Newsletter jaderné energetiky - zpravodaj stálého výboru pro jadernou energetiku č.1 obsahuje články na téma současného stavu a plánovaného rozvoje jaderné energetiky v České republice, výsledky pátého zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku a samotné představení stálého výbor a vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Newsletter stahujte ZDE.

Rada hl. m. Prahy schválila včera Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Jde o první krok v přípravě města na probíhající změnu klimatu, kdy se její negativní důsledky v městském prostředí projevují ještě více než v otevřené krajině.

Strategie se zaměřuje na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí přírodě blízkých opatření (budování tzv. zelené a modré infrastruktury) s využitím přirozených vlastností vegetace, která pomocí výparu a poskytováním stínu ochlazuje své okolí a umožňuje zadržovat srážkovou vodu v půdní vrstvě a podzemních vodách. Adaptační strategie je zaměřena hlavně na zachování vodních, půdních a biologických složek městské krajiny a zachování ekosystémů, přispívajících k prevenci negativních jevů.

Specifické cíle adaptační strategie jsou následující:

1) Snížení negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova – opatření zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability.

Do této kategorie patří i budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb.

2) Snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha – opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody.

3) Snížení energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov – využití technických prvků, zde je možné uvést například využití solárních a fotovoltaických panelů, zateplování budov, nebo opatření větších rozměrů (protipovodňové hráze).

4) Zlepšení připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení.

5) Vytvoření opatření edukativního rázu mířících přímo na obyvatele, která se snaží upozornit, jak být k přírodě šetrnější a omezit zbytečné plýtvání energií a finančních prostředků.  

Na Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje příprava Implementačního plánu hl. m. Prahy, ve kterém budou podrobněji rozpracovány kroky vedoucí k implementaci jednotlivých dílčích opatření ve spolupráci se zainteresovanými subjekty, včetně rozdělení kompetencí a stanovení zodpovědnosti za jednotlivé aktivity a jejich časové rámce.

Jihomoravská obec Šitbořice rozvinula velmi efektivní systém třídění odpadu. Mezi občany zafungoval specifický typ motivace a odpady tam nyní třídí 94 % domácností. Pokud chcete ušetřit také za energie v rámci provozu městských budov, můžete tak učinit po vzoru města Hronov, které se do takového projektu pustilo, aniž by do něj muselo investovat vlastní finance. Hronov totiž snižuje energetickou náročnost města pomocí unikátního systému financování z budoucích úspor na energiích. Oba projekty byly za svůj přínos pro ochranu přírody a úsporu energií nominovány v 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe.

V jihomoravské obci Šitbořice se do recyklace odpadů aktivně zapojuje většina místních obyvatel. Elegantní systém třídění funguje především díky správné motivaci. Tou je snížení ročního poplatku za odvoz komunálního odpadu v případě, že se v domácnosti pravidelně separuje recyklovatelný odpad. Nejlepší třídiči přitom za odpad platí díky systému odměn pouhých 130 Kč ročně.

„Autorem projektu je Radek Staňka, který se na vysoké škole zabýval odpadovým hospodářstvím. Mnohé obce a města svým obyvatelům říkají: Třiďte, nebo budete muset platit víc. My jsme na to šli z jiné strany a řekli jsme lidem: Třiďte a dostanete finanční odměnu,“ prozrazuje starosta města Šitbořice, Antonín Lengál. „Pětiletá praxe ukázala, že tato strategie byla správná – produkce komunálního odpadu nám klesla o více než polovinu na 124 kg na osobu za rok. Na skládku tak ročně vyvážíme o téměř 300 tun méně než předtím,“ dodává Lengál.

V Šitbořicích třídí odpad 94 % domácností

Systém třídění funguje v Šitbořicích již od roku 2012 a o jeho chod se stará obec spolu s několika dobrovolníky. Obyvatelé třídí odpad do různých pytlů označených čárovým kódem. Dobrovolníci a brigádníci pak na základě těchto kódů vkládají informace o svezených pytlích na web. Každá domácnost si tak na svém „odpadovém účtu“ snadno zjistí, kolik surovin vytřídila a jak snížila svůj roční poplatek. „Lidé si na třídění zvykli a považují ho za samozřejmost. Do projektu se zapojilo 94 % domácností. Jsem přesvědčen o tom, že by náš systém mohl inspirovat další obce a města. Ve výsledku by to pak znamenalo o několik tisíc tun komunálního odpadu ročně méně,“ myslí si Lengál.

Zateplení hronovských budov šetří 1,5 milionu korun ročně

V Hronově se zase díky metodě EPC (Energy Performance Contracting) podařilo zavést řadu energeticky úsporných opatření. „Metoda EPC funguje na principu splácení z budoucích smluvně zaručených úspor provozních výdajů,“ vysvětluje Lenka Vítová, vedoucí odboru majetek Městského Úřadu Hronov. „Garantem vzniklých úspor je firma poskytující energetické služby. Díky úsporným opatřením jsme na provozních nákladech do roku 2016 ušetřili až 5,7 milionu korun,“ dodává Vítová.

Díky unikátnímu způsobu financování se v Hronově od roku 2011 realizovalo hned několik úsporných opatření. „Zateplili jsme 7 mateřských a základních škol, následně jsme navázali modernizací technologických zařízení, kupříkladu otopných soustav a kotelen,“ říká Vítová. Díky těmto změnám město ušetří na energiích 1,5 milionu korun ročně a do ovzduší vypustí o 187 tun méně emisí CO2. Samotní obyvatelé města Hronov si kroky radnice pochvalují. „Opatření, která jsou vidět – zateplování a opravy fasád objektů – obyvatelé vítají. O projekty EPC se zajímají méně, ale vědí, že pomáhají obnově městského majetku,“ tvrdí Vítová. Během druhé etapy úsporných projektů chce letos město Hronov modernizovat také veřejné osvětlení. Stávající pouliční lampy by měla nahradit moderní LED světla. „V kombinaci s regulací světelného toku nám technologie LED sníží spotřebu elektřiny o 78 %,“ odhaduje Vítová.

Vítěznou obec vybírá veřejnost

Oba projekty nominované v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Obec teď soutěží o sympatie diváků. „O vítězném projektu rozhodnou lidé v online hlasování. Odměnou za podpoření projektu je přitom šance na výhru ročního používání vozu NOVÁ ŠKODA Citigo G-TEC,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden ze dvou unikátních obecních projektů mohou lidé na stránkách www.energyglobe.cz až do 30. září.
 

Čína v rámci kampaně proti zahraničnímu odpadu a znečišťování prostředí zakáže do konce tohoto roku dovoz 24 druhů pevného odpadu. Peking v úterý o tomto rozhodnutí uvědomil Světovou obchodní organizaci (WTO). Zákaz se má týkat plastů, netříděného papíru, odpadu z výroby oceli a řady druhů textilního odpadu. "Zjistili jsme, že v pevném odpadu, který se dá využít jako surovina, jsou namíchány znečištěné, a dokonce i nebezpečné odpadky. To výrazně znečišťuje životní prostředí v Číně," vysvětlila Čína svůj krok. Země je přitom významným dovozcem odpadu. Loni se tam vyvezlo 7,3 milionu tun plastového odpadu za 3,7 miliardy dolarů, což představuje 56 procent světového obchodu s touto položkou. Hlavním zdrojem dovozu odpadu do Číny je Hongkong, Japonsko a Spojené státy.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 19 odstavec 5 stanovuje: „Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.“

Prováděcí předpis zákona o vodovodech a kanalizacích, konkrétně vyhláška č. 428/2012 Sb. pak ve své příloze č. 12 podrobně stanovuje směrná čísla roční potřeby vody pro jednotlivé druhy nemovitostí a zařízení. Pro bytový fond směrná čísla stanovují v případě bytů na jednu osobu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) spotřebu 35 m3 za rok, čímž se rozumí spotřeba studené a teplé vody. Pro rodinné domy se k této hodnotě připočítává 1 m3 za rok na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod., a to za každou osobu žijící v rodinném domě.

Jednotlivé země přistupují k zpoplatnění odběrů pitných vod, které nebyly změřeny, odlišně. Například ve Velké Británii se pro jednotlivé nemovitosti v závislosti na jejich velikosti a hodnotě stanoví pevný, neměnný poplatek, takzvané „rateable value“. Ze zkušeností a porovnání vyúčtování založených na skutečně změřeném objemu odebrané vody a vyúčtování podle pevného poplatku vyplývá, že rozdíl mezi skutečně naměřenou hodnotou a vyúčtováním dle paušálu se pohybuje od 36 % do více jak 60 %, jak dokládá řada studií, zpracovaných regulátory ve Velké Británii, Skotsku či Irsku (například zde). Důvodem je zejména skutečnost, že neměřená spotřeba nemotivuje žádným způsobem odběratele k úsporám.

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná roční spotřeba vody v domácnostech v roce 2016 činila 32,3 m3 na osobu a rok. Porovnáním hodnoty směrného čísla roční potřeby pro bytový fond a skutečnou roční spotřebou vody v domácnosti dojdeme k závěru, že hodnota směrného čísla je pouze o 7,7 % vyšší, než je skutečná průměrná roční spotřeba vody. Směrná čísla roční potřeby vody tak lze považovat za více než vyhovující stávajícím potřebám účtování odebrané pitné vody, která nebyla změřena vodoměrem.

Autor/zdroj: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Na webových stránkách evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) byly zveřejněny údaje za ohlašovací rok 2015, a to včetně údajů za Českou republiku. Údaje jsou k dispozici zde. K dispozici k dalšímu využití jsou rovněž tato data ve formátu CSV a MDB zde.

Zdroj: IRZ

CENIA vydala publikaci s názvem Vývoj krajinného pokryvu dle CORINE Land Cover na území ČR v letech 1990–2012. Kolektiv autorů zde představuje nejvýraznější změny krajinného pokryvu dle CORINE Land Cover, které se v České republice od roku 1990 udály. Jedná se především o procesy urbanizace, transformace zemědělské výroby, zvyšování podílu lesních porostů při současné postupné přeměně jejich skladby. Tyto změny byly ovlivněny zejména společenským, politickým a hospodářským vývojem ČR.

Zdroj: CENIA

Senát dnes přijal k novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí pozměňující návrhy. Novelou se tak budou muset znovu zabývat poslanci na zářijové schůzi. Legislativně technické pozměňovací návrhy (výboru VUZP) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí připravila senátorka Jitka Seitlová (více ZDE). Přijaté návrhy by měly novelu provázat s nedávno přijatým stavebním zákonem.

Senát dal také souhlas k ratifikaci Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy. Změna Montrealského protokolu spočívá v zařazení částečně fluorovaných uhlovodíků (dále jen „látky HFC“) do seznamu látek regulovaných Protokolem a ve změně příslušných článků Protokolu tak, aby zařazení látek HFC bylo v textu Protokolu odpovídajícím způsobem reflektováno. Změnou Protokolu se stanoví také harmonogram pro postupné snižování výroby a spotřeby látek HFC o 80 až 85 % do druhé poloviny 40. let 21. století. První redukce látek HFC ve většině hospodářsky vyspělých zemí je vyžadována v období 2019 - 2023. Většina rozvojových zemí bude následovat se zmrazením spotřeby a výroby látek HFC v období 2024 - 2028 a některé rozvojové země pak zmrazí spotřebu a výrobu v období 2028 - 2031.

Přehled programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 148/

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, sjednaná ve Vídni dne 22. března 1985, Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, sjednaný v Montrealu dne 16. září 1987, v platném znění, a změna Montrealského protokolu, přijatá v Kigali dne 15. října 2016 /senátní tisk č. 70/

1) aktualizace Pokynů pro aplikaci CLP kritérií (verze 5.0) z července t. r. odráží hlavně změny osmého přizpůsobení technickému pokroku/ATP nařízení CLP (změny provedeny nařízením Komise EU 2016/918). Další vylepšení Pokynů byla provedena na základě získaných zkušeností.

Aktualizace Pokynů se týkají pouze části 1 (Obecný úvod), specifických oddílů části 2 (fyzikální nebezpečnost) a části 3 (nebezpečnost pro zdraví).

2) aktualizace Pokynů pro označování a balení v souladu s nařízením CLP (ES) č. 1272/2008 (verze 3.0) z července t. r. také odráží jednak změny osmého přizpůsobení technickému pokroku/ATP (změny provedeny nařízením Komise EU 2016/918), ale současně je v souladu s pátou revizí UN (OSN) Globálního harmonizovaného systému (GHS).

Výše uvedené změny vyvolaly potřebu vytvoření nové kapitoly o balení pro přepravu a upřesnění výjimky požadavků pro balení kovů v kompaktní formě.

Revidované dokumenty byly zveřejněny pouze v anglickém jazyce.

Další informace:

• Pokyny pro aplikaci CLP kritérií EN
• Podpora ECHA - sekce Pokyny
• Pokyny pro označování a balení v souladu s nařízením CLP (ES) č. 1272/2008

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

Základní Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti se skládají ze dvou hlavních částí:

• stručných pokynů (část A až F) a
• pomocných referenčních pokynů (kapitoly R. 2 až R. 20).

Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti mají za cíl pomoci průmyslovým společnostem při provádění posuzování chemické bezpečnosti a při přípravě zpráv o chemické bezpečnosti, jsou-li vyžadovány. Zpráva o chemické bezpečnosti (CSR) tvoří povinnou součást registrační dokumentace (pro látky, které nejsou meziprodukty, v množství > 10 t/r), součást žádosti o povolení nebo součást povinností pro následného uživatele.

ECHA uveřejněné aktualizované 4 dokumenty se vztahují k identifikaci chemických látek s persistentními, bioakumulativními a toxickými (PBT) vlastnostmi a vlastnostmi vysoce perzistentními a vysoce bioakumulativními (vPvB) a týkají se:

tručných pokynů:

• části C (verze 3.0) – hodnocení PBT/vPvB

Úplná revize zohledňuje provedenou aktualizaci referenčního pokynu R 11 (verze 3.0). Hlavní změny aktualizace tvoří:

• aktualizace tabulky C4. 1 „Screening informací k persistenci, bioakumulaci a toxicitě (PBT)“;
• aktualizace oddílu „Závěry o PBT nebo vPvB vlastnostech“;
• aktualizace vzájemného odkazování a spojení s revidovanými kapitolami referenčního pokynu R.11.

referenčních pokynů:

• R.11 (verze 3.0) – hodnocení PBT/vPvB

Revize tohoto dokumentu byla nezbytná v oddílech, které se vztahují k přístupu vědeckého hodnocení, protože zohledňuje současný vědecký a technický vývoj v této oblasti, včetně přijatých nebo revidovaných OECD metodik (TGs).

Hlavní změny aktualizace tvoří:

• aktualizace oddílu R.11.4.1.1 „Hodnocení perzistence“ a další související pododdíl a graf;
• aktualizace oddílu R.11.4.1.2 „Hodnocení bioakumulace“ a další související pododdíl a graf;
• aktualizace oddílu R.11.4.1.4 „Závěry o PBT nebo vPvB vlastnostech“;
• aktualizace oddílu R.11.4.2.2 „Hodnocení látek obsahujících více složek, nečistot a nebo aditiv“;
• aktualizace přílohy R.11 – 3 „Hodnocení PBT vlastností UVCB ropných látek“;
• aktualizace vzájemného odkazování a spojení s revidovanými kapitolami referenčních pokynů R.7b a R.7c.

• R 7b (verze 4.0) – specifické pokyny ke sledované vlastnosti

Částečná revize referenčního dokumentu zohledňující problematiku spojenou s revizí referenčního dokumentu R 11 (verze 3.0) ve věci PBT/vPvB vlastností;

Hlavní změny aktualizace tvoří:

• aktualizace oddílu R.7.9.3.1 o informačních zdrojích o degradačních/ biodegradačních údajích;
• aktualizace oddílu R.7.9.4.1 o hodnocení degradačních/biodegradačních údajů;
• aktualizace oddílu R.7.9.5.2 o odvození vhodnosti údajů pro hodnocení  degrability/biodegradability;
• aktualizace vzájemného odkazování a spojení s revidovanými kapitolami referenčního pokynu R.11.

• R 7c (verze 3.0) – specifické pokyny ke sledované vlastnosti

Částečná revize referenčního dokumentu zohledňující problematiku spojenou s revizí referenčního dokumentu R 11 (verze 3.0) ve věci PBT/vPvB vlastností;

• aktualizace oddílů R.7.10.1 – R.7.10.8 o bioakumulaci ve vodním prostředí;
• aktualizace oddílu R.7.10.8 – R.7.10.14 o bioakumulaci v půdě;
• aktualizace oddílu R.7.10.15 o toxikokinetických údajích savců při hodnocení bioakumulace;
• aktualizace vzájemného odkazování a spojení s revidovanými kapitolami referenčního pokynu R.11.

Revidované dokumenty byly zveřejněny pouze v anglickém jazyce.

Další informace:

• Část C - Hodnocení PBT
• Hodnocení PBT (oddíl R.11)
• Specifické pokyny ke sledované vlastnosti (oddíl R.7b)
• Specifické pokyny ke sledované vlastnosti (oddíl R.7c)

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

V září budete mít poslední šanci požádat o dotaci na projekty vodovodů a kanalizací z Operačního programu Životní prostředí. V nedávné době došlo k několika změnám spočívajícím jednak v úpravě hodnoticích kritérií a jednak v posuzování podmínek přijatelnosti, se kterými bychom vás rádi seznámili.

Poslední výzvy k podávání žádostí o dotaci na vodohospodářské projekty z prioritní osy 1, specifický cíl 1.1 a 1.2, budou vyhlášeny 14. září 2017, a to s číslem 71 a 73. V souladu s harmonogramem výzev budete moci své žádosti podávat od 16. října až do 18. ledna 2018.

Změna hodnoticích kritérií se týká způsobu hodnocení projektů výstavby kanalizací pro obce, u kterých jsou odpadní vody vedeny kanalizačním přivaděčem na čistírnu odpadních vod situovanou v jiné obci. Tyto projekty budou hodnoceny ve stejné kategorii jako projekty výstavby čistíren odpadních vod a kanalizací. Náklady na kanalizační přivaděč budou hodnoceny jako náklady na čistírnu odpadních vod a nebudou tak vstupovat do výpočtu nákladovosti na kanalizaci u hodnotícího kritéria „Kanalizace – nákladovost v Kč/EO“.

Další změna spočívá ve flexibilnějším přístupu při posuzování podmínky přijatelnosti „Soulad projektu s platným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů“. U projektů 71. a 73. výzvy bude možné naplnění této podmínky prokázat dodatečně po ukončení příjmu žádostí, nejpozději však současně s předložením dokladů dle Přílohy č. 2 – Podklady pro vydání RA a RoPD / RoPD / RoPD (změna), která je součástí Pravidel pro žadatele a příjemce. K této změně jsme přistoupili s ohledem na delší procesy projednávání změn plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů (PRVKUK). Při podání žádosti o podporu doložte jako podklad pro posouzení přijatelnosti projektu stanovisko příslušného odboru krajského úřadu, že podaná žádost odpovídá návrhu změny PRVKUK.

Dokument ke stažení:

Upravená hodnoticí kritéria

Energetický regulační úřad informuje účastníky trhu s plynem o zahájení konzultace Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice 2018-2027. Dokument určený pro veřejnou konzultaci a všeobecné informace k Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice je uveden na internetových stránkách provozovatele přepravní soustavy, společnosti NET4GAS, s.r.o. ZDE.

Když ministerstvo životního prostředí (MŽP) na konci května spustilo program Dešťovka, v němž rozdává desítky tisíc na zadržování srážkové vody, u mnohých vodárenských společností to vyvolalo zlou krev. Lidem nedošlo, že aby mohli dešťovku splachovat, musejí mít souhlas vodárny. Teď, necelé dva měsíce před spuštěním druhé vlny dotací, je situace daleko klidnější. Podle Deníku.cz došlo k dohodě Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Nově tak udělení dotace na splachování dešťovkou bude podmíněno dohodou žadatele s vodárnou. Platbu za stočné paušálem vidí vodárny jako za nejschůdnější řešení. Více ZDE

Zdroj: https://www.denik.cz/

První místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec představil na půdě OSN v New Yorku dne 18. července 2017, jak Česká republika naplňuje 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a jak vnímá svoji budoucnost v roce 2030. Svou vizi ČR zformulovala do dokumentu Česká republika 2030, který v dubnu tohoto roku schválila vláda (více ZDE). Dokument obsahuje podrobné vyhodnocení stavu v různých oblastech a rovněž srovnání s ostatními zeměmi.

Projev ministra R. Brabce:

Vaše excelence, dámy a pánové,

1. Jsem poctěn a potěšen možností představit vám dnes zde, na Politickém fóru na vysoké úrovni, Národní zprávu o implementaci Agendy 2030 v České republice. Hned po přijetí Agendy 2030 v roce 2015 jsme začali promítat její principy do národních politik. V tomto ohledu byla dobrovolná národní zpráva jedinečnou příležitostí podívat se na naše národní priority z hlediska globálních cílů a zanalyzovat zároveň naše slabé a silné stránky.

2. Svou prezentaci začnu nudnou, ale velice důležitou částí našich snah: skutečnost, že hlavnímu koordinačnímu mechanismu udržitelného rozvoje, Radě vlády pro udržitelný rozvoj, předsedá premiér, byla zcela zásadní v zajištění širokého zapojení všech ministerstev, mnoha neziskových organizací, zástupců byznysu, ale i akademického sektoru. Záštita na nejvyšší úrovni ze strany předsedy vlády zajistila nejen faktickou přesnost výsledné strategie, ale také její široké přijetí napříč různými aktéry. Naše národní zpráva byla koordinována ve stejně kooperativním duchu.

3. Jejím hlavním odrazovým můstkem byl kvalitní dokument se silnou analytickou základnou, náš národní strategický rámec udržitelného rozvoje nesoucí název „Česká republika 2030“. Tento dokument pokrývá všechny 3 pilíře udržitelného rozvoje, ale obzvlášť se zaměřuje na 6 klíčových oblastí. Ty nejdůležitější principy, jako je dobré vládnutí nebo lokální, regionální a globální rovina aktivit k udržitelnosti byly navíc od samého počátku součástí našeho uvažování. K jakým výsledkům jsme se tedy dobrali?

4. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje jsme obzvlášť silní. V EU vykazujeme nejnižší míru osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Jsem hrdý na to, že v celé Evropě je před námi pouze Norsko a Island. Jsme také zdravý a vzdělaný národ, pro který je zásadní rodina, potomci a širší sociální vazby vůbec. Alkohol, cigarety a zplodiny z výfuků a zastaralých topenišť nás ale na druhou stranu táhnou dolů, stejně jako další překážka našeho rozvoje: nerovnost mezi pohlavími. Z vlastní zkušenosti musím říct, že je velmi smutné, že ze 17 členů vlády jsou pouze 2 ženy. Spolu s výraznými rozdíly v odměňování mužů a žen je tohle smutná realita, která přetrvává i přes moderní politiky v této oblasti. Toto musíme změnit.

5. Jsem rád, že můžu bez obav prohlásit, že jsme národ, který se nebojí práce. Naše ekonomika – velmi otevřená a závislá na zahraničním obchodě – kontinuálně roste. Vedle rekordně nízké nezaměstnanosti vykazuje ČR také nejnižší míru příjmových nerovností v OECD, což z nás dělá favorita v plnění Cíle udržitelného rozvoje č. 10 (SDG-10). Negativní stránkou našeho hospodářství je na druhou stranu skutečnost, že z důvodu dominance automobilového průmyslu, který však zaměstnává spoustu lidí, máme vysokou energetickou náročnost a nízkou efektivitu využívání energie. Je jasné, že přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku bude výzvou, ale také nevyhnutelnou součástí naší cesty k dosažení SDG-7.

6. Jako „Pan životní prostředí“ můžu říct, že jsem moc rád, že žiju v krásně zelené zemi v samém srdci Evropy. Lesy, které pokrývají třetinu území ČR, jsou naše národní bohatství. Naše 4 národní parky jsou místy, kde lidé nacházejí nejen čistou přírodu, ale také příležitosti k relaxaci a sběru hub, našemu „národnímu sportu“. Můj hlavní cíl je nejen ještě více chránit nejcennější místa, ale zároveň také přiblížit přírodu lidem. Proto je naší hlavní prioritou do roku 2030 posílení odolnosti přírodních ekosystémů tak, aby si i naše děti mohly užívat přírodu, jako si ji užíváme my. Budeme muset zajistit, aby lidská činnost spolu s pronikáním invazivních druhů nadále neohrožovala existenci nejvzácnějších živočišných a rostlinných druhů. Dalším „horkým“ tématem – doslova – je změna klimatu. V tomto okamžiku čelíme jejím nejzávažnějším dopadům, jakými jsou degradace půdy, sucha a změny v distribuci srážek. Některé z nich byly opravdu šokující co do své intenzity.

7. Co se týká dělby moci, vedle vlády hraje zásadní roli také našich 14 regionů a víc jak 6200 municipalit, které mají obrovský vliv na každodenní životy našich občanů. Vzájemná spolupráce je tedy nejen extrémně důležitá pro Agendu 2030, ale hlavně pro zajišťování základních služeb, jako je například přístup k pitné vodě. Bez úzké spolupráce státu a měst by nebylo myslitelné, aby 98 % populace bylo připojeno k dodávkám pitné vody. Stejně dobré výsledky vykazujeme v nakládání s odpadními vodami. Splavování zbytků zemědělských hnojiv do řek a vodních nádrží však zůstává velkou výzvou. Co se týká spolupráce a participace obecně, je povzbuzující vidět, že se zapojování občanů zlepšuje – počet Lokálních akčních skupin roste, stejně jako počet měst a vesnic zapojených v Místní Agendě 21. Obecně však s ohledem na SDG-11 musíme zařadit vyšší rychlost a zaměřit se na regionální příjmové nerovnosti a rozdíly v kvalitě životního prostředí.

8. Ani globální úrovni si ČR, která je relativně malou zemí, nevede špatně. Aktivně podporujeme globální aktivity k udržitelnému rozvoji a v tomto smyslu jsme se také zavázali splnit mezinárodní cíle. Česká republika čerpá ze své tranzitivní zkušenosti a ve světě vystupuje na obranu lidských práv, nerovnosti mezi pohlavími a dobrého vládnutí. Během vyjednávání Agendy 2030 jsme konzistentně podporovali SDG 16 a s ním spravedlivé, mírové a inkluzivní společenské uspořádání. V tomto duchu jsme přistoupili také k našemu nadcházejícímu předsednictví v ECOSOCU a vybrali jsme jako prioritu právě téma participace. A protože je důležité jít příkladem, jsem hrdý na to, že vás můžu na tomto místě informovat, že Česká republika je jednou ze zemí s největším nárůstem prostředků na oficiální rozvojovou pomoc v roce 2016 – meziroční nárůst o více než 29 %. Samozřejmě víme, že i dál musíme usilovat o posílení koherence politik a nárůstu ODA do výše našeho národního závazku, který činí 0,33 % HND.

9. Udržitelný rozvoj není myslitelný ani bez správného vládnutí a institucí, které vycházejí vstříc občanům. Proces hodnocení dopadů regulace, které je součástí českého legislativního procesu od roku 2007, může být jedním z příkladů, skrze který se snažíme tento cíl plnit. I tak jsme však ještě daleko od kýžené úrovně fungování veřejných institucí. Pro mě osobně je nejvíce znepokojující skutečnost, že důvěra našich občanů v hlavní úřady byla v roce 2014 pouze 51 %, daleko za nejlepšími evropskými státy.

10. Stejně jako pro každou jinou oblast, i pro Agendu 2030 bude zásadní, jak o ní budeme informovat. Principy udržitelného rozvoje jsou v tomto ohledu velkou výzvou, a abychom je mohli lidem opravdu přiblížit, musíme o nich informovat srozumitelně. Na tomto místě postačí, když zmíním dva příklady: ambasadoři Cílů udržitelného rozvoje v České republice a Ceny SDGs, které jsme udělili poprvé v květnu tohoto roku. Posledně jmenovaná soutěž – první svého druhu v Evropě – byla zorganizována konsorciem veřejných institucí a Asociací společenské odpovědnosti a měla za cíl vyznamenat projekty, které přispívají k implementaci SDGs v ČR. Celkově se do ní přihlásilo 215 projektů a tento obrovský zájem jen potvrdil, že mezi soukromými firmami je velká chuť měnit plány ve skutečnost.

11. Spolupráce na cenách SDGs mezi veřejným a soukromým sektorem ukázala nutnost v otázkách komunikace hlavních priorit úzce spolupracovat. Taťána Gregor Brzobohatá vám nyní představí vizi občanské společnosti.

12. Dámy a pánové, jak kdysi řekl Antoine de Saint-Exupéry, „naši Zemi nedědíme po předcích, ale půjčujeme si ji od našich dětí“. Jednejme v tomto duchu. Děkuji.

Energetický regulační úřad jako správní orgán s působností výkonu regulace v energetických odvětvích a výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává podle ustanovení § 17e odst. 1 písm. d) energetického zákona výkladové stanovisko k přílohám č. 2 až 5 a 15 až 16 k vyhlášce č. 404/2016 Sb., za účelem sjednocení sestavování výkazů pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích. Toto aktualizované výkladové stanovisko na základě vyhodnocení prvního sběru dat pro zpracování zpráv o provozu tepelných soustav ČR zpřesňuje a doplňuje zejména definice a popis kontrol ve výkazech, které se týkají vykazování výroby tepla. Toto výkladové stanovisko nahrazuje předchozí výkladové stanovisko č. 1/2017 ze dne 31. ledna 2017.

Dokument ke stažení:

Vykladove_stanovisko_elektro_teplo_11_2017.pdf (350 KB)

Nejnovější průzkumy potvrzují, že ČR má nejbohatší ložiska lithia v celé EU. Dokonce by se v Krušných horách mělo nacházet 6 procent světových zásob lithia. Druhé podobné je jen v Srbsku. Tento kov je považován za surovinu budoucnosti, používá se totiž pro výrobu baterií pro nejmodernější technologie včetně elektromobilů. Jedním z míst kde se by dalo těžit, je Cínovec v Krušných horách. Jediným povolením k těžbě zatím disponuje soukromá firma, kterou ovládá investiční fond miliardáře Karla Janečka. Kdy se začne kov těžit? Ptejte se dnes v 90' ČT24 Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Záznam pořadu ZDE (článek ZDE).