V moči, a tím i v komunálních odpadních vodách, se vyskytuje řada látek či jejich metabolity, kterým je lidská populace exponována a které jsou v těle metabolizovány, jako např. zákonné drogy a léčiva, kofein, nikotin, ethanol, potravinové a environmentální kontaminanty, ale i specifické biomarkery, které mohou přinášet informace o zdravotním stavu monitorovaného obyvatelstva. Příspěvek nastiňuje možnosti využití epidemiologického přístupu k analýze komunálních odpadních vod k monitoringu životního stylu obyvatelstva, stravovacích návyků, dopadů stavu životního prostředí na člověka, hodnocení zdravotního stavu populace a sledování spotřeby nezákonných drog a dalších látek v monitorované populaci. Článek čtěte v novém VTEI ZDE, kde najdete i rozhovor s ředitelem odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí Mgr. Lukášem Zárubou - rozhovor ZDE.

Obsah nového VTEI:

• Variabilita odezvy vybraných hydrologických modelů na typické průběhy krátkodobých srážek

• Kategorizace povodí IV. řádu pro potřeby srážko-odtokového modelování

• Webové služby pro poskytování návrhových srážek

• Vývoj podzemního odtoku z části Českomoravské vrchoviny

• Rozhovor s Mgr. Lukášem Zárubou ředitelem odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí

• Vícedílný a divácky úspěšný seriál České televize „Vltava v obrazech“

Městský soud v Praze zrušil v minulém týdnu podstatnou část Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha – CZ01, vydaného Ministerstvem životního prostředí v květnu roku 2016. Ačkoliv hlavní město Praha nebylo přímým účastníkem soudního sporu, celou situaci pozorně monitoruje a v činnostech směřujících ke zlepšení ovzduší na svém území bude pokračovat.

Program zlepšování kvality ovzduší vydaný na základě zákona č. 201/2012  představuje základní koncepční dokument vymezující opatření pro dosažení příznivého stavu ovzduší v imisně nejvíce zatížených lokalitách České republiky. Hlavní město Praha dosud nemá k dispozici písemné odůvodnění rozsudku soudu. Z obdobného zrušujícího verdiktu Nejvyššího správního soudu ve vztahu k Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek však usuzuje, že důvodem zrušení části programu byla nedostatečná konkrétnost stanovených opatření, zejména s ohledem na vyčíslení očekávaného přínosu jednotlivých opatření ke zlepšení kvality ovzduší a sestavení časového plánu provádění opatření tak, aby bylo možné průběžně kontrolovat jejich plnění. „Pevně věříme, že Ministerstvo životního prostředí v krátkém časovém horizontu vytýkané vady programu napraví a jeho aktualizovanou verzi znovu vydá,“ uvedla radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Plamínková.

Hlavní město bude kontinuálně pokračovat v plnění činností směřujících ke zlepšení kvality ovzduší na území města, a to bez ohledu na skutečnost, že požadavek realizace některých opatření není v současné době právně závazný. Vlastní cíle programu, tedy dosáhnout ve výhledovém horizontu stavu, kdy na území metropole nebudou překračovány imisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší pro jednotlivé znečišťující látky, nebyly soudem zpochybněny a Praha bude aktivně usilovat o jejich naplnění.

„Zároveň analyzujeme i možnost zavádět další opatření ke zlepšení stavu kvality ovzduší, která samotný program ani před jeho částečným zrušením nezahrnoval. V běhu je pilotní projekt vyhodnocení vozového parku na území hlavní města Prahy na základě měření ultrajemných částic vypouštěných z výfuků, jenž má mimo jiné za cíl určit podíl provozovaných vozidel s demontovaným filtrem pevných částic. Rozpracováno je rovněž i zavedení regulace silniční motorové dopravy v době trvání smogové situace a chceme se zaměřit i na znečištění ovzduší provozem lodní dopravy,“ sdělila radní Jana Plamínková a dodala:  „V těchto aktivitách chceme i nadále pokračovat. Jak ukazují dostupné výsledky měření kvality ovzduší, dochází, i díky dlouhodobé aplikaci řady opatření ze strany hlavního města Prahy, k postupnému zlepšování stavu ovzduší na území města.“

Průzkum je realizován Odborem podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (MPO ČR). Cílem je získat náměty a návrhy od všech zainteresovaných subjektů, které se problematice Společenské odpovědnosti organizací (CSR) intenzivně věnují. Výstupy z této veřejné konzultace budou využity pro přípravu „nového akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice", který Ministerstvo průmyslu a obchodu bude předkládat vládě ČR do 30. září 2018 na základě Usnesení vlády ČR ze dne 25. ledna 2016 č. 49. Průzkum ZDE

Čtěte také:

On-line reporting společenské odpovědnosti organizací (CSR)
 

Na 1. března je plánováno vyhlášení další výzvy na prevenci vzniku odpadů v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Plánovaná výzva bude navazovat na výzvu č. 68 z loňského roku, lze tedy očekávat dotace na podporu domácích kompostérů, budování sběrné sítě kontejnerů na textil, zavádění systému „door-to-door“, center pro opětovné použití výrobků nebo systémů pro opětovné použití výrobků. Cílovou skupinou výzvy představují kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu a podnikatelské subjekty. Celkově je na výzvu alokováno kolem 588 mil. Kč. Projekty bude možné podávat od 3. 4. 2018 do 31. 7. 2018.

Dále na 1. března je plánovaná výzva v prioritní ose č.2 tj. Kvalita ovzduší ve specifickém cíli 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů. Cílovou skupinou je veřejný sektor.

Mohlo by Vás zajímat - Krajská setkání: Odborníci ze Státního fondu životního prostředí ČR představí dotace, které mohou obce a města čerpat z Operačního programu Životní prostředí nebo z Národního programu Životní prostředí. Věnovat se budou také zvýhodněným půjčkám od SFŽP ČR. Další informace ZDE

CENIA, česká informační agentura životního prostředí, jež v ČR administruje program EMAS, se stala partnerem projektu ENHANCE (EMAS as a Nest to Help And Nurture the Circular Economy) na podporu a rozšíření programu EMAS (Eco Management and Audit Scheme). Cílem projektu je odvrátit evropský negativní trend klesajícího zájmu organizací o registraci v programu EMAS. Hlavním výstupem pro ČR bude vytvoření Národního akčního plánu pro EMAS.

EMAS je jedním z dobrovolných nástrojů ochrany životního protředí, který nabízí organizacím možnost snadno, veřejně a důvěryhodně deklarovat, že při produkci výrobků či poskytování služeb zvažují své dopady na životní prostředí. Garantem a odpovědným orgánem programu EMAS v ČR je Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Administraci programu a agendu s ním spojenou zajišťuje CENIA.

Přesto, že program EMAS je v ČR zaveden a podporován již od roku 1998, jsou výchozí pozice ČR i dlouhodobý trend vývoje a celkového počtu registrací EMAS za posledních 10 let ve srovnání s vybranými státy Evropy nelichotivé. V současné době je na území ČR pouze 24 firem, organizací a podniků s EMAS a zájem o nové registrace je prakticky nulový.

Na opačném konci pomyslného žebříčku registrací EMAS je Itálie, která je jednou ze zemí s nejvyšším počtem registrací EMAS v EU (878 registrovaných organizací z celkových 2 331 v roce 2017). Evropský trend však naznačuje celkově klesající zájem o EMAS, kdy v posledních několika letech (zejména 2013 – 2014) počet certifikovaných organizací EMAS klesá.

ENHANCE – EMAS jako podpora dobrých řešení

Projekt ENHANCE byl spuštěn začátkem loňského roku za účasti dalších pěti partnerů ze čtyř evropských zemí (Itálie, Španělsko, Rakousko a Estonsko). Zaměřuje se na mezinárodní spolupráci a přenos příkladů dobré praxe v rámci celé EU.

Důvodem pro zahájení projektu je především malý počet registrovaných organizací v ČR a klesající zájem o EMAS, který vyplývá z nedostatečné reakce a podpory udržitelného podnikání ze strany trhu i veřejných orgánů, a také nízkého povědomí veřejnosti. Projekt reaguje i na současné trendy v preferencích spotřebitelů, kteří stále více vyžadují informace o environmentální výkonnosti organizace.

Aktuálně je projekt ve fázi hodnocení a výběru nástrojů na podporu EMAS, které figurují v národních i regionálních politikách všech zapojených států. Během workshopů, kterých se v ČR zúčastnilo 29 expertů z různých firem a organizací, bylo vybráno 5 nejužitečnějších regulačních opatření – příkladů dobré praxe.

Jako nejlepší osvědčený postup byl vyhodnocen dotační program MŽP a MPO, který finančně podpořil organizace, jež se rozhodly zavést EMAS. Dotace byly využity na příspěvek na úhradu nákladů spojených se získáním certifikace ISO 14 001, resp. validace EMAS, a to až do výše 50 % vzniklých nákladů.

Druhé nejlépe hodnocené opatření se vztahuje na žadatele o integrované povolení. V § 20b zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci je stanoveno, že ČIŽP při plánování kontrol má brát v úvahu environmentální rizika provozu zařízení, přičemž musí posoudit účast provozovatele zařízení v EMAS nebo jiném systému environmentálního řízení. Návazná vyhláška č. 288/2013 Sb., umožňuje nahradit popis způsobu environmentálního řízení předložením certifikátu ISO 14 001 nebo registrace EMAS.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, umožňuje využít EMAS jako kritérium technické kvalifikace (§ 79 a § 80). Dále jsou v rámci nadlimitního režimu definována zákonem možná kritéria kvality (§ 116) využitelná při hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, kde zákon zmiňuje i environmentální aspekty produktů a služeb. Zavedením systému environmentálního řízení lze tak získat v rámci hodnocení nabídky body navíc oproti uchazečům bez ověřeného systému EMAS či ISO 14 001.

Z hlediska nároků na finanční zajištění podnikatelské činnosti a povinností plynoucích z provozu určitých zařízení lze výhody plynoucí z registrace EMAS najít i v zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Ten zvýhodňuje organizace registrované v EMAS z pohledu finančního zajištění preventivních nebo nápravných opatření (§ 14) a dále jim umožňuje provádět pouze základní hodnocení rizik v souladu s nařízením vlády č. 295/2011 Sb. (§ 3).

Celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum, čtěte ZDE

Na informačních stránkách Evropské unie se v únoru objevila krátká zpráva o tom, že Evropská komise (EK) oficiálně vypustila 1. února návrh revize Směrnice o pitné vodě s deklarovaným cílem zlepšit kvalitu pitné vody a poskytnout veřejnosti lepší informovanost v této oblasti. Při zdůvodnění návrhu se opírá o zastaralost textu směrnice 98/83/EC a potřebu změn v důsledku vyhodnocení REFIT (Regulatory Fitness and Performance Programme), zároveň v reakci na požadavky první úspěšné evropské občanské iniciativy „Right2Water" směrem k transparentnosti poskytování vodohospodářských služeb a konečně i v návaznosti na plnění závazků trvale udržitelného rozvoje. EK nyní vyzývá všechny dotčené subjekty ke sdílení názorů na návrh na svých stránkách, a to do 29. března 2018. Poté bude s časovým odstupem návrh předložen k projednání a schválení Evropskému parlamentu a Radě EU tzv. spolurozhodovacím procesem dle článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo informace k požadavkům na jakost vody k úpravě na vodu pitnou, provádění odběrů a rozborů vzorků surové vody a předávání výsledků v elektronické podobě krajskému úřadu a příslušnému správci povodí s termínem do 31. 3. 2018 vyplývající ze zákona o vodovodech a kanalizacích. Novelizace vyhlášky č. 428/2001 Sb. upravuje předávání výsledků a jejich předávání nově i ČHMÚ. Ke vkládání výsledků do databáze spravované ČHMÚ se bude využívat elektronická aplikace, která bude zveřejněna na internetových stránkách ČHMÚ. V návaznosti na jednání se SOVAK ČR byl termín pro předání výsledků o jakosti surové vody za rok 2017 prodloužen do 30. 9. 2018. Bližší informace jsou dostupné na webu MZe ZDE.

Zdroj: SOVAK ČR

V Radioknize si můžete poslechnout pětidílnou četbu z knihy norského antropologa Thomase Hyllanda Eriksena Odpady. Vnímání toho, co je a není odpad, se v průběhu věků proměňuje. Stejně tak prochází změnami nakládání s odpadky. Co naši předkové dělali odpradávna, přestalo fungovat a lidstvo se dnes znova učí, jak odpad efektivně využívat a vnímat ho jako zdroj k dalšímu použití a nikoli jako problém, který je třeba zakopat hluboko pod zem nebo nasypat do řeky či oceánu.

Všichni se shodují, že lidstvo vyhazuje příliš mnoho věcí. Přitom odpadky v popelnicích tvoří jen zlomek veškerého odpadu, který produkujeme. Vyhazování je průvodním jevem konzumní společnosti a důkazem, že v naší společnosti je lidská práce příliš drahá a suroviny naopak velmi levné. Hitem dnešní doby je recyklace, ale některé věci zkrátka jinam než na skládku uložit nejde, nebo se to nevyplatí.

(Pokud se vám přehrávač audia nenačítá, tak prosím využijte odkaz ZDE)

Zdroj: Rozhlas.cz

Komise přijala de 16. ledna evropskou strategii pro nakládání s plasty, Nová strategie by měla položit základ oběhového hospodářství v oblasti plastů a podpořit investice na cestě k němu. Nová strategie má za cíl chránit životní prostředí před znečištěním plastovým odpadem, podpoří růst a inovace. Podle nových plánů budou veškeré plastové obaly na trhu EU do roku 2030 recyklovatelné. Bude omezeno používání plastů na jedno použití a bude zakázáno úmyslné používání mikroplastů. Strategie je součástí přechodu k oběhovému hospodářství. Dále se dočtete o předběžné dohodě ohledně sdílení úsilí v oblasti snižování emisí mimo EU ETS, OZE dosáhly v roce 2016 17% podílu na celkové spotřebě energie a že CEF odsouhlasil finance pro výstavbu energetické infrastruktury.

Strategie pro plasty byla připravena v duchu balíku týkajícího se oběhového hospodářství z prosince 2015. Přijatá strategie pro plasty má ambici změnit způsob, jakým se výrobky v EU navrhují, vyrábějí, používají a recyklují. Cílem je chránit životní prostředí a zároveň položit základy nové ekonomice plastů, ve které se při navrhování a výrobě budou plně respektovat požadavky na opětovné využití, opravy a recyklaci plastů a ve které se budou vyvíjet udržitelnější materiály.

V Evropě se každoročně vygeneruje 25 mil. tun plastového odpadu, ale k recyklaci se ho shromáždí méně než 30 %. Po celém světě tvoří plasty 85 % odpadků na plážích. A plasty se dokonce ve formě mikroplastů, jejichž účinky pro zdraví jsou zatím neznámé, dostávají ve vzduchu, vodě a potravinách až do plic a na stůl lidí.

Klíčové a sporné body

V rámci nové strategie chce EU:

• Zvýšit ziskovost recyklace pro podniky: Dle strategie mají být vypracována nová pravidla pro obaly, aby se zlepšila recyklovatelnost plastů, které jsou na trhu, a zvýšila poptávka po recyklovaných plastových materiálech. Díky většímu počtu nasbíraného plastu by v celé EU mělo vzniknout více kvalitních a větších recyklačních zařízení spolu s lepším a standardizovaným systémem pro oddělený sběr a třídění odpadu. Odhadem se tím ušetří přibližně 100 € na tunu shromážděného materiálu.

• Omezit plastový odpad: Evropská legislativa již v několika členských státech vedla k omezení používání plastových tašek. Nové plány se nyní zaměří na další plasty na jedno použití a na rybolovná zařízení. Rozhodne se o rozsahu nových celoevropských pravidel, která budou na základě konzultace se zúčastněnými stranami a příslušných poznatků navržena v roce 2018. Komise také přijme opatření, kterými se omezí používání mikroplastů ve výrobcích, a určí se, jak se budou označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty.

• Zamezit znečišťování na mořích: Nové předpisy o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, které Komise přijala spolu se strategií, se budou zabývat odpadem v mořích pocházejícím ze zdrojů souvisejících s mořem. Cílem je, aby odpad vytvořený na lodích nebo shromážděný na moři v moři nezůstal, ale aby se vrátil na pevninu, kde se s ním náležitým způsobem naloží. Předpisy obsahují i opatření na snížení administrativní zátěže pro přístavy, lodě a příslušné orgány.

• Podpořit investice a inovace: Komise orgánům členských států a evropským podnikům doporučí, jak co nejvíce snížit množství plastového odpadu přímo u zdroje. Zvýší se podpora inovací, v jejímž rámci bude poskytnuto další financování ve výši 100 mil. € na rozvoj inteligentnějších a recyklovatelnějších plastových materiálů, účinnější recyklační procesy a vyhledávání a odstraňování nebezpečných látek a kontaminantů z recyklovaných plastů.

EU bude rovněž spolupracovat s partnery z celého světa na hledání globálních řešení a vypracování nových mezinárodních norem.

Spolu se strategií pro plasty přijala Komise rámec pro sledování, který sestává ze souboru 10 klíčových ukazatelů zaměřených na jednotlivé fáze cyklu. Ukazatele budou měřit dosažený pokrok na cestě k přechodu na oběhové hospodářství na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států.

Předpokládaný další vývoj

Nově navržená směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu bude předložena ke schválení EP a Radě. Podle požadavků na zlepšování právní úpravy předloží Komise během roku 2018 návrh týkající se plastů na jedno použití. Komise rovněž zahájí práci na revizi směrnice o obalech a obalových odpadech a připraví pokyny týkající se odděleného sběru a třídění odpadu, které budou vydány v roce 2019.

Snižování emisí mimo EU ETS:

Coreper 17. 1. 2018 podpořil předběžnou dohodu ohledně nařízení o sdílení úsilí, jíž bylo v prosinci 2017 dosaženo mezi estonským předsednictvím a EP. Komise předložila v červenci 2016 2 návrhy týkající se odvětví, na která se nevztahuje systém obchodování s emisemi, a to návrh o sdílení úsilí a návrh o LULUCF. Vzhledem k provázanosti obou návrhů probíhala jednání souběžně. Nařízení o sdílení úsilí má zajistit, aby bylo v odvětvích, na něž se vztahuje sdílení úsilí, včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy), dosaženo do roku 2030 cíle 30% snížení emisí oproti úrovním z roku 2005, který je stanoven pro odvětví stojící mimo systém ETS. Každý členský stát bude muset splnit závazný roční cíl snižování emisí pro období 2021-2030. Tyto cíle jsou vypočítány na základě HDP na obyvatele v rozmezí od 0 % do 40 % pod úrovněmi z roku 2005. Vytvoří se bezpečnostní rezerva o objemu celkem 105 mil. tun ekvivalentu CO2, jež bude dostupná v roce 2032. Jejím cílem je pomoci těm členským státům, které my mohly mít obtíže s dosažením svých cílů pro rok 2030, navzdory tomu, že své cíle pro stávající období 2013–2020 překročily. Země si také budou moci roční emisní příděly v rámci období 2021–2030 vkládat, vypůjčovat si a převádět mezi sebou či z jednoho roku na jiný. Předběžně dohodnuté znění bude nyní postoupeno EP. Jakmile bude tento legislativní akt schválen EP a následně formálně přijat Radou, bude zveřejněn v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost 20 dnů po zveřejnění.

OZE dosáhly v roce 2016 17% podílu na celkové spotřebě energie

Eurostat 25. 1. 2018 zveřejnil souhrn kompletních dat o podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v roce 2016. Podle těchto dat stoupl podíl OZE na celkové finální spotřebě energie na 17 %, o 0,3 procentního bodu oproti roku 2015. Největší podíl OZE na spotřebě zaznamenalo Švédsko (53,9 %), následované Finskem, Lotyšskem či Rakouskem. Výsledná data rovněž ukazují, že by se mělo podařit dosáhnout celounijního cíle podílu 20 % v roce 2020. Pro splnění tohoto cíle na evropské úrovni byly stanoveny rovněž konkrétní cíle pro jednotlivé členské státy, z nichž většina své cíle už splnila (včetně například ČR), nebo je na cestě k jejich splnění. Problém s plněním cílů má však zejména Francie, Nizozemsko, Lucembursko a také Makedonie. Z různých odvětví se obnovitelným zdrojům nejvíce daří v elektroenergetice, kde OZE v roce 2016 pokryly 29,6 % spotřeby. Nejdůležitějším zdrojem zůstala vodní energie (36,9 %), čím dále větší podíl ale získávají i větrné (31,8 %) a fotovoltaické (11,6 %) elektrárny. V ČR v roce 2016 dosáhl podíl OZE na výrobě lektřiny 13,6 %, což je mimochodem méně než v roce 2014 i 2015. V odvětví vytápění a chlazení dosáhl podíl OZE 19,1 %, oproti 18,7 % v předchozím roce. Jedině v tomto odvětví se v ČR daří už od roku 2013 překonávat unijní průměr, v roce 2016 bylo dosaženo hodnoty 19,9 %, navíc zde nebyl zaznamenán meziroční pokles jako ve výrobě elektřiny nebo v dopravě. V odvětví dopravy narostl podíl OZE z 6,6 % v roce 2015 na 7,1 v následujícím roce, ČR zaznamenala mírný pokles z 6,5 % na 6,4 %. S ohledem na pomalý pokrok je tak otázkou, zda budou členské státy schopny splnit cíl 10% podílu v tomto odvětví v roce 2020 (tato hodnota platí jak na unijní úrovni, tak i pro jednotlivé členské státy).

CEF odsouhlasil finance pro výstavbu energetické infrastruktury

Koordinační výbor CEF (Nástroje pro propojení Evropy) 25. 1. 2018 schválil návrh Komise na investice z prostředků tohoto fondu do projektů v oblasti budování energetické infrastruktury. Jedná se o projekty z tzv. seznamu projektů společného zájmu (PCI), které mají podpořit rozvoj jak plynové, tak elektrické infrastruktury na úrovni celé EU, v rámci CEF bylo na tuto činnost pro období 2014–2020 vyčleněno až 5 miliard eur. Na návrh Komise bylo tentokrát podpořeno 17 projektů celkovou částkou 873 milonů eur. Převážná část prostředků byla věnována na projekty v elektroenergetice (680 mionů eur), a většina z prostředků rovněž směřovala na konstrukční práce (723 milonů), zbytek pak na plánovací činnost. Většinu z prostředků obdržel jediný projekt, a to vybudování elektrického propojení mezi Francií a Španělskem, jež CEF podpořil 578 miliony eur. Kromě to ho směřovaly prostředky na posílení přenosové kapacity elektrické sítě mezi severem a jihem Německa, v Česku pak finance obdrží ČEPS na finalizaci projektové dokumentace nového vedení Vítkov – Přeštice na Karlovarsku (1,3 milionu eur) a také NET4GAS na plánování přestavby kompresní stanice Břeclav (269 tisíc eur).

Ministerstvo životního prostředí aktualizovalo na webu věnovaném IRZ v části Látky v IRZ informace o jednotlivých látkách, za které se ohlašuje do IRZ. V současné době se ohlašovací povinností týká 93 látek v únicích do ovzduší, vody a půdy a v přenosech v odpadních vodách a odpadech. Informace jsou prozatím k dispozici pouze v pdf souborech.

Kromě aktualizace vzhledu těchto tzv. Karet látek došlo i k opravě, přidání či odebrání odkazů. Nemělo by tedy docházet k tomu, že je nějaký z uvedených odkazů neplatný. Patrně největším benefitem je přidání dvou grafů, z nichž jeden vyjadřuje v grafické podobě množství ohlašovatelů za danou látku v příslušných únicích/přenosech za posledních 5 let (nyní tedy v letech 2012 až 2016). Druhý graf, a to za stejné časové období, zachycuje množství ohlašované látky za příslušný únik/přenos. Rozsáhlým způsobem rovněž byla revidována kapitola se standardními větami o nebezpečnosti (H-vět) a seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět), které nahradily již nepoužívaný systém R- a S-vět.

Zdroj: MŽP

Ombudsmanka a její zástupce se při své činnosti opakovaně setkávají se snahou obcházet zákonné požadavky na posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí. Obvyklou metodou obcházení zákonných požadavků je schvalování stavebních záměrů po jednotlivých částech.

S takovým případem se na ombudsmanku obrátili stěžovatelé, v jejichž blízkosti vyrůstá bytový komplex. Stěžovatelé napadli sdělení příslušného magistrátu, že se jedná o podlimitní záměr a proto nepodléhá zjišťovacímu řízení. Šetření jejich podezření potvrdilo.

Jednalo se o hodnocení předloženého oznámení záměru výstavby bytových domů ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA). Stěžovatelé namítli, že dochází k obcházení právní úpravy. Poukazovali na zpracované dokumenty, v nichž je počítáno s etapizací projektu (v první etapě 313 bytů a 362 parkovacích míst, spolu s další etapou pak více než 500 bytů a tedy více než 500 parkovacích stání). Zdůraznili také existenci usnesení rady městské části, v němž se požaduje, aby obě etapy byly posuzovány společně.

Stěžovatelům se nejednalo o zamezení jakékoli výstavby v okolí, ale o věcné posouzení dopadů, jaké developerem zamýšlená stavba bude mít na život v jejich čtvrti, například z hlediska dopravy, zásobování a dalších služeb, které nejsou dimenzovány pro takový nárůst obyvatel.

Šetření zástupce ombudsmanky potvrdilo, že magistrát pochybil. Zástupce především konstatoval, že i dle údajů v oznámení developera (plocha řešeného území činí 51 499 m²) podléhal projekt minimálně zjišťovacímu řízení. Současně zdůraznil, že záměr je třeba posuzovat jako celek a nesmí docházet k jeho dělení za účelem vyhýbání se procesům dle zákona EIA. Například tím, že předmětem oznámení bude jen určitá část záměru tak, aby nepřekročila stanovené limity.

Magistrát vydáním svého sdělení toleroval postupy developera spočívající v předložení pouze první etapy výstavby zamýšleného bytového souboru. Z úřední činnosti mu však muselo být známo, že jde o záměr neúplný. Veřejnosti a samosprávám developerem prezentovaná fakta ohledně záměru (vizualizace, smlouva o rozvoji území uzavřená s městskou částí) nasvědčovaly jeho snaze o komplexní zástavbu celého území.

Magistrát pochybení připustil a uznal, že měl před vydáním svého sdělení k záměru důkladněji zkoumat další okolnosti, zejména skutečnou plochu záměru. K podobným závěrům dospělo také magistrátu nadřízené Ministerstvo životního prostředí. To konstatovalo, že obě etapy výstavby spolu úzce souvisely a ze zákona je nezbytné vyhodnotit vlivy všech souvisejících záměrů dohromady.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Olomouci uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o. Provozovatel lyžařského střediska z Olomoucka prováděl při prodlužování sjezdové tratě terénní úpravy i na pozemku, na kterém to nebylo stavebním úřadem povoleno. Dopustil se tak porušení zákona o odpadech.

K terénním úpravám na nepovoleném pozemku použil provozovatel ski areálu přes 35 tisíc tun stavebních a demoličních odpadů. Inspektoři také zjistili, že k dalším povoleným terénním úpravám na přilehlých pozemcích společnost SKI AREÁL HLUBOČKY přijala odpady, které svým složením neodpovídaly podmínkám stavebního povolení. „Tyto odpady kromě povoleného betonu, cihel, zeminy a kamení obsahovaly také cizorodé příměsi jako linoleum, plastové trubky nebo kabely. Firma SKI AREÁL HLUBOČKY přitom jako realizátor terénních úprav plně odpovídala za to, že práce budou probíhat v souladu se stavebním povolením,“ uvedl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Při stanovení výše sankce inspektoři vycházeli z toho, že provozovatel ski areálu několik měsíců nelegálně nakládal se stavebními odpady na pozemku, který je veden jako trvalý travní porost, čímž bezesporu ohrozil jeho ekosystém. Navíc se jednalo o poměrně významné množství odpadů – přes 35 tisíc tun.

Společnost SKI AREÁL HLUBOČKY se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Inspektoři ČIŽP nyní firmě ještě uloží opatření k nápravě, které bude spočívat v odstranění odpadů z nepovoleného pozemku.

Do 12. února je možné se zúčasnit Veřejné konzultace týkající se výběru metod pro stanovení seznamu odvětví a pododvětví, u nichž hrozí značné riziko uhlíku v období 2021-2030 (odkaz ZDE). Do 21. února probýhá veřejná konzultace týkající se přítomnosti léčivých přípravků v životním prostředí. Účelem konzultace je shromáždit názory na možná opatření k řešení rizik plynoucích z přítomnosti léčiv v životním prostředí. Dále získat informace a názory na rozvoj strategického přístupu Komise k přítomnosti léčivých přípravků v životním prostředí. Prvního března končí Veřejná konzultace týkající se hodnocení strategie EU k přizpůsobení se změně klimatu (odkaz ZDE).

Materiál navazuje na předchozí materiál z července 2017, který měl za úkol informovat Vládu ČR o existenci problematiky světelného znečištění a jeho dopadů na různé složky lidského života - lidské zdraví, doprava, energetika – i životní prostředí. Tento předchozí materiál shrnul nejvýznamnější dopady světelného znečištění na uvedené oblasti a konstatoval, že v České republice v současnosti neexistuje žádný právní předpis, který by se touto problematikou komplexně zabýval a nabízel by možnosti její efektivní regulace.

Po předložení tohoto materiálu pokračovala mezirezortní pracovní skupina pro problematiku světelného znečištění ve své práci, jejímž výsledkem je nyní předkládaný materiál. Ten již identifikuje konkrétní možnosti pro hledání způsobů regulace problematiky a obsahuje úkoly pro každé ministerstvo, které je členem pracovní skupiny. K těmto úkolům se ministerstva v rámci svých kompetencí zavázala s cílem předejít negativním dopadům světelného znečištění na uvedené oblasti v co největší míře a poskytnout právní ochranu před světelným znečištěním dotčeným občanům.

Výhled dalších aktivit:

• Jako jedna z možností řešení problematiky světelného znečištění na místní (lokální) úrovni byla identifikována možnost obcí regulovat světelné znečištění na svém území obecně závaznou vyhláškou. Ministerstvo vnitra se jako gestor této problematiky přiklání k názoru, že účinnější než vydat novou obecně závaznou vyhlášku může být rozšíření interpretace stávající vyhlášky o rušení nočního klidu. Ačkoli v zákoně není definováno, čím je noční klid rušen, vykládá se způsob jeho rušení obvykle jako hluk. Ministerstvo vnitra se tedy zavázalo explicitně uvést do Metodického doporučení k činnosti ÚSC – Úprava místních záležitostí veřejného pořádku informaci, že rušení nočního klidu se nevztahuje pouze k rušení hlukem, ale že i světlo může být takovým rušivým elementem.

• Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo k informování o škodlivosti modré složky světla na lidské zdraví, zejména na cirkadiální rytmy, v rámci osvětových akcí a osvětové kampaně pro veřejnost. Ministerstvo zdravotnictví (resp. hygienické stanice jako jemu podřízené organizace) se také nabízí jako dotčený orgán pro vydávání závazných stanovisek ohledně vlivu světelného znečištění na lidské zdraví při správních úkonech, jako např. stavební řízení, bude-li jejich příslušná kompetence stanovena právním předpisem.

• Pro Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestora stavebního práva a zároveň organizace zastřešující stavební úřady se nabízí varianta umožnit těmto úřadům stanovovat podmínky správného osvětlování při povolovacích procesech pro nové stavby a nově i v kolaudačním řízení. Kompetence stavebních úřadů pro zahrnutí technických podmínek pro osvětlování v povolovacích procesech v současnosti v zákoně zakotvená není, nicméně při rekodifikaci veřejného stavebního práva zahrne Ministerstvo pro místní rozvoj technické požadavky pro správné osvětlování do vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, respektive do vyhlášky, kterou bude nahrazena.

• Ministerstvo dopravy se zavázalo na základě analýz objednaných u Centra dopravního výzkumu vyhodnotit, na kterých místech je světelná zátěž způsobená dopravní infrastrukturou nejzávažnější, a návazně navrhnout preventivní technická a organizační opatření. Do budoucna také Ministerstvo dopravy plánuje připravit návrh Metodického pokynu pro projektanty i zadavatele projektů dopravní infrastruktury, který bude obsahovat požadované parametry pro osvětlení, maximálně zamezující světelnému znečištění.

• Svaz průmyslu a obchodu se zavázal šířit osvětu mezi členy Svazu o správném způsobu osvětlování zejména průmyslových podniků a staveb.

• Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor dotačního programu EFEKT se zavázalo spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při přípravě dotačních výzev od roku 2018, které se týkají výměny veřejného osvětlení v obcích. Tato aktivita již podporována z EFEKTu je a soustředí se zejména na dosažení co největších energetických úspor výměnou svítidel veřejného osvětlení. Na základě dohody Ministerstva životního prostředí s Ministerstvem průmyslu a obchodu dojde k úpravě výzvy tak, aby kromě energetických úspor obsahovala i technické požadavky na instalaci takových svítidel, která snižují světelné znečištění. Zároveň budou výzvy obou ministerstev na výměnu veřejného osvětlení v roce 2018 kompatibilní a budou se vzájemně doplňovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu zastřešuje také činnost ÚNMZ (Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví), prostřednictvím něhož je zkoumána možnost úpravy již existujících norem definujících osvětlení ve veřejných prostorech tak, aby zohledňovaly parametry pro snížení světelného znečištění svítidly v těchto prostorech. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude také prostřednictvím ÚNMZ průběžně sledovat normotvornou činnost na mezinárodní a evropské úrovni, identifikovat a aktivně rozvíjet příležitosti k zahrnutí těchto parametrů do nově vznikajících norem. Pověřený zástupce Ministerstva životního prostředí se stal členem příslušné technické normalizační komise.

• Ministerstvo životního prostředí, které má v gesci proces posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., prověří možnost vydání metodického pokynu pro autorizované osoby podle tohoto zákona. Tento pokyn by obsahoval vliv záměrů na přírodu světelným znečištěním. Pro záměry, které nepodléhají hodnocení podle tohoto zákona, ale hodnocení podle §67 zákona č. 114/1992 Sb., by mělo hodnocení podle zmíněného zákona sloužit jako nástroj plošné ochrany krajiny před vlivy světelného znečištění. Dále Ministerstvo životního prostředí připraví zadání výzkumného projektu z programu Beta TA ČR řešícího vliv světelného znečištění na druhy, společenstva a ekosystémy, a na základě výsledků tohoto projektu prověří možnost rozšíření §16 písm. j) zákona č. 114/1992 Sb., nově obsaženého díky novelizaci v roce 2017, který zakazuje umisťovat zdroje světelného znečištění na území národních parků, také na území chráněných krajinných oblastí. Zároveň prověří možnost zahrnutí požadavku na svícení vhodnou teplotou chromatičnosti, která zamezuje světelnému znečištění, na těchto územích, do tohoto ustanovení.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) vyvíjelo nové funkce aplikace Protierozní kalkulačka. Na konci roku 2017 došlo tak k zásadním aktualizacím aplikace, které značně rozšiřují stávající funkcionalitu. Autoři budou vděčni za zpětnou vazbu a další náměty na novou funkcionalitu, kontaktní email je: geoportal[at]vumop.cz.

Přehled nových funkcí:

• Úprava komponenty aplikace pracující s RÚIAN (ČÚZK) pro vyhledávání parcel s rozdělením na pozemkové (evidována v některém druhu pozemku v rámci zemědělské půdy nebo druhu pozemku "vodní plocha" nebo "ostatní plocha") a stavební (evidovaná v druhu pozemku „zastavěné plochy a nádvoří“).

• Sjednocení roztříštěných komponent pro vyhledávání dle území, KN a DPB do jedné komponenty v Panelu nástrojů.

• Optimalizace komponenty spravující Skupiny DPB, doplnění možnosti skupiny přejmenovávat a měnit jejich pořadí.

• Optimalizace komponenty umožňující za určitých podmínek práv internetového prohlížeče geolokalizaci uživatele pracujícího s aplikací při současném přiblížení mapového okna.

• Optimalizace komponenty ovládající Panel vrstev spočívající v rozšíření možností řazení vrstev a napojení vybraných vrstev na metadatový katalog.

• Optimalizace komponenty ovládající Mapový panel přidávající interaktivní popisky v mapě ke všem vektorovým komponentám reprezentujícím DPB/EUC/EP.

• Optimalizace editačních nástrojů Panelu nástrojů včetně vytvoření nového nástroje na kreslení a editaci DPB, EP, EUC s možností přichytávání k vertexům a liniím existujících prvků.

• Napojení na službu MZe - LPI_GDP01A, která vrací seznam dílů půdních bloků na základě vstupních parametrů. Odpověď obsahuje základní informace o jednotlivých dílech půdních bloků (DPB). Dále zajištění pravidelné aktualizace prvků DPB vedených v LPIS pomocí veřejného exportu dat ve formátu XML. Zajištění možnosti využití těchto služeb na úrovni uživatele i správce aplikace.

• Rozšíření komponenty aplikace importující geometrii tak, aby byla schopná importovat shapefile i data ve formátu XML včetně informace o druhu kultury a to do uživatelem zvolené Skupiny DPB. Při importu je nutné mít možnost prvky načíst a případně odebrat a neimportovat. Optimalizace exportu prvků.

• Optimalizace komponenty Panel lokalizace, konkrétně rutiny počítající mediánovou hodnotu Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření Cp.Pp včetně doplňujícího pravidla pro návrh DZES 5 a to včetně možnosti toto pravidlo v případě neschválení či pozdržení účinnosti návrhu DZES 5 na pokyn objednatele vypnout.

Interaktivní nástroj je dostupný na adrese: https://kalkulacka.vumop.cz

Nově si můžete otestovat, nakolik se vaše firma chová odpovědně ke svým zaměstnancům, obchodním partnerům i okolí. Odborníci ze tří pražských univerzit (ČZU, VŠE, FHS UK) vyvinuli webovou aplikaci, která umožňuje firmám a dalším organizacím, aby si samy prověřily, nakolik se v jednotlivých oblastech chovají v souladu se zásadami udržitelnosti a společenské odpovědnosti organizací (CSR).

Ke společenské odpovědnosti nebo k odpovědnému podnikání se postupně hlásí celá řada malých a středních firem, které cítí přirozenou potřebu vracet společnosti něco zpět nebo pečovat o své nejbližší okolí, komunitu, která je neodmyslitelným celkem jejich podnikání. Mnohdy je k tomu vedou silné osobní hodnoty majitele, rodinná tradice nebo chuť dělat něco dobrého a nemyslet jen na maximalizaci zisku a po cestě ničit, co se dá.

Být společensky odpovědný se vyplatí. Podle průzkumu, který realizovala společnost Ipsos, Češi vnímají odpovědné firmy jako dvakrát atraktivnější zaměstnavatele. V tom případě jsou dokonce 3,5x ochotnější koupit si její produkt nebo službu. Stejně tak při současné nízké míře nezaměstnanosti, může být společenská odpovědnost zaměstnavatele pro výběr zaměstnání u řady lidí mnohdy stěžejním kritériem. Mladí lidé chtějí pracovat pro firmu, která má pozitivní společenský dopad, a upřednostňují zaměstnání, jež je naplňuje.

Informovat o uplatnění CSR ve firmách je od letošního roku povinné pro všechny velké společnosti s více než 500 zaměstnanci. Pro ostatní je tato součást tzv. nefinančního reportingu nepovinná, nicméně je chápána jako konkurenční výhoda.

Dotazník byl vytvořen na základě mnohaletých zkušeností a vychází z mezinárodních standardů, které tým odborníků upravil pro tuzemské podmínky, a výslednou metodiku certifikovala Česká společnost pro jakost. Společenská odpovědnost je sledována v pěti oblastech ekonomické, zaměstnanecké, environmentální, sociální a v řízení organizace. Dotazník, ze kterého poté vzniká report CSR, tvoří celkem 33 otázek.

Ke každému aspektu CSR uvádí charakteristiky jednotlivých úrovní a nabízí uživateli možnost doplnit příklady vlastní dobré praxe. Díky tomu lze po vyplnění snadno vygenerovat informačně zajímavý report, včetně grafického vyjádření v jakých oblastech se firmě daří a v jakých tolik ne.

Zároveň mohou být anonymizovaná data využita i pro výzkum uplatnění CSR v tuzemských organizacích. Z výzkumného pohledu bude tak důležitým přínosem možnost dlouhodobě sledovat trendy rozvoje CSR v jednotlivých regionech a v jednotlivých oblastech CSR.

Celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum, čtěte ZDE