Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) má v pondělí dne 20. března na programu například problematiku ecodesignu, směrnici o odpadech z těžebního průmyslu či směrnici o odpovědnosti za životní prostředí. Výbor se bude také zabývat Minamatskou úmluvou o rtuti. Níže uvádíme vybrané body programu. Následná schůze výboru se uskuteční 10. - 11. dubna 2017.

Přehled programu EVNI (20.3.2017):

• Výměna názorů s místopředsedou Komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrkim Katainenem o pracovním plánu Komise v oblasti ekodesignu na období 2016–2019

• Minamatská úmluva o rtuti

• Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• Provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu (2006/21/ES)

• Uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí („směrnice o odpovědnosti za životní prostředí“)

• Celý program - ZDE

Úsilí o snížení spotřeby energie, snížení nákladů na ni nebo úsilí o využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů v posledních letech posiluje. Jedním z důkazů je vznik celosvětově platné normy ČSN EN ISO 50001 Systémy managementu hospodaření s energií. Ta, jako ostatně každá norma, je návodem na zavedení uceleného systému cíleného na optimální hospodaření s energií.

Evropský projekt EMSPI podporovaný programem Intelligent Energy Europe (IEE) byl zacílen na malé a střední podniky v polygrafickém průmyslu. Hlavním cílem projektu bylo zavedení energetického managementu ve 100 společnostech na území 5 evropských států (Španělska, Německa, Dánska, Nizozemska a Česka).

V první fázi projektu byla provedena diagnóza energetického sektoru, která byla zaměřena na hodnocení situace v polygrafickém průmyslu z pohledu energetického managementu, a to v rámci každé zúčastněné země jako celku. Výstupy byly shrnuty do grafického zobrazení „pavoukového diagramu“, který je rozdělen do 8 hlavních částí. Každá z posuzovaných částí má 4 možné odpovědi.

Na základě procentuálního zastoupení odpovědí polygrafických firem v daných oblastech byl vyhodnocen stav energetického managementu v podnicích v polygrafickém průmyslu v rámci ČR.

Výsledky poukazovaly na nízké hodnoty hned v několika oblastech. V mnoha podnicích nebyla definována odpovědnost za úkoly spojené s hospodařením s energií, spotřeby energií nebyly sledovány a vyhodnocovány a ani cíle vedoucí ke snižování spotřeb energií nebyly stanoveny. Společnosti vykazovaly nedostatky ve znalostech legislativy spojené s hospodařením s energií a dopady na životní prostředí v důsledku jejich chování nebyly mnohdy brány v úvahu.

V průběhu projektu byly zpracovány materiály a implementační manuály, ve kterých byl stanoven standardní proces implementace energetického managementu. Projektový tým tak rozvinul znalosti odpovědných pracovníků společností a přiblížil jim nástroje energetického managementu tak, aby bylo dosaženo požadovaných přínosů.

Na závěr projektu bylo provedeno stejné hodnocení v rámci 20 českých firem podnikajících v polygrafickém průmyslu, které se rozhodly si osvojit zásady energetického managementu a systém implementovat.

Díky společné práci konzultantů a zástupců zúčastněných společností se podařilo úspěšně nastavit jednotlivé kroky vedoucí k implementaci systému energetického managementu. Společnostem byly kladeny stejné otázky jako při zahájení projektu. Výsledné hodnoty jsou uvedeny na následujícím obrázku.

Výsledkem bylo výrazné zlepšení, přibližně 30%, v oblastech definování odpovědnosti a také u monitoringu a benchmarkingu. Společnosti zařadily mezi svoje priority také posouzení energetické náročnosti při nakupování nových technologií a stanovily si cíle a akční plány, díky kterým dojde nejenom k úsporám energií ale také k jejich udržení.

V ostatních oblastech, ve kterých byl také zaznamenám pokrok oproti počátečnímu hodnocení, došlo ke zlepšení řádově o 10 až 15%. V celkovém hodnocení došlo ke zlepšení stavu energetického managementu v českých polygrafických firmách o 20%. V oblastech jako jsou cíle a akční plány, normy a certifikace nebo uvažování vlivu na životní prostředí existuje ale stále velký potenciál na změnu a zlepšení.

Plán Evropské komise může českým domácnostem vypnout proud, říká v rozhovoru s Lidovými novinami předseda představenstva České energetické přenosové soustavy ČEPS Jan Kalina. Více ZDE

Zdroj: lidovky.cz

Evropská komise vydala obecnou zprávu o aktivitách EU v roce 2016, která shrnuje důležité události, iniciativy a rozhodnutí EU. Zpráva doplňuje bílou knihu o budoucnosti Evropy, kterou nedávno představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ve zprávě je možné se dočíst, jak se EU dařilo plnit vytyčené priority.

Do roku 2016 vstupovala EU se závazkem zajistit bezpečné a cenově dostupné energie pro své občany a podniky a bojovat proti příčinám změny klimatu, a sice prostřednictvím energetické unie a progresivní politiky v oblasti změny klimatu.

V průběhu roku se EU zaměřila na to, aby nadále sledovala politický trend Pařížské dohody, která řádně vstoupila v platnost v listopadu, tedy 30 dnů poté, co ji ratifikace ze strany EU posunula přes hranici, které měla dosáhnout, aby mohla nabýt účinku. V červenci předložila Komise pro každý členský stát závazné cíle týkající se emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030 v sektorech dopravy, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví. Komise rovněž předložila Evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu a pokračovala v hledání řešení pro emise z mezinárodní letecké dopravy.

V listopadu Komise představila svůj balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“, který zahrnuje legislativní návrhy v oblastech, jako je energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, vnitřní trh s energií a správa, aby se napomohlo přechodu k čisté energii a maximalizovaly se investice, vytváření pracovních míst a růst v EU.

Politika EU v oblasti výzkumu a inovací se nyní zaměřila na tři strategické cíle: otevřené inovace, otevřená věda a otevřenost světu. Tyto cíle byly sledovány prostřednictvím iniciativ na třech úrovních: větší uznání výzkumu a inovací jako zásadních hnacích sil hospodářského růstu a vytváření pracovních míst (zejména prostřednictvím evropského semestru a nástroje na podporu politiky v rámci Horizontu 2020); zlepšování rámcových podmínek pro výzkum a inovace; a pokračování strategického programování Horizontu 2020. Mezi nové iniciativy patřil pilotní projekt Dohody o inovacích, který byl zahájen v roce 2016 a jehož cílem je omezit překážky pro inovace a posílit oběhové hospodářství, a také evropský cloud pro otevřenou vědu. Byly zahájeny přípravné práce na dlouhodobých opatřeních ke zlepšení prostředí pro inovace v EU, včetně výzvy k předkládání nápadů o možné Evropské radě pro inovace.

V roce 2016 dosáhla EU dalších pokroků s balíčkem opatření týkajících se oběhového hospodářství, který byl navržen v roce 2015. Mnohé přírodní zdroje jsou omezené a EU je čistým dovozcem mnoha surovin. Aby byl zajištěn udržitelný růst, musí své zdroje využívat rozumnějším a udržitelnějším způsobem. Předcházení vzniku odpadů, lepší design produktů, recyklace, opětovné využití a podobná opatření by mohly pro podniky v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard eur a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

V listopadu přijala Komise pracovní plán pro ekodesign na období 2016–2019, a sice jako součást balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Díky němu bude možné lépe stanovovat požadavky na výrobky, které mají význam pro oběhové hospodářství, zvýší se životnost produktů a bude snadnější je opravovat, opětovně využívat a recyklovat.

Souhrnná zpráva o EU v roce 2016

Celkem 31 sběren kovů zkontrolovali v úterý (14. 3.) inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v rámci mezinárodní bezpečností akce Blue 24 zaměřené na kriminalitu v oblasti železniční dopravy. Pravidelné akce organizované Policií ČR se inspektoři ČIŽP účastnili už počtvrté. Jejich úkolem v rámci akce opět byla kontrola dodržování zákona o odpadech zaměřená na vytipované sběrny v Praze, Středočeském, Jihomoravském, Ústeckém a Libereckém kraji.

„Z celkem 31 kontrolovaných sběren se jich porušení zákona dopustilo 14, což je zhruba 45 procent. Zjištěné prohřešky povedou s největší pravděpodobností k zahájení správních řízení o uložení pokuty,“ popsal zjištění z úterní akce Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP.

Mezi zjištěná pochybení patřilo například provozování zařízení k výkupu odpadů bez platného souhlasu příslušného krajského úřadu a neoprávněný výkup elektroodpadů.

Jednalo se už o čtvrtou akci Blue 24, které se za poslední dva roky inspektoři ČIŽP účastnili. Při uplynulých třech akcích ČIŽP provedla celkově 494 kontrol. Za porušení zákona bylo dosud zahájeno 201 správních řízení uložení pokuty. Právní moci nabylo celkem 191 pokut v celkové výši 5 372 000 korun.

„Je také potřeba zdůraznit, že ČIŽP se kontrolám dodržování zákona o odpadech ve sběrnách věnuje nejen při mimořádných akcích Blue 24 s policií, ale také v rámci své vlastní plánované kontrolní činnosti - a to velmi systematicky a dlouhodobě,“ připomněl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Ministerstvo zemědělství ČR zveřejnilo aktualizovaný seznam technických norem pro oblast vodní hospodářství, kvalita půdy a odpadové hospodářství k 1. lednu 2017. Aktualizovaný seznam obsahuje i zahájené normalizační úkoly a poskytuje tak komplexní informace o platných a dokončených, ale i o připravovaných technických normách. Seznam obsahuje i oborové normy (ON), které byly sice zákonem č. 142/1991 Sb. zrušeny, ale nevylučuje se jejich použití (na základě dohody zainteresovaných účastníků, rozhodnutí orgánů státní správy apod.) do doby jejich trans-formace na české, resp. odvětvové normy.

Dokument ke stažení:

Seznam technických norem k 1. 1. 2017 (PDF, 1 MB)

Ministerstvo životního prostředí s ročním předstihem spouští druhou vlnu kotlíkových dotací. V nově vyhlášené druhé výzvě kotlíkových dotací bude mezi majitele rodinných domů v ČR prostřednictvím krajů rozděleno 3,4 miliardy korun a vyměněno dalších až 35 tisíc starých kotlů. Nově není nutné realizovat mikroenergetická opatření, což přinese do rozpočtu na výměny kotlů další půl miliardy korun. Zavedeny jsou také dotační stropy na nové zdroje.

Mezi kraje bude v druhém kole kotlíkových dotací rozděleno dalších 3,4 miliardy korun. Ty je následně přerozdělí mezi občany prostřednictvím svých krajských výzev. Pro domácnosti to značí další šanci získat dotaci na nový plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či automatický kombinovaný kotel.

„Nově nebudeme podporovat kotle čistě na uhlí, ale pouze automatické kombinované kotle na uhlí a biomasu. Zájem o čistě uhelné kotle byl totiž v první výzvě minimální, tyto kotle tvořily pouhých 12 % ze všech podaných žádostí. Další významnou novinkou je, že lidé nebudou muset provádět mikroenergetická opatření, díky čemuž nejen finančně ale i administrativně ulevíme žadatelům a zároveň budeme moci z uspořených peněz podpořit výrazně více domácností. Celá půl miliarda korun tak půjde rovnou na výměnu zdrojů. I díky tomu můžeme ve druhé vlně do konce roku 2019 vyměnit dalších 35 tisíc kotlů,“ informuje ministr Brabec.

K výměně chce ministerstvo motivovat zejména občany v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduší, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. „Domácnosti v těchto prioritních oblastech automaticky získají bonus ve výši 7 500 korun,“ doplňuje Brabec.

„Nově jsme oproti první výzvě zavedli stropy na maximální výši dotace. Tím zajistíme, že kotle nebudou zbytečně předražené, ale na žadatele to zároveň nijak nedopadne. Díky zrušeným mikroenergetickým opatřením se totiž celkově sníží obnos, který žadatel bude muset financovat ze svého. Například u nejoblíbenějších kombinovaných kotlů je to až o 7 tisíc korun méně, které bude muset domácnost doplatit na výměnu s dotací,“ doplňuje ministra náměstek sekce evropských fondů ministerstva Jan Kříž.

Výsledky prvního kola kotlíkových dotací

V první výzvě kotlíkových dotací domácnosti z celé České republiky podaly takřka 30 tisíc žádostí o dotaci na výměnu starého kotle za nový. Některé kraje v současné době přitom stále ještě přijímají žádosti v tzv. doplňkových výzvách. Největší zájem projevili žadatelé v rámci první výzvy kotlíkových dotací o kombinované kotle na spalování biomasy a uhlí (36 % žadatelů), značný zájem byl i o tepelná čerpadla (22 % žadatelů), plynové kondenzační kotle (14%) a kotle na biomasu (16 % žadatelů). Naopak nejméně žadatelů si řeklo o dotace na nový čistě uhelný kotel (12 % žadatelů).

Zkrátka ale nepřijdou ani ti žadatelé, kteří by chtěli spolu s výměnou kotle provést další energeticky úsporná opatření, např. vyměnit okna či částečně zateplit dům.

„Pokud se majitel rodinného domu rozhodne, že vedle výměny kotle provede i některé z dílčích opatření z programu Nová zelená úsporám tzn., například vymění okna, dveře nebo zateplí strop nad nevytápěnou půdou, získá krom dotace další bonus ve výši 20 000 korun, v případě instalace nového kombinovaného kotle dokonce až 40 000 korun,“ prozrazuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR a dodává:

„Získání bonusu za zateplení je možné prakticky kdykoliv, až do konce trvání programu Nová zelená úsporám. Žadatel si může požádat letos na kraji o dotaci na kotel, a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení, po realizaci opatření mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.“

Mezi způsobilé výdaje bude možné zahrnout nejen náklady na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také náklady na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. Z programu mohou domácnosti čerpat na nový kotel desítky tisíc korun, další peníze pak mohou získat přímo od kraje či obce, které se do kofinancování také mohou zapojit.

„Se všemi kraji budeme ještě jednat o využití možnosti podávat žádosti elektronicky a zároveň budeme usilovat o to, aby kraje lidem umožnily předfinancování kotlů nebo proplacení neuhrazených faktur od dodavatele, což by zásadně usnadnilo financování výměn občanům, kteří nemají na nový kotel našetřené prostředky. Systém těchto plateb již v první výzvě aplikoval například Královehradecký kraj a velice se osvědčil, “ říká ministr Brabec.

Finální podobu podmínek pro občany budou stanovovat kraje, proto se jednotlivé podmínky v krajích můžou lišit. Ministerstvo v rámci výzvy pro kraje stanovilo povinné podmínky, které kraje musí při vyhlašování podmínek pro občany dodržet. Zároveň jim dalo poměrně široké pole pro rozhodování, jak budou finální krajské dotace pro veřejnost vypadat. Základními a neměnnými podmínkami jsou např. výše dotace či povinný Ekodesign všech nových kotlů. Naopak např. to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů, zda bude dotace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na rozhodnutí krajů. Své žádosti o dotační prostředky mohou kraje na Státní fond životního prostředí ČR podávat od 31. března do 28. dubna 2017. Ministerstvo v každém kraji stanovilo novou výši alokovaných prostředků, o jakou mohou kraje žádat a zároveň povinné počty kotlů, které za tyto prostředky musí kraje vyměnit.

KOTLÍKOVÉ DOTACE V KOSTCE

Na co dostanete dotaci:

- zdroj včetně nákladů na jeho instalaci

- nová otopná soustava

- rekonstrukce otopné soustavy včetně nezbytné regulace a měření, úpravy spalinových cest

- projektová dokumentace

Výše podpory:

• Tepelné čerpadlo – 80 %, max. 120 000 Kč

• Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – 80 %, max. 120 000 Kč

• Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – 80 %, max. 100 000 Kč

• Plynový kondenzační kotel – 75 %, max. 95 000 Kč

• Kombinovaný kotel na uhlí a biomasu (samočinná dodávka paliva) – 75 %, max. 75 000 Kč

Bonusy:

• Prioritní oblasti – bonus 7 500 Kč

• Kombinace s programem Nová zelená úsporám – bonus až 40 000 Kč

Další informace:

Plénum Evropského parlamentu schválilo v úterý 14. března balíček legislativních návrhů k odpadovému hospodářství. Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se tématu věnuje dlouhodobě, byl zpravodajem a výzkum pro směrnici o skládkování a směrnici o vozidlech s ukončenou životností, bateriích a elektronickém odpadu a stínovým zpravodajem pro rámcovou směrnici o odpadech ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), na výsledném znění směrnic se tak významně podílel.

Všechny čtyři návrhy odpadové legislativy byly schváleny absolutní většinou poslanců. Mezi hlavní aspekty patří například výrazné omezení skládkování, cíle pro recyklaci odpadů do roku 2025 a do roku 2030, pravidla pro tzv. rozšířenou odpovědnost výrobce, dále například povinný sběr bioodpadu, indikativní cíle pro snížení plýtvání potravinami a znečištění moří nebo sjednocení pravidel pro bezpečné nakládání s elektronickým odpadem. Bylo by mylné se domnívat, že jde o regulaci svazující průmysl. Kromě nesporného pozitivního dopadu na životní prostředí vytvoří návrhy nový rámce plný příležitostí pro inovativní průmysl. Telička své pozice také průběžně konzultoval s průmyslem, exekutivou, nevládními organizacemi a občany.

Pavel Telička ve svém projevu před hlasováním poznamenal: ,,Před více než rokem jsem byl jedním z mála poslanců, kteří se na nový, komplexní návrh oběhové ekonomiky dívali pozitivně. Už v té době bylo jasné, že pokud se s tímto návrhem vypořádáme správně, povede to k výrazné změně pro evropský průmysl a k vytvoření zcela nového odvětví.“ Telička dále dodal: ,,Text, o kterém dnes Evropský parlament hlasuje, je výsledkem spolupráce mezi oběma zainteresovanými výbory, řada návrhů z výboru ITRE, kde jsem byl zpravodajem pro velkou část legislativy, je v textu reflektována. Nemá ale smysl vyjmenovávat všechny pozitivní dopady balíčku, teď je čas vyzvat Evropský parlament aby plně podpořil tento návrh, který má mimořádný význam pro průmysl, životní prostředí a pro sociální oblast.“

Jako zpravodaj se Pavel Telička výrazně podílel na konečném znění textu. Jedním z jeho návrhů bylo například zahrnutí přílohy se seznamem ekonomických a dalších instrumentů, které mohou být využity členskými státy jako nástroje pro přechod k oběhové ekonomice. Dalším z jeho návrhů byl například návrh na zavedení tzv. one-stop-shop, tedy jednotného místa pro administraci vývozu odpadu v rámci EU. Tento mechanismus by podle Teličky mohl výrazně přispět ke snížení ilegálního vývozu odpadu a k jeho efektivnějšímu využití a recyklaci v rámci EU, jakož i ke snížení administrativy. Pavel Telička se také podílel na sjednocení definic v rámci odpadové legislativy, které jsou pro měření produkce odpadů, jejich recyklaci a porovnání mezi státy naprosto zásadní.

Balíček legislativních návrhů odpadového hospodářství byl Evropskou komisí vydán v únoru 2014, po kritice ze strany průmyslu i ostatních evropských institucí byl ale stažen a přepracován. V prosinci 2015 vydala tedy Evropská komise nový, přepracovaný balíček čtyř návrhů k odpadové legislativě (rámcovou směrnici o odpadech, směrnici o skládkování, směrnici o vozidlech s ukončenou životností, bateriích a elektronickém odpadu a směrnici o obalech a obalových odpadech), který lépe reflektoval situaci v členských státech i v průmyslu. Zodpovědným výborem v Evropském parlamentu byl Výbor pro Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), výborem pro stanovisko byl Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Po dnešním schválení balíčku plénem Evropského parlamentu bude zahájeno interinstitucionální jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o konečném znění směrnic. Komise zároveň pracuje na dalších návrzích, které mají vést k přechodu k oběhovému hospodářství. Pavel Telička se tématu bude i nadále věnovat na půdě Evropského parlamentu i v České republice.

V roce 2015 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie dosáhl 16,7%, což představuje téměř dvojnásobek oproti roku 2004. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie je jedním z hlavních ukazatelů strategie Evropa 2020. Cílově má být dosaženo v EU podílu 20 % do roku 2020. Další podrobnosti najdete ve zprávě Eurostatu z poloviny března ZDE.

Ministerstvo životního prostředí dnes oznámí na tiskové konferenci změny v tzv. kotlíkových dotacích, určených pro výměnu starých kotlů za nízkoemisní. V dotacích se během letošní druhé vlny přerozdělí až 3,4 miliardy korun, v loňské první výzvě to byly tři miliardy. Do roku 2020 je celkem určeno na dotace na obměnu starých kotlů devět miliard korun. Druhá vlna kotlíkových dotací počítá do dvou let s výměnou 35 tisíc starých kotlů za nové ekologické. Dotace ale tentokrát nepůjdou na pořízení nových kotlů na uhlí, ale jen na jeho kombinaci s biomasou, na plynové kotle a na tepelná čerpadla. Vyhlásit výzvy přímo pro občany by kraje mohly již na podzim. Celkem je v Operačním programu Životní prostředí pro tyto dotace devět miliard korun, má se za ně vyměnit až 100 000 starých kotlů. Podrobnosti z tiskové konference MŽP - ZDE.

Do voleb půjdou politické strany populisticky se sloganem srozumitelným každému: vodu nebudeme zdražovat, anebo dokonce ještě lépe − vodu zlevníme. O vodné, které platí domácnosti, ve skutečnosti tolik nejde. Vede se bitva o přerozdělení trhu, na kterém se neprodělává. Voda je a bude dobrý byznys. Trvale přitahuje tuzemské a zahraniční investory nejen z vodárenské branže, ale i ryzí finančníky. V hnutí ANO se neveřejně kuje plán převést vodovody pod nové krajské firmy. Andrej Babiš by tak měl blíž k novému byznysu. Více ZDE

Zdroj: Ekonom

Dne 15. března v 19 hodin byla ukončena 55. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanci schválili ve třetím čtení novelu zákona o obalech. Ta zavádí zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových tašek. Výjimku budou mít tašky do 15 mikronů jako jsou například sáčky na pečivo. Poslanci také schválili novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Dále dolní komora parlamentu setrvala na svém znění novely zákona o ochraně přírody a krajiny (jednotná pravidla pro národní parky), kterou následně vetoval prezident Zeman. Poslanci neschválili další novelu téhož zákona podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích. Poslancům se znovu nepodařilo ratifikovat Pařížskou dohodu, jak novela vodního zákona tak i novela o ochraně ovzduší (PHM) stále čeká na své první projednávání. Do závěrečného čtení postoupila novela stavebního zákona.

Aktuality:

15.3.: schůze byla ukončena

2.3.:

• Pařížšká dohoda: první čtení - přerušeno. V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Ratifikaci dohody schválila vláda už loni v září a dnes ji čeká znovu projednání Poslaneckou sněmovnou. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi. K dnešku dohodu ratifikovalo 133 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí cca 83 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a 23 jejích členských států jako např. Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko. Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí Dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství aj. Další podrobnosti k dohodě čtěte ZDE

1.3.:

• vodní zákon + ochrana ovzduší: body zatím nebyly projednány (první čtení), schůze byla přerušena v 19 hodin

• Ochrana přírody - národní parky: Poslanci se přiklonili k původní poslanecké verzi novely zákona o ochraně přírody a krajiny, odmítli tak pozměňovací návrhy Senátu. Novelu dále posoudí prezident. Ten dnes potvrdil, že novelu bude vetovat. Tématu se bude dnes věnovat pořad Interview ČT24. Hostem v 18:28 bude bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

28.2.:

• Stavební zákon: dnes bylo ukončené druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 927/5

Plán na týden 27.2. - 3.3.:

• Stavební zákon: Út 28. 2., 4. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení 

• Ochrana přírody - národní parky: St 1. 3., 1. bod, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem  

• Ochrana ovzduší: St 1. 3., 8. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení

• Vodní zákon: St 1. 3., 9. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení 1.3. jako 9. bod

• Pařížšká dohoda: Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení 

24.2.:

• Obaly: Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila novelu zákona o obalech ve znění pozměňovacích návrhů. Původně novela počítala s tím, že nebude možné bezplatně poskytovat lehké plastové tašky do 50 mikronů. Podle schváleného pozměňovacího návrhu se tento zákaz rozšíří na všechny plastové tašky. Výjimka pro tašky do 15 mikronů (například sáčky na pečivo) zůstala zachována. Poslanci také schválili pozměňovací návrhy garančního výboru pro životní prostředí, který například snižuje procentuální využití obalového odpadu na 75% z původních 80%. Dále dochází k zúžení povinnosti pro prodejce nápojů s prodejní plochou nad 200 m2. Nově budou muset nabízet ve vratných zálohovaných obalech jen stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky, pokud nabízí tyto nápoje v nevratných zálohovaných obalech. Novelu dále projedná senát. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2 (ANO: A1, A2, A3, D)

• Ochrana přírody - národní parky: pokračování projednávání bylo zařazeno na 1.3. jako první bod programu

22.2.:

• Obaly: třetí čtení novely zákona o obalech bylo z důvodu absence ministra životního prostředí přerušeno. Třetí čtení novely by mělo proběhnout v pátek 24.2.2017. Garanční výbor (VZP) ve svém stanovisku doporučuje přijmout pozměňovací návrhy jak samotného výboru pro životní prostředí tak poslance Robina Böhnishe, který rozšiřuje zákaz poskytování plastových tašek zdarma na všechny plastové tašky mimo tašek do 15 mikronů (například sáčky na pečivo...). Dokumenty: Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2.

• Zákon o pohonných hmotách: novela (sněmovní tisk 861) schválena ve 3. čtení, novela upravuje povinnosti provozovatelů dobíjecích stanic - více ZDE

21.2.:

• schůze přerušena do středy 22. února do 9 hodin

• Ochrana přírody - národní parky: přerušeno

• Ozonová vrstva: poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Anotaci předpisu a informaci o pozměňujících návrzích senátu najdete níže.

• Ochrana přírody - finanční náhrady: poslanci neschválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích

Přehled vybraných bodů programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem  (Út 21. 2., 1. bod)

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/5/ - zamítnutý Senátem (Út 21. 2., 2. bod)

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/2/ - vrácený Senátem (Út 21. 2., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení (Út 28. 2., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení  (St 1. 3., 8. bod po bloku 3. čt.)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení  (St 1. 3., 7. bod po bloku 3. čt.)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 877/ - třetí čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení (Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin)

Anotace předpisů:

Vodní zákon

Ministerstvo životního prostředí předloží vládě návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.

Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.

Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Ochrana ovzduší

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Novela zákona o obalech:

Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. MŽP navrhuje zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.

Rovněž se zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky. Způsob bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise. Lhůta pro transpozici uvedené směrnice uplyne 27. listopadu 2016.

Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016. Nové cíle jsou stanoveny pro období počínaje rokem 2016 (cíle pro tento rok se nemění), a to v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024, která byla vyhlášena v podobě nařízení vlády č. 352/2014 Sb.

Navrhovaným zákonem se dále také zavádí ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva.

Navrhovaná úprava se týká též § 9 odst. 10, v němž je osobám, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2. Namísto zrušení daného ustanovení, které původně požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se jako kompromisní řešení navrhuje zúžení působnosti předmětného ustanovení pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo a ležáky). Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.

Americký prezident Donald Trump by měl ještě tento týden podepsat dekret namířený proti klimatické politice svého předchůdce Baracka Obamy. Napsal to dnes list The Washington Post. S kritikou Obamových kroků k ochraně životního prostředí se prezident netajil už během volební kampaně a revize vládních nařízení se podle listu očekávala.

Direktiva by měla členy vlády pověřit, aby upravili regulace týkající se omezení emisí oxidu uhličitého u nových i existujících uhelných elektráren a aby zrušili federální moratorium na pronájem pozemků k rozšiřování těžby černého uhlí. Mají rovněž změnit způsob, jakým se klimatické změny promítají do rozhodování americké exekutivy. Vše to jsou klíčové prvky bývalého vládního ekologického programu, uvedl list.

Trump před volbami prohlašoval, že není "velkým příznivcem" předloňské pařížské klimatické dohody, která signatářské státy zavazuje výrazně omezit škodlivé emise. Tvrdil, že jeho vláda od dohody ustoupí, stane-li se hlavou státu.

List The Wall Street Journal ale koncem února napsal, že Trumpova dcera Ivanka a její manžel Jared Kushner prezidenta přesvědčili, aby svůj kritický vztah k ochraně životního prostředí zmírnil. Připravované exekutivní příkazy tak prý žádné zmínky o tomto dokumentu neobsahují.

Podle listu The Washington Post není jasné, do jaké míry budou mít Trumpem podepsané příkazy okamžitý efekt.

Zdroj: ČTK

Výbor pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) dnes zveřejnil informaci, že glyfosát podle dostupných vědeckých důkazů nesplňuje kritéria uvedená v nařízení CLP k jeho klasifikaci jako karcinogen, jako mutagenní nebo jako toxický pro reprodukci. Z pohledu CLP platí pro glyfosát klasifikace: Poškození očí 1; H318 (Způsobuje vážné poškození očí) a Aquatic Chronic 2; H411 ​​(Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky). Stanovisko má být jedním z podkladů pro rozhodnutí zda, případně za jakých podmínek, bude prodloužena dočasná registrace glyfosátu v Evropské unii, která končí na konci roku tohoto roku. Další informace ZDE