Za hlavního viníka označil na konferenci Dny teplárenství a energetiky Mirek Topolánek, šéf Teplárenského sdružení, Evropskou komisi. Směrnice a nařízení, které produkuje Evropská unie, především tzv. zimní energetický balíček, označil za mnohdy až nesmyslné. Daleko mimo ekonomickou realitu a mnohdy likvidující celý obor.

Pozastavil se také nad tím, že tato vláda nebyla schopna přijmout zákon o odpadech, který by umožnil tuto komoditu energeticky využívat, a vypořádat se s neblahým tlakem zelených organizací a některých skládkařských firem. Situaci v teplárenství označil Topolánek za velice obtížnou. „Kdo nehospodaří v  červených číslech, toho by měli akcionáři velebit,“ řekl Mirek Topolánek.

Dále se rozhovořil o tom, že by se mohlo podařit dotáhnout ke zdárnému konci stavební zákon a zákon o EIA. „A bylo by dobré, kdyby se nám podařilo pohnout s velkou diskriminací velkých zdrojů v úhradách za emise znečišťujících látek, například CO2 a další,“ uzavřel Mirek Topolánek.

„Energetické využití odpadů je  moderní a efektivní způsob, jaks vyprodukovanými odpady nakládat, mají s ním zejména pozitivní zkušenosti v zahraničí, například Rakousko, Německo, Francie, Nizozemsko či Švýcarsko. Představuje stabilní a partnerské řešení pro vyřešení jedné z klíčových otázek v odpadovém hospodářství, kam s ním‘ za 15–20 let poté, co skončí životnost skládek, anebo bude jejich kapacita velmi omezena,“ podpořil spalování odpadu místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Evropská unie ale tento způsob likvidace odpadu odmítá podporovat, dává přednost recyklaci a opětovnému využití odpadu, tzv. oběhovému hospodářství.

Konec teplárenství?

Šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela to vidí ještě pochmurněji. Svou přednášku, v níž představil výsledky analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů, nazval „Konec teplárenství v Čechách“. Za morové rány pro tento obor označil ceny emisních povolenek, nízké velkoobchodní ceny elektřiny, velmi přísné emisní limity, hlavně na uhlí, zimní balíček Evropské komise, levný zemní plyn a nezatížení malých plynových zdrojů emisními povolenkami. „Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno. Klasické teplárenské zdroje na domácí hnědé uhlí se potýkají s ekonomickým přežíváním na „trhu“. Doba lokálních monopolů tepláren ve městech je nenávratně pryč a je potřeba narovnat podmínky dodávek tepla pro všechny výrobce. Pokud nedojde k narovnání podmínek pro všechny potenciální dodavatele tepla, hrozí kolaps českého teplárenství jako oboru a decentralizace teplárenských soustav,“ nastiňuje problém Tomáš Drápela.

Nový byznys na obzoru

Jako možnosti ke zlepšení situace vidí Drápela například zvýšení podpory kombinované podpory tepla a elektřiny, obnovení podpory spoluspalování biomasy v kotelnách, snížení sazby DPH na teplo, zrušení poplatků za emise oxidu siřičitého a uhličitého či regulaci ceny uhlí.

Jiří Feist, místopředseda představenstva EP Power Europe, vidí pak velkou obchodní příležitost pro teplárny uplatnit se při regulaci decentralizovaných „chytrých“ energetických soustav jako  oskytovatelé tzv. podpůrných služeb, které pomáhají udržovat soustavu v rovnováze.

Některé teplárny tyto služby už poskytují. Příkladem může být třeba společnost ŠKO-ENERGO, která odstartovala projekt ukládání elektrické energie prostřednictvím elektrokotle. Projekt  značovaný v zahraničí jako Power to Heat je prvním v průmyslové energetice v České republice a je další inovací společnosti ŠKO-ENERGO, která se nyní díky němu bude podílet na zajištění stability rozvodné sítě pro firmu ČEPS.

Elektrokotel napojený na teplárnu  umožňuje akumulaci přebytečné elektrické energie tím, že ji přemění na teplo. „Ten kotel slouží, řekněme, jako záložní zdroj. V okamžiku, kdy je v síti nadbytek elektřiny, je tento kotel schopen přebytečnou energii akumulovat a v potřebném čase opět vypustit do média, v tomto případě do vody a přeměnit na teplo,“ vysvětlil Vladimír Vácha, mluvčí společnosti E.ON, která projekt zafinancovala. Kotel stál podle Váchy jeden milion eur.

Masivní odpojování od tepelných soustav

Dalším problémem tepláren je masivní odpojování od centrálních zdrojů tepla. Tento problém podle šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové v poslední době ještě zhoršují tzv. šmejdi, kteří vedle levnější elektřiny a plynu začali nabízet i levnější teplo. To je však často levnější jen podle jednoduché
kalkulace, která nezahrnuje náklady na údržbu vlastního tepelného zdroje, většinou tepelného čerpadla, a také náklady na jeho obsluhu.

Co mohou teplárny dělat, aby k odpojování nedocházelo? „Teplárny by měly vnímat zájmy zákazníka – mít kvalitní a cenově uspokojivé zabezpečení tepelné energie je i zájmem tepláren. Zákazníkům nemůžeme mít za zlé, že hledají optimální variantu uspokojování svých tepelných potřeb. Teplárny by měly v tomto snažení být aktivní a nabízet zákazníkům celou řadu doplňkových služeb s cílem snižovat jejich spotřebu tepla,“ říká místopředseda představenstva Teplárny Otrokovice František Foltýn. Jako příklady uvedl odbornou a případně i finanční pomoc při návrhu a realizaci úsporných opatření (zateplování, výměna oken, výměna termoventilů, osvětlení atd.), snímkování domů termokamerou před rekonstrukcí a po rekonstrukci, převzetí vyúčtování tepla u  jednotlivých SVJ a družstev včetně dodávky a financování osazení poměrových měřidel apod.

Zdroj: E15, Alena Adámková

Horníci dnes vyvezli z podzemí poslední vozík uranové rudy v Dole Rožná na Žďársku. Základní surovina pro výrobu jaderného paliva se tu dobývala bezmála 60 let. Uzavřením posledního dolu ve střední Evropě skončí i historie těžby smolince v zemi, která kdysi v tomto ohledu patřila k evropské špičce.

Důl Rožná I je posledním uranovým dolem jak na území České republiky, tak i ve střední Evropě. V provozu byl od 1957 do roku 2016, kdy byla oficiálně ukončena komerční těžba uranu z tohoto ložiska.

Ložisko uranových rud Rožná, které bylo objeveno v roce 1956, se nachází 50–60 km severozápadně od Brna v okrese Žďár nad Sázavou. Těžební činnost zde byla oficiálně zahájena 27. října 1957 hloubením těžní jámy R 1. Za dobu provozu se podařilo vybudovat rozsáhlý těžební podnik, který vydobyl téměř 17 milionů tun uranové rudy s obsahem 20 tisíc tun uranového kovu. Těžba uranové rudy byla několikrát usnesením vlády v rámci útlumového programu prodloužena, avšak usnesením vlády č. 50 ze dne 25. ledna 2016 byla komerční těžba uranového kovu ukončena k 31. prosinci 2016.

Zaměstnanci státního podniku DIAMO, odštěpného závodu GEAM budou dál zajišťovat činnosti na likvidaci dolu, zahlazování následků těžby, čerpání a čištění důlních vod a další činnosti odštěpného závodu. Část důlních zaměstnanců se rovněž podílí na zajištění projektu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů.

Velmi zajímavou reportáž z uranového dolu, která vyšla v časopisu Odpadové fórum (4/2016) čtěte ZDE.

Další informace:

Infografika těžby uranu iHNED.cz - ZDE.

Larva zavíječe voskového decimuje po celém světě včelstva. Zároveň by ale mohla přírodě překvapivě pomoci: španělští vědci v podstatě náhodou přišli na to, že larva umí požírat igelitové tašky. Aby se vědci ujistili, že housenky skutečně umělou hmotu tráví, nechali je v delším kontaktu s plastem. Po čtrnácti hodinách zjistili, že housenky strávily 13 procent plastu, což naznačuje, že se v nich skutečně nachází enzym, který se s polyethylenem dokáže vypořádat. Vědci také zjistili, že housenky poté vylučují ethylenglykol, což je hlavní sloučenina pro nemrznoucí směsi. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU si Vás dovolují pozvat na debatu na téma: EKONOMICKÉ TRUMPOTY: EKONOMICKÉ DOPADY TRUMPOVY VLÁDY NA EU.

Debata se uskuteční dne 26/05/2017 (13:00 - 15:00 hod. - Evropský dům, Jungmannova 24, Praha 1). Témata: Jak na Trumpovy kroky reagují finanční trhy? Jaké budou nové obchodní vztahy s USA? Co mohou pro EU znamenat plánované hospodářské reformy v USA? Na debatě vystoupí Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu, Jan Bureš, ekonom v Patria Finance, a Aleš Chmelař, ekonom na Úřadu vlády ČR.

V případě zájmu o účast se prosím registruje do 23. května 2017 na brussels@cebre.cz nebo online zde

Dokument ke stažení:

Pozvánka ke stažení

Bezpečné dodávky energií musí zajistit vyvážený energetický mix, ve kterém budou zastoupeny jak tradiční, tak alternativní zdroje. Shodli se na tom účastníci již čtvrté předvolební diskuze na téma „Energetika: Kudy kam – příležitosti i hrozby pro tuzemské energetické firmy“, kterou pořádala Hospodářská komora ČR. Setkání za účasti zástupců politických stran, zástupců energetického byznysu (například Skupina ČEZ, innogy či Vršanská uhelná) a konečných odběratelů přineslo i další důležité výsledky. V budoucnu bude podle diskutujících klíčové rozhodnutí o dostavbě jaderných zdrojů, zajištění technického školství a předvídatelnost politických rozhodnutí.

„Energetický mix musí být nastaven tak, aby reflektoval potřeby tuzemské ekonomiky, která prochází dynamickým vývojem. Je nutné důsledně usilovat o dostupnost energie pro všechny odběratele, a to za ceny, které nepodlomí navazující průmysl a služby. Nechceme z energetického mixu a priori vylučovat žádný zdroj, žádnému nesmíme tedy stavět legislativní a technické překážky. A to ani jádru, po kterém účastníci dnešního kulatého stolu tolik volali,“ dodává prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Tlak na energetickou bezpečnost se stupňuje. Decentralizace může splnit řadu cílů a může přispět ke stabilitě. S tím jde ruku v ruce vzrůstající technologický posun. Lze očekávat, že energetika bude, krom její základní části, založena na tom, jak z dostupných technologií a know-how složit nejvhodnější technologicko-inženýrské řešení. To ovšem zásadně naráží na oblast technického vzdělávání ve všech úrovních, kterou musíme vnímat jako nedílnou součást energetického sektoru pro zajištění dostatečných kapacit a kompetencí v energetice.

Diskuze se dotkla i problematiky Státní energetické koncepce. „Musí být zřejmé, jak chceme s koncepcemi pracovat, buď musí být přetaveny v zákon, anebo jsou pouhým výhledem možného chování účastníků trhu. Pro rozvoj jaderné energetiky dává smysl první cesta,“ dodal člen představenstva skupiny ČEZ Pavel Cyrani.

Vzrůstající závazky ze strany unijní legislativy či nově přijímaná legislativa v podobě zimního balíčku byly na dnešním setkání dalším stěžejním tématem. V tomto bodě je klíčové, aby se nezvyšovala administrativní zátěž ve spojitosti se zaváděním energetické unie a ke všem členským státům bylo přistupováno bez zvláštních výsad, přesto však s ohledem na jejich místní podmínky.

„Hospodářská komora ČR zdůrazňuje potřebu odpovědných politických rozhodnutí, která budou korespondovat se zajištěním páteřní energetiky a reprezentovat stabilitu a předvídatelnost pro dlouhodobá strategická rozhodnutí firem,“ zakončil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Ve Velké Británii se v současné době připravuje plán, jak zlepšit ovzduší v deseti nejvíce zamořených městech. Mezi zásadní plánované kroky patří: šrotovné a denní poplatky za neekologické vozidlo.

Britská vláda by ve středu měla rozhodnout, jakým způsobem snížit emisní zátěž obyvatel v deseti nejvíce zamořených městech, která neplní emisní normy. Základem pro rozhodnutí tvoří fakt, že dieselové vozidlo bez filtru pevných částic je méně ekologické než benzínové vozidlo či vozidlo na alternativní pohon. Z toho vláda vychází a navrhuje konkrétní opatření.

Prvním, dle nás rozumným návrhem, je zavedení šrotovného ve výši až 2000 liber pro ty, kdo vymění svoje starší dieselové vozidlo (plnící Euro 5 a níže) za nové především benzinové auto nebo na alternativní pohon.

Dalším, již poněkud kontroverzním návrhem je, stanovení ekologické daně nazvané „Tax Toxin“. Za to, že firmy provozují neekologického vozidlo, by mohly v budoucnu platit ekologický poplatek ve výši až 20 liber na den. Toto nařízení by se mělo týkat dieselových osobních vozidel a dodávek bez filtrů pevných částic, nákladních vozidel a autobusů s euro normou Euro 5 a nižší. Tato daň bude prioritně vymáhána v plné výši ve městech: Birmingham, Derby, Leeds, Londýn, Nottingham a Southampton.

V ostatních městech, kde mají rovněž znečištěné ovzduší, se plánuje daň pouze pro užitková vozidla s naftovým motorem. To není vše. Zaznívají i radikálnější hlasy, které navrhují zcela zakázat těmto vozidlům vjezd do vybraných míst v dopravní špičce, aby ještě více nezhoršovaly kvalitu ovzduší ve městech.

Zdroj: ÚAMK

Odklon odpadů od skládek, který přináší úspory obcím a občanům, nová pracovní místa, úspory primárních zdrojů, podporuje prevenci vzniku odpadů a zlepšuje životní prostředí - to je cíl prioritních aktivit odpadové politiky ministerstva. Minulý týden se proto rozeběhla dvouměsíční série 13 seminářů, tzv. PAYT TOUR 2017.

Ta čítá 13 seminářů k chytrým systémům pro odpadové hospodářství v obcích. Mezi ně patří zavádění systémů PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplatíš, kolik vyhodíš“) a s ním souvisejícího „Door to door“ („Sběr ode dveří ke dveřím“) i financování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, z něhož je financována i osvětová PAYT TOUR. Pražského semináře se již účastnilo na 80 zástupců obcí, libereckého na 50 zájemců.

Na seminářích zástupci obcí získávají informace k financování projektů z OPŽP 2014–2020 v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v ČR, projednávané strategii evropského oběhového hospodářství i praktické příklady zavádění chytrých řešení v odpadovém hospodářství se zaměřením na systémy „Door to door“ a „PAYT“, jejichž cílem motivovat občany ke snižování množství směsných komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Obce jsou v aktivitách chytrých řešení odpadového hospodářství společně se svými organizacemi hlavními potenciálními žadateli o podporu z OPŽP. Do roku 2020 je vyčleněno asi třináct miliard korun. To jsou mimo jiné peníze na barevné popelnice, třídírny, kompostárny a odpadově-oběhovou infrastrukturu.

„Malá nebo žádná černá popelnice, to je to, o co nám jde. Systém zvaný PAYT, tedy „zaplatíš tolik, kolik vyhodíš“, účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle jeho množství, a to podle hmotnosti nebo objemu nebo jeho frekvence a tím vede občany k větší pozornosti ke třídění. Obec jim k tomu ale musí poskytnout maximální komfort. Motivujeme proto obce, aby maximálně využily odpad jako zdroj, neskládkovaly využitelné materiály a umožnily občanům co nejkomfortnější třídění odpadu. To znamená, aby rozestavěly přímo k domům více barevných kontejnerů nejen na papír, plasty a sklo, ale i na kovy, nápojové kartony, bioodpad a další složky, které zatím končí v černé popelnici a následně na skládce. Díky dotacím i novým systémům mohou ušetřit všichni a současně zlepšit naše životní prostředí,“ říká ministr Richard Brabec.

Cílem Evropské unie je v roce 2020 dosáhnout toho, aby se polovina komunálního odpadu zrecyklovala. Podle posledních dostupných údajů z roku 2015 je Česko zatím na 36 procentech.

„Podle našich informací například polovina Švédska váží svůj odpad. Stejně tak odpad váží Německo nebo Švýcarsko. V Česku jen zlomek obcí. Zatím téměř polovina (2,49 mil. tun) komunálního odpadu tak končí bez jakéhokoliv využití na skládce. Těch je v Česku 178. Několikrát za rok zahoří a navíc mohou ohrožovat podzemní vody a horninové prostředí. Sanace havarované skládky pak stojí desítky a stovky milionů korun. Za sedm let přestane přes 150 skládek vybrané druhy odpadů zcela přijímat, od roku 2024 se totiž podle platného odpadového zákona zásadním způsobem omezí skládkování,“ upozorňuje ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart a pokračuje: „Některé obce a města vyjádřily obavy z toho, že by zavedením nových systémů mohly vznikat na jejich územích nové černé skládky. To se ale dle českých a zahraničních zkušeností obcí a měst, které je již mají zavedeny, nijak nepotvrzuje.“

Moderní a spravedlivé systémy na snížení směsných komunálních odpadů v černých popelnicích, které ministerstvo podporuje, jsou postaveny na tom, že občané opravdu platí za to, co vyprodukují, a ti, kteří jsou schopni omezit produkci svého odpadu nebo dostatečně velké množství vytřídit, platí výrazně méně než ti, kteří odpad netřídí. Pro obce to sice znamená počáteční investici, ale ve výsledku uleví jejich rozpočtu nižší skládkovací poplatky díky snížení množství odpadů ukládaných na skládku. Aktuálně se najde po České republice řada příkladů takové dobré praxe, jakými jsou např. Staré Hradiště, Fulnek, Dalešice, Mokré u Opočna, Kyjov, Polepy u Kolína, Velký Osek nebo Chýně. Podle odhadů MŽP má chytré systémy zavedených 10 – 15 % obcí.

PAYT TOUR 2017 nyní pokračuje 27. 4. v Ústí nad Labem, 28. 4. v Karlových Varech a 2. 5. v Plzni.

Další informace:

Program Ústí nad Labem. (PDF, 146 kB)

Program Karlovy Vary. (PDF, 145 kB)

Program Plzeň. (PDF, 145 kB)

Termíny seminářů a registrace zde.

Ministři životního prostředí států Evropské unie jednali na neformálním zasedání na Maltě o strategii adaptace na změnu klimatu v kontextu Pařížské klimatické dohody, o ochraně životního prostředí a klimatu v oceánech a také o oběhovém hospodářství a nakládání s plastovým odpadem. Českou republiku na Radě zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Ministři evropské osmadvacítky nejprve diskutovali o možnostech, jak přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v duchu Pařížské klimatické dohody.

„Z pohledu České republiky považujeme za podstatný vodní režim a hospodaření s vodou, zaměřit se dále musíme na zemědělství a lesnictví či ekosystémové služby,“ uvádí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž s tím, že pokud jde o roli EU v otázkách přizpůsobení se klimatické změně, je jejím úkolem zejména poskytovat státům informační, finanční, metodologickou, ale i politickou podporu. „Samotná adaptační opatření by ale měla pro svou specifičnost a podmínky pro každý daný stát zůstat v rukou jednotlivých členských zemí,“ dodává náměstek Smrž. Zároveň by uvítal větší aktivitu EU v oblasti ochrany půdy. „Půda hraje velmi významnou roli v adaptaci na klimatickou změnu, vzhledem ke své schopnosti zadržovat vodu. Například v České republice by měl půdní fond udržet 9 miliard kubíku vody, dnes se odhaduje, že je to jen 5 miliard kubíků. Abychom tento tristní stav otočili, připravili jsme jednak Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [1] a následně jsme k ní přijali i Národní akční plán [2]. O změnu usilujeme dále dotačními prostředky z evropských či národních zdrojů, které směřujeme do hospodaření s vodou a na zadržení vody v krajině. Např. tento týden pro občany spustíme zbrusu nový program zaměřený na hospodaření s dešťovou a tzv. šedou vodou z domácností. V této pilotní fázi mezi občany rozdělíme 100 mil. korun,“ prozrazuje náměstek Smrž. Zmíněnou adaptační strategii česká vláda přijala v říjnu 2015 – tedy ještě před klimatickou konferencí v Paříži, která proběhla na přelomu listopadu a prosince 2015.

Dalším tématem byly oceány, jejich role v souvislosti s klimatickou změnou a také ochrana mořského životního prostředí. „Česká republika sice nemá přístup k moři, podnebí ve střední Evropě je ale silně ovlivňováno oceánem a jsme pevně přesvědčeni, že oceány sehrávají klíčovou roli v ochraně klimatu,“ zdůrazňuje náměstek Smrž. Zvyšování množství skleníkových plynů má ovšem na oceány negativní dopady, jako je poškozování korálů či okyselování, čímž se snižuje schopnost oceánů tlumit dopady klimatické změny. Proto je důležité omezit emise skleníkových plynů co nejdříve. Pokud jde o možnosti energetického využití oceánů, Česká republika pro něj nemá podmínky, uznává ale význam tzv. offshore větrných parků [3] pro přechod k nízkouhlíkové energetice. „Obtížnost vyvážení dodávek energie z větrných elektráren a spotřeby může však mít i nepříznivé dopady na rozvodné sítě v sousedních zemích. Proto by měl být rozvoj obnovitelných zdrojů spojen i s rozvojem těchto sítí, aby se zabránilo jejich nestabilitě,“ upozorňuje náměstek Smrž.

Ministři se v souvislosti s oceány zaměřili také na problém odpadu v mořích a na připravovanou strategii pro plasty. Téma bylo zasazeno i do kontextu oběhového hospodářství, které je podle názoru České republiky velkou příležitostí k zavádění nových čistějších technologií a k posílení konkurenceschopnosti Evropy.

„Jsme přesvědčeni, že ke snížení emisí skleníkových plynů významně přispěje mimo jiné i omezení skládkování a zákaz skládkování směsných komunálních, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, jelikož skládky jsou poměrně velkým zdrojem CO2. Navíc je skládkování hlavní překážkou oběhovému hospodářství, kde vůbec nemá místo,“ zdůrazňuje jednu z českých priorit ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. „Česká republika má řadu let efektivně fungující systém sběru obalového odpadu z obecních odpadových systémů, kde bylo v roce 2015 dosaženo využití a recyklace v úrovni 61,4 %,“ doplňuje ředitel Manhart.

Řešení problému nakládání s plasty je přitom zásadní i pro vypořádání se s odpadem v mořích, jehož podstatnou a těžko odbouratelnou část tvoří právě plasty. „Problematiku tzv. marine litteringu považujeme za jednu z významných globálních výzev pro životní prostředí, proto k snížení dopadů plastových odpadů ve vodním prostředí Česká republika přispěje snižováním množství plastových odnosných tašek [4],“ upozorňuje ředitel Manhart. Evropská unie v souladu se závěry z jednání ministrů v červnu 2016 navrhuje stanovení kvantitativního cíle pro redukci litteringu v aktuálně projednávaném odpadovém balíčku k oběhovému hospodářství. K tomu má Česká republika zatím rezervovaný postoj. „V případě budoucí diskuse o kvantitativním cíli považujeme za nezbytné zaměřit se na stanovení jasných metod a kritérií pro posuzování jeho plnění. To není jednoduchý úkol, zejména u požadavků kladených na vnitrozemské státy,“ vysvětluje Jaromír Manhart, podle něj však mohou k předcházení litteringu přispět i země ve vnitrozemí, a to prevencí úniku plastů do řek a do životního prostředí celkově. „Za stěžejní považujeme zvyšování povědomí o správném sběru a třídění odpadů a aktivní zapojení veřejnosti – příkladem mohou být pravidelně konané úklidové akce, jako iniciativa Ukliďme Česko, Ukliďme svět a řada dalších,“ uzavírá ředitel Manhart.

Poznámky:

[1] Tzv. Adaptační strategie ČR česká vláda schválila 26. 10. 2015 a vychází z pozorovaných změn klimatu na globální, evropské i národní úrovni a prezentuje předpoklady dalšího vývoje klimatu, včetně pravděpodobných dopadů na území ČR. K nim patří extrémní výkyvy počasí jako přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. Materiál, který připravilo MŽP společně s meteorology, vědci a dalšími úřady, se dotýká zejména 8 resortů. Identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí, které dopady změny klimatu zasáhnou nejvíce, a shrnuje vhodná adaptační opatření. Více k Adaptační strategii najdete na tomto odkazu.

[2] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu vláda schválila v lednu 2017, rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Více k adaptačnímu plánu na tomto odkazu.

[3] Tzv. offshore větrné elektrárny jsou umístěny v příhodných oblastech přímo na moři a uchyceny do jeho dna. Využívají výhod proudění větru nad hladinou a absence nutnosti zabírat plochu na pevnině. Velké větrné parky jsou provozovány například v Severním moři.

[4] MŽP pro snížení spotřeby plastových tašek připravilo povinnou právní úpravu obalového zákona, kterou již minulý týden schválil Senát a která zakazuje plošně obchodníkům České republiky poskytovat plastové odnosné tašky zdarma od ledna 2018.

Podle výhledového plánu, na němž spolupracovala tři ministerstva, se má v roce 2020 ročně prodat v Číně 30 milionů automobilů a o pět let později ještě o dalších 5 milionů aut více. Významnou úlohu v prodejních výhledech hrají elektromobily a plug-in hybridy. Loni si takové auto koupilo 507 tisíc čínských zákazníků, tamní trh je tak celosvětovou jedničkou. Jejich popularita je daná státní regulací. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat: Carsharing v ČR v posledních letech zažívá výrazný růst

Z aktuálních údajů o sdílení aut, které zveřejnila Asociace českého carsharingu, plyne, že v ČR je k dispozici 344 sdílených vozidel ve více než desíti městech. Nejvíce jich je v Praze a v Brně. Mezi další města, kde lze carsharing využít, patří České Budějovice, Hradec Králové, Kolín, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Poděbrady a Svitavy.

V roce 2012 jezdilo po českých silnicích jen devět sdílených aut v jednom městě a je tedy zřejmé, že český carsharing rychle roste.

Mezi sdílenými auty výrazně převažuje model tzv. klasického carsharingu, kdy poskytovatel carsharingového systému dává k dispozici auta, jejichž je provozovatelem. V tomto modelu klienti nedávají k dispozici svá auta, ale využívají sdílená auta poskytovatele. Takto sdílených aut je nyní v ČR celkem 344 od čtyř aktivních poskytovatelů.

Zdroj: iHNED.cz

Zpráva informuje o aktuálních negativních výstupech hodnocení implementace strategického rámce oblasti energetické účinnosti shrnutého v Národním akčním plánu energetické účinnosti (NAPEE) a byla schválena usnesením vlády č. 158 dne 27. února 2017.

Cílem zprávy je upozornit na hlavní překážky při plnění závazků ČR v této oblasti a to zejména ve vztahu k povinnému zvyšování energetické účinnosti podle článku 7 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Na základě pravidelného vyhodnocování programů podpory v oblasti energetické účinnosti vyplývajícího z usnesení vlády ČR č. 215 ze dne 16. března 2016 je zřejmé, že plánovaný cíl úspor na období let 2014 - 2016 nebyl splněn. Tato situace vyplývá především z nedostatečného čerpání alokací v rámci klíčových dotačních programů alternativního schématu zvyšování energetické účinnosti, tzn. Integrovaného regionálního operačního programu, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operačního programu Životní prostředí. Z hodnocení provedeného k 31. říjnu 2016 vyplývá, že za období let 2014 - 2016 byl cíl splněn z 64 %. Z pohledu vykazování úspor energie se jedná o deficit na úrovni 3,91 PJ v celkovém plnění cíle úspor.

Z tohoto důvodu zpráva obsahuje návrhy opatření k nápravě a nastartování tvorby prostředí příznivého pro zvyšování energetické účinnosti v dlouhodobém horizontu, a to zejména: odstranění bariér v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na národní a evropské úrovni, podpora nové podoby programu EFEKT pro období 2017-2021, prověření možnosti uplatnění energeticky úsporných projektů EPC ve státním sektoru, příprava aplikace finančních nástrojů v oblasti energetické účinnosti a v neposlední řadě návrh na změnu alternativního schématu snižování spotřeby.

Dokument ke stažení:

Zpráva o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti

Zdroj: MPO

„Osmdesát procent obyvatel, tedy naprostá většina, žije v zemích, které nejsou schopné zajistit energetickou dodávku z vlastního území. Takže v dnešním globálním systému s přírodními zdroji obchodujeme. Po celé planetě se převáží vtělená energie,“ říká mimo jiné v rozhovoru David Vačkář z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Více ZDE

Zdroj: Lidovky.cz

Aktuální vydání zprávy Světové zprávy o rozvoji OSN z roku 2017 s názvem "Odpadní vody: nevyužitý zdroj" ukazuje, jak zlepšené řízení odpadních vod vytváří sociální, ekologické a ekonomické přínosy nezbytné pro udržitelný rozvoj a je tak zásadní pro dosažení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. OSN uvádí, že více než 80% světových odpadních vod - a více než 95% v některých nejméně rozvinutých zemích - je vypouštěno do životního prostředí bez úpravy. Zpráva upozorňuje na fakt, že odpadní voda je důležitým zdrojem a to v kontextu s oběhovým hospodářstvím.

Dokument ke stažení:

• 2017 UN World Water Development Report: Wastewater, the Untapped Resource

• Executive Summary

• Main messages

• Facts and figures

Doporučujeme videa:

Koncepce vodohospodářské politiky státu z pohledu ministerstva zemědělství (Konference Odpad Zdrojem 2017)

Na tiskové konferenci ve čtvrtek 27. dubna 2017, která se koná v Brně v rámci probíhajících Stavebních veletrhů Brno 2017, představí ministr Brabec spolu s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem detailní podmínky zcela nového dotačního programu, který je zaměřený především na hospodaření s děšťovou vodou v domácnostech. Na tiskové konferenci budou zveřejněny kompletní podmínky programu, datum spuštění příjmu žádostí, webové stránky programu a další doplňující informace k tomu, co je potřeba udělat před podáním žádosti. Občané budou moci na pořízení systému na hospodaření s dešťovou vodou získat až 110 tisíc korun. Celkový rozpočet programu bude z národních zdrojů 100 mil. Kč.  
 

Podle aktuálního výzkumu agentury Ipsos se stále více Čechů zajímá o aktivity firem z hlediska CSR – společenské odpovědnosti. 35% populace si spontánně vybaví konkrétní společensky odpovědnou firmu, před rokem to bylo jenom 24%.  Odpovědnou firmu jsou pak lidé 2-3x ochotnější doporučit svému okolí, než firmu, kterou vnímají jako společensky neodpovědnou. A od pozitivního doporučení ke konkrétnímu vlivu na rozhodnutí o nákupu produktu či služby je už jenom krůček.

Firmy v CSR dnes nevidí jen charitu, ale snaží se o co nejužší propojení společenské odpovědnosti se svým oborem. To totiž očekává i populace, že se firmy budou přednostně věnovat tomu, k čemu mají nejblíže, co nejvíce ovlivňují či čemu rozumí. „Co je doma, to se počítá“, dodávají Češi. Podle jejich názoru by totiž firmy měly dopad svých  CSR projektů směřovat prioritně do České republiky, než se zabývat celosvětovými problémy.

Ze studie Ipsos CSR & Reputation Research vyplývá mj., že lidem není jedno, co se děje kolem nich. Opět narostl počet těch, pro které je důležité, zda se jejich zaměstnavatel chová společensky odpovědně (uvedlo to 79% lidí, před rokem to bylo o 3% body méně). To určitě v dnešní době, plné nedostatků různých pracovních sil, není zanedbatelné. Rovněž v rámci rozhodovacího procesu při nákupu produktů či služeb má společenská odpovědnost větší význam než před rokem (61 %, před rokem to bylo 55%).

Ze studie Ipsosu vyplývá, že by se velké firmy měly hlavně chovat férově ke svým zaměstnancům a chránit životní prostředí, to jsou nejčastěji uváděná očekávání lidí od aktivit velkých firem na poli CSR. Zejména mladší lidé vítají logicky také aktivity, které se týkají vzdělávání.

Cílem projektu CSR & Reputation Research bylo zanalyzovat jednotlivé oblasti CSR, vnímání CSR aktivit a jejich vliv na reputaci firem, a to jak podle názorů populace, tak expertní veřejnosti v ČR. Do projektu se v roce 2016 zapojily společnosti – Česká spořitelna, E.ON, GSK, Komerční banka, O2, ŠKODA AUTO a Vodafone.

Výzkum byl realizován společností Ipsos v průběhu listopadu 2016 na reprezentativním vzorku dospělé internetové populace (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost základního souboru byla 1009 respondentů. Výzkum byl realizován také se skupinami expertů – s představiteli médií, nevládních neziskových organizací, s představiteli asociací, svazů, institucí, se CSR manažery z velkých firem a s představiteli komunikačních a PR agentur. Vnímání společenské odpovědnosti firem a dopadu na reputaci firem bylo měřeno na základě know-how a metodologie Ipsos. Projekt je realizován od r. 2010 a umožňuje časové porovnání.

Názor účastníků projektu na vývoj postojů české společnosti k tématům CSR

Markéta Sodomková, CSR a projektová manažerka, Česká spořitelna

„…do budoucna může zájmu společnosti ještě více přispět systematické měření dopadu CSR programů…“

Dagmar Schusserová, CSR Manager, E.ON Česká republika

„…funkce firem pouze jako tvůrce zisku je už dávno nedostatečná, v současné době získávají firmy čím dál tím více postavení člena společnosti, který přispívá k jejímu rozvoji řadou společensky prospěšných aktivit…“

Lenka Břeská, CSR & PA Manager, GSK

„…zajímavý je výrazný posun oproti předchozím rokům v hodnocení důležitosti vzdělávání společnosti a toho, jakou roli by v této oblasti měly hrát právě firmy…“

Zuzana Čepelková, Sponsorship & CSR Manager, Komerční banka

„…význam CSR neustále sílí, dnes je CSR nedílnou součástí dobré image každé větší společnosti…“

Marie Mališková, CSR & Sponzoring, O2 Czech Republic

„…je stále ještě potřeba pracovat na tom, aby lidé pojem CSR chápali správně a věděli, co přesně si pod ním představit, velmi mile nás překvapil nárůst důležitosti v oblasti vzdělávání….“

Michal Kadera, External Affairs Director, ŠKODA AUTO

„…celkové povědomí o tématech CSR v ČR narůstá, připojují se nejen velké korporace ale i středně velké a malé společnosti, které mohou tuto oblast dále obohatit…“

Adriana Dergam, Head of Corporate Communication, Vodafone Czech Republic

„…lidé čím dál víc hledají za společenskou odpovědností firem konzistenci, důslednost, zajímavý je vývoj názorů mladých do 26 let…“

Co je pro firmu v rámci CSR nejdůležitější, na co se zaměřují

Markéta Sodomková, CSR a projektová manažerka, Česká spořitelna

„Již od roku 1825 se zaměřujeme na prosperitu jednotlivce, komunit, měst a celé společnosti. Na tradici navazujeme současnými programy zaměřenými na vzdělávání a podporu rozvoje (nejen) neziskového sektoru. Zároveň dbáme na dostupnost našich služeb pro osoby se specifickými potřebami, k tomu pomáhá projekt Banka bez bariér“.

Dagmar Schusserová, CSR Manager, E.ON Česká republika

„Naše projekty a činnosti mají za cíl poskytovat zákazníkům, obchodním partnerům i zaměstnancům pokaždé něco navíc k běžnému standardu. Zaměřujeme se hlavně na inovativní a udržitelná řešení. Z toho vyplývá i naše podpora projektům, jako je elektromobilita, Smart Cities, kdy spolupracujeme s městy na jejich projektech zlepšujících energetickou efektivitu či E.ON Energy Globe Award, soutěž, která odměňuje ekologicky přínosné projekty.“

Lenka Břeská, CSR & PA Manager, GSK

„Hlavním posláním je zlepšit kvalitu lidského života tím, že lidem umožníme být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Primárně se proto zaměřujeme na vzdělávání a rozvoj v oblastech jako je zdravotní gramotnost, péče o zdraví, zlepšení kvality života lidí s různými hendikepy a dlouhodobě nemocných či na aktivní stárnutí. Důležitá je pro nás spolupráce s neziskovými a pacientskými organizacemi.“

Zuzana Čepelková, Sponsorship & CSR Manager, Komerční banka

„Naše strategie je rozdělena do pěti oblastí – zodpovědné podnikání, zelené a solidární produkty, sponzoring a charita, odpovědný zaměstnavatel, životní prostředí a sourcing. Nejsilnější a nejviditelnější je logicky dlouhodobě sponzoring, jedním z velkých projektů pro tento rok je zaměstnávání zdravotně znevýhodněných.“

Marie Mališková, CSR & Sponzoring, O2 Czech Republic

„Zaměřujeme se především na oblasti, které souvisí s naším podnikáním. Snažíme se identifikovat případná rizika a přinášet řešení. Proto vzděláváme, informujeme a pozitivně ovlivňujeme veřejnost, zejména mladé lidi, děti a jejich rodiče, v oblasti bezpečného chování na internetu a smysluplného využívání moderních komunikačních technologie.“

Michal Kadera, External Affairs Director, ŠKODA AUTO

„V rámci strategie společenské odpovědnosti ŠKODA AUTO máme stanoveny 4 hlavní priority, do nichž řadíme dopravní bezpečnost, technické vzdělávání, péči o děti a bezbariérovou mobilitu. Mimo tyto priority jsme si stanovili ještě 2 regionální témata, v rámci nichž se věnujeme péči o zaměstnance a podpoře regionů, v nichž má ŠKODA AUTO své výrobní závody.

Adriana Dergam, Head of Corporate Communication, Vodafone Czech Republic

„V roce 2016 jsme přešli z modelu korporátní společenské odpovědnosti do modelu udržitelné korporace s jasnou strategií Sustainable Business do roku 2025. Zaměřujeme se na transformační cíle udržitelného podnikání a ty se do roku 2025 soustředí na 3 pilíře: 1/ Inovace v energiích, 2/ Mladí lidé, jejich rozvoj a kariéra, 3/ Rovnoprávnost, diverzita a ženy, jejich osobní a profesní dovednosti.“