Na konci roku 2016 bylo na světě v provozu celkem 447 energetických reaktorů s celkovou kapacitou 391,4 GWe, přičemž dalších 60 reaktorů o celkové kapacitě 64,5 GWe je ve výstavbě. Celosvětový instalovaný výkon jaderných elektráren tak v minulém roce mírně vzrostl. Pro porovnání na konci roku 2015 bylo na světě v provozu 439 reaktorů s celkovou kapacitou 382,6 GWe. V roce 2016 bylo zprovozněno deset nových jaderných reaktorů s celkovou kapacitou 9 479 MWe z toho 5 v Číně. Během minulého roku začala výstavba tří velkých jaderných projektů, zatímco tři jaderné bloky byly vyřazeny z provozu. Kromě toho v minulém roce Čína začala realizovat projekt plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 60 MWe. Závěr vyplývá z dat asociace World Nuclear Association. Podrobnosti ZDE

Zdroj: Atominfo.cz

Na francouzském pobřeží byl otevřen nový terminál na zkapalněný plyn. Nový terminál ve městě Dunkerque je schopen přečerpat 13 miliard metrů krychlových plynu ročně. Tento objem představuje asi 20 procent roční poptávky po plynu ve Francii a Belgii. Pro Francii jde už o čtvrtý LNG terminál. K České republice je nejblíž LNG terminál v polském Svinoústí, který dokáže přečerpat asi 5 miliard metrů krychlových ročně. Připlouvají do něj lodě s plynem třeba z Íránu, Kataru či Saúdské Arábie.

Zdroj: EURO

Státní energetická inspekce odhalila při kontrolách více než 300 solárních elektráren, které vykazovaly vyšší produkci elektřiny, než je podle fyzikálních zákonů možné. Jejich majitelé tak neoprávněně dostali zaplaceno za vyšší množství dotované elektřiny, než kolik mohli vyrobit.

Inspekce za to rozdala pokuty v celkové výši téměř pět milionů korun. Většina pokutovaných jsou majitelé nejmenších elektráren, často instalovaných na střechách rodinných domů. Způsobená škoda, a tedy i sankce byly proto relativně nízké. Přes sto tisíc korun muselo uhradit jen osm výrobců, většina ostatních vyvázla s pokutou do deseti tisíc.

I když se řada majitelů pokoušela navýšit výrobu instalací dodatečných nelicencovaných panelů, inspekce připouští, že ne ve všech případech muselo jít o záměrný podvod.

Většina případů měla mnohem jednodušší vysvětlení. Oblíbeným trikem je instalace více panelů, než na kolik má elektrárna licencovaný výkon, eventuálně panelů s vyšším nominálním výkonem. V řadě případů provozovatelé elektráren také pouze chybně přepsali údaje z elektroměru. Nemálo problémů pokutovaným také způsobily nekvalitní elektroměry.

Inspekce vycházela z metodiky Českého vysokého učení technického (ČVUT). Ta stanovila, kolik je schopná elektrárna na daném území republiky podle míry slunečního záření vyrobit elektřiny.

Zdroj: MF DNES

S Novým rokem přicházejí i novoroční předsevzetí, která nemusejí zlepšit pouze náš osobní život, ale i život v našem okolí.  Agentura STEM/MARK se rozhodla zjistit, jestli Češi třídí odpad, případně který více a který méně, identifikovat bariéry, které nám v třídění odpadu brání, a stupeň (ne)znalosti správných způsobů třídění. Přemýšlíme vůbec o tom, jak ve svém každodenním životě ovlivňujeme životní prostředí?

Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (78 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45-60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam. To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je častěji patrná u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

Většina lidí třídí tři základní typy odpadu (plast, papír a sklo), méně než polovina pak nápojové kartony a jedna třetina ještě kov a rostlinný odpad. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znesnadňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí a nízké informovanosti o správném třídění odpadu. Ženy zmiňují i problém s nedostatkem místa a považují za neestetické mít v domácnosti více košů na tříděný odpad.

Výzkum agentury STEM/MARK porovnával i deklarovanou a skutečnou znalost – jakým způsobem správně třídit odpad. Nejčastěji lidé svou znalost hodnotili jako střední (57 %) nebo vysokou (35 %). I skutečná znalost, kde lidé rozeznávali barvy jednotlivých základních kontejnerů (plast, sklo a papír) je vysoká (79 % lidí označilo správně všechny tři barvy).

Znalost ale není všechno – důležitá je i ochota. Polovina lidí uvedla, že je ochotna ujít se tříděným odpadem ke kontejneru vzdálenost do sta metrů. Méně než polovina pak vzdálenost do 500 metrů. Delší vzdálenost než 500 metrů už jen necelá desetina lidí. Ochota či motivace klesá také kvůli nedůvěře k dalšímu nakládání s tříděným odpadem. K tomu jeden ilustrující citát: „Nakonec stejně přijede auto a vysype vše dohromady, takže si kolikrát říkám, že to opravdu nemá cenu třídit.“

Z výpovědí internetové populace je cítit určitá apatie. Na otázku – jak zlepšit situaci nakládání s odpadem, nepřišla více než polovina lidí s žádným nápadem. Necelá jedna pětina se pak domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení. Pouze jedna třetina lidí se totiž domnívá, že počet kontejnerů je plně dostačující. Část lidí (14 %) se domnívá, že zlepšení situace může spíše napomoci větší informovanost a finanční motivace lidí, kteří třídí odpad poctivě.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 59 let.

Zdroj: agenturyaSTEM/MARK

Principy regulace pro V. regulační období budou účinné od roku 2019. Podle zákonných lhůt by měl Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájit veřejný konzultační proces k pravidlům nejpozději v září tohoto roku. ERÚ však potřebnou diskusi odstartoval už nyní.

„Pravidla pro V. regulační období ovlivní vývoj české energetiky, ať už se na to díváme z pohledu spotřebitelů, výrobců, distributorů nebo činnosti samotného regulátora. Předjednat podobu takto důležitého dokumentu proto považuji nejen za žádoucí, ale přímo za nutné,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, která se dnes nad tímto tématem sešla se zástupci Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) a Českého plynárenského svazu (ČPS).

Hlavní novinkou, kterou pro V. regulační období ERÚ připravuje, je publikace nákladů, které regulátor povolí zahrnout do regulovaných cen. „Spotřebitelé mají právo vědět, za co v regulovaných složkách cen energií platí. V obecné rovině se zveřejněním nákladů souhlasí i regulované společnosti, potřeba bude dojednat formu a podrobnosti, včetně případných legislativních změn. Transparentnost je základem pro vzájemnou důvěru,“ vysvětluje Alena Vitásková.

Mezi ryze praktické důvody, proč začaly konzultace v předstihu, patří i změna organizační struktury ERÚ. V srpnu letošního roku končí mandát současné předsedkyni úřadu a podle novely energetického zákona nastoupí do čela pětičlenná rada. „Věřím, že její členové ocení kvalitně připravené materiály. Dělám všechno pro to, abych zachovala kontinuitu jednání ERÚ, přechod pod radu byl co nejjednodušší, nenarušil fungování úřadu a stabilitu energetického sektoru,“ říká Alena Vitásková.

Ustanoveny byly dvě pracovní skupiny – jedna pro elektřinu a druhá pro plyn. Zástupci regulovaných subjektů a regulátora v nich zasednou už v průběhu ledna.

Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes na jednání s astronomy shodl, že je potřeba se zabývat problémy s takzvaným světelným smogem na území Česka. O řešeních chce do léta informovat vládu. Měla by se seznámit s aktuálním stavem a návrhy, na nichž se bude podílet několik resortů, řekl Brabec novinářům. Světelné znečištění nejen zásadním způsobem zhoršuje podmínky pro pozorování vesmíru, ale negativně ovlivňuje i život lidí, přírodu a ekonomiku. Legislativní řešení bude podle Brabce ale úkolem až pro příští Sněmovnu.

MŽP s vědci a ve spolupráci mimo jiné s ministerstvem průmyslu i zdravotnictví připraví v první fázi nelegislativní materiál pro vládu, co vlastně světelné znečištění v ČR obnáší a jaké důsledky by mohly být, pokud by se nijak neregulovalo. Česká astronomická společnost bude na přípravě návrhu řešení spolupracovat i se Svazem měst a obcí. "Určitě takový materiál může vzniknout do konce června," řekl Brabec.

Čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar dodal, že bude nejtěžší zkoordinovat meziresortní úsilí, protože se problém týká až pěti ministerstev. Zasahuje do oblasti bezpečnosti například v dopravě a negativně ovlivňuje lidské zdraví, živočichy a rostliny. "Regulace může být taková, že se zaprvé musí svítit dolů, a ne nahoru, to je první základní problém. Druhý je oslnění, to je problém dopravy," vyjmenoval.

Právě astronomové zjišťují světelné znečištění velmi citlivými detektory, které používají k měření jasnosti jednotlivých hvězd. Podle nich se takzvaný světelný smog nad územím ČR za posledních 50 let výrazně zhoršil. Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla také v nedávné studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA). Potýká se s ním i Česko, nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách, Podyjí nebo v Českém Švýcarsku. Další oblast tmavé oblohy vzniká v příhraničním pásmu NP Podyjí, a to i díky menšímu osídlení.

Problematika světelného znečištění není ani na evropské úrovni dostatečně právně vyřešena, přestože EU reguluje řadu jiných oblastí. Brabec k tomu uvedl, že téma chce ministerstvo využít i pro nadcházející mezinárodní konferenci o krajině, kterou letos bude pořádat ČR. Zatím se na regulaci členské státy osmadvacítky neshodly. Podle Brabce jen asi čtyři evropské státy světelné znečištění nějak řeší, například Itálie, Francie a Slovinsko, nikoliv země visegrádské čtyřky nebo Německo.

Dobré zkušenosti s regulací světelného smogu má například Opava. V praxi se ale podle Martina Petráska z opavských Technických služeb ukazuje, že komunální sféra nemá návod, jak problém řešit.

Čtěte také:

Světelný smog trápí 80 % světové populace (20.12.2016)

Zdroj: ČTK

EU řeší reformu svého trhu pro obchodování s emisemi. Kvůli britskému referendu ale návrh málem přišel o svého parlamentního zpravodaje. „Uplynulý rok nás naučil očekávat neočekávané,“ komentuje loňské dění obchodník s emisními povolenkami společnosti Vertis Daniel Ošťádal. Co se okolo EU ETS dělo v roce 2016, shrnuje přehledně právě obchodník s povolenkami Daniel Ošťádal. Více ZDE

Zdroj: EurActic.cz

V loňském roce investovaly teplárenské společnosti do lepšího čištění spalin ve svých provozech nebo změny paliva 2,8 miliardy korun. Od roku 2013 spolkly modernizační investice v teplárenství již 19 miliard korun a budou pokračovat i v dalších letech. Směrnice EU z roku 2015 nově nařizuje do prosince roku 2018 významně snížit emise i menším teplárnám. Jejich provozovatelé však netrpělivě čekají na prováděcí vyhlášku MŽP, uvedlo dnes Teplárenské sdružení ČR v tiskové zprávě.

Velké teplárenské společnosti dokončily v loňském roce většinu projektů zaměřených na ochranu ovzduší. Zásadního snížení emisí a zkvalitnění ovzduší se tak již dočkali obyvatelé ve většině krajských měst s uhelnými teplárnami, ale i v Bruntále, Chomutově, Karviné, Lovosicích, Mělníce, Ostrově nad Ohří, Otrokovicích, Plané nad Lužnicí, Sokolově, Strakonicích, Třinci či Žatci.

„Většina zásadních modernizačních projektů v teplárenství je dokončena. Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší od roku 2013 již dosáhly 19 miliard korun,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „V příštích letech ještě proběhne několik významných investic ve velkých teplárnách a bude nabíhat vlna modernizace středních a menších zdrojů. Do roku 2022 bude potřeba v teplárenství investovat dalších nejméně 5 miliard korun.“

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění domácností z tepláren i díky výrazným úsporám tepla při vytápění a ohřevu vody v domácnostech dokonce skoro dvacetkrát.

„Díky masivním investicím se v posledních 4 letech podařilo zásadně snížit podíl velkých zdrojů znečišťování na celkových emisích, rozhodujícími znečišťovateli jsou dnes v ČR doprava a lokální topeniště,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a dodal: „Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů.“

Požadavky na emise pro menší a střední teplárny s příkonem od 1 do 50 MW výrazně zpřísňuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, která byla vydána na konci roku 2015 a zdroje se jí mají přizpůsobit do prosince roku 2018. Směrnice byla již v základu zahrnuta do novely zákona o ochraně ovzduší, která nabyla účinnosti 1. ledna letošního roku. Ministerstvo životního prostředí však zatím nevydalo novelu příslušné prováděcí vyhlášky. Subjekty, které nejsou členy Teplárenského sdružení České republiky, navíc o zpřísnění emisních limitů často ani neví. Směrnice se v České republice týká několika tisíc menších zdrojů.

„Bohužel, Ministerstvo životního prostředí stále otálí s novelizací příslušné prováděcí vyhlášky, která by měla nastavit konkrétní emisní limity a další podmínky pro střední zdroje znečištění. Provozovatelé těchto zdrojů se tak zbytečně dostávají do časového presu, aby stihli modernizace včas provést,“ postěžoval si Martin Hájek.

Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský. S ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich stále se prohlubující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, tedy jejich odběratelé, je platit musí.

Zatímco na začátku 90. let 20. století bylo u nás vypuštěno při výrobě 1 GJ tepla v uhelných teplárnách kolem 2,6 kg emisí prachu, SO₂, NO_x a CO₂, po první vlně ekologizace v roce 1999 to již bylo jen 0,75 kg emisí. Po ukončení současné vlny modernizací to už bude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než 90 %. Největší pokles v letech 1990 až 2018 zaznamenají emise prachu – poklesnout zhruba o 95 %, emise SO₂ se sníží o 90 % a emise NO_x o 66 %.

Statistiky a porovnání:

V roce 2007 vypustily velké a střední zdroje znečištění (REZZO 1 + 2) do ovzduší celkem 17 997 tun prachu – tedy skoro jen polovinu toho, co malé zdroje a lokální topeniště (REZZO 3) s 33 087 tunami. Do roku 2015 se emise prachu u elektráren, tepláren a kotelen snížily podle předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) o polovinu (49,4 %) na 9100 tun, zatímco emise malých zdrojů, převážně domovních kotlů, klesly pouze o 14,5 % (na 28 300 tun).

V meziročním porovnání let 2014 a 2015 podle předběžných dat ČHMÚ klesly emise prachu u sledovaných zdrojů REZZO 1 + 2 o 4,21 %, tedy o 400 tun, zatímco u lokálních topenišť (REZZO 3) stouply o 4,18 % (nárůst 1135 tun). Podobné je to i s emisemi oxidů síry a dusíku, jejichž vypouštění do ovzduší zdroje REZZO 1 + 2 snížily o 6,7 %, respektive 5,5 %, zatímco z lokálních topenišť (REZZO 3) se emise síry a dusíky meziročně zvýšily o 23,5 %, respektive 9 %. S dokončením řady ekologizačních projektů došlo v roce 2016 k dalšímu výraznému snížení emisí zdrojů REZZO 1 + 2.

Poznámka:

REZZO 1 + 2 – velké a střední stacionární zdroje znečišťování o tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW. Jedná se hlavně o elektrárny, teplárny, závodní energetiky, spalovny a další bodové zdroje, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření. Sledují se jednotlivě.

REZZO 3 – malé/lokální stacionární zdroje znečišťování, zařízení ke spalování paliv o tepelném příkonu nižším než 0,3 MW. Jedná se hlavně o plošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými závody.

Zdroj: Tiskový zpráva TSČR

CENIA, česká informační agentura životního prostředí upozorňujeme ohlašovatele, kteří mají povinnost hlásit údaje pro vodní bilanci, na zákonný termín 31. 1. 2017 pro podání hlášení za příslušnou ohlašovací povinnost - viz níže. Pro podání hlášení je nutná registrace subjektu provozovatele v systému ISPOP a  evidence místa užívání vody na příslušném podniku povodí.

Hlášení je možné podat pouze v elektronické podobě (zákon č. 25/2008 Sb., o IRZ a ISPOP) – prostřednictvím interaktivních PDF formulářů, které si uživatel po přihlášení do aplikace stáhne ve svém účtu („MŮJ ÚČET“ -> Stažení formuláře), nebo zasláním hlášení, vygenerovaného komerčním softwarem v podobě XML souboru (podmínkou je dodržení datového standardu platného pro příslušný ohlašovaný rok).

Ohlašovací povinnosti:

• Odběr podzemní vody - § 10 vyhl. č. 431/2001 Sb. - příloha č. 1

• Odběr povrchové vody - § 10 vyhl. č. 431/2001 Sb. - příloha č. 2

• Vypouštěné vody - § 10 vyhl. č. 431/2001 Sb. - příloha č. 3

• Vzdouvání nebo akumulace povrchové vody - § 10 vyhl. č. 431/2001 Sb. - příloha č. 4

Dokument ke stažení:

Přehled ohlašovacích povinností v roce 2017:

Odpady:

Obaly:

Ovzduší:

Voda:

IRZ:

Zdroj: ISPOP

Hlavní město Praha představilo v prosinci novinky, které mají obyvatelům Prahy usnadnit třídění odpadu. Mezi ně patří i tiché kontejnery na sklo. Na rozdíl od běžného kontejneru jsou jeho stěny dvojité, nebo pokryté polyuretanovou pěnou. Dalším brzdícím prvkem, který tlumí náraz lahve, je pryžová rohož a příčná lana. „Je to právě hluk, který může obtěžovat lidi v okolí, a je to jeden z důvodů, proč chceme instalovat v nejbližší době takzvané tiché kontejnery,“ uvedl mluvčí Pražské služby Radim Mana. Městské části vytipovaly 170 míst, kde dělají kontejnery na sklo největší problémy, a právě zde je hodlají nahradit za méně hlučné. Praha doufá, že například díky odhlučněným kontejnerům budou lidé více recyklovat. Reportáž na ČT24 najdete ZDE.

Zdroj: ČT24

Na základě negativních zkušeností svých členů a dalších provozovatelů FVE s některými nekalými praktikami kolektivních systémů pro recyklaci fotovoltaických panelů zpracovala Solární asociace několik doporučení.

1) Máte možnost vypovědět smlouvu s kolektivním systémem a změnit jej?

• Ujistěte se, zda smlouva uzavřená s některým z kolektivních systémů umožňuje v případě Vaší nespokojenosti jednostrannou výpověď bez udání důvodu. Důvěryhodné kolektivní systémy umožňují výpověď smlouvy 1x ročně, nicméně některé kolektivní systémy přistupují ke svým klientům diskriminačně (jedněm výpověď umožňují a druhým ne)

• V případě podání výpovědi doporučujeme ověřit termín pro podání výpovědi, které standardně bývají k 30.9., 31.10. nebo 30.11. s účinností od 1.1. následujícího roku (některé kolektivní systémy však na základě dodatku umožňují vypovědět smlouvu kdykoliv během roku)

• V případě zjištění, že Vaši smlouvu není možné vypovědět po celou dobu životnosti elektrárny (20 nebo 30ti let), doporučujeme se obrátit s podáním stížnosti přímo na Ministerstvo životního prostředí

2) Víte, kolik Vás recyklace stojí? Ověřte si, zda kolektivní systém stanovil limit pro administrativní náklady!

• Maximální výše nákladů by měla být stanovena formou limitu administrativních nákladů, a to nejlépe ve smlouvě s kolektivním systémem

• Kolektivní systém by měl jasně říci, kolik si za rok maximálně strhne z hrazených příspěvků na svoji režii - v případě vysokých nákladů by mohlo dojít k vyčerpání příspěvků na likvidaci panelů pouze na tuto režii ještě před samotnou recyklací panelů

• Do administrativních nákladů spadají veškeré provozní náklady kolektivní systému mimo nákladů spojených se samotným zajištění recyklace panelů (sběr, přeprava, zpracování); žádné další extra účtované náklady spojené s kolektivním systémem by vznikat neměly

• Některým provozovatelům FVE však kolektivní systémy při přechodu k jinému kolektivnímu systému „doúčtovaly“ v rozporu se smlouvou mnohonásobně vyšší „provozní“ náklady (náklady na software, právní služby,…) s účelovým odůvodněním, že je třeba spravedlivě rozpočítat prvotní náklady na spuštění systému

• Doporučujeme si ověřit, zda kolektivní systém řádně zveřejňuje své hospodářské výsledky, účetní závěrku a výroční zprávu na obchodním rejstříku

3) Dostáváte od kolektivního systému každý rok vyúčtování skutečných nákladů a připsaných úroků?

• Provozovatel FVE by měl být informován, kolik si ročně kolektivní systém strhne z hrazených příspěvků, aby měl v případě nesouhlasu s výší nákladů možnost přejít k jinému kolektivnímu systému

• Kolektivní systém by měl každý rok provozovateli FVE připsat jeho podíl na úrokových výnosech

4) Kdy přejít mezi kolektivními systémy a převést příspěvky?

• S novým kolektivním systémem je třeba dohodnout termín účinnosti smlouvy tak, aby kontinuálně navazovala na smlouvu původní, resp. výpověď

• Standardním okamžikem pro ukončení smluv je k 31.12. a to z důvodu následného vyúčtování nákladů nebo úroků za uplynulý kalendářní rok

5) Jde převést zaplacené příspěvky z původního do nového kolektivního systému?

• Ano, původní kolektivní systémem má povinnost převést zaplacené recyklační příspěvky do nového kolektivního systému na základě uzavřené třístranné dohody

• Původní kolektivní systém má právo na úhradu (započtení) svých skutečných administrativních nákladů, předem se však ujistěte, kolik tato částka bude představovat

6) Jak dlouho budu platit příspěvky na likvidaci solárních panelů?

• Příspěvky hradí provozovatel FVE od roku 2014 do roku 2018 v pěti rovnoměrných splátkách

• Úhrnná výše příspěvku dle vyhlášky č. 352/2005 Sb. činí 8,50 Kč/kg přepočtené hmotnosti, kalkulačku splátek dle instalovaného výkonu naleznete zde https://www.resolar.cz/cs

7) Co hrozí, když nezaplatím kolektivnímu systému recyklační příspěvek?

• Kolektivní systémy mají povinnost jednou ročně podávat Ministerstvu životného prostředí data o úhradách příspěvků svých klientů, proto je třeba příspěvky hradit řádně a v plné výši dle vyhlášky, v opačném případě se provozovatel vystavuje hrozbě kontroly ze strany České inspekce životního prostředí a pokutě v řádech milionů korun

8) Jak vypořádat recyklační příspěvky při prodeji elektrárny?

• Každý prodej FVE musí být oznámen danému kolektivnímu systému, následuje písemné stvrzení převedení provozovny pod nového majitele (pokud nebude toto zajištěno, povinnosti hradit příspěvky zůstávají stále na původním majiteli

• Doporučujeme do kupní smlouvy zahrnout ustanovení týkající se proběhlých i budoucích úhrad příspěvků a jejich vyrovnání mezi stávajícím a novým majitelem

9) Mám k dispozici nefunkční/poničené panely. Co s nimi?

• Poničené nebo nefunkční panely nahlaste svému kolektivnímu systému (počet, typ panelů, umístění), kde získáte instrukce jak postupovat v případě svozu panelů

• Provozovatelé FVE mohou v případě menšího množství panelů využívat veřejná sběrná místa daného kolektivního systému (např.  https://www.resolar.cz/cs/odvoz-panelu/seznam-nasich-sbernych-mist)  nebo kolektivní systém zajistí odvoz přímo z elektrárny (v případě velkého množství panelů)

10) Kdy budou moje příspěvky zúčtovány?

• Příspěvky, které provozovatelé FVE hradí jsou určeny výhradně na recyklaci panelů, pokud však dané panely nebude likvidovat kolektivní systém, není možné nikdy příspěvky zúčtovat (a vrátit zbytek nevyužitých příspěvků majiteli)

• Vysloužilé panely je třeba vždy nahlásit vašemu kolektivnímu systému, který jej zároveň vyřadí z Vaší evidence a nahlásí počet zlikvidovaných panelů Ministerstvu životního prostředí

• Příspěvky včetně skutečných nákladů a výnosů Vám kolektivní systém vyúčtuje podle vyhlášky v okamžiku fyzické likvidace 1/3,  2/3 nebo 3/3 hmotnosti celé elektrárny

Zdroj: Solární asociace

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes doporučil Senátu, aby novelu o ochraně přírody a krajiny zamítl. Pro zamítnutí zvedlo ruku šest senátorů, proti pět. Novela, kterou už na začátku prosince schválila Sněmovna, mění pravidla v národních parcích na Šumavě, v Krkonoších, v Českém Švýcarsku a v Podyjí. Některá doposud nepřístupná místa by se měla otevřít turistům. Zároveň má být na polovině území národních parků zachována divoká příroda. Parky by měly být rozděleny do čtyř zón. Podle ministra životního prostředí Brabce je podstatné, že se zóny nebudou nejméně 15 let měnit. Horní parlamentní komora bude definitivně o novele jednat 18. ledna.

Dokument ke stažení:

Program jednání VUZP

KDU-ČSL navrhuje využití části přebytku státního rozpočtu za rok 2016 na další investice. První místopředseda strany Marian Jurečka chce část těchto peněz použít na investice do výstavby vodovodů a čistíren odpadních vod. „Umím si představit využití těchto peněz také například na odstraňování starých ekologických zátěží na Ostravsku, ale samozřejmě také na podporu rozvoje venkova,“ uvedl Marian Jurečka. Přebytek rozpočtu za loňský rok činí 61, 8 miliardy korun.

Ozón je silné oxidační činidlo využívané při úpravě pitné vody poměrně dlouhou dobu. Historicky lze využití ozónu ve vodním hospodářství datovat do roku 1886, kdy De Meritens rozeznal schopnost ozónu desinfikovat znečištěnou vodu. O několik let později německá firma Siemens-Halske zkonstruovala v německém Martinikenfelde pokusnou ozonizační sestavu. Ověření, že ozón je účinný proti bakteriím, včetně původců cholery a tyfu, dalo podnět k dalšímu rozvoji technologie. V roce 1893, byla v nizozemském Oudshoornu navržena a realizována první úpravna vody využívající aplikaci ozónu pro desinfekci pitné vody. V letech 1902 a 1903 byly ozonizace byly dále instalovány do technologických linek úpraven vod v Paderbornu a Wiesbadeunu v Německu. Více ZDE

Zdroj: https://www.vodovod.info

Autor: Marek Coufal