Ohlašování dat za rok 2016 prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) dle platné právní úpravy začalo 1. 1. 2017. Interaktivní PDF formuláře pro plnění jednotlivých ohlašovacích povinností byly pro ohlašovatele nasazeny 23. 12. 2016. Jejich přehled uvádí přiložená tabulka. Oproti předešlému ohlašovacímu období došlo v ISPOP k následujícím změnám,  více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 8. února 2017 Výzvu II v programu Spolupráce - Technologické platformy. Podporu lze získat například na rozvoj národních technologických platforem (TP) vedoucí k propojení veřejného a soukromého sektoru ve  výzkumu, vývoji a inovacích v technologických oblastech významných pro podnikatelskou sféru. Podporovány jsou koordinační činnosti technologické platformy, a to zejména: v oblasti řešení průmyslových (a souvisejících společenských) výzev daného odvětví a uplatnění nových technologií (technologický foresight), navázání hlubší spolupráce TP s evropskými technologickými platformami (ETP) a zapojování českých výzkumných organizací a podniků do jejich činnosti a koordinace českých podnikatelských subjektů a výzkumných organizací v přístupu do programu Horizont 2020 a dalších evropských programů. Další informace ZDE

Mohl by Vás zajímat seminář:

Program Nízkouhlíkové technologie - 23. únor Praha, více ZDE

Za plyn si ve srovnání se Slováky, Poláky i Němci o dost připlatíme. V případě elektřiny jsou rozdíly menší, výrazně lépe jsou na tom jen polské domácnosti s nižší spotřebou. Ukázaly to výsledky průzkumu spotřebitelské organizace dTest. Šetření mapovalo i to, jak čeští spotřebitelé vnímají svou situaci na energetickém trhu. Problémem je špatná orientace na trhu, smlouvy na dobu určitou i neznalost smluvních podmínek.

Spotřebitelská organizace dTest provedla srovnání cen dodávek elektřiny a plynu v České republice a v sousedních zemích, tedy na Slovensku, v Německu, Rakousku a Polsku. „Výsledky můžeme shrnout tak, že za plyn platíme o dost více než naši sousedé, s výjimkou Rakouska. V případě elektřiny se náklady modelových domácností tak výrazně nelišily, i když i tady se rozdíly najdou,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. 

Srovnání probíhalo na dvou modelových domácnostech, s nižší a vyšší spotřebou. Za plyn utratí bezkonkurenčně nejméně slovenské domácnosti, a to jak ty, které používají plyn pouze na vaření, tak i ty, které jím vytápí dům či byt. „Pražská domácnost, která používá plyn pouze na vaření a má spotřebu 1,5 MWh ročně, utratí za plyn 2 904 Kč ročně, zatímco Bratislavská v přepočtu pouze 992 Kč. Porovnáme-li útratu domácností, které plynem i vytápějí a mají spotřebu 30 MWh za rok, dostaneme se v Praze na částku 28 909 Kč. V Bratislavě zaplatí o necelou třetinu méně, 18 384 Kč. Dobře jsou na tom i polské domácnosti s nízkou spotřebou, které za plyn na vaření zaplatí 1805 Kč ročně, nebo naši němečtí sousedé. V Berlíně za stejné množství odebraného plynu zaplatí o 800 korun méně než v Praze, 2078 Kč,“ cituje výsledky průzkumu Lukáš Zelený.  

Závidět ovšem nemusíme Rakušanům. Vídeňská domácnost, která na plynu pouze vaří, za něj ročně zaplatí v přepočtu 3622 Kč. Uvedené částky představují vždy tu nejlevnější nabídku na daném trhu v aktuálním období. Informace vycházejí z veřejných zdrojů, přičemž individuálně vyjednané nabídky s dodavateli se samozřejmě mohou lišit, a do ceny nemusí být zahrnuta různá zvýhodnění či naopak poplatky navíc.

„V případě elektřiny se české ceny podobají těm rakouským, lépe jsou na tom opět Slováci a Poláci, alespoň v případě domácností s nižší spotřebou 2,5 MWh ročně,“ konstatuje Zelený. V Praze zaplatí domácnost s touto spotřebou za elektřinu 10 972 Kč, zatímco ve Varšavě v přepočtu 8 812 Kč a v Bratislavě 9 493 Kč. Nejvyšší ceny elektřiny jsou v Německu.

dTest se zajímal i o to, jak spotřebitelé vnímají svou situaci na českém energetickém trhu, jaké mají smluvní podmínky a zkušenosti s dodavateli, či jaké informační zdroje využívají. „Pohled spotřebitelů bychom mohli popsat tak, že jim dodavatelé kladou překážky v podobě složité byrokracie a špatné komunikace. Sleví pouze, když zákazník hrozí odchodem, nabízejí nesmyslné benefity a snaží se ho uvázat pomocí smluv na dobu určitou a nepřehledně stanovených výpovědních lhůt. A zákazníci jsou chyceni v pasti kvůli nečitelnosti trhu,“ shrnuje Lukáš Zelený a dodává: „Dotazníkové šetření a kvalitativní průzkum formou skupinových diskuzí ukázaly, že lidé se neorientují v nabídce a mají problém získat relevantní a důvěryhodné informace.“ Většina respondentů někdy využila internetové srovnávače, ale často mají negativní zkušenosti a považují srovnávače za prostý prodejní kanál. Využívají je zejména proto, že samotné produkty jsou pro ně nepřehledné a neporovnatelné. 38 % dotázaných uvedlo, že jim vadí, že musí do srovnávače vložit osobní údaje a pak jsou obtěžováni obchodními nabídkami.

Dotazovaní spotřebitelé znali většinou pouze největší dodavatele. Mezi malými dodavateli se příliš neorientují, ani o nich většinou neuvažují jako o potenciálním dodavateli. „Nejedná se o nedůvěru, ale spíše o neznalost trhu,“ říká Zelený. Lidé mají velkou nedůvěru i vůči podomním prodejcům a telemarketingu. Reklamu pak filtrují a není pro ně zajímavým zdrojem informací.

Srovnání cen dodávek plynu

Česko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Praha

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Praha

Německo

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Berlín

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Berlín

Rakousko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Vídeň

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Vídeň

Polsko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Varšava

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Varšava

Slovensko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Bratislava

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Bratislava

Ceny přepočteny kurzy platnými ke dni 8. 2. 2017.

Zdroj: dTEST

Rok 2016 se stal pro český trh s peletami významným milníkem - výroba dřevěných pelet překročila laťku 300 tisíc tun a domácí spotřeba pelet pokořila hranici 100 tisíc tun. Přestože počet peletových kotlů v českých domácnostech už vzrostl na 25 000, dvě třetiny zde vyrobených pelet jsou stále určeny na vývoz, zejména do Itálie, Rakouska a Německa. Situaci mohou změnit kotlíkové dotace.

Rekordní meziroční 24% růst pokořil hranici 300 000 tun pelet

Čeští výrobci pelet uzavřeli rok 2016 s celkovou bilancí 332 tisíc tun vyrobených dřevěných pelet, tj. o 64 tisíc tun více než v předcházejícím roce 2015. „Loňský rok překonal naše očekávání. Odhadovali jsme, že výroba pelet překročí hranici 300 tisíc tun, ale nečekali jsme, že meziroční růst dosáhne až 24 %,“ komentuje výsledky Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který združuje většinu domácích výrobců a připravuje pravidelné statistiky souhrnné pro celé peletové odvětví.

Rekordní navýšení výroby má na svědomí především nově otevřená peletárna firmy Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou. V loňském roce se ve Ždírci výroba ztrojnásobila a peletárna se zařadila mezi hlavní producenty pelet v republice. „Zkušební výrobu dřevěných pelet jsme zahájili v červnu 2015. Loni již dosáhla roční produkce 61 tisíc tun certifikovaných pelet nejvyšší jakosti ENplus A1. V roce 2017 předpokládáme dosažení maximální kapacity naší linky 70 tisíc tun. K výrobě pelet je ze 100 % využito pilin a hoblin z vlastní výroby. Z důvodu prozatím poměrně nízké spotřeby pelet v ČR se převážná část výroby vyváží,“ říká Pavel Urban, výrobní ředitel Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o.

Jiný přístup volí ve společnosti Biomac, která je dalším velkým hráčem na tuzemském trhu s peletami. Stejně jako Stora Enso plánují rozšiřovat výrobu, ale zaměřují se na tuzemský trh. „Výrobní kapacity firmy Biomac přesáhly v roce 2016 30 tisíc tun pelet. 50 % zboží končí v zahraničí, 50 % na tuzemském trhu. Objem výroby budeme navyšovat, protože jsme se v letošním roce nemohli spolehnout na velké subdodavatele v ČR. Ti se s veškerou výrobní kapacitou orientovali na zahraniční trhy. Mezi roky 2017 a 2018 plánujeme navýšit naši výrobu o dalších 50 % a tuto volnou kapacitu necháme a prodáme v ČR," řekl Ing. Martin Černý, jednatel společnosti BIOMAC s.r.o.

Vedle Story Enso a Biomacu patří k největším výrobcům v České republice společnosti Mayr-Melnhof v Paskově a Pfeifer Holz, která má své provozovny na více místech v České republice. „V letošním roce plánuje skupina Pfeifer další masivní investice v závodu v Chanovicích, část peněz půjde i do nové technologie sušení pilin. Celkově se roční kapacita výroby pelet, včetně druhého závodu v Trhanově, navýší na 80 tisíc tun. Další navýšení výroby je v plánu i na rok 2018,“ prozrazuje plány do budoucna Mgr. Josef Dringel, jednatel společnosti Pfeifer Holz, s.r.o.

Česko vyrábí vysoce kvalitní pelety certifikované ENplus

„Dobrá zpráva je, že drtivá většina u nás vyrobených pelet, konkrétně 311 tisíc tun, získala v loňském roce certifikaci ENplus A1, tedy jsou to pelety nejvyšší jakosti. Znamená to, že zákazníci si mohou být jisti, že získají při koupi českých certifikovaných pelet tu nejvyšší kvalitu. Kulaté razítko ENplus zároveň otevírá českým peletám cestu na západo-evropské trhy,“ upozorňuje Stupavský.

Klastr Česká peleta, který uděluje v České republice certifikaci a kontroluje kvalitu doma vyrobených pelet, zároveň varuje před nákupem levných pelet z východní Evropy - s nižší cenou přichází také nižší kvalita, nižší výhřevnost, více popele a nepovolených přísad, takže ve výsledku může být účet za celou topnou sezonu mnohem vyšší než s domácími peletami.

Roste počet peletových kotlů v domácnostech

Druhý významný milník pokořila také domácí spotřeba pelet, která loni poprvé překonala hranici 100 tisíc tun, což znamená meziroční růst o 7 %. Ačkoli obliba peletového vytápění u nás roste, výroba roste ještě rychleji. 332 tisíc tun pelet vyrobených v roce 2016 v Česku by stačilo pro celkem 60 000 kotlů na pelety, aktuálně je jich u nás v provozu jen zhruba 25 000. Doma se tedy spálí třetina českých pelet, dvě třetiny putují do zahraničí, a to zejména do Itálie, Rakouska a Německa.

S poměrem 1:3 mohou ovšem už letos významně zamíchat kotlíkové dotace, které společně s povinnými revizemi kotlů a předepsanými emisními třídami motivují majitele starých, neekologických kotlů k výměně za zdravější způsob vytápění, například právě peletami. Z kotlíkové dotace je možné uhradit až 85 % ceny nového automatického kotle na dřevní pelety, maximálně 127 500 Kč.

„O kotlíkovou dotaci se vyplatí zažádat co nejdřív, protože výzva je otevřená do vyčerpání prostředků. Aktuálně přitom zbývají k přerozdělení už jenom dvě třetiny z původní částky určené na dotace. V každém kraji je navíc situace různá, zatímco někde jsou zdroje už vyčerpány, jinde je stále možnost žádat,“ upozorňuje Stupavský.

Peletové vytápění v roce 2016

• vyrobeno celkem 332 tisíc tun českých pelet

• 311 tisíc tun jsou certifikované pelety nejvyšší jakosti ENplus A1

• 24% meziroční nárůst ve výrobě (celkem o 64 tisíc tun více oproti roku 2015)

• výroba pelet roste už čtvrtým rokem ve dvojciferných hodnotách

• spotřeba pelet v České republice překročila 100 tisíc tun

• 25 000 kotlů a kamen na pelety v českých domácnostech v provozu

• dvě třetiny českých pelet byly exportovány do Itálie, Rakouska a Německa

Návrh zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) má na programu Legislativní rada vlády (LRV) na svém zasedání ve čtvrtek 9. února od 9:30 hodin. Rada dále projedná návrh zákona o veřejných dražbách a také návrh věcného záměru zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Výsledek: Legislativní rada vlády přerušila všechny projednávané materiály

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

Obsahem navrhované novely lesního zákona je výslovný zákaz prodávat státní lesy. Tento zákaz však nemůže být z praktických důvodů absolutní a v určitých případech je třeba možnost prodeje státních lesů zachovat. Jedná se o směny pozemků a prodej spoluvlastnických podílů státu (zejm. z důvodů zcelování pozemků), prodej tzv. odloučených lesních pozemků, vydání věci podle restitučních právních předpisů a o případy, které budou odůvodněny veřejným zájmem. V těchto případech tedy bude nadále možné státní pozemky prodávat, ovšem pouze s předchozím souhlasem Ministerstva zemědělství.

Vláda se k přijetí této novely zavázala v Koaliční smlouvě, kde se v části věnované rozvoji zemědělství a venkova mimo jiné uvádí „Nebudeme privatizovat státní lesy“ a „Zákonem stanovíme nezcizitelnost státních lesů. Státní lesy musí aktivně přispívat k udržení zaměstnanosti v regionech“.

Zákon předkládá Ministerstvo zemědělství (MZE).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č.26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů:

Zákon o veřejných dražbách byl již dříve několikrát v menším rozsahu novelizován, spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj, které proces veřejných dražeb kontroluje a které také návrh novely na základě požadavků z aplikační praxe připravilo. Rychlý rozvoj elektronizace dražebního procesu si vynutil dílčí právní úpravu již před třemi lety, ale teprve nyní byla předložena podrobnější úprava postupů s ohledem na zajištění práv účastníků takových typů dražeb. Dalším důvodem novelizace je aktualizace pojmů, které zákon používá a které se vlivem přijetí občanského zákoníku a dalších právních předpisů staly nepřesnými.

Novela zákona by měla také usnadnit a zrychlit přípravu veřejných dražeb územními samosprávnými celky, orgány státní správy a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, jejichž zájem o veřejné dražby jako o nejvíce transparentní způsob zpeněžení majetku trvale roste.

Zákon předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Návrh věcného záměru zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání:

Zákon přichází s řešením, že prováděním pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání bude pověřena ČSSZ, návrhem věcného záměru zákona bude tento závěr uveden do praktického života.

Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání podrobněji rozpracovává nový model organizačního uspořádání tohoto pojištění, určuje základní pravidla činnosti ČSSZ jako organizační složky státu, které bylo provádění tohoto pojištění svěřeno, a stanoví závazné postupy při tomto provádění a charakterizuje povinnosti jednotlivých subjektů, které musí být stanoveny zákonem.

Po schválení tohoto věcného záměru vládou bude uloženo ministryni práce a sociálních věcí připravit návrh paragrafovaného znění příslušného zákona.

Zákon předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Obchodníci, kteří chtějí vyřazené, avšak bezpečné potraviny darovat na charitativní účely, mají nově k dispozici seznam oprávněných příjemců těchto potravin. Na seznamu je nyní 56 neziskových organizací z celé republiky, další se mohou přihlásit. Mimo potravinových bank jsou to především oblastní charity, ale například i jeden hospic. Další neziskové organizace, které chtějí potraviny přerozdělovat potřebným, se mohou přihlásit. Seznam organizací, kterým mohou obchodníci potraviny darovat, zveřejnilo Ministerstvo zemědělství.

Čtěte také:

Neprodejné jídlo charitám (5.12.2016)

Dokument ke stažení:

Seznam oprávněných příjemců darovaných potravin

Pokud se, v rámci administrace (např. při finalizaci žádosti, nahrávání příloh apod.) Vaší žádosti o podporu z OPŽP na portálu IS KP14+, i přes dodržení všech platných postupů[1] vyskytnou chybová hlášení, která nebudou mít základ v chybě na straně žadatele (např. nevyplněné povinné pole), respektive akci nebude možné z Vaší strany řádně dokončit, SFŽP doporučuje postupovat takto:

1) Na úvodní stránce IS KP14+[2] si nejprve zkontrolujte, zda se žádostí nepracujete ve správcem avizovaném a předem naplánovaném čase údržby či odstávky systému;
2) Dále zkontroluje hardwarové a softwarové požadavky na svůj počítač vyjmenované na příslušné záložce úvodní stránky IS KP14+. Na tomto místě jsou uvedeny požadavky na Váš počítač, bez jejichž splnění Vám dodavatel systému negarantuje správné fungování IS KP14+;
3) V případě, že není zveřejněna žádná informace o nefunkčnosti systému a Vám se nepodaří potřebný úkon dokončit, nejrychlejším řešením je obrátit se na technickou podporu správce systému - MMR ČR[3] , na emailovou adresu ms14.help.tech@mmr.cz. Do zprávy vždy vložte kromě slovního popisu také printscreen s chybovým hlášením, z něhož budou moci odborníci lépe identifikovat vzniklý problém:

• V případě, že jste přes všechnu snahu nedodrželi stanovené postupy, pracovníci podpory Vám poradí, jak se dané chybě vyhnout a proces dokončit, či Vás odkáží k dořešení na SFŽP ČR;

• Bude-li se však jednat o chybu systémovou, bude Vám předána odpovídající informace o vzniklé situaci a způsobu vyřešení problému.

4) Pokud budete mít k dispozici popsanou zpětnou vazbu o reálném technickém problému v systému, na jehož základě dojde/došlo ke zpoždění Vámi řešeného procesu, informujte obratem příslušného projektového manažera daného projektu, případně místně příslušnou krajskou pobočku SFŽP ČR – https://www.sfzp.cz/sekce/539/krajska-pracoviste/ (pokud se jedná o Vaše prvotní podání žádosti o podporu):

• Jednoznačně doporučujeme podat žádost včas a nečekat s finalizací žádostí až těsně před stanovený termín ukončení příjmu žádostí. Problém zjištěný těsně před uzavřením výzvy a nahlášený až po jejím ukončení není možno již pro žadatele kladně vyřídit. Taková žádost nebude v IS KP14+ registrována. Jediným řešením je pak vyčkat na případnou další odpovídající výzvu a do té řádně a včas žádost podat;

• Při případném doplňování podkladů k již podané žádosti na základě výzvy SFŽP ČR/AOPK ČR Vám při problému s IS KP14+ bude moci být prodloužen termín k doplnění. V tomto případě se obracejte na odesílatele dané výzvy (depeše), nebo na stanoveného projektového manažera projektu.

[1] Především dokumenty zveřejněné na webu www.opzp.cz s názvy Uživatelská příručka IS KP14+, Tipy k IS KP14+ a Uživatelská příručka pro procesu zpracování CBA.

[2] https://mseu.mssf.cz.

[3] V gesci MMR ČR je nový monitorovací systém evropských fondů MS2014+ v programovém období 2014–2020, jenž má sjednocovat a zjednodušovat proces podávání žádosti o dotaci, kdy žadatelé pro získání podpory v různých operačních programech mohou postupovat obdobně. Portál IS KP14+ je pak součástí MS2014+ a je určen přímo pro žadatele/příjemce k zadávání žádostí o podporu a správu projektů, dále pak pro externí hodnotitele apod.

Zdroj: SFŽP

Od vývozního rekordu v roce 2012 se loni export elektřiny propadl o čtyřicet procent. Navíc se v září opakovala předloňská situace, kdy se z Česka stal na čas čistý dovozce. Výpadek exportu jde na vrub poklesu výroby v jaderných elektrárnách proti roku 2015 o 2,7 terawatthodiny. Loňskou bilanci zachraňovala podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS hlavně paroplynová elektrárna Počerady, díky níž ČEZ pokryl tři čtvrtiny jaderného výpadku.

Hrubá spotřeba loni vzrostla o 1,5 terawatthodiny v důsledky hospodářského růstu a horšího počasí. Podle ČEZ vzrostla spotřeba velkých průmyslových firem a menších podniků za loňská první tři čtvrtletí o 1,5 procenta. Domácnosti spotřebovaly o jedno procento více. Více ZDE

Zdroj: E15

V rámci programu GoGreen, prostřednictvím kterého chce společnost DHL Supply Chain snižovat svoji ekologickou stopu, zavádí tuzemská pobočka logistických centrech úsporné a inteligentní systémy osvětlení. Inteligentní řízení osvětlení je založeno na senzorech pohybu a intenzity okolního světla. Svítidla lze stmívat podle měnící se intenzity okolního osvětlení nebo po určité době, během níž svítidlo nedetekovalo pohyb v oblasti snímané senzorem. Systém navíc umožňuje individuální nastavení svítidel v závislosti na jejich umístění, a to pomocí dálkového ovládání.

V největším skladě DHL Supply Chain v Jirnech s plochou 100 tisíc metrů čtverečních přineslo inteligentní osvětlení podle dat společnosti snížení spotřeby o 39 procent. Nové sklady v Jažlovicích, Boru a Chebu jsou vybaveny inteligentním osvětlením již od zahájení provozu. Oproti plánovanému rozpočtu by měly být náklady na provoz osvětlení o 40 až 50 procent nižší.

Realizované projekty nasazení úsporného osvětlení přinesly podle DHL v některých případech snížení roční spotřeby až o 62 procent. V roce 2007 se společnost DHL zavázala v programu GoGreen do roku 2020 snížit svoji globální produkci skleníkových plynů o 30 procent a to navzdory přibývajícímu počtu přeprav.

Zdroj: Logistika (ihned.cz)

Každou hodinu se jen v Německu zahodí asi 320 000 kelímků na jedno použití. Berlín se v tomto směru chystá podniknout velký krok kupředu. Pokud návrh projde, budou si moci spotřebitelé možná ještě letos vychutnat kávu z opětovně naplnitelných kalíšků. Dodá je prodejce, zákazník za něj zaplatí zálohu. Tu pak dostane zpátky, když kalíšek u jiného ze zúčastněných prodejců zase vrátí. Podobně se v Německu platí záloha za kelímky u nápojů na festivalech nebo u svařeného vína na vánočních trzích. Návrh momentálně projednává komise pro životní prostředí, berlínské zastupitelstvo o něm bude rozhodovat za několik týdnů.

Zdroj: Rozhlas.cz

Jedním z největších problémů je současné hospodaření s dešťovou vodou. Je dlouhodobě neudržitelné, říká ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák. Nejen o těchto tématech se bude hovořit na mezinárodní výstavě Vodovody-kanalizace, kterou Sdružení pořádá ve dnech 23. – 25. května v Praze.

Regulace vodárenství je stále dost roztříštěná. Jak by podle vás měla vypadat?

Je pravdou, že obor vodovodů a kanalizací je v kompetenci sedmi ministerstev. A protože voda je jen jedna a začíná být velmi horkým tématem jak na evropské tak i na globální úrovni, jsem přesvědčen, že je možné uvažovat o zařazení problematiky vodního hospodářství výhradně pod jedno ministerstvo, jako tomu je v některých zemích EU. Toto rozhodnutí však ponechávám plně na odpovědnosti představitelů státu.

Považujete tedy současný způsob regulace za dobrý?

Vzhledem k tomu, že v ČR existuje několik tisíc vlastníků a provozovatelů vodohospodářského majetku s velmi odlišnou právní formou, způsobem vlastnictví, technickou a technologickou strukturou vodohospodářského majetku atd., považuji stávající způsob regulace za vhodný, přiměřený, transparentní a dostatečně efektivní pro regulaci jednotlivých subjektů na trhu. Pouhým využitím postupů, které mají oporu v současně platné legislativě, je možné velmi efektivně oblast vodohospodářských služeb regulovat a nevzniká tak důvod pro razantní změnu způsobu regulace odvětví. Návrh na superregulační úřad, který se objevuje ve vládní strategii a zahrnoval by kromě vodního hospodářství například i elektřinu, plyn, teplo, telekomunikace či železnice, je potřeba podrobit velmi důkladné analýze. Další nárůst administrativních nákladů nelze připustit.

Českou republiku sužují stále častěji období sucha. Co pro zmírnění dopadů mohou dělat vodohospodáři, příp. stát?

Zásadním problémem ČR zůstává současné hospodaření s dešťovou vodou, která je v naprosté většině případů během dešťových srážek odváděna buď přímo oddílnou kanalizací do vodních útvarů či jednotnou kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí. Tento způsob hospodaření s dešťovou vodou je dlouhodobě neudržitelný - přispívá k rychlému odvádění srážek mimo území ČR a v případě menších vodních toků tak dochází k pravidelným hydraulickým stresům, které poškozují koryta řek a vodní společenstva. Z těchto důvodů je nutné více využívat retenci a zasakování dešťových vod přímo v místě jejich dopadu.

Co s tím?

Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Za subjekty, které nemají povinnost podle zákona platit za odvádění srážkových vod - to jsou vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových veřejně přístupných komunikací, ploch celostátních a regionálních drah nebo ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností - ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného. Přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí. Bilančně je objem čištěné odpadní vody v ČR dvakrát vyšší než objem fakturovaného stočného a spotřebitelé tak platí za jiné znečišťovatele. Odstranění výjimek by tak umožnilo změnu chování zpoplatněných subjektů. Ti potom raději přikročí k výstavbě retenčních nádrží a vsakovacích míst, s budováním oddílné kanalizace. Dešťové vody poté neskončí na čistírnách odpadních vod a dojde sekundárně i k posílení zdrojů vody.

Existuje v  souvislosti s klimatickými změnami dlouhodobá vodohospodářská koncepce, která by řešila např. zásobování obyvatel pitnou vodou či další dopady sucha?

V současné době připravuje ministerstvo zemědělství novelu vodního zákona, která by po vzoru problematiky povodní uceleně řešila i problematiku vyrovnávání se s negativními projevy sucha. V rámci této novely by měly být zpracovány plány pro zvládání sucha na státní i krajské úrovni, které by jednoznačně stanovovaly způsob vyhlašování sucha i vyrovnávání se negativními projevy. SOVAK ČR vítá krok ministerstva zemědělství, které umožnilo se našemu oborovému spolku zapojit do přípravy pro nás tak klíčové novely vodního zákona. Současně jsme již jednotlivým členům přípravného výboru zaslali již zpracovaný plán pro zvládání sucha jako možný vzorový dokument. Ucelená vodohospodářská koncepce zahrnující hospodaření na zemědělské půdě, výstavbu, ochranu zdrojů pitných vod atd. však stále chybí.

I o tom, předpokládám, se bude diskutovat na blížící se výstavě VODOVODY-KANALIZACE. Jak hodnotíte její minulý ročník a co očekáváte od letošního, jubilejního? Jaká témata tam budou nejvíce rezonovat?

Velká pozornost bude jistě věnována problematice pokročilých procesů čištění k odstraňování nejrůznějších specifických polutantů, především látek ze skupiny souhrnně označovaných jako prostředky na ochranu rostlin. V oboru čistírenství lze očekávat zaměření na nové technologie zpracování přebytečného kalu, které si stále zpřísňující národní i evropská legislativa v blízké budoucnosti vyžádá.

Minulého ročníku výstavy se zúčastnilo více než 9 000 návštěvníků, kteří měli možnost se seznámit s výrobky a službami 340 firem. V průběhu výstavy probíhal i bohatý doprovodný program pod záštitou ministerstva zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu. Podle reakcí jak vystavovatelů, tak i návštěvníků lze minulý ročník hodnotit jako úspěšný a já doufám, že jubilejní 20. ročník bude pro obor vodovodů a kanalizací stejně ne-li více prospěšný a užitečný.

Mezinárodní výstava VODOVODY-KANALIZACE

20. ročník největší a nejvýznamnější oborové akce v ČR

Kdy: út 23.5. – čt 25.5. 2017
Pořadatel: Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s. (SOVAK ČR)
Kde: PVA EXPO PRAHA, Letňany

Více na www.vystava-vod-ka.cz

Komise dnes představila nový nástroj, který má podle ní pomoci k lepšímu provádění environmentální politiky EU a společných dohod. Podle zveřejněného reportu v oblati kvality vody a hospodaření s vodou, většina členských států má problémy s plněním požadavků na odvádění a čištění městských odpadních vod. V oblasti odpadů přezkum ukázal, že tato oblast je pro všechny členské státy stále velkou výzvou a to především v oblasti prevence jejich vzniku.

Plnohodnotné provedení unijních environmentálních předpisů by ekonomice EU mohlo každoročně ušetřit 50 miliard eur v nákladech na zdravotní péči a přímých environmentálních nákladech. Kromě toho podle Eurobarometru se tři ze čtyř občanů domnívají, že pro ochranu životního prostředí v jejich zemi je legislativa EU nezbytná, a čtyři z pěti souhlasí s tím, že orgány EU by měly mít možnost kontrolovat, zda je tato legislativa řádně uplatňována.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, prohlásil: „Neúplné a nevyvážené provádění environmentálních předpisů nikomu neprospívá. Z jejich důkladnějšího uplatňování naopak těží občané, správní orgány i celá ekonomika.  Proto jsme přišli s přezkumem provádění environmentální politiky a jsme odhodláni pomoci členským státům zajistit, aby kvalita ovzduší a vody a způsob nakládání s odpady v jejich zemi splňovaly ty nejvyšší standardy. Přezkum nám slouží jako zdroj informací, nástroj a časový rámec.“

Dnešní balíček opatření zahrnuje 28 zpráv o jednotlivých zemích popisujících jejich silné i slabé stránky a jejich možnosti; sdělení, které shrnuje politické závěry vyplývající z těchto zpráv a zkoumá společné trendy v oblastech, jako je kvalita ovzduší, nakládání s odpady a oběhové hospodářství, kvalita vody a ochrana přírody a biodiverzity, a také doporučení, jak situaci zlepšit, adresovaná všem členským státům.

Přezkum ukázal, že v nakládání s odpady je pro všechny členské státy stále velkou výzvou především prevence jejich vzniku. Šest států pak nezvládlo omezit skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Úplné provedení unijních předpisů o nakládání s odpady do roku 2020 by mohlo vytvořit 400 000 nových pracovních míst.

Fakta ČESKO:

 

Oběhové hopsodářství: V České republice dosud neexistuje žádná národní politika definující přístup k ekologickým inovacím a oběhovému hospodářství. výzvy, kterým země na poli ekologických inovací a oběhového čelí, se týkají systému výzkumu a inovací. Zdokonalit musí také vzdělávací systém a systém veřejného výzkumu, aby dokázaly tuto výzvu uchopit.

Odpady: Česká republika musí vyvinout více snahy, aby zvýšila výkon systému nakládání s odpady a přiblížila se k recyklačnímu hospodářství, v němž je pouze zbytkový odpad určen ke spalování. V zemi dobře funguje nástroj rozšířené odpovědnosti výrobce za obaly, příslušné cíle týkající se obalů Česká republika dokonce překonává. Přesto nadále čelí závažným výzvám, mj. v podobě přístupu ke spolehlivým informacím o odpadech, nezbytným pro správná rozhodnutí ohledně plánované kapacity infrastruktury na získávání energie z odpadů, která nenaruší ambicióznější cíle balíčku oběhového hospodářství.

Voda: Země musí vynaložit značné úsilí k dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí EU o vodě, konkrétně pokud jde o vyhodnocování nových změn vodních útvarů a řešení povodní v rámci integrované správy povodí. Musí také splnit požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod.

Nejvíce české vody zatěžuje regulace toků a hydromorfologické změny, které ovlivňují 67 % povrchových vodních útvarů, 51 % vodních útvarů ovlivňují difuzní zdroje znečištění, 44 % pak zdroje bodové. Mezi jednotlivými oblastmi povodí neexistují výrazné rozdíly v zátěži.

Strukturu politiky vodního hospodářství je nutné změnit tak, aby s ohledem na různou zátěž, např. řízení povodní či sucha, dokázala zabezpečit dobrý stav vody ve vodních útvarech.

Ovzduší: Česká republika musí vynaložit výraznou snahu, aby splnila normy kvality ovzduší stanovené EU, obzvlášť pokud jde o pevné částice a oxid dusičitý.

Emise několika znečišťujících látek se za posledních deset let zejména díky „restrukturalizaci“ průmyslu v zemi snížily. Kvalita ovzduší v České republice však nadále představuje důvod ke znepokojení, neboť je hlášeno překračování norem pro kvalitu ovzduší stanovených EU. Dlouhodobé porušování limitů týkajících se NO2 a PM10 má vážné negativní dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí a je rovněž spojováno s obrovskými hospodářskými náklady. V roce 2014 byla zaznamenána porušení norem pro kvalitu ovzduší stanovených EU, které se týkají pevných částic (PM10), v 10 zónách pro měření kvality ovzduší a norem týkajících se roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v jedné zóně pro měření kvality ovzduší (v Praze). Ve čtyřech zónách pro měření kvality ovzduší navíc byly evidovány náznaky překročení hodnot týkajících se jemných částic (PM2,5), jejichž limitní hodnoty začaly být závazné teprve v roce 2015. Přinejmenším v jedné zóně pro měření kvality ovzduší došlo k překročení cílových hodnot ročních průměrných koncentrací kadmia, benzo[a]pyrenu, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a ozonu.

 

Dokument ke stažení:

• Česká republika - report: ZDE

• Česká republika - fakta: ZDE

 

V ochraně přírody a biodiverzity byly sice na mnoha místech zaznamenány úspěchy, provádění unijní legislativy věnované této problematice je však třeba zlepšit, což potvrdila kontrola účelnosti směrnice o ochraně ptáků a směrnice o stanovištích. Pokud se ochrana přírody a biodiverzity nezintenzívní, bude ubývání biologické rozmanitosti v EU pokračovat, čímž bude ohrožena schopnost ekosystému uspokojovat v budoucnosti lidské potřeby.

Mezní hodnoty stanovené pro kvalitu ovzduší stále překračuje 23 z 28 členských států a celkem více než 130 měst v Evropě. Hlavním zdrojem znečištění je přitom doprava. Větší pozornost je nutné věnovat i hluku ve venkovním prostředí, který je druhou nejzávažnější environmentální příčinou zhoršeného zdravotního stavu.

Co se týká kvality vody a hospodaření s vodou, většina členských států má problémy s plněním požadavků na odvádění a čištění městských odpadních vod a 13 států čelí právním krokům ze strany EU. Téměř ve všech členských státech zůstávají vážným problémem koncentrace dusičnanů a míra eutrofizace.

Existuje několik základních příčin, které jsou společné pro více členských států: neefektivní koordinace mezi jednotlivými úrovněmi státní správy, nedostatečná správní kapacita a nedostatek poznatků a dat.

Po představení balíčku opatření budou následovat rozhovory s jednotlivými členskými státy, spuštění nástroje pro vzájemné sdílení zkušeností a politická jednání v Radě pro životní prostředí.

Souvislosti

V případech, kdy společně dojednané předpisy nejsou řádně prováděny, může Komise podniknout právní kroky. Aby k tomu nedošlo, bude s členskými státy na základě přezkumu provádění environmentální politiky pracovat na lepším uplatňování předpisů a politiky v oblasti životního prostředí.

Přezkum je součástí iniciativy Komise zaměřené na zlepšování právní úpravy, k němuž patří i lepší provádění stávající legislativy a politik.

Další informace

• Česká republika - report: ZDE

• Česká republika - fakta: ZDE

• Sdělení a příloha: Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků

• Informativní přehledy: 28 zpráv o jednotlivých zemích

• Webové stránky věnované přezkumu provádění environmentální politiky

Evropská komise koncem minulého týdne navrhla, aby se letecký sektor stal součástí evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS). Reaguje tak na dohodu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) z loňského roku ohledně stabilizace emisí v mezinárodní letecké dopravě. Podle komisaře pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguela Ariase Cañete se bude systém vztahovat na lety v rámci Evropského hospodářského prostoru. O návrhu bude nyní diskutovat Evropský parlament a Rada a dokončení legislativního procesu se očekává do konce tohoto roku. Více v tiskové zprávě Komise ZDE.

Zdroj: CEBRE

Evropská komise vyhlásila soutěž o Cenu Horizon pro materiály za čistý vzduch - The Horizon Prize on materials for clean air - s finanční výhrou ve výši třech milionů eur. Ty obdrží jednotlivec nebo tým, který nabídne nejlepší inovační řešení problému poletujícího prachu v ovzduší a pomůže ve městech snížit koncentrace poletavých prachových částic. Výzva je nyní otevřena a přihlášky je možné zasílát do 23. ledna 2018. Výzvu se všemi informacemi naleznete na účastnickém portálu Komise ZDE.

Zdroj: Evropský výzkumný prostor