Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. To má přinést novela zákona o ovzduší, kterou dnes poslanci poslali do druhého čtení. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší.

„Je potřeba provést komplexní novelizaci zákona o ochraně ovzduší. Všechna nová opatření mají společné cíle – zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit nadměrnou administrativu. Firmy budou muset nově minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, a omezovat šíření prachu. Kromě toho zavedeme také rozšíření kontinuálního měření emisí a nová opatření především v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky z nich budou nově předávány jen digitálně, do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. A díky povinnosti nepřetržité kontroly technologie skončí dohady, zda firmy skutečně používají například filtry nebo odlučovače průběžně, i když se znečišťující látky měří například jen jednou za rok,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinnosti nepřetržité kontroly technologie nebo opatření ke snižování emisí se podle návrhu novely dotkne od počátku roku 2026 zhruba 7 700 zdrojů, u kterých provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pouze jednorázovým měřením emisí většinou jednou za rok.

Kontinuální měření emisí pro různá odvětví a odstupy pro obydlí kvůli zápachu z výroben

Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Díky tomu bude možné získat okamžitý přístup k údajům.

Další důležitou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Ta se bude podle návrhu pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů. Minimální vzdálenosti budou stanoveny pro vybrané typy činností a ploch ve vyhlášce a jejich hodnoty budou pevně dané.

Méně prachu ze staveb ve městech a obcích i vyšší sazby poplatku za znečištění

Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích. „Například pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb,“ vyjmenovává ministr životního prostředí.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2025, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně. Cílem není vybírat peníze pro stát, ale dosáhnout takové výše, která bude motivovat k dalšímu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.

Zefektivnění nízkoemisních zón pro lepší ovzduší v obcích

„A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do zavedené zóny nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně bude možné jejich vjezd zpoplatnit. Zkrátka chceme, aby radnice mohly najít takové řešení, které v konkrétním městě nejlépe pomůže zvýšit kvalitu ovzduší,“ dodává ministr Hladík.

Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec.

Stejně tak bude radnicím umožněno lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu. To znamená například dočasně zvýhodnit veřejnou dopravu nebo zlepšit kvalitu ovzduší v místě třeba dočasným omezením spalování v otevřených ohništích, případně vytápění doplňkovými zdroji, jakými jsou třeba krby nebo regulací prašné činnosti například ze staveb.

Od pondělí začíná v plném znění platit nový stavební zákon. Zavádí mimo jiné digitalizaci stavebního řízení. Skončit by tak mělo obíhání více úřadů kvůli získání povolení. Mezi vedoucími dotčených úřadů ale zatím převládají spíš obavy – práci v nové aplikaci si předem nevyzkoušeli. V přechodném období navíc budou zpracovávat i dobíhající žádosti podle starého systému. Více ZDE

Odpůrci zprovoznění spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví na Pardubicku chtějí celý proces schvalování vrátit na začátek. Mají pro to argumenty, kladný posudek, který projekt získal, podle nich nevycházel ze správných imisních limitů. Novinářům to dnes řekli zástupci města Pardubice. Investor vše odmítl jako nerelevantní. Více ZDE

Vláda na svém posledním červnovém jednání rozhodla, že uvolní 2,15 miliardy korun na poskytnutí finančních kompenzací pro energeticky náročná odvětví, kterým hrozí, že kvůli vysokým nákladům na emise skleníkových plynů přesunou výrobu do zahraničí. Žádosti bude možné podat nejpozději do 30. září 2024.

Nařízení navazuje na zákon o obchodování s emisními povolenkami, který stanovuje pravidla pro finanční kompenzaci firmám, které platí vysoké náklady za emise skleníkových plynů, což se odráží v jejich výdajích za elektřinu. Nyní schválená kompenzace nepřímých nákladů cílí zejména na odvětví, u kterých hrozí možný přesun činnosti firem do zemí s méně přísnými ekologickými standardy. Konkrétně jsou určeny pro firmy s vysokou spotřebou elektřiny, jako je například ocelářský, chemický, nebo papírenský průmysl.

Výše částky se stanovuje každoročně na základě zákona. Vláda při jejím určení vychází z údajů, které firmy posílají ministerstvu životního prostředí. Pro rok 2023 činí výše podpory 2,15 miliardy korun. Kompenzace se vždy vztahuje na náklady firem za loňský rok a je tvořena součtem kompenzačních částek pro jednotlivá výrobní zařízení žadatele umístěna na území České republiky a nemůže být poskytnuta na náklady vzniklé výrobním zařízením mimo území České republiky.

Podpora navazuje na dlouhodobé úsilí vlády pomáhat energeticky náročným firmám s cenami elektřiny a je v souladu s evropskou směrnicí umožňující členským státům poskytovat státní podporu odvětvím u nichž hrozí přesun do zemí s méně přísnými ekologickými standardy v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

 

Díky zákonu nově vznikne databáze s otevřenými daty, která bude přístupná online všem občanům. Data tak bude možné získat jednoduše, rychle a zdarma. Zákon také upravuje spolupráci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu. Návrh zákona dnes prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně a nyní bude čekat na schválení v Senátu.

„Český hydrometeorologický ústav je vzorem v digitalizaci, která je velkým cílem mým i celé této vlády. A právě novela zákona o veřejné hydrometeorologické službě digitalizaci přinese. Data o kvalitě vody, ovzduší či meteorologii budou nově přístupná všem ve formátu otevřených dat. Díky tomu budou data snadno dostupná a bude také možné je pravidelně aktualizovat. Informace tak bude mít k dispozici každý - akademická sféra, soukromé firmy, ale i veřejnost,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zákon o veřejné hydrometeorologické službě reguluje pouze veřejnou hydrometeorologickou službu. Ta je definována jako činnost ve veřejném zájmu pro plnění úkolů veřejné správy, např. v rámci výstražné služby, protipovodňové služby, smogového varovného a regulačního systému. Tyto úkoly jsou státu, potažmo obcím a krajům, uloženy právními předpisy, nebo jde o potřeby obrany státu. Zákon tedy neřeší poskytování služeb mimo rámec vymezený právními předpisy, které si kdokoliv objednává na soukromoprávní bázi.

Navrhovaným zákonem bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod, o ovzduší nebo meteorologická a klimatologická data, která ČHMÚ vytváří v rámci veřejné služby. Data a standardizované produkty budou zdarma a komukoliv k dispozici online, což sníží administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a zrychlí jejich poskytování.

Návrh zákona také upravuje spolupráci ČHMÚ se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu.

„Přijetím zákona o hydrometeorologické službě dojde k legislativnímu ukotvení všech činností ČHMÚ. Taková úprava v oblasti meteorologie a klimatologie dosud chyběla, což ostatně jako riziko vyhodnotila i Bezpečnostní rada státu,“ doplňuje za Český hydrometeorologický ústav Libor Černikovský, ředitel pro meteorologii a klimatologii.

Ministerstvo životního prostředí tímto zákonem přispívá k naplňování programového prohlášení vlády, konkrétně bodu o zrychlení procesu otevírání dat (open data), aktualizaci otevřených dat na úřadech veřejné správy a veřejnému zpřístupnění monitoringu stavu klíčových složek životního prostředí.

Zákon také řeší historický dluh vůči ČHMÚ tím, že veškeré jeho činnosti jednoznačně legislativně zakotví i s ohledem na jeho nezastupitelnou roli v rámci kritické infrastruktury a další zásadní úlohy. Nutnost této právní úpravy je přitom známá více než dekádu a upozornila na ni řada dokumentů, počínaje usnesením Bezpečnostní rady státu z roku 2012.

Prostředky z aukcí emisních povolenek bude Česká republika nově využívat výhradně na vybraná klimatická opatření, která pomohou s modernizací energetiky, se snižováním závislosti na fosilních palivech i emisí skleníkových plynů. Od roku 2026 budou výnosy z dražeb povolenek příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Část příjmů využije i Ministerstvo průmyslu a obchodu na provozní podporu nových obnovitelných zdrojů energie a výdaje na kompenzace nepřímých nákladů pro energeticky náročná odvětví. Poslanecká sněmovna projednala novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v prvním čtení.

„Prostředky z aukcí emisních povolenek nám pomohou s investicemi do moderní energetiky a průmyslu i rozvoje obnovitelných druhů energie. Vedle prostředků pro modernizaci tepláren a rozvodů tepla, nízko emisní dopravu a adaptace na změny klimatu, se zaměříme na zlepšení energetické účinnosti v podnikání i u budov, protože úspory v soukromých i veřejných budovách jsou pro nás zásadní. Právě sem spadá i evropsky oceňovaný program Nová zelená úsporám. Do roku 2030 dosáhnou prostředky jenom z dražeb povolenek zhruba 250 miliard, v závislosti na ceně povolenek. A v Modernizačním fondu dalších nejméně 350 miliard,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) každoročně předloží společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vládě ke schválení plán pro využití Modernizačního fondu a výnosů z dražeb v době přípravy nového státního rozpočtu. Vláda pak bude schvalovat rozdělení alokací pro oblasti podpory na následující rok, zrychlení administrativy umožní nově vzniklá Rada pro využití výnosů.

Novela zákona, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, zřizuje nový Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb, který bude doporučovat základní dokumenty související s využitím peněžních prostředků. Schvalovat bude také alokaci prostředků a text jednotlivých výzev pro předkládání projektů z Modernizačního fondu. Využití výnosů z povolenek bude potvrzovat vládní Rada.

Díky tomuto výboru se do rozhodování zapojí ministerstva, kterých se dekarbonizace a klimatická opatření nejvíce týkají. Vedle MŽP, MPO a Státního fondu životního prostředí ČR, budou spolupracovat i zástupci z Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva práce a sociálních věcí.

„Prostředky z emisních povolenek nám pomohou v našich hlavních úkolech, především v ukončení závislosti na fosilních palivech a adaptacích, což znamená bezpečnější a levnější energii, ochranu zranitelných domácností, perspektivu pro český průmysl a návrat ke zdravé a druhově bohaté krajině. Zároveň tak splníme naši část úkolu v ochraně klimatu a snižování emisí do roku 2030 a připravujeme cestu na vzdálenější cíl klimatické neutrality do roku 2050. Zásadní je, aby veškeré výnosy byly efektivně využité a pomohly modernizaci české ekonomiky a také na přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu,“ dodává ministr Hladík.

Finance získané z aukcí emisních povolenek bude možné využít na snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kompenzace pro průmysl ohrožený únikem uhlíku a na finanční podporu domácností s nižšími a středními příjmy. Dále také na podporu lesů a zachytávání oxidu uhličitého v lesních porostech a půdě, ochranu a obnovu rašelinišť a dalších ekosystémů. Investovat bude možné i do bezpečného zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických struktur, snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a bezemisní hromadné dopravy. Prostředky z prodeje povolenek budou také využívané na financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích nebo například na rozvoj vzdělávání a podporu pracovních sil pro klimaticky neutrální hospodářství.

Podrobný výzkum ve čtyřech školních jídelnách v Praze ukázal, že odpad z talířů žáků a nevydané pokrmy, které zůstávají po skončení výdeje v kuchyni, tvoří dohromady 31 % z hmotnosti uvařených pokrmů. Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Prague Food Waste, který se soustředí na měření potravinového odpadu v příspěvkových organizacích a domácnostech v Praze.

Projekt Prague Food Waste má za cíl zjistit hmotnost potravinového odpadu v jídelnách základních škol, domovů pro seniory, nemocnic, a také v různých typech domácností v Praze. Spolupracuje na něm organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně a výzkumné organizace INESAN a GREEN Solution.

Jako první proběhla anonymizovaná měření ve školních jídelnách, a to na konci roku 2023 a začátku roku 2024. Na každé ze čtyř škol proběhly dva zkušební dny měření a poté týden kontinuálního “ostrého” měření. Jednalo se o školní jídelny, které vaří pro 400 až 600 žáků. Výzkumníci vážili celkovou hmotnost uvařených pokrmů, hmotnost zbytků z přípravy, pokrmů, které zůstaly ve výdeji, a zbytků jídla z talířů přímo od žáků.     

Z dat, která zpracovala organizace INESAN, vyplývá, že z celkového množství odpadu, které ve školních jídelnách vzniká (33,8 %), zůstává skoro polovina na talířích žáků (48 % potravinového odpadu), 43 % tvoří nevydané pokrmy ve výdeji a 9 % jsou zbytky z přípravy, jako jsou slupky, skořápky od vajec, kosti apod. “Důvodů, proč jídlo zbývá ve výdeji a na talířích žáků, je celá řada: 5–9 % žáků si oběd nevyzvedne, přestože jim ho rodiče zaplatili. Z rozhovorů se zaměstnanci víme, že rodiče často zapomínají oběd odhlásit, nebo že děti nemají rády polévky, a proto ve výdeji zbývají, i když je kuchařky uvaří jen pro poloviční počet strávníků. Na některé pokrmy nejsou žáci z domova zvyklí, nechutnají jim a málokdy si řeknou o menší porci,” popisuje časté důvody plýtvání Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.      

Organizace INESAN na základě výzkumu odhaduje, že ve škole o 500 žácích děti na talířích vyhodí jídlo v hodnotě asi 600 000 Kč za rok. “Při výpočtu jsme vycházeli z ceny surovin, kterou platí rodiče a která se v zapojených školních jídelnách pohybovala mezi 36 a 38 Kč za oběd. Nezapočítávali jsme náklady na práci zaměstnanců a režii, což by konečnou cenu ještě navýšilo,” vysvětluje Kateřina Rohanová z organizace INESAN. Podle Národního zdravotnického informačního portálu dětem poskytuje stravu cca 9 000 školních jídelen, výdejen či vývařoven. Tyto jídelny uvaří ročně cca 383 milionů pokrmů a denně se v těchto jídelnách stravují téměř 2 miliony dětí. Potenciál pro úsporu peněz i surovin je zde velký.

V následující fázi projektu proto bude Zachraň jídlo a INESAN spolu s odborníky v tématu hledat cesty, jak se dá plýtvání snížit. Na podzim se uskuteční workshopy s odborníky na školní stravování, ale také z domovů pro seniory a nemocnic. Výsledky měření odpadu v domovech pro seniory a nemocnicích budou k dispozici pro veřejnost také na podzim.    

Prague Food Waste se věnuje i plýtvání v domácnostech. Mendelova univerzita, která již v minulosti provedla podobné měření v Brně, se v Praze zaměřuje na několik typově odlišných zástaveb. První výsledky naznačují ochotu spotřebitelů ke změně k udržitelnému chování, například snahou o získání dovedností spojených se zacházením s potravinami doma. "Většina domácností není ochotna si připlatit za udržitelné potraviny, výjimkou jsou domácnosti v zástavbě s užitkovou zahradou," doplňuje Irena Baláková z PEF MENDELU.

Spotřebitelé hodnotí jako klíčové prvky pro jejich chování v této oblasti především výchovu v rodině, své povahové rysy, životní styl a také vzdělání. „Jako nejsilnější motivaci ke snížení množství plýtvaných potravin spatřují domácnosti finanční úsporu, které dosáhnou díky plánování spotřeby potravin a rovněž nárůst cen potravin uvádí jako důvod ke snižování plýtvání,“ přibližuje výsledky výzkumu Lucie Veselá, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu na PEF MENDELU. Za pomoci společnosti GREEN Solution, která provádí rozbory komunálního odpadu, je nyní analyzováno také množství a složení odpadu od spotřebitelů. Výsledky budou k dispozici na začátku roku 2025, kdy budou představeny na tiskové konferenci.  


 

Vše o auditu v oblasti ochrany životního prostředí. Co je to audit v OŽP a proč je tak důležitý? Co všechno byste si na něj měli připravit? Jak jej realizujeme a v jakém rozsahu? Co je jeho závěrem? A mnoho dalšího se dozvíte v novém díle podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec
• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství
• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů
• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Domácnosti mají poslední příležitost zažádat o výhodnější podporu na výměnu kotlů 1. a 2. emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září. Poté už bude finanční příspěvek nižší o desítky tisíc korun. Zvýhodnění pro seniory a nízkopříjmové domácnosti ale zůstává zachováno. Novinkou je, že si od září mohou o finanční příspěvek říct i ti, kteří chtějí vyměnit kotel na spalování uhlí 3. a vyšší emisní třídy za ekologičtější zdroje vytápění.

Do konce srpna mohou domácnosti využít výhodné “kotlíkové dotace” i příspěvek z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Ministerstvo životního prostředí tak vyzývá všechny, kterých se výměna starých kotlů 1. a 2. emisní třídy (obvykle s datem výroby před rokem 2000) týká, aby výhodných podmínek využili a podali si žádost ještě nyní. Od 1. září se podpora sníží o desítky tisíc korun, navíc nejstarší a nejšpinavější kotle 1. a 2 emisní třídy nebude možné používat bez rizika pokuty. Důležité je to, že pokud budou mít lidé o dotaci požádáno, přihlédnou k tomu kontroly. Cílem je vyměnit co nejvíce starých špinavých kotlů, které v září končí, nikoliv domácnosti pokutovat. Proto kontroloři nejprve vyzvou k nápravě, až poté přikročí k udělování sankcí – vždy ale přihlédnou k sociální situaci konkrétní domácnosti.

V posledních měsících pak stoupá především zájem o kotlíkové dotace. „Od června 2023 do května 2024 si žádost podalo 4 172 domácností za 626 milionů korun, což je v průměru 347 žádostí měsíčně. Za poslední měsíc si pak požádalo 867 domácností, což je více než dvojnásobek průměrného počtu žádostí. Kotlíkových dotací už využilo 130 tisíc žadatelů,” říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nově od září: Finanční podpora na výměnu všech uhelných kotlů

O výměnu mohou požádat nejen ti, kteří chtějí vyměnit brzy nevyhovující kotel 1. a 2. emisní třídy, ale také ty domácnosti, které využívají zdroj tepla na pevná fosilní paliva 3., 4, či 5. třídy. „Touto dotační podporou chceme motivovat domácnosti k tomu, aby si postupně vyměnily všechny uhelné kotle. Prach a rakovinotvorný benzo[a]pyren, které se při spalování uvolňují, jsou jednoduše problém. To, čím doma topíme, má zásadní vliv na kvalitu ovzduší i na naše zdraví. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pochází z lokálního vytápění domácností více než 75 % všech emisí jemných prachových částic a více než 95 % emisí bezo[a]pyrenu produkovaných v ČR. Analýza ČHMÚ na příkladu modelové obce ukázala, že při výměně jednoho tisíce starých uhelných kotlů na uhlí či dřevo za ekologičtější zdroj se sníží emise prachu o 88–91 % a u benzo[a]pyrenu o 88–90 %,” říká ministr životního prostředí Hladík.

Žádat se nebude na kraji, ale u Státního fondu životního prostředí ČR

Od 1. září začíná platit zákaz provozu nejstarších kotlů, na který se Češi připravují již od roku 2012. Proto dochází i k zásadní změně dotačních programů. Kotlíkové dotace, které rozdělovaly kraje, úplně skončí a místo nich nabídne podporu program Nová zelená úsporám. Zájemci o příspěvek tak budou od září žádat pouze u Státního fondu životního prostředí ČR.

A to ve dvou dotačních programech – Nová zelená úsporám Light a Nová zelená úsporám.

Změny od září: Senioři a nízkopříjmové domácnosti mohou o výměnu kotlů žádat z NZÚ Light

Pro domácnosti s nižšími příjmy bude k dispozici Nová zelená úsporám Light. Tu budou moct využít rodiny, které doposud nezvládly vyměnit zastaralé kotle a od následující topné sezóny je tak nemohou legálně provozovat bez rizika pokuty. Pokud ale budou mít o výměnou alespoň zažádáno, budou k tomu kontroloři přihlížet. Zvýhodněnou podporu na výměnu kotle budou moci využít starobní důchodci, příjemci invalidního důchodu 3. stupně a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě. „Výše podpory na výměnu kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy a nově i uhelných kotlů vyšších emisních tříd například za moderní kotel na biomasu (pelety nebo kusové dřevo) bude 110 tisíc korun nebo za tepelné čerpadlo až 150 tisíc korun. Nově se nízkopříjmovým domácnostem otevře možnost výhodněji vyměnit i další neekologické zdroje vytápění – kotle na topné oleje, elektrické vytápění, stará lokální topidla nebo plynové kotle – zde mohou získat až 50 tisíc korun,” vyjmenovává ministr Hladík.

„Jedná se o prostředky z Národního plánu obnovy, které je možné využít pouze do konce příštího roku, celková alokace je 2 miliardy korun a výše dotace bude nižší, než je tomu ve stávajících kotlíkových dotacích. Domácnostem budou pomáhat naši poradci a pro výměnu kotlů 1. a 2. emisní třídy to bude poslední šance ” uvádí ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Pomoc s výměnou kotlů zajistí poradci MAS, EKIS a M-EKIS

V průběhu léta se do asistence s kotlíkovými dotacemi začnou ještě více zapojovat poradci Místních akčních skupin (MAS), EKIS a M-EKIS. „Po celé ČR je více než 700 poradců, kteří jsou vyškoleni, aby domácnostem seniorů a lidem s příspěvkem na bydlení či invalidním důchodem pomáhali zdarma s kompletním zajištěním žádostí v programu Nová zelená úsporám Light. Část z těchto poradců MAS a EKIS se už dříve zapojila do pomoci s výměnou starého kotle 1. a 2. emisní třídy podporovanou v kotlíkových dotacích. Zejména seniorům, kteří si například neví rady, jak a kde podat žádost, jsou k dispozici a žádost s nimi zpracují. Například v jižních Čechách tuto službu dlouhodobě na základě spolupráce s Jihočeským krajem nabízí všech 16 MAS,” říká Tomáš Novák z MAS Třeboňsko.

Změny od září pro ostatní domácnosti, které žádají z Nové zelené úsporám

Pro ostatní domácnosti zůstává standardní program Nová zelená úsporám. Ten nabízí široké možnosti podpory při výměně nejen nejvíce špinavých kotlů 1. a 2. emisní třídy, ale také na výměnu všech druhů kotlů na uhlí nebo koks a dalších neekologických zdrojů tepla. I tady dochází ke změně. „U tepelných čerpadel bude nově výše 130 tisíc korun, na pořízení kotle na biomasu bude dotace až 90 tisíc a na topidla 35 tisíc,” popisuje ministr Hladík.

„Cílem programů pod hlavičkou NZÚ je pomoci co největšímu počtu lidí, kteří to potřebují. Zejména proto, že v současné době končí možnost provozovat kotle na uhlí první a druhé emisní třídy a budoucí energetická koncepce počítá s dalším poklesem využívání fosilních paliv včetně zemního plynu. To je i důvod, proč se programy NZÚ od září otevřou novým žadatelům i v oblasti výměn dalších zdrojů vytápění jako jsou kotle na topné oleje či lokální topidla na pevná paliva. Dotaci je možné získat i na výměnu elektrického vytápění nebo plynového kotle za tepelné čerpadlo,” říká Petr Valdman.

„Vítáme kroky Ministerstva životního prostředí, které se rozhodlo pokračovat v podpoře výměny kotlů na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy. To mimo jiné pomůže získat k výměně starých kotlů desetitisíce ještě stále nerozhodnutých provozovatelů těchto kotlů, kteří by výměnu nestihli realizovat v tomto roce. U dotací na výměnu provozovaných uhelných kotlů vyšších tříd oceňujeme zvolenou cestu motivace k jejich náhradě, namísto striktního zákazu jejich provozu,” komentuje také prezident Asociace podniků topenářské techniky a člen prezidia Cechu topenářů a instalatérů ČR Zdeněk Lyčka.

Prezentace z tiskové konference

Výbory pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) dospěly k závěru, že návrh na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) v EU by mohl mít dopad na čtyři odvětví a oznámily další odvětví, která budou hodnocena.

Na svých červnových zasedáních dospěly výbory RAC a SEAC k předběžnému závěru o odvětvích, kterých se týká celoevropský návrh na omezení PFAS:

• spotřebitelské směsi, kosmetika a lyžařské vosky (projednáno již na březnovém plenárním zasedání)
• pokovování a výroba kovových výrobků (projednáno v červnu).

Výbor RAC dále dospěl k předběžnému závěru o oblasti působnosti návrhu a nebezpečnosti PFAS. Hlavní obavou je jejich perzistence a některé mohou představovat i další riziko pro životní prostředí a lidské zdraví. Výbor RAC se domnívá, že vyřazení některých PFAS z oblasti působnosti omezení na základě jejich potenciální degradace v životním prostředí není dostatečně odůvodněné.

Závěry odsouhlasené na zasedáních RAC a SEAC jsou prozatímní, dokud nebude dokončeno hodnocení celého návrhu omezení zahrnující všechna odvětví použití a nebudou přijata stanoviska, která budou následně sdělena veřejnosti.

Výbory rovněž oznámily, která odvětví budou hodnocena na nadcházejících zasedáních:

v září se zaměří na

• textil, čalounění, kůže, oděvy, koberce (TULAC)
• materiály a obaly přicházející do styku s potravinami
• ropa a těžba

v dalším období se budou projednávat odvětví

• aplikace fluorovaných plynů
• doprava
• stavební výrobky.

ECHA vyvíjí úsilí, aby pokročila v tvorbě stanoviska v návaznosti na aktualizaci návrhu pěti členských států. Stanoviska budou následně předána Evropské komisi.

Další výsledky červnových zasedání:

• RAC přijal stanoviska k sedmi návrhům harmonizované klasifikace a označení
• RAC schválil sedm a výbor SEAC jedenáct návrhů stanovisek k žádostem o povolení
• RAC a SEAC přijaly tři stanoviska k žádostem o povolení
• RAC přijal dvě stanoviska k expozičním limitům na pracovišti (OEL)

Podrobnější informace o těchto stanoviscích naleznete v příloze.

Další informace:

• Příloha ke zprávě [PDF][EN]
• Zápis z jednání výboru RAC [PDF][EN]
• Další kroky k návrhu na omezení PFAS zpráva 13. 3. 2024
• Řízení o omezení
• Žádosti o povolení
• Harmonizovaná klasifikace a označování (CLH)
• Limitní hodnoty expozice na pracovišti

Stanoviska výborů RAC a SEAC budou k dispozici na jejich internetových stránkách.

Fórum pro prosazování agentury ECHA souhlasilo s novým celoevropským projektem (REF- 14), jehož cílem bude kontrola, zda nebezpečné směsi přítomné ve výrobcích jsou správně klasifikovány, označeny a zabaleny.

Cílem kontrol v novém projektu REF-14 je ochrana lidského zdraví prosazováním požadavku na klasifikaci a označování nebezpečných směsí. Kontroly budou zahrnovat spotřebitelské výrobky, které jsou na trhu běžně dostupné a je o nich známo, že obsahují nebezpečné směsi jako např. nikotinové výrobky obsahující akutně toxické látky nebo osvěžovače vzduchu obsahující senzibilizující nebo dráždivé látky.

Kontrolní orgány zjistily, že tyto produkty nebývají klasifikovány a označeny tak, aby spotřebitelé byli informováni o jejich nebezpečnosti a o tom, jak je mají bezpečně používat. Někdy nebývají opatřeny uzávěrem odolným proti otevření dětmi.

Inspektoři budou kontrolovat, zda dodavatelé těchto výrobků plní své povinnosti podle nařízení CLP, což zahrnuje klasifikaci a označování, požadavky na balení a uzávěry odolné proti otevření dětmi. Zkontrolují také oznámení nebezpečných směsí toxikologickým střediskům a bezpečnostní listy směsí. Projekt REF-14 bude připraven v roce 2025 a kontroly jsou předpokládány v roce 2026.

Fórum rovněž odsouhlasilo, že příští pilotní projekt o prosazování bude zaměřen pouze na výhradní zástupce, kteří registrují dovážené látky, včetně látek obsažených ve směsích. Inspektoři se zaměří na identifikaci „free-riders“ a potenciálně podvodných hospodářských subjektů, což bude znamenat narovnání podmínek pro společnosti v různých zemích. Inspektoři budou kontrolovat, zda je množství látky správné registrováno, zkontrolují vedení záznamů o dovozcích, na které se vztahují povinnosti týkající se bezpečnostních listů.

Kvůli zlepšení transparentnosti fórum odsouhlasilo testování veřejného vysílání budoucích workshopů pro zúčastněné strany, kde budou prezentovány výsledky a doporučení projektů v oblasti prosazování, což by mohlo zvýšit povědomí o otázkách dodržování předpisů a práci kontrolních orgánů.

Fórum a jeho podskupina pro biocidy BPRS se sešly ve dnech 10. – 14. června 2024 a jejich další setkání se bude konat v listopadu 2024.

Další informace:

Fórum o prosazování

Fórum-47 a BPRS-22 závěry a akční body

Povinné zálohování EPT lahví a plechovek výrazně ušetří energii, pomůže i jejich recyklaci. Vláda by novelu, která ho zavádí, měla projednat v létě, prohlásil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit jedenáct tisíc míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Více ZDE

OMV:

Zálohy na PET lahve. Budou? Diskuse ministra životního prostředí Petra Hladíka a bývalého ministra Richarda Brabce.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se obchod s elektronickým odpadem (1) a (2) – změny příloh Basilejské úmluvy. Patnáctá konference smluvních stran Basilejské úmluvy změnila přílohy II, III a VIII Basilejské úmluvy s cílem zahrnout veškerý dovoz a vývoz elektrického a elektronického odpadu do oblasti působnosti uvedené úmluvy. Změny vstoupí v platnost dne 1. ledna 2025 a budou se vztahovat na všechny smluvní strany úmluvy, včetně EU a jejích členských států. Tato iniciativa tyto změny začleňuje do právního předpisu EU (nařízení EU o přepravě odpadů), který má být zveřejněn v dubnu 2024.

Dokument ke stažení:

• EU 60_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)4051460
• 60_2EU 60_24 EK Příloha – Ares20244051460
• EU 60_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)4056889
• EU 60_24 EK Příloha – Ares(2024)4056889

Veřejná konzultace k aktualizaci Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu proběhla ve dnech od 9. ledna 2024 do 29. února 2024 pomocí strukturovaného online dotazníku. Dotazník obsahoval celkem osm otázek. Celkově bylo získáno a hodnoceno 1092 odpovědí od respondentů. Níže je dostupné vyhodnocení této veřejné konzultace.

Dokument ke stažení:

Vyhodnocení veřejné konzultace k aktualizaci Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu [pdf, 395 kB]