Proti umělému zasněžování brojí ochránci přírody, výhrady mají správci toků. Ministerstvo zemědělství připravuje změnu vodního zákona, zahrnovat by mohl i platbu za odběr vody pro umělé zasněžování. Není ale zcela jasné, kolik vody skiareály opravdu odčerpají.
Například Povodí Vltavy eviduje čtrnáct odběratelů s čerpáním nad 500 metrů krychlových za měsíc na výrobu sněhu. Loni evidovali téměř tři čtvrtě milionu odebraných kubíků vody.
Podle Jiřího Flouska z oddělení ochrany přírody Správy Krkonošského národního parku se ročně spotřebuje přes 40 milionů kubíků. S údajem zásadně nesouhlasí ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. „Jde o absolutní nesmysl. Z 2100 hektarů českých areálů se zasněžuje asi 1470 hektarů,“ říká Knot. „Při takové spotřebě vody by na nich měla ležet sedmimetrová vrstva umělého sněhu. Areály spotřebují asi tři miliony kubíků za rok,“ argumentuje Knot. Na jeden metr čtvereční a vrstvu sněhu zhruba 35 centimetrů se podle něho spotřebuje asi 120 litrů vody.
Jenže ředitel CHKO Beskydy František Jaskula tvrdí, že z jednoho kubíku vody lze vytvořit dva metry krychlového sněhu, což je o padesát litrů vody na metr víc, než uvádí Knot. Obtížná je podle Jaskuly kontrola odběru vody. Nejrůznější umělé nádrže vody, které někteří mají, podle Jaskuly k výrobě technického sněhu nestačí.
„Když si spočítáte, kolik potřebujete vody na zastříkání sjezdovky kilometr dlouhé a padesát metrů široké a porovnáte s velikostí nádrží, zjistíte, že v Beskydech žádná taková není,“ říká Jaskula. Zbylou vodu berou majitelé sjezdovek z potoků a řek. „Naštěstí se najdou i uvědomělí provozovatelé, kteří v době, kdy je vody málo, nezasněžují,“ vysvětluje ředitel beskydské CHKO.
Josef Nistler z neziskové organizace Voda základ života souhlasí s názorem, že u nás nemáme dost údajů pro kvalifikovaný odhad skutečné spotřeby vody.„Orientovat se můžeme ale třeba podle sousedního Rakouska. Například ve spolkové zemi Salcbursko, v oblasti, kde jsou daleko lepší sněhové podmínky než u nás, se v průměru za sezonu spotřebuje 4000 kubíků vody na hektar sjezdovek,“ vysvětluje Hauptmann. To je ale čtyřikrát víc, než uvádějí čeští provozovatelé horských středisek.
Ředitel CHKO Beskydy František Jaskula upozorňuje i na to, že odebírání vody v době, kdy je v zimě v potoce nebo řece málo vody, by mohlo vést k tomu, že voda by promrzla až na dno. „Není to běžné, ale může to nastat, když je silný mráz,“ tvrdí ředitel CHKO. „To, co v potoce žije, dostane neskutečným způsobem na frak. Zahynou ryby. Naštěstí to nebývá standardní stav, většinou se zasněžuje v době, kdy je kolem nuly, ne minus deset patnáct,“ říká Jaskula.
Jak už bylo řečeno, neshody panují kolem skutečně odebíraného množství vody. „Určujícím momentem je platné povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod. Každý odběr vody, včetně odběru pro výrobu sněhu, je povolován v rámci vodoprávního řízení, vedeného na základě podané žádosti, ve které se uvádí mimo jiné množství vody, jež hodlá žadatel využívat k výrobě sněhu,“ řekl deníku Metro tiskový mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. „K takové žádosti je povinně přikládáno stanovisko správce povodí, vyjádření správce příslušného vodního toku a dále stanoviska, vyjádření či souhlasy dotčených orgánů.“
Jednou z omezujících podmínek pro povolení odběru povrchové vody je podle Roldána stanovení minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku pod místem odběru. Stanovení minimálního zůstatkového průtoku je nedílnou součástí rozhodnutí vodoprávního úřadu k povolení nakládání s povrchovými vodami – odběru povrchových vod z vodního toku za účelem výroby sněhu.
„Kontrolu dodržování podmínek daných v povolení k nakládání s vodami provádí příslušný vodoprávní úřad, v rámci vodoprávního dozoru, a dále Česká inspekce životního prostředí. Správce povodí neplní funkci kontrolního orgánu, může však být vyžádána jeho spolupráce při kontrolní činnosti. Správce vodního toku je dále oprávněn žádat o předložení povolení týkající se vodního toku a zjišťovat, zda jsou podmínky odběru dodržovány,“ říká Hugo Roldán z Povodí Vltavy.
Jak také uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot, měření vody se provádí u vstupu, kde se voda prvotně čerpá a to odpovídá povolení, které vydává vodoprávní úřad. „Každý odběratel má dané měsíční nebo sezonní limity a také zbytkový průtok. Údaje, které uvádí ministerstvo zemědělství ohledně spotřeby vody pro výrobu technického sněhu, vycházejí od všech pěti povodí, a to velmi přesně,“ říká Knot.
Tyto údaje zahrnují ovšem jen vodu „vytaženou“ z vodních toků. To, že do statistiky nespadají čísla ze zásobních nádrží, nevidí Knot jako problém. „Měření spotřebované vody z retenčních nádrží kvůli statistikám nedává žádný smysl. To už by bylo měření pro měření.“
Ministerstvo zemědělství připravuje v současnosti novelu vodního zákona řešící zejména problematiku sucha. Jedním z dalších podnětů k novele bude zřejmě i problematika plateb za odběr povrchové vody pro umělé zasněžování.
Novela zákona je ve fázi přípravy návrhu a jeho projednávání v meziresortní pracovní skupině. Plánovaný termín předložení vládě je listopad 2018.
Zdroj: deník Metro
