Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) aktuálně akreditovala novou laboratorní metodu, pomocí které bude možné identifikovat vína falšovaná přidáním syntetických aromatických látek.

Aromatické složky do vína přirozeně vstupují z hroznů révy vinné a další se dotváří během fermentace a procesu zrání. Přidání umělých – syntetických – aromat náleží k nepovoleným postupům při výrobě vína. Syntetická aromata je možné legálně prodávat a jejich použití je v řadě potravinářských odvětví povoleno, ve vinařství nikoliv.

Od roku 2014 inspektoři SZPI specializovaní na kontrolu vína prostřednictvím profesionální degustace zjistili řádově desítky vín, která přes zákaz syntetická aromata obsahovala. Mezi nejčastěji tímto způsobem falšované odrůdy patřila Pálava. U těchto vín degustátoři konstatovali patrné syntetické broskvové aroma.

Z důvodu zefektivnění úřední kontroly SZPI zavedla do své kontrolní praxe metodu stanovení tzv. gama-laktonů pro odhalování falšování vína přídavkem syntetického aroma metodou chirální plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Tento laboratorní postup zavedl odbor zkušební laboratoře SZPI Brno, který se dlouhodobě specializuje na odhalování falšování vín pomocí laboratorních analýz.

Nově akreditovanou metodu bude SZPI v následujícím období intenzívně využívat.

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 13. července 2017 zákon ze dne 27. června 2017, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Novela nabude účinnosti šest měsíců po jejím vyhlášení.

Na pouhé stavební ohlášení bude rovněž možné postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy, když dosud se smí stavět jen do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty.

Předloha novelizuje čtyři desítky souvisejících zákonů. Zasahuje i do zákona o urychlení výstavby infrastruktury, kde stanovuje, že v zastavěném území se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí.

Novela vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová už dříve řekla, že na vstupu tzv. dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí, je podle ní účast dotčené veřejnosti zaručena.

Ze stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona.

Někteří poslanci i senátoři naopak spolky kritizovali za to, že se kvůli nim povolování staveb neúměrně prodlužuje a komplikuje. Ochranářské spolky uvádějí, že jde o největší omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s Ústavou. Dobu schvalování podle nich navíc nezkrátí.

Čtěte také:

Nejvýznamnější změny novely stavebního zákona (13.7.2017)

Téměř třetina světové populace, tedy 2,1 miliardy lidí, nemá podle nové studie OSN doma spolehlivě pitnou vodu. Jen čtvrtina obyvatel Země (1,9 miliardy) má podle studie toalety s napojením na kanalizaci a systém úpravy odpadních vod. Informovaly o tom Světová zdravotnická organizace (WHO) a dětský fond OSN (UNICEF). Mnoho z uvedených 2,1 miliardy lidí sice přístup k pitné vodě má, ale někdy pro ni musí chodit do vzdálených míst. Mnoho dalších pije nefiltrovanou vodu přímo z potoků nebo jezer. Zhruba 844 milionů lidí nemá k dispozici ani takovéto často nejisté zdroje pitné vody. Kromě toho téměř 900 milionů lidí na celém světě vykonává svou potřebu ve volné přírodě. Mnohde chybí i mýdlo a voda k umytí rukou ve školách a v nemocnicích.

Další informace:

2.1 billion people lack safe drinking water at home, more than twice as many lack safe sanitation

Evropská komise (EK) včera požádala Českou republiku a další čtyři země EU, aby předložily své vnitrostátní programy pro nakládaní s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Komise to uvedla v tiskové zprávě a připomněla, že státy měly své programy oznámit do 23. srpna roku 2015. Česká republika podle ministerstva průmyslu a obchodu zdržení vysvětluje citlivostí a komplikovaností procesu a nutností překládat všechny podklady do dalších jazyků kvůli zainteresovanosti okolních států.

Česká strana komisi průběžně informuje o dílčích pokrocích, uvedla Lenka Kovačovská, náměstkyně pro energetiku ministra průmyslu a obchodu. Klíčové veřejné projednání záležitosti se podle ní již konalo koncem letošního června. Nyní se čeká na stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP).

Podle ekologických aktivistů se ale neuskutečnila o možných variantách veřejná debata a koncepce vypracovaná již v roce 2013 mezitím zastarala. Požadují proto její přepracování, které by zohlednilo i připomínky MŽP. Tlak EK na urychlené předložení české koncepce by například podle ekologického Sdružení pro záchranu prostředí (Calla) proto mohl být kontraproduktivní.

"Dotčené členské státy mají dva měsíce na to, aby splnily své povinnosti," uvedla dnes komise s tím, že pokud tak Česko, Rakousko, Chorvatsko, Itálie a Portugalsko neučiní, může se komise rozhodnout, že věc předloží evropskému soudu.

Jmenované země mají začít plnit všechny části směrnice o radioaktivním odpadu. Ta stanoví rámec pro zajištění odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem s cílem zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací.

Vyžaduje, aby členské státy přijaly vhodná vnitrostátní opatření pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti při nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Cílem je chránit pracovníky a obyvatelstvo před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření.

Radioaktivní odpad vzniká z výroby elektřiny v jaderných elektrárnách nebo z používání radioaktivních materiálů pro lékařské, výzkumné, průmyslové a zemědělské účely nesouvisející s výrobou elektřiny.
 

Zdroj: ČTK

Poslanecká sněmovna dne 27. 6. 2017 opětovně hlasovala o návrhu novely stavebního zákona, který jí byl vrácen senátem s pozměňovacími návrhy. Poslanci setrvali na původním návrhu a pozměňovací návrhy senátu odmítli. Nyní zbývá jenom podpis prezidenta republiky a novela nabude účinnosti šest měsíců po jejím vyhlášení. Je proto namístě zabývat se tím, co tato diskutovaná novela stavebního zákona přinese a na jaké změny se bude v praxi potřeba připravit. Cílem tohoto článku je proto zaměřit se na některé nejvýznamnější změny a upozornit na některé výkladové nejasnosti, které novela obnáší. Více ZDE

Zdroj: tzb-info.cz

Plasty představují obrovskou hrozbu pro náš ekosystém a s rostoucí populací se ještě nebezpečí zvyšuje. Podle týmu vědců z University of Bath by však brzy mohl být tento neudržitelný materiál vyrobený z ropy nahrazen rozložitelnými plasty z cukru a oxidu uhličitého. Více ZDE

Zdroj: https://www.flowee.cz

Nová studie provedená na Lundské univerzitě ve Švédsku uvádí, že to nejlepší, co lidstvo může udělat pro záchranu životního prostředí a celé planety, je jednoduše nemít děti. I když životnímu prostředí prospějeme i praním prádla maximálně na 30°C nebo energeticky úspornými žárovkami, zastavení populačního růstu by bylo nejúčinnější. Více ZDE

Zdroj: https://eurodenik.cz

Inovativní hnojiva vyrobená z ekologických nebo recyklovaných materiálů budou mít snadnější přístup na jednotný trh EU, a to v rámci návrhů pravidel, která dnes odsouhlasil Výbor pro Vnitřní trh Evropského parlamentu. Stávající pravidla EU týkajících se hnojiv pokrývají především konvenční hnojiva, která jsou obvykle získávána z dolů nebo chemicky vyráběna, s vysokou spotřebou energie a produkcí CO2. Rozdílné vnitrostátní předpisy ztěžují výrobcům organických hnojiv, aby je prodávali a používali na jednotném trhu EU. Pravidla potvrdí poslanci na svém plenárním zasedání v prvním říjnovém týdnu.

Skupina Unipetrol vynaložila na ochranu životního prostředí v České republice za loňský rok 1,116 miliardy Kč. Vynaložené prostředky směřovaly do zajištění provozu zařízení k ochraně životního prostředí, modernizace výrobních provozů, optimalizace energetické efektivity a do sanace starých ekologických zátěží. Za posledních deset let tak objem emisí vypouštěných do odpadních vod klesl již o 83 %, objem emisí vypouštěných do ovzduší o 70 %.

 Unipetrol každoročně vynakládá více než miliardu korun do ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Skupině se daří modernizovat výrobu, snižovat objem emisních a odpadních látek a ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR likvidovat staré ekologické zátěže. Vyplývá to ze zveřejněné Společné zprávy o ochraně zdraví, bezpečnosti práce a životního prostředí skupiny Unipetrol za rok 2016.

Objem znečištění vypuštěného v odpadních vodách klesl za posledních deset let u všech sledovaných látek o 83 procent. Objem emisních látek vypouštěných do ovzduší klesl od roku 2007 o 70 procent. „Důležitou zprávou je, že objem vypouštěných odpadních vod, v nich obsaženém znečištění a znečišťujících látek emitovaných do ovzduší trvale klesá. Tento pozitivní trend bude v nebližších letech jednoznačně pokračovat,“ říká Pavel Sláma, ředitel pro ekologii skupiny Unipetrol.

Mezi vybrané ekologické investice Unipetrolu v roce 2016 patří například rekonstrukce kanalizačních systémů a vodohospodářské zajištění manipulačních ploch ve výrobních jednotkách či příprava pro-jektů pro zajištění plnění požadavků takzvaných nejlepších dostupných technik (BAT). Dále přípravné práce pro instalaci zařízení pro snížení emisí oxidů dusíku (DeNOx) a oxidů síry (DeSOx) na teplárně T700. V petrochemickém segmentu je připravována výstavba nového energobloku, jehož spuštění je plánováno na rok 2020. V úseku vodního hospodářství je v přípravné fázi řada projektů, které dále sníží množství vypouštěných odpadních látek, například vanadu. V následujících dvou letech dojde jak k intenzifikaci a modernizaci stávající čistírenské technologie, tak k výstavbě nových jednotek pro předčištění odpadních vod.

Veřejnost i složky státní správy a místních samospráv jsou o provozu v Chemparku Záluží průběžně informovány. „Informace o nestandardních situacích v provozu hlásíme emailem či telefonicky příslušným zástupcům okolních měst a obcí a daným státním institucím. Pobočky Policie ČR a městské policie v Mostě a Litvínově jsou informovány o situaci on-line. Pro veřejnost jsou informace volně dostupné prostřednictvím webu a zelené linky Ekologického centra v Mostě a Kralupech a na našich internetových stránkách,“ uzavírá Pavel Sláma.

V rámci aktivního rozvoje životního prostředí v minulém roce Unipetrol pokračoval ve spolupráci se severočeskou a středočeskou organizací Českého rybářského svazu na vysazování ryb do Labe a Bíliny v okolí Litvínova a Neratovic. Za sedm let trvání projektu Unipetrol vypustil do obou řek celkem 6,2 tisíce kilogramů ryb za půl milionu korun. Výrobní závody Unipetrolu jsou vhodným hnízdištěm pro sokoli stěhovavé, o které se zaměstnanci Unipetrolu starají ve spolupráci se sdružením Alka Wildlife. Sokoli pravidelně hnízdí ve výrobních areálech v Záluží u Litvínova, Kralupech nad Vltavou a v Neratovicích.

Poslanci se možná budou muset znovu zabývat novelou zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Vrácení normy do Sněmovny včera doporučil senátní výbor pro životní prostředí.

Důvodem jsou nesoulady vyplývající z toho, že byl před touto normou přijat stavební zákon, což ministerstvo pro životní prostředí nepředpokládalo. O vrácení zákonu požádal ministr životního prostředí Richard Brabec. Pokud s vrácením bude Senát na své červencové schůzi souhlasit (19.7.2017), poslanci se zákonem budou pravděpodobně znovu zabývat na zářijové schůzi.

Pozměňovací návrhy ve spoluprací s ministerstvem připravila senátorka Jitka Seitlová. Napravují podle ní legislativně technické problémy, které by mohly způsobit nejistotu. Zástupci ministerstva při jednání uvedli, že stavební zákon prošel legislativním procesem rychleji, než úřad předpokládal. Zákonu podle něj způsobily několik technických problémů, dva z nich označili za závažnější. O návrat zákona požádal i ministr Brabec. Aplikace nebo výklad zákona by podle něj mohla být v některých případech "na vodě". Vyjádřil zároveň obavu, aby schválení opraveného zákona ve Sněmovně nezkomplikovaly nové pozměňovací návrhy poslanců.

Seitlová zároveň navrhla zamítnutí celé normy. V tom jí kolegové z výboru nepodpořili.

Novela má zjednodušit posuzování vlivu plánovaných stavebních záměrů na životní prostředí (EIA). Novela má mimo jiné omezit počet záměrů, které budou posuzování podléhat, a prodloužit z pěti na sedm let základní dobu platnost stanoviska EIA.

K důvodům předložení novely patřilo to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Brabec již dříve uvedl, že jsou v Česku desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich podle Brabce mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se proces EIA zkrátí. Proti tomu ale protestují občanské iniciativy.

Související legislativa:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 148/

Státní fond životního prostředí ČR připravil pro příjemce dotace z OPŽP Zjednodušený finanční model (ZFM), který uživatelům i provozovatelům vodohospodářské infrastruktury má usnadnit realizaci výběrových řízení a následnou administrativní činnost spojenou s jejím provozováním. K tomuto nástroji byl vytvořen Manuál k ZFM a rovněž i nová verze textu Platebního mechanismu, který je nezbytnou součástí a přílohou uzavírané provozní smlouvy. Více informací ZDE

Od roku 1995 je prodej a používání azbestových materiálů zakázán. Pokud si ale myslíte, že azbest jako zdroj ohrožení veřejného zdraví je pro nás už minulostí, pak se mýlíte, tvrdí Zoja Guschlová, soudní znalkyně se specializací azbest a ostatní anorganická vlákna. V České republice je podle ní relativně nízká znalost o nebezpečí azbestu, zdravotních rizicích spojených s expozicí organismu azbestovými vlákny. Příkladů negativní praxe je podle paní doktorky v Česku víc než dost. Stačí se zmínit o tom, že Česká republika má více než 20 kamenolomů, kde se těží kámen obsahující azbest. Těžený kámen se zpracovává na různé frakce, které se dále využívají jako kamenivo ve stavebnictví. O dopadu podobné praxe a způsobech řešení se dočtete v letním dvojčísle OF.

• Americký prezident Donald Trump formálně splnil svůj předvolební slib a vyhlásil odstoupení USA od Pařížské dohody o globálním snižování emisí skleníkových plynů. Pařížská dohoda je podle něj na jednu stranu příliš nákladná a omezuje konkurenceschopnost USA a druhou stranu její dopad na snižování globální teploty do roku 2100 je nepatrný a zanedbatelný. Samotná možnost odstoupení je diskutabilní, nicméně pořád platí hypotetická otázka: Má klimatická dohoda z Paříže význam pro ostatní státy bez účasti USA? Nad touto otázkou v letní polemice hloubali pan profesor Bedřich Moldan, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Pavel Zámyslický  z odboru energetiky a ochrany MŽP.

• V půlce června ve Valdštejnském paláci v Praze se uskutečnilo slavnostní vyhlášení prvního ročníku soutěže „Přeměna odpadů na zdroje“. Soutěž probíhala v pěti kategoriích a zapojilo se do ní široké spektrum účastníků. Celkem se do ní přihlásilo 127 soutěžících z řad odborné a občanské veřejnosti. V naší letní reportáži z vyhlášení se dozvíte, proč sídlo Senátu bylo plné školáků a která z firem dokáže zužitkovat odpad nejlépe.

• Naštvaný čtenář je především pozorným čtenářem. Právě takovým je věnována naše nová rubrika „Ohlas čtenářů“. První zveřejněný příspěvek se věnuje významu oběhového hospodářství v prostředí české každodennosti a hledá odpověď na věčnou otázku: „Kde nastala chyba?“

• 10. června byla v hlavním městě Kazachstánu Astaně zahájena mezinárodní výstava Expo 2017, která potrvá do 10. září. Hlavním tématem expozice je „Energie budoucnosti“ s podtématy „Snižování emisí“, „Energetická účinnost“ a „Energie pro všechny“. Slavnostního otevření se zúčastnil i český prezident, který otevřel český pavilon. O jaké druhy alternativních energií mají Kazaši zájem a co jim může Česká republika nabídnout, se dozvíte v článku věnovanému Expu 2017.

S přáním hezkého zbytku léta,

Vaše Redakce Odpadové fórum

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracovalo materiál Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020, který reaguje na probíhající debatu o přípravě budoucího programového období politiky soudržnosti po roce 2020. Debata o přípravě budoucího programového období byla zahájena na národní i na evropské úrovni paralelně se zahájením implementace programového období 2014 – 2020, tj. v polovině roku 2015. Cílem předkládaného materiálu je formulovat názor České republiky (ČR) na budoucí podobu politiky soudržnosti a umožnit tak její aktivní zapojení do probíhající debaty stejně jako prosazování a obhajobu zájmů ČR.

Politika soudržnosti je dle unijních smluv jedním z hlavních nástrojů sloužícím k naplňování cílů Evropské unie (EU) v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi úrovní rozvoje regionů a členských států (ČS) EU. Strategické nastavení politiky soudržnosti staví na dlouhodobosti navržených řešení, které zaručuje jak délka programování, tak překryvy jednotlivých programových období. Stabilní příliv investic, založených na strategickém rozhodnutí zainteresovaných partnerů, u kterých se dlouhodobě zjišťují jejich dopady, je základem pro pozitivní změnu ekonomického prostředí a ekonomicko-sociální rozvoj regionů a ČS. Politika soudržnosti tak umožňuje významný ekonomický růst  v celé EU, což potvrzují mnohé studie a měření. Díky vnitřnímu nastavení je politika soudržnosti jedním z nejlépe hodnocených nástrojů EU, plně naplňující závazek Evropské komise (EK) realizovat takový rozpočet EU, který bude zaměřen na výsledky.

Na to jaký objem prostředků bude v budoucnu na politiku soudržnosti alokován, v jaké podobě bude politika soudržnosti existovat, a jakým podmínkám bude podléhat, budou mít velký vliv politicko-bezpečnostní, ekonomické a institucionální faktory vývoje v EU. Politika soudržnosti je nyní na evropské úrovni formována do značné míry pohledem finančním, ve smyslu dofinancování programového období 2014–2020 po brexitu, možných škrtů či přesměrování pozornosti k jiným nástrojům (např. Evropský fond pro strategické investice - EFSI), jakož i faktorem nedostatečné komunikace jejích pozitivních dopadů. Rozhodující pro budoucnost politiky soudržnosti budou také další diskuse ohledně směřování celé EU, nastíněné již v dokumentu Bílá kniha o budoucnosti Evropy.

V rámci diskusí o podobě budoucí politiky soudržnosti probíhá také debata o klíčových prvcích jejího nastavení, z nichž lze uvést např. roli sdíleného řízení, propojování Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) s dalšími programy EU, tematickou koncentraci, územní dimenzi nebo předběžné podmínky.

ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, věnuje otázce budoucnosti politiky soudržnosti již od počátku maximální pozornost a iniciativně vstupuje do debat jak s partnery na evropské úrovni, tak i v rámci partnerského uskupení zemí V4 (i v rozšířeném formátu o Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Slovinsko) a také v rámci dvoustranných či vícestranných jednání se zástupci EK či ČS.

Za účelem formulace pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracovalo Informaci pro vládu ČR o přínosech politiky soudržnosti a východiscích její budoucí podoby po roce 2020, která byla dne 29. března 2017 předložena vládě ČR. Na tuto informaci pak navázalo rozpracování materiálu v oblasti východisek přípravy politiky soudržnosti po roce 2020 o výhody a nevýhody implementace stávajících jednotlivých prvků politiky soudržnosti v ČR. Tento materiál byl představen Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy (Rada ESIF) na pracovní úrovni dne 4. dubna 2017  a členům Rady ESIF dne 22. května 2017. Materiál byl dále rozpracován o návrh předběžné pozice ČR. V této podobě byl předložen Radě ESIF na pracovní úrovni dne 7. června 2017. Materiál bude taktéž projednán v souladu s principem partnerství v rámci Kulatého stolu k budoucnosti politiky soudržnosti, který se uskuteční v červenci tohoto roku.

V nadcházejícím období jsou očekávány významné události, či vydání důležitých dokumentů, které ovlivní směřování diskuse o budoucnosti politiky soudržnosti. Současně lze očekávat, že Evropská komise vydá v dohledné době v některém ze svých dokumentů oficiální stanovisko k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020, ke kterému bude následně nutné zaujmout pozici i za ČR.

Dokument ke stažení:

Materiál

Dne 10. července 2017 se vláda na svém jednání seznámila s materiálem „Informace o plnění opatření Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) za rok 2016“. Informace obsahuje seznam opatření, která byla plněna nebo splněna v roce 2016. V materiálu je uvedena statistika registrací nových vozidel na alternativní paliva (elektřina, CNG), vývoje vozového parku těchto vozidel, infrastruktury plnicích a dobíjecích stanic a informace o čerpání prostředků z národních a evropských fondů na pořízení vozidel na alternativní pohon a související infrastrukturu.

Dokument ke stažení:

Informace plnění NAP CM 2016

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o BAT (BREF) pro zpracování neželezných kovů (NFM, z angl. Non-Ferrous Metals Industries). Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro zpracování neželezných kovů si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

NFM BREF 07.2017

Zdroj: MPO

Pouhá stovka podniků byla v posledních 30 letech zodpovědná za 71 procent globálních emisí skleníkových plynů, přičemž zdrojem více než poloviny emisí bylo jen 25 společností. Vyplývá to z průzkumu analytické organizace CDP (Carbon Disclosure Project). Průzkum mapoval situaci od roku 1988, kdy byl založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ze soukromých firem připadají největší emise na společnosti ExxonMobil, Shell, BP a Chevron. Mezi státem podporovanými firmami je to saúdskoarabská Saudi Aramco, ruská Gazprom a čínský uhelný průmysl. Více ZDE

Zdroj: ČTK/ČT24