Na konci listopadu 2017 se v Praze konal mimořádně zajímavý seminář „Aktuální otázky mechanických a biologických úprav SKO 2017“, který usiloval o komplexní pohled na otázku třídících zařízení (MBÚ) a jejich budoucnost v ČR. Seminářem provázel uznávaný odborník a bývalý ředitel odboru odpadů MŽP pan Bohumil Beneš a také pořadatel semináře pan Pavel Novák, dlouholetý odborník v oblasti odpadového hospodářství.

Úvodem Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) zhodnotil výhody mechanicko-biologické úpravy odpadů (třídící zařízení) v širším kontextu odpadového hospodářství ČR, a to v návaznosti na očekávané změny související s tzv. Oběhovým balíčkem EU. Ivo Kropáček (Hnutí DUHA) zas komentoval nevhodně nastavený parametr výhřevnosti ve vyhlášce MŽP a skutečnost, že chybné nastavení nyní limituje výstavbu dalších potřebných třídících linek v ČR. Parametr výhřevnosti v novelizované vyhlášce obhajoval na semináři zástupce Ministerstva životního prostředí Vojtěch Pilnáček.

V rámci programu vystoupil rovněž Jaroslav Podlešák (Krajský úřad Karlovarského kraje) s legislativními úskalími při povolování konkrétního MBÚ a rovněž s aspekty povolovacího řízení konkrétního zařízení Sokolovské uhelné. Otakar Rýdl prezentoval energetické využití tuhých alternativních paliv (TAP). Další podrobnosti ZDE.

AVÍZO: Mohou být MBÚ relevantními technologiemi pro odklon SKO od skládkování za stávajících legislativních a tržních podmínek v ČR? Tak tuto otázku redakce Odpadového fóra položila všem stakeholderům, odpovědi najdete v lednovém čísle časopisu, které právě pro Vás připravujeme.

Zdroj: ČAOH

Ode dneška do středy 6. prosince 2017 probíhá v Keni 3. Environmentální shromáždění OSN (United Nations Environment Assembly, UNEA). Ministři životního prostředí se zde schází, aby dospěli k dohodě, jak co nejúčinněji bojovat se světovým znečištěním.

Hlavním tématem UNEA-3, vrcholného orgánu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP [1]), je proto Planeta bez znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí. Toto téma dává i rámec rezolucím, které má shromáždění přijmout. Mezi nejdůležitější patří rezoluce o životním prostředí a zdraví, plastovém odpadu v mořích a oceánech nebo o půdě a znečištění ovzduší. Jejich znění je zatím předmětem pracovních jednání. ČR se na jejich vyjednávání podílela při přípravných jednáních, prioritní pro nás budou rezoluce o zdraví a životním prostředí, ovzduší a půdě.

Hlavním politickým výstupem shromáždění bude ministerská deklarace, která doposud nebyla na předchozích zasedáních kvůli neshodám nad jejím zněním přijata. Mezi její největší oponenty patří USA a Čína.

Zástupci východní Evropy se v dnešních ranních hodinách dohodli, že kandidátem na člena předsednictva UNEA na další období bude náměstek MŽP ČR Smrž. Členství v předsednictví znamená jedinečnou možnost utvářet a ovlivňovat témata globální ochrany životního prostředí, která má vliv zejména na EU a tím také na její členské státy. Kandidátem na předsedu UNEA s největší pravděpodobností i budoucím předsedou setkání v roce 2019 bude estonský ministr životního prostředí Siim Kiisler.

Poznámky:
[1] UNEP byl založen v r. 1972 Valným shromážděním OSN na základě doporučení první mezinárodní konference o lidském životním prostředí, jež se uskutečnila v červnu 1972 ve Stockholmu. Jeho úkolem je řídit a koordinovat akce na ochranu životního prostředí na globální a regionální úrovni. Pod záštitou UNEP rovněž fungují a sjednávají se důležité mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí. UNEP sídlí v keňském hlavním městě Nairobi v úřadovně OSN. UNEP je po světě zastoupen šesti regionálními kancelářemi. Regionální kancelář UNEP pro Evropu řídí JUDr. Jan Dusík, MSc., bývalý ministr životního prostředí ČR, který je v současnosti nejvýše postaveným občanem ČR v systému OSN. Na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v červnu 2012 v Riu de Janeiro (tzv. Rio+20) bylo rozhodnuto o dalším posílení role UNEP. Role UNEP jako globální autority mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí, která určuje hlavní směr globální environmentální politiky a podporuje implementaci environmentální dimenze udržitelného rozvoje v rámci systému OSN, byla významně posílena. Zásadní změnou bylo zavedení všeobecného členství v Řídící radě UNEP, a tím vytvoření UNEA, a zajištění stabilních, dostatečných a navýšených finančních zdrojů z řádného rozpočtu OSN a dobrovolných příspěvků.

[2] UNEA-3 představuje jediné globální fórum ministrů životního prostředí a svými jednáními stanovuje směr a náplň mezinárodní správy životního prostředí. Závěry tohoto globálního fóra významně ovlivňují politiky na regionální úrovni, v neposlední řadě také návrhy EU v rámci sdílené pravomoci v oblasti ochrany životního prostředí.
 

Podle Agentury životního prostředí (Environmental Agency – EA) Velká Británie do roku 2027 nesplní závazné požadavky na cílovou kvalitu vod. Již dříve James Bevan, výkonný ředitel agentury, řekl poslancům parlamentního výboru pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (EFRA), že nebudou splněny cíle stanovené rámcovou směrnicí o vodách.

Jak vyplývá z požadavků rámcové směrnice o vodách, veškeré řeky, jezera, ústí řek, pobřežní vody a podzemní vody měly být přitom do roku 2015 přivedeny do „dobrého“ ekologického stavu. Vzhledem k vysokým nákladům, technickým obtížím a pomalé revitalizaci již v minulosti EA uplatnila výjimky za účelem odložení účinnosti tohoto požadavku nejdříve do roku 2021 a posléze až do roku 2027. Veškeré povrchové vody by měly být do roku 2027 v souladu s uvedenou směrnicí taktéž v dobrém chemickém stavu, ale nyní je již jasné, že ani tento cíl nebude splněn.

Při nejnovějším hodnocení procento útvarů povrchových vod, které získaly vysoký nebo dobrý stav, kleslo z 24 % v roce 2011 na pouhých 16 % v roce 2016. Jedná se o pokles o čtyři procentní body od roku 2015, kdy 20 % vodních útvarů dosáhlo statusu vysokého nebo dobrého stavu vod. James Bevan taktéž uvedl, že již samotná definice dobrého ekologického stavu vod byla značně diskutabilní. Brexit se tak stává příležitostí znovu zhodnotit nastavené cíle a jejich hodnocení podle rámcové vodní směrnice, zda jejich rigidní plnění je ekonomicky opodstatněné a zároveň vede ke skutečnému zlepšení stavu vod. Jak ale zdůraznil, jakákoliv revize by neměla zhoršovat environmentální cíle či ochranu vod a konstatoval, že v obecném měřítku se kvalita vod zlepšuje.

Autor:  Ing. Ondřej Beneš, Ing. Filip Wanner

SOVAK ČR

Zdroj: SOVAk ČR

EurEau is the voice of Europe’s drinking water and waste water service operators. Our members provide water services to more than 400 million people and reflect the diverse private and public water service industry across Europe. We bring together national associations, representing water supply and waste water services in 29 EU and EFTA countries. EU accession countries have an observer status.

Škoda Auto investuje 214,5 milionu eur (zhruba 5,5 miliardy korun) do nové lakovny v Mladé Boleslavi. V nové lakovně bude firma realizovat řadu ekologických inovací, které budou významně minimalizovat dopady procesu lakování na životní prostředí. Vznikne 650 nových pracovních míst, celková kapacita lakoven automobilky vzroste o 600 na 2700 karoserií denně. Provoz bude zahájen v červnu 2019.

Základní kámen byl položen v pátek 1. prosince. Nová lakovna bude podle Škody jednou z nejmodernějších a nejekologičtějších v Evropě. "Stavba nové lakovny v Mladé Boleslavi je důležitou investicí do budoucnosti našeho podniku. Poptávka po vozech značky Škoda na celém světě stoupá a my kontinuálně pracujeme na zvyšování výrobních kapacit v našich stávajících závodech," uvedl člen představenstva společnosti Škoda Auto za oblast výroby a logistiky Michael Oeljeklaus.

Šetrnost provozu lakovny k životnímu prostředí definuje nová měřítka: nový aplikační proces výrazně snižuje spotřebu materiálu. Zbytkové částice barvy po lakování jsou absorbovány drceným vápencem – díky tomuto suchému odlučování nevzniká žádný odpad ve formě lakového kalu. Kromě toho se rekuperuje velká část procesního tepla. Recirkulace vzduchu umožňuje až osmdesátiprocentní úsporu energie.

Před několika dny společnost ŠKODA AUTO oznámila, že se ve výrobním závodě v Mladé Boleslavi budou od roku 2020 vyrábět modely s čistě elektrickým pohonem. Své ekologické aktivity česká automobilka zastřešuje ve své strategii ,GreenFuture‘. Investice, jako je lakovna šetrná k životnímu prostředí, jsou součástí GreenFactory, důležitého pilíře strategie udržitelného rozvoje společnosti ŠKODA AUTO. Jedním z hlavních cílů je snížení vlivu globální výroby automobilů na životní prostředí na polovinu v porovnání s rokem 2010.

Seznam poskytovatelů energetických služeb vede ministerstvo průmyslu a obchodu v souladu s §11, odst. 1p zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění. Údaje v seznamu obsahují následující údaje o firmách: obchodní název, identifikační číslo, adresu sídla, kontaktní údaje (telefonní číslo, e—mailová adresa, internetová adresa) a identifikaci druhu poskytovaných služeb.

Dokument ke stažení:

Seznam poskytovatelů energetických služeb k 30. 11. 2017

Zdroj: MPO

Vulkán Agung na indonéském ostrově Bali je součástí rozsáhlého sopečného řetězce, do něhož mj. patří vulkány Krakatau a Tambora, proslulé ničivými erupcemi v 19. století. Letošní erupce vulkánu Agung, která započala 21. listopadu, ukončila více než 50 let trvající období klidu po ničivém výbuchu v r. 1963, nejsilnějším v Indonésii ve 20. století. Od poloviny září 2017 vykazoval vulkán výrazně zvýšenou seismickou aktivitu. Obavy z možné erupce vedly místní úřady k evakuaci desítek tisíc obyvatel okolních vesnic. Vlastní erupce započala 21. 11. 2017 a dosud vedla k několikadennímu uzavření mezinárodního letiště na Bali.

Přednáška představí vulkán Agung v širším tektonickém kontextu, vrátí se k jeho erupci z r. 1963 a vysvětlí příčiny rozmanitosti záznamů seismické aktivity v uplynulých měsících. Posluchači se dále seznámí s obvyklými ničivými projevy sopečných erupcí, včetně jejich možných celoplanetárních důsledků, a se spolehlivými zdroji informací o aktuální vulkanické aktivitě. Přenášet bude ředitel Geofyzikálního ústavu AV ČR, dr. Aleš Špičák.

Přednáška se uskuteční již zítra 6. prosince 2017 od 17:00 hodin v Praze v prostorách Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1). Přednáška bude trvat cca 45 minut. Rezervujte si místo na adrese m.machackova@ig.cas.cz.

Podle nedávných výzkumů Spojených národů se asi třetina veškerého jídla, co lidé vyrobí pro konzumaci, nakonec vyhodí. Celkový objem jídla, které se na celém světě vyhazuje, činí asi 1,3 miliard tun ročně. Otázkou je, co s takovou spoustou odpadního jídla udělat. Je to komplexní problém se sociálním dopadem. Zajímavou možností je vyrobit z odpadního jídla biopalivo. Ruští vědci nedávno navrhli postup přeměny odpadního jídla na biopalivo procesem hydrotermálního zkapalnění. Jde o termální depolymerizaci, která se používá při přeměně mokré biomasy na palivo. Velkou předností je, že tento postup dovoluje vyrobit biopalivo přímo z neupravené biomasy jídla. To je velmi úsporné řešení, protože usušení biomasy před výrobou biopaliva bývá energeticky velice nákladné.

Zdroj: www.gate2biotech.cz

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. divize TŘEBÍČ nabízí možnost shlédnout funkční model úpravny vody. Model ukáže zájemcům, jak funguje typická úpravna podzemní vody a co vše se musí s vodou stát, než ze zdroje doteče ke spotřebiteli. Z kapacitních důvodů není možné provádět jednotlivé zájemce, ale pouze skupiny s minimálně deseti osobami. Prohlídka je vhodná zejména pro školní mládež a její součástí je krátký film „Cesta vody“. Exkurzi je možno dohodnout na mobilním telefonním čísle 737 339 628, pan Radek Čejka.

V sobotu večer zemřela po těžké nemoci ve věku 53 let předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová. Ritschelová byla do funkce předsedkyně úřadu jmenována 1. září 2010. Předtím Ritschelová působila jako rektorka univerzity Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ritschelová se během působení na ČSÚ zasadila o modernizaci tvorby statistik, včetně elektronizace sběru dat. Snížila celkovou administrativní zátěž v oblasti statistických zjišťování a zasazovala se o zvyšování statistické gramotnosti široké veřejnosti. Během vědecké kariéry se Ritschelová věnovala makroekonomickým aspektům v souvislosti s tvorbou a ochranou životního prostředí, environmentální ekonomii a podílela se na rozvoji národního statistického systému v oblasti životního prostředí. Účastnila se i misí OSN, například v Kosovu.

Novela stavebního zákona nabyde účinnosti 1. ledna příštího roku. O její prosazení se zasloužila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která na ní spolu s odborníky pracovala téměř tři roky. Stavební zákon patří do skupiny zákonů, které mají dopad na nejširší skupiny obyvatel. Každý stavebník, ať už se jedná o občana, který si chce na svém pozemku postavit domek, nebo stát budující dálnice, se s ním dostává do kontaktu. Jde o poměrně složitou a komplexní normu, což dokazuje i skutečnost, že spolu s novelou stavebního zákona byla schválena změna dalších 44 souvisejících zákonů. Hlavním smyslem novely bylo zejména zjednodušení a ulehčení povolování staveb i procesu jejich vlastní realizace. Celý článek najdete v rubrice Časopis Odpadové fórum ZDE

Čištění komunálních i průmyslových odpadních vod je doprovázeno produkcí celé řady druhů odpadů, se kterými musí každý provozovatel čistírny odpadních vod (ČOV) řádně nakládat podle platné legislativy. Samotný proces čištění odpadních vod lze rozdělit na několik na sebe navazujících procesů, během nichž vznikají jednotlivé druhy odpadů. První stupeň čištění odpadních vod spočívá v mechanickém předčištění, jehož úkolem je z odpadních vod odstranit co nejvíce dobře separovatelných znečišťujících materiálů a látek jako je štěrk, shrabky, písek, tuky, či primární kal vzniklý prostou sedimentací v usazovacích nádržích. Celý článek najdete v rubrice Časopis Odpadové fórum ZDE

Pražský magistrát začíná zvažovat, jakým způsobem by se daly omezit emise, které ve vltavském údolí produkuje lodní doprava. Informovala o tom radní pro infrastrukturu Jana Plamínková. U lodních motorů není na rozdíl od automobilů měření emisí povinné a lodě nepodléhají žádné kontrole. Na problém upozorňuje i Praha 5, která si u odborníků z ČVUT objednala měření emisí kolem plavební komory Smíchov.

"Doteď to nikdo neřešil a začíná to opravdu být lokální problém," uvedla radní. Magistrát v současnosti začíná analyzovat, jakým způsobem by mohl problém řešit. Podle Plamínkové v této fázi není jasné, jestli by se lodní motory mohly kontrolovat s využitím městské vyhlášky, nebo jestli Praha bude usilovat o změnu celostátní legislativy.

U týmu vědců pod vedením Michala Vojtíška z Fakulty strojní ČVUT si radnice Prahy 5 objednala měření emisí v okolí Janáčkova nábřeží. "Město by mělo uvažovat o tom, jak usměrňovat technický stav lodních motorů. A směřovat vývoj městské lodní dopravy k používání elektromotorů či hybridních motorů," uvedl starosta Prahy 5 Pavel Richter (TOP 09). Dodal, že výsledky, které bude radnice veřejně prezentovat 13. prosince, by mohly posloužit jako podnět pro zahájení širší debaty o dopadech tohoto druhu dopravy na životní prostředí.

Výsledky měření emisí v prostoru plavební komory Smíchov i kvality okolního ovzduší budou zveřejněny ve středu 13. prosince 2017 na mimořádném, veřejně přístupném společném zasedání Výborů územního rozvoje, životního prostředí a Komise dopravní MČ Praha 5, které se bude konat v budově Úřadu městské části Praha 5, Štefánikova 13-15, v sále zastupitelstva č. 603 od 18:00.

K měření emisí přímo za provozu využívá tým vědců unikátní metodu, kterou vyvinul sám Vojtíšek. Magistrát si touto metodou nedávno nechal provést měření, které má přibližně určit, kolik se v Praze pohybuje aut s odmontovaným filtrem pevných částic. Výsledky nyní Vojtíškův tým analyzuje.

Pražský magistrát o boji se znečištěním z dopravy mluví delší dobu. V minulosti se objevil návrh na takzvanou nízkoemisní zónu v oblasti vymezené zhruba vnitřním okruhem, kam by nemohly starší vozy s vyššími emisemi. Z plánu sešlo kvůli odporu některých městských částí. Nyní magistrát připravuje opatření pro období smogových situací. V případě nejhoršího stupně znečištění by podle návrhu nesměla do Prahy vjíždět vždy polovina osobních vozů, jejichž SPZ končí na sudou, nebo lichou číslici. Zákaz by měla i nákladní auta nad šest tun. V případě schválení by mohlo opatření vstoupit v platnost v únoru příštího roku. Návrhy se však nelíbí Středočeskému kraji.

Dnes byly oficiálně zveřejněny první snímky z družice Sentinel-5P, která mimo jiné zaznamenala snímaný oxid siřičitý z vulkanické erupce Mount Agung na Bali v Indonésii. Vedle detekce různých znečišťujících látek v ovzduší mise měří také aerosoly. Tyto plyny ovlivňují kvalitu ovzduší, mají tedy přímý dopad na naše zdraví a klimatické podmínky, ve kterých žijeme. Podívat se můžete zde.

Jeden z prvních listopadových snímků ze Sentinel-5P také prokazuje výskyt oxidu dusičitého nad Evropou, konkrétně vykazuje vysoké emise nad severní Itálií a nad západním Německem. Oxid dusičitý znečišťuje ovzduší především v důsledku spalování průmyslových fosilních paliv a silniční dopravy. Tento snímek, který zachycuje velkou část Evropy, dokazuje i šířku záběru Tropomi (nejmodernější vědecký přístroj mapující množství stopových plynů, jako jsou oxid dusičitý, ozon, formaldehyd, oxid siřičitý, metan, oxid uhelnatý a aerosoly), která je 2600 km.

Družice je schopna také mapovat atmosférický oxid uhelnatý po celém světě. Animace ukazuje vysokou úroveň této znečišťující látky ve vzduchu v částech Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Díky záběru 2600 km je umožněno mapovat celou planetu opakovaně každých 24 hodin, což přinese velmi cenná data pro vědecké účely.

Gestorem programu Copernicus v České republice je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy.

Letošní zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, které se konalo 20. – 24. listopadu symbolicky v kanadském Montrealu, si připomnělo 30 let od sjednání této mimořádně úspěšné mezinárodní smlouvy. Během slavnostního večera byla za přínos k úspěchům Montrealského protokolu oceněna také Česká republika.

Cílem Montrealského protokolu je přijímat a realizovat celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby tzv. „regulovaných látek“, které ozonovou vrstvu poškozují. Upravuje nakládání s téměř 100 druhů látek. Mezi nejvíce nebezpečné patří halony, tetrachlormethan, methylbromid (v ČR se nepoužívá od roku 2002), chlorfluoruhlovodíky (CFC) a hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC). Tyto látky se používají v řadě aplikací, např. v klimatizacích, chladicích zařízeních, aerosolech, pěnách i jiných výrobcích. Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která život na Zemi chrání před negativními účinky UV-záření.

Aby regulace látek poškozujících ozonovou vrstvu byla účinná, je nezbytné, aby závazky Montrealského protokolu naplňovalo co nejvíce zemí. A právě v tom spočívá mimořádný úspěch této mezinárodní smlouvy: již 197 zemí světa přistoupilo k protokolu a díky tomu ukazují výsledky vědeckého výzkumného panelu, že množství většiny regulovaných látek v atmosféře se snižuje a že se ozonová díra začíná scelovat.

Zatímco nad Antarktidou přístroje evidují každý rok významné poškození ozonové vrstvy, nad Arktidou je toto poškození obecně menší, ale více proměnlivé. Česká republika se při plnění Montrealského protokolu řídí evropským nařízením o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a jeho prováděcími nařízeními, jež stanovují ještě přísnější požadavky pro ochranu ozonové vrstvy než protokol, a dále zákonem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

V oblasti systematických pozorování ozonové vrstvy je světově uznávaná a využívaná práce českých vědců, pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu. Observatoře ČHMÚ v Praze-Libuši a Hradci Králové monitorují stav ozonové vrstvy nad územím ČR již více než třicet let. Kromě toho má ČHMÚ od roku 2010 umístěný Brewerův spektrofotometr také na argentinské stanici Marambio v oblasti Antarktického poloostrova. Data ze všech ozonometrických systémů ČHMÚ se společně s analytickými výstupy řadí ke špičkovým podkladům pro okamžité vyhodnocování stavu ozonové vrstvy.

Poslední změnu Montrealského protokolu, která byla přijata v Kigali v říjnu 2016, již schválil Parlament ČR a podepsal prezident republiky. Cílem této změny je omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků (látek HFC) používaných jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu. HFC působí jako silné skleníkové plyny, proto je potřeba jejich použití regulovat.

Více informací o Montrealském protokolu najdete zde a zde.

Neratovická společnost SPOLANA a.s. ukončila ve čtvrtek 30. listopadu provoz amalgámové elektrolýzy pro výrobu chloru a louhu sodného. Došlo tedy k úplnému ukončení používání rtuti ve výrobních provozech společnosti. Stalo se tak v souladu s českou i evropskou legislativou. Současně Spolana zahájila ve spolupráci s Krajským úřadem Středočeského Kraje a Ministerstvem životního prostředí proces následné ekologické sanace odstaveného provozu.

Spolana, která je od roku 2016 součástí skupiny Unipetrol, odstavením amalgámové elektrolýzy plní prováděcí rozhodnutí Evropské komise č. 2013/732/EU, kterým komise nařídila ukončení používání rtuťové elektrolýzy v zemích Evropské unie. Výroba polyvinylchloridu (PVC), který je základní surovinou pro výrobu široké řady produktů, například stavebních či textilních materiálů, a jehož je Spolana jediným výrobcem v České republice, ale zůstane zachována. „V průběhu letošního roku jsme dokončili přípravy na spuštění nového způsobu výroby PVC, na který plynule přecházíme, a to bez jakýchkoliv omezení majících vliv na kvalitu či bezpečnost.“ vysvětlil Karel Pavlíček, generální ředitel Spolany.

Chlór potřebný pro výrobu meziproduktu EDC, který byl doposud vyráběn rtuťovou elektrolýzou, je nahrazen přímým nákupem EDC. Plynulé pokračování výroby PVC je tak zajištěno v plné výrobní kapacitě. „Tato změna nezpůsobí nárůst vlakového provozu při dodávkách výrobních surovin, protože dojde pouze k jejich přeskupení,“ upozornil Karel Pavlíček

Příslušná část výrobního areálu, ve které byl provoz rtuťové technologie instalován, projde ekologickou sanací. Přípravy na sanaci na základě projektu schváleného Krajským úřadem Středočeského Kraje začínají ihned po ukončení výroby. „Celková investice do ukončení amalgámové elektrolýzy a provedení následných sanačních prací se pohybuje ve výši 160 milionů Kč. Sanace by měla být dokončena během následujících dvou let,“ popsal Karel Pavlíček.

Ukončení používání rtuti při výrobě je dalším významným krokem v pokračující ekologizaci výroby neratovické Spolany. „Spolana již dávno není ekologickým strašákem z minulého století. Dlouhodobě plníme veškeré emisní limity a do ochrany životního prostředí každoročně investujeme desítky milionů korun. V příštím roce zahájíme stavbu nového plynového energetického bloku, kterým v roce 2019 nahradíme stávající hnědouhelný. Tímto opatřením dále minimalizujeme dopady naší výrobní činnosti na životní prostředí,“ uzavřel Karel Pavlíček.

Spolana je aktivní v podpoře okolního životního prostředí. Ve spolupráci s neratovickou organizací Českého rybářského svazu již třetím rokem vypouští do Labe mladé kapry a ve spolupráci s neziskovou organizací ALKA Wildlife se stará o pár sokola stěhovavého hnízdícího v areálu Spolany. Okolí výrobního areálu a zejména dočišťovací nádrž je vyhledávaným útočištěm řady chráněných a ohrožených živočišných druhů. Čistotu areálu potvrzuje přítomnost vydry říční, čírky obecné nebo ledňáčka říčního, tedy živočichů vysoce citlivých na kvalitu životního prostředí.

Vychází nové číslo časopisu Odpadové fórum. Odpadové statistiky analyzujeme jak z pohledu ČSÚ, tak z pohledu Ministerstva životního prostředí. Velmi zajímavý pohled nabízí MŽP na oblast sběru elektroodpadů a ČIŽP představuje svou kontrolní činnost v oblasti nakládání s autovraky. Čím nová vláda České republiky může přispět k efektivnímu nakládání s druhotnými surovinami? Nad otázkou se zamyslel bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Polemizujeme nad náhradou glyfosátu. Tématem lednového čísla budou nebezpečné odpady.

Nad aktuálními problémy v oblasti sběru elektrozařízení se zamyslel Ladislav Trylč z odboru odpadů MŽP. Podíváme-li se na výsledky sběru elektrozařízení za poslední roky, je možné konstatovat, že si Česká republika rozhodně nevede špatně. V roce 2016 bylo dle výpočtu stanoveného příslušnou evropskou směrnicí sebráno 50,5 % všech elektrozařízení uvedených na trh. Zdá se tedy, že dosažení konečného cíle ve výši 65 % v roce 2021 bude při současném trendu nárůstu sběrů velmi jednoduché. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že vše funguje tak jak má, trend je zdravý, a není tedy důvod cokoliv měnit. Ale!

Ve srovnání s vyspělejšími státy západní Evropy se v České republice stále potýkáme s vysokou produkcí směsného odpadu. Jenže od roku 2024 začne platit zákaz skládkování směsného komunálního odpadu. Nezbyde nic jiného, než se pořádně naučit odpady třídit na znovu využitelné suroviny. Dobré příklady z praxe najdete v článku Milana Havla z organizace Arnika.

Kam s TKO po roce 2024?

Oběhové hospodářství nepřestavuje pro společnost FCC ČR žádné překvapení. Podle obchodního ředitele společnosti Petra Morávka, který byl tentokrát redakcí pozván k rozhovoru, je zapotřebí, aby ke splnění jakýchkoli cílů v odpadovém hospodářství existovala reálná možnost, kam vznikající toky odpadu umístit. Představuje to určitou soběstačnost, v rámci již fungujících nebo plánovaných technologií v ČR. Hlavní problém lze spatřit v absolutním nedostatku těchto kapacit.

Doporučení pro novou vládu

Pokud nakládáme s odpady „po staru“, tak se při skládkování odpadů zbavujeme cenných surovin i zdroje energií. V nakládání s tuhými komunálními odpady (TKO) je situace opravdu alarmující - zhruba polovina TKO je v České republice skládkována. Nakládání s odpady je obrovský byznys, jen v oblasti tuhých komunálních odpadů je kvalifikovaný odhad, že roční zisk firem v oblasti skládkování je zhruba 2,5 miliardy korun. Co je nyní pro Českou republiku v tomto ohledu nejdůležitější? Nad tímto tématem se zamyslel bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvat.

Kontroverzní glyfosát

Členské státy EU si v pondělí v tzv. odvolací komisi odhlasovaly návrh Evropské komise prodloužit povolení glyfosátu na pět let bez dalších omezení, a to navzdory doporučení Evropského parlamentu. Glyfosát se tak bude dál moci používat jak v zemědělství na likvidaci plevele a dosoušení plodin, tak na veřejných prostranstvích. Nicméně! Účinná látka používaná v přípravcích na odstraňování plevele je kontroverzní z pohledu vhodné alternativy i nejednoznačností týkajících se nebezpečných vlastností. V rozsáhlé polemice se tedy ptáme „Existuje za glyfosát plnohodnotná náhrada?“ Na otázku nám odpovědělo MZe, SOVAK ČR, Hnutí duha, europoslanec Pavel Poc, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Zemědělský svaz ČR.

Udržitelný rozvoj

Globalizace a mezinárodní obchod během posledních dvou dekád přispěly k významné redukci světové chudoby. Lidstvo však čelí dalším problémům, jako je změna klimatu, degradace životního prostředí a růst nerovností mezi regiony. Obchodní politika zde může hrát zásadní roli. Nad tématem udržitelného rozvoje v obchodních dohodách EU se zamýšlí Kateřina Hradílková z MPO.

Autovraky

Kontroly autovrakovišť jsou jednou z problematik, kterými se Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zabývá v oblasti odpadového hospodářství. ČIŽP provedla v roce 2016 v celé oblasti odpadového hospodářství celkem 3261 kontrol, z čehož bylo 631 provedeno na základě podnětů. V oblasti autovrakovišť zkontrolovali inspektoři oddělení odpadového hospodářství (OOH) celkem 90 provozoven, z toho 29 na základě podnětů.

PŘEDPLATNÉ / CENÍK INZERCE