Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se chce v příštích letech více zaměřit na problémy související se suchem, tedy například změnu hospodaření s vodami ze srážek nebo větší využití vyčištěných odpadních vod. Přivítalo by i změnu koncepce vodního hospodářství. Novinářům to včera v Ostravě řekli zástupci sdružení.

„Domnívám se, že budování nových přehradních nádrží, obnova řady rybníků, velké retence, to je jediný způsob, jak zadržíme dešťovou vodu, jejichž srážek na našem území je dostatek, a jak potom ji využijeme jako povrchovou nebo i podzemní vodu při výrobě pitné vody,“ řekl předseda představenstva SOVAK František Barák.

V Česku se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Množství povrchové vody přitom podle Baráka záleží na schopnosti zadržet tuto vodu na českém území. „V oblasti vodárenství jsme zaznamenali jisté problémy s dostatkem zdrojů, ovšem to se týkalo jenom některých oblastí. Právě vybudování a využívání nových přehrad, kumulace povrchové vody v přehradách, v případě přebytku potom dotování podzemních zdrojů právě z přebytků povrchových zdrojů nám umožní zvýšit kapacitu celkových zdrojů pro výrobu pitné vody,“ řekl Barák.

Potřeba je podle něj udělat některá opatření, jež se ale často nedaří uskutečnit. „Já bych přivítal, kdyby v českém vodárenství byla jediná koncepce na vodu. V současné době povrchová voda je v kompetenci ministerstva zemědělství a podzemní voda je v kompetenci ministerstva životního prostředí,“ řekl Barák. Někdy je pak například obtížné určit, jako třeba u vody v dolech, zda jde o vodu povrchovou, či podzemní, a do čí kompetence tak patří.

Ředitel SOVAK Oldřich Vlasák řekl, že pro připravované stavby několika nádrží, mezi nimi Nových Heřminov či Pěčína, je několik velmi pozitivních důvodů. „Je to nejenom zadržení vody v krajině, ale je to i případné propojení do vodárenských soustav, kterých v České republice je 11. Je to další z náhradních zdrojů a my musíme mít diverzifikované zdroje pro potřeby nějakých větších such nebo velkých výkyvů,“ řekl Vlach.

Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž uvedl, že se vodárenské soustavy budou muset propojovat. „V oblastech, kde není dostatečná zásoba podzemních vod, tak nebudou stačit místní zdroje. Takže se bude muset přivádět voda strategickými páteřními řady z míst, kde voda existuje, do míst, kde je potřeba nahradit některé stávající vysychající zdroje,“ řekl náměstek.

Je podle něj také potřeba zamyslet se nad celkovou koncepcí, protože například velká část společností neplní povinnosti týkající se obnovy infrastruktury. „Malých provozovatelů je hrozně moc. Je tady 6000 vlastnických společností a to samozřejmě s sebou nese ztráty v efektivitě provozování. Stát by měl přijít s akčním plánem, jak tu situaci řešit,“ řekl Kříž.

Druhá nejlidnatější země světa má problémy s omezováním emisí CO2. Nakolik se jí podaří ukočírovat využívání fosilních paliv v následujících letech, bude mít významné dopady na celou planetu. V Indii totiž žije 240 milionů lidí bez elektřiny, kteří si také chtějí splnit svůj „americký sen“ o konzumní společnosti. Jak tuto energetickou výzvu Indie zvládne, ovlivní tak i klimatické cíle celé planety. V Indii loni rostly emise oxidů uhlíku o pět procent, ostatní země z první pětky největších producentů naopak zaznamenaly pokles. Indie je stále velmi průmyslově nerozvinutá, a proto bude hodně záležet na tom, jak se vyrovná s modernizací ekonomiky. Více ZDE

Zdroj: EURO

Nová legislativa, nové normy, nová řešení, nové výrobky a nové možnosti, jak ještě lépe spolupracovat v souvislostech a s donáškou skoro až do domu.

V loňském roce se firma ASIO rozdělila na dvě samostatné části a jak jsme očekávali, uvolnil se tak prostor pro nové výrobky a nová řešení, o která se s vámi rádi rozdělíme. S námi jste u zdroje informací. Vítejte na tradičních jarních seminářích.

Témata

Hospodaření s dešťovými vodami (HDV) - komplexní pohled na řešení objektů (ekonomika, možnosti dotace)

• Novinky pro oblast HDV
• Oblast zasakování a propustných povrchů, využití srážkových vod

Ještě  v roce 2018 mají být vypsány dotační tituly na hospodaření se srážkovými vodami, možnosti jejich využití a inovativní technická řešení budou předmětem semináře. V rámci semináře pak bude představena novinky – nový architektonicky unikátní propustný povrch, měření odtékajícího množství, nové zasakovací bloky v nabídce ASIO NEW, spol. s r.o., …

Novinky pro TZB

• Lapáky a zpracování tuků
• Recyklace energie v rámci obytných domů a hygienických zařízení

Vedle inovativního řešení lapáku tuků budou představeny možnosti recyklace vody a hlavně tepla z odpadních vod s využitím zajímavých a energeticky efektivních zařízení

Role membrán v technologiích úpravy a čištění odpadních vod

Prezentace bude zaměřena na současné aplikační trendy použití membránových procesů v oblasti úpravy a čištění odpadních vod. Ačkoliv všechny vyspělé státy světa dnes uplatňují tyto moderní technologické přístupy ke zkvalitnění lidského života a membránová řešení se staly nedílnou součástí technologických dodávek, tak bohužel v ČR stále ještě přetrvávají debaty na téma „… membrány ano či ne“. Správná debata však musí směřovat k diskusi „… membrány jak a kde“, která naváže na světové trendy této problematiky. Prezentace se zaměřuje na základní informace o separačních membránových procesech na bázi ultrafiltrace (UF), reverzní osmózy (RO) a jejich technologické integrace s tradičními fyzikálně technologickými procesy pro úpravu vody na vodu pitnou, procesní a speciální. Nemalý prostor je věnován použití membrán v moderních čistírnách odpadních vod s potenciálem vysoké kvality a recyklace těchto vod. Nedílnou součástí je prezentace konkrétních aplikací a technologických řešení.

Legislativa – novinky ve stavebním zákoně ve vztahu k vodnímu hospodářství
Normy EN Normy na srážkové a šedé vody, domovní ČOV do 500 EO

Legislativa a normy především pro projektanty – je celá řada novinek jak ve správních, tak i technických předpisech a tak jsme z nich udělali přehled.

Vše našlapané do co nejkratšího času.

Termíny a místa:

01.02.2018 - Brno, Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, 647 00 Brno
06.02.2018 - Teplice, Dům kultury, Mírové Náměstí 2950, 415 80 Teplice 
07.02.2018 - Plzeň, Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň
13.02.2018 - České Budějovice, ČEVAK, a.s., Boženy Němcové 2, 370 10 České Budějovice
15.02.2018 - Ostrava, Dům kultury města Ostravy, a.s, 28. října 124, 709 24 Ostrava
20.02.2018 - Zlín, CENTROPROJEKT, a.s., Štefánikova 167, 760 01 Zlín
21.02.2018 - Olomouc, Hotel Hesperia, Brněnská 55, 779 00 Olomouc
28.02.2018 - Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava, Chemická (Ekonomická) 952,
                       148 28 Praha 4 – Kunratice
01.03.2018 - Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis, a.s., Eliščino nábřeží 375, 500 02 Hradec  
                        Králové

Čas: 09:00 – 14:00

Účastnický poplatek:

Vložné 100,- Kč/os. vč. DPH (vložné obsahuje občerstvení, sborník + ostatní náklady na seminář).
V případě neúčasti a zájmu o zaslání sborníku 100,- Kč (+ poštovné).
 

Semináře jsou zařazeny do:
- programu celoživotního vzdělávání ČKAIT – 1 bod
- programu celoživotního vzdělávání ČKA – 2 body

Způsob platby:

Převodem na účet (číslo účtu: 2108725467/2700 - jako variabilní symbol prosím uvádějte IČO vaší organizace). V případě neúčasti se vložné nevrací, bude zaslán sborník. Na adresu uvedenou v přihlášce obdržíte daňový doklad, a to nejpozději do 2 týdnů od ukončení semináře. Při prezenci nebude vložné vybíráno.

Přihlásit se můžete na e-mailové adrese asio@asio.cz nebo níže (viz přihlašovací formulář) https://www.asio.cz/cz/prihlasovaci-formular. 

Děkujeme a budeme se těšit na viděnou.

ASIO NEW, spol. s r.o.

Obec na Břeclavsku letos zcela osvobodila od placení poplatku za odpad všechny obyvatele, kteří se zavázali k poctivému třídění. Ti, co se nechtěli zapojit, platí ročně 460 korun. Vedení Lednice se vstřícný krok vyplácí. Už má k dispozici první čísla. Výše tuhého komunálního odpadu klesla oproti loňsku o devatenáct procent. U hlavních surovin se třídění zlepšilo o třicet až šedesát procent. Více ZDE

Ředitel Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart dnes na konferenci Provoz vodovodů a kanalizací 2017 nevyloučil, že při projednávání novely zákona o odpadech, která by měla být vyvolána implementací Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. 5. 2017 o rtuti, se v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mohou objevit poslanecké pozměňovací návrhy s cílem zvýšit skládkovací poplatky.

Připomínáme, že v roce 2014 poslanec Ladislav Okleštěk (ANO) navrhl a prosadil do novely zákona o odpadech právě zvýšení skládkovacích poplatků, která ale měla původně jen řešit změny kvůli evropským směrnicím. Nízká výše skládkovacích poplatků je považována za klíčový faktor pro rozvoj dalších technologií na úkor skládkování.

Členské státy jsou povinni uvést zmiňované nařízení do souladu s právními předpisy do 14. září 2018.
 

Energetická společnost ČEZ postaví v Tušimicích na Chomutovsku velký bateriový systém pro ukládání energie. Stavba má začít příští rok, firma chce spustit zařízení na přelomu let 2018 a 2019. Spuštění podobného zařízení nyní dokončují společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Baterie instalované E.ON a Solar Global budou mít kapacitu jedné megawatthodiny (MWh), náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Projekt ČEZ by měl být mírně větší, výši investice generální ředitel ČEZ Daniel Beneš nesdělil. Výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek v srpnu řekl, že velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem 20.

Zdroj: ČTK

Emise skleníkových plynů se v celé Evropské unii v roce 2016 mírně snížily, vyplývá to z právě zveřejněného a nejnovějšího hodnocení klimatu "‘trends and projections", které dnes publikovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Odhady tak potvrzují, že EU zůstává na správné cestě, aby splnila svůj cíl vedoucí ke snižování emisí stanovených pro rok 2020. "Tento vývoj ilustruje pozitivní účinky inovací a investic do nízkouhlíkového hospodářství budoucnosti," uvedl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA. Nicméně podle EEA je zapotřebí vynaložit více energie pro splnění dlouhodobějších cílů. Další podrobnosti najdete na webu agentury ZDE.

Jeden z najväčších holdingov v Európe, zaoberajúci sa zeleným či obehovým hospodárstvom, vstúpi na slovenský trh. Skupina Green Group oznámila zámer postaviť závod na spracovanie PET fliaš a mixovaných plastov. Fľaše chce získavať v maximálnej možnej miere z lokálnych zdrojov, následne čistiť a drviť. Zo získanej suroviny bude v Rumunsku vyrábať materiály potrebné napríklad v automobilovom priemysle. Podľa investora ide o prvý krok v rámci ambicióznejších plánov v oblasti recyklácie na Slovensku.

„Nová investícia plne zapadá do nášho úsilia bojovať proti skládkam na Slovensku. Teda viac triediť a recyklovať. Preto aj na Slovensku meníme odpadovú politiku, pripravujeme zvýšenie skládkovného a venujeme sa aj vzdelávacím projektom ako napríklad Triedim triediš triedime,“ vyhlásil na dnešnej tlačovej konferencii László Sólymos, minister životného prostredia SR.

Plánovaná kapacita nového závodu predstavuje 30 tisíc ton plastových fliaš a mixovaných plastov. Maximálna možná časť odpadovej suroviny bude získavaná zo Slovenska a celá produkcia budúceho závodu poputuje za hranice krajiny. Green Group u nás preinvestuje 8,5 milióna eur, vytvorí takmer 100 pracovných pozícií a pri svojom zámere nežiada o štátnu pomoc. Samotné spustenie prevádzky plánuje do konca budúceho roka, preto v súčasnosti vyberá z viacero lokalít vhodných pre otvorenie závodu. „Investícia však predstavuje len prvý krok v rámci výrazne ambicióznejšieho projektu, ktorým podporíme obehovú ekonomiku na Slovensku,“ podotkol na tlačovej konferencii Constantin Damov, spoluzakladateľ Green Group.

Podľa štátneho tajomníka envirorezortu Norberta Kurillu je investícia významná predovšetkým z hľadiska životného prostredia. Na Slovensku bolo za minulý rok uvedených na trh okolo 120 tisíc ton plastových obalov, pričom vytriediť sa podarilo 69 tisíc ton. Práve preto aj zámer skupiny Green Group predstavuje konkrétny príklad, aké výhody predstavuje obehová ekonomika. „Hospodársky model, kedy ekonomický rast a rešpekt k životnému prostrediu idú ruka v ruke. Spoločne vytvárajú priestor pre pracovné príležitosti, inovácie a skutočne trvalo udržateľný rast,“ vysvetľuje Norbert Kurilla.

Práve Slovensko za posledné mesiace intenzívne pracuje na tom, aby sa stalo v rámci krajín strednej Európy lídrom v oblasti obehovej ekonomiky. Najvýraznejší krok Slovensko spravilo počas svojho predsedníctva v Rade EÚ, kedy v Bratislave envirorezort zorganizoval na túto tému medzinárodnú konferenciu. Na podujatí sa zúčastnilo vyše 500 odborníkov z 32 krajín sveta. Odvtedy sa envirorezort v oblasti obehovej ekonomiky naďalej angažuje. Preto nie je prekvapením, že investičný zámer skupiny Green Group bol neformálne oznámený práve dnes počas jednej z nadväzujúcich konferencií, ktorá prebieha v Bratislave.

Ve dnech 7.-8. listopadu probíhá významná oborová konference Provoz vodovodů a kanalizací 2017 v Ostravě, kterou pořádá Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., a to již patnáctým rokem. První konference Provoz vodovodů a kanalizací proběhla v roce 2003 v Táboře, v následujících letech byla pořádána i v dalších městech (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Praha, Poděbrady, Plzeň). V Ostravě se konference konala v roce 2011 a toto severomoravské statutární město ji opět hostí i letos.

Česká republika v oboru vodovodů a kanalizací zaujímá přední místo v Evropě, ať už v kvalitě dodávané pitné vody, nízkých ztrátách vody v trubní síti, či v inovacích a technologiích. Na dvoudenní konferenci budou představeny moderní technologie, které přispívají k zefektivnění práce vodohospodářů, snižování provozních nákladů a také zvyšování úrovně služeb pro zákazníky. Takovými řešeními jsou například Smart Metering – systém umožňující dálkový odečet z vodoměrů, či Ice Pigging – čištění vodovodních sítí ledovou tříští, ale i matematický model vodárenské sítě v reálném čase s automatizovaným systémem kontroly a aktualizace dat z geografického informačního systému a zákaznického informačního systému. Do programu konference byly zařazeny také příspěvky reflektující nejnovější vývoj legislativy, jako je například Koncepce na ochranu před následky sucha, či Strategický rámec Česká republika 2030. Zástupci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství představí novinky ohledně zákona o odpadech, nebo hygienické legislativy pro pitnou vodu. K aktuálním tématům patří i benchmarking provozovatelů a vlastníků vodohospodářské infrastruktury, ochrana osobních údajů, či kybernetická bezpečnost, kterým bude v průběhu konference rovněž věnována značná pozornost.

„V médiích často zaznívá, že by se voda měla vrátit zpět do českých rukou, ale je třeba si uvědomit, že 85 procent vodárenské infrastruktury je ve vlastnictví měst a obcí, které mají plnou kontrolu nad investicemi, rozvojem a obnovou infrastruktury, a především nad cenotvorbou,“ poznamenal k současnému stavu ve vodohospodářském oboru Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR. V příštím období čekají na prosazení zejména úkoly související se suchem, tedy náprava nevhodného hospodaření se srážkovými vodami v České republice, které jsou v naprosté většině odváděny jednotnou kanalizací na čistírny odpadních vod, či oddílnou kanalizací přímo do vodotečí, větší využití vyčištěných odpadních vod, či vypracování plánů na zvládání sucha. Změnit by se měl nevyhovující stávající systém financování vodního hospodářství. V souvislosti se změnou legislativy v oblasti nakládání s čistírenskými kaly je velkou výzvou i materiálová transformace čistírenských kalů. Obor vodovodů a kanalizací se potýká s klesajícím zájmem o studium mezi dospívající mládeží, a tak jedním z cílů SOVAK ČR do budoucna je osvěta a podpora vzdělávání, která zajistí bezproblémovou mezigenerační výměnu pracovníků v oboru vodovodů a kanalizací.

Letošní konference v číslech:

• 35 odborných přednášek,

• 61 partnerů a vystavovatelů, z nichž 37 prezentuje přímo v místě konání konference své výrobky nebo služby,

• přes 500 účastníků.

Státní fond životního prostředí ČR zaznamenal v poslední době častější výskyt případů neférového jednání ze strany některých poradenských společností. Potencionální žadatelům o podporu, je nabízena možnost přípravy a zpracování žádosti o dotaci na realizaci projektů, které svým obsahem nevyhovují základním požadavkům vyhlášené výzvy. Jako příklad můžeme uvést nabídku pořízení traktorů a další nezpůsobilé techniky v rámci projektů z oblasti odpadového hospodářství.

Po žadatelích je také často již v počátečních fázích přípravy projektu požadována úhrada za provedené práce ještě před samotným posouzením záměru ze strany poskytovatele dotace. SFŽP ČR proto doporučuje, aby žadatelé o dotaci věnovali zvýšenou pozornost nastavení smluvního vztahu s poradenskými společnostmi (zejména ohledně otázky dosaženého stavu administrace podané žádosti, který bude rozhodný pro přiznání úhrady, odpovědnosti poradenských společností za případné škody způsobené neodborným postupem, její pojištění atd.) a v případě jakýchkoliv pochybností svůj záměr konzultovali přímo s pracovníky SFŽP ČR. Kontaktovat mohou pracovníky krajských pracovišť nebo zelenou linku na čísle 800 260 500.

Neméně důležité je přistupovat k připravované a posléze podané žádosti o podporu s péčí řádného hospodáře, která zahrnuje i informovanost žadatele o tom, co se s jeho žádostí v čase děje. Není proto vhodné, aby žadatel předal veškeré přístupy do monitorovacího systému pouze poradenské společnosti. Žadatel by si měl vždy ponechat roli „správce přístupů“. Tato role mu zajistí, že pokud nebude s poradenskou společností spokojen, může ji změnit. Zároveň SFŽP ČR doporučuje, aby si žadatel zajistil vedle dodavatele poradenské služby i místo pro „svého člověka“, byť by mu ze systému měly chodit pouze pasivní informace. Ty mu totiž zajistí přímé on-line informace o tom, co se s jeho žádostí děje a současně kontrolu nad prací poradenské společnosti.

Zdroj: SFŽP ČR

Ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Návrh novely vyhlášky zejména popisuje, jakým způsobem musí být nové povinnosti provozovatelů vodovodů, ale i orgánů ochrany veřejného zdraví, které jim jsou stanoveny novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, naplňovány. Jedná se především o způsob zpracování tzv. monitorovacího programu a dále o postup vypracování posouzení rizik systému zásobování pitnou vodou výrobci pitné vody. Termín připomínek je stanoven na 29.11.2017.

Dokument ke stažení:

zd_KORNASRGV4IF.doc

ma_KORNASRGV4IF.docx

pz_KORNASRGV4IF.doc

Prvního listopadu vyšel souhrnný materiál Úseku ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu "Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2016". Ročenka hodnotí kvalitu a stav ovzduší, popisuje výskyt smogových situací a úrovně emisí. V grafech, mapách, tabulkách a komentářích dokumentuje stav ovzduší v roce 2016 a zároveň popisuje i dlouhodobý vývoj a příčiny vedoucí k aktuálnímu stavu.

SOUHRN

Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM₁₀ a PM_2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky (obr. 1). Úroveň znečištění závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Nicméně koncentrace výše zmíněných znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit.

Z lokálního až regionálního hlediska zůstává nejzávažnější situace v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, k překračování imisních limitů však dochází ve všech zónách a aglomeracích. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek způsobují vysoké koncentrace škodlivin nejen české zdroje, ale také přenos emisí z Polska. Po obou stranách hranice je vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura (kap. V.3). V Praze a Brně zůstávají podnětem k řešení nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy, kterými je zatížena značná část populace (kap. V.1, kap. V.2).

Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem pochází z lokálního vytápění. Lze předpokládat, že i v obcích, kde se tyto škodliviny neměří, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní.

Značná část území České republiky je každoročně vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu. Vzhledem k chemismu ozonu se však nejedná o tak hustě obydlené oblasti jako v případě suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu. Výsledný podíl obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi ozonu je proto v porovnání s podílem obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu podstatně nižší. 

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí ozonu pokrývaly v roce 2016 cca 25,9 % území ČR s přibližně 56 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu. V menší míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2016 i překročení imisního limitu NO₂. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se zahrnutím ozonu pokrývaly cca 42,9 % území ČR s cca 58,9 % obyvatel (kap. VII).

Denní imisní limit suspendovaných částic PM₁₀ byl překročen na 1,4 % území ČR s cca 7,3 % obyvatel. Roční imisní limit PM₁₀ byl překročen pouze na jedné měřicí stanici. V roce 2016 došlo oproti roku 2015 ke snížení podílu lokalit s překročením denního imisního limitu PM₁₀ a zmenšilo se i území s překročením denního imisního limitu PM₁₀ (kap. IV.1).

Roční imisní limit suspendovaných částic PM_2,5 byl překročen na 0,5 % území ČR s cca 3 % obyvatel. V případě ročního průměru PM_2,5 i PM₁₀ došlo v porovnání s rokem 2015 k výraznějšímu zlepšení situace (kap. IV.1).

Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (25,9 % plochy ČR s cca 55,7 % obyvatel). Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ze všech sledovaných látek plynoucími z nedostatečné hustoty měření, zejména na venkovských regionálních stanicích a v malých sídlech ČR. Malá sídla z hlediska znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem reprezentují zásadní vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší (kap. IV.2).

Roční imisní limit oxidu dusičitého byl překročen na čtyřech lokalitách s vysokou intenzitou dopravy (po dvou stanicích v Praze a Brně). Překročení limitu lze však předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde se měření neprovádí. Hodinový imisní limit NO₂ nebyl, podobně jako v předešlých letech, překročen (kap. IV.3).

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 18,5 % území ČR s cca 3,5 % obyvatel (průměr za období 2014–2016; kap. IV.4). V porovnání s předchozím rokem (průměr za období 2013–2015) se plocha zasaženého území téměř o třetinu zmenšila (kap. IV.4).

Imisní limit benzenu nebyl překročen na žádné lokalitě. Nejvyšších koncentrací bylo, stejně jako v předešlých letech, dosaženo na stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (kap. IV.5).

Imisní limity arsenu a kadmia nebyly v roce 2016 překročeny na žádné lokalitě (kap. IV.6).

Imisní limity olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly, obdobně jako v posledních letech, překročeny (kap. IV.6, IV.7, IV.8).

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

V roce 2016 došlo oproti roku 2015 k rozšíření území, kde byl překročen imisní limit pro přízemní ozon (vyjádřený jako expoziční index AOT40). Nadlimitními koncentracemi O₃ byla v roce 2016 zatížena zejména území v CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a NP Podyjí. V roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu hodnot AOT40 na 80 % lokalit (kap. IV.4, kap. VII.2).

Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.

Podle výsledků modelování (v kombinaci s měřením) došlo v případě roční průměrné koncentrace SO₂ k překročení horní meze pro posuzování (UAT) na malých plochách Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Ve stejných krajích, a navíc v kraji Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském, vychází překročení UAT pro průměrné koncentrace za zimní období 2016/2017 (kap. IV.7). Nadlimitní koncentrace NO_x se vyskytují zejména v okolí dopravních komunikací; v nejhodnotnějších přírodních částech ČR ukazují výsledky modelového hodnocení na překročení imisního limitu pro NO_x na velmi malém území několika chráněných krajinných oblastí ČR (kap. IV.3 a VII.2).

SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM

V roce 2016 bylo z důvodu zvýšené koncentrace PM₁₀ vyhlášeno celkem 5 smogových situací. Alespoň jedna smogová situace pro PM₁₀ byla vyhlášena ve 4 z celkových 16 oblastí SVRS. Nejvíce smogových situací bylo vyhlášeno na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek bez Třinecka. V porovnání s rokem 2015 se snížil počet vyhlášených smogových situací o 4 a celková délka trvání poklesla o 84 %. Smogové situace vyhlášené v roce 2016 byly omezeny pouze na oblast střední a severní Moravy a Plzeňska. Smogová situace z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu nebyla v roce 2016 vyhlášena (kap. VI).

EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Meziroční srovnání produkce emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2015 a 2016 ukazuje významnější vliv chladnějšího otopového období v roce 2016 a tím i vyšších předpokládaných spotřeb paliv v domácnostech. Zatímco u zdrojů REZZO 1 byl u všech emisí zaznamenán pokles oproti roku 2015 (s výjimkou emisí CO, VOC a NH₃), modelově vy- počítávané emise z vytápění domácností ukazují nárůst v průměru o 3,7 %. Na snižování produkce emisí zdrojů REZZO 1 se nemalou měrou podílejí realizace opatření ke snížení emisí u průmyslových a energetických zdrojů. Emise mobilních zdrojů se v roce 2016 držely na úrovni roku 2015..

Sektor lokálního vytápění domácností se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích PM₁₀ 36,4 %, PM_2,5 54,5 %, oxidu uhelnatého 49,8 %, arsenu 25,3 % a benzo[a]pyrenu 97,3 %. Rozhodující podíl sektoru veřejné energetiky a výroby tepla převládal u emisí oxidu siřičitého 61,2 % a niklu 39,3 %, v sektoru výroby železa a oceli u emisí kadmia 36,8 %. V sektorech silniční nákladní doprava nad 3,5 t, osobní automobilová doprava a nesilniční vozidla a ostatní stroje v zemědělství a lesnictví vzniklo 39,6 % emisí oxidů dusíku a z otěrů pneumatik a brzd při silniční dopravě pochází 35,1 % emisí olova. Nejvýznamnější zdroje emisí těkavých organických látek se nacházejí v sektoru užití a aplikace organických rozpouštědel, který se na znečišťování ovzduší těmito látkami podílel 50,3 %.

Trvající pokles emisí zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší se odráží rovněž ve výběru poplatků za znečišťování ovzduší. U emisí tuhých znečišťujících látek a SO₂ došlo meziročně k poklesu ohlášených zpoplatněných emisí a poplatků cca o 16 %, u emisí NO_X o 8 %. Mírné navýšení o 1,5 % u emisí VOC může souviset s celkovým růstem průmyslové produkce v ČR i v okolních zemích.

Vzhledem ke skutečnosti, že emisní údaje prezentované od roku 2013 vycházejí z metodických postupů v mnoha případech výrazně inovovaných (např. skladba paliv a topenišť u vytápění domácností, vozový park nákladních vozidel, doplnění specifických skupin zdrojů v celé časové řadě), nelze porovnání emisí vztahovat k údajům uváděným v předchozích ročenkách. Klíčovou informací je, že emisní inventura pro období po roce 2000 je zpracována metodicky konzistentně. I když bude ještě v následujícím období docházet k drobným změnám a upřesněním, vypovídají prezentované údaje od roku 2000 o přetrvávajícím trendu snižování úrovně znečišťování ovzduší téměř u všech sektorů sledovaných podle mezinárodní klasifikace zdrojů (kap. II).

ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE

Rok 2016 byl srážkově mírně pod dlouhodobým normálem. V průměru spadlo na území ČR 635 mm, což je 94 % dlouhodobého normálu 1961–1990. Oproti roku 2015 (531 mm) byl srážkový úhrn vyšší.

Mokrá depozice síry byla v porovnání s rokem 2015 nepatrně vyšší Nejvyšších hodnot mokré depozice síry bylo dosaženo v horských oblastech (Moravskoslezské Beskydy, Krkonoše).

Suchá depozice síry se oproti roku 2015 snížila. Celková depozice síry byla 37 662 t na plochu ČR. Jedná se o pokles, protože od roku 2007 se hodnota pohybovala okolo 50 000 t. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v Krušných horách a na Ostravsku.

Mokrá depozice redukovaných forem dusíku (N/NH₄⁺) v roce 2016 narostla, naopak mokrá depozice oxidovaných forem dusíku (N/NO₃^-) poklesla. Celková mokrá depozice dusíku byla na ploše ČR 44 418 t.

Suchá depozice oxidovaných forem dusíku mírně klesla.

Celková depozice dusíku byla 63 292 t dusíku na plochu ČR.

Mokrá depozice vodíkových iontů v roce 2016 oproti roku 2015 mírně stoupla na hodnotu 411 tun. Nárůst mokré depozice byl způsobený pravděpodobně vyššími ročními srážkovými úhrny ve srovnání s rokem 2015.

Mokrá depozice olova se v roce 2016 téměř zdvojnásobila oproti roku 2015, a vrátila se tak na úroveň z let 2013 a 2014. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na území Krušných hor a Moravskoslezských Beskyd. Suchá depozice olova v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 mírně vzrostla.

Mokrá i suchá depozice kadmia se v roce 2016 snížila. Nejvyšších hodnot bylo, obdobně jako v minulých letech, dosaženo na území okresu Jablonec nad Nisou.

Mokrá depozice nikelnatých iontů se v roce 2016 snížila.

Mokrá depozice chloridových iontů se ve srovnání s rokem 2015 snížila (kap. IX).

Další podrobnosti najdete v grafické ročence ZDE.

Ve dnech 6. až 12. listopadu 2017 se uskuteční 17. ročník největšího vědeckého festivalu v České republice, který pořádá Akademie věd České republiky. V jeho průběhu se bude konat více než 500 akcí po celé republice. Návštěvníci se mohou těšit zejména na dny otevřených dveří jednotlivých pracovišť Akademie věd ČR, přednášky, výstavy, science show, panelové diskuse a mnohé další akce napříč všemi vědeckými obory. Na festivalové akce – na všechny je vstup zdarma – je možné se registrovat od dnešního dne na adrese www.tydenvedy.cz.

Program v hlavní budově festivalu Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě se bude věnovat jednomu z pěti následujících témat: potraviny pro budoucnost, superlasery, medicína – civilizační choroby, nanotechnologie, robotika a umělá inteligence. Každé z nich má svého ambasadora – významnou osobnost české vědy – prof. Jaroslava Doležela, dr. Tomáše Mocka, dr. Bedřicha Ruse, dr. Jana Kopeckého, dr. Antonína Fejfara a prof. Jiřího Wiedermanna.

Festival pro žáky i veřejnost

Žákům základních a studentům středních škol budou určeny přednášky, exkurze, science show a další akce zejména v dopoledních hodinách. V pražské budově Akademie věd ČR na Národní třídě pro ně bude připravena tzv. úniková hra, při níž budou muset během necelé hodiny překonat virtuální zámky ve speciálně upravené místnosti. Hra bude vhodná pro školní kolektivy, protože se jí může najednou zúčastnit až 30 zájemců najednou.

V odpoledních a večerních časech bude připraven program pro širokou veřejnost. Každý den se ve večerních hodinách uskuteční diskusní setkání s předními českými odborníky na výše uvedená témata, která budou moderovat redaktoři České televize.

Program v Praze i regionech

Týden vědy a techniky AV ČR se však nekoná pouze v Praze. Neméně zajímavý a pestrý program nabídnou badatelé i z moravských pracovišť Akademie věd. Například v Brně, kde se uskuteční přes 50 akcí, se návštěvníci budou moci při přednášce setkat s předním astronomem a astrofyzikem Jiřím Grygarem, který je zasvětí do tajů petabytové astronomie, či s oblíbeným vědcem a popularizátorem vědy Michaelaem Londesborougem při jedné z jeho efektních science show.

Akce zaměřené na vědu jsou jako obvykle přichystány po celé České republice – například v Pardubicích a Hradci Králové můžete navštívit science show Úžasného divadla fyziky, v Tachově pozorovat ptactvo, v Olomouci odhalit tajemství nanotechnologií. Za astronomií se můžete vydat do Hvězdárny Valašské Meziříčí nebo do Hvězdárny Prostějov.

Dny otevřených dveří vědeckých pracovišť

Tradiční součástí festivalu Týden vědy a techniky AV ČR opět budou dny otevřených dveří vědeckých pracovišť, při nichž vědci zájemce osobně provedou po svých pracovištích. Řadu akcí pro ně připraví mimo jiné v brněnském Archeologického ústavu AV ČR. Během Dnů otevřených dveří 6.–8. 11. se například při přednášce na téma Poslední lovci Českého ráje dozví, že tato pískovcová oblast je jedním z nejlépe dochovaných míst období mezolitu v ČR a zároveň územím, kde se setkali poslední lovci a nově objevivší zemědělci.

Úspěšný tvůrce filmových efektů ze zámoří

Hostem letošního ročníku, který přiletí z Los Angeles povyprávět o své cestě za úspěchem, bude Pavel Kacerle, tvůrce filmových vizuálních efektů ve filmech jako Avangers 2, Jurský svět, Iron Man 3, Thor 2 nebo Kapitán Amerika. Návštěvníci se s ním  setkají  hned několikrát – ve středu 8. 11. dopoledne v kině Světozor, ten samý den večer v Městské knihovně v Praze a v sobotu 11. 11. v 15:00 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě.

Kompletní program najdete na festivalovém webu www.tydenvedy.cz. Vstup na všechny akce je bezplatný, na většinu z nich však bude potřeba rezervovat si místo.

¨

Ve dnech 6. až 17. listopadu 2017 se bude v německém Bonnu za předsednictví Fidži konat již 23. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP23). Zúčastní se jí ministři a státní úředníci a také široké spektrum zástupců občanské společnosti a podnikatelské sféry.

Evropská unie doufá, že konference názorně ukáže pokrok dosažený při přípravě technických pravidel a pokynů pro provádění Pařížské dohody. Jde mj. o pravidla týkající se rámce pro transparentnost a pětiletého cyklu ambicí, jehož účelem je pomoci zúčastněným zemím, aby postupně zvyšovaly své příspěvky. Pracovní program by měl být přijat na konferenci o změně klimatu v roce 2018 (COP24) v polských Katovicích.

Unie dosáhla slibného pokroku při finalizaci legislativního rámce pro dosažení svého pařížského cíle (společných vnitrostátně stanovených příspěvků), tedy snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 %. Součástí tohoto závazku je revize systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) po roce 2020, stanovení cílů v oblasti snížení emisí do roku 2030 pro odvětví, která nejsou do systému ETS zapojena, jako je například doprava, stavebnictví a zemědělství, a dále začlenění využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví do legislativního rámce EU pro klimatická opatření. Komise také hodlá 8. listopadu představit balíček návrhů týkající se tzv. „čisté mobility“, který by dále usnadnil přechod EU k nízkouhlíkovému hospodářství a mobilitě.

EU se i nadále hlásí ke společnému globálnímu cíli, kterým je v letech 2020 až 2025 každoročně uvolnit 100 miliard USD na financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Účelem tohoto financování, které bude pocházet z řady různých zdrojů, je také podstatné navýšení prostředků na přizpůsobování se změně klimatu. V roce 2016 poskytla EU a její členské státy na financování klimatických opatření celkem 20,2 miliardy EUR, což představuje více než 10% nárůst oproti 17,6 miliardy EUR uvolněných v roce 2015.

Vedle oficiálních jednání přinese bonnská konference COP23 také informace o klimatických opatřeních určené širokému spektru zainteresovaných subjektů, včetně měst a regionů, podniků a skupin občanské společnosti. Evropská unie rozhodně podporuje globální akční plán v oblasti klimatu, který je významnou platformou spolupráce mnoha subjektů, a bude se i nadále aktivně podílet na jeho fungování.

Nicméně od bonnské konference se nečekají žádné přelomové kroky nebo dohody. Soustředit by se měla především na hledání společných pravidel, která umožní srovnávat klimatické cíle jednotlivých zemí a jejich plnění. Pravidla by pak měl schválit summit, který se uskuteční v příštím roce v Polsku.

Zřejmě největší neznámou bonnské konference je postoj Spojených států. "U mnoha vyjednavačů teď panuje velká nejistota," potvrzuje to Susanne Drögeová z německé Nadace pro vědu a politiku (SWP). Úspěchem podle ní bude už to, když nyní Spojené státy nebudou ostatním házet klacky pod nohy.

O odstoupení USA od pařížské dohody od klimatu, k němuž oficiálně dojde v roce 2019, v červnu rozhodl americký prezident Donald Trump, který je známým skeptikem, pokud jde o klimatické změny. V minulosti dokonce uvedl, že si tento koncept vymyslela Čína, aby poškodila Spojené státy.

Během konference bude Unie v Pavilonu EU v Bonnu hostitelkou více než 100 akcí (viz odkaz níže). Akce organizované řadou zemí a organizací z celého světa se zaměří na širokou paletu otázek souvisejících se změnou klimatu – od transformace energetiky, přes úlohu lesů a oceánů, financování klimatických opatření, výzkum a inovace až po posuzování rizik spojených se změnou klimatu.

Zvláštností letošního setkání je to, že se koná v Německu, i když jeho oficiálním pořadatelem je Fidži. Tichomořský stát, který má zhruba 900 tisíc obyvatel, patří k zemím, které nejvíce pociťují dopady změn klimatu, když níže položené části jeho ostrovů postupně pohlcuje oceán. Tamní vláda proto počítá se stěhováním desítek vesnic.

Evropskou unii budou v Bonnu zastupovat Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, a Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonska, které v současnosti předsedá Radě EU.

Další informace:

• GŘ pro oblast klimatu – Stránky bonnské konference o změně klimatu (COP23)

• Konference OSN o změně klimatu v Bonnu – otázky a odpovědi

• Pařížská dohoda

Spotřebitelé v České republice dávají stále přednost jednorázovým bateriím před nabíjecími. Podle údajů společnosti ECOBAT jen pouze necelá pětina baterií, které se na českém trhu prodají, jsou nabíjecí baterie, zbytek tvoří baterie na jedno použití. Tento stav přetrvává i přesto, že celková ekonomická bilance je příznivější ve prospěch nabíjecích. I kvůli tomu za posledních 7 let spotřeba baterií stoupla o 19 % a spolu s tím se zvyšují nároky na třídění a recyklaci baterií.

Životnost nabíjecích baterií je mnohonásobně delší než v případě jednorázových baterií. Proces nabíjení u nich můžeme opakovat dle typu baterií 500krát a 1 500krát. Pořizovací cena nabíjecí baterie je ve srovnání s jednorázovou v průměru 10krát vyšší. Tato investice se většinou vrátí už při desátém použití. A to i při započítání nákladů na spotřebu elektrické energie při dobíjení.

„Vzhledem k tomu, že ve většině domácností využíváme desítky baterií, by nikde neměla chybět kvalitní nabíječka a nabíjecí baterie. Dosáhneme finanční úspory a zároveň šetříme přírodu,“ říká Petr Kratochvíl ze společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií, a dodává: „Ideálním řešením, jak redukovat negativní dopady používání baterií na životní prostředí, je snižovat jejich spotřebu. Častější využívání nabíjecích baterií je jednou z cest.“

Kdy volit nabíjecí, a kdy bude lépe sloužit jednorázová baterie

Nabíjecí baterie, též označované jako sekundární nebo akumulátory, jsou vhodné především do zařízení, která jsou využívána pravidelně a intenzivně. Mezi ně patří například fotoaparáty, přehrávače MP3, energeticky náročnější hračky nebo bezdrátové myši. U nich je finančně výhodnější baterie dobít, než neustále dokupovat další a staré vyhazovat. Naopak jednorázové neboli primární baterie jsou vhodnější do zařízení, která používáme jen občas, nebo je dlouhodobě skladujeme.

Na rozdíl od akumulátorů netrpí jednorázové baterie samovolným vybíjením, takže je lze používat i měsíce po zakoupení. Příkladem spotřebičů, kde je z tohoto důvodu vhodnější je používat, jsou dálková ovládání nebo hodiny. Odeberou méně elektřiny, než jaké by bylo samovybíjení akumulátoru.

Jedna nabíjecí baterie nahradí tisíc jednorázových

Vzhledem k tomu, že běžnou nabíjecí baterii lze dnes opakovaně tisíckrát nabít, může hypoteticky nahradit tisíc jednorázových baterií. Pokud by šlo o nejčastěji používané tužkové baterie typu AA, jejichž hmotnost činí zhruba 25 gramů, dá se říci, že bychom nemuseli vyrobit 25 kg baterií. Díky tomu bychom uspořili suroviny, z kterých se vyrábí. Jde především ocel, zinek, mangan, nikl nebo měď. Nezatěžovali bychom životní prostředí další zbytečnou těžbou.  

Co s vybitými bateriemi?

Ať už jde o jednorázové nebo nabíjecí, vždy platí, že vybité baterie nepatří do popelnice na směsný odpad. Z ní by putovaly na skládku nebo do spalovny. V obou případech by se z nich uvolňovaly škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které by znečisťovaly ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Když ale s použitou baterií absolvujete pár kroků navíc k nejbližšímu sběrnému místu, pak nejenže přírodu neznečisťujete, ale navíc ji šetříte. Díky recyklaci z použitých baterií totiž získáváme druhotné suroviny, zejména kovy, které mohou sloužit k výrobě nových produktů.

Sběrných míst je v České republice už přes 20 tisíc. Asi nejznámější jsou červené venkovní kontejnery na třídění drobných elektrospotřebičů a baterií. Na popularitě získává odevzdávání baterií v obchodech. Kdykoli tedy půjdete nakoupit do supermarketu, můžete zde odevzdat i baterie. A pokud ještě nevíte, kde máte nejbližší sběrné místo, určitě ho najdete na interaktivním vyhledavači mapa.ecobat.cz.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno dne 4. listopadu (L 287) prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1984 ze dne 24. října 2017, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech stanovují referenční hodnoty na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2020 pro každého výrobce nebo dovozce, který podle uvedeného nařízení oznámil, že od 1. ledna 2015 zákonně uvedl na trh částečně fluorované uhlovodíky. Přehled podniků, kterým je rozhodnutí určeno najdete v článku 3 rozhodnutí.

Dokument ke stažení:

Prováděcí rozhodnutí Komise