si domácnosti požádaly o více než 29 tisíc výměn starých neekologických kotlů z kotlíkových dotací. Současně jich už přes 22 tisíc vyměnily za nové zdroje, do domácností tak zamířilo už více jak 2 a půl miliardy korun. Od září běží v krajích ČR druhá vlna kotlíkových dotací a na čtyři krajské úřady, které již zahájily příjem žádostí o kotlíkovou dotaci, přišlo zatím přes 11,5 tisíce žádostí.

Vytápění domácností pomocí kotlů na pevná paliva patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v obcích a městech. Místy je tento podíl na znečištění devadesátiprocentní, především v důsledku používání starých neekologických kotlů. Ministerstvo životního prostředí přišlo v roce 2015 s tzv. kotlíkovými dotacemi pro celou ČR. Na výměnu kotlů je určeno z Operačního programu Životní prostředí 9 miliard korun. Cílem je vyměnit nejpozději do roku 2022, tedy do pěti let, na 100 000 starých kotlů.

Jen po první vlně bude podle odhadů odborníků naše ovzduší výrazně čistší o 1 600 tun zdraví škodlivých tuhých znečišťujících látek, více než 0,7 tun rakovinotvorného benzo[a]pyrenu a i o emise skleníkových plynů – u CO2 to bude o více než 168 750 tun.

Samotné dotace na výměnu kotlů, ale třeba také na zateplení domů z programu Nová Zelená úsporám, doplňují i další kroky MŽP na zlepšení kvality ovzduší. Patří k nim např. od roku 2022 platný zákaz provozování nejstarších kotlů na tuhá paliva, který zavedl zákon o ochraně ovzduší už v roce 2012, nebo kontroly spalovaného materiálu přímo v domácnostech, zaměřené na doposud nepostihnutelné notorické znečišťovatele, kteří své sousedy mnohdy doslova dusí spalováním zakázaného materiálu.

Dokument ke stažení:

Aktuální data k 1. vlně kotlíkových dotací (DOCX, 16 kB)

Ministerstvo financí poskytne Ministerstvu zemědělství 500 milionů korun na posílení investičních programů v oblasti vodního hospodářství v malých obcích. Finanční prostředky budou směřovat do programů, u kterých již proběhly výzvy, a na již připravené a schválené akce, které lze zahájit a některé i realizovat do konce roku 2017. Jejich financování se podařilo zajistit v rámci rozpočtových úspor dosažených v kapitolách spravovaných Ministerstvem financí.

„Státní kasa bohužel není v takovém stavu, abychom mohli vyhovět všem požadavkům na posílení investic. Rozhodli jsme se ale vyjít vstříc alespoň malým obcím, protože spousta jejich projektů na potřebnou výstavbu či opravy vodovodů a kanalizací nebo čistíren odpadních vod je již zpracována a schválena,“ uvedl ministr financí Ivan Pilný.

Na tom, že Ministerstvo financí přispěje na výstavbu či technické zhodnocení vodovodů, kanalizací a stavební akce na drobných vodních tocích a nádržích v malých obcích částkou 500 milionů korun, se zástupci Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství dohodli v druhé polovině září. Tomu předcházelo detailní posouzení možného rozpočtového posílení investic vlády napříč jednotlivými resorty, které zpracovalo Ministerstvo financí a které bylo projednáno vládou.

Dalších 500 milionů korun na realizaci těchto projektů zajistilo Ministerstvo zemědělství z nevyužitých rozpočtových prostředků z minulých let změnou jejich účelu.

Rozhodnutím Rady hl. m. Prahy se hlavní město připojí k Programu zlepšování kvality ovzduší Ministerstva životního prostředí, s nímž se bude ucházet o získání finančních prostředků z dotačního programu LIFE, spravovaného Evropskou komisí.

Cílem je vytvoření a předložení projektu pro trvalé zlepšení kvality ovzduší v Praze. Konkrétně jde snížení expozice obyvatel hlavního města znečišťujícím látkám PM10, PM2,5, benzo(a)pyrenu a NO2 na požadovanou úroveň v souladu s EU legislativou, a to v nejkratší možné době. Integrované projekty jsou Evropskou komisí financovány až do výše 60 procent způsobilých nákladů, zbytek financují partneři projektu z vlastních zdrojů. 

„I přes průběžnou realizaci celé řady opatření na území Prahy stále nedochází k poklesu úrovně znečištění suspendovanými částicemi PM10 a benzo(a)pyrenu na požadovanou úroveň,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková. Možnou příčinu lze spatřovat mj. i v chování obyvatel města, kteří svým postojem k životnímu prostředí, často spojeným s nedodržováním zákonných norem, či z důvodu neznalosti problematiky ochrany ovzduší přispívají ke špatné imisní situaci. V Praze jde především o nadměrné používání automobilů pro osobní přepravu, v mnoha případech v nevyhovujícím technickém stavu.

K získání podpory veřejnosti pro zlepšení kvality ovzduší ve městě bude nutné provést rozsáhlou osvětovou kampaň, zaměřenou zejména na zdravotní rizika spojená s provozem vozidel s nefunkčním filtrem pevných částic nebo katalyzátorem, potřebu dodržovat doporučující opatření v době smogové situace, nutnost omezování dopravy ve městě, nutnost více využívat veřejnou hromadnou dopravu pro pohyb po městě a potřebu snižování prašnosti ve městě. Osvětové kampaně mohou být také financovány prostřednictvím dotačního programu LIFE.

V Litoměřicích začne v příštím měsíci stavba vědeckovýzkumného centra, které bude zaměřeno na geotermální energii. Součástí projektu jsou i monitorovací vrty a stanice. Informovala o tom mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová.

Stavba vyjde na zhruba 50 milionů korun, rozpočet celého projektu je 130 milionů korun, náklady hradí ministerstvo školství. Vědci by měli v centru působit od roku 2019. Součástí projektu jsou monitorovací vrty v Trnovanech a Terezíně, kde mají být i podpovrchové seismické stanice.

Nejdůležitějším prvkem monitorovací sítě je hluboký vrt, který vznikne úpravou již existujícího vrtu v Jiříkových kasárnách. Současně bude instalováno pět nových povrchových monitorovacích stanic, které doplní souičasné stanice na Skalici, v Richardu a v kasárnách, uvedla mluvčí.

Hlavním cílem projektu je ověřit možnosti čerpání zemského tepla ve velkých hloubkách a tvrdých horninách, kde teplota hornin dosahuje 100 až 150 stupňů Celsia, teplo lze používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny. Testovat se budou nové vrtné technologie. "Vznik výzkumné infrastruktury je zásadním předpokladem pro další fázi projektu, kterou představují geotermální vrty, jež by mohly zajistit pro Litoměřice dostatek čisté energie pro vytápění," uvedl místostarosta Krejza.

Další etapou ve výzkumu využití geotermální energie je stavba podzemního výměníku. Vzniknou také analýzy, které prověří ekonomickou náročnost geotermálních projektů a využití obnovitelné energie ze Země.

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě.