Po úterním obsazení míst v odborných výborech Poslanecké sněmovny se včera výbory poprvé sešly a volily své předsedy. Hospodářský výbor povede předseda poslanců SPD Radim Fiala a výbor pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Potvrzení předsedů výborů mají poslanci na programu dnes. Avizujeme, že se můžete těšit na pohled paní Balcarové na životní prostředí v lednovém vydání časopisu Odpadové fórum.

Dana Balcarová pochází z Pardubic, od roku 1979 žije v Praze. Vystudovala SPŠE a Informatiku na VŠE Praha. Studovala Ekonomii životního prostředí na VŠE Praha a současně mezioborový předmět Globalizace a globální problémy na UK Praha. Prošla několika firmami, kde se na manažerské úrovni věnovala informačním systémům a databázím (Lidové noviny, Česká inspekce životního prostředí, SCIO, Hestia, o.s. …). Je živnostník v oblasti zpracování dat a pořadatelství enviromentálních osvětových akcí (Mikroklima, Den Země, Neděle bez auta …). Je místopředsedkyní iniciativy Krocan působícím na Praze 9, kde se věnuje ochraně zeleně, územnímu rozvoji a pořádání občanských akcí.

V komunálních volbách 2014 byla zvolena do zastupitelstva MČ Prahy 9, kde pracuje ve Finančním výboru, Komisi rozvoje území a Komisi ŽP a dopravy.

Dana Balcarová je členkou Republikového výboru České pirátské strany a garantkou programového bodu životního prostředí pro volby do PSP. Hlavním mottem programového bodu ŽP je „Šetrně k lidem – šetrně k přírodě“. Piráti staví politiku životního prostředí na přirozené motivaci, inovaci, respektu k přírodě a účasti veřejnosti. Uvědomují si význam kvality půdy, vody, vzduchu a života ve městech a obcích. Podpoří recyklaci odpadů a naopak chtějí postihovat negativní externality a zastavit nesmyslné dotace.

Přehled předsedů sněmovních výborů:

Od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě sice uběhlo více než šest let. Odborníci nyní řeší, jak naložit s milionem tun radioaktivní vody, která při havárii unikla. Ti se přiklánějí k jednoduchému řešení - radioaktivní vodu po částech vylít do Tichého oceánu. Voda byla již zbavena většiny radioaktivních prvků až na tritium, které je v malých dávkách neškodné. Dalším navrhovaným řešením je vyčkat do roku 2023, kdy bude množství tritia oproti dnešku poloviční. Nabízí se také radioaktivní vodu před vypuštěním výrazně zředit. Více ZDE

Zdroj: EURO

Indonéská firma s názvem Evoware si předsevzala nelehký cíl - chce zabránit znečišťování životního prostředí plasty, které se rozkládají dlouhé roky. Všechny jejich výrobky jsou proto vyrobeny z mořských řas a po použití se ještě ke všemu dají sníst. V jejich nabídce jsou například skleničky či kornoutky na zmrzlinu. V plánu mají například rozpustné sáčky na kávu a koření. Než budou moci reálně konkurovat plastovým výrobkům, však ještě s největší pravděpodobností chvíli potrvá. Jejich produkty jsou totiž až pětkrát dražší než ty běžně prodejné.

Zdroj: Novinky.cz

Koncem listopadu byla ukončena veřejná konzultace k pilotnímu programu ověřování environmentálních technologií (ETV). Přestože zatím nejsou závěry známé, je možné mnohé usoudit z prezentací ze 3. zasedání Řídícího výboru, které se konalo dne 28. září 2017. Na fóru proběhla výměna názoru mezi 30ti do ETV angažovanými experty.

Poradenská společnost ICF, která se podílela na nezávislém hodnocení pilotního programu, informovala o některých svých zjištění. Z hodnocení vyplývá, že až pro 75 % technologií podrobených ETV to znamenalo zásadní zlepšení stávajících výrobků na trhu. Ověřovací orgány jsou hlavními propagátory ETV. V některých zemích (Francie, Dánsko) vznikl národní program na podporu ETV. Některé organizace předpokládají, že ETV se projeví v prodejnosti výrobků již po dvou letech. Téměř v 60 % respondentů předpokládá, že díky ETV se jejich produkt odliší od konkurence, pomůže produktu na nových trzích, zvýší reputaci organizací a zvýší akceptaci produktu zákazníky. Téměř 70 % organizací uvažuje o vstupu na zahraniční trhy mimo EU. Téměř 45 % z nich díky ETV kontaktoval klient a u dalších 22 % se takové jednání očekává v nejbližší době.

V České republice se ověřováním environmentálních technologií zabývá České ekologické manažerské centrum, z.s. Podrobnosti najdete na webu www.Tretiruka.cz ZDE.

Zástupce ADEME (Francie) se pochlubil národním systém podpory ETV v podobě každoročních výzev. Pro projekty ETV to znamená podporu až do výše 70 % uznatelných nákladů pro mikropodniky. Pro malé střední podniky je podpora ETV obsažena ve Francouzského investičního programu budoucnosti. Pro experiment ETV bylo vybráno 5 MSP, výsledky se očekávají v průběhu roku 2018. Pro zajímavost náklady na ověření se ve Francii pohybují v rozsahu 18.000 eur až do 45.000 eur.

Společnost Re-Match Turf Recycling získala ověření ETV pro umělý trávník vyráběný z recyklovaných plastů. ETV ověření jí pomáhá ve strategických záměrech. Ještě letos vybuduje dvě výrobny v USA a do roku 2020 společnost předpokládá vybudování dalších 10 výroben po celém světě. Produkce umělých trávníků má podle této společnosti značné environmentální přínosy.

Alber Fischer, výkonný ředitel společnosti Yellow&Blue Investment Management B.V. (Holandsko) se zaměřením na investice v oblasti čistých energetických technologií, diskutoval o přínosu ETV při jejich strategickém rozhodování o budoucích investičních záměrech.

ETV4WATER PROJECT
Článek ETV4WATER PROJECT informuje o použití ETV v oblasti ČOV. Realizátoři projektu se zaměřili na zvýšení energetické efektivnosti ČOV v Norsku (Aquateam COWI) a Polsku (Gdaňsk Water Foundation). Podle realizátorů je projekt obohatil o nové poznatky a prokázal vhodnost použití ETV v oblasti čištění městských odpadních vod. Projekt byl financován z Bilaterálního kooperačního fondu financovaného Norskem.

ETV „THE RIGHT FIT“ FOR NEW pv MODULE SAFETY PRODUCT
Všeobecně je známo, že při požárech fotovoltaických panelů je problematické jejich uhašení, protože jsou pod napětím a není tak jednoduché je v tomto stavu vypínat. Procesem ETV prošel produkt PVStop od australské společnosti Solar Developments. Jde o vodou ředitelný polymer, který se v případě požáru nastříká na panel. Podle ředitele Forana, polymer není hořlavý, odolává ohni a není vodivý ani nepoškozuje fotovoltaické panely. Tímto způsobem se panely odpojují od systému. Obnova procesu vyžaduje sloupnutí povlaku, který je likvidován jako ostatní odpadem.

Zpravodaj ke stažení - ZDE

Pětileté prodloužení licence glyfosátu v pondělí odhlasovali zástupci členských zemí EU v Odvolacím výboru Evropské komise. Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje návrhy na omezení použití této účinné látky. V současnosti analyzuje možnosti, jaké může v rámci evropských pravidel využít.

„I přes prodloužení licence chceme snižovat používání glyfosátu. Změny, které tomu pomohou, zapracujeme do nyní připravované aktualizace Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR. Z konkrétních opatření v úvahu připadá například úplný zákaz neprofesionálního využití glyfosátu nebo omezení četnosti aplikace na stejném pozemku,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jednou z variant omezení využití glyfosátu je úplný zákaz jeho používání jinak než jako herbicidu včetně jakékoliv předsklizňové aplikace. Zemědělci jej nyní používají pro tzv. desikaci, tedy předčasné ukončení vegetace před sklizní. „Předsklizňové aplikace mohou být problematické kvůli krátké časové lhůtě do sklizně, rezidua pesticidů se pak mohou objevovat v potravinovém řetězci. Případný zákaz by se ale musel vztahovat na všechny účinné látky používané k desikaci, jinak hrozí, že by se glyfosát nahrazoval látkami, které mohou znamenat ještě větší riziko,“ uvedl ministr Jurečka.

Další návrh omezení počítá s tím, že by glyfosát mohli aplikovat pouze proškolení profesionální pracovníci, kteří vedou evidenci jeho použití. MZe zvažuje i zákaz používání glyfosátu v intravilánu obcí a na místech navštěvovaných veřejností. V zemědělství by mohl být glyfosát využíván pouze cíleně na ohniska vytrvalých plevelů (pýr, pcháč a další) namísto plošné aplikace.

Za posledních 6 let se podařilo omezit používání pesticidů v ČR celkově o 8 %. U glyfosátu je loňská spotřeba v porovnání s rokem 2012 o zhruba 309 tisíc litrů (téměř o 30 %) menší.

Rozsáhlou polemiku na téma náhrady glyfosátu najdete v novém čísle časopisu Odpadové fórum, které vychází již koncem koncem týdne!

Svaz průmyslu a dopravy ČR nadefinoval ve svém programovém prohlášení oblasti, které pomohou vytvořit podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti českého hospodářství. Nechybí oblast životního prostředí, energetika nebo stavební legislativa. Svaz chce dostat českou ekonomiku mezi TOP 20 ekonomik ve světě v období pěti, šesti let.

Programové prohlášení vymezuje požadavky českého byznysu na zejména ve vztahu k vládě. Nová vláda musí zásadně posunout klíčové oblasti pro průmyslovou otevřenou ekonomiku, jako je infrastruktura, inovace, digitalizace, trh práce a vzdělávání. Ty představují základ pro posun struktury naší ekonomiky a tím i růst potenciálu a dlouhodobé konkurenceschopnosti ČR. Na definici klíčových oblastí programového prohlášení Svazu spolupracovalo přes 400 odborníků z firem pracujících v expertních týmech Svazu, odráží také zkušenosti Svazu z tripartity a dlouhodobého připomínkování české legislativy.

Česká republika je podle poslední zprávy Světové banky Doing Business 30. nejrozvinutější světovou ekonomikou a na 31. místě podle Indexu konkurenceschopnosti, který sleduje Světové ekonomické fórum. Bohužel v řadě dílčích ukazatelů, jako je třeba infrastruktura, je pozice ČR horší.

„Chceme navázat na naši jarní aktivitu, kdy jsme spolu s odborníky ze Svazu definovali priority pro další rozvoj české ekonomiky. Seznámili jsme s nimi před volbami všechny politické strany, které podle průzkumů měly šanci dostat se do poslanecké sněmovny. Stejně tak chceme obeznámit novou vládu s naším programovým prohlášením,“ objasňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Základním pravidlem u všech opatření na podporu ekonomického růstu musí být stabilita podnikatelského prostředí a vymahatelnost práva. Potřeba je tedy důsledně zrevidovat právní normy, omezit jejich počet a zjednodušit je. Při tvorbě nové legislativy nebo jejích úpravách je nutné dodržovat lhůty, nezapomínat na systém RIA a konzultovat novinky a změny s profesními subjekty.

„Nová opatření by ale rozhodně neměla zvyšovat administrativu nebo kontrolní činnost. Preferoval bych přístup – jestli chceš jeden nový zákon, zruš stávající dva,“ dodává k tomu prezident Svazu Jaroslav Hanák.

Zvýšení konkurenceschopnosti českého hospodářství může ČR dosáhnout pouze s vysoce kvalifikovanými lidmi. Jejich nedostatek představuje bariéru růstu a potřebné změny ekonomické struktury. Základní podmínkou je tedy soustředit se na kvalitní vzdělání a systém jeho financování. Musíme nastavit strukturu odborného vzdělávání na středních školách podle očekávaných potřeb trhu práce, rozšiřovat praxi žáků v reálném pracovním prostředí, tedy ve firmách či institucích. Na vysokých školách Svaz doporučuje podpořit vznik mezioborových programů a zajistit spolupráci s praktickou sférou.

„Současný trh práce je bezpochyby jednou z největších překážek růstu české ekonomiky. Situace, do které jsme se dostali je způsobena zejména absencí simulace vývoje trhu práce a nastavení podmínek, abychom mohli využít mobilitu pracovní síly. Věříme, že nová vláda bude uvažovat více strategicky. V opačném případě naši konkurenční výhodu využije některý z našich sousedů,“ komentuje Jan Rafaj, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průmysl nemůže dlouhodobě růst bez modernizace a inovací. Z toho důvodu je také nezbytná podpora aplikovaného výzkumu a vývoje. Pro tuto oblast je nejprve třeba zformulovat a schválit zákon o podpoře VaVaI, aby byla možná co nejširší spolupráce výzkumné a aplikační sféry.

Je nutné, aby vláda zajistila podmínky pro silného digitálního koordinátora s nadresortní kompetencí, který s plnou podporou vlády a premiéra a ve spolupráci se sociálními partnery zajistí rozvoj digitální ekonomiky. „Digitální technologie jsou stále větší součástí každodenní reality podniků ve všech průmyslových odvětvích. Vláda proto musí vytvořit vhodné podmínky pro další digitalizaci podniků. Komunikace státu s podniky musí probíhat jednoduše ideálně jedním kliknutím z pohodlí kanceláře. Podniky musí mít možnost sdílet potřebná data se státem pouze jednou a digitálně. Chceme, aby vláda konečně zavedla tyto základní stavební kameny rozvinuté elektronické komunikace podniků se státem. Základním předpokladem jakéhokoliv posunu v digitalizaci je efektivní koordinace digitálních agend, minimálně na úrovni náměstka přímo podřízeného předsedovi vlády. Pokud to vláda nezajistí, tak na to doplatí české firmy a my se budeme nadále propadat ve žebříčcích světové konkurenceschopnosti,“ upozorňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nutnou podmínkou pro zařazení České republiky do TOP 20 nejvyspělejších ekonomik světa je funkční dopravní infrastruktura. „S ohledem na výsledky posledních 25 let je nutné přijít se zásadní změnou organizace povolovacích procesů pro výstavbu kritické infrastruktury státu a přijmout zákon o liniových stavbách. Proces povolovacích řízení by měl být založený na principu jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí," doporučuje prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Vláda se musí zasadit i o dlouhodobě udržitelný a dostatečně diverzifikovaný energetický mix s minimálními požadavky na veřejnou podporu. Zároveň musí rozhodnout o vhodném investičním modelu a způsobu financování nových jaderných zdrojů a vytvořit příznivé prostředí pro realizaci energetických úspor.

„Nejhorší z variant pro českou energetiku je oddalovat rozhodnutí ohledně jádra. Taková situace nás nikam neposouvá. Rozhodnutí o jádru je rovněž klíčovým rozhodnutím o budoucí ceně energie pro spotřebitele, tedy o průmyslu, který je v ČR nesmírně intenzivní,“ doplňuje Rafaj.

Česká republika je zahraničně a proexportně orientovaná. „Je důležité, aby byla nová vláda aktivní v oblasti ekonomické diplomacie, nepřipustila jakékoli zpochybňování našeho členství v EU a dokázala v Bruselu účinně bojovat za naše národní zájmy,“ uzavírá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ SVAZU PRŮMYSLU PRO ROK 2018 ŘEŠÍ NÁSLEDUJÍCÍ OBLASTI:

• daně a pojistné

• digitální ekonomika, Průmysl 4.0

• doprava a dopravní infrastruktura

• energetika

• Evropská unie

• insolvence a exekuce

• investiční prostředí a podpora investic

• legislativní proces

• podpora exportu

• stavební legislativa

• výzkum, vývoj a inovace

• trh práce

• vzdělávání

• zdravotnictví

• životní prostředí
   

Módní návrhářka Stella McCartneyová a jachtařská rekordmanka a ekologická aktivistka Ellen MacArthurová vyzývají k boji proti plýtvání v textilním průmyslu. Podle studie zveřejněné nadací Ellen MacArthurové se kvůli vyhozeným oděvům, které nikdo prakticky nenosil, každý rok vyplýtvá 500 miliard dolarů (10,7 bilionu Kč). Přitom jen zlomek - necelé procento - se recykluje.

Množství kupovaného oblečení se podle studie za posledních 15 let zdvojnásobilo. Počet použití jednotlivých oděvů naproti tomu o 20 procent klesl.

Oblečení je každodenní nezbytností a pro mnohé i prostředkem k vyjádření individuality. Současný model "vzít-použít-vyhodit" má ale řadu negativních dopadů na životní prostředí a nese s sebou výrazné ztráty ekonomické, environmentální i společenské, uvádí zpráva nadace. Každou vteřinu přijde na skládku nebo do spalovny jeden celý nákladní vůz textilu.

Pokud se nic nezmění, pak do roku 2050 se módní průmysl bude na znečišťování světa podílet celou jednou čtvrtinou. Z oblečení se každý rok uvolní do oceánů půl milionu tun mikrovláken, což je ekvivalent více než 50 miliard plastových lahví. Mikrovlákna jsou s největší pravděpodobností neodstranitelná a mohou vstupovat do potravinového řetězce.

Nadace proto navrhuje, aby textilní firmy postupně přestaly používat potenciálně nebezpečné materiály a vytvořily bezpečnější varianty. Je na módních návrhářích, aby vytvořili novou vizi fungování celého spotřebního řetězce. Oblečení by mělo být navrženo tak, aby vydrželo déle, snadno se pronajímalo, prodávalo nebo recyklovalo. Nemělo by uvolňovat toxické látky a celkově znečišťovat životní prostředí. Při vytváření nové textilní ekonomiky je zapotřebí nalézat nové materiály a průkopnické podnikatelské modely, uvádí zpráva.

Proces, který si vyžádá bezprecedentní rozsah spolupráce, už podpořilo více než 40 vedoucích představitelů sektoru, včetně firem jako je H&M, Lenzing, Nike nebo C&A Foundation.

Mohlo by Vás zajímat:

Švédská elektrárna spaluje s uhlím neprodejné oblečení z řetězce H&M

Vláda na dnešním jednání schválila novelu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší týkající se motorových paliv. Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje na 1. července 2018. Vláda také schválila Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2016.

Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady 2015/652/EU, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a částečné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Směrnice Rady 2015/652/EU bude ve zbytku provedena novelou nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. V případě první z citovaných směrnic uplynul termín pro provedení transpozice dne 21. dubna 2017 a Evropská komise již reagovala na marné uplynutí tohoto termínu zahájením tzv. infringementového řízení. V případě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU bude transpozice dokončena právními předpisy v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, které je hlavním gestorem této směrnice.

Hlavní navržené změny:

• Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 a § 19a zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513/EU (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a tzv. pokročilá biopaliva, která jsou vyráběná z odpadů a nepotravinářské biomasy, např. biopaliva z řas, slámy, glycerolu, atd.).

• Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, se kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.

• Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20b, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzinu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí doklad o ušetřených emisích z těžby.

• Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kg, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 10 Kč.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Návrh prováděcích předpisů

Platné znění

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2016

Ke Zprávě Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil. I přes zvyšující se zátěž, způsobenou rostoucí ekonomikou a zlepšující se životní úrovní obyvatel, se vyprodukovalo méně odpadů, do řek se dostalo méně fosforu, zvětšily se lesní a zatravněné plochy pro udržení vody v krajině. Více se také využívala environmentálně příznivější železnice, a to jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Stejně jako v roce 2015, tak i vloni přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Jistou zátěž dále přinesly i rozkolísané hydrometeorologické podmínky související se změnou klimatu (průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než dlouhodobý normál 1961–1990). Zprávu je možné si stáhnout na konci článku.

Vybraná hlavní zjištění:

Odpady

• Celková produkce odpadů v období mezi lety 2014–2015, po dlouhodobé stagnaci, meziročně vzrostla v souvislosti s rozvojem stavební činnosti o 16,6 % na 37 338,3 tis. t. Od roku 2009 tak došlo k jejímu 15,7% zvýšení.

• V nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití odpadů, podíl materiálově využitých odpadů se meziročně 2014–2015 zvýšil ze 79,5 % na 83,2 % a mezi lety 2009–2015 z 72,5 % na 83,2 %. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je pak skládkování, podíl odpadů odstraněných skládkováním se však snižuje (meziročně 2014–2015 z 10,3 % na 8,6 % a od roku 2009 z 14,6 % na 8,6 % v roce 2015).

• V nakládání s komunálními odpady převažuje skládkování, podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním ale dlouhodobě klesá (meziročně 2014–2015 z 48,3 % na 47,4 % a od roku 2009 z 64,0 % na 47,4 % v roce 2015).

• Produkce obalových odpadů meziročně 2014–2015 vzrostla o 6,7 % na 1 087,8 tis. t a od roku 2009 se navýšila o 21,6 %. Současně však dochází i ke zvyšování míry recyklovaných odpadů z obalů (meziročně 2014–2015 z 73,0 % na 74,3 % a od roku 2009 z 68,8 % na 74,3 % v roce 2015).

• Zpětný odběr vybraných výrobků se spíše zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů (meziročně 2014 a 2015 o 17,8 % na 1,4 tis. t a od roku 2009 o 243,6 %).

Ovzduší

• Meziročně došlo v roce 2016 k poklesu emisí SO₂ o 12,8 % a emisí NO_x o 4,4 %. Produkce emisí TZL a VOC v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem stagnovala a navýšila se produkce emisí CO o 4,9 % a emisí NH₃ o 2,4 %. V období 2000–2016 nejvíce poklesly emise SO₂ o 52,0 %, NO_x o 46,0 %, emise VOC o 42,1 %, emise TZL o 37,0 %, emise CO o 25,7 % a emise NH₃ o 15,9 %.

• Emise všech sledovaných těžkých kovů mezi lety 2005 a 2015 poklesly, nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u emisí niklu o 58,2 % a olova o 47,9 %.

• V roce 2016 nebyly překročeny imisní limity pro benzen, nikl, kadmium a olovo na žádné ze sledovaných lokalit. Rovněž nebyl překročen imisní limit pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý.

• V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon.

Vodní hospodářství a jakost vody

• Celkové odběry (povrchové a podzemní) vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 % na 1 634,9 mil. m³. Oproti roku 2000 se odběry snížily o 9,4 %.

• Spotřeba vody v domácnostech se stabilizovala, v roce 2016 se spotřebovalo 88,5 l.obyv.^-1.den^-1, což je o 0,6 l.obyv.^-1.den^-1 více než v roce 2015. V porovnání s rokem 2000 se však spotřeba snížila o 17,6 %.

• V roce 2016 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vypouštěných odpadních vod o 4,9 % na 1 701,2 mil. m³.

• Meziročně došlo ke snížení objemu vypouštěného fosforu (P_celk.) o 6,4 % na 1 058 t a nerozpuštěných látek o 5,2 % na 9 417 t.

• V roce 2016 bylo 84,7 % obyvatel ČR připojeno na veřejnou kanalizaci, což je o 0,7 % více než v roce 2015 a o 13,2 % více než v roce 2000.

• V roce 2016 bylo v ČR provozováno celkem 2 554 čistíren odpadních vod, což je o 2,4 % více než v roce 2015 a 2,1krát více než v roce 2002. Počet ČOV s terciárním stupněm čištění v roce 2016 činil 1 382, což je o 6,0 % více než v roce 2015 a 2,8krát více než v roce 2002.

• Dle souhrnného hodnocení základních ukazatelů sledovaných podle ČSN 75 7221 je jakost vody ve sledovaných tocích ČR uspokojivá, ale stále je velká část toků hodnocena III. třídou (znečištěná voda) a horší.

• V porovnání s rokem 2000 došlo v roce 2016 ve vodních tocích na sledovaných profilech k významnému poklesu koncentrace u N-NH₄⁺ (o 64,2 %), fosforu (o 41,9 %) a BSK₅ (o 24,6 %). Meziročně poklesla zejména koncentrace chlorofylu (o 19,1 %).

• Zlepšila se jakost koupacích vod na sledovaných lokalitách. V roce 2016 mělo 138 lokalit vodu vhodnou ke koupání (tj. 53,5 %, což je o 23,2 % více než v roce 2015).

• U řady vzorků podzemních vod bylo zjištěno znečištění, a to zejména amonnými ionty (11,8 % vzorků nadlimitních), dusičnany (10,6 % vzorků nadlimitních) a pesticidy a jejich metabolity (28,2 % vzorků překročilo limit pro ukazatel suma pesticidů)

Průmysl a energetika

• V období 2000–2016 poklesla celková těžba v ČR o 25,1 %, meziročně pak o 3,4 %. Plocha území ČR ovlivněná těžbou se každoročně snižuje, naopak narůstá množství rekultivovaných ploch. V roce 2001 činily nerekultivované plochy 825 km², v roce 2015 již 550 km². Do roku 2016 se výměra nerekultivovaných ploch ještě snížila na 538 km².

• Průmyslová produkce v roce 2016 meziročně vzrostla o 3,5 %.

• V období 2010–2015 se snížila konečná spotřeba energie z 1 058,0 PJ na 1010,2 PJ, meziročně však byl zaznamenán její mírný nárůst (o 2,8 %).

• Energetická náročnost hospodářství ČR má klesající trend, od roku 2010 nastal její celkový pokles o 13,6 %. Nejvýznamnější podíl na energetické náročnosti hospodářství zaujímá sektor dopravy, zemědělství a průmyslu.

• V ČR v roce 2016 převažovalo pro vytápění domácností centrální zásobování teplem (35,7 %) a vytápění zemním plynem (34,8 %). Vytápění pevnými palivy neklesá (15,0 %).

• Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 se na celkových emisích PM₁₀ vytápění domácností podílelo 36,4 %, na celkových emisích B(a)P dokonce 97,3 %.

• Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %. Polovina elektrické energie se v ČR vyrábí z uhlí (50,4 %), dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %), ostatní paliva či zdroje se pak podílejí minimálně.

• Zahraniční obchod s elektřinou měl i v roce 2016 exportní charakter. Saldo vývozu a dovozu za celý rok činilo 11,0 TWh, což odpovídá 12,3 % celkově vyrobeného množství elektrické energie v ČR.

• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Komentář MŽP:

VODA

Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje. Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo dříve. MŽP nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod.

Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 %, což bylo dáno především výkyvy počasí.

Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 %. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod.

Ve srovnání s rokem 2015 bylo v roce 2016 připojeno na veřejnou kanalizaci 84,7 % obyvatel ČR (nárůst o 0,5 p.b.), provozováno bylo 2 554 čistíren odpadních vod (nárůst o 2,4 %). Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o 6 % (na 1 382).

OVZDUŠÍ

Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění – doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. se na celkových emisích suspendovaných částic PM10 podílelo vytápění domácností ze 36,4 %, na emisích karcinogenního B(a)P dokonce z 97,3 %.

MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v 8 obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.

V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon (u PM10 a PM2,5 se jedná především o Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj). Na čtyřech dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit pro NO2.

Meziročně došlo k poklesu emisí SO2 o 12,8 % a emisí NOx o 4,4 %, a to především díky postupnému zpřísnění emisních limitů u velkých průmyslových zdrojů, dále klesly i emise VOC, TZL a CO. U těžkých kovů nejvíce klesají emise niklu a olova, mezi jejichž hlavní zdroje patřily silniční doprava, veřejná energetika a výroba tepla.

PŮDA

Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů (o 0,3 %), což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 % (tj. o cca 10 ha denně).

Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy. Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015, která by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných ploch.

Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 %). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4 243 subjektů, což je o 3,6 % více než v roce 2015.

PŘÍRODA

Trendy vývoje ptačích populací jsou významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. K nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou, především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy.

Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 %, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 %.

Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23,0 % plochy ČR.

LESY

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1 380 ha a plocha lesa tak činila 33,0 % území. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů. V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích a aktuálně především projevem změny klimatu (vlivem sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působením podkorního hmyzu a houbových chorob. V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vysočiny, což se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Uvedená data potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, která jsou zaměřena především na pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy (omezování holosečí), využívání stanovištně vhodných dřevin (náhrada smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí) a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 % z celkové plochy lesa.

DOPRAVA

Meziročně narostl výkon osobní dopravy o 4,5 %. Veřejná osobní doprava v ČR se v roce 2016 na výkonech osobní dopravy (vyjma letecké) podílela jednou třetinou.

Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek z dopravy u NOx, VOC a CO, rostou však emise skleníkových plynů z dopravy CO2 a N2O (meziroční nárůst o 4,1 %, resp. o 4,4 %), což je dáno růstem spotřeby paliv a energií v dopravě. Současně také rostou emise PAH (meziročně o 4,3 %). Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. dosáhl 6,5 %. Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020, tak zatím plněn není. MŽP proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility.

V roce 2016 se zvýšil přepravní výkon environmentálně příznivější železnice v nákladní i osobní dopravě o 6,6 %.

ENERGIE a VYTÁPĚNÍ

Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %, polovinu její produkce (50,4 %) vyrobily parní elektrárny na pevná paliva, které spalují zejména uhlí.

Dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Vyšší výroba energie z parních elektráren na pevná paliva kompenzovala především odstávky v jaderných elektrárnách, např. výroba v JE Dukovany byla vloni nejnižší od roku 1988. Letošní rok 2017 má být posledním rokem s několikaměsíční odstávkou některých bloků, v roce 2018 tak lze počítat opět s nárůstem podílu jádra na výrobě elektřiny na úkor uhlí.

SPOTŘEBA a ODPADY

Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství i domácností. Přesto, že v roce 2016 vzrostla průmyslová produkce o 3,5 %, klesla výroba elektrické energie i konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem poklesu stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky. Ale u komunálních odpadů jsme dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky (více zde.)

Produkce obalových odpadů meziročně 2015–2016 vzrostla o 5,7 % na 1 149,8 tis. t a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend.

Současně se ale zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití, meziročně 2015–2016 ze 74,3 % na 75,3 %. Legislativní změny přijaté v roce 2017 jako např. zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu.

Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů. Úroveň jejich zpětného odběru se meziročně 2015–2016 zvýšila z 36,3 % na 52,0 % a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. Minimální cíl úrovně sběru pro přenosné baterie a akumulátory je od roku 2016 stanoven na 45 %, v případě elektrozařízení je cílovou hodnotou 40 % od roku 2016, resp. minimálně 65 % od roku 2021.

FINANCE

Nejvíce prostředků dlouhodobě míří do oblasti ochrany vody, resp. nakládání s odpadními vodami, dále do oblasti nakládání s odpady a do oblasti ochrany ovzduší a klimatu v podobě realizace programů zaměřených např. na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. (Více k bilanci dotací do životního prostředí najdete na zde).

V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl, a to z důvodu ukončení programového období původního OPŽP 2007–2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014–2020 s nižší finanční alokací.

Dokument ke stažení:

Zpráva o životním prostředí v ČR za rok 2016 (PDF, 11 MB)

Cena elektrické energie pro domácnosti v rámci členských států Evropské unie mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 mírně klesla (-0,5 %). Cena za 100 kWh činila v průměru 20,4 EUR za 100 kWh. Ceny se pohybovaly v rozmezí pod 10 EUR na 100 kWh v Bulharsku a více jak 30 EUR na 100 kWh v Dánsku a Německu.  Ceny plynu se ceny snížily v průměru o 6,3 % na 5,8 EUR za 100 kWh. Mezi členskými státy EU se cena pohybovala od 3,5 EUR za 100 kWh v Rumunsku, tak i v Bulharsku, a mírně nad 8 EUR za 100 kWh v Dánsku a 12 EUR za 100 kWh ve Švédsku. V České republice se cena elektrické energie zvýšila o 0,3 %, naproti tomu se cena plynu snížila o 6,6 %. Další podrobnosti ZDE

CENIA, česká informační agentura životního prostředí zveřejnila informaci, že byl vydán aktualizovaný datový standard pro ohlašování přepravy nebezpečných odpadů včetně dokumentace WSDL. Zároveň je možné prostřednictvím EnviHELP požádat o přístup k testovací webové službě pro napojení systémů 3. stran - do předmětu, prosím, uveďte „Testovací WS SEPNO“.

Energetický regulační úřad informuje účastníky trhu s elektřinou, že sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví elektroenergetiky dle § 17d odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (energetický zákon) se řídí nařízením vlády č. 392/2015 Sb., o stanovení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.

Ke dni vydání této informace sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví elektroenergetiky činí 2,39 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu. Celková cena za činnosti operátora trhu ke dni vydání této informace dle bodu (6.2.) cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2017 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a další regulované ceny, tedy činí 5,40 Kč/odběrné místo/měsíc.

Memorandum ERÚ a ÚOHS

V červenci tohoto roku došlo ke změně zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví novelou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Zákon byl vydán ve Sbírce zákonů a nabyl účinnosti dne 1. 11. 2017. V zákoně je dána povinnost provozovatelům vodovodů předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení provozní řád vodovodu, který zohlední zejména zpracované posouzení rizik a bude zahrnovat monitorovací program (§ 3c zákona č. 373/2011 Sb., část druhá).

Zákon dále uvádí Čl. IV Přechodná ustanovení:

 „Osoby, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona osobami uvedenými v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předloží návrh provozního řádu podle § 3c odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nejpozději do 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

SOVAK ČR učinil na základě znění právních předpisů následující závěr:

Do doby zpracování a schválení „upraveného“ provozního řádu včetně monitorovacího programu a posouzení rizik se při kontrole jakosti vody bude postupovat podle stávajících právních předpisů.

V tomto smyslu SOVAK ČR vznesl dotaz na Ministerstvo zdravotnictví, které v odpovědi hlavní hygieničky ČR Mgr. Evy Gottwaldové ze dne 24. 11. 2017 SOVAK ČR plně podpořil. Výše uvedený chybějící dovětek bude při nejbližší novele zákona o ochraně veřejného zdraví doplněn. Podle sdělení hlavní hygieničky ČR toto přechodné období neplatí pro provozovatele, kteří zahájili činnost po 1. 11. 2017.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR

Velké investice ve střední Evropě ocelářský koncern ArcelorMittal odkládá kvůli nejistotě ohledně fungování trhu s emisními povolenkami.

Projekt výstavby nové ocelárny v ostravské huti ArcelorMittal se odkládá přinejmenším o několik let. Původně chtěl koncern rozhodnout o několikamiliardové investici do moravské ocelárny se dvěma kyslíkovými konvertory na přelomu let 2015 a 2016. „Investici pořád vyhodnocujeme. I tak ale v příštích dvou letech očekáváme v Ostravě další růst produkce. Loni jsme tam investovali 45 milionů eur,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci generální ředitel ArcelorMittal Europe Aditya Mittal.

Klíčový pro schvalování velkých investic do hutí ve střední Evropě bude dopad reformy trhu s emisními povolenkami po roce 2020. Na té se v listopadu dohodli europoslanci se zástupci členských států. „Musíme nejdříve zjistit, jak bude systém fungovat. Podle ceny povolenek by se mohly v budoucnu náklady na emise CO2 podílet na ceně oceli z pěti až deseti procent. To by při stávajících maržích znamenalo, že bychom přišli o zisk,“ vysvětlil Mittal.

Ostravská huť přitom není jediná, kdo na verdikt o významné investici čeká. Polské huti Dabrowa Gornicza koncern slibuje rekonstrukci vysoké pece. Z Mittalových slov vyplývá, že o miliardové investici se bude ochoten bavit nejdříve za pět let.

Evropská ocelářská asociace Eurofer upozorňuje, že přijatá reforma trhu s povolenkami nechrání evropské oceláře před ztrátou globální konkurenceschopnosti. Do Evropy se dováží ocel, jejíž cena neobsahuje náklady na emise skleníkových plynů. „Proto by mělo vzniknout vyrovnávací clo, které tento rozdíl mezi evropskou a dováženou ocelí smaže,“ navrhuje Mittal. Na tunu oceli v průměru v Evropě připadá 1,6 tuny oxidu uhličitého. Pokud by dovážená ocel měla podíl CO2 například 2,5 tuny, měl by se rozdíl podle Mittala zdanit. Eurofer zatím tak radikální ve svých požadavcích ale není.

Právníci se zatím neshodnou, jestli by takové dodatečné clo neporušovalo pravidla Světové obchodní organizace. Část expertů soudí, že pokud by clo nediskriminovalo jen některé zahraniční producenty, mělo by před WTO obstát. Také by se ale pravděpodobně musel změnit pohled WTO na definici výrobku, protože stejný výrobek z různých hutí by se lišil množstvím CO2 vypuštěného při jeho výrobě. Stejné výrobky by pak byly zatíženy různým clem.

Čtěte také:

ArcelorMittal odrazují od nové ocelárny v Ostravě nízké ceny oceli. Proti dotovanému zboží z Číny nemáme šanci, říká finanční ředitel (28.11.2017, iHNED.cz)

Zdroj: E15

Ekologicky zaměření kutilové, které nebaví stále někam nosit a vozit plastový odpad, mají alternativu. Mohou se zapojit do celosvětové komunity Precious Plastic. Založil ji nizozemský designér Dave Hakkenson. Na stránkách www.preciousplastic.com jsou volně ke stažení detailní návody na výrobu čtyř jednoduchých recyklačních strojů. Na nich rozemelete podle rad různé plasty a můžete si vyrobit třeba květináče, misky, rukojeti nožů, obaly na telefon, nábytkové úchytky, dlaždice či hodiny. Stáhnout si lze i nálepky na skladovací nádoby. Najdete tu rovněž kontakty na konstruktéry, kteří pomohou s výrobou.

Zdroj: https://hobby.idnes.cz

Společnosti Airbus, Siemens a Rolls-Royce plánují společně vyvinout hybridní elektrický letecký motor. První komerční letadlo s kombinací elektrického a tří konvenčních tryskových motorů chtějí poprvé otestovat v roce 2020. Koncern Siemens sestrojí v Mnichově elektromotor s polovičním výkonem dva megawatty oproti tradičnímu pohonu. Výrobce motorů Rolls-Royce dodá plynovou turbínu, která bude instalována v trupu letadla a bude vyrábět elektřinu pro elektromotor. Výrobce letadel Airbus bude zodpovídat za integraci systémů. Projekt s názvem E-Fan X poslouží podle šéfů firem jako základ pro leteckou přepravu budoucnosti. První let proběhne ve francouzském Toulouse.

Elektrický tahač Semi, který nedávno představila společnost Tesla, spotřebuje na jedno nabití stejné množství energie jako téměř 4000 domácností. K tomuto závěru dospěla přední poradenská firma Aurora Energy Research, čímž značně zpochybnila životaschopnost projektu a poukázala na problém elektromobilů vůbec, napsal list Financial Times.

Vůz Semi podle Tesly může po 30 minutách dobíjení u jejích megadobíjecích stanic ujet 643 kilometrů. Na to spotřebuje kolem 1600 kilowattů, což se rovná spotřebě tří až čtyř tisíc domácností. Na tiskové konferenci v Londýně to uvedl šéf poradenské firmy John Feddersen. Instituci Aurora Energy Research založila v roce 2013 skupina profesorů Oxfordské univerzity.

Tesla odmítla kalkulace komentovat. Tahače chce dodávat na trh od roku 2019, kdy začne s instalacemi megadobíjecích stanic ale zatím neuvedla.

John Feddersen použil příklad Tesly, aby upozornil na nutnost širší diskuse o infrastruktuře, jakou bude třeba vybudovat v souvislosti z rozvojem elektromobilů. "Existují chytré i hloupé způsoby, jak tyto kapacity začlenit do systému, každopádně plná elektrifikace silniční dopravy bude potřebovat velké množství nové infrastruktury," řekl v rozhovoru s Financial Times.

Další odborníci poukazují na fakt, že nabití kamionu za půl hodiny vyžaduje technologii, jaká v současné době neexistuje. I ty nejrychlejší dobíjecí stanice mají výkon jen asi 450 kilowattů.

Zdroj: ČTK