Rada dnes přijala nařízení o sledování a snižování emisí metanu. Toto nařízení je součástí balíčku „Fit for 55“. Zavádí se v něm nové požadavky na měření, vykazování a ověřování emisí metanu v odvětví energetiky. Cílem mitigačních opatření, jako je zjišťování úniků a oprava netěsností a omezení vypouštění a flérování metanu, bude zamezit emisím metanu. Globální monitorovací nástroje zajistí transparentnost, pokud jde o emise metanu z dovozu ropy, zemního plynu a uhlí do EU.

Přísnější pravidla pro monitorování a vykazování

Provozovatelé budou muset měřit emise metanu na úrovni zdroje a vypracovávat monitorovací zprávy, které budou kontrolovat nezávislí akreditovaní ověřovatelé.

V zájmu toho, aby se zamezilo jakýmkoli rizikům pro veřejné zdraví a životní prostředí vyplývajícím z emisí metanu, budou členské státy udržovat a pravidelně aktualizovat soupis všech vrtů, jakož i plány na zmírňování emisí týkající se neaktivních vrtů. Budou rovněž měřit a monitorovat emise z uhelných dolů, které byly uzavřeny nebo opuštěny před méně než 70 lety, neboť metan se z těchto dolů nadále uvolňuje i po zastavení těžby.

Vnitrostátní orgány budou provádět pravidelné inspekce s cílem zkontrolovat, zda provozovatelé dodržují požadavky tohoto nařízení, včetně přijetí následných nápravných opatření, a zajistit, aby tak činili.

Preventivní a mitigační opatření

Podle těchto nových pravidel budou provozovatelé muset zajistit zjišťování úniků metanu a opravy netěsností. Provozovatelé budou muset ve stanovených intervalech provádět kontroly ke zjišťování úniků metanu u různých typů infrastruktury.

Okamžitě po zjištění úniků a nejpozději do pěti dnů poté pak budou muset opravit nebo vyměnit všechny komponenty, u nichž úniky metanu přesahují určité úrovně. Stanovená lhůta pro úplnou opravu podle nových pravidel je 30 dnů.

Toto nařízení navíc zakazuje vypouštění a flérování metanu z degazačních stanic od roku 2025 a z větracích šachet od roku 2027, pokud to není nezbytně nutné nebo pokud nedojde k mimořádná události nebo poruše.
Emise metanu mimo EU

Povinné vykazování se bude vztahovat také na emise metanu u energie dovážené do EU. Novými pravidly budou zavedeny globální monitorovací nástroje ke zvýšení transparentnosti, pokud jde o emise metanu z dovozu ropy, zemního plynu a uhlí do EU.
Další postup

Toto nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Komise v roce 2028 přezkoumá uplatňování tohoto nařízení, včetně dosažené úrovně snížení emisí.

Souvislosti
Komise (pod vedením komisařky pro energetiku Kadri Simsonové) předložila návrh nařízení o snižování emisí metanu v odvětví energetiky v prosinci 2021. Tento návrh navazuje na strategickou vizi, která byla v roce 2020 stanovena ve Strategii EU pro metan, a je součástí legislativního balíčku „Fit for 55“, jehož cílem je dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality.

Dokument ke stažení:

Nařízení o emisích metanu

Rada dnes přijala nařízení o ekodesignu, které stanoví požadavky na udržitelné výrobky. Nařízením se nahrazuje stávající směrnice o ekodesignu a její oblast působnosti se jím nad rámec výrobků spojených se spotřebou energie rozšiřuje na všechny druhy zboží uváděného na trh EU. Přijetí tohoto nařízení představuje poslední krok v rozhodovacím procesu.

Nařízení se týká všech druhů výrobků až na několik výjimek (tj. automobily nebo výrobky související s obranou a bezpečností). Novým nařízením se zavádějí nové požadavky, jako je trvanlivost výrobku, jeho opětovná použitelnost, modernizovatelnost a opravitelnost, pravidla pro přítomnost látek, které brání oběhovosti, účinnost z hlediska využívání energie a zdrojů, obsah recyklovaných materiálů, repasování a recyklace, uhlíková a environmentální stopa a požadavky na informace, včetně digitálního pasu výrobku. Komise bude zmocněna k tomu, aby prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovila relevantní požadavky na ekodesign, a průmysl bude mít 18 měsíců na jejich splnění.

Kritéria ekodesignu se budou používat při zadávání veřejných zakázek s cílem motivovat příslušné subjekty k veřejnému nakupování ekologických výrobků. Novým nařízením se zavádí přímý zákaz ničení neprodaného textilu a neprodané obuvi (malé a střední podniky budou mít z tohoto zákazu dočasnou výjimku) a Komise se jím zmocňuje, aby v budoucnu zavedla podobné zákazy i pro další výrobky. Pokud jde o výrobky prodávané on-line, bude nařízení o ekodesignu sladěno s nařízením o digitálních službách.

Dnešním schválením Radou byl legislativní akt přijat. Po podpisu předsedkyní Evropského parlamentu a předsedou či předsedkyní Rady bude nařízení vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dvacátým dnem po tomto vyhlášení. Použije se po uplynutí 24 měsíců od vstupu v platnost.

Dokument ke stažení:

Návrh Komise

Cement je nejrozšířenějším stavebním materiálem v moderním světě, ale je také obrovským zdrojem emisí plynů, které oteplují planetu. To je způsobeno chemickými reakcemi při zahřívání vápence na vysoké teploty spalováním fosilních paliv. Recyklace cementu by výrazně snížila jeho uhlíkovou stopu. Vědci tvrdí, že pokud by se přešlo na pece poháněné elektřinou a místo fosilních paliv by se využívala větrná a solární energie, mohlo by to znamenat, že by se neuvolňovaly vůbec žádné skleníkové plyny. Použitý cement lze reaktivovat jeho opětovným vystavením vysokým teplotám. Průlomem je dokázat, že to lze provést pomocí tepla, které vzniká při recyklaci oceli. Více ZDE

Revize legislativy o dekarbonizovaných plynech a vodíku přinese zlepšení v oblasti obchodu s obnovitelnými a nízkouhlíkovými plyny a usnadní jejich přístup na trh. Nové normy zajišťují společné standardy kvality plynu pro všechny členské státy a umožní snadnější obchod s vodíkem. Zároveň legislativa posílí práva a ochranu spotřebitelů, což zahrnuje lepší informace o smlouvách a cenách, rychlejší přepínání dodavatelů a lepší přístup k datům a smart technologiím. Navíc nové pravidla podpoří výstavbu infrastruktury pro vodík a zavedou certifikační systém pro nízkouhlíkový vodík a syntetická paliva. Tyto kroky směřují k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a zlepšení energetické bezpečnosti. Více ZDE

V roce 2023 činil objem exportu recyklovatelných surovin z EU do zemí mimo EU 39,3 milionu tun, což je nárůst o 74 % od roku 2004. Import recyklovatelných surovin do EU ze zemí mimo EU dosáhl 39,8 milionu tun, což je pokles o 8,6 % ve srovnání s rokem 2004. Největší kategorií exportovaných surovin byly kovy (21 milionů tun), zatímco největší kategorií importovaných surovin byly organické materiály (24,4 milionu tun). Největším obchodním partnerem pro export recyklovatelných surovin z EU bylo v roce 2023 Turecko s objemem 12,2 milionu tun, zatímco největším partnerem pro import byla Brazílie s objemem 9,7 milionu tun.

Agentura pro podnikání a inovace (API), zprostředkující subjekt Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), zahájila koncem května příjem žádostí o dotace ve výzvě Úspory energie. Výzvu vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je řídicím orgánem OP TAK. API bude žádosti přijímat až do 31. 10. 2025. Více ZDE

Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. To všechno přináší novela zákona o ovzduší, kterou dnes schválila vláda.

„Novela přináší řadu nejrůznějších opatření, všechna mají ale společné tři cíle. Zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Například vedle toho, že firmy budou muset minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, aby prach neobtěžoval občany, zavádíme také rozšíření kontinuálního měření emisí a zejména novinky v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky z měření emisí budou nově předávány jen digitálně, do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. A díky povinnosti nepřetržité kontroly technologie skončí dohady, zda firmy skutečně požívají například filtry nebo odlučovače průběžně, i když se znečišťující látky měří například jen jednou za rok,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinnosti nepřetržité kontroly technologie nebo opatření ke snižování emisí se podle návrhu dotkne od počátku roku 2026 zhruba 7 700 zdrojů, u nichž provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pouze jednorázovým měřením emisí většinou jednou za rok.

Kontinuální měření emisí pro různá odvětví a odstupy pro obydlí kvůli zápachu z výroben

Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Díky tomu bude možné získat okamžitý přístup k údajům.

Další klíčovou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Ta se bude podle návrhu pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů.

„Díky tomu ochráníme obytné zástavby před přibližováním zapáchajících a prašných výrob, stejně jako průmyslové a zemědělské podniky před přibližováním zástavby. Minimální vzdálenosti budou stanoveny pro vybrané typy činností a ploch ve vyhlášce a jejich hodnoty budou pevně dané,“ dodává ministr Hladík.

Méně prachu ze staveb ve městech a obcích i vyšší sazby poplatku za znečištění

Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích. „Například pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb,“ vyjmenovává ministr životního prostředí.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2025, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně. Cílem není vybírat peníze pro stát, ale dosáhnout takové výše, která bude motivovat k dalšímu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.

Nízkoemisní zóny pro lepší ovzduší v obcích

„A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Proto chceme, aby obce, které se je rozhodnou zavést, si také mohly samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do ní nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně budou moci jejich vjezd zpoplatnit. Zkrátka aby radnice mohly najít řešení, které v konkrétním městě nejlépe pomůže zvýšit kvalitu ovzduší,“ dodává ministr Hladík.

Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec.

Stejně tak budou radnice moci lépe reagovat v případě smogových situacích, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu. To znamená například zvýhodnit dočasně veřejnou dopravu nebo zlepšit kvalitu ovzduší v místě třeba dočasným omezením spalování v otevřených ohništích, případně vytápění doplňkovými zdroji, jakými jsou třeba krby nebo regulací prašné činnosti například ze staveb.

Vláda také schválila usnesení, ve kterém se zavázalo Ministerstvo dopravy, že vládě do konce roku předloží analýzu funkčnosti stanic měření emisí a případně navrhne takové změny, které zabrání tomu, aby jimi procházela nevyhovující auta. Dále usnesení vlády obsahuje úkol pro Ministerstvo vnitra, aby ve spolupráci Policie ČR a Centra dopravních služeb zintenzivnilo ve všech krajích každoroční silniční kontroly se zaměřením na měření emisí a do konce roku 2024 má Ministerstvo vnitra předložit vládě informaci o plnění tohoto úkolu.

ČHMÚ zveřejnil na svých webových stránkách  ohlášené emise jednotlivých znečišťujících látek za rok 2023 za téměř 9 tisíc jednotlivě sledovaných významných provozoven. Jde především o emise pevných částic, oxidů síry a dusíku, organických látek, ale také toxických kovů nebo polyaromatických uhlovodíků a dioxinů. Vedle celkových ročních emisí jsou zveřejněny také typy provozovaných zdrojů a druhy používaných paliv. Provozovatelé zdrojů tyto emise povinně zjišťují na základě evropské a národní legislativy a každoročně ohlašují prostřednictvím ISPOP. Množství emisí vypuštěných do ovzduší jednotlivě sledovanými stacionárními zdroji se proti údajům za rok 2022 opět snížilo. Nejvíc u emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého cca o 20 %, u emisí oxidů dusíku o cca 16 %.

Česko má druhý nejnižší podíl registrací nových osobních bateriových elektromobilů v Evropské unii. Zatímco v EU dosáhl podíl bateriových aut na registracích za čtyři měsíce letošního roku 12 procent, v Česku 2,5 procenta. Za Českem je pouze Chorvatsko, před Českem Slovensko s podílem 2,7 procenta. Vyplývá to z dat, která zpracoval a v tiskové zprávě shrnul Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Více ZDE

Vyměnit je potřeba zařízení na pevné palivo do příkonu 300 kW, které vytápí objekt teplovodní otopnou soustavou. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že takových nevyhovujících zdrojů tepla může být v Česku přes 150 tisíc. Jak získat dotace na nový kotel? Co hrozí, když se do září výměna nestihne? Více v 90ČT24 ZDE

Související:

MŽP: Od prvního září začne platit zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. MŽP upravilo podporu výměny kotlů od září a oznámilo, jak budou probíhat kontroly

Témata udržitelnosti a odpovědnosti vůči životnímu prostředí a společnosti získávají na váze. Od roku 2024 čeká první velkou vlnu korporací povinnost vydávat ESG reporting, kterým se pořád častěji řídí banky nebo investoři u poskytování financování. Skutečnou situaci ve firmě tak už nezamaskují marketingová prohlášení, rozhodnou data. V oblasti vztahů mezi firmou se svými spotřebiteli či zaměstnanci je situace podobná.

Zaměstnanci i spotřebitelé v průzkumech každoročně deklarují narůstající důležitost udržitelnosti v jejich rozhodování o nákupu produktu nebo setrvání v zaměstnání. Evropská legislativa ale začíná řešit i dobrovolné prohlášení o udržitelnosti a v oblasti komunikace ke spotřebitelům nastavuje přísná pravidla. Firmy, které teď pochopí, co znamenají jejich vlastní data a správně je komunikačně využijí, se dostanou do značné konkurenční výhody. Jak se ale ve všem zorientovat?

„Do dvou let budeme v oblasti udržitelnosti fungovat dle zcela jiných pravidel, než jako je tomu nyní. Velký důraz bude kladen na transparentnost a to jak v datech vůči bankám, investorům a obchodním partnerům, tak v oblasti komunikace v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců, nebo vůči zaměstnancům a koncovým zákazníkům,” komentuje situaci Ivana Hekerle, jednatelka poradenské společnosti v oblasti udržitelnosti CIRA Advisory. Naráží tak na značné legislativní změny, které se týkají reportingu nefinančních aktivit i greenwashingu.

Firmy už nyní investují nemalé finanční prostředky do analýzy jejich provozu, shromažďování dat pro ESG reporting nebo vydávání ucelených zpráv o udržitelnosti či přímo ESG reportů. „To je zcela zásadní a důležitý první krok a firmy jsou do něj tlačeny povinností ESG reportingu. Skutečná výzva ale teprve přijde teprve až s daty začnou dál pracovat. Mnoho firem totiž čeká zásadní transformace v tom, jak přistupují k nákupu surovin pro výrobu, k finanční a environmentální efektivitě provozu, k podmínkám vlastních zaměstnanců i zaměstnanců v hodnotovém řetězci a s tím i související komunikace. Velké i malé firmy pouze zjišťují kam až ESG aktivity zasahují a budou potřebovat značnou podporu v tom, jak je správně uchopit,” předpovídá vývoj trhu Ivana Hekerle.

Zásadní pak dle CIRA Advisory bude právě komunikace udržitelných aktivit. Pro tu totiž Evropská unie chystá velice přísná pravidla, o kterých nyní české firmy často ani neví. Za porušení pravidel přitom může firmám hrozit pokuta až 4 % ročního obratu nebo roční zákaz účasti ve veřejné soutěži. „Je velice důležité, aby firmy začaly ESG vnímat jako transformační management a dle toho i přizpůsobily vlastní komunikaci. Obecné deklarace o udržitelnosti už neobstojí u zákazníků ani před zákonem. Už teď se proto věnujeme vzdělávání marketérů v agenturách i interních týmech, aby pochopili, co je čeká. Často konzultujeme také briefy reklamních kampaní, tvoříme strategie komunikace udržitelnosti, připravujeme obsah a mnoho dalšího,” přibližuje aktivity Ivana Hekerle.

Veškeré popsané aktivity přitom mají jeden společný cíl - pomoci firmám zvládnout udržitelnou transformaci, obstát v konkurenčním prostředí a dlouhodobě ekonomicky růst. Dle zprávy S&P Global z roku 2024 evropské společnosti s vysokým ESG hodnocením dosahovaly v průměru o 2,3 % ročně vyšších výnosů než společnosti s nízkým ESG hodnocením v období od roku 2018 do roku 2023. Tyto společnosti byly také odolnější vůči volatilitě trhu. Pokud tedy české firmy správně pochopí svá „ESG data”, stanou se novým bohatstvím pro firmu - otevřou cestu k vyšší efektivitě a úsporám, podpoří vztahy se zaměstnanci i zákazníky a přispějí k vyšší odolnosti.

V reakci na zmíněné skutečnosti a kontext na českém trhu, se CIRA Advisory rozhodla spustit kampaň v oblasti komunikace ESG aktivit, aby si reportující firmy i firmy v hodnotovém řetězci reportujících společností uvědomily, důsledky v oblasti komunikace. CIRA Advisory poskytuje pro české firmy služby v oblasti poradenství, jak ESG data získat a pracovat s nimi, i s návaznou komunikací. Více informací je k dispozici na www.ciraa.eu.

O CIRA Advisory

CIRA Advisory (CIRAA) je poradenská, konzultační a vzdělávací společnost, která se zaměřuje na oblast cirkulární ekonomiky, udržitelnosti a ESG, a to napříč všemi segmenty hospodářství. Vznikla v roce 2019 jako sesterská společnost Institutu Cirkulární Ekonomiky a její hlavní představitelé tak mají skoro 10 let zkušeností s tématem cirkulární ekonomiky a udržitelnosti v byznysu.V praxi se CIRAA zaměřuje hlavně na projekty v oblasti ESG strategie a reportingu, cirkulární ekonomiky, analýzy udržitelnosti, komunikace udržitelnosti a prevenci greenwashingu.

Každý Čech loni vytřídil v průměru 75,6 kilogramu odpadů, zhruba o 2,5 kilogramu méně než v roce 2022. Recyklace obalů se ale meziročně zvýšila o čtyři procentní body a jejich celkové využití bylo proti předchozímu roku vyšší o pět procentních bodů. Z celkového počtu vyprodukovaných obalů loni putovalo 75 procent k recyklaci a dalších 11 procent k energetickému využití. Ze statistik vyplývá, že každý obyvatel ČR loni vytřídil 22,5 kilogramu papíru, 17,1 kilogramu plastu, 14,6 kilogramu skla, 0,4 kilogramu nápojových kartonů a 21 kilogramu kovů. Množství vzniklého obalového odpadu se meziročně snížilo o čtyři procenta na 1,261 milionu tun. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Za první rok se v Liberci vytřídilo 4,6 tuny tuků. Město čekalo čtyřikrát více

 

V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k přepravě odpadů – informace, které mají být uvedeny v osvědčeních o následném (jiném než) předběžném využití a odstranění. Pokud je zpracovaný odpad přepravován k následnému prozatímnímu nebo jinému než předběžnému zpracování z jednoho zařízení do jiného zařízení v zemi určení, musí být informace o tomto následném zpracování předloženy prostřednictvím centrálního elektronického systému. Tato iniciativa stanoví vzor osvědčení, které mají používat zařízení provádějící dočasné zpracování přepravovaného odpadu s cílem potvrdit, že následné zpracování v jiném zařízení bylo dokončeno.

• EU 41_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)3125055
• EU 41_24 EK Příloha

Baterie – uhlíková stopa

Vodíková strategie ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá ke schválení materiál Vodíkové strategie České republiky (dále jen „Strategie“), která je součástí reforem požadovaných v rámci plnění Národního plánu obnovy a reaguje na rychlý vývoj technologií, změny v legislativním rámci a nové závazné požadavky EU. Hlavními cíli Strategie zůstává snižování emisí skleníkových plynů a podpora ekonomického růstu, přičemž se definují úkoly pro dosažení výroby a dovozu obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku. Je rozdělena do tří etap („Lokální ostrovy“, „Globální mosty“ a „Nové technologie“), které se liší svými cíli, prostředky a ambicemi. V souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií a na základě zkušeností s původní vodíkovou strategií je členěna na analytickou část, strategickou část a implementační část. Struktura je v souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií připravenou Ministerstvem pro místní rozvoj.

• 116_24_Materiál
• 116_24_Předkládací-zpráva