Rezort životního prostředí nabízí zcela nový typ finanční podpory. Jde o výhodné půjčky dotované z EU fondů. Ministerstvo životního prostředí poskytuje tuto alternativní formu podpory ke standardním dotacím, zprostředkovává je Státní fond životního prostředí ČR. V pilotní výzvě je na zvýhodněné půjčky určené na projekty snižující environmentální rizika vyhrazeno 480 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, dalších 343 milionů k tomu nabízí ze svých zdrojů ve formě dotací SFŽP ČR.

Zvýhodněné půjčky patří mezi tzv. inovativní finanční nástroje (IFN), které mají po roce 2020, tedy v dalším programovém období, postupně nahrazovat dosavadní čistě dotační podporu z evropských zdrojů. Jako pilotní projekt je MŽP zavádí ale již nyní. V nově vyhlašované výzvě jsou finance ve formě půjčky určeny ke snížení průmyslového znečištění a na rekonstrukci provozů představujících pro životní prostředí ekologické riziko.

Půjčky lze využít pouze na konkrétní projekty (ze specifického cíle 3.5 Operačního programu Životní prostředí) zaměřené na nejlepší technologie k omezení emisí znečišťujících životní prostředí. Financované mohou být například projekty jako průmyslové čističky odpadních vod, chladicí zařízení u zimních stadionů nebo provozy, kde se používají, vyrábí či skladují nebezpečné chemické látky. Jde o projekty zvláště v těch oblastech, v nichž nejsou dostupné úvěry na výměnu a modernizaci zařízení či technologií pro větší bezpečnost průmyslových provozů, a zejména v případech, pokud jde o návratné investice.

Půjčka může tvořit z celkových způsobilých výdajů (CZV) minimálně 35 % a maximálně 100 %, takže žadatel může pokrýt půjčkou i všechny způsobilé výdaje svého projektu. Tím mu odpadne náročné shánění financí na nepokrytou část výdajů. Možností a kombinací je ale více. Žadatelé mohou například spojit půjčku a dotaci ze SFŽP ČR, ta ale může činit maximálně 25 % z CZV a zároveň o ni nelze požádat samostatně, bez kombinace s půjčkou z OPŽP. Žadatelé navíc mohou namixovat výši půjčky a výši dotace podle vlastních potřeb až do stanovených stropů pro každou z nich. Kombinace půjčky a dotace ale nikdy nemůže překročit 100 procent celkových způsobilých výdajů vynaložených na projekt, přičemž se zde zohledňují i limity veřejné podpory. Doba splatnosti půjčky je plánována až na 10 let. Tento způsob financování jistě využijí zejména obce, města či průmyslové podniky s nedostatkem vlastních investičních prostředků na projekty, které jdou obtížně financovat tradičními bankovními produkty a nejsou a ani nebudou pro ně k dispozici přímé dotace z EU.

„Je více než jasné, že nastává postupný odklon od evropských dotací v tom smyslu, v jakém je dosud známe. Evropská komise klade stále větší důraz na zavádění jiných, oproti standardním dotacím efektivnějších a dlouhodobě udržitelných forem finanční podpory. Zatímco klasické dotace představují jednorázové, nevratné finanční injekce omezenému okruhu příjemců, inovativní finanční nástroje umožňují využívat evropské prostředky opakovaně i pro další subjekty, které by na prostředky z EU jinak nedosáhly,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. IFN předpokládají navíc kombinaci různých forem podpory z veřejných a soukromých zdrojů, konkrétně v případě aktuální pilotní výzvy č. 1/2017 IFN výhodnou kombinaci půjčky a dotace.

„Nespornou výhodou nového finančního nástroje je pak nulový úrok po dobu realizace projektu a nízká fixní úroková sazba ve výši 0,45 procent po celou dobu splácení, která činí maximálně 10 let. Nabízíme ale i možnost odkladu splátek, a to až o 14 měsíců po ukončení fyzické realizace projektu, a poté o další až 2 roky v rámci maximální doby splácení, přičemž předčasné splacení půjčky, nebo naopak odložení splátek, není svázáno s žádnými dalšími poplatky či sankcemi,“ doplňuje Petr Valdman.

Ve stávajícím programovém období měly možnost čerpat evropské dotace na snižování environmentálních rizik pouze města, obce a veřejnoprávní subjekty. Zájem předčil více než šestinásobně alokovanou finanční částku 60 milionů korun. „Státní fond životního prostředí ČR zaevidoval celkem 25 projektů s požadavkem na téměř 400 milionů korun. S Evropskou komisí jsme vyjednali navýšení alokace na 140 milionů, přesto řada potřebných projektů zůstala bez podpory,“ informuje Petr Valdman. Nyní mají poprvé příležitost využít prostředky z evropských fondů i soukromé společnosti a škála podporovaných projektů se ještě rozrůstá.

Státní fond životního prostředí ČR má také bohaté a dlouholeté zkušenosti s poskytováním zvýhodněných půjček ze svých vlastních rozpočtových zdrojů. Dosud poskytl půjčky na realizaci ekologických projektů v celkovém objemu 17,4 miliardy korun.

Žádosti do pilotní výzvy č. 1/2017 IFN je možné podávat od 16. října 2017 do 29. června 2018, nebo do vyčerpání alokované částky. Žádosti o IFN půjčku i doplňkovou dotaci se podávají elektronicky prostřednictvím elektronického formuláře IFN Bene-Fill, který je přístupný přes webové stránky www.opzp.cz a www.sfzp.cz. K dispozici je zde také kalkulačka, na které se dá spočítat možná výše celkové veřejné podpory (kombinace půjčky a dotace). Žádosti se vyřizují průběžně, v pořadí, v jakém byly na Fond doručeny.

Dokument ke stažení:

• Příloha č. 1 - Kritéria vyhodnocení úvěrové způsobilosti žadatele [ pdf, 87.2 KB ]

• Příloha č. 2 - Ekonomické podklady [ pdf, 174.7 KB ]

• Příloha č. 3 - Pokyny k veřejné podpoře [ pdf, 86.4 KB ]

• Příloha č. 4 - Prohlášení o bezdlužnosti [ rtf, 97.9 KB ]

• Výzva č. 1/2017 - Inovativní finanční nástroje [ pdf, 986.5 KB ]

   

Začíná zimní sezona a s tím i povinnost mít na autě nasazené zimní obutí. Většina řidičů se tak v následujících dnech chystá do servisu, kde jim auto přezují a zkontrolují stav letní sady pneumatik po sezoně. Pokud jsou pneumatiky sjeté nebo poškozené, čeká motoristu nejen nákup nových, ale i likvidace těch starých. Pneumatiky by v žádném případě neměly skončit v popelnici, kontejnerech na tříděný odpad nebo pohozené na veřejném prostranství.

Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, distributorů i koncových prodejců. Odložení starých a ojetých pneumatik v některém z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním řešením. „Dle platné legislativy je to výrobek, na který se vztahuje povinnost zajištění zpětného odběru. A pneuservisy či bazary by k odběru pneumatik měly být vybaveny. Sběrné dvory jsou jednou z alternativních možností, jak se správně zbavit vysloužilých pneumatik. Sběrné dvory pneumatiky odebírají v režimu odpadů a při odevzdání je potřeba uhradit drobný poplatek,“ vysvětluje mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Pneumatiky rozhodně do popelnic nepatří

Pražané jsou v odevzdávání pneumatik nejvíce aktivní během měsíců, kdy dochází k jejich povinné výměně. „Naše statistiky jasně ukazují, že nejvíce starých pneumatik je odevzdáno v říjnu a listopadu. Při druhé roční obměně obutí patří mezi silné měsíce duben a květen“, doplňuje statistiky Mana.

Od roku 2013 až do letošního září pracovníci Pražských služeb sebrali na sběrných dvorech více než 453 tun vysloužilých pneumatik. Dalších 849 tun bylo odevzdáno za totožné období ve sběrných dvorech ostatních provozovatelů. Odevzdané pneumatiky dále putují k dalšímu zpracování a recyklaci. „Pražské služby provozují sedm sběrných dvorů, kde je možné staré pneumatiky odevzdat. Odložení jedné pneumatiky z osobního automobilu v našem sběrném dvoře přijde na třicet korun bez DPH,“ řekl mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Ceny v ostatních sběrných dvorech se v rámci metropole mohou lišit. Podle magistrátu záleží na konkrétním provozovateli. Částky se obvykle pohybují v rozmezí 25–100 Kč za kus.

Sbírají se pneumatiky z osobních i nákladních aut

Recyklace a ekologická likvidace pneumatik je úkolem specializované firmy. Pražské služby proto neevidují typy jednotlivých pneumatik. „Obecně lze říci, že převažuje obutí osobních a užitkových aut s maximální hmotností do 3500 kilogramů,“ dodal závěrem Radim Mana.

Jak se sebrané pneumatiky využívají?

Dle sdělení provozovatelů sběrných dvorů jsou pneumatiky z převážné většiny materiálově využity ve stavebnictví nebo také používány jako technické zabezpečení skládek odpadů.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) chce více mluvit do přípravy vodárenské a vodohospodářské legislativy. Stalo se proto členem Hospodářské komory ČR, řekli včera na setkání s novináři předseda představenstva sdružení František Barák. Společenství označuje některé normy státní správy za vytvořené od stolu bez znalosti praxe.

"Do nynějška jsme reagovali, až když jsme se k materiálům dostali," řekl Barák. Do budoucna by chtěl, aby se i skrze komoru na jejich připomínky hledělo více a dříve, než bude legislativa připravená.

V minulosti se sdružení například střetlo s ministerstvem životního prostředí při přípravě dotačního programu Dešťovka, ale také kvůli zpřísňování požadavků na odstraňování dusíku a fosforu z odpadních vod.

Právě využitelnost fosforu v zemědělství díky odpadním kalům bude do budoucna pro sdružení důležitým tématem. Musí se podle něj připravit programy na vysoušení a tepelný rozklad kalů, aby se daly dále využívat v zemědělství. Evropská komise zvažuje úplný zákaz využívání samotných čistírenských kalů na hnojení zemědělské půdy.

Sdružení také podepsalo memorandum o spolupráci s Asociací pro vodu ČR. Asociace by měla sdružení dodávat spíše akademické informace a snažit se o osvětu, dohromady se pak chtějí snažit o osvětu ve školství, aby se oživil zájem o obor.

Zdroj: ČTK

V souladu s ustanovením § 17e zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Energetický regulační úřad návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a další regulované ceny (PDF, 1 591 kB), a návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí (PDF, 747 kB). Lhůta pro podání připomínek je do 9. listopadu 2017 včetně.

Dne 26. 10. 2017 podepsali zástupci dvou etablovaných institucí na trhu zabývajících se pitnou a odpadní vodou, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z.s., (SOVAK ČR) a Asociace pro vodu ČR z.s. (CzWA) memorandum o spolupráci. Za SOVAK ČR dokument podepsal předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z.s., Ing. František Barák a za Asociaci pro vodu ČR z.s. doc. Ing. David Stránský, Ph.D. Předseda SOVAK ČR při této příležitosti uvedl, že „zatímco SOVAK ČR řeší provoz, tedy výrobu, dodávku pitné vody a odkanalizování, vyčištění vody a její návrat do přírody, kolegové z Asociace pro vodu ČR nám pomáhají provozní problémy řešit z pozice vědecké a akademické.“ Doc. Ing. David Stránský, Ph.D., doplnil, že „spolupráce se SOVAK ČR je nejefektivnější cesta, jak poznatky dostat do praxe“.

Společným cílem SOVAK ČR a CzWA je prohloubit úroveň poznatků vědy a výzkumu v oboru vodovodů a kanalizací. Obě instituce disponují kvalitním odborným aparátem a pořádají pro své členy i veřejnost řadu školení a akcí. Již v současnosti probíhá výměna kvalifikovaných odborníků, kdy například experti z CzWA přednášejí na seminářích pořádaných SOVAK ČR a naopak. Do budoucna by měla tato prospěšná činnost zintenzivnit. Důležitým bodem, na němž se obě instituce shodují, je také příprava oboru vodovodů a kanalizací na nová legislativní opatření v oblasti pitných vod, odpadních vod, odpadů a recyklace zdrojů, plynoucích z požadavků deklarovaných institucemi a orgány Evropské unie a s těmito požadavky související legislativy. Docházet by také mělo ve větší míře k přenosu informací ze zahraničních asociací IWA, EWA a EurEau pro členy SOVAK ČR a členy CzWA.

Obě strany se shodly na tom, že jednou z priorit by měla být spolupráce SOVAK ČR a CzWA v oblasti středního školství, tedy podílení se na přípravě vzdělávacích oborů a programů v oblasti vodního hospodářství, přípravě a vydávání skript a odborných publikací pro provozovatele vodovodů a kanalizací. „Vnímám, že dostatečný počet kvalifikovaných pracovních sil v oboru vodního hospodářství nám dlouhodobě chybí a můžeme tak podpořit celkovou osvětu společnosti, třeba i výukou na základních, středních i vysokých školách,“ zdůraznil doc. Ing. David Stránský, Ph.D. Ředitel SOVAK ČR Ing. Oldřich Vlasák připomenul, že „poprvé v letošním roce SOVAK ČR otevřel kurz Provozovatel vodovodů a kanalizací zakončený maturitou, který umožňuje zvýšit kvalifikaci a zajistit odborníky pro obsluhu vodohospodářských zařízení a byl o něj velký zájem.“ Velkým problémem je, že obor vodovodů a kanalizací se všeobecně potýká s klesajícím zájmem mezi dospívající mládeží. SOVAK ČR přispívá ke zlepšení situace i tím, že například na výstavě VODOVODY-KANALIZACE 2017 měli všichni studenti a učni technických oborů přístup zdarma, několik vysokoškolských studentů má možnost se bezplatně zúčastnit také významné oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací 2017 v Ostravě.

Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Olomouci uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti, která se dopustila dvou vážných porušení zákona na ochranu ovzduší.

„První spočívalo v tom, že firma od roku 2014 bez povolení Krajského úřadu Olomouckého kraje provozovala v  zařízení na průmyslové zpracování dřeva. Druhým pochybením bylo, že ve svém dalším zařízení – kotelně na spalování biopaliva v Lužici u Šternberka – trojnásobně překračovala emisní limit pro tuhé znečišťující látky,“ uvedl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Firma se proti pokutě neodvolala, sankce tak nabyla právní moci.

Čína fungovala desetiletí jako celoplanetární likvidátor odpadu. Jen loni dovezla 7,3 milionu tun plastového odpadu z rozvinutých zemí, jako jsou Spojené státy, země EU nebo Japonsko. Teď se rozhodla, že s tím skončí – ale svět na to není vůbec připraven. Dopady tohoto kroku budou podle analytiků dalekosáhlé. Více ZDE.

Avizujeme, že v novém čísle časopisu Odpadové fórum, které vychází příští týden, najdete rozsáhlou polemiku na téma "Zákaz importu odpadů do Číny". Do polemiky se zapojili europoslanci Pavel Telička a Pavel Poc (Europoslanec), Petr Havelka (ředitel ČAOH), Jaroslav Tymich (president Asociace českého papírenského průmyslu), Soňa Jonášová (ředitelka Institut Cirkulární Ekonomiky), Petr Šulc (ředitel SPDS ČR) a šéfredaktorka  časopisu Odpady Jarmila Šťastná.

Ministerstvo životního prostředí, odbor obecné ochrany přírody a krajiny, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, odborem územního plánování, připravilo metodický pokyn k uplatňování § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Metodický pokyn sjednocuje výklad uvedeného ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, týkajícího se dohodnutí podmínek ochrany krajinného rázu v územním plánu nebo regulačním plánu, jakožto zvláštního ustanovení vůči stavebnímu zákonu.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn je k dispozici ZDE.

Energetický regulační úřad zahajuje veřejný konzultační proces k návrhu cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu účinného od 1. ledna 2018. Lhůta pro podání připomínek je do 10. listopadu 2017.

Dokument ke stažení:

• Návrh cenového rozhodnutí o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu účinného od 1. ledna 2018 (PDF; 1,2 MB)

• Pravidla veřejného konzultačního procesu (PDF; 216 kB) k návrhu cenového rozhodnutí o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu účinného od 1. ledna 2018

Itálie hodlá do roku 2025 postupně vyřadit z provozu uhelné elektrárny. Vyplývá to z dokumentu k nové energetické strategii země, který dnes projednával parlament. Cílem je do roku 2030 pokrýt 27 procent energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů. Strategie, kterou má parlament schvalovat na počátku listopadu, počítá rovněž s urychlením zavádění motorových vozidel na alternativní paliva. V roce 2020 by v Itálii mělo stát na 19 tisíc nabíjecích stanic. Informovala o tom agentura Reuters.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí a zdraví odhlasoval návrh ukončit povinné přidávání současné generace biopaliv do pohonných hmot postupně během příštího desetiletí. Zatímco biopaliva vyráběná z řepky, kukuřice či z cukrové řepy mají skončit v roce 2030, palivo vyrobené z palmového oleje má být zakázáno již v roce 2021. Více ZDE

Zdroj: EURO

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje pozvat na XVIII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, dále jen Fórum, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a CENIA, českou informační agenturou životního prostředí.

Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT- Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávající státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Letošní XVIII. zasedání Fóra, se uskuteční v úterý 21. listopadu 2017 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1).

Organizační pokyny

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 14. listopadu 2017 na adresu: novotnal@mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 853 284.

• Akce se koná 21. listopadu 2017 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1- Staré Město) jednací síň č. 239, I. patro.

• Registrace účastníků od 8:30 hod do 9:00 hod, oficiální zahájení od 9:00 hod, předpokládaný konec akce do 13:00 hod.

• Vložné na akci není požadováno.

• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.

Dokument ke stažení:

• Program XVIII. zasedání Fóra (změna programu vyhrazena) [pdf, 163 kB]

• Přihláška na XVIII. zasedání Fóra [docx, 810 kB]

Zdroj: MPO

V těchto pokynech jsou vysvětlena a názorně představena ustanovení nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), která se vztahují na látky obsažené v předmětech. Pokyny mají společnostem zejména pomoci při rozhodování, zda se jich týká povinnost registrace (čl. 7 odst. 1), sdělování informací (článek 33) a/nebo oznamování (čl. 7 odst. 2) v souvislosti s látkami obsaženými v předmětech. To se může týkat společností vyrábějících, dovážejících a/nebo dodávajících předměty, které mají stejně jako průmysl obecně za úkol zjistit své povinnosti vyplývající z nařízení REACH.

Dokument ke stažení:

• Pokyny ohledně požadavků na látky obsažené v předmětech (verze 4.0)

• Pokyny ohledně požadavků na látky obsažené v předmětech (verze 4.0)

Společnost EKONOX, s. r. o. Vás srdečně zve na seminář „Napříč ohlašováním v roce 2018: ISPOP a SEPNO“, který se uskuteční 9. ledna 2018 v Pardubicích. Seminář bude zaměřen na praktickou ukázku zpracování jednotlivých hlášení, které máte jako provozovatelé zařízení povinnost zasílat v zákonných termínech každoročně přes systém ISPOP.

Seminář je koncipován do čtyř částí dle jednotlivých ohlašovacích povinností z oblasti vod, ovzduší, odpadů a IRZ. V úvodu každého okruhu budou účastníci stručně seznámeni se základními povinnostmi dle platné legislativy, na kterou bude navazovat praktická ukázka vyplnění formulářů pro vybrané modelové příklady (formuláře budou k dispozici v tištěné podobě a na CD).

Vzhledem ke skutečnosti, že od 1. 1. 2018 bude povinné ohlašování přepravy nebezpečných odpadů přes systém ISPOP, budeme se věnovat i praktické ukázce postupu při vyplňování ohlašovacích listů.  Součástí semináře bude také seznámení se změnami sazeb poplatků za znečišťování ovzduší pro rok 2017. U jednotlivých ohlašovacích povinností Vás rovněž upozorníme na nejčastější chyby či nedostatky hlášení.

Přednášející:                    

• Ing. Jitka Hofmanová

• Ing. Kristýna Pithardtová

Účastníci semináře získají potvrzení o absolvování školení a budou schopni si sami vypracovat jednotlivá hlášení.

Ke stažení

Prihlaska_ISPOP_2018.pdf (487705)

Kontaktní osoba

Ing. Kristýna Pithardtová
Tel.: +420 466 415 010
Email: pithardtova@ekonox.cz

Drtivé většině české populace nepřijde nic zvláštního na tom, že například papír nebo sklo nosíme do speciálních kontejnerů a nevkládáme je do nádob na směsný odpad. Že by tomu tak mělo být i se žárovkami, zářivkami nebo svítidly, si ale zatím uvědomují spíše firmy nebo obce. Jaký je vlastně mechanismus zpětného odběru elektroodpadu? Co je kolektivní systém a jak poznat ten zodpovědný? Jak by šlo stávající systém zlepšit? To vše a ještě mnohem více se dozvíte v průběhu následujících týdnů v našem malém seriálu na toto téma...

Pojem „elektroodpad“ je velmi široký, a proto si zvolíme jeden příklad, na kterém vysvětlíme širší souvislosti. Jak si možná pamatujete, od září 2012 se v Evropské unii přestaly prodávat klasické wolframové žárovky, a tak postupně všichni začínáme používat ekonomicky a ekologicky šetrnější světelné zdroje. Tedy kompaktní a lineární zářivky či LED žárovky. Pokud taková „úsporka“ dosvítí, neměla by skončit v běžném koši a nepatří ani do tříděného skla. Důvodem je rtuť, kterou zářivky (trubicové i kompaktní úsporné) v malém množství obsahují.

Rozšířená odpovědnost výrobce

Evropská legislativa proto pracuje s tzv. „rozšířenou odpovědností výrobce“ (za „výrobce“ je přitom pro tyto účely považován nejen ten, kdo zboží vyrobil, ale i ten, kdo ho v dané zemi uvedl na trh – tedy např. distributor), která se ovšem netýká jen světelných zařízení, ale také mnoha dalších kategorií elektroodpadu, jako například ledničky, pračky atd. Výrobci takového produktu ukládá i jeho zpětný odběr, recyklaci a závěrečnou likvidaci. Česká legislativa tak musí umožňovat a pomáhat dosažení úrovně sběru požadovaného ve zmíněné směrnici a snižovat množství elektroodpadu, který nebude zpětně odebrán.

Je třeba zdůraznit, že klíčová odpovědnost je tedy na výrobcích. Výrobce se například účastí v kolektivním systému v žádném případě nezbavuje odpovědnosti za správný sběr a recyklaci elektroodpadu. Případné sankce za neplnění povinnosti výrobce tedy kontrolní orgány udělují v první řadě výrobcům a nikoliv kolektivnímu systému. To je velmi dobré opatření, které má zabránit tomu, aby výrobci nerezignovali na kontrolu kolektivního systému, jehož jsou členem. 

K čemu slouží „kolektivní systém“

A co vlastně znamená pojem „kolektivní systém“? Je to soukromá firma, kterou si mohou založit výrobci a dovozci elektrických nebo elektronických zařízení (např. právě osvětlovacích zařízení). Ta pak za ně plní jejich povinnosti týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, jež jim ukládá zákon o odpadech. Kolektivní systém tedy zajišťuje sběr, svoz a recyklaci elektroodpadu od firem i domácností a za tím účelem vytváří síť sběrných míst.

Zakladatelé kolektivních systémů

Společníkem nebo akcionářem kolektivního systému se dnes v České republice může stát každý výrobce (nebo dovozce) elektrozařízení. Pro založení systému se ale musí sejít minimálně 4 výrobci nebo dovozci. Na Slovensku stačí 2 výrobci, v Německu nebo Dánsku si může kolektivní systém založit i 1 výrobce.

Účastníci kolektivních systémů

Kolektivní systém může své služby nabízet i jiným výrobcům než svým zakladatelům (akcionářům). Nicméně musí dodržet jedno základní pravidlo, jednotková cena služby musí být pro všechny stejná. To proto, aby malí výrobci nebyli cenově diskriminováni ze strany velkých výrobců nebo akcionářů kolektivních systémů. Takto by totiž mohlo docházet k zneužívání dominantního postavení na trhu, což je v rozporu s antimonopolními pravidly.

Kolektivní a individuální plnění povinnosti výrobce

Účast výrobce v kolektivním systému není povinná, výrobce si může své povinnosti sběru a recyklace plnit sám. To je tzv. individuální plnění povinnosti výrobce. V ČR je cca 4000 výrobců, kteří jsou účastníci kolektivních systémů a cca 170 individuálně plnících výrobců. Účast v kolektivním systém je pro výrobce zpravidla levnější a pohodlnější.

Po tomto obecnějším úvodu se příště podíváme na jeden důležitý a u nás málo diskutovaný aspekt zpětného odběru – problematiku elektroodpadu s pozitivní a negativní ekonomickou hodnotou.

Autor: Petr Číhal, obchodním ředitelem společnosti Ekolamp