Přestože zástupci členských zemí Evropské unie v Odvolacím výboru Evropské komise odhlasovali dne 27. 11. 2017 pětileté prodloužení licence na používání glyfosátu, Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje návrhy na omezení používání této účinné látky, které zapracuje do nyní připravované aktualizace Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů v ČR. Z konkrétních opatření MZe zvažuje například úplný zákaz neprofesionálního využití glyfosátu nebo omezení četnosti aplikace na stejném pozemku (více informací ZDE). SOVAK ČR vítá a plně podporuje chystané kroky MZe vedoucí k omezení této v České republice široce používané účinné látky.

SOVAK ČR se problematice výskytu a aplikaci látek spadajících do kategorie přípravků na ochranu rostlin dlouhodobě věnuje a aktivně působí v koordinační skupině i podskupině na ochranu vod k přípravě a realizaci Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů, který stanovil řadu opatření a úkolů pro jednotlivá ministerstva a další subjekty.

Glyfosát i jeho metabolit AMPA jsou látky v přírodě a ve vodě cizí a jejich užívání by mělo být regulováno tak, aby se do vody a životního prostředí nedostávaly. Z dostupných údajů poskytnutých Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským vyplývá, že například v roce 2013 spotřeba glyfosátu v ČR dosáhla 935 tun. Výsledky monitoringu podzemních a povrchových vod, který zajišťují státní podniky Povodí, pak prokazují, že hodnoty koncentrací glyfosátu i jeho metabolitu v některých vzorcích vod překračují normy environmentální kvality, případně hygienické limity platné pro pitnou vodu. Je tedy zřejmé, že aplikace tohoto přípravku vede k ovlivňování kvality povrchových, podzemních i návazně pitných vod. To je dle názoru SOVAK ČR jednoznačným důvodem pro regulaci aplikace.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR

Novou podporu pro obnovitelné zdroje energie v Česku včera společně diskutovali zástupci ministerstev, experti na energetiku a energetickou politiku, podnikatelé a nevládní organizace z Česka, Německa a Francie. Zahraniční hosté prezentovali na odborném semináři novou legislativu na podporu obnovitelných zdrojů energie a zkušenosti s její přípravou i chystané změny. Cílem odborného semináře je převzít to nejlepší z obou prezentovaných systémů do nové podpory pro obnovitelné zdroje energie 2.0.

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu, které nelze dosáhnout bez zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Už nějakou dobu neplatí, že OZE potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou, a ještě několik let budou, důležitým nástrojem pro posílení role OZE v energetickém mixu.

„Klimatickým a energetickým výzvám našeho století můžeme v Evropě čelit jen společně. Těší mě, že německé a francouzské velvyslanectví mohou tímto seminářem o podpůrných nástrojích pro obnovitelné energie trochu přispět k tomuto evropskému procesu,“ uvedl německý velvyslanec v České republice, Dr. Christoph Israng a chargé d’affaires Francouzského velvyslanectví paní Marianne Carré.

Česko má velice dobré zkušenosti s podporou formou hodinových zelených bonusů. Nové rýsující se podpůrné schéma pravděpodobně naváže na tento protržní systém a zkombinuje ho pro větší projekty obnovitelných zdrojů s aukcemi, které pomohou stlačit podporu na nejnižší možnou míru.

Se zavedením tržně orientovaných mechanismů na podporu výroby čisté energie počítá i návrh energetického balíčku Čistá energie pro všechny Evropany.

Akci uspořádalo Německé a Francouzské velvyslanectví v Praze s Heinrich-Böll-Stiftung e.V., kanceláří v Praze a Komorou obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra a průmyslu a obchodu: „Ministerstvo průmyslu a obchodu již několik měsíců intenzivně pracuje na novele zákona o podporovaných zdrojích, jejíž součástí bude nové protržní schéma pro podporu obnovitelných zdrojů. Cílem MPO je připravit pro stát takové podmínky a nástroje, aby bylo možné naplnit naše závazky pro OZE do roku 2030 nejefektivnějším způsobem. Možnost seznámit se s nejnovějšími podporami a zkušenostmi z Francie a Německa vítáme, chcemese totiž poučit z chyb, které se v systému aukcí v minulosti objevovaly a kolegové již mají celou řadu takzvaných porodních bolestí za sebou.“

 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Už nějakou dobu neplatí, že obnovitelné zdroje potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou a ještě několik let budou důležitým nástrojem pro posílení role obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Hodinový zelený bonus je nejlepší varianta - ceny elektřiny na trhu - při zvýšení tržní ceny elektřiny podpora klesá dokonce až na nulu. Jde o vůbec nejlevnější schéma podpory.

Rozvoj oboru energetických úspor postupuje nezadržitelně kupředu a jde ruku v ruce s obnovitelnými zdroji. České firmy a instituce se ale ještě musí naučit, že šetřit energiemi je na místě, shodli se účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma ESCO – nový potenciál pro energetiku i ekonomiku.

Realizaci energetických úspor v Česku již nabízí řada firem, potřeba šetřit energiemi ale zatím není „v českých hlavách zahnízděná“, popsal výchozí situaci Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu. „Stát se rozhodl Národní akční plán energetické účinnosti naplnit především prostřednictvím dotací. Dotační prostředky ale zatím nejsou čerpány tak, jak se předpokládalo. Jsme v polovině programového období a čerpání prostředků je kolem 15 %. Toto manko ve využívání energeticky úsporných řešení budeme nyní horko těžko dohánět,“ upozornil Sochor.

Podle místopředsedy představenstva ČEZ ESCO Petra Štulce už mnohé firmy začínají chápat, že se jim energetické úspory vyplatí. „Energetika se mění. Spousta technologií se stěhuje ke koncovým zákazníkům a směr toku energií se občas obrací od spotřebitelů, kteří mají přebytky při vlastní výrobě, zpět do sítě,“ řekl Štulc. Velkou příležitost pro poskytovatele energetických služeb vidí v modernizaci panelových domů. „České paneláky jsou většinou zateplené, ale jejich technologie zůstávají původní. Vidíme zde velkou příležitost, registrujeme skutečně významnou poptávku,“ prohlásil.

Jak uvedl jednatel poradenské společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií – ANDE Jiří Gavor, české firmy se stále obávají, že se jim investice do energetických úspor nevrátí. „Záleží přitom na tom, jak spoříme. Prvotní energetické úspory mohou být velice levné a snadno realizovatelné. Když pokračujete v realizaci energetických úspor dál, dostáváte se s náklady na úroveň čistých zdrojů energie. Třetí kategorie úspor je ale již tak nákladná, že vyjde levněji vybudovat nový zdroj energie, byť by to měla být čistá energie,“ vysvětlil. Příkladem snadno realizovatelných řešení může být modernizace osvětlení, uvedl Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. „Náš průzkum ukázal, že každá pátá firma uvažuje o výměně osvětlení jako o prvním kroku pro zvýšení úspor energie,“ řekl Gavor. 

Právě potenciál jednoduchých a levných řešení se ale podle Jaroslava Knápka, vedoucího Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd ČVUT v Praze brzy vyčerpá. „To bude znamenat, že energetické úspory se neobejdou bez propojení s obnovitelnými zdroji. Je totiž v zásadě jedno, zda energii ušetřím nebo si ji vyrobím z čistého zdroje,“ uvedl.

Zatímco Češi potenciál energetických úspor teprve objevují, u našich západních sousedů již firmy i instituce do této oblasti běžně investují. „Německo je největším evropským ESCO trhem, jeho růst přitom bude pokračovat navzdory tomu, že jde už o poměrně nasycený trh. Podle některých studií by měl v roce 2022 dosáhnout obratu 9 miliard eur,“ popsal zahraniční zkušenost výkonný ředitel společnosti Elevion Marcus Bort.

Průmysl v celé Evropě je zodpovědný za více než polovinu veškerého oxidu uhličitého, částic a dalších klíčových znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší podle aktualizovaných profilů zemí z pohledu průmyslové znečištění, které včera zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). 33 profilů představuje přehled o zdrojích průmyslového znečištění v celé Evropě. Interaktivní profily shrnují poslední dostupné údaje od roku 2015 z pohledu emisí (ovzduší, vody), produkce odpadů (v tomto případě od roku 2014) a spotřeby energie a vody.

Klíčová zjištění EEA:

• Průmysl zodpovídá za čtvrtinu spotřeby energie, až polovinü na Islandu a více než 40 % na Slovensku a ve Finsku.

• Průmyslové emise znečišťujících látek a skleníkových plynů do ovzduší se od roku 2007 snížily. Zvýšené emise kadmia byly zaznamenány v Řecku a Portugalsku. Úniky spojené s velkými elektrárnami jsou celkově nižší a to u oxidu siřičitého o 70 %, částic PM10 o 69 % a oxidu dusíku o 46%.

• Byly také sníženy průmyslové emise klíčových znečišťujících látek do vody, jako je dusík, fosfor, celkové organické sloučeniny (TOC) a těžké kovy.

• Průmysl je zodpovědný za více než polovinu ostatního odpadu, a více než dvě třetiny nebezpečného odpadu. Celkově všechny průmyslové oblasti kromě energetiky, výroby cementu a samotného odpadářského průmyslu zaznamenaly snížení množství odpadů vzniklých od roku 2004.

Další podrobnosti najdete ZDE

Dne 12. prosince 2017 bylo v Úředním věstníku EU vydáno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2117 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu velkého množství organických chemických látek.  Závěry o BAT jsou součástí revidovaného dokumentu BREF LVOC (angl. Large Volume Organic Chemical Industry). Platnost závěrů o BAT pro LVOC počíná běžet od data vydání rozhodnutím Komise (EU) 2017/2117, zároveň od tohoto data bude platit čtyřletá lhůta pro schválené emisní limity.

Dokument ke stažení:

Závěry o BAT - LVOC

Podíváme-li se na výsledky sběru elektrozařízení za poslední roky, je možné konstatovat, že si Česká republika rozhodně nevede špatně. V roce 2016 bylo dle výpočtu stanoveného příslušnou evropskou směrnicí sebráno 50,5 % všech elektrozařízení uvedených na trh. Zdá se tedy, že dosažení konečného cíle ve výši 65 % v roce 2021 bude při současném trendu nárůstu sběrů velmi jednoduché. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že vše funguje tak jak má, trend je zdravý, a není tedy důvod cokoliv měnit.

Přesto zde Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vnímá řadu problémů, na které je třeba upozorňovat a které ve výsluní vykazovaných úspěchů zůstávají odborné veřejnosti poněkud skryty.

Neporovnatelnost výsledků kolektivních systémů

Sběr elektrozařízení je realizován prostřednictvím několika kolektivních systémů (KS), tedy zvláštních organizací, jejichž působnost je daná zákonem o odpadech. Každý KS pak vykazuje určité výsledky, které svádějí ke vzájemnému porovnávání a činění závěrů, který KS je nejefektivnější – měřeno podílem sběru a celkových finančních nákladů systému. Toto jednoduché srovnání však učinit nelze, neboť výsledky sběru KS jsou založeny na odlišných metodických základech a nelze je proto vzájemně porovnávat.

Důvodem tohoto stavu je zejména skutečnost, že některé KS prakticky vůbec nekontrolují to, co jim vykazují jejich smluvní partneři. Nekontrolují tedy ani, zda všechna vykazovaná sebraná elektrozařízení spadají pod působnost definice elektrozařízení, resp. zda to vůbec elektrozařízení jsou (např. různá průmyslová zařízení jsou sice elektroodpadem dle katalogového čísla, ale ne již podle příslušné části zákona regulující zpětný odběr či oddělený sběr).

Další nejednotnost vedení evidencí je zapříčiněna tím, že přinejmenším jeden z etablovaných KS eviduje množství výrobků uvedených na trh na základě evidence kusů, přičemž údaje o hmotnosti jsou pak stanovovány na základě vlastních přepočtových koeficientů. Tato praxe je dle názoru MŽP již za hranou zákona, a proto oslovilo všechny KS, pokud tento přístup aplikují, aby od něj upustily a vedení evidencí přizpůsobily zákonným požadavkům.

Sběrná síť a registr míst zpětného odběru

V návaznosti na směrnici 2012/19/EU byl zákonem o odpadech vytvořen tzv. registr míst zpětného odběru (Registr). Základním smyslem vzniku této databáze mělo být, že zpřístupní občanům informace o tom, na jaká nejbližší místa mohou odnášet svá nepotřebná elektrozařízení.

Většina kolektivních systémů tuto základní ideu pochopila a do Registru zadává pouze ta místa, která jsou veřejně dostupná všem občanům v určitou provozní dobu (např. sběrné dvory, pouliční sběrné nádoby, nádoby u posledních prodejců atd.). Naproti tomu některé kolektivní systémy vykazují do Registru veškerá svá sběrná místa. Uvádí tedy i místa neveřejná, což jsou ta, k nimž má přístup pouze omezená skupina občanů. Klasickým neveřejným místem je tak např. sběrný box umístěný v určité firmě, který je určen výhradně pro elektrozařízení vznikající při činnosti dané firmy, a pokud to daná firma
umožní, tak případně i pro elektrozařízení pocházející z domácností jejích zaměstnanců. Nádobu však nemohou využívat jiní občané, neboť k ní nemají přístup. Možná že mnohé instituce vůbec netuší, zda vůbec, natož jak, jsou v Registru veřejně prezentovány. Není např. vzácností zde najít informaci, že určitá mateřská školka je místem zpětného odběru pro všech deset skupin elektrozařízení (ledničky, pračky, lékařské přístroje…).

Uvedený přístup některých KS samozřejmě zcela devalvuje celý smysl vzniku Registru, přičemž skutečné důvody, proč KS volí takovýto postup, může být pouze předmětem spekulací. Obvykle se MŽP setkává s odůvodněním, že zákon o odpadech přikazuje výrobci v § 37s povinnost vkládat do Registru všechna jím zřízená místa zpětného odběru, přičemž však legislativní úprava dále nedefinuje veřejná a neveřejná místa, resp. případné označování neveřejných míst v registru by šlo nad rámec zákonných požadavků, a k tomu není možné KS nutit.

Problém je nicméně pravděpodobně složitější, a dané KS nejspíše využívají další nejednoznačnosti zákona o odpadech v tom, že mají za to, že požadavek na vytvoření minimální sběrné sítě daný § 37k odst. 6 zákona o odpadech (sběrné místo minimálně v každé obci s počtem obyvatel vyšším než 2000) může být splněn právě i zřízením jen neveřejného místa.

Ministerstvo proto v reakci na stávající praxi připravilo změnu Registru tak, aby umožňoval občanům při hledání filtrovat právě veřejná a neveřejná místa. Je však otázkou, zda předmětné KS budou tuto novou funkcionalitu již nyní respektovat, když jim příslušná povinnost přímo nevyplývá z aktuální legislativy.
Každopádně návrh nově připravovaného zákona o výrobcích s ukončenou životností již s povinností oddělovat veřejná a neveřejná místa v Registru přímo počítá.

Eroze rozšířené odpovědnosti výrobce

Dalším z palčivých problémů, který je v tuto chvíli relevantní pro ČR, je to, co může být pracovně nazýváno postupnou „erozí rozšířené odpovědnosti výrobce“. Základním smyslem jakékoliv rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Resonsibility – EPR) je totiž zajištění dostatečných finančních zdrojů na budoucí sběr a recyklaci výrobku při jeho uvedení na trh. Jinými slovy jde o to, aby tyto náklady nemusely nést původci odpadu (zejména spotřebitelé, obce).

Bohužel v ČR v poslední době dochází k trendu, že některé KS vypovídají obcím smlouvy, a současně také prakticky všechny kolektivní systémy dlouhodobě snižují obcím odměny za zajišťování zpětného odběru, tzn., např. odměny za to, že obec prostřednictvím sběrného dvora sbírá pro KS od občanů elektrozařízení. Mnohé obce jsou tak stavěny do situace, že pro své občany zajišťují sběr elektroodpadu, a mají s tím určité náklady, ale tyto jim nikdo nesubvencuje, nebo jen v marginální míře. Finanční zátěž spojená se sběrem elektrozařízení je tedy pozvolna přesouvána na obce, potažmo občany těchto obcí.

Problém je částečně způsoben tím, celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum č. 12/2017, čtěte ZDE

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Přemýšlíte o rekonstrukci domu, nebo o stavbě nového? Pokud ano, věnujte pozornost článku v nové Prioritě SFŽP o programu Nová zelená úsporám. Dočtete se, že můžete získat až stovky tisíc korun na stavbu s nízkou energetickou náročností a že podporujeme i úsporná opatření na již stojících domech. Pokud zateplíte či vyměníte okna, můžete dostat desítky tisíc korun. V Prioritě se také dozvíte, jak pokračuje příprava nového programu financovaného z Norských fondů. Nová Priorita ke stažení ZDE

Kam zajít do sběrného střediska? Potřebujete upozornit na chybějící kontejner na tříděný odpad? S tím Vám v Brně pomůže a další zajímavosti ukáže nová webová aplikace.

Prezentace stavu odpadového hospodářství v sobě spojuje více různých aplikací analytického a geografického zaměření. Například se v ní zobrazuje dostupnost kontejnerů tříděného odpadu a také monitoring jejich přeplněnosti.

„Občané mohou v aplikaci zjistit, jak daleko musí jít ke kontejneru s tříděným odpadem, nebo jak dlouho jet autem do sběrného dvora,“ vysvětluje náměstek primátora pro oblast Smart city Jaroslav Kacer.

Aplikace dále ukazuje analýzu dostupnosti středisek sběrného odpadu nebo umístění odpadkových košů ve městě. Většina aplikací, které lze v prezentaci vidět, bude v průběhu příštího roku provázána s „živými daty,“ aby vždy ukazovala aktuální stav. Aplikace bude také doplněna o možnost označení vhodných míst, ve kterých dle názoru občanů kontejnery na tříděný odpad chybí.

Každý den je z brněnských ulic svezeno zhruba 225 tun odpadu. V Brně se odpadu zbavujeme prostřednictvím více jak 55 000 kontejnerů na směsný komunální odpad a více jak 3 500 kontejnerů na tříděný odpad. V neposlední řadě tisíce malých odpadkových košů, které pomáhají udržovat brněnské ulice čisté. K zpracování odpadu slouží také střediska sběrného odpadu, kde je možné přinést odpad, který není možné odhodit do kontejnerů

Odkaz na prezentaci stavu odpadového hospodářství: https://arcg.is/Smvqi.

V úterý začaly v Londýně jezdit první verze tradičních černých taxíků na elektrický pohon. Britská metropole tak začala plnit plán snížení smogu v ulicích. Do roku 2021 má takových vozidel jezdit ve městě zhruba 9000, což je polovina celkového počtu. Elektrické verze vozů se nazývají TX eCity. Jsou větší než původní verze, mají prosklenou střechu a mohou pojmout až šest cestujících. Jejich dojezdová vzdálenost bez zapnutí benzínového generátoru je skoro 130 kilometrů, s jeho zapnutím přes 600 kilometrů.

Záměr omezit znečišťování moří plasty vyjádřilo ve středu v keňském Nairobi přes 200 států. Jejich zástupci podepsali právně nezávaznou rezoluci na setkání uspořádaném Programem OSN na ochranu životního prostředí (UNEP).

Signatáři se zavázali sledovat množství umělých hmot, které vypouští do oceánů. UNEP varuje, že při pokračování současného trendu bude v mořích za 33 let více plastů než ryb. Nyní se podle UNEP dostává ročně do oceánů osm milionu tun umělohmotných předmětů jako jsou lahve či obaly. Ty hubí mořský život a zprostředkovaně pronikají do lidského potravního řetězce.

Nejvíc plastového odpadu produkuje Čína, jeho objem se ale snaží snížit, řekl agentuře Reuters šéf UNEP Erik Solheim. Zároveň vyzval, aby vlády zakázaly či předělaly některé obaly.

Rezoluci iniciovalo Norsko, podle kterého jde o krok směrem k právně závazným dohodám. Na Oslo problém přímo doléhá, prohlásil norský ministr životního prostředí Vidar Helgesen. "Našli jsme stopy umělých hmot uvnitř slávek, které rádi jíme," uvedl. Zmínil také případ vyčerpané velryby vyvržené na břeh, kterou museli zabít. V jejím břiše prý objevili 30 plastových tašek.

Zdroj: ČTK

Dosud se vytříděné plasty z Česka ve velkém odesílaly ke zpracování do Číny. Ta už je ale nechce, má svého odpadu dost, varují zpracovatelé plastů z Vysočiny. Navíc výkupní ceny klesají. Podle odborníků hrozí, že ztráty doplatí města a obce a ty přenesou náklady na občany. Do prognóz, kdy a zda vůbec se trh vrátí na původní úroveň, se nyní nikdo nechce příliš pouštět. Ale z vyjádření jednatelů zpracovatelských firem je znát spíše skepse. Podle nich proto nastala doba, aby se do hry vložil stát či evropské instituce. Měly by začít podporovat společnosti, které z recyklovaných materiálů vyrábějí například plotové latě, zatravňovací dlažbu nebo řadu dalších věcí. Více ZDE

Doporučujeme:

POLEMIKA: Zákaz importu odpadů do Číny (Odpadové fórum 11/2017)

Zdroj: iDNES.cz

MŽP reaguje na nepřesné a zavádějící informace o zpětném odběru pneumatik odvysílané 3. prosince 2017 v hlavní zpravodajské relaci ČT Události.

Z reportáže Blanky Poulové mohli někteří diváci nabýt pocit, že sběrné dvory nebudou od 1. ledna 2018 přijímat ojeté pneumatiky a že tento krok vychází z nějaké nové celostátní právní úpravy. Není pravda, že by sběrné dvory přestaly odebírat použité pneumatiky, a žádná zákonná úprava, která by toto stanovila, od 1. ledna 2018 v platnost či účinnost nevstupuje. Jestliže sběrné dvory v Jihlavě nebudou od 1. ledna 2018 odebírat pneumatiky, jedná se čistě o rozhodnutí jihlavského magistrátu, který takto samozřejmě postupovat může. Zákon totiž obcím žádnou povinnost odebírat pneumatiky povinně ve sběrných dvorech nestanovuje.

Zpětný odběr nadále beze změn provádí některé jiné sběrné dvory po celé ČR a hlavně místa zpětného odběru pneumatik, která podle zákona musejí výrobci a dodavatelé pneumatik povinně zřizovat. Zpětný odběr ale provádí pouze ta místa zpětného odběru pneumatik, která s výrobci/dovozci dobrovolně uzavřela smlouvu, a nikoliv všechny pneuservisy a autoservisy, jak - opět nepravdivě - zaznělo v reportáži. Seznam míst zpětného odběru (tento odběr je vždy bezplatný a nezáleží na tom, kde motorista nové pneumatiky pořídil/koupil) je k dispozici na stránkách MŽP.

V listopadu tohoto roku bylo dosaženo dohody mezi estonským předsednictvím a Evropským parlamentem ohledně reformy systému obchodování s emisemi (ETS) pro období po roce 2020. Skončil tak obtížný, téměř rok trvající proces vyjednávání. Dohodu již potvrdili stálí zástupci členských států při EU a finální znění bylo předloženo ke schválení Evropskému parlamentu.

„Základní legislativa pro IV. obchodovací období od roku 2021 ponechala řadu kompetencí na členských státech. Česká republika se bude muset rozhodnout, jak tyto možnosti využije," konstatuje výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Reforma zachovává bezplatné přidělování povolenek na výrobu tepla na úrovni 30 % referenční hodnoty do roku 2030. Nové členské státy, mezi které patří i Česká republika, budou moci až 60 % objemu povolenek pro aukce přidělit bezplatně na výrobu elektřiny výměnou za investice do modernizace energetiky. Nově bude zřízen tzv. modernizační fond, do kterého bude převedena část výnosů z prodeje povolenek a s nímž budou moci opět hospodařit nové členské státy včetně České republiky.

Podle Hájka by měla Česká republika co nejvíce využít příležitostí pro modernizaci domácí energetiky, kterou jí reforma systému emisního obchodování poskytuje. V teplárenství představují významnou příležitost pro snížení spotřeby energie i vypouštěných emisí zejména rekonstrukce parních rozvodů tepla.

Nákup povolenek je významným nákladem pro provozovatele soustav zásobování teplem, na druhé straně by mohli profitovat z bezplatného přidělování povolenek nebo modernizačního fondu, do něhož bude přesunuta část výnosů z jejich prodeje. Regulace trhu s emisními povolenkami po roce 2020 proto bude jedním z témat konference Dny teplárenství a energetiky 2018, která se uskuteční 24. – 25. 4. 2018 v Hradci Králové. „Možnosti využití bezplatného přidělování povolenek a modernizačního fondu v teplárenství budou jedním z důležitých témat, o němž budeme diskutovat se zástupci státní správy,“ doplňuje Martin Hájek.

Nač lze fond využít

Modernizační fond bude financován vydražením 2 % celkového počtu povolenek a jeho cílem bude posílit energetickou účinnost a modernizaci odvětví energetiky v členských státech, které mají HDP na obyvatele nižší než 60 % průměru EU. Většina prostředků z tohoto fondu bude vedle podpory spravedlivé transformace v regionech, v nichž je vysoký podíl pracovníků v odvětvích závislých na uhlíku, využita k podpoře investic do výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, ke zlepšení energetické účinnosti, skladování energie a modernizace energetických sítí včetně dálkového vytápění. Vyloučeny budou projekty v oblasti výroby energie využívající pevná fosilní paliva.

Členské státy s nízkými příjmy budou rovněž moci modernizovat své odvětví energetiky až do výše 40 % povolenek určených k dražbě. Tento podíl lze navýšit až na 60 % převedením dodatečných povolenek z podílu vyhrazeného na účely solidarity.

Současně dojde k podstatnému posílení celého systému. Strop pro celkový objem emisí se bude každoročně snižovat o 2,2 % (lineární redukční koeficient), namísto dosavadních 1,74 %. Objem povolenek, které budou každoročně umisťovány do rezervy tržní stability, se do konce roku 2023 zdvojnásobí. V roce 2023 pak začne fungovat nový mechanismus, který omezí platnost povolenek v rezervě tržní stability, pokud jejich počet přesáhne počet aukcionovaných povolenek v předchozím roce. O dohodnutém znění revize směrnice bude začátkem příštího roku hlasovat Evropský parlament.



DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY


Kdy: út 24.4. – st 25.4. 2018


Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR


Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

Zastoupení pro jednání s médii:

Denisa Ranochová, tel.: 608 445 255, e-mail: denisa@ranochova.cz

Manažer konference:

Mirka Kunčáková, tel.: 602 728 448, e-mail: mkuncakova@exponex.cz
 

Cílem novely je specifikace náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem, a to s ohledem na činnost prováděnou při nakládání s těžebním odpadem a místo nakládání s těžebním odpadem. Dále je novelou doplněn způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu o vyhodnocení oxidačních vlastností a možností geochemických změn v tělese odvalu a doplnění potenciálního ohrožení života o faktor možného narušení konstrukce odvalů vznikem kaverny v tělese odvalu. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí předkládá návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu na základě nového zmocnění uvedeného v § 22 odst. 1 písm. f) až i) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon“), které bylo vloženo do zákona novelou zákona, provedenou zákonem č. 41/2015 Sb. Předmětem této vyhlášky je stanovení:

• způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 5 odst. 1 zákona) a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska k územně plánovací dokumentaci (§ 5 odst. 2 zákona),

• postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů určením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení z hlediska dopadů na zemědělský půdní fond (§ 6 zákona),

• postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu určením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 8 a 9 zákona), a

• způsobu provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody (§ 9 a 10 zákona).

Další podrobnosti ZDE
 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil v minulých dnech ve zjednodušených řízeních dvě spojení soutěžitelů v oblasti vodohospodářských služeb.

V rámci prvního správního řízení bylo povoleno spojení soutěžitele VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A. se společnostmi Vodohospodářská společnost Sokolov , s.r.o., a Středočeské vodárny, a.s.

Ve druhém rozhodnutí Úřad povolil soutěžiteli Severočeská vodárenská společnost a.s. převzetí výlučné kontroly ve společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Obě spojení soutěžitelů splňovala podmínky pro využití zjednodušené procedury a Úřad tedy konstatoval, že spojení nebudou mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.