Třídění odpadu je „in“ už několik let. Snad každý zná žlutou, zelenou a modrou popelnici, resp. kontejner na plasty, sklo a papír. Třídit lze ale i jiné materiály, třeba kovy, bioodpad nebo baterie. A právě baterie jsou často opomíjené – jsou totiž malé a nikde nepřekáží. Málokdo přitom ví, že se dají z 65 % dále zpracovat. Podle statistik neziskové společnosti ECOBAT, která se u nás stará o recyklaci právě baterií, jsme na dobré vlně a množství vytříděných baterií se rok od roku zvyšuje. Stále však k recyklaci odevzdáváme jen zhruba každou druhou baterii, která se dostane do oběhu.

Baterie a akumulátory jsou natolik samozřejmou součástí našich životů, že často ani nevíme, kde všude je máme. Schválně, zkuste si projít třeba obývák a spočítat, kolik jich v této místnosti je – ovladače TV a her, hodiny, počítač, ovládání topení, mobilní telefon, svítilna, dětské hračky. To je jen pár typických příkladů. Když baterie doslouží, je třeba je odevzdat na sběrné místo, kde se postarají o jejich další zpracování. Děláme to ale doopravdy? „Ročně se k recyklaci dostane přes 1 600 tun použitých baterií, odhadem dalších 10 % končí ve směsném odpadu,“ vysvětluje jednatel ECOBATu Petr Kratochvíl. A co zbylých přibližně 40 %? Ty se většinou válejí v šuplíkách a skříních nebo zapomenuté ve starých spotřebičích. Důvodů, proč recyklovat i použité baterie a akumulátory, je přitom hned několik.

(klikni na obrázek pro zvětšení)

Třiďme baterie, i to má smysl

Prvním z důvodů, proč třídit baterie, je zdraví. Některé druhy baterií obsahují škodlivé látky, zejména těžké kovy, které se mohou dostat do ovzduší, znečistit půdu či kontaminovat povrchové a spodní vody. Nemluvě o tom, kdyby baterii spolklo malé dítě. A i když se množství těchto látek stále zmenšuje, je třeba na ně myslet, použité baterie doma uchovávat na bezpečném místě a poté je odevzdávat na specializovaná místa. Recyklační firmy totiž s těmito nástrahami umí pracovat – nejprve baterie rozdělí podle chemického složení a pak z nich složitými tepelnými a hydrometalurgickými recyklačními procesy oddělí jednotlivé látky. Tím nejen neutralizují jejich škodlivost, ale navíc usnadní získávání druhotných kovonosných surovin. Těmi jsou především kovy, které pak lze znovu využít a tím šetřit přírodní zdroje. Z jedné tuny baterií lze recyklací znovu získat až 167 kg oceli, 210 kg zinku, 205 kg manganu a 15 kg niklu a mědi. Druhým důvodem pro třídění baterií je tak ochrana životního prostředí a snížení potřeby těžby nerostných surovin. Třetí důvod se pak týká přímo nás samotných. Recyklací jedné tuny baterií se sníží emise toxických látek o takové množství, které pro člověka znamená zlepšení života o 6 zdravých dní.

Na doma je ideální ECOCHEESE

Jak tedy s bateriemi správně zacházet? Nové i použité baterie bychom měli skladovat na suchém místě při pokojové teplotě, daleko od dosahu dětí. Ty totiž mohou zejména malé baterie spolknout a poškodit tak své zdraví. Použité baterie bychom měli mít uloženy odděleně od těch nových. Ideální je pořídit si speciální krabičku ECOCHEESE, kterou si můžete zdarma objednat na adrese www.ecocheese.cz. Když je krabička aspoň z části plná, zaneste její obsah na jedno z více než 20 tisíc sběrných míst po celé zemi. To nejbližší snadno vyhledáme v interaktivní mapě na mapa.ecobat.cz.

Čas na změnu: vyhlaste hon na baterie

Pokud ještě baterie netřídíte, je nejvyšší čas to změnit. Jak na to?

1) Otevřete zásuvky a šuplíky a zjistěte, zda i vy nemáte doma baterie, které je třeba vytřídit. Čím více vybitých baterií se totiž dostane do recyklačního procesu, tím méně přírodních zdrojů je nutno vytěžit k výrobě nových.

2) Pořiďte si domů elegantní krabičku ECOCHEESE. V ní můžete baterie skladovat, než je odnesete na sběrné místo. Pokud ji ještě nebo už nemáte, využijte možnost zdarma si ji objednat na www.ecocheese.cz.

3) Odnášejte veškeré použité baterie na sběrná místa. Například do červených venkovních kontejnerů, do obchodů, sběrných dvorů, některých úřadů, firem či škol. Nejbližší sběrné místo najdete na mapa.ecobat.cz.

4) Sdílejte informace o recyklaci baterií mezi svými přáteli, v rodině, v práci, na úřadech nebo ve školách. Protože dobré příklady táhnou a jsou tou nejlepší inspirací pro ostatní.

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 727 tun světelných zdrojů, předloni to bylo jen o tunu méně. „Sebrané množství představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

V 727 sebraných tunách světelných zdrojů je zhruba 25 kilogramů rtuti. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová.

Úsporné zářivky nepatří do běžného odpadu, protože jako elektroodpad musí být ekologicky zlikvidovány. Obsahují malé množství rtuti, která je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná, ale právě rtuť je třeba ekologicky zpracovat. Byť se množství sebraných „úsporek“ zvyšuje jen mírně, i tak se daří Čechům dosahovat nadstandardní míry recyklace. „Již nyní plníme limity Evropské unie pro sběr světelných zdrojů, které se Česká republika teprve chystá zavést,“ dodává Zuzana Adamcová.

Neúsporných žárovek ubývá, ale stále tvoří většinu

Množství vysloužilých úsporných zářivek bude v příštích letech stoupat. V domácnostech je nyní podle posledního průzkumu užíváno 68 milionů světelných zdrojů, což představuje oproti loňsku nárůst o 1,6 milionu kusů. „Podíl úsporných zdrojů (48 %) stabilně roste, oproti loňsku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky. „Když po několika letech doslouží, budou muset být šetrně recyklovány,“ dodává Zuzana Adamcová.

Naopak neúsporných zdrojů světla dlouhodobě ubývá, přesto stále tvoří v domácnostech většinu (52 %). Zejména jde o wolframové žárovky, kterými jsou domácnosti stále hojně předzásobeny.

Počet sběrných míst stále roste

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

Ministerstvo zemědělství vydalo výklad k dotazu, zdali přechází určení správcem drobného vodního toku na jinou osobu v případě úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která byla určena správcem drobného vodního toku (§ 48 odst. 2 vodního zákona). Výklad úseku vodního hospodářství ke stažení ZDE.

Ačkoliv na bioplastových pytlech nebo lahvích výrobci uvádějí, že se snadno v přírodě rozloží, většinou tomu tak není. Po pěti letech výzkumu zjistili vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, že se takzvané biodegradabilní plasty, tedy snadno rozložitelné, vyrobené z modifikovaných škrobů, nerozpadají. A některé dokonce do půdy uvolňují chemikálie a nebezpečné ftaláty. Více ZDE. Upozorňujeme, že na téma Biodegradabilní polymery bude hovořit 8.3.2018 na konferenci TVIP 2018 Prof. Mgr. Marek Koutný z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně - více o akce ZDE.

Zdroj: iHNED.cz

Kapacita evropských větrných elektráren vzrostla loni o 15,7 gigawattů, což představuje rekordní nárůst o 20 procent. Produkce energie větrných farem na pevnině vzrostla o 12,5 gigawattu a na moři o 3,2 gigawattu. Celková evropská kapacita tak dosáhla 169 gigawattů. Téměř polovina nových farem byla postavena v Německu (6,6 gigawattu). Následovala Británie (4,3 gigawattu), Francie (1,7 gigawattu), Finsko (577 megawattů), Belgie (476 megawattů), Irsko (426 megawattů) a Chorvatsko (147 megawattů). Podle WindEurope se díky pokračujícím investicím očekává další zvýšení kapacity o 11,5 gigawattu. V roce 2017 pokrývala větrná energie 11,6 procenta poptávky po energii na kontinentu. Turbíny pokryly loni 44,4 procenta energetických potřeb v Dánsku, ale jen 4,8 procenta ve Francii. Podle agentury AFP o tom informovala obchodní skupina WindEurope.

Zdroj: ČTK

Krok Číny trh destabilizoval a na jihočeských měst radnicích se obávají, že by mohly nastat problémy s odbytem vytříděných plastů. Ty přitom ve většině měst pomáhají hradit náklady na skládkování komunálního odpadu. Díky tomu cena za jeho svoz nemusí růst tak strmě. Někteří úředníci se shodují i na tom, že pro obyvatele by mohla mít nová situace i další efekt, a to ztrátu motivace ke třídění odpadů obecně. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Ekologická zátěž je závažná kontaminace životního prostředí, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami. Inspektoři ČIŽP se jak preventivní tak i represivní činností v rámci prováděných kontrol snaží vzniku ekologických zátěží zamezit a pokud již ekologické zátěže vznikly, tak co nejvíce snížit jejich negativní dopad na jednotlivé složky životního prostředí.


Všechny odborné složky ČIŽP postupují v souladu s principem „znečišťovatel platí“. Pokud je původce znám, vydá ČIŽP původci ekologické zátěže rozhodnutí, ve kterém mu stanoví lhůty k plnění konkrétních opatření, jejichž cílem je sanace ekologické zátěže. V praxi doposud docházelo ke komplikacím v případě, že původce ukončil svoji činnost, neměl žádného právního nástupce, požádal o výmaz z obchodního či živnostenského rejstříku, který příslušné úřady provedly, přestože na tomto původci znečištění bylo rozhodnutím inspekce vyžadováno plnění uložených opatření vedoucích k odstranění jím způsobené kontaminace životního prostředí. Inspekce pak měla v ruce pravomocné rozhodnutí, které neměla po kom vymáhat. Tento postup se snaží odstranit nově přijatý zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Budoucnost ukáže, zdali zákonem dané možnosti budou pro praxi užitečné.


Problémem však jsou ty ekologické zátěže, u kterých není znám původce. Tyto případy řeší ČIŽP ve spolupráci s dalšími úřady, povětšinou s MŽP za využití dotací z různých operačních programů či jiných finančních podpor. Za ekologickou zátěž vhodnou k řešení v rámci operačních programů se považují skládky bez provozovatele, které nemají požadované technické zabezpečení a průsaky ohrožují kvalitu vod.


Celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum, čtěte ZDE

Autor: Ing. Erik Geuss, Ph.D., ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Zdroj: Odpadové fórum 2/2018

Jak může rozvoj lithiové ekonomiky pomoci rozvoji české ekonomiky a českým firmám? Jak případnou těžbu lithia vnímají dotčené krušnohorské obce? Kdo nese zodpovědnost za povolování průzkumů těžby a je vhodné měnit legislativu? Účast v panelu přijali:  RNDr. Karel Breiter, DSc. (vědecký pracovník Geologický ústav AV ČR), RNDr. Jaromír Starý, Ph.D. (odb. nerostných surovin Č. geologická služba), Dr. Ing. Petr Welser (Geomet), Jan Rovenský (Greenpaece), Ing. Petr Pípal (starosta města Dubí), Ing. Martin Kloz, CSc. (bývalý poradce premiéra Bohuslava Sobotky). Debata Zvonečníku a MDA proběhla 7. února 2018 v Lidovém domě. Výstupy z debaty, videozáznamy vystoupení a prezentace panelistů najdete ZDE.

Na základě žádosti Evropské komise začala agentura ECHA připravovat návrhy na omezení oxo-plastů a záměrně přidávaných částic mikroplastů do všech druhu výrobků pro spotřebitelské nebo profesionální použití.

Evropská komise požádala ECHA o přípravu návrhů omezení použití oxo-plastů a záměrně přidávaných částic mikroplastů (zařazením do přílohy XVII nařízení REACH). Tyto činnosti podporují strategii Evropské komise pro plasty v oběhovém hospodářství, která byla publikována 16.  ledna 2018.

Ze současných poznatků vyplývá, že částice mikroplastů, které jsou záměrně přidávány do výrobků určených pro spotřebitele a k profesionálnímu použití (kosmetika, detergenty a barvy), představují určitá rizika pro životní prostředí a lidské zdraví. Ke kontaminaci životního prostředí přispívají také mikročástice uvolňované rozkladem oxo-plastů.

V průběhu přípravy těchto dvou návrhů na omezení použití zveřejní ECHA na jaře 2018 výzvu adresovanou zainteresovaným stranám k poskytnutí informací, které by přispěly k hodnocení rizik a k sociálně-ekonomickému hodnocení záměrně přidávaných mikroplastů a oxo-rozložitelných plastů.

Jiné typy materiálů, ze kterých se jejich degradací mohou uvolňovat mikroplasty, jako např. textilie a koberce, nejsou požadavkem Evropské komise pokryty.

Co jsou oxo-plasty a mikroplasty?

Oxo-plasty nebo oxo-rozložitelné plasty jsou konvenční plasty, které obsahují aditiva, která podporují za určitých podmínek oxidaci materiálu. Jsou používány v aplikacích jako např. zemědělské fólie, sáčky na odpadky a nákupní tašky, k balení potravin a zakrytí skládek. Tyto výrobky se mohou rozpadnout na velmi malé částice, které potencionálně přispívají ke kontaminaci životního prostředí mikroplasty.

Mikroplasty jsou syntetické, ve vodě nerozpustné částice polymerů menší než 5 mm, které jsou považovány za zvlášť obávané pro životní prostředí. Potenciální účinek mikroplastů na životní (vodní) prostředí i lidské zdraví vyvolává obavy v členských státech Evropské unie i dále ve světě.

Další informace:

• Registr záměrů

• Sdělení výkonného ředitele ECHA k oxo-plastům

• Sdělení výkonného ředitele ECHA k částicím mikroplastů

• zákazy podle nařízení REACH

• vysvětlení k nařízení REACH: zákazy látek - jak se připravují? – ECHA Newsletter June 2013, issue 3

• Odpady z plastů: Evropská strategie k ochraně planety, obyvatel EU a posílení průmyslových odvětví – European Commission press release (16 January 2018)

• Strategie plastů Evropské komise

• Záměrně přidávané mikroplasty do výrobků – Final report of the study conducted by Amec Foster Wheeler Environment & Infrastructure UK Limited in October 2017 on behalf of the European Commission

• Studie s doplňujícími informacemi určenými pro studii o dopadech používání "oxo-plastů" na životní prostředí – Final report of the study conducted by Eunomia

• Přítomnost mikroplastů a nanoplastů v potravinách, se zvláštním zaměřením na potraviny z mořských plodů – scientific opinion of EFSA’s Panel on Contaminants in the Food Chain (CONTAM)

Zdroj: MPO

Dne 14. listopadu 2018 se uskuteční konference Evropského inovačního partnerství pro suroviny, která se zaměří na téma surovin pro nízkouhlíkové a oběhové hospodářství a pokryje také další relevantní oblasti jako například hodnotový řetězec baterií, využití lesní biomasy a druhotné suroviny pro energeticky náročná odvětví průmyslu. Konference se uskuteční během Týdne surovin, ten proběhne v Bruselu ve dnech 12. – 16. listopadu 2018.

Novinkou letošního ročníku TVIP 2018 (www.TVIP.cz), který proběhne 6. – 8. března 2018 v Hustopečích u Brna, je speciální část zaměřená na radioaktivní odpady (RAO). Na téma budou hovořit odborníci ze Správy úložišť radioaktivních odpadů, ÚJV Řež nebo Centra výzkumu Řež. Sekce na téma radioaktivních odpadů proběhne první den konference (6. března). V rámci programu proběhne následující den i odborná exkurze do jaderné elektrárny Dukovany.

Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) představí mnohaleté zkušenosti s ukládání radioaktivních odpadů v podmínkách ČR.  V ČR jsou radioaktivní odpady ukládány přes půl století v úložišti Richard u Litoměřic. K ukládání se zde využívá nepatrná část bývalého podzemního dolu na těžbu vápence, využívaného v období 2. světové války jako podzemní továrna, s kódovým označením Richard.

Ročně je zde ukládáno něco mezi 350 až 500 sudy o objemu 200 l zpevněných radioaktivních odpadů z průmyslu, zdravotnictví a výzkumu. Úložiště je v nesaturovaném prostředí přístupné štolou a disponuje velmi robustními bariérami několika desítek metrů mocných nepropustných slínovců, zabezpečujících uložené odpady proti jejich úniku na povrch, ale i proti kontaminaci podzemních vod. Svými bezpečnostními parametry lze toto úložiště právem pokládat za jedno z nejbezpečnějších ve světě. I přesto by úložiště mělo v příštích 5 letech projít zásadní modernizací tak, aby sloužilo minimálně do roku 2050.

Přednášku doplní i praktické zkušenosti z provozu Podzemního Výzkumného Pracoviště Bukova sloužící pro demonstraci bezpečnosti a proveditelnosti úložného systému hlubinného úložiště. Pracoviště se nachází v hloubce 550 m pod povrchem a využívá infrastrukturu bývalého uranového dolu Rožná I.

Posluchače určitě zaujme téma hledání lokality pro vybudování nového hlubinného úložiště pro přímé uložení vyhořelého jaderného paliva. Konkrétně SÚRAO představí Akční plán výběru lokality hlubinného úložiště v ČR reprezentující metodiku jaká data, jakými potupy a jakými nástroji bude posuzování lokalit probíhat. Do roku 2022 by měly být vybrány dvě kandidátní lokality, z nichž bude v roce 2025 vybrána lokalita finální a záložní. Nyní je předběžně vytipováno 9 lokalit a do konce letošního roku se předpokládá zúžení výběru na 4 lokality. Výběr je realizován v etapách postupným zpřesňováním geologických parametrů lokality a tomu odpovídajícímu zpřesňování projektového řešení úložiště a bezpečnostních rozborů, prokazujících jeho bezpečnost v řádu stovek tisíc let. Lokality jsou hodnoceny rovněž z hlediska dopadů na životní prostředí a socioekonomických hledisek.

Příprava hlubinného úložiště radioaktivních odpadu a vyhořelého jaderného paliva je obecně velmi složitý komplex činností, který zahrnuje stovky analýz, testů, simulací a dlouhodobých výzkumů prováděných in-situ i v laboratorních podmínkách. Jedním z klíčových odborných partnerů v tomto procesu je ÚJV Řež, a. s. Do portfolia činnosti divize Radioaktivní odpady a vyřazování, spadá řada činností jako je například nakládání s institucionálními RAO, kdy v ČR zpracovává a upravuje téměř 95 % těchto odpadů. Odborná a výzkumná činnost se mj. zaměřuje na studium dlouhodobého chování materiálů ukládacího obalového souboru, studium transportních vlastností hornin a migraci radionuklidů, ale i na transport vyhořelého jaderného paliva z výzkumných reaktorů v celosvětovém měřítku.

To že téma radioaktivních odpadů je nadnárodní, dokazuje mimo jiné účast zástupců z Jadrovej a vyraďovacej spoločnosti (JAVYS, a.s.), kteří představí své zkušenosti s provozem Bohunického spracovateľského centra (BSC RAO). Jeho nosnou činností je provoz zpracovatelské linky na bezpečné zpracování velmi nízko a nízkoaktivního kapalného a pevného radioaktivního odpadu do formy splňující požadavky na konečné uložení.

Zástupci Centra výzkumu Řež s.r.o. budou například prezentovat technologie oxidačního spalování v roztavené soli. Ta byla ověřena pro využití při zneškodňování radioaktivně kontaminovaných iontoměničů. V rámci příspěvku bude prezentováno porovnání jednostupňové a dvoustupňové technologie, zhodnocení vlivu změn rozměrů zařízení na probíhající pochody a potenciální využití této technologie.

Kompletní program a další informace čtěte na www.tvip.cz.

Evropská komise se za měsíc bude znovu zabývat nedostatky v ochraně čistého ovzduší, které zjistila u České republiky a dalších osmi členských států EU. Tyto země tak mají v daném období čas zjednat nápravu, než proti nim komise zahájí právní kroky.

Kromě České republiky je kritika namířena také proti Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a Británii. Komise se chce žalobě u soudu vyhnout a raději přimět po dobrém dané země splnit limity, které se samy zavázaly dodržovat. Cíle měly dosáhnout už v letech 2005 a 2010. Limity se týkají klíčových znečišťujících látek, jako je oxid dusičitý (NO2) či prachové částice.

„Všechny dotčené členské státy poskytly dodatečné informace, které hodláme vyhodnotit, a v polovině března se k této záležitosti vrátíme,“ sdělila dnes podle agentury AFP mluvčí komise. Navzdory opakovaným varováním ze strany komise dosud tyto země neplnily požadované normy.

Komise hodlá zahájit závěrečnou fázi právního řízení proti daným zemím, tedy postoupení záležitosti Soudnímu dvoru EU, „pokud nebudou předloženy další věrohodná, včasná a účinná opatření“.

Odhaduje se, že znečištění ovzduší je v EU odpovědné za více než 400 tisíc předčasných úmrtí ročně.

V Česku jsou místně - a to jen na třech místech v zemi - překračovány denní limity pro koncentrace oxidu dusíku, který pochází nejčastěji z automobilové dopravy a velké energetiky, a limity na koncentrace prachových částic (PM10), které v ČR do ovzduší vypouštějí nejvíce lokální topeniště.

Související článek:

Zástupci MŽP jednali v Bruselu o kvalitě ovzduší (30.1.2018)

Zdroj: ČTK

V moči, a tím i v komunálních odpadních vodách, se vyskytuje řada látek či jejich metabolity, kterým je lidská populace exponována a které jsou v těle metabolizovány, jako např. zákonné drogy a léčiva, kofein, nikotin, ethanol, potravinové a environmentální kontaminanty, ale i specifické biomarkery, které mohou přinášet informace o zdravotním stavu monitorovaného obyvatelstva. Příspěvek nastiňuje možnosti využití epidemiologického přístupu k analýze komunálních odpadních vod k monitoringu životního stylu obyvatelstva, stravovacích návyků, dopadů stavu životního prostředí na člověka, hodnocení zdravotního stavu populace a sledování spotřeby nezákonných drog a dalších látek v monitorované populaci. Článek čtěte v novém VTEI ZDE, kde najdete i rozhovor s ředitelem odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí Mgr. Lukášem Zárubou - rozhovor ZDE.

Obsah nového VTEI:

• Variabilita odezvy vybraných hydrologických modelů na typické průběhy krátkodobých srážek

• Kategorizace povodí IV. řádu pro potřeby srážko-odtokového modelování

• Webové služby pro poskytování návrhových srážek

• Vývoj podzemního odtoku z části Českomoravské vrchoviny

• Rozhovor s Mgr. Lukášem Zárubou ředitelem odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí

• Vícedílný a divácky úspěšný seriál České televize „Vltava v obrazech“

Městský soud v Praze zrušil v minulém týdnu podstatnou část Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha – CZ01, vydaného Ministerstvem životního prostředí v květnu roku 2016. Ačkoliv hlavní město Praha nebylo přímým účastníkem soudního sporu, celou situaci pozorně monitoruje a v činnostech směřujících ke zlepšení ovzduší na svém území bude pokračovat.

Program zlepšování kvality ovzduší vydaný na základě zákona č. 201/2012  představuje základní koncepční dokument vymezující opatření pro dosažení příznivého stavu ovzduší v imisně nejvíce zatížených lokalitách České republiky. Hlavní město Praha dosud nemá k dispozici písemné odůvodnění rozsudku soudu. Z obdobného zrušujícího verdiktu Nejvyššího správního soudu ve vztahu k Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek však usuzuje, že důvodem zrušení části programu byla nedostatečná konkrétnost stanovených opatření, zejména s ohledem na vyčíslení očekávaného přínosu jednotlivých opatření ke zlepšení kvality ovzduší a sestavení časového plánu provádění opatření tak, aby bylo možné průběžně kontrolovat jejich plnění. „Pevně věříme, že Ministerstvo životního prostředí v krátkém časovém horizontu vytýkané vady programu napraví a jeho aktualizovanou verzi znovu vydá,“ uvedla radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Plamínková.

Hlavní město bude kontinuálně pokračovat v plnění činností směřujících ke zlepšení kvality ovzduší na území města, a to bez ohledu na skutečnost, že požadavek realizace některých opatření není v současné době právně závazný. Vlastní cíle programu, tedy dosáhnout ve výhledovém horizontu stavu, kdy na území metropole nebudou překračovány imisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší pro jednotlivé znečišťující látky, nebyly soudem zpochybněny a Praha bude aktivně usilovat o jejich naplnění.

„Zároveň analyzujeme i možnost zavádět další opatření ke zlepšení stavu kvality ovzduší, která samotný program ani před jeho částečným zrušením nezahrnoval. V běhu je pilotní projekt vyhodnocení vozového parku na území hlavní města Prahy na základě měření ultrajemných částic vypouštěných z výfuků, jenž má mimo jiné za cíl určit podíl provozovaných vozidel s demontovaným filtrem pevných částic. Rozpracováno je rovněž i zavedení regulace silniční motorové dopravy v době trvání smogové situace a chceme se zaměřit i na znečištění ovzduší provozem lodní dopravy,“ sdělila radní Jana Plamínková a dodala:  „V těchto aktivitách chceme i nadále pokračovat. Jak ukazují dostupné výsledky měření kvality ovzduší, dochází, i díky dlouhodobé aplikaci řady opatření ze strany hlavního města Prahy, k postupnému zlepšování stavu ovzduší na území města.“

Průzkum je realizován Odborem podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (MPO ČR). Cílem je získat náměty a návrhy od všech zainteresovaných subjektů, které se problematice Společenské odpovědnosti organizací (CSR) intenzivně věnují. Výstupy z této veřejné konzultace budou využity pro přípravu „nového akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice", který Ministerstvo průmyslu a obchodu bude předkládat vládě ČR do 30. září 2018 na základě Usnesení vlády ČR ze dne 25. ledna 2016 č. 49. Průzkum ZDE

Čtěte také:

On-line reporting společenské odpovědnosti organizací (CSR)
 

Na 1. března je plánováno vyhlášení další výzvy na prevenci vzniku odpadů v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Plánovaná výzva bude navazovat na výzvu č. 68 z loňského roku, lze tedy očekávat dotace na podporu domácích kompostérů, budování sběrné sítě kontejnerů na textil, zavádění systému „door-to-door“, center pro opětovné použití výrobků nebo systémů pro opětovné použití výrobků. Cílovou skupinou výzvy představují kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu a podnikatelské subjekty. Celkově je na výzvu alokováno kolem 588 mil. Kč. Projekty bude možné podávat od 3. 4. 2018 do 31. 7. 2018.

Dále na 1. března je plánovaná výzva v prioritní ose č.2 tj. Kvalita ovzduší ve specifickém cíli 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů. Cílovou skupinou je veřejný sektor.

Mohlo by Vás zajímat - Krajská setkání: Odborníci ze Státního fondu životního prostředí ČR představí dotace, které mohou obce a města čerpat z Operačního programu Životní prostředí nebo z Národního programu Životní prostředí. Věnovat se budou také zvýhodněným půjčkám od SFŽP ČR. Další informace ZDE