Hostem Zuzany Bubílkové v pořadu Kauza rádia Impuls byl včera ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten upozornil na to, že se u nás hodnoty koncentrace prachových částic blíží stavu, který bývá typický pro čínský Peking. Jestliže se v Pekingu koncentrace pohybují někde kolem sedmi set, osmi set mikrogramů škodlivin na metr krychlový, tak třeba na Ostravsku se běžně pohybují kolem dvou set, dokonce i okolo tří set, uvedl ministr. Česká města podle něj mohou proti smogu bojovat vytvářením bezemisních či nízkoemisních zón. Bohužel z dnešních zhruba šesti tisíc dvou set obcí v České republice nemá nízkoemisní zónu nebo regulační řád ani jedna. Řeč byla také o tom, jak přísně by se měla trestat absence filtrů na pevné části v osobních autech. Rozhovor si poslechněte ZDE

Dvě největší české firmy vycítily, že budoucnost automobilového průmyslu je v elektrických motorech. Škoda Auto a energetická společnost ČEZ proto spojí síly a budou společně investovat do rozvoje elektromobilů v Česku. Škoda bude vyrábět elektroauta, ČEZ zase stavět dobíjecí stanice a dodávat do nich elektřinu. V roce 2025 by mohlo jezdit na elektřinu až čtvrtina škodovek. Rozvoj elektromobilů bude vyžadovat i značnou politickou podporu. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Novela atomového zákona přinesla novou povinnost sběrnám odpadů a podobným typům zařízení, ověřovat případné odpady s radioaktivitou. Sběrny odpadů a další povinné osoby proto musí uvažovat nad tím, jak se s touto novou povinností vypořádat. Základní otázkou je, zda musí mít každé zařízení povinně příslušný detektor. Česká asociace odpadového hospodářství proto požádala o stanovisko Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Stanovisko úřadu čtěte na webu asociace ZDE

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH)

Společnost SAKO Brno, a.s. vypsalo výběrové řízení na pozici ředitel společnosti. Společnost poskytuje komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství pro města, obce, obchodní společnosti, živnostníky a občany. Strukturovaný životopis vč. motivačního dopisu a dalších požadovaných dokumentů je potřeba zaslat nejpozději do 15. 3. 2017. Podrobnosti k výběrovému řízení najdete ZDE.

AVÍZO Přes pět stovek stížností na věci spojené se stavební činností skončilo loni na stole ombudsmanky. To je o čtvrtinu víc než za rok 2015. Nejvíc se jich týkalo kolaudací nebo rozhodování o umístění stavby. Druhou největší skupinu pak tvořily podněty, týkající se černých staveb, řízení o jejich odstranění nebo dodatečné povolení. „Téměř 90 procent všech podnětů z této oblasti bylo oprávněných, a to by nemělo zůstat bez pozornosti. Jde o oblast státní správy, kde je nejvíc porušováno právo,“ upozorňuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, který bude hostem večerní 90ČT24. Další informace a video ZDE.

S nápadem, jak oživit nevzhledné elektrické stožáry či monotónní tvář větrných mlýnů, přišlo islandské architektonické studio CHOI+SHINE Architects. Vypracoval projekt nazvaný The Land of Giants (Země velikánů, obrů), ve kterém šedé sloupy nahradily monumentální postavy mužů i žen. Za projekt, který původně vzešel roku 2008 z architektonické soutěže na nové řešení islandského elektrického vedení, studio získalo dvě mezinárodní ceny. Projekt čeká na realizaci. Fotogalegie ZDE.

Zdroj: iHNED.cz

Materiál obsahuje návrh možných opatření legislativní i nelegislativní povahy, jejichž účelem je především posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu. Jedná se o registr lobbistů, etický kodex poslance, senátora a člena vlády, registr darů poslanců, senátorů a členů vlády, legislativní stopu, veřejné diáře poslanců, senátorů a členů vlády, a další dílčí opatření na posílení transparentnosti legislativního procesu v parlamentu.

V rámci jednotlivých opatření jsou předkládána určitá doporučení ohledně jejich možného budoucího nastavení včetně např. různých variant, a to i v souladu s doporučeními mezinárodních organizací týkajícími se regulace lobbingu a souvisejících opatření na podporu transparentnosti lobbistického sektoru a posílení integrity veřejného sektoru. Návrh byl zpracován v souladu s Akčním plánem boje s korupcí na rok 2016 a dle Plánu nelegislativních úkolů vlády České republiky na 2. pololetí 2016. Na základě žádosti ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu (čj. 315/2017-OHR) rozhodl předseda vlády o prodloužení termínu pro předložení daného materiálu vládě do 31. ledna 2017.

Vládě je tento materiál předkládán na základě iniciativy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, která reaguje na skutečnost, že lobbing v České republice a zejména netransparentní vazby mezi lobbisty (zájmovými skupinami) a veřejně činnými osobami jsou předmětem kritiky veřejnosti. Proto Rada přijala na svém jednání v červnu 2015 stanovisko k problematice regulace lobbistické činnosti, na jehož základě byla také zřízena pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu, jejíž činnost se měla zaměřit na identifikaci proveditelných a účinných opatření v oblasti regulace lobbingu. Materiál byl zpracován ve spolupráci s touto pracovní komisí.

Tématu je aktuálně věnována pozornost i ze strany Rady Evropy, na jejíž půdě je připravován návrh Doporučení Rady Evropy k právní regulaci lobbingu v kontextu veřejného rozhodování. Jeho cílem je vést členské státy Rady Evropy při vytváření vnitrostátní politiky v oblasti právní regulace lobbingu, podporovat a zvyšovat transparentnost lobbingu.

Vláda materiál schválila s tím, že podpořila požadavek místopředsedy pro vědu, výzkum a inovace, aby ve věcném záměru zákona, který bude na schválený materiál navazovat, byly detailně vyhodnoceny i dopady a náklady na komplexní úpravu regulace lobbingu (zaměřeno na lobbisty i lobbované veřejné činitele). Vypracováním věcného záměru zákona byl pověřen ministr a předseda Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí Jan Chvojka.

Přehled dalších výsledků jednání vlády ze  dne 15.2.:

• Návrh na přijetí změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijaté v Kigali dne 15. října 2016, a na ratifikaci Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a Montrealského protokolu - schváleno

• Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Poodří - schváleno

• Analýza aktuálního a očekávaného vývoje v mezinárodní klimaticko-energetické politice s podrobnou analýzou potenciálu energetických úspor a efektivnosti a scénářů konečné spotřeby energie a elektřiny v České republice do roku 2050 - pro informaci
  
   

Po obchodní dohodě mezi EU a Kanadou teď poslanci Evropského pralamentu schválili také návrh na úpravu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Počet emisních povolenek bude po roce 2020 klesat o 2,2 procenta ročně. Založit by se měly také fondy, které by sloužily k modernizaci energetického systému v EU a na podporu obnovitelných zdrojů energie. Parlament nyní začne jednat s maltským předsednictvím o finální verze legislativy.

Do poslední chvíle nebylo zcela jasné, jak hlasování dopadne, i přesto, že zásadním výboru ENVI panovala shoda. Podle návrhu tohoto výboru má procento dostupných povolenek každý rok klesnout o 2,4 %. Původní návrh EK obsahoval postupné roční snižování emisního stropu od roku 2021 od 2,2 % a zachování současného podílu dražených povolenek. V současnosti se snižuje o 1,74 %. Dle právě odhlasovaného návrhu by se cena povolenek měla zvýšit ze současných 5 na 25 eur.

Europoslanci žádají, aby se tzv. lineární korekční faktor, tedy roční míra snižování povolenek, zvýšil ze současných 1,74 % na 2,2 % od roku 2021, přičemž nejdříve od 2024 by se dále navýšil na 2,4 %. Poslanci dále odhlasovali, aby se množství volných povolenek pro letecký sektor snížilo o 10 % oproti průměru v letech 2014-2016.

„Z hlediska globálního není globálnější produkt na světě než oxid uhličitý. Takže jestliže posunete tuto výrobu do Ruska, do Číny, do Indie, tak nedojde ani trošku ke snížení výskytu tohoto plynu. Naopak víme dobře, že ve srovnání s Evropou mají jak čínští, tak obecně asijští výrobci o 50 procent větší emise oxidu uhličitého.“ Jan Czudek, generální ředitel, Třinecké železárny

Technologie na snížení oxidu uhličitého podle ocelářů neexistují. „Požadavky EU nesplňuje v současnosti ani deset procent těch nejlepších a nejekologičtějších hutí v Evropě technologie na snižování oxidu uhličitého vůbec neexistují, takže je nemůžeme koupit, nemůžeme je nainstalovat a jako takové nám to přijde nefér, že máme být penalizováni za něco, čeho nemůžeme dosáhnout,“ sdělila mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Evropský parlament také schválil zrušení 800 milionů nadbytečných povolenek z rezervy pro stabilizaci trhu od 1. ledna 2021.

Zřízeny mají být dva fondy. První, fond modernizace, má přispět k modernizaci energetických systémů v členských státech s nižšími příjmy, a nově bude fond poskytovat finanční podporu pro obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání uhlíku a na projekty nízkouhlíkových inovací. Druhý fond "just transition fund" má sdílet výnosy z aukcí k podpoře přesouvání pracovních sil v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Dnes odhlasovaná zpráva bude teď projednána v tzv. trialogu, tedy mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem.

Místopředseda EP Pavel Telička, který se jako člen parlamentního Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) na výsledné podobě zprávy také podílel, k tomu uvedl: „Jsem rád, že výsledek dnešního hlasování dopadl rozumně, pozměňovací návrhy, které byly velkým rizikem pro evropský a český průmysl byly zamítnuty. Jsem zvědavý na další vyjednávání v trialogu."

Pod systém ETS spadají výrobní podniky a energetická odvětví v celé EU. Podle informací serveru EU Observer je v Evropě zhruba 11 000 podniků a elektráren, kterých se toto opatření týká, tedy jež si musejí zajišťovat povolenky na každou tunu oxidu uhličitého, kterou vyprodukují. Hlavní myšlenkou návrhu je poskytnout podnikům pobídky k investicím do ekologičtějších provozů a minimalizaci emisí skleníkových plynů.

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) zavedla Evropská unie v roce 2005. Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, po jejichž překročení už je nutné kupovat povolenky. V červenci 2015 vydala Evropská komise (EK) návrh na revizi systému ETS, který by měl platit v tzv. čtvrtém obchodovacím období od roku 2020. Návrh vychází z potřeby reflektovat nově vymezený a Evropskou radou schválený klimatický cíl do roku 2030 (snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030) a také výsledky takzvané Pařížské konference o změně klimatu z roku 2015.

Související článek:

Evropský parlament bude řešit systém obchodování s emisemi (ETS) (14.2.2017)

Evropský parlament dnes schválil obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou známou pod zkratkou CETA. Smlouvu, která usnadňuje obchod a investice, podpořila většina poslanců nejsilnějších klubů lidovců a socialistů. Platit začne po ratifikaci národními parlamenty.

Související článek:

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou dnes na pořadu Evropského parlamentu (15.2.2017)

Od začátku týdne je možné nominovat adepty na držitele letošní Ceny Josefa Vavrouška. Cena je mimořádně respektované ocenění, kterým se doposud může pyšnit pouze třiatřicet osobností. Povolání, věk ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos nominovaného člověka ke zlepšení životního prostředí. Ceny se udělují ve dvou kategoriích za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a za významný ekologický počin. Nominaci lze podat přímo na oficiálních stránkách www.cenajosefavavrouska.cz. Přihlašovat je možné až do konce dubna.

Sama Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem předního českého ekologa a zároveň federálního ministra životního prostředí, který v roce 1995 tragicky zahynul pod lavinou. Josef Vavroušek byl jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy.

Co někdo považuje za odpad, pro jiného je stavební materiál. A postaví z něj třeba rodinný dům. Stále více firem zjišťuje, že právě odpady jsou cennou surovinou, ze které se dá vyrábět. Svůj byznys si založily na tom, že prodávají produkt s přidanou hodnotou: například nápojové kartony, tedy odpadní materiál, dostanou druhou šanci k využití. Nebo pro své stavební desky používá zas jiná firma obilnou slámu, která se v dnešní době prakticky nijak nevyužívá, nezkrmuje se s ní ani dobytek. Více ZDE

Zdroj: ihned.cz

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou je jedním z velkých témat plenárního zasedání tohoto týdne. Evropský parlament o CETA dnes hlasuje a jeho souhlas je podmínkou, aby takzvaná Komplexní hospodářská a obchodní dohoda potenciálně vstoupila v platnost. V roce 2015 dosáhl obchod mezi EU a Kanadou objem 63,5 miliard eur a očekává se, že po přijetí dohody dále poroste ještě o 20%.

Pokud dají poslanci zelenou, může se CETA začít prozatímně uplatňovat už od dubna a dovrší se tak proces jejího vyjednávání, který trval pět let a čtyři měsíce. K definitivnímu vstupu v platnost bude pak ještě třeba ratifikace národními parlamenty osmadvacítky.

CETA by měla odstranit téměř všechna cla mezi EU a Kanadou. Vyňaté z toho budou veřejné a audiovizuální služby, doprava a několik zemědělských produktů. Usnadňuje také vzájemné uznávání certifikátů na širokou škálu výrobků od hraček až po elektroniku.

Přínosy firmám i spotřebitelům

Pro určité profese se zjednoduší pravidla, aby mohli své služby nabízet i v Kanadě. Týká se to například právníků, účetních, inženýrů nebo architektů. CETA poskytuje EU a Kanadě nový právní rámec pro vzájemné uznávání jejich kvalifikací. Firmy, které dočasně vysílají své zaměstnance na opačnou stranu Atlantiku, budou mít díky CETA také snazší situaci.

CETA představuje příležitost i pro podniky, které by chtěly expandovat do země javorového listu. Kanadská vláda otevře své veřejné zakázky i pro účast evropských firem a Evropané tak budou mít exkluzivní postavení - mnohem otevřenější než pro jiné obchodní partnery Kanady. Kromě toho Ottawa přislíbila, že zjednoduší řízení při zadávání veřejných zakázek a tendry bude vypisovat na jedné společné web stránce. Pro malé firmy, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky na zahraničních trzích, je totiž největší bariérou nedostatečný přístup k informacím.

Podle analýz by ale pozitivní dopady liberalizace obchodu mezi EU a Kanadou měli pocítit i spotřebitelé, kterým by měla zajistit větší výběr a nižší ceny.

Ochrana evropských výrobků

Evropa bude moci bez přirážek do Kanady vyvážet téměř 92% svých potravin a zemědělských výrobků. I nadále budou přitom chráněna mnohá evropská označení původu (dohromady 143) mezi nimi „české pivo“ a „žatecký chmel“.

Pokud by byla Kanada součástí EU, byla by její sedmou nejlidnatější zemí (po Německu, Francii, Velké Británii, Itálii a Španělsku). Co se týče HDP, ocitla by se na pátém místě, její roční HDP činí 1,4 miliard eur.

Záruky

Všechny výrobky dovážené z Kanady musí splňovat Unijní normy. Evropské standardy týkající se ochrany zdraví, životního prostředí, sociálních práv nebo práv spotřebitelů nebudou dohodou CETA dotčeny. EU bude i nadále regulovat bezpečnost potravin po svém, včetně geneticky modifikovaných produktů a hormonálně upraveného hovězího masa, které je u nás zakázáno.

CETA se netýká veřejných služeb a členské státy EU si nadále budou stanovovat, jestli veřejné služby jako zdravotnictví, vzdělávání či dodávky vody udrží pod svou přímou kontrolou nebo je budou privatizovat.

Nový systém ochrany investorů

Mnohaleté vyjednávání dohody CETA provázelo několik kontroverzí. Jedna z nich se týkala toho, jak se budou řešit potenciální soudní spory mezi investory a státem. Na naléhání Parlamentu byl původně navrhovaný mechanismus soukromých arbitráží (ISDS) nahrazen systémem investičních soudů (ICS), díky němuž by měly státy - spíš než firmy - mít schopnost kontrolovat, kdo bude spory řešit.

Nový systém investičních soudů bude veřejný a nebude založen na dočasných soudech. EU i Kanada do něj budou jmenovat profesionální a nezávislé soudce.

Transparentnost

Text dohody je volně dostupný na internetu od završení jednání v Ottawě 26. září 2014. Jménem EU dohodu CETA vyjednala Evropská komise a schvaluje ji Evropský parlament, ale CETA byla navíc prohlášena za smíšenou dohodu, za kterou je zodpovědná EU i členské státy, a proto bude podléhat ratifikaci národními případně i regionálními parlamenty.

Zdroj: EP

Smogová regulace se vztahuje pouze na průmysl, což mnohé podniky vnímají neférově, neboť v průběhu celého roku musí dodržovat řadu přísných ekologických limitů. Investují přitom do opatření obrovské finanční prostředky, což snížilo prašnost na historická minima – takže už na smogu nemají hlavní podíl. Například ArcelorMittal Ostrava omezuje výrobu dobrovolně už při vyhlášení signálu upozornění, k čemuž se huť zavázala v dohodě s Moravskoslezským krajem. Náklady na tato opatření vyčíslila huť na stovky tisíc korun denně. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Britský řetězec supermarketů Waitrose oznámil, že potraviny budou rozvážet kamiony jezdící na biometanový plyn vyrobený z potravinového odpadu. Stává se tak první společností v Evropě. Waitrose spolupracuje s firmou CNG Fuels, přičemž výsledkem spolupráce je deset kamionů jezdících na obnovitelný biometan. Vozidlo dokáže ujet až 800 kilometrů. Vzhledem k tomu, že biometan stojí o 40 % méně než nafta, návratnost investice je rychlá. Investice se vrátí za dva až tři roky. Další výhodou je, že alternativní palivo produkuje o 70 % méně oxidu uhličitého. V roce 2015 rodiny ve Spojeném království vyprodukovaly téměř 7,3 milionu tun potravinového odpadu.

Zdroj: https://objevit.cz