Bulharsko se přidá k žalobě Polska proti Evropské komisi ve snaze zvrátit limity stanovené prováděcím rozhodnutím, které stanoví emisní limity pro velká spalovací zařízení. Klíčové je rozhodnutí zejména pro uhelnou energetiku, kde se dotkne řady elektráren. Bulharská vláda argumentuje tím, že musí chránit odvětví energetiky, které dodává v zemi cca 40 % elektřiny. Prováděcí rozhodnutí stanoví přísnější limity pro emise NOx, SOx, CO nebo také rtuti. Pro řadu elektráren jsou ale tyto limity příliš přísné, a aby je splňovaly, bude nutné provést dodatečná opatření, která tyto emise efektivně sníží. Limity budou účinné od roku 2021.  Avizujeme, že únorová polemika časopisu Odpadového fóra se právě věnuje revizi BREF LCP. Více ZDE

ČTK: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce podpořit polskou žalobu proti limitům znečištění ovzduší, které Evropská unie schválila v loňském roce. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a organizace právníků Frank Bold. Greenpeace tvrdí, že česká vláda má záležitost řešit tento nebo příští týden. Lhůta k případnému připojení se k žalobě podle organizace vyprší 25. ledna.

Zdroj: https://oenergetice.cz

Návrh Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018 a návrh Výhledu legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021 vycházejí především z podkladů předložených ministerstvy a zahrnují i legislativní úkoly. Do návrhů Plánu a Výhledu byly promítnuty legislativní úkoly, které vyplývají z Programového prohlášení vlády, úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii, jakož i legislativní úkoly vyplývající z vlastních potřeb příslušných orgánů.

Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 129 legislativních úkolů, z toho 2 návrhy ústavních zákonů, 7 věcných záměrů zákonů, 17 návrhů zákonů, 72 návrhů novel zákonů, 11 návrhů nařízení vlády, 18 návrhů novel nařízení vlády a ve 2 případech dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy.

Předložený návrh Výhledu obsahuje celkem 58 legislativních úkolů, z toho 1 návrh ústavního zákona, 6 věcných záměrů zákonů, 19 návrhů zákonů, 22 návrhů novel zákonů, 2 návrhy nařízení vlády, 7 návrhů novel nařízení vlády a v 1 případě dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy. Úkoly uvedené ve Výhledu budou základem pro sestavení návrhů plánů legislativních prací vlády na roky 2019, 2020 a 2021. V každém kalendářním roce bude vládě předložen ke schválení plán legislativních prací vlády na následující kalendářní rok.

Asi 31 % legislativních návrhů obsažených v Plánu a 21 % legislativních návrhů obsažených ve Výhledu má implementační povahu, tj. představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii.

V souladu s ustanovením čl. 6c odst. 1 Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii je součástí předloženého materiálu též zvláštní část („Přehled implementačních prací vlády“), uvedená v příloze č. 3 k návrhu usnesení vlády, obsahující aktuální chronologický seznam předpisů Evropské unie, jež je nutné v době časové působnosti tohoto plánu implementovat do právního řádu České republiky.

Spolu s návrhy Plánu a Výhledu je na základě čl. 6c odst. 2 Metodických pokynů předkládán též návrh Výhledu implementačních prací vlády na rok 2018 a další léta (viz příloha č. 4 k návrhu usnesení vlády), obsahující seznam návrhů předpisů Evropské unie, které jsou v současné době projednávány v institucích Evropské unie, a výčet právních předpisů České republiky, které bude nutné v případě přijetí uvedených návrhů předpisů Evropské unie nově přijmout či novelizovat. Návrhů předpisů Evropské unie, které jsou v současnosti projednávány v institucích Evropské unie, je více, nicméně tabulka obsahuje pouze ty návrhy, u kterých byl gestorem za daný návrh zjištěn dopad na právní řád České republiky a tento dopad byl též upřesněn na konkrétní dotčené vnitrostátní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že není možné přesně určit, kdy který návrh bude přijat a v jaké konečné podobě, má předložený seznam pouze indikativní, nikoliv závaznou povahu, jeho cílem je proto zejména s předstihem podat přehled a ucelenou informaci o tom, které návrhy předpisů Evropské unie jsou právě projednávány a jakými vnitrostátními právními předpisy bude po jejich přijetí zajištěna jejich implementace.

Dokument ke stažení:

LPV-výhled.zip

Nový beton a malta vyrobené ze stavebního odpadu, víceúčelové odolné desky z použitých kabelů nebo svatební šaty z plastu, originální oděv z gramofonových desek, iglú sestrojené z roliček toaletního papíru – to jsou některé z projektů, které loni zabodovaly v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Účelem soutěže Přeměna odpadů na zdroje je povzbudit firmy, obce a studenty, aby kreativně přemýšlely, jak použité materiály a nefunkční výrobky znovu využít. Ministerstvo proto vyhlásilo již druhý ročník této soutěže.

Podle statistických dat z r. 2016 se nakládalo v České republice (ČR) celkem s 34,4 miliony tun odpadů. Znovu využít jsme dokázali 80 % z nich. Velký podíl na tom má recyklace a využívání stavebních materiálů, které tvoří polovinu všech odpadů.

V oblasti komunálního odpadu je však situace jiná. Každý Čech po sobě zanechal v přepočtu 339 kilogramů komunálního odpadu. Přibližně polovina komunálních odpadů končí na skládce, což je neekologický a nevhodný způsob likvidace. Obyvatelé ČR vytřídili přibližně 49 kg na osobu (konkrétně 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů). Situace v Evropské unii (EU) není příznivější. EU v roce 2014 (data za rok 2016 nejsou zatím k dispozici) po sobě zanechala 2 320 mil. tun odpadů, což je nejvíce od roku 2004 – polovina z toho putovala na skládky. Skládkováním odpadu ztrácí Evropa i ČR velmi cenné materiály, jejichž primární zdroje jsou v Evropě značně omezené nebo se zde vůbec nevyskytují a musí se dovážet.

„Jsme si vědomi toho, že zdroje nejsou bezedné, a proto by udržitelné nakládání se surovinovými zdroji mělo být naší prioritou. Česká republika nemá dostatek všech potřebných surovinových zdrojů, o to více se musí snažit existující zdroje znovu efektivně využívat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Hlavním cílem soutěže je proto upozornit na nutnost přechodu ČR k oběhovému hospodářství, kam se nyní ubírá nejen Evropská unie, ale i vyspělé země celého světa. Otázka, co s odpady je o to ožehavější, že Čína oznámila zákaz dovozu vybraných odpadů z celého světa i ze zemí EU. Zákon o odpadech navíc od roku 2024 skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů zcela zakáže.

K zamyšlení nad dalším praktickým využitím různých druhů použitých materiálů a výrobků s ukončenou životností soutěž loni přiměla 127 firem a škol. Stříbro v kategorii Nejlepší výrobek z druhotné suroviny získala česká rodinná firma Replast. Z recyklovaných PVC kabelů vyrábí podlahové desky, po kterých chodí návštěvníci koncertů Rolling Stones či Lady Gaga. Čeští řidiči se s jejich výrobky denně setkávají na dálnicích v podobě vodicích prahů, retardérů a podstavců pod dopravní značky. Podlahové desky z Replastu pokrývají plochy mnoha světových sportovních stadionů (například mnichovský olympijský stadion), pontonové desky Replastu využili také organizátoři oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Kromě veteránů po nich kráčely takové osobnosti jako bývalý americký prezident Barack Obama, ruský prezident Putin či královna Alžběta II.

„Zpracujeme staré kabely nebo jejich výrobní odpady, oddělíme plast a kov. Kovový podíl putuje do hutních provozů a plast zahřejeme a zpracujeme do více než 100 různých výrobků. Ty po ukončení životnosti můžeme znovu rozemlít a v určitém poměru opětovně zapracovat do nových výrobků. Proces je takřka nekonečný,“ říká majitel firmy Zdeněk Blažek. 

„Těšíme se na letošní projekty, které mohou udat směr, jak odpovědně přistoupit k využívání surovin, jež máme. Ať už se to týká kreativního zpracování plastů, papíru, kovů, skla, inovativního využití odpadů a druhotných surovin ve stavebnictví a výrobě nebo třeba projektů, které budou k využití použitých materiálů a výrobků inspirovat druhé,“ uvedl ministr Hüner.

Podrobnosti o soutěži a kritéria pro jednotlivé kategorie zveřejnilo ministerstvo na stránkách https://druhotnasurovina.mpo.cz. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 31. března 2018. Slavnostní ocenění vítězů proběhne letos v červnu v prostorách Senátu Parlamentu ČR.  

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo nový "Metodický návod pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi". Metodický návod naplňuje opatření uvedené v POH ČR v kapitole 3.3.2.3 písm. b), které ukládá Ministerstvu životního prostředí vypracovat ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zdravotnictví postup pro stavební úřady, jak v rámci povolování stavebních úprav, nástavby nebo přístavby a povolování odstraňování staveb ovlivnit žádoucím způsobem manipulaci s odpady z azbestu.

Dokument ke stažení:

Metodický návod

Fenomén chytrých měst se v posledních letech rozšířil neuvěřitelnou rychlostí. Firmy poskytující služby pro města a obce do svých portfolií zařadily slovo „chytrý“ před velkou část svých produktů. Chytrá města by ale měla zejména umět hospodařit se svými zdroji – ať už se jedná o finance, materiály, vodu či energie. Na březnové konferenci ODPAD ZDROJEM 2018 vám nabídneme náš pohled na opravdu chytrá řešení, která lze spojit pod konceptem cirkulární ekonomiky.

Program konference ODPAD ZDROJEM 2018 nabídne prezentace konkrétních technologií i vizionářských přístupů, která mohou zlepšit městský ekosystém a hospodaření se zdroji. Akce proběhne 8.-9. března 2018 v Hotelu na Farmě v Choťovicích (Středočeský kraj).

„Chytré technologie mohou pomoci městům a obcím uspořit prostředky i zlepšit kvalitu života jejich obyvatel. Zavádění inovací bez komplexní vize se však může minout účinkem. Na konferenci ODPAD ZDROJEM 2018 proto chceme ukázat dobře fungující koncepty a promyšlené kroky, které dají rámcový impuls ke správnému zasazení inovativních přístupů do nového ekosystému města či obce,” představuje vizi připravované konference Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Konference ODPAD ZDROJEM 2018 proběhne v prostorách energeticky soběstačného hotelu Na Farmě v Choťovicích. Akce je určena především zastupitelům, ale také zástupcům progresivních firem, které hledají správné uplatnění jejich udržitelných technologií. Program se zaměří především na hledání souladu pro nastavení dlouhodobé vize měst a obcí, která vytváří půdu pro aplikaci konkrétních, skutečně potřebných technologií pro zefektivnění celého ekosystému a hospodaření se zdroji. Jedním z hlavních pilířů konference bude efektivní odpadové hospodářství měst a obcí, které v tomto bloku naváže na úspěšné předchozí ročníky konference ODPAD ZDROJEM.

Účastníci konference se během dvou dnů konference seznámí jak s vizemi chytrých a cirkulárních měst, tak i s příklady dobré praxe správného umístění ekoinovativních technologií do praxe. „Naším cílem je zastupitelům nabídnout ucelený pohled na zavádění inovativních řešení v jejich městě či obci, tak aby vyvolaly reálné úspory veřejných prostředků, materiálů, vody či energie,” dodává Soňa Jonášová.

Vystřídají chytrá města chytré obce?

Koncepty chytrých řešení již pronikají do českých a moravských měst. Nově však začínají rezonovat také u obcí a menších měst. Zaměřit se právě na obce, dává smysl, neboť ve městech a obcích do 10 000 obyvatel žije půlka české populace. Zlepšení životní úrovně v meších sídlech pak může jít ruku v ruce s regionálním rozvojem mikroregionů a krajských samospráv.

Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, který na akci představí možnosti zvýšení energetické soběstačnosti měst a obcí s příklady využití obnovitelných lokálních zdrojů energie k připravovanému programu dodává: “Stále cenově dostupnější řešení, jaké jsou lokální instalace obnovitelných zdrojů energie a baterií umožňují také obcím zvýšit svoji energetickou nezávislost. Normou se postupně začnou stávat pasivní kancelářské nebo školní budovy využívající solární energii z panelů umístěných na střeše nebo fasádě.“ Na konferenci se představí zajímavé příklady nejlepších realizací téměř energeticky soběstačných budov realizovaných v Česku i zahraničí. Sekce energie bude doplněna i o efektivní využívání odpadních materiálů, využívání energetického potenciálu odpadních vod či správně fungující spolupráce mezi obcemi a stávajícími bioplynovými stanicemi v jejich okolí.

Více informací o konferenci naleznete na www.odpadzdrojem.cz

Nebezpečný výrobek (látky, směsi, předměty, zboží) ve svém životním cyklu podléhá několika legislativním nařízením, které určují, jak má být daný výrobek označen. Zaměříme se na etiketu dle nařízení CLP a povinnosti, které určuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR. Jak správně označit výrobky klasifikované jako nebezpečné podle obou předpisů?

Každý výrobek, který bude klasifikován jako nebezpečný podle nařízení CLP, musí být opatřen štítkem. Minimální velikost štítku je závislá na objemu balení. Zároveň je stanovena i minimální velikost výstražného symbolu, který tvoří 1/15 minimální velikosti štítku. Nařízení CLP 1272/2008 definuje povinné informace, které musí být uvedeny na štítku:

• jméno/název, adresa a telefonní číslo dodavatele(ů),

• jmenovité množství látky nebo směsi v balení přístupném široké veřejnosti, pokud toto množství není uvedeno na jiné části balení,

• identifikátory výrobku,

• výstražné symboly nebezpečnosti, jsou-li stanoveny pro daný výrobek,

• signální slovo, je-li stanoveno pro daný výrobek,

• standardní věty o nebezpečnosti, jsou-li stanoveny pro daný výrobek,

• pokyny pro bezpečné zacházení, jsou-li stanoveny pro daný výrobek,

• doplňující informace na štítku, jsou-li stanoveny pro daný výrobek.

Jméno/název, adresa a telefonní číslo dodavatele(ů)

Dodavatel uvede své údaje na štítku tehdy, jestliže je výrobcem daného výrobku, nebo změnil balení a prvky označení, anebo provedl změnu jazyka. Dodavatel je pak odpovědný za správné označení výrobku a správné znění všech informací, které jsou uvedeny na štítku.

Identifikátory výrobku

Identifikace výrobku se liší pro látku a pro směs. Látka se identifikuje názvem a identifikačním číslem. Nejvyšší prioritu má látka zařazená do části 3 přílohy VI. Aby bylo možné vložit indexové číslo jako číslo identifikační, pak musí charakterizovat pouze jednu jedinou látku. Druhou nejvyšší prioritu má látka uvedená v seznamu klasifikací a označení. Pokud látka nemá harmonizovanou klasifikaci dle přílohy VI nařízení CLP a ani není zařazena v tomto seznamu, pak se uvede číslo CAS, pokud je známo, společně s názvem dle IUPAC nebo jiným mezinárodním chemickým názvem. V případě směsi musí být uveden obchodní název nebo označení směsi a dále musí být uvedeny všechny složky směsi, které přispívají ke klasifikace nebezpečí pro zdraví kromě dráždivosti pro kůži a oči.

Výstražné symboly nebezpečnosti

Uvedou se všechny výstražné symboly, které odpovídají klasifikaci výrobku. Při výběru výstražného symbolu musíme respektovat pravidla uvedená v článku 26 nařízení CLP, který stanovuje priority přiřazení těchto symbolů. Minimální velikost výstražného symbolu je 16 x 16 mm, ve výjimečných případech můžeme velikost zmenšit až na 10 x 10 mm.

Signální slovo
Většina klasifikací, má přiřazeno signální slovo. Signální slovo „Nebezpečí“ má vyšší prioritu než „Varování“.
 

Standardní věty o nebezpečnosti

H-věty označují klasifikaci podle fyzikálních a chemických vlastností, nebezpečí pro zdraví a životní prostředí. Na štítku se nemusí uvádět písmeno H s trojmístným kódem určující nebezpečnost. Správné znění H-vět je uvedeno v části 1 příloha III nařízení CLP.

Pokyny pro bezpečné zacházení

P-věty se volí tak, aby nejlépe charakterizovaly daný výrobek. Doporučuje se uvádět maximálně šest P-vět, pokud to není potřebné pro lepší popis nebezpečnosti výrobku. Na štítku se nemusí uvádět písmeno P s trojmístným kódem určující konkrétní pokyn pro bezpečné zacházení. Správné znění P-vět je uvedeno v části 2 příloha IV nařízení CLP.

Doplňující informace na štítku

Povinné doplňující informace podle nařízení CLP jsou všechny EUH-věty, P-věty obsahující větu (viz … na tomto štítku), a dále povinné označení pro směsi, obsahující více než jedno procento látek s neznámou akutní toxicitou anebo toxicitou pro vodní prostředí. Ostatní informace nejsou povinné a záleží na dodavateli, zda se rozhodne je uvést na štítku.

Celý článek čtěte v aktuálním vydání časopisu Odpadové fórum - ZDE

Minulý týden byly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR (3. schůze, 11. ledna) zřízeny dva podvýbory, které se budou zabývat problematikou vědy, výzkumu a vývoje a vysokých škol. Jedná se o Podvýbor pro vědu a vysoké školy jehož předsedou byl zvolen Karel Rais (ANO). Druhý podvýbor pro vědu, výzkum a inovace zřídil Hospodářský výbor, jeho předsedou byl zvolen Pavel Juříček (ANO).

Zdroj: https://vedavyzkum.cz

Žít ohleduplněji k životnímu prostředí je jistě krásné novoroční předsevzetí. A také cestou, jak ušetřit. Jak ale varují výzkumníci z Norské univerzity (NTNU), je zapotřebí také přemýšlet nad tím, jakým způsobem uspořené „zelené peníze“ využijete, abyste vytvořený pozitivní efekt nepřetavili v nová negativa.

Výzkumníci se zaměřili na potenciál ke snížení uhlíkové stopy, který se skrývá v norských domácnostech. A zjistili, že sestava 34 lokálních opatření může snížit uhlíkovou bilanci jedné rodiny až o 58 %. Pokud by se taková opatření aplikovala na celostátní úrovni, dokázali by jen sami lidé (bez účasti vlád a průmyslu) teoreticky naplnit požadavky Pařížské klimatické dohody.

Měřená opatření přitom nezabíhala do divokých extrémů. Stačilo třeba jen prát prádlo méně často, udržovat v domě chladnější teplotu, omezit domácí vozový park, pojížďky a cesty na nákupy realizovat s využitím hromadné dopravy, nebo v rodinném jídelníčku snížit zastoupení masa.

Jenže i tato příjemná zpráva má malý háček. Lidé, kteří se snažili žít ohleduplně k životnímu prostředí, by za své chvályhodné počínání rádi nějakou odměnu. A v kapse je doslova pálí peníze. A tyto peníze jsou pak dost často utraceny za věci dost často zbytné, často s velkým dopadem na vytvořenou sníženou bilanci emisí. Více ZDE

Zdroj: Ekolist.cz

V oblasti životního prostředí se bulharské předsednictví Rady EU bude snažit klást důraz na přechod na oběhové hospodářství zajištěním efektivním využíváním zdrojů a snížením škodlivého vlivu na životní prostředí s cílem dosáhnout udržitelného růstu v celé EU. Dále Bulharsko chce usilovat o vytvoření příznivého prostředí a podmínek pro uplatňování ekologicky inovativních řešení. Hlavními prioritami bulharského předsednictví v oblasti politiky životního prostředí bude oběhové hospodářství, ekologické inovace, zlepšení kvality ovzduší a lepší regulace. Program předsednictví naleznete ZDE. Více informací o bulharském předsednictví naleznete ZDE.

Evropská komise vypsala konzultaci k hodnocení strategie EU k přizpůsobení se změně klimatu. Strategie EU o přizpůsobení se změně klimatu přijatá v dubnu 2013 má za cíl zvýšit odolnost území EU zlepšením připravenosti a schopnosti všech vládních úrovní reagovat na dopady změny klimatu.  Strategie se zavázala k dosažení tří cílů: podpora akcí členských států,  opatření na ochranu proti klimatickým změnám na úrovni EU a lepší informovanost při rozhodování – prostřednictvím implementace osmi akcí:

• Akce 1: Povzbuďte všechny členské státy, aby přijaly komplexní adaptační strategie

• Akce 2: Poskytnout finanční prostředky LIFE na podporu budování kapacit a posílení adaptačních opatření v Evropě (2014-2020)

• Akce 3: Zavést přizpůsobení v rámci paktu starostů (2013/2014)

• Akce č. 4: Zvyšte mezery v znalostech

• Akce 5: Další rozvoj Climate-ADAPT jako „jednoho správního místa“ pro informace o přizpůsobení v Evropě

• Akce 6: Usnadnění ochrany společné zemědělské politiky (SZP), politiky soudržnosti a společné rybářské politiky (SRP)

• Akce 7: Zajištění pružnější infrastruktury

• Akce 8: Podpora pojištění a dalších finančních produktů pro odolné investice a obchodní rozhodnutí

Další informace o této konzultaci a doprovodné dokumenty jsou dostupné na stránkách EK ZDE

Výběrová řízení někdy obsahují požadavek na využití takzvaného prvoplastu. Je to technologický nesmysl a do zadávacích podmínek veřejných zakázek nepatří. Navíc tím zadavatel porušuje zákon.

Ve výběrových řízeních na výměnu oken či zateplení budov se čas od času vyskytuje podmínka použití „prvoplastu“, materiálu z prvovýroby, případně odkaz na profily „s vyloučením recyklátu“. Tento požadavek je z technologického hlediska naprosto zbytečný a navíc zadavatele vystavuje riziku porušení zákazu diskriminace a následné pokutě.

Uvedené termíny naznačují, že použití recyklovaného materiálu by mělo mít vliv na kvalitu výsledného výrobku, profilu. Opak je pravdou. Opětovným zpracováním již jednou vytlačeného profilu, či jeho částí, nový profil nic neztrácí. Naopak plastová směs má lepší homogenitu a dokonalejší distribuci přísad v polymeru, takže je možné tvrdit, že s obsahem recyklátu zákazník dostává i lepší produkt, lepší okno.

K recyklaci PVC v profilech dnes přistupují všechny systémy okenních profilů. Stejně tak z hlediska norem je využití vlastního recyklovaného materiálu přípustné zcela bez omezení.

Z výše uvedených argumentů vyplývá, že pokud se v zadávacích podmínkách veřejné zakázky uvede požadavek na nerecyklovaný nebo neregenerovaný materiál, dochází k porušení zákona o zadávání veřejných zakázkách. Technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže (zákaz diskriminace).

Co je recyklovaný profil?

• Recyklace, nebo regenerace je forma využití materiálu opakovaně pro ten samý účel jen po mechanické úpravě původního provedení (podrcení vytlačování ap.). Tímto způsobem lze zpracovávat pouze takové materiály, jež předchozí operací neztratily nic ze svých fyzikálně mechanických vlastností. V tomto smyslu se jedná o oběhové materiály, jejichž využití k původnímu účelu je neomezené.

• Velkou předností PVC okenních profilů je skutečnost, že jsou plně recyklovatelné a opětovně využitelné pro další výrobu profilů.

• Opětovným zpracováním, využitím, již jednou vytlačeného profilu, či jeho částí, nový profil nic neztrácí, ale naopak získává. Získá především díky lepší a dokonalejší distribuci přísad v polymeru, díky lepší homogenitě směsi a stupni plastifikace materiálu, takže je možné tvrdit, že s obsahem recyklátu zákazník dostává i lepší produkt, lepší okno.

• Recyklát je extrudován do vnitřních stěn profilů a v procesu koextruze obalen novým materiálem. Je to naprosto šetrná a efektivní technologie, která umožní vyrábět plnohodnotné plastové okenní profily s využitím stejného materiálu, který už jednou prošel linkou.

• Z hlediska norem vztahujících se na profily a okna (ČSN EN 12 608, ČSN EN 14 351-1) je využití vlastního recyklovaného materiálu přípustné zcela bez omezení.

• V žádném případě přítomnost recyklovaného materiálu v profilech nezhoršuje jejich fyzikálně mechanické vlastnosti, ani vlastnosti vyrobených oken. Dostatečným důkazem je skutečnost, že při zkoušení ve zkušebnách se přítomnost recyklátu v profilech nijak nezjišťuje a neeviduje, neboť rozhodující jsou naměřené parametry a vlastnosti oken. K recyklaci PVC v profilech dnes přistupují prakticky všechny systémy okenních profilů – GEALAN, KBE, TROCAL, REHAU, KÖMMERLING, SALAMANDER, SCHÜCO, BRÜGMANN, INOUTIC, ALUPLAST, VEKA aj. viz: www.rewindo.de

• Pro výrobu kvalitních profilů s recyklátem je potřebné nejen náročné a nákladné technologické zařízení, ale i odpovědnost a zkušenost při vlastní koextruzi. Získané zkušenosti jsou dokonale zhodnoceny při výrobě profilů s recyklátovým jádrem, takže vyrobené profily se plně vyrovnají profilům z prvně použitého materiálu.

Zdroj: SFŽP

Příčinou vzniku nebezpečných odpadů je převážně chemická a průmyslová výroba. Na začátku do ní vstupují poměrně přesně definované a označené suroviny s vypracovanými bezpečnostními listy, kde jsou uvedena známá i předpokládaná rizika.

Na konci výroby je hotový čistý výrobek nebo polotovar a určitý odpadní materiál. Jaké jsou tedy nevýznamnější nebezpečné aspekty zacházenís odpady z průmyslových výrob? Můžeme je rozdělit do dvou částí. Zaprvé jde o nebezpečnost plynoucí z nesprávného zacházení s nebezpečnými látkami a vnějšími vlivy a zadruhé jde o nebezpečnosti, které vyplývají z přirozených vlastností nebezpečných látek.

Mezi nebezpečnosti plynoucí z nesprávného zacházení s nebezpečnými látkami a vnějšími vlivy patří:

Neznámé složení odpadu nebo směsi odpadů – Pokud není obsah balení dostatečně označen, je složité zjistit složení a případné nebezpečné vlastnosti a možnosti likvidace. S neoznačeným odpadem lze mylně zacházet nevhodným způsobem a výsledkem může být opět životu nebezpečná situace.

Nevědomost a nízká kvalifikace – může vést k podceňování rizik spojených s nebezpečnými vlastnostmi odpadů, k nesprávné manipulaci a skladování. PŘÍKLAD: Sklad nebezpečných odpadů v českých Libčanech, kde byla v roce 2006 odhalena nelegální činnost podnikatele, který namísto bezpečné likvidace nebezpečné odpady pouze skladoval v nevyhovujících podmínkách a ve vzdálenosti cca 100 metrů od místní školy. Celkem bylo nalezeno 360 tun odpadu. Ve skladu byly nalezeny vysoce toxické látky a žíraviny, oxidující látky ve společnosti vysoce hořlavých látek. Mohlo vzniknout mnoho nebezpečných situací při vzájemném působení chemikálií spojených se vznikem toxické či žíravé atmosféry, požárem a výbuchy.

Zatajování informací o únicích nebezpečných látek – může být také způsobeno chybějícím monitoringem nebo nefunkčností monitoringu a systémů alarmu. PŘÍKLAD: Havárie v roce 1976 v blízkosti italského města Seveso, kde došlo k úniku „pouhých“ 2 kilogramů vysoce toxické látky – dioxinu. Podnik o úniku informoval se zpožděním 17 dnů. Následkem intoxikace onemocnělo 200 lidí s následky poškození zdraví – popáleniny kůže, kardiovaskulární nemoci, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy trávicího ústrojí, diabetes a endokrinní poruchy. Dále bylo zničeno 2 000 ha půdy. Zamoření půdy by asi zabráněno nebylo, ale lidé se mohli chránit před účinky toxické látky, pokud by byli včas informováni.

Skladování v nevhodném obalu a na nevhodném místě, v nevhodné kombinaci – Při skladování odpadů v nevhodném obalu může dojít ke korozi obalu a nekontrolovatelnému úniku nebezpečného odpadu, k nebezpečným reakcím s jinými odpady a s tím spojeným nebezpečným situacím. V případě, že je sklad nebezpečných odpadů umístěn v blízkosti obytných zón a škol, je takové jednání krajně nezodpovědné. PŘÍKLAD: Požár skladů v roce 2012 v Synthesii Pardubice, kde požár vznikl v dřevěném skladu s odpadními oleji, rozšířil se a způsobil požár 3 skladovacích hal, 2 nákladních automobilů a způsobil škodu za 25 milionů Kč.

Živelné pohromy – vichřice a povodně, při kterých může dojít ke ztrátě kontroly i nad za normálních okolností zabezpečenými sklady a provozy. PŘÍKLAD: Při povodni z roku 2002, kdy došlo k zatopení areálu chemičky Spolana v Neratovicích. Vlivem vysokého stavu vody došlo k uvolnění zásobníků kapalného chloru a k úniku minimálně 80 tun kapalného chlóru do Labe a odpaření 760 kg chloru do ovzduší. Kromě chlóru byla vyplavena spousta dalších nebezpečných chemikálií, například 10,6 tun kyseliny sírové, 30 tun mazutu a 40 tun ethylenu. Následkem toho byla zničena úroda zemědělců v blízkém okolí, půda byla kontaminována, užitková zvířata uhynula nebo musela být utracena…

Mezi nebezpečnosti plynoucí z přirozených vlastností nebezpečných látek patří:

Celý článek čtěte v aktuálním vydání časopisu Odpadové fórum - ZDE

Více na: https://www.euro.cz/byznys/benes-rozdeleni-cez-na-cistou-a-spinavou-cast-je-dobry-napad-1389782#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

Skotsko je první zemí ve Velké Británii, která zakazuje prodej plastových vatových tyčinek. Většina supermarketů už na svých regálech nabízí jen tyčinky, které jsou vyrobené z papíru. Zákaz reaguje na situaci na plážích, kam byly vyplaveny tisíce plastových tyčinek poté, co se přes kanalizaci dostaly do moře. V české republice je situace sice méně viditelná, neboť nedochází k vyplavování vatových tyčinek na břehy, ale při návštěvě čistíren odpadních vod narazíme na stejný jev. Plastové tyčinky často znemožňují další využívání čistírenských kalů, které musí být následně dosušovány a spalovány. Více ZDE

Zdroj: Zajimej.se

AVÍZO Česko zažívá další NADPRŮMĚRNĚ teplou zimu. Za posledních šest let už pátou. Leden je zatím o jeden celý a sedm desetin stupně nad dlouhodobým průměrem. Na počasí reaguje také příroda. Nezvykle aktivní jsou ptáci, začínají pučet některé stromy. Skutečně EXTRÉMNÍ počasí pak panuje ve světě. Zatímco léto do Austrálie přineslo největší vedra za posledních skoro 80 let, středozápad a severovýchod Spojených států sužují silné mrazy. Pokračuje tak trend z posledních let. Loňský rok se zapsal do dějin měření jako jeden z vůbec NEJTEPLEJŠÍ od doby, co se teploty na Zemi globálně měří. Současně to byl rok plný extrémů: vysokých teplot, silných hurikánů, ale také extrémních mrazů, které ničily úrodu. Na příčiny a důsledky těchto jevů se dnes můžete ptát ředitele ČHMÚ Marka RIEDERA v 90' ČT24.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., zpracoval internetovou aplikaci ČISTÍRENSKÉ KALY, která poskytuje výzkumné poznatky o průměrné produkci kalů ČOV, technologickém zabezpečení jejich zpracování a vymezení vhodných ploch pro jejich aplikaci. Prezentované výsledky vznikly v rámci řešení projektu Technologické agentury České republiky č. TD03000135 „Mapování podmínek pro efektivní, bezpečné a environmentálně příznivé využití čistírenských kalů“. Bližší informace a popis je dostupný ZDE. Aplikace je k dispozici na https://kaly.vumop.cz/.

Zdroj: SOVAK ČR

V posledních několika letech a zejména měsících je možné v rámci diskuse široké veřejnosti na evropské i národní úrovni zaznamenat rostoucí pozornost věnovanou tématu tzv. energetické chudoby. Jakkoliv je toto téma definičně i obsahově neukotveno, Svaz průmyslu a dopravy ČR tuto diskusi sleduje a je si vědom, že energetická chudoba v sobě obsahuje citlivý sociální rozměr.

 Protože jsme přesvědčeni, že téma se stává populárním zejména pro svoji sociálně-politickou dimenzi, opakovaně vyzýváme, aby bylo konceptualizováno na platformách věnujících se sociální politice a v rámci sociální politiky státu byly rovněž hledány nástroje řešení. Připravovaný evropský popis tohoto fenoménu, který se však nejspíše objeví v některé z legislativních součástí tzv. balíčku „Čistá energie pro všechny“, by měl zohledňovat sociálně-ekonomická specifika členských zemí a z toho důvodu by měl ponechat dostatečný prostor pro národně specifickou definici energetické chudoby v jednotlivých zemích EU. Parametry posuzování energetické chudoby se totiž mezi státy navzájem mohou významně lišit.

Na základě výše uvedených argumentů doporučujeme českým stakeholderům vstoupit do debaty na evropské úrovni a aktivně podpořit takovou formulaci termínu „energetická chudoba“, jež členským zemím ponechá dostatečnou transpoziční flexibilitu, aby výsledný popis platný na národní úrovni maximálně zohledňoval sociálně-ekonomické podmínky konkrétní země.

Dokument ke stažení:

stanovisko SPČR je k dispozici zde.