Užitečnéseminaře.cz se vás dovolují pozvat na seminář AZBEST - ZNÁME ŘEŠENÍ, který se uskuteční 25. dubna 2017 v Praze.

Cílem semináře je ukázat rozdíl mezi prací odborníků a dalších, kteří se zabývají problematikou azbestu a poukázat na výhody, které přináší práce specialistů při posuzování výskytu azbestových materiálů a jeho likvidaci v bytové i průmyslové výstavbě.

Přinese porovnání rozdílu práce specialisty na vyhledávání azbestové zátěže s jinými profesemi, které se k výskytu azbestu často vyjadřují.

Představí činnost inspekčního orgánu pro průzkum staveb a dozor při odstraňování azbestu. Nastíní důvody proč využívat nestranné odborné kontroly, co je obsahem kontroly a jak dozor řeší nesrovnalosti při provádění sanace azbestu.

Seminář přinese informace o způsobu nakládání s azbestovým odpadem a kontaminovanými materiály. Zodpoví otázku proč je důležité zjišťovat přítomnost azbestu v ovzduší budov. Jak se měření provádí, jakou legislativou se řídí. A jak se k měření přistupuje v praxi.

Závěrem bude řízená diskuze o přednášených tématech. Otázky je možné klást i na nakládání s dalšími nebezpečnými odpady, které se mohou na stavbách vyskytovat a to zejména na kontaminace polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Otázky je možné klást i na další nebezpečné materiály ve stavbách např. KORKOLIT.
 
Seminář je určen pro:
investory, stavební firmy, odborníky ze zdravotních ústavů a hygienických stanic, pracovníky samosprávy, státní správy, projektanty, konstruktéry a ostatní odbornou veřejnost.

Témata přednášek:

• AZBEST KOLEM NÁS, VÝSKYT AZBESTU Z POHLEDU BĚŽNÉHO ČLOVĚKA A ODBORNÍKA DOZOR SANAČNÍCH PRACÍ

• NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝM ODPADEM ZE STAVEB, PROBLEMATIKA AZBESTU V KAMENIVU

• KDY A PROČ PROVÁDÍME KONTROLNÍ MĚŘENÍ

• ŘÍZENÁ DISKUZE O PŘEDNÁŠENÝCH TÉMATECH, OTÁZKY JE MOŽNÉ KLÁST I NA DALŠÍ NEBEZPEČNÉ MATERIÁLY VE STAVBÁCH DEHTY, KONTAMINOVANÉ ZEMINY A STAVEBNÍ KONSTRUKCE

Termín/místo konání/cena:

• úterý 25. dubna 2017, přednášky 9:00 - 15:00 hodin  
• Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác
• Cena: 1620,- Kč bez DPH 

Další informace - ZDE

Věstník MŽP č.1/2017 Sb. obsahuje například metodickou pomůcku k  hodnocení  ekonomické  přijatelnosti  využití  tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, nebo sdělení jímž se stanovují emisní faktory a poměry částic PM10 a PM2,5 v TZL pro po souzení ekologické proveditelnosti návrhu v rámci energetického auditu a energetického posudku, a nebo sdělení ve věci aktualizace Přechodného národního plánu ČR. Věstník včetně příloh si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

• Věstník_1_leden_2017_final.pdf (2 236 kBytes)

• Příloha č. 1 Kontrola dokumentů pro uzavřené nakládání s GMM.pdf (512 kBytes)

• Příloha č. 2 Kontrola opatření v místnostech, kde probíhá uzavřené nakládání s GMO.pdf (512 kBytes)

• Příloha č. 3 Nakládání s GMO 1. kategorie rizika.pdf (513 kBytes)

• Příloha č. 4 Nakládání s GMO 2. kategorie rizika.pdf (513 kBytes)

• Příloha č. 5 Kontrola přítomnosti GMM při nakládání 1. kategorie rizika.pdf (518 kBytes)

• Příloha č. 6 Kontrola přítomnosti GMM při nakládání 2. Kategorie rizika.pdf (519 kBytes)

• Příloha č. 7 Postupy detekce přítomnosti GMM.pdf (518 kBytes)

• Příloha č. 8 Provozní řád a havarijní plán pracoviště, které nakládá s biologickými činiteli.pdf (527 kBytes)

• Příloha č. 9 Školení – Nakládání s GMO podle zákona č. 782004 Sb. (ppt prezentace).ppt (1 681 kBytes)

• Příloha č. 11 Specializované mapy s odborným obsahem (Nmap) Data o potenciálních biologických efektech emergentních látek v environmentálních směsích.pdf (7 077 kBytes)

• Příloha č. 12 Certifikovaná metodika (Nmet) Ověřená metodika pasivního vzorkování pro sledování polybromovaných difenyletherů.pdf (3 931 kBytes)

• Příloha č. 13 Hodnoty difuzních koeficientů bromovaných zhášečů hoření v silikonové pryži AlteSil. Soubor Difuzni_koeficienty_Br_latky_v _silikonu_Alesil_data.xlsx.xlsx (151 kBytes)

• Příloha č. 14 Hodnoty rozdělovacích koeficientů bromovaných zhášečů hoření v soustavě silikonová pryž AlteSil-voda. Soubor Kpw_rozdelovaci_koeficienty_AteSil_voda.xlsx.xlsx (366 kBytes)

• Příloha č. 15 Uživatelská pomůcka vytvořená pro výpočet koncentrací látek ve vodní fázi z množství sledované látky ve vzorkovači Rs_v3_CZ_s_přiklady.xlsx.xlsx (171 kBytes)

• Příloha č. 16 Certifikovaná metodika (Nmet) Metodika pasivního vzorkování perfluoroktansulfonátu PFOS, PFOA a vybraných farmak ve vodním prostředí.pdf (2 360 kBytes)

• Příloha č. 17 Hodnoty kalibračních parametrů pasivního vzorkovače difúzních koeficientů perfluorovaných látek Soubor Difuzní koeficienty.xlsx.xlsx (16 kBytes)

• Příloha č. 18 Hodnoty kalibračních parametrů pasivního vzorkovače distribuční koeficienty sledovaných farmak (Ksw). Soubor Distribuční koeficienty_Ksw_3farmaka.xlsx (61 kBytes)

• Příloha č. 19 Hodnoty kalibračních parametrů pasivního vzorkovače distribuční koeficienty perfuorovaných látek (Ksw). Soubor Distribuční koeficienty_Ksw_PFC_la.xlsx (175 kBytes)

• Příloha č. 20 Certifikovaná metodika (Nmet) Metodika vzorkování vnitřního prostředí pro analýzy vybraných emergentních polutantů.pdf (872 kBytes)

• Příloha č. 21 Odběrový protokol_vzorkování vnitřního prostředí pro analýzy emegentních polutantů.pdf (90 kBytes)

• Příloha č. 22 Přepočty_vzorkování vnitřního prostředí pro analýzy emergentních polutantů.pdf (523 kBytes)

• Příloha č. 23 Dotazník – pro domácnostiDotazník_Indoor_Fortnight_vHome.pdf (194 kBytes)

• Příloha č. 24 Dotazník – pro kancelářské místnostiDotazník__Indoor_Fortnight_vOffice.pdf (164 kBytes)

• Příloha č. 25 Dotazník – pro přednáškové místnostiškolní třídyDotazník_Indoor_Fortnight_vRoom.pdf (162 kBytes)

• Příloha č. 26 Závazné pokyny pro žadatele k administraci žádostí v rámci 3. Výzvy pro budovy veřejného sektoru.pdf (1 013 kBytes)

• Příloha č. 10 Specializované mapy s odborným obsahem (Nmap) Data o výskytu emergentních polutantů ve vybraných složkách prostředí.pdf (15 741 kBytes)

Proč u nás hrozí konec národních parků aneb o co aktuálně běží v legislativě týkající se našich národních parků. O novele zákona o ochraně přírody a krajiny budou poslanci hlasovat příští týden v úterý dne 21. února. Níže uvádíme postoj ministerstva životního prostředí.

V poslanecké sněmovně se sešly dvě verze novely zákona o ochraně přírody a krajiny, které se zaměřují na ustanovení týkající se výhradně našich národních parků. Poslanci budou 21. února nejprve hlasovat o tzv. senátní verzi zákona. Ten přináší mnoho změn, které jsou nejen destruktivní pro naše národní parky (respektive pro ochranu a zachování přírody v nich), ale mnohé senátorské úpravy zákona jsou také legislativně nesmyslné. Znamená to, že v praxi aplikace zákona způsobí chaos, očekávat můžeme také mnohé soudní spory. Pokud poslanci svými hlasy senátní verzi odmítnou, budou poté hlasovat o původní, tzv. sněmovní verzi, tedy o novele zákona, kterou již jednou schválili, a to 2. prosince 2016 celkem 121 hlasy, tedy velmi výraznou (a ústavní) většinou.

Sněmovní verze, kterou původně pro vládu připravovalo MŽP, obsahuje řadu pozitivních novinek. Národní parky se více otevřou návštěvníkům, a to za současného zachování ochrany nejcennější přírody. Plošně skončí používání zábavní pyrotechniky v národních parcích, národní parky získají jasnější a stabilnější zonaci, protože bude platit 15leté moratorium na její změny. Sněmovní verze pak také přináší jasnou definici cíle, proč se národní park vyhlašuje. Ta odpovídá tomu, co se za národní park pokládá všude na světě. I senátní verze mění definici, ovšem zcela opačným směrem. A to je nejzásadnější problém senátního návrhu – podle něj je totiž účelem národního parku mj. zajistit rozvoj obcí a krajů. Proto se ale přece národní parky opravdu nevyhlašují

O co v obou verzích jde aneb proč jedna národní parky ničí a ruší a druhá naopak přírodu v národních parcích chrání a národní parky otevírá lidem?

Co obsahuje tzv. senátní verze

Hlavní problém a klíč ke zrušení národních parků

Rozhodování správ národních parků podle senátorů

Správy národních parků, které dnes pečují o území národních parků a také o něm rozhodují, budou mít při rozhodování oslabenou pozici a v určitých situacích může být jejich činnost prakticky paralyzována. Nebudou se při rozhodování nebo posuzování činností v národních parcích moci opřít o přednostní postavení ochrany přírody v zákoně, a to např. v případě stanoviska ke změnám územních plánů obcí, které jsou naprosto zásadní pro rozhodování v území.

Legislativní nesmysly v senátní verzi

Všech téměř 40 změn zákona, které senátoři vložili do původní sněmovní verze, bylo připravených během tří týdnů. Naproti tomu původní sněmovní verze byla připravována s odborníky, diskutována v obcích, radách národních parků, s veřejností širokou i odbornou, a to téměř tři roky, jen ve sněmovně rok a půl.

Že senátní změny byly šité horkou jehlou, dokládá např. fakt, že v úvodním paragrafu senátoři definici dlouhodobého cíle národních parků ruší a v několika dalších paragrafech se na něj odkazují. A takových legislativních chyb je v senátní verzi více.

A co přinese tzv. sněmovní verze

Nové a jasné vymezení cíle vyhlášení /a existence/ národního parku jako území, kde má mít v budoucnu v převážné části hlavní slovo příroda a její ochrana.

Národní parky se více otevřou návštěvníkům – plošně se v nich zruší zákaz vstupu mimo vyhrazené stezky v prvních zónách, což reálně umožní vstup na lokality jakou je Dvorský les na Rýchorách v KRNAP. Turisté získají větší volnost pohybu, tu lze teď už předpokládat v povodích říček Vydry a Křemelné na Šumavě, na místech jako Pokličky a Tyrolská jeskyně v NP České Švýcarsko. V Podyjí se otevřou části vřesovišť v jihovýchodní části národního parku nebo údolní louka pod Šobesem.

Posílení role obcí – obce se budou spolupodílet na tvorbě klíčových koncepčních dokumentů péče o národní parky, a to nově hned v několika rolích jako vlastníci pozemků, jako dotčené orgány státní správy a současně jako nepominutelní členové rad národních parků.

Zjednodušení, zpřesnění a aktualizace ochranných podmínek v národních parcích – např. zrušení vjezdu mimo vyznačené stezky a silnice v obcích a naopak zákaz pořádání ohňostrojů na celém území národních parků.

Zavedení 15letého moratoria na změnu zonace s cílem stabilizovat dlouhodobě odbornou péči o přírodu v národních parcích.

Novela byla osmnáct měsíců pečlivě projednávána se stovkami odborníků na ochranu přírody, se zástupci obcí, krajů a s občanskou veřejností, výsledkem je široká shoda na návrhu, který zlepší ochranu všech našich národních parků a zároveň umožní udržitelný rozvoj obcí a občanů v nich žijících.

Zdroj: MŽP

Začíná příjem žádostí v Národním programu Životní prostředí na tzv. ekoinovace. Chytré nápady – projektové náměty, které pomohou například lépe čelit suchu, povodním, smogu či neefektivnímu využívání odpadů, bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat do konce června letošního roku. O dotace se mohou hlásit obce, kraje, ale také vysoké školy či veřejné výzkumné instituce ad. Připraveno je pro ně celkem 100 milionů korun.

„Naše nová výzva cílí na rozvoj konceptu chytrých obcí a měst, s nímž jsme začali v loňském roce a jehož cílem bylo povzbudit obce k přípravě chytrých a inovativních projektů v oblasti nakládání se srážkovými a odpadními vodami. Letos se chceme posunout ještě o krok dál a otevřít dveře inovacím, které budou znamenat přínos i pro další oblasti životního prostředí. Hledáme inovativní, průkopnické projekty, které využívají jiné než tradiční technologie. Chceme, aby pilotní projekty, které ve výzvě uspějí a jejichž přínos bude ověřen, byly následně přenášeny do běžné praxe. Konkrétně by se měly zaměřit na řešení současných naléhavých výzev spojených např. se suchem, povodněmi, klimatickou změnou, smogem, odpady apod.,“ prozrazuje náměstek pro fondy EU a dobrovolné nástroje Jan Kříž.

Projektové náměty s návrhem nových postupů a technologií se mohou věnovat například hospodaření s vodou, sběru a nakládání s odpady, zlepšení ovzduší, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo optimalizaci dopravy.

Podporu získají pouze projekty, které využívají techniku či metodu, jež není běžně používána na území České republiky a která nabízí potenciální přínos v oblasti životního prostředí.

Úspěšní žadatelé mohou na své chytré projekty získat dotaci až 75 % z celkových způsobilých výdajů, maximálně až 50 milionů korun. Výzva je dvoukolová. Projektové náměty mohou zájemci posílat na Státní fond životního prostředí ČR od 13. února do 30. června 2017.

„Žadatelé nejprve předloží své projektové návrhy, které posoudí odborná expertní komise jmenovaná ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a z řad nezávislé odborné veřejnosti. Komise z přihlášených záměrů vybere projekty, které doporučí k podpoře. Fond následně písemně vyzve úspěšné předkladatele k podání žádosti o dotaci,“ upřesňuje Petr Valdman.

Výzva je určená pro obce, kraje a městské části hlavního města Prahy, organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, svazky obcí, ale i příspěvkové organizace územních samosprávných celků, obecně prospěšné společnosti založené městem nebo krajem.

Projekty mohou podávat dále spolky a pobočné spolky založené obcí či krajem, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, akciové společnosti vlastněné z více než 50 % obcí či krajem a společnosti s ručením omezeným vlastněné z více než 50 % obcí či krajem.

Dokument ke stažení:

• Text výzvy č. 2/2017

• Příloha č. 1 - Projektová fiše

• Příloha č. 2 - Žádost o poskytnutí finančních prostředků

• Příloha č. 3 - Podrobný popis projektu

• Příloha č. 4 - Žádost o uvolnění finančních prostředků

• Příloha č. 5 - Přehled čerpání

• Příloha č. 6 - Výkaz práce

• Příloha č. 7 - Závěrečné vyhodnocení akce (ZVA)

Loni na podzim spustila Pražská energetika pilotní provoz chytrých lamp v Praze. Toto zařízení se zprvu může zdát pouze jako úsporná lampa veřejného osvětlení vybavená LED svítidlem. Ve skutečnosti jde však o multifunkční zařízení, které nabízí veřejně přístupný internet, je nabíjecí stanicí pro elektroauta, nabíječkou pro mobilní telefon, počítač nebo elektrokolo, nabízí bezpečnostní tlačítko pro přivolání pomoci a také je vybaveno senzory, které měří hluk, teplotu, tlak a vlhkost vzduchu a stav ovzduší.

V uplynulém měsíci se nejvíce pozornosti upíralo k posledně jmenované funkci měření množství polétavých částic ve vzduchu, jejichž hodnoty lampa sleduje v pravidelných pětiminutových intervalech. Analytici PRE mohou potvrdit, že množství prachových částic ve vzduchu bylo nejvyšší od konce listopadu 2016, kdy byla lampa uvedena do provozu. V Holešovicích a Vršovicích, kde chytré lampy stojí, byla nejhorší smogová situace od konce listopadu loňského roku, kdy byly lampy naistalovány a zahájil se jejich pilotní provoz.

Ustálené průměrné denní hodnoty prachových částic (PM) z chytrých lamp v období od 13. 1. do 18. 1. byly v následujících dnech 19. 1. - 24. 1. překročeny přibližně 12x. Nejvyšší denní průměrnou hodnotu naměřili technici PRE 21. 1. na všech stanicích a průměrné hodnoty z 13. 1. převýšila dokonce  54x. Všechna naměřená data má PRE k dispozici a může je poskytnout meteorologům či dalším zájemcům o kvalitu ovzduší v Praze.

Analýzy dat jsou možné díky aplikaci, která ukládá a přehledně zobrazuje data získaná ze všech instalovaných lamp. Sběr dat probíhá dálkově a online. Zmíněné meteorologické údaje o množství prachu či hluku mají Pražané možnost sledovat přímo na třech lampách v Holešovicích a Vršovicích, protože je každá z nich vybavena pětipalcovým displejem.

„Mám dobrý pocit, že se nám postupně daří data z chytrých lamp sbírat a vyhodnocovat, utváří se nám tak ucelený a měřitelný pohled na prostředí, ve kterém žijeme,“ komentuje první výstupy měření chytrých lamp PRE Petr Holubec, tiskový mluvčí Pražské energetiky, a. s.

Co je chytrá lampa PRE

Chytrou lampu pozná každý na první pohled, protože se od klasického pouličního osvětlení odlišuje svým designem. V rozšířené spodní části stožáru zaujme kolemjdoucího pětipalcový displej, nacházející se v úrovni očí. Samotné LED svítidlo se tyčí až ve výšce bezmála pěti metrů. Lampa je zakončena barevným vrchlíkem, který za klidového stavu svítí modře, v pohotovostním režimu se však rozbliká červeně. Výstražné červené blikání je spuštěno po stisknutí viditelně označeného SOS tlačítka, které je napojené na linku 112 pro přivolání pomoci složek integrovaného záchranného systému. Nouzové tlačítko zvyšuje bezpečnostní komfort obyvatel Prahy, kteří se pohybují v okolí chytrých lamp, a jeho zneužití je trestáno dle zákona.

Nepřehlédnutelnou součástí stožáru je v jeho spodní části také odklápěcí kryt, za nímž se skrývají dvě nabíjecí zásuvky pro elektromobily či elektrokola. Jedna ze zásuvek typu Mennekes o maximálním výkonu 22 kW splňuje parametry rychlonabíjení a stala se proto vyhledávanou zastávkou pro majitele automobilů na elektrický a hybridní pohon. Nabíjení je dosud v rámci pilotní fáze poskytováno bezplatně.

Znečistění ovzduší se stává velkým problémem. Společnost Graviky Labs přišla s nápadem na proměnění škodlivých emisí na kvalitní černý inkoust. Zařízení zvané Kaalink dokáže zachytit až 95% částic z výfuku a zároveň umožňuje unikání výfukových plynů. Společnost tvrdí, že díky tomuto zachytávání dokáže během 45 minut získat pigment na 29 mililitrů inkoustu. Toto množství dostačuje na naplnění pera. Po shromáždění suroviny a zpracování vzniká produkt zvaný Air-ink, který je odolný vůči povětrnostním vlivům. K dispozici je ve čtyřech typech fixů, které lze doplňovat. 

Zdroj: https://www.autorevue.cz

Solární energetika v České republice zaznamenala po minulých letech stagnace první oživení. Stovky projektů přineslo především zavedení podpory v rámci programu Nová zelená úsporám.

„Oživení zájmu o solární energetiku přinesla nová opatření v podobě usnadnění podmínek pro provoz malých střešních elektráren a zavedení finanční podpory pro domácnosti. Stovky rodin od loňska zvýšily svou energetickou soběstačnost a snížily výdaje za energie právě pomocí instalace fotovoltaických panelů na střechu svých domů. Rozumně nastavená podpora ukazuje cestu k využití velkého potenciálu výroby energie ze slunce,“ komentuje pozitivní posun v české solární energetice Tomáš Buzrla, předseda představenstva Solární asociace.

Data Státního fondu životního prostředí ČR, která má Solární asociace k dispozici, ukazují, že v roce 2016 bylo schváleno financování pro 540 projektů s celkovým výkonem 4 833 kW. Průměrný výkon nových projektů solární elektráren na střeše rodinných domů přitom dosahuje 8,95 kW. Největší zájem o podporu v rámci Nové zelené úsporám měly domácnosti pro instalaci solárních panelů na střechu domu s využitím přebytků vyrobené elektřiny pro ohřev užitkové vody nebo vytápění. Zájem však byl i o podporu instalací fotovoltaických systémů pro přímý ohřev teplé vody nebo s možností ukládání přebytečné elektřiny do baterií pro pozdější využití.

„Těší nás zájem domácností o využití podpory pro výrobu energie šetrné k životnímu prostředí. V letošním roce bychom se proto rádi zaměřili na zvýšení informovanosti veřejnosti o možnostech, jak stát může pomoci využívání obnovitelných zdrojů financovat,“ popisuje nadcházející plány ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výsledky úspěšného projektu Nová zelená úsporám dokládají i data od distribučních společností, které v loňském roce připojily více než 500 nových solárních elektráren, z toho nejvíce připojených solárních systémů v počtu 412 připojil ČEZ Distribuce. Energetický regulační úřad vydal v roce 2016 72 nových licencí na nové solární elektrárny o souhrnném výkonu 920 kW, což je způsobeno tím, že od loňského roku nemusí majitel pro provoz tzv. „mikrozdroje“ do 10kW žádat o licenci.

Obnovení růstu nových projektů solární energetiky ukazuje cestu k využití možností výroby šetrné energie přímo na střechách budov pomocí instalací fotovoltaických panelů. Příležitosti výroby jsou však mnohonásobně vyšší. Potenciál nového výkonu fotovoltaických panelů umístěných na vhodných plochách střech rodinných domů dosahuje přes 2 000 MW, na střechách továren nebo obchodů lze umístit dalších více než 5 100 MW. Studie Solární asociace kalkuluje, že solárními panely pokryté domy by mohly vyrobit až 7,3 milionů megawatthodin ročně. To odpovídá přibližně polovině současné spotřeby českých domácností. „Kalkulace pracuje se současnými technickými a ekonomickými možnostmi. Výhledově zvýší význam solární energetiky další technologický pokrok a nástup inovativních řešení, jako jsou například solární tašky nebo akumulace elektřiny. Světové expertní organizace předpokládají, že cena solární panelů klesne během následujících deseti let o téměř 60 %,“ dodává k výpočtům Veronika Hamáčková, ředitelka Solární asociace.

Korporace investují do projektů udržitelného rozvoje a představují ekoobaly. Proč jich je ale na trhu stále tak málo a nakolik téma recyklace zajímá spotřebitele?

Do roku 2018 bude každý rok půl miliardy lahví produktů péče o vlasy vyráběno z recyklovaného plastu, slibuje společnost Procter & Gamble. Na trh během roku uvede do francouzského řetězce Carrefour šampony značky Head & Shoulders (H&S) v plastovém obalu, který bude až z 25 procent vyroben z recyklovaného odpadního plastu z pláží. „Cítili jsme, že nejprodávanější šamponová značka by měla udávat směr rovněž u inovací v oblasti udržitelnosti, a víme také, že naše iniciativa bude ke stejnému kroku motivovat celé odvětví,“ uvedla Lisa Jenningsová, viceprezidentka značky H&S.

S inovacemi obalů ve prospěch životního prostředí ovšem P&G nepřichází jediný, o prvenství s ekolahví z jedné třetiny z rostlinných zdrojů se hlásí třeba Coca-Cola či Karlovarské minerální vody.

„Vnímáme obavy spotřebitelů z důsledků změny globálního klimatu,“ zní oficiální vyjádření P&G. „Můžeme říct, že se jedná o celosvětový trend, kdy spotřebitelé častěji vyhledávají ekologické obaly nebo obaly vyrobené z recyklovaného materiálu,“ přidává se Kateřina Eliášová z Coca-Coly ČR.

I mediální zástupce KMV Pavel Novák má za to, že lidé považují ekologické obaly za pozitivní faktor, jakákoliv konkrétní čísla o prodejích výrobků v takových obalech ale chybí. Všechny tři oslovené společnosti dodávají, že se dále budou soustřeďovat na vývoj a rozšíření obalů z ekologicky šetrných zdrojů i do dalších kategorií, Pavel Novák z KMV ovšem dodává: „Dovolte nám ale obhájit i klasický PET. Češi jsou mistři ve třídění odpadu, takže se v ČR zrecykluje sedm z deseti PET lahví. PET je tak v tomto směru ekologičtější než jiné materiály.“

Zdroj: iHNED.cz

Ocelárny, rafinerie, cementárny si stěžují na nové záměry Evropské komise. Roste riziko, že majitelé přestěhují výrobu a v Evropě zaniknou statisíce pracovních míst. Zatímco v současném desetiletí si Evropská unie své průmyslové podniky hýčká štědrými příděly povolenek zdarma – o jejich nízké ceně nemluvě – po roce 2020 nastane obrat. Pravidla nového období povolenkového systému počítají s tím, že podniky si výrazně připlatí.  „Je nutné podívat se na celé spektrum nákladů na environmentální legislativu – integrovaná prevence, REACH, podpora obnovitelných zdrojů, rostoucí podíl biopaliv a další – kterému je evropský průmysl vystaven daleko více než průmysl mimoevropský,“ uvedl Jaroslav Suchý za Svaz chemického průmyslu ČR. Více ZDE

Zdroj: EURO

Do konce března mohou obce a kraje využít dotace Ministerstva životního prostředí (MŽP) na auta s ekologickým pohonem. O dotaci zatím požádaly téměř dvě desítky obcí. Podle průzkumu MŽP mají obce největší zájem o úsporná elektrická auta a plug-in hybridní vozy. Zkušenosti z dotací pro obce a kraje chce ministerstvo využít v případném dotačním programu na elektromobily pro občany.

Na podporu aut s ekologickým pohonem je v dotačním programu MŽP pro obce a kraje vyhrazeno celkem 100 milionů korun. Obecní a krajské úřady mohou na nákup elektromobilu získat dotaci ve výši až 220 000 korun. Pro automobily na zkapalněný zemní plyn lze pak získat příspěvek 50 000 korun. Cílem dotačního programu je nejen více zpřístupnit vozy s touto technologií i menším obecním samosprávám, ale také rozhýbat v Česku poptávku po alternativních a ekologických pohonech aut.

Státní fond životního prostředí, který má administraci dotací na starosti, již registruje první žádosti. „Program jsme vypsali v polovině listopadu a zatím evidujeme 18 žádostí o dotaci. Největší zájem je aktuálně o elektromobily. Nápor žádostí však očekáváme až těsně před ukončením výzvy, která končí posledním březnem. Obce i kraje totiž musejí své žádosti schválit nejprve přes zastupitelstva,“ uvedla Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR.

Cílem dotací je mezi úřady více rozšířit ekologickou a úspornou technologii dopravy a snížit cenový rozdíl mezi elektromobilem a běžnými vozy na benzín či naftu. „Auto s pohonem čistě na elektřinu bývá obvykle asi dvojnásobně dražší než stejný či podobný model s benzínovým pohonem. Do cenového porovnání je totiž nutné započítat například i to, že všechny elektromobily mají v podstatě automatickou převodovku a bývají obvykle lépe vybaveny než základní modely vozů pouze se spalovacím motorem,“ popisuje důvody vyšší ceny elektromobilů Jan Horčík, redaktor specializovaného webu o alternativní dopravě Hybrid.cz.

Největší zájem je o elektromobily, CNG je hned v závěsu

Podle průzkumu, který MŽP realizovalo v době příprav dotačního programu, mají obecní a krajská zastupitelstva největší zájem o elektromobily a plug-in hybridy. Ty by rádo provozovalo 57 % dotázaných úřadů. Auto na stlačený zemní plyn (CNG) pak preferuje zbylých 47 % respondentů. „Auta na CNG jsou již široce akceptovanou technologií. Po celé České republice provozujeme 19 plnicích stanic na CNG a celkově jich motoristé po celém Česku najdou téměř 150,“ popisuje rozvoj alternativních paliv v Česku Petr Hrubý ze společnosti E.ON Energie, a. s.

Kromě čerpacích stanic na CNG rostou v České republice i veřejné dobíjecí stanice pro elektromobily. Jednou z klíčových událostí pro český rozvoj elektromobility bylo například loňské otevření dobíjecí stanice na dálnici D1 u Humpolce. Stanice má strategickou polohu pro motoristy cestující ve směru Praha–Brno i ze severu na jih České republiky. V dobíjecí stanici, kterou provozuje E.ON, je také umístěna jediná rychlonabíječka Tesla Motors v České republice.

O dotacích pro fyzické osoby se teprve jedná

Poznatky z dotačního programu pro obce a kraje chce ministerstvo využít pro případné dotace na elektromobily pro fyzické osoby. „Zhodnocení zkušeností s novou výzvou nám přinese cenné poznatky pro budoucí možné rozšíření podobné dotační podpory pro další skupiny žadatelů, například pro fyzické osoby. Kdy to bude, bude záležet na vyhodnocení výsledků aktuální výzvy i na komplexní analýze, která vznikne do konce září 2017,“ uvedla k dotacím na elektromobily pro občany Petra Roubíčková.
 

Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímá oběhové hospodářství příležitost. Svaz požaduje nejen přijmout nové odpadové zákony ale také podporuje myšlenku zelených zakázek a zavedení nového indikátoru. Ten by vyjadřoval, jak jsou ekonomiky schopné opětovně využívat materiály při tvorbě HDP.

V současné době se na evropské úrovni nastavují základní parametry oběhového hospodářství, které budou dopadat na průmysl. Experti Svazu průmyslu a dopravy ČR v této věci diskutovali s europoslancem P. Teličkou a následně schválili pozici Svazu.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje oběhové hospodářství, které vnímá jako příležitost, neboť členské firmy mohou participovat na zpracovatelském a recyklačním průmyslu. Naše země tak přichází nejen o potenciální zdroj příjmů, ale i zaměstnanost se všemi ekonomickými, ale i společenskými dopady.

Jako důležitý aspekt vnímá Svaz střízlivost pohledu na využití zdrojů z odpadů, které musí být v souladu s hierarchií nakládání s odpady. Pokud tedy nelze vzniku odpadu předejít nebo odpad nelze opětovně využít či recyklovat, Svaz podporuje využití jeho energetického obsahu před skládkováním, a to jak z environmentálního, tak i ekonomického hlediska. Svaz podporuje v souladu s principy oběhového hospodářství také intenzivní využívání druhotných surovin jako náhrady za primární zdroje.

Regulatorní rámec pro oběhové hospodářství by měl zároveň respektovat specifika ČR tak, aby přechod nevedl k negativním dopadům na konkurenceschopnost tuzemských firem. Například české recyklační cíle, vyplývající z evropské legislativy, musí být naplněny, neměly by však jít nad rámec evropských směrnic.

Svaz považuje za nutné přijmout nové návrhy zákonů o odpadech a výrobcích s ukončenou životností a dále také i podpořit tzv. zelené  zadávání  pro  orgány  státní  a  veřejné  správy  s  cílem  podpořit  odbyt recyklovaných materiálů a druhotných zdrojů nebo zavést  nový  statistický  ukazatel  tvorby  HDP  na  jednotku  využití  tzv.  panenských  (nových) surovinových  zdrojů. Tento  indikátor by ukazoval, jak  jsou  jednotlivé  ekonomiky  schopné  opětovně využívat materiály při tvorbě HDP.

Dokument ke stažení:

Prohlášení Svazu - ZDE

Ve středních Čechách je k veřejným vodovodům připojeno 83,7 procenta obyvatel – což je po Plzeňském kraji nejméně v celé ČR. Vedení kraje proto hledá nové zdroje pitné vody – a také zkoumá možnosti její dopravy k lidem. Reálně se zatím jeví možnost propojení jihočeské a středočeské vodárenské soustavy s pomocí desítky kilometrů dlouhého přivaděče postaveného v části budoucího úseku dálnice D3. Naznačuje to odborná studie, kterou si nechalo vypracovat středočeské hejtmanství po zkušenostech z předloňského léta. Nový 62 km dlouhý přivaděč pitné vody z jižních Čech by podle odhadů mohl přijít na 600 milionů korun. Ze čtyř vodojemů by pakl mohl zásobovat až 20 tisíc obyvatel. Hovořit o termínech – a dokonce i o tom, zda se záměr vůbec uskuteční – je všem nyní předčasné.
 

Případné odstoupení USA od globálních dohod proti emisím proto není podle Luboše Smrčky třeba nutně vidět jako problém. I kdyby Pařížské dohody zkolabovaly, není to konec světa v přívalu oteplování, uvedl Smrčka na svém blogu. Problém by bylo podle něj, kdyby lidem začalo být jedno, v jakém životním prostředí žijí oni a jaký vzduch dýchají jejich děti.

V legislativním běsnění, které je spojeno s počátkem éry amerického prezidenta Donalda Trumpa, poněkud zaniká moment, jehož racionálnost se zdá naopak nepochybná. Je to Trumpův rezervovaný postoj k otázce globálního oteplování.

Hlavní, o co jde: Trump má nespornou pochybnost o tom, že globální oteplování je zapříčiněno lidskou činností. Popravdě vyjádřil americký prezident i pochybnost o samotném faktu globálního oteplování, ale to je již postoj – dejme tomu – poněkud extrémní. Že k oteplování dochází, na tom se shodují v podstatě všichni vědci. Jádro sporu jde skutečně po linii, nakolik je v tom namočený „člověk“.

Důsledky, které tato absolutní změna v orientaci americké administrativy bude mít pro svět? Na první pohled možná i zásadní. Na druhý a třetí je to jedno. Nebo možná i dobré.

Ono totiž není vůbec řečeno, že konec globálních dohod skutečně poškodí životní prostředí.

Pařížský protokol se možná stane „cárem papíru“. Pokud Amerika zruší svůj „podpis“ (ať již vypoví samotnou dohodu z Paříže nebo odstoupí od dřívějších rámcových dohod) pod tímto dokumentem, dá se říci, že bude „vymalováno“. Jak známo, čínský souhlas byl získán za cenu zásadních ústupků tomuto ekonomickému obrovi. V podstatě bylo řečeno, že Čína nemusí dělat zhruba dvacet let téměř nic, stačí, když bude světovou aktivitu proti skleníkovému efektu podporovat. Slovně. Další extrémní znečišťovatele úkoloval Pařížský protokol vcelku symbolicky – to platí především o Indii, která si v této oblasti dělá doslova, co chce. A mnohokrát dala najevo, že tak hodlá postupovat i nadále. Velmi zjednodušeně řečeno tato dohoda dala tvrdé úkoly vyspělému světu a ostatním včetně Brazílie, Ruska či dalších obrovských ekonomik umožnila sledovat toto sisyfovské snažení s lehkým úsměvem.

Odchod Spojených států znamená tedy konec. Možná nikoliv naprostý, ale určitě v tom smyslu, že žádná podobná akce nemá bez spolupráce USA smysl. Možná tedy není náhoda, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nedávno nenápadně oznámil, že přerušil práce na tak zvaném anti-uhlíkatém zákonu. Ten měl být jedním ze stavebních kamenů české snahy splnit náš díl Pařížských dohod.

  Máte jiný názor? Využijte náš Blog.

Názory posílejte na info@tretiruka.cz

Na straně druhé si ale není třeba představovat, že nyní mávnutím kouzelného proutku všechny vlády světa povolí všem továrnám světa dýmat bez omezení. Lidé nejsou ovce – což lze ukázat třeba právě na té Číně. Ekologické problémy se stávají jedním z nejslabších míst autoritářské vlády v Pekingu. Výdaje na zlepšení životního prostředí rostou velmi rychlým tempem, protože ani vláda jedné strany neznamená, že si stát může dělat, co chce. Musí dbát na svoji „udržitelnost“ a pokud lidé začnou padat během smogu na ulici, ohrožuje to samotné základy moci. Britská vláda se po Velkém londýnském smogu (1952) dostala pod takový tlak, že musela připravit a velmi rychle prosadit neobyčejně rozsáhlou ekologickou legislativu. A pamětníci si jistě vzpomenou na severní Čechy, především Ústecko a konec osmdesátých let minulého století – rostoucí odpor obyvatel proti neúnosné situaci vedl k tomu, že již 11. listopadu 1989 začala v Teplicích série ekologických demonstrací, na které chodilo pravidelně přes tisíc lidí. Režim neměl odvahu zasáhnout.

Ani americký průmysl nebude schopen přehlížet veřejné mínění. Ve skutečnosti třeba padne jedna problematická celosvětová dohoda, ale to nemusí nutně znamenat nějaký dramatický nárůst emisí. Pokud tedy třeba Donald Trump hlásá návrat k fosilním palivům, tak samozřejmě takový návrat má své jasné společenské limity.

Nová situace ale může vést k něčemu jinému – k tomu, že se jednotlivé země místo „řešení globálního problému“ soustředí na řešení konkrétních situací na konkrétních místech. Podobně, jako to nyní musí dělat Číňané. Ti se v roce 2005 stali největšími producenty CO2 (dávno před tím, než objemem ekonomiky předstihly USA) a v některých oblastech (nejen v často zmiňovaném Pekingu) to postupně vedlo k situaci, kterou už si u nás neumíme představit (snad jenom Ostravsko v nejhorších chvílích se alespoň blíží relativně časté situaci čínského hlavního města). Málo se to ví, ale v posledních deseti letech byla polovina nového instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů uvedena do provozu právě v Číně. Ano, v té Číně, která se tedy jinak k celosvětovým závazkům staví velmi rezervovaně a obvykle se z nich snaží „vyvléci“. Principem čínského postoje je nezavazovat se mezinárodně k ničemu – ale to opravdu neznamená, že by čínští představitelé nebyli pod společenským tlakem.

Případné odstoupení USA od globálních dohod proti emisím proto není třeba vidět nutně jako problém. I kdyby Pařížské dohody zkolabovaly, není to konec světa v přívalu oteplování. Problém by bylo, kdyby lidem začalo být jedno, v jakém životním prostředí žijí oni a jaký vzduch dýchají jejich děti. A tady jsem klidný – tohle tedy určitě lidem jedno nebude nikdy.

Autor: Luboš Smrčka

Zdroj: iDNES.cz

 

České domácnosti patří v Evropě k těm, které nejvíc šetří při roztáčení kohoutků. K nižším cenám vody to ale nevede, protože náklady na provoz trubek s menší spotřebou neklesají, naopak se zmenšuje výdělek dodavatelům, což se paradoxně projeví zdražením.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) proto dává dohromady plán, díky němuž mají být Češi motivovaní k zodpovědnému chování a současně se nastřádají prostředky na nezbytné investice do sítě.

Plán spočívá ve snížení DPH na vodné a stočné. Sazba dnes činí 15 procent a nově by měla spadnout na deset.

„Bylo by to fér. Zajistilo by se tím, aby voda nezdražovala, dokonce by se dalo i zlevnit. Nutnou podmínkou ovšem bude, že efekt pro koncového zákazníka nikdo po cestě nezkonzumuje,“ potvrdil LN Brabec.

Předběžné propočty ukazují, že by šlo až o 1,7 miliardy ročně. Pokud by se nepromítly rovnou do nižší ceny, směřovaly by do fondů, z nichž se platí obnova trubek, kanálů a čističek.

Do vodohospodářské sítě se v České republice dlouhé roky investovalo méně, než by bylo zapotřebí. Zvláště v malých obcích v odlehlých lokalitách starostové nezdražovali vodu, aby nedostali lidi do situace, kdy by už cena pro ně byla příliš vysoká. Jenže peníze pak obcím chyběly a stále chybějí na to, aby se ze zastaralé sítě udělala efektivní soustava s nízkými ztrátami.

Pro Brabce i ministra financí Andreje Babiše (ANO) je prioritou, aby to při snížení DPH na vodu nedopadlo, jako když vláda zavedla nižší sazbu u léků či knih. Stát sice začal inkasovat méně, ale zákazník to na účtence nepoznal.

„Chceme zajistit, aby z toho profitovali občané, ne aby peníze ze snížené DPH šly do kapsy dodavatelům vody,“ dodává Babiš.

Na rozdíl od léků s knihami má ministerstvo financí v tomto případě nástroj, jak si využití snížené sazby pojistit. To, kolik stojí voda, úřad pravidelně reguluje takzvaným cenovým výměrem – určí, co se smí počítat do zisku nebo oč se dá snížit daňový základ.

Brabcův návrh je dalším krokem v rámci širší debaty, která se v posledních dvou letech kolem vody rozpoutala. Úvodním popudem byl návrh ministerstva životního prostředí, aby se zdražila podzemní voda. Ta představuje strategičtější a dlouhodobější zásobu nenahraditelné tekutiny než její povrchová varianta, přesto je podstatně levnější a na ceně dlouhodobě stagnuje.

Tento nápad Brabcovi neprošel, ale od té chvíle je vodě věnována pozornost, jakou si zasluhuje. Obce, ministerstva i provozovatelé sítě si začali více uvědomovat, že je zapotřebí nastavit podstatně efektivnější hospodaření, aby se do budoucna nevytvořil neúnosný dluh na zanedbané síti trubek. Už tak na nich deficit je.

„Odhaduje se, že reálné investice do obnovy sítě by se měly pohybovat mezi čtrnácti a dvaceti miliardami ročně, ale plyne tam miliard sotva deset,“ vypočítává Brabec.

V nejzazší variantě by pak do pěti až deseti let nastal scénář, kdy by musel stát nalít do potrubí sumu se spoustou nepříjemných nul, aby se kohoutky v domácnostech netočily naprázdno.

41 haléřů z každé koruny

Samo o sobě by pětiprocentní snížení daně z přidané hodnoty s podfinancovaností sektoru nic moc neudělalo, ale ve spojení s dalšími uskutečněnými či plánovanými kroky má šanci docílit výsledku. Že je to úvaha správným a rozumným směrem, potvrzuje i Oldřich Vlasák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, které zastřešuje většinu českých vodohospodářů.

„Je to dobrý nápad pro obyvatele, předpokládám, že se to promítne do koncové ceny. Vracíme se tak na hodnotu, která už tu před několika lety byla. Změna se nepromítne přímo do zásob na investice, ale vzniklý polštář umožní, aby na obnovu s rozvojem zbylo víc prostředků, aniž by se vodné se stočným muselo zvyšovat,“ sdělil LN Vlasák.

Oproti sousedním státům má Česká republika daňovou sazbu na vodu skutečně vyšší, například vedlejší Rakousko pracuje se sedmi procenty. Navrhovaná desítka tu platila v letech 2010 a 2011, pak poskočila na čtrnáct a už pátým rokem se drží na patnácti. Z pohledu zákazníka to znamená, že z každé koruny, kterou zaplatí na vodném a stočném, se státu vrací 41 haléřů. V částce nejsou jenom daně, spadají tam i další poplatky, například za odběr povrchové a podzemní vody nebo za vypouštění odpadních vod.

Velmi nenápadně už na začátku letošního ledna vstoupila v platnost jiná „vodní“ novinka, která také zapadá do série opatření, jimiž chce stát se samosprávami docílit racionálního hospodaření.

V drtivé většině případů jsou vlastníky vodovodní infrastruktury obce a až z 80 procent pronajímají síť soukromému provozovateli. Ten zajišťuje veškerý chod, údržbu, havarijní opravy i výběr poplatků. Zmíněná novinka v cenovém výměru se týká všech nových a obnovovaných smluv mezi majiteli a provozovateli.

„Když to hodně zjednoduším, už není možné snižovat si daňový základ o majetek, který provozovatel nevlastní. Bylo to legální, bylo to hojně využívané a už to nebude možné,“ dodává ministr životního prostředí s tím, že zisky provozních firem jsou často přiměřené, ale navyšování „nad plán“ se odehrává právě přes odpisy.

Druhá již platná novinka v cenovém výměru přináší povinnost, aby se všechny již uzavřené smlouvy nejpozději do konce letošního září otevřely. Kontrakty se uzavíraly mnohdy před více než dvaceti lety a státem nařízená revize dává obcím možnost, aby si vyjednaly lepší podmínky. Například aby nově nastavily, kolik přesně peněz musí jít ročně do obnovy sítě nebo o kolik procent se za každých dvanáct měsíců sníží ztráty. V těch se Česká republika od revoluce hodně zlepšila, po období komunismu zůstalo potrubí, z něhož cestou unikalo až čtyřicet procent vody. Dneska je číslovka na šestnácti procentech.

Smlouvy se už otevírají, provozovatelé do toho jdou docela ochotně, protože by rádi od starostů dostali smlouvy na další roky. „Například na Olomoucku se změnil kontrakt ve prospěch vlastníka, aniž by původní smlouva skončila. Je to o odvaze vlastníků přijít s novými požadavkem,“ doplňuje Vlasák.

Dědictví 90. let

Co se týče počtu majitelů sítě, představuje Česká republika nepříliš šťastné unikum. Vlastníků je více než 6200 a k tomu je potřeba přičíst ještě přes 2500 provozovatelů. Tak obrovská množina se svízelně koordinuje. Roztříštěnost vznikla v 90. letech, kdy stát privatizoval vodu do rukou obcí a mnohé z nich ji přepustily dál soukromému majiteli.

Přesto stát v poslední době zodpovědnost přijal. Vedle přísnějších cenových výměrů se role zastřešující instituce ujalo ministerstvo zemědělství. Jeho odborníci už více kontrolují, jestli si obecní vlastníci vytvářejí dostatečný fond, aby zaplatili nutné investice do sítě. Také se konečně začala sbírat data, letos na zemědělství zpracovávají údaje od prvních pětatřiceti společností.

Zdroj: Lidové noviny 11.2.2017