Důvodem prodloužení doby uvádění glyfosátu na trh v zemích Evropské unie je možnost  provést do druhé poloviny roku 2017 další hodnocení rizik pro zdraví lidí prostřednictvím Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách. Toto hodnocení by mělo potvrdit nebo vyvrátit dřívější závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), že existující vědecké studie nesvědčí o karcinogenních vlastnostech glyfosátu. Stejný názor jako EFSA vyjádřil i Společný panel pro rezidua pesticidů FVO/WHO (Potravinový a veterinární úřad/Světová zdravotnická organizace).

Dočasné prodloužení je doplněno i řadou dalších podmínek, mezi které patří to, že glyfosát nesmí být kombinován v přípravcích s látkou POE-tallowamine, musí být minimalizováno použití glyfosátu ve veřejných parcích, dětských hřištích a zahradách i agrochemické použití před sklizní.

Již v současné době je ale podle poznatků SOVAK ČR možné využívat při hubení plevelů (což je hlavní důvod používání glyfosátu), jiných, nechemických metod. Jednou z nich je horkovodní hubení plevelů aplikací tlakové vody o teplotě 98 stupňů Celsia. Tato metoda jednak zabraňuje dalšímu růstu kořenových balů, umožňuje ale také odstraňovat i další znečištění z ošetřovaných veřejných ploch, které by jinak technicky nebylo možné likvidovat (například žvýkačky). Pilotní projekt probíhá v současné době v městské části Praha 12 ve spolupráci s Pražskými službami, a.s.

SOVAK ČR proto doufá, že i další uživatelé látek s obsahem glyfosátu přejdou na tuto efektivnější a pro vodu výrazně příznivější variantu řešení problémů s hubením plevelů.

Do mezirezortního připomínkového řízení byl předložen návrh novely nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Důvodem je zajištění implementace novely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Konkrétně se jedná o směrnici Komise v přenesené pravomoci 2015/863/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek.

Stávající nařízení vlády upravuje podmínky uvádění elektrických a elektronických zařízení na trh z hlediska omezení používání některých nebezpečných látek (olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE). Směrnicí 2015/863/EU se výčet omezovaných nebezpečných látek rozšiřuje o  4 nové látky:

• Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
• Benzyl butyl ftalát (BBP)
• Dibutyl ftalát (DBP)
• Diisobutyl-ftalát (DIBP).

Účinnost rozšíření výčtu a tím omezení používání výše uvedených látek je stanovena až ke dni 22. 7. 2019. Současně je stanoveno přechodné období pro dvě skupiny elektrozařízení (zdravotnické prostředky a monitorovací řídící přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídících přístrojů), přičemž omezení používání 4 nových látek se na ně vztahuje až od 22. 7. 2021. Dále je předmětem směrnice 2015/863/EU výjimka z používání 4 nových látek pro kabely a náhradní díly pro opravy elektrozařízení uvedených na trh 22. 7. 2019 a elektrozařízení ze dvou výše jmenovaných skupin, která byla uvedena na trh před 22. 7. 2021. Termín připomínek je do 29.8.2016.

Ke stažení:

• Návrh usnesení
• Důvodová zpráva
• Materiál
• Rozdílová tabulka

Technologická agentura České republiky vyhlásila výsledky vyhodnocení projektů podaných do 3. veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích Programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA. Výzva k podávání návrhů projektů byla vyhlášena 27. dubna 2016 a soutěžní lhůta byla ukončena 20. července 2016. Předsednictvo Technologické agentury České republiky následně schválilo výsledky vyhodnocení předložené Komisí, přičemž podmínky splnilo a do dalšího hodnocení postupuje 11 návrhů projektů ze 13.

Výsledky vyhodnocení splnění podmínek 3. veřejné soutěže programu DELTA:

• návrhy projektů přijaté do veřejné soutěže,
• návrhy projektů nepřijaté do veřejné soutěže.

Tématem nového čísla odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou Přírodně blízká protipovodňová opatření. Výroční číslo přináší, mimo rozhovor s ministrem Ing. Marianem Jurečkou, řadu odborných článků:

• Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozivními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice
• Analýza změn odtokových poměrů pro ČR
• Komplexní systém návrhů přírodně blízkých opatření na ochranu před dopady eroze a povodní z přívalových srážek
• Postup a vyhodnocení odtokových poměrů a stanovení návrhových průtoků v projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozivními jevy přírodě blízkými opatřeními v ČR
• Kvalita a hodnocení povrchových vod
• Kvalita pitné vody v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě
• ČR čekají nemalé investice do obnovy páteřní vodohospodářské infrastruktury

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i. Časopis se především zaměřuje na původní sdělení o výsledcích výzkumu v oblastech voda a odpady.

Články jsou dostupné v elektronické formě ZDE.

České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC) a Ministerstvo průmyslu aobchodu (MPO) zvou na seminář „Komercializace výsledků aplikovaného výzkumu a inovací, připravované výzvy na podporu VaVaI“. Na semináři budou diskutovány otázky podpory aplikovaného výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti, využitelnosti nezávislého ověřování dle evropské metodiky ETV k urychlení komercializace v grantových schématech a v této souvislosti předán v ČR vůbec první certifikát ETV inovativní technologii Fermentor EWA 2014.

Účastníci se dozvědí o relevantních novinkách a mohou diskutovat s představiteli významných organizací zajišťujících podporu aplikovaného výzkumu a inovací v ČR. Někteří z nich byli jen nedávno ustaveni do funkce a tak se dají očekávat nové přístupy v diskutované oblasti.

Seminář je určen producenty, vývozce, inovativní firmy, výzkumná pracoviště, rizikové investory, prostě všechny koho zajímá podpora výzkumu a inovací.

Další podrobnosti o semináře ZDE

Chcete se dozvědět, jakým způsobem bude možné profinancovat projekty předcházení vzniku a opětovného využití odpadů? Nejen toto vysvětlí pracovníci odboru odpadů Ministerstva životního prostředí na konferenci Předcházení vzniku odpadů. Jaké typy investic v rámci projektů předcházení vzniku a opětovného využití odpadů bude možné podpořit z Operačního programu Životní prostředí v rámci právě vyhlášené 40. výzvy, pak podrobně vysvětlí zástupce SFŽP ČR. V rámci této výzvy je k dispozici 100 milionů korun!

Termín pro podávání žádostí v rámci 40. výzvy je 30. 11. 2016, takže bude ještě čas využít poznatků získaných na konferenci při přípravě žádostí o podporu.

Na přelomu července a srpna se uskutečnila série tří půldenních seminářů zaměřených na problematiku sanací ekologických zátěží a boje se suchem. Semináře připravilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR a jejich hlavním cílem bylo nabídnout zájemcům o dotace užitečné informace jak správně postupovat u projektů zaměřených na hospodaření s vodou, na odstraňování nelegálních skladů odpadů nebo odstranění nebezpečných ekologických zátěží. Představeny byly i aktuální možnosti dotací, které je možné na tyto projekty čerpat. Na seminářích vystoupili odborníci ze Státního fondu životního prostředí ČR, Ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí i zástupci měst a obcí. Ti, kteří se nemohli seminářů zúčastnit si mohou prezentace ze seminářů stáhnout ZDE.

V pořadu Českého rozhlasu Plus Den v 60 minutách diskutovali dne 3. srpna 2016 ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák a vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod z Ministerstva životního prostředí (MŽP) Evžen Zavadil na téma plánovaného zvyšování poplatků za odběr podzemních vod v rámci novely zákona o vodách. Přepis rozhovoru uvádíme níže.

Vladimír KROC, moderátor

Teploty na zeměkouli celosvětově rostou. Vůbec nejteplejší rok má za sebou řada států včetně Ruska a Číny, upozornila výroční zpráva Amerického národního úřadu pro oceány a ovzduší o stavu globálního klimatu. Podle ní musejí také oceány vstřebávat rekordní objem tepla a zásoby podzemní vody se dostaly na historicky nejnižší úroveň. Americký úřad vydal zprávu, na které se podílelo přes 400 vědců z celého světa. V době, kdy se i v Česku diskutuje o posledně jmenovaném fenoménu, tedy stavu podzemních vod, a v době, kdy ministerstvo životního prostředí navrhuje zvýšení poplatku za odběr vod z tohoto zdroje. Proti podnětu, kterým by se mohla příští týden zabývat vláda, se ovšem ohrazuje oborové sdružení vodovodů a kanalizací a varuje, že by zdražení odběru podzemních vod mohlo neúměrně zvýšit koncovou cenu vody. Našimi hosty jsou ředitel zmíněného sdružení Oldřich Vlasák, dobrý večer.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Dobrý večer přeji.

Vladimír KROC, moderátor

A Evžen Zavadil, zástupce ředitele ministerského odboru ochrany vod, dobrý večer.

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Dobrý večer všem.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Zavadile, jaké jsou důvody toho zvažovaného zvýšení poplatků za odběr podzemní vody a od čeho se odvíjí úroveň, na jakou by se mělo zdražovat?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Tak ten nápad navýšit poplatky není vůbec nový. Vznikl už v roce 2008, kdy byl vypracován do obdobné podoby, jako je předkládána dnes. Bohužel přišla jistá krize v roce 2009, návrh byl stažen a návrh je tedy předkládán až dnes. Ta navržená cena, na kterou se mají poplatky zvýšit, se odvíjí od ceny povrchové vody, která je zastupitelným zdrojem pro tu vodu podzemní, co se týče výroby vody pitné. V České republice se zhruba 50 procent vody pitné dělá z povrchových zdrojů, to znamená z přehrady, a 50 procent se bere z vod podzemních. Ministerstvo životního prostředí nevidí nejmenší důvod, proč by vzácnější podzemní voda měla být pro zpracovatele, to znamená především vodohospodářské firmy, levnější, dostupnější než voda povrchová, obzvláště z toho důvodu, že se to potom na celkové ceně pro spotřebitele nijak neprojevuje. A ten rozdíl, který zde ještě stoupl od roku 2008 a který už dneska činní až 4,50 v Jihomoravském kraji, tak je velikým lákadlem pro tyto společnosti, aby přednostně braly tu vodu podzemní.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Vlasáku, to by podle vás mohlo být opravdu jako nepříjemné to zdražení, o kterém se uvažuje, to znamená, že ten nárůst by mohl být až trojnásobný během šesti let. Pro koho a proč, protože jak jsme teď slyšeli, tak by se to v koncových cenách vody nemělo projevit.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Tak já musím publikovat názory našich studií a našich členů, kde jsme propočítali, že to zvýšení poplatku za odběr podzemní vody, v současné době jsou to dvě koruny za kubík, v příštím roce by to měly být tři koruny a v roce 2020 šest korun, by se promítlo zdražením zhruba o šest korun na ten kubík u společností, které jsou odkázány na tyto podzemní zdroje. A z našeho pohledu je to trošku selektivní opatření, které bohužel těm firmám neumožňuje vybrat si moc ten zdroj, protože ta technologie a všechno je zařízeno na tu podzemní vodu v těchto oblastech, a pakliže bychom chtěli přivést odněkud vodu povrchovou, tak to znamená nějaký přivaděč a samozřejmě i změnu technologie, čili je to velmi náročné a i zkušenost z loňského roku, kde probíhalo sucho, ukazuje, že větší nárůst spotřeby byl u povrchových vod než u vod podzemních.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Zavadile, je faktem, že skutečně jsou oblasti, kde zřejmě odběratelé nemají na výběr. Zvažovali jste i toto?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Ano, zvažovali. A jak tady pan ředitel Vlasák povídal, tak dneska poplatek za podzemní vodu je dvě koruny a běžný poplatek za povrchovou vodu za celou republiku je zhruba čtyři koruny. Čili již dnes ty obyvatelé, kteří berou podzemní vodu, v podstatě vydělávají na tom, že berou podzemní vodu na úkor těch obyvatel, co berou povrchovou vodu. Čili je to jenom srovnání těch podmínek pro obyvatele celého státu. My to nepovažujeme rozhodně za žádnou diskriminaci a je potřeba také říct, že pokud bychom chtěli tímto opatřením jaksi snížit to množství povrchové vody, které se dneska využívá, musely by být ty poplatky nastaveny podstatně progresivněji, někde na deseti korunách na metr krychlový, aby se těm vodárenským společnostem vyplatilo napojit se na tu vodu povrchovou, kde v případech, kde by to bylo možné. Ta hodnota těch šesti korun toto samozřejmě nezaručuje, ale zaručí to, že již vodárenské společnosti nebudou spekulovat s tím, že se jim vyplatí se napojit na vodu podzemní v případech, kde je to potřeba a zatím používají vodu povrchovou.

Vladimír KROC, moderátor

Stále ale trváte na tom, co jste řekl v úvodu, že se nijak do koncových cen toto neprojeví, nepromítne?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Samozřejmě každé, každé zvýšení ceny, respektive každé zvýšení nákladové položky, ze které se cena tvoří, se musí promítnout do koncové ceny. My jenom říkáme, že ta koncová cena se bez toho, aby byly poplatky navyšovány, a to už je období od roku 2002, zvedla do dneška v podstatě na dvojnásobek a že ten nárůst té koncové ceny bude tak jako tak trvalý bez ohledu na poplatky.

Vladimír KROC, moderátor

Ano.

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Víte 2012, když se zvýšilo DPH z 5 procent na 15, tak to znamenalo nárůst během jednoho roku o více než tři koruny na kubický metr, to je podstatně více, než co se předpokládá jako roční nárůst zpoplatnění, že se předpokládá nárůst asi o padesát haléřů.

Vladimír KROC, moderátor

Dobře, rozumím. Pane Vlasáku, čeho tedy se v praxi obáváte především?

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Tak obávám se jedné věci. V prvé řadě by nám mělo jít o hospodaření s vodou tak, aby se ta voda udržela v krajině a omezovat v podstatě veškeré její nějaké zhoršování kvality. V současné době totiž, když si porovnáme Českou republiku s ostatními státy v Evropě, tak při tomto zvýšení budeme patřit mezi státy, kde zpoplatnění jak povrchových, tak podzemních vod bude jedno z nejvyšších. Já bych chtěl říci, že například Slovensko, Maďarsko a další státy mají výrazně nižší tuto cenu. Ze zákona je voda podzemní určená právě hlavně pro výrobu pitné vody. Nám snad ani nejde o to, aby, aby nedošlo k nějakým změnám v těch poplatcích jako takových. Nám jde potom o to, abychom dodrželi to, co jsme chtěli víceméně třeba před rokem. Chceme, aby ta kvalita vodárenské infrastruktury se zlepšila, chceme, aby jednotlivé společnosti si vypracovaly plány obnovy a vracely ty peníze zpátky do vodního hospodářství, a na to by měl být tlak.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Zavadile, ano.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

A jenom poslední věta. V době, kdy toto budeme chtít, čili budou to větší investice do té vody od těch společností, tak po nich budeme chtít ještě větší poplatky. My neříkáme nic jiného, než jaký to bude mít dopad.

Vladimír KROC, moderátor

Dobře. Pane Zavadile, jenom stručně. Když jsem v úvodu se zmínil o té americké výroční zprávě o stavu klimatu a údaji, podle něhož jsou zásoby podzemní vody celosvětově na historicky nejnižší úrovni, jak je na tom Česká republika?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

No, Česká republika obecně je na tom špatně, co se týče zásob sladkých vod, to znamená jak povrchových, tak podzemních. Jsme vnitrozemský stát, ale na tom je špatně tím, že má takovou geografickou polohu. V zásadě žádný úplně nepříznivý vývoj tady nezaznamenáváme. Co se týče podzemních vod, tak jsou tady zásoby podzemních vod zhruba ty disponibilní, co se dají čerpat, 1,3 miliardy kubických metrů, spotřeba těch podzemních vod za rok je asi 300 milionů, jo. Čili jsme, čili jsme hluboce pod tím, co bysme mohli čerpat. U povrchových vod jsme někde na pěti miliardách disponibilních zásob a čerpá se zhruba tak ta necelá miliarda.

Vladimír KROC, moderátor

Dodává Evžen Zavadil, vedoucí...

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Takže ne že bysme na tom byli dobře, ale není ta situace tragická.

Vladimír KROC, moderátor

Ano, udělali jsme si obrázek. Vedoucí oddělení ochrany vod na ministerstvu životního prostředí, děkuju, na shledanou.

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Hezký večer.

Vladimír KROC, moderátor

A děkuji taky Oldřichu Vlasákovi, řediteli Sdružení oboru vodovodů a kanalizací. Na shledanou.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Na shledanou, pěkný večer.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo další výzvu v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (EFEKT) s termínem podání žádostí do 31. 8. 2016. Předmětem podpory je jednak zpracování příručky na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu pro města, obce, kraje a další subjekty ve veřejném sektoru. A dále metodická podpora energetických manažerů měst, obcí, krajů a ostatních subjektů veřejné správy; rozvoj odborné platformy podporující téma koncepčního energetického managementu, informační podpora, propagace daného tématu a příklad přistoupení nového člena do vzniklého sdružení — informační podpora pro Sdružení energetických manažerů měst a obcí. Bližší informace k výzvě a potřebné formuláře jsou k dispozici níže.

Dokument ke stažení:

• Výzva 3/2016 - podrobné informace

• Žádost o podporu z programu EFEKT

• Příloha č. 2 - čestné prohlášení o veřejné zakázce

• Příloha č. 3 - čestné prohlášení o bezdlužnosti

• Příloha č. 20 - čestné prohlášení o podpoře de-minimis

• Příloha č. 22 -čestné prohlášeni o dph

Mohlo by Vás zajímat:

MPO vyhlásilo novou výzvu v programu EFEKT (31.7.2016)

Společnost Kovohutě Příbram nástupnická od počátku srpna 2016 postupně spouští novou filtraci plynů ze šachtové pece, která je hlavním výrobním zařízením divize Recyklace i celé firmy a ekologicky zpracovává olověné odpady (zejména autobaterie) a vyrábí z nich surové olovo. Nový filtr nahrazuje staré filtrační zařízení Intenziv z roku 1997, které již bylo dlouhým provozem amortizováno. Součástí rekonstrukce je i nová dohořívací komora plynů a zařízení na suché odsíření plynů, které v předstihu zajistí další snížení emisí oxidů síry na nově připravované tvrdší emisní limity. Kvalitnější filtrační tkanina by rovněž měla zajistit plnění nových limitů pro emise olova zpřísněných až o 80 %. Podnik do nového filtru ŠP investuje 35 milionů Kč.

V Hospodářských novinách dnes vyšla série několika článků na téma třídění odpadů. V článcích nejdete například rozhovor s šéfem neziskové organizace Ekokom Zbyňkem Kozlem, téma odpad a cenná suroviny, recyklace plastu, život bez obalu, bioodpady a podobně. Odkazy na jednotlivé články uvádíme níže.

Odpovědné třídění odpadů

• Z PET lahví je nový svetr: Češi excelují v třídění plastů

• Díky recyklaci vznikl stavební hit

• Život bez obalů šetří přírodu i peníze

• Z odpadu je cenná surovina

• Za 15 let se v Česku zrecyklovaly obaly o objemu hory Říp

• Motivace pro firmy: darují jídlo, ušetří na odpadu

• Kam vyhodit žárovky či bioodpad? Druhů popelnic přibývá

• "Žrout" mění neprodané ovoce a zeleninu na hnojivo

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 350 tisíc korun stavební společnosti za neoprávněné navezení více jak dvou tisíce tun stavebních a demoličních odpadů na lesní pozemek. Společnost se proti pokutě neúspěšně odvolala.

Firma byla samotným původcem odpadu a místo, kam ho v roce 2014 navezla, nebylo ze zákona pro nakládání s odpady určeno. „Jednalo se o lesní pozemek, u nichž platí obecná zásada, že si každý musí počínat tak, aby nebyly ohrožovány nebo poškozovány,“ uvedl Radek, Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci. Inspektoři prokázali, že navezený odpad pocházel převážně z rekonstrukce, kterou firma prováděla. U této stavby také nevedla průběžnou evidenci o odpadech a nakládání s nimi. Nepodala ani hlášení o druzích a množství odpadů.

„Při stanovení výše pokuty jsme zohlednili, že se nejednalo o první porušení zákona o odpadech, kterého se tato firma dopustila. Už v roce 2012 jsme jí uložili pokutu 90 tisíc korun za nakládání se 180 tunami odpadu na místě, které k tomu nebylo určené. Proto nyní následovala sankce vyšší,“ uvedl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Společnost se proti pokutě 350 tisíc odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Plánované zvýšení poplatků za odběr podzemních vod nebude mít zásadní vliv na ochranu podzemních zdrojů pitné vody. Na základě aktuálních možností zásobování obyvatel České republiky pitnou vodou je o tom přesvědčeno Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK ČR).

Postupné navyšování poplatků navrhuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele zákona č.  254/2001 Sb., o vodách. Zvýšením poplatků ale dojde pouze ke zvýšení plateb za vodné pro tu část obyvatel České republiky, kteří jsou odkázáni na podzemní zdroje vod. Ze „Zpráv o kvalitě pitné vody“, které každoročně vydává Státní zdravotní ústav (SZÚ) vyplývá, že počet obyvatel zásobovaných výhradně vodou z podzemního zdroje přesahuje čtyři miliony občanů. Pro drtivou většinu těchto obyvatel nelze zajistit zásobování pitnou vodou jiným způsobem, bez výrazné investice do infrastruktury. V těchto oblastech přinese schválení této novely vodního zákona v nejbližších letech nárůst plateb za vodné jen z důvodu zvýšeného poplatku za odběr podzemních vod až o více než 6,5 Kč za m³ (dopad pro zákazníka je o cca 60 procent vyšší než pouhý nárůst poplatků). Konkrétně návrh MŽP předpokládá, že v roce 2017 vzroste stávající poplatek za odběr m³ podzemních vod ve výši 2 Kč na 3 Kč a dále se bude postupně navyšovat na 6 Kč za m³ v roce 2022.

Zvýšení poplatků za odběr podzemních vod však není jediným impulsem k růstu cen vody. Ještě více se do cen promítne růst poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Z analýzy SOVAK ČR vyplývá, že zejména u některých menších lokalit může jít o navýšení plateb za stočné až o 15 Kč za m³ a to díky výraznému zpřísnění požadavků na odstranění dusíku a fosforu.

Proti administrativnímu zvyšování cen vody nevystupuje pouze SOVAK ČR, ale také například Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR i odborové organizace. Přestože přitom zpracovaly tyto a další organizace k návrhu novely zákona více než 350 stran připomínek, předložilo MŽP novelu s rozpory do Legislativní rady vlády.

Kumulací nových legislativních požadavků, které jdou nad rámec povinností stanovených Evropskou unií, hrozí v některých regionech České republiky překročení takzvané sociálně únosné ceny vody, která nemá překročit podíl dvou procent z příjmů obyvatelstva. V současné době sice Česká republika plošně sociálně únosnou cenu vody splňuje (podíl výdajů za vodu se většinou pohybuje mezi 1 až 1,5 procenta), do cen však zatím nejsou započítány nové administrativní a investiční náklady.

SOVAK ČR přitom ochranu podzemních zdrojů pitné vody považuje také za jednu ze strategických priorit. „Zlepšení kvality podzemních vod či zvýšení jejích zásob, ale nedosáhneme tím, že zvýšíme její cenu, ale lepším hospodařením v krajině, zvýšením schopnosti půdy zadržovat vodu a snížením chemického a průmyslového zatížení půdy a krajiny jako celku,“ podotýká ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák.

Zdroj: SOVAK ČR

Je jedním z odborných článků, které najdete v novém čísle CHEMAGAZÍNU. V textu od M. Kuraše z VŠCHT v Praze je uveden přehled způsobů recyklace použitých Zn-C, alkalických a lithium-iontových baterií. V aktuální čísle najdete také příklad recyklace drahých kovů z automobilových katalyzátorů. Přehled obsahu a elektronická podoba časopisu je dostupná ZDE.