Sdílená ekonomika nabírá v Česku na síle. V Praze začne v nejbližších dnech fungovat jeden z nejambicióznějších světových start-upů. Je to čínská společnost Ofo, která se věnuje sdílení kol. Hodně je slyšet také o carsharingu čili sdílení aut. Podle informací HN do něj vstoupila i Škoda Auto. Více ZDE

Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Odpadové fórum. Pochopitelně téma sdílené ekonomiky nemůže chybět ani na významné národní konferenci věnované problematice předcházní vzniků odpadů, která se bude konat 12. až 13. října v Praze.

Jak prodávat potraviny bez obalů, dnes v Praze zájemcům vysvětlovali lidé z neziskové organizace Bezobalu. Podle ředitele organizace Petra Hanzela tvoří obaly kolem poloviny komunálního odpadu. Obejít se bez nich znamená velkou úlevu pro životní prostředí. Nezisková organizace dnes otevřela v Praze prodejnu a také školící centrum, ve kterém zájemcům vysvětlí, jak bezobalové prodejny fungují.

S obchodem s potravinami bez obalu má neziskovka zkušenosti od roku 2014, kdy otevřela zkušební prodejnu v Bělehradské ulici v Praze. Jak uvedl Hanzel, prodává v ní trvanlivé potraviny, například obiloviny, luštěniny a těstoviny. Druhá prodejna, která dnes zahájila provoz v Praze 6 spolu se školícím centrem, nabídne více výrobků bez sáčků či krabic.

Cílem neziskovky není jen prodávat, ale především přenést know-how k dalším lidem, kteří by v tomto oboru rádi podnikali. Dosud se podařilo rozjet podobné prodejny v Olomouci a ve Zlíně, podle Hanzela přibudou v nejbližší době obchody v Jihlavě, Opavě a dalších městech. "Ozvalo se nám přes 200 zájemců, kteří by takovou prodejnu chtěli otevřít," řekl. Právě tito lidé se budou moci obrátit na školící a poradenské centrum.

Rozjezd prvního pražského obchodu Bezobalu podpořil grant z ministerstva životního prostředí, neziskovka usiluje o další grant, který by pokryl část nákladů na školení pro nové zájemce. "Navíc jednáme s jednou německou nadací pro životní prostředí," doplnil Hanzel. Právě Německo se stalo pro neziskovku velkou inspirací, podobným obchodům se tam podle Hanzela daří.

Prodej a nákup potravin a kosmetiky bez obalů může podle neziskové organizace významně snížit množství komunálního odpadu. Předpokládá to, že zákazníci se naučí chodit pro zboží s dózami, plátěnými pytli či lahvemi. Výhodou mohou být nižší ceny, protože pro výrobce znamená podle Hanzela bezobalový prodej nižší náklady na logistiku, balící linky i marketink.

Prodejnu a školící centrum v Praze 6 podpořila crowdfundingová kampaň na portálu HitHit, v níž zhruba 2000 lidí přispělo částkou téměř 1,2 milionu korun. Část nákladů zaplatila Nadace Vodafone.

Zdroj: ČTK

Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodlo o vypsání veřejné zakázky na výběr provozovatele velkoobjemových kontejnerů a mobilních sběrných dvorů na území hlavního města Prahy. Smlouva se stávajícím dodavatelem končí v polovině příštího roku, nová smlouva je plánována na další tři roky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zhruba 90 000 000 Kč.

„Velkoobjemové kontejnery a mobilní sběrné dvory umožňují občanům odkládat bezplatně odpad. Zabraňujeme tak vzniku mnoha černých skládek,“ sdělila radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Přistavování velkoobjemových kontejnerů umožňuje odložení objemného odpadu zejména těm občanům, kterým není umožněno své odpady odložit na provozovaných sběrných dvorech. Je to rovněž prevence vzniku černých skládek na území města. Každý rok je v ulicích města přistavováno po celém jeho území cca 5 500 ks kontejnerů o minimálním objemu 10 m3.

Mobilní sběrné dvory jsou dočasně zřízená stanoviště několika velkoobjemových kontejnerů. Tato služba je určena zejména pro městské části, které na svém území nedisponují stabilním sběrným dvorem. Každý rok je na území hlavního města realizováno zhruba 110 mobilních sběrných dvorů.
 

Dne 14. 09. 2017 vydalo Ministerstvo životního prostředí tiskovou zprávu: Česko-izraelská spolupráce v oblasti životního prostředí pokračuje. Ministr Brabec podepsal v Tel-Avivu podepsal memorandum se svým izraelským protějškem. V rámci této tiskové zprávy ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec doslova uvedl: „Rýsuje se možná spolupráce například na stanovení indikátorů a hodnot a následného monitoringu mikroplastů, plastů, pesticidů a farmak v pitné i odpadní vodě, což je něco, co se dosud v ČR vůbec nesleduje.“ SOVAK ČR je nucen konstatovat, že toto tvrzení, které naprosto bezprecedentním způsobem zpochybňuje vysokou kvalitu pitné vody v České republice, se nezakládá na pravdě.

Monitorování jakosti pitné vody ve vodovodech pro veřejnou potřebu se uskutečňuje v rámci subsystému II programu „Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody“, který je součástí „Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“. Pravidelné vyhodnocení zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví. Většinovým zdrojem dat pro celostátní monitoring jsou rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je dáno legislativně. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví.

Základní mikrobiologické a chemické ukazatele stanovuje vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato vyhláška vychází ze směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která vychází z poznatků Světové zdravotnické organizace. Rozsah a četnost analýz zdrojů vod sloužících k výrobě vod pitných pak stanovuje vyhláška č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Další významným rozšířením v oblasti monitoringu kvality pitných vod je novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která zavádí povinnost pro provozovatele vodovodů a kanalizací nově zpracovávat posouzení rizik (Water Safety Plans). Jednotliví provozovatelé se tak v rámci výše popsaného monitoringu věnují všem relevantním polutantům ve zdrojích vod sloužících pro výrobu pitné vody, pesticidy nevyjímaje a na základě zjištěných údajů o kvalitě vody přijímají příslušná opatření.

Nejenom provozovatelé vodohospodářské infrastruktury se věnují monitoringu rizikových látek ve vodách. Problematice pesticidů v podzemních vodách se dlouhodobě věnuje Český hydrometeorologický ústav, Státní podniky povodí provádějí analýzy povrchových vod se zaměřením na výskyt látek souhrnně označovaných jako farmaka a látky osobní potřeby. V České republice jsou rovněž sledována farmaka i v odpadních vodách v rámci základního i aplikovaného výzkumu. Provozovatelé vodohospodářské infrastruktury se problematice výskytu rizikových látek v pitných a odpadních vodách věnují i v rámci evropské vodohospodářské asociace EurEau a předávají Evropské komisi řadu podnětů v této oblasti.

SOVAK ČR by rád ujistil občany České republiky, že již v současné době je problematice rizikových látek v pitných a odpadních vodách věnována náležitá pozornost a v případě zjištění relevantních polutantů jsou přijata adekvátní opatření. SOVAK ČR výroky ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce považuje za značně nezodpovědné, které znevažují práci jak vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury, tak i pracovníků Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu, Českého hydrometeorologického ústavu, Podniků povodí a všech ostatních, kteří se starají o kvalitu a monitoring vod v České republice.

Ing. Oldřich Vlasák

ředitel SOVAK ČR

Za technickou správnost odpovídá: Ing. Ondřej Beneš, Ing. Filip Wanner

V listopadu 2015 byl vládou ČR odsouhlasen Národní akční plán čisté mobility (NAP CM). Jedním z opatření NAP CM (P5 - Snížená sazba spotřební daně u CNG i po roce 2020) je zajistit prodloužení platnosti stávající dobrovolné dohody mezi plynárenskými společnostmi a státem, směřující k rozšíření stlačeného zemního plynu (CNG) jako alternativního paliva v dopravě (např. do roku 2025).  Dobrovolná dohoda byla podepsána 16. března 2006 s cílem nahradit do roku 2020 minimálně 10 procent celkové spotřeby pohonných hmot v dopravě zemním plynem.

NAP CM předpokládá, že i budoucí nastavení daňových sazeb z CNG by mělo podporovat výhodnější tankování a tím také investiční aktivitu (zejména nákupy autobusů a užitkových vozů na CNG a budování dalších plnících stanic) v této oblasti do doby, než podíl zemního plynu na všech pohonných hmotách v České republice vzroste z nynějšího půl procenta alespoň k 10 procentům. Tak vysokého podílu během následujících 3 let CNG ani při zachování současného tempa růstu zcela jistě nedosáhne, a měla by tedy být výhodná daň zachována i po roce 2020.

ČR je zároveň vázána mezinárodními závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a emisí znečišťujících látek, např. Bílá kniha o dopravě požaduje, aby emise skleníkových plynů z dopravy klesly do roku 2050 o 60 % v porovnání s rokem 1990, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů požaduje dosažení 10% podílu OZE v dopravě do roku 2020 a dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o kvalitě paliv musí dodavatelé pohonných hmot snížit emise z jimi dodávaných pohonných hmot minimálně o 6 % do konce roku 2020 v porovnání s rokem 2010. V případě že by zvýhodněná spotřební daň měla být po roce 2020 výrazněji navýšena a neexistoval by zde již tento významný nástroj pro stimulaci poptávky po vozidlech na CNG, přineslo by to pravděpodobně neplnění závazků ČR v oblasti snižování produkce emisí.

Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. V současné době jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17 500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají dle NAP CM v roce 2020 mít ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5 000 nových CNG vozů. Dle středně optimistického scénáře by v tomto roce mělo být v provozu cca 50 000 vozidel na CNG a jeho spotřeba přesáhnout 130 mil. m3 (dle ideálního scénáře cca 92 000 vozidel a spotřeba na úrovni 230 mil. m3).

Po vzájemné dohodě ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí, ministerstva dopravy, ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj spolu s Českým plynárenským svazem a Sdružením automobilového průmyslu bylo zpracováno „Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025“ a stanovena výše spotřební daně pro CNG tak, aby zůstala konkurenceschopná oproti konvenčním palivům i po roce 2020 a poskytla veřejnosti i firmám investiční a plánovací jistotu a umožnila další rozvoj tohoto segmentu.

Cílem „Memoranda o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025“ je stanovení přiměřených podmínek pro další rozvoj užití zemního plynu v dopravě, aniž by v budoucnu byla ohrožena stabilita veřejných rozpočtů. Obě strany chtějí především společnými silami podpořit další rozvoj vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) a budování související infrastruktury. Adekvátní pozornost by však měla být do budoucnosti věnována rovněž postupnému rozvoji vozidel na zkapalněný zemní plyn (LNG) včetně budování související infrastruktury s cílem snížení negativního vlivu dopravy na ŽP.

Toto memorandum je uzavíráno s přihlédnutím k níže uvedeným dokumentům České republiky a Evropské unie deklarujícím potřebu zvýšení podílu vozidel na alternativní pohon a snižování emisí v dopravě:

•    Usnesení vlády České republiky ze dne 11. května 2005 č. 563, kterým byl schválen program podpory zemního plynu jakožto alternativního paliva v dopravě.

•    KOM (2011) 144 Bílá kniha - Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.

•    Státní energetická koncepce.

•    Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020.

•    Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050.

•    Národní akční plán čisté mobility.

• Národní program snižování emisí České republiky.

Memorandum obsahuje závazky plynárenských společností, které se týkají výstavby sítě CNG plnicích stanic, realizace marketingové podpory za účelem širšího využití zemního plynu v dopravě, přípravných kroků k rozvoji vozidel na LNG a budování související infrastruktury a zahájení přípravných kroků k rozvoji využívání biomethanu pro dopravní účely.

Stát se zavazuje podporovat rozvoj využití zemního plynu v dopravě odpovídající daňovou politikou a v rámci dotačních programů Integrovaného regionálního programu a Operačního programu doprava.

Memorandum se uzavírá na dobu určitou na období do 31. 12. 2025.

Dokument ke stažení:

Materiál

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová na dnešním jednání Vlády ČR předloží Základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva s cílem výrazně zjednodušit a zrychlit přípravu a realizaci stavebních záměrů v České republice. Již v průběhu projednávání novely stavebního zákona se ukázalo, že musí dojít k zásadnější úpravě celého veřejného stavebního práva v České republice, uvedlo MMR v tiskové zprávě.

„Naše ambice výrazně pro naše občany i velké stavebníky zjednodušit a zrychlit přípravu a realizaci stavebních záměrů trvá. Pouhá novela na to nestačí, proto usiluji o kompletní rekodifikaci stavebního práva v České republice. Proto na jednání vlády předložím základní teze k novému stavebnímu zákonu, resp. úpravě celého stavebního práva,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a zároveň dodává: „Aby taková úprava byla efektivní a funkční a přinesla skutečné zjednodušení přípravy staveb a povolovacích procesů, bude nezbytné připravit nejen nový stavební zákon, ale provést též podstatnější reformu veřejné správy v České republice.“

Předložený materiál představuje významný dokument, který identifikuje problémové oblasti současné úpravy veřejného stavebního práva s cílem podstatně zrychlit a zjednodušit přípravu a realizaci stavebních záměrů.

Základní teze představují identifikaci klíčových problémů a nastínění nejvýznamnějších oblastí, které bude nezbytné dále podrobně prověřit a vyhodnotit. Předkládané základní teze předpokládají nejen nový stavební zákon, ale i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformu veřejné správy, zahrnující opatření legislativní, organizační i rozpočtová.

Teze identifikují, na jaké nové výzvy bude muset reagovat územní plánování, na jaké oblasti by mělo v budoucnu klást větší důraz, jaké nástroje územního plánování a jejich způsob projednání a schvalování by měly být prověřeny, či co je třeba řešit v souvislosti s rozšiřováním informačních technologií v územním plánování.

V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu teze ukazují na klíčové problémy při umísťování a povolování staveb,  včetně nutnosti prověření působnosti stavebních úřadů, postupů povolování staveb i obecných požadavků na výstavbu. Teze definují též problémy v oblasti ochrany veřejných zájmů, resp. dotčených orgánů, v oblasti elektronizace veřejné správy a v neposlední řadě definují potřebu přehodnocení požadavků na úroveň odbornosti úředníků či na jejich technické vybavení.

Výsledek jednání vlády: Vláda se seznámila s informací

Energetický regulační úřad stahuje z legislativního procesu návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (tzv. fakturační vyhláška), a návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (tzv. licenční vyhláška). Mezi hlavní důvody, které vedou úřad ke stažení návrhů vyhlášek, jsou odůvodněné připomínky vznesené v průběhu mezirezortního připomínkového řízení.

ERÚ však v žádném případě nerezignuje na snahu o zvýšení úrovně ochrany spotřebitelů, ke kterému návrh fakturační vyhlášky směřoval.  Úřad proto po stažení návrhu fakturační vyhlášky využije uvolněných kapacit, aby zahájil přípravu podkladů pro odpovídající návrh novely energetického zákona.

Oblast ochrany spotřebitelů patří mezi hlavní priority nové Rady ERÚ. Důležitým krokem v tomto ohledu bylo ustavení nové rozkladové komise, která zahájila činnost už měsíc po nástupu Rady do funkce a zabývá se výhradně spotřebitelskou problematikou. Jejím úkolem je mj. posílit využívání již existujících nástrojů práva a hledat nové možnosti jejich aplikace. Podrobnosti o této rozkladové komisi naleznete v tiskové zprávě ERÚ z 1. září 2017.

Pevné nano částice nebo také pevné polétavé částice jsou považovány lékaři za vysoké nebezpečí pro lidský organismus. Jde o prachové částice, které jsou 500 x až 1000 x menší než lidský vlas. Jsou tak malé, že procházejí z plic do krve, a ta je roznáší a usazuje nejen v plicích, ale i ledvinách, játrech, nebo v mozku. Podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí každý rok předčasně zemře na následky znečištění životního prostředí více než 400 tisíc lidí. Pokud jde o Čechy, pak se dá odhadnout, že to je každoročně bezmála 9000 lidí. Zopakujme – důvodem jsou i polétavé částice.

Kdo chce hned označit za hlavního viníka především starší, nebo bez funkčního filtru DPF, diesely, nemá tak docela pravdu. Podle reálných měření, která provedla Dekra v roce 2015 ve Stuttgartu, je uvolněno denně v tomto městě do ovzduší průměrně 474 kilogramů prachu a polétavých částic. Hned ale dodejme, že jen 77 kg připadá na automobily, z nichž největším znečišťovatelem jsou diesely. Jejich podíl se tedy dá odhadnout na méně než 20 % znečištění ovzduší.

Naopak za emisí asi 84 % je třeba vidět kromě jiného pouliční prach, který vozidla rozvíří, tak nanočástice z pneumatik, brzdových kotoučů a dalších částí automobilů, ale i velké i malé spalovací zdroje. Tento fakt zcela mění pohled na to, kdo je hlavním „viníkem“ a jak proti němu postupovat.

Ještě jeden fakt je po zveřejnění této studie zřejmý – a to, že v tomto směru není masivní rozšíření ekologických vozidel, jako jsou například elektromobily, až takovým přínosem. Jinými slovy, pro zmírnění následků vdechování nanočástic, není rozlišení mezi jednotlivými typy pohonů automobilů na místě. A totéž platí pro zákaz vjezdu do měst především benzinových nebo dokonce hybridních vozidel s odkazem na to, že mají spalovací motory.

Dokládají to další měření Dekry. Ta udávají, že z celkového množství emisí pevných částic tvoří ve Stuttgartu jen 6 % výfuky automobilů, 31 % částečky odletující od pneumatik a brzdových destiček, ale více než 50 % připadá na spalovací zdroje. Jedná se o velké znečišťovatele, jako jsou spalovny, ale i kotle na pevná paliva či plyn a další zdroje.

Co daná měření ukazují? Že je na místě řešit problém komplexně a nevytrhávat jen problematiku spalovacích motorů nebo obecně automobilů, ale upozorňovat i na další zdroje znečištění ovzduší. A to zvláště s ohledem na možná a poměrně snadná řešení. Jedním z nich je například důraz na plynulost dopravy a pravidelné a efektivní čištění silnic ve městech.

Zdroj: UAMK

Poslanci Evropského parlamentu v minulém týdnu schválili na plenárním zasedání prodloužení výjimky z pravidel EU pro obchodování s emisemi pro emise z mezikontinentálních letů až do prosince 2020. Letecké společnosti tak musí platit pouze za emise CO2 z letů v rámci EU. Od roku 2021 pak letecký sektor obdrží pouze polovinu emisních povolenek zdarma, zatímco nyní je to 85 %. Příjmy z obchodování s emisemi z těchto letů budou vyčleněny na opatření v oblasti změn klimatu.

Zdroj: CEBRE

Již 13. ročník oblíbeného veletrhu nabídne vše v oblasti klasického, moderního a alternativního vytápění. Veletrh MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2018 se bude konat souběžně s veletrhem DŘEVOSTAVBY 2018 na Výstavišti Praha – Holešovice v termínu 1. – 4. 2. 2018.

Nehledě na tolik diskutované změny klimatu, je většina z nás přesvědčena, že složenky za topení a energie obecně budou i nadále chodit s železnou pravidelností. I přes veškeré vyhlídky na oteplení, dlouhodobá prognóza radikální snižování cen energii nepředpokládá. Jak tomuto trendu čelit s maximální ohleduplností k domácímu či firemnímu rozpočtu, s přihlédnutím k ekologickým hlediskům a při využití optimálního uživatelského komfortu, přináší formou aktuálních novinek veletrh Moderní vytápění 2018, zaměřený na nejnovější technologie vytápění, krby, kamna, obnovitelné zdroje energií a zateplování.

  Není nutné zdůrazňovat, že vytápění patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím moderní doby. Je to proto, že musí reagovat na široké spektrum požadavků různých oborů, které jsou na něj kladeny. Už to není „jen“ ekonomika provozu a ekologie. Své slovo tu má například moderní architektura, zohlednění nových stavebních materiálů a technologií, možnosti spolupráce více spotřebičů využívajících různé energetické zdroje, přihlédnutí k měnícímu se životnímu stylu a nárokům na komfort z toho vyplývajících. Řada těchto témat se prolíná a vzájemně doplňuje se souběžně probíhajícím veletrhem Dřevostavby. Spolu tak vytváří u nás jedinečné prostředí umožňující poznat různé technologie „prakticky v praxi“.

V souvislosti s citelnými změnami klimatu roste také zájem o technologie, které dokáží nejenom topit, ale v případě potřeby také chladit. Zjišťujeme totiž, že faktury za chlazení v letním období mohou svou výši často konkurovat nákladům za vytápění v zimních měsících. Volba spotřebičů učených k vytápění či chlazení už není jen otázkou maximálního výkonu při minimálních nákladech, ale především optimálního výkonu a schopnosti případné kompatibility s ostatními složkami inteligentního domu či bytové jednotky.

Veletrh nabídne laické i odborné veřejnosti novinky a zajímavosti ve skutečně vyčerpávající šíři. Jmenujme alespoň některé z hlavních tematických  okruhů jakými jsou například obnovitelné zdroje energie;  technika pro ohřev; jednotky vytápění, rozvody a měření; teplovzdušné vytápění, vzduchotechnika, klimatizace a větrání; kamna, krby, pece a příslušenství; služby, servis, poradenství; bazény, vířivky, sauny a mnohé další. 

Pokud se tedy ptáte, zda návštěva veletrhu Moderní vytápění 2018 bude pro Vás přínosem i letos, když už jste byli loni, pak odpověď zni jednoznačně: ANO.

Přijďte, srdečně Vás zveme na tuto jedinečnou událost v roce 2018.

ROZHOVOR Závěr měsíce září patří celosvětovému svátku trvale udržitelných budov. Jak taková udržitelná výstavba probíhá v praxi jsme se zeptali Erika Štefanoviče, jednatele projektantsko-manažerské kanceláře DELTA Projektconsult.

Je udržitelná výstavba pro Vás otázkou především odpovědnosti?

Je třeba si uvědomit, že stavební průmysl a díky němu vytvořené stavby představují nejenom hlavního spotřebitele materiálových a energetických přírodních zdrojů, ale také významného znečišťovatele životního prostředí. Stavebnictví je v rámci Evropské unie největším průmyslovým sektorem s tvorbou přibližně 11 % HDP a zaměstnávajícím cca 8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Často je poukazováno na skutečnost, že stavebnictví a jeho produkty jsou zodpovědné za 40 % spotřeby veškeré vyrobené energie a přibližně za stejné procento produkce emisí skleníkových plynů (především CO2) a produkce pevných odpadů. Všechna tato čísla jasně ukazují, jak rozhodujícím způsobem stavebnictví ovlivňuje socio-ekonomický vývoj každé průmyslově rozvinuté země a je tedy na nás najít v sobě sílu a odvahu začít projektovat a realizovat všechny zmíněné objekty jinak, odpovědně s ohledem na dopady v budoucnu.

Jak DELTA jako projekční kancelář vnímá pojem udržitelné výstavby. Jak se k němu stavíte?

Udržitelná výstavba je královská disciplína a je jediná správná pro ekonomicky smysluplnou cestu do budoucna. Královská disciplína proto, že už tak komplexní proces zřizování, rozšiřování nebo sanace budovy rozšiřuje ještě o aspekt udržitelnosti. Ekonomická, protože odpověď na otázku týkající se nákladů jasně končí ve prospěch udržitelně postavených budov, pokud ji člověk posuzuje z pohledu životního cyklu. A přesně to někteří lidé již dnes považují za standard. Proto při realizaci zakázky dáváme klientovi na výběr, zda má zájem o projektovou přípravu a realizaci budovy v zodpovědném principu green line, který je orientovaný na celý životní cyklus budovy, nebo pouze red line, který se soustředí především na optimalizaci procesu výstavby nové budovy.

Vím, že jste připravili v rámci osvěty trvale udržitelných staveb dokonce i speciální příručku o zelené výstavbě. Je to tedy způsob, jakým se snažíte dát zprávu do světa, ano jsme připraveni i tyto stavby pro vás naprojektovat a realizovat?

Ano, je to taková jednoduchá brožura, která se postupně v jednotlivých kapitolách snaží investorovi jednoduše a srozumitelně vysvětlit a na konkrétních, již realizovaných projektech ukázat, jak takový princip výstavby v režimu green line probíhá, jaké kroky a rozhodnutí je třeba ze strany investora v určitých fázích projektu učinit a úkolem DELTY je v roli odborného garanta, ať už v roli generální projektanta či stavebního manažera celý proces naplánovat, řídit a zajistit odbornou doprovodnou kontrolu jednotlivých procesů tak, aby případně celý objekt byl připraven také na certifikaci budovy, pokud o ní má majitel budoucí budovy zájem.

Týká se trvale udržitelná výstavba ve vašem pojetí nějakého konkrétního typu budov např. kancelářských budov, o kterých se nejvíce hovoří nebo máte zkušenosti i s jiným typem objektů?

Trvale udržitelný a velmi ekonomický prvek se nám například podařilo vnést do výro bní haly MANN+HUMMEL v Uherském Brodě. Jedná se o fotovoltaickou elektrárnu na střeše budovy, která majiteli pokrývá ročně cirka třetinu energetických nákladů na výrobní procesy. Za tuto budovu jsme z hlediska architektonického návrhu získali také ocenění v soutěži Stavba roku Zlínského kraje. Druhý projekt, který je mimo administrativní budovy a tak trochu přesahuje i standardní rámec trvalé udržitelnosti z pohledu environmentálního a ekonomického hlediska, neboť se dotýká také toho socio-kulturního. Jedná se o stavební projekt bytových domů Dům pro život (Haus des Lebens) ve Vídni. Zde se nám podařilo uskutečnit myšlenku společného více generačního bydlení. Co se týče strategie udržitelných materiálů, převažují přírodní recyklovatelné stavební materiály, které se starají o ideální klima v místnostech. Bytové jednotky jsou optimalizované, co se týče kročejového hluku a jsou výborně prosvětlené. Zásobování energiemi je přizpůsobeno chování jednotlivých uživatelů a odpovídá nejmodernějším ekologickým a ekonomickým požadavkům. Výraznou referencí z našich stavebních projektů by mohla být také jedna z pěti budov kampusu Ekonomické univerzity ve Vídni či budova střední školy ekonomické ve Wiener Neustadt.

Vaši architekti tedy umí pracovat s prvky zelené architektury. Můžete prozradit nějaký konkrétní příklad, kde a jakým způsobem promítla DELTA také zelenou architekturu do stavebního projektu a jaké výhody z toho pro investora plynou?

Ano, architekti DELTY umí zohlednit při udržitelném stavění stavební a prvky do architektury tak, aby podporovaly funkční i ekonomické nároky a zlepšovali vnitřní prostředí objektu. Investují maximum nasazení, aby vytvořili klientovi optimální model realizace stavebního projektu a důsledně vyčerpali všechny potenciály udržitelnosti na vybraném pozemku, které jsou k dispozici. Zmiňme například i možnost výběru ideálního pozemku, jeho rozšiřitelnost, zajištění nejvyšší efektivity ploch, využití všech zdrojů, které jsou k dispozici jako například spodní voda, sluneční záření a vypracování nejrůznějších konceptů z pohledu stavební fyziky, z pohledu využití sluneční energie a dalších ekologických faktorů. Konkrétní příklady můžeme uvést na aktuálním česko-slovenském projektu administrativní budovy EKOM v Piešťanech, kde jsme pro třípatrovou kancelářskou budovu využili více prvků zelené architektury. Ekologické myšlení investora přispělo k rozhodnutí, že i přes zvýšené počáteční náklady, jsme navrhli objekt jako ultra-nízkoenergetickou budovu, čehož jsme dosáhli vhodnou architekturou, dispozicí s vloženým atriem, optimálním výběrem stavebních materiálů, orientací k světovým stranám a díky technologiím. Uvedl bych například využití aktivace betonového jádra objektu (sálavé vytápění a chlazení), stropní panely pro sálavé vytápění a chlazení, využití přírodních nebo recyklovaných povrchových materiálů (koberce, kaučuková podlaha a další), rekuperace vzduchotechniky, využití akumulace přiznaných betonových konstrukcí, interiérové i exteriérové LED osvětlení, inteligentní exteriérový stínící systém. Objekt je také připraven na využití obnovitelných zdrojů energie z podzemní vody systémem tepelných čerpadel.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá analýzu možností akumulace energie v Česku. Dokument by měl mimo jiné nastínit formu podpory ze strany státu. Na páteční diskusi o moderní energetice v ČR to uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček.

"Při tvorbě materiálu chce ministerstvo spolupracovat s Energetickým regulačním úřadem a oborovými organizacemi. Do příští novely energetického zákona chce ministerstvo zakotvit úlohu bateriových systémů," dodal Havlíček.

"Musíme vytvořit pravidla. V akumulaci nás praxe začíná předbíhat, protože už existují záměry společností na výstavbu velkých akumulátorových stanic. A pardon, ani ERÚ, ani my v současné době nevíme, jak k tomu přistupovat. A to například z pohledu naprosto formálního, a to je licenčního," doplnil ředitel odboru elektroenergetiky ministerstva Ladislav Havel.

V Česku se nyní staví první baterie pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh). Staví je společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun.

Výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek v srpnu řekl, že velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem 20. V nejbližších měsících se podle něj začne v ČR stavět čtyři až pět podobných projektů.

Asociace už dříve uvedla, že prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení jako mají přečerpávací vodní elektrárny a mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu je v některých západních zemích.

Předseda rady ERÚ Vladimír Outrata poznamenal, že téma akumulace je obsáhlejší a kromě baterií je třeba do něj započítat například také podzemní zásobníky plynu. "Potřebovali bychom nějakou trošku širší vizi, jak s tím zacházet. Bateriové systémy jsou samozřejmě dobré, ale stále je to záležitost pro ukládání v řádu hodin, maximálně dnů. Pakliže budeme mít velký rozvoj obnovitelných zdrojů, budeme se muset dostat k ukládání energie na delší dobu, třeba na sezonu," dodal.

Zdroj: ČTK

Kampaň již tradičně proběhne po celé Evropě ve dnech 16. – 22. září a završí ji Den bez aut. Letos se zaměří na čistou, sdílenou a inteligentní mobilitu.

Doprava je odpovědná za téměř čtvrtinu evropských emisí skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění vzduchu ve městech. Navíc se odhaduje, že 85 % veškerého dojíždění automobilem absolvují řidiči sami, bez dalších cestujících.

Kampaň Evropského týdne mobility je proto ideální příležitost prezentovat alternativy udržitelné mobility občanům, vysvětlit problémy, se kterými se města a obce potýkají, s cílem vyvolat pozitivní změny v chování a dosáhnout pokroku směrem k vytvoření udržitelnější dopravní strategie pro Evropu.

Zahuštěnost dopravy v ČR dokládají i údaje Ústředního automotoklubu ČR a Českého vysokého učení technického v Praze, z nichž vyplývá, že každého řidiče vyjde postávání v dopravních zácpách ročně bezmála na devatenáct tisíc korun. V roce 2015 způsobilo čekání v kolonách české ekonomice ztráty ve výši 118 miliard korun. Podle Evropské komise dopravní zácpy představují pokles HDP až o 1 %.

Letošním tématem kampaně jsou služby sdílené mobility. Sdílená mobilita dokáže omezit počet vozidel na silnicích a množství najetých kilometrů. Je tak k životnímu prostředí šetrnější. Ve většině případů navíc představuje levnější alternativu oproti vlastnictví vozidla. Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Odpadové fórum.

Pochopitelně téma sdílené ekonomiky nemůže chybět ani na významné národní konferenci věnované problematice předcházní vzniků odpadů, která se bude konat 12. až 13. října v Praze.

Už za tři roky by se v Česku mohl zásadně změnit způsob podpory obnovitelných zdrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zvažuje, že by mohlo k výstavbě nových zelených elektráren využívat aukce. Stát si řekne, v jakém roce chce například postavit nové větrníky o výkonu 200 megawattů. Zájemci pak soutěží nejnižší nabízenou cenu, za kolik od nich bude elektřinu vykupovat. A ten s nejnižší nabídkou dostane smlouvu a park postaví. Aukce se dnes využívají například v Německu nebo Británii. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu od 1. října 2017 bude přírodovědec Mark Rieder. Dosavadní ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, člen České vědeckotechnické společnosti, předseda mezirezortní komise Voda - Sucho, tak ve funkci vystřídá dlouholetého ředitele Václava Dvořáka.

Vystudovaný přírodovědec Rieder není v oblasti životního prostředí žádným nováčkem. Svou profesní kariéru začal právě na půdě ČHMÚ, a to v oblasti sledování stavu povrchových a podzemních vod. Zkušenosti z manažerské práce ve vrcholné pozici kromě VÚV TGM, který vede 10 let, má rovněž i z České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti.

Mark Rieder ve funkci ředitele ČHMÚ střídá Václava Dvořáka, který ústav vedl od roku 2011 a nyní se na vlastní žádost vzhledem k dosažení penzijního věku vzdává funkce ředitele. Svůj úmysl oznámil ministrovi již v dubnu letošního roku. Na základě tohoto impulzu bylo vyhlášeno výběrové řízení, do něhož se přihlásilo 6 uchazečů. V konkurzu zvítězil právě Mark Rieder. Ministr Brabec jej vybral na základě doporučení výběrové komise.

Ministr životního prostředí Richard Brabec od nastupujícího ředitele očekává, že přinese do ČHMÚ nový pohled na fungování a směřování této organizace a bude dále pokračovat v budování její prestiže na českém i mezinárodním poli.

Poradenská společnost v oblasti životního prostředí Eunomia byla požádána, aby s partnery pomohla vytvořit důkazovou základnu pro strategii Evropské komise v oblasti plastů (Plastics Strategy). Nový výzkum se bude zabývat způsoby, jak zlepšit míru recyklace plastů a snížit závislost průmyslu na původních materiálech. Stále totiž vzrůstají obavy ohledně 12,2 milionu tun plastu, které ročně vstupují do mořského prostředí ročně, a jaké mají škodlivé účinky na komunity a ekosystémy. V rámci projektu se bude konat dne 26. září 2017 na konference "Reinventing Plastics - Closing the Circle". Pro podrobnější informace je možné zaslat dotaz na: plastics@icf.com. Strategii Evropské komise v oblasti plastů se očekává na konci roku 2017.