Regionální kancelář pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO, Evropa), Ekonomická komise pro Evropu Organizace spojených národů (UNECE) a Program pro životní prostředí Organizace spojených národů (UN Environment) vyzývají evropské lídry, aby posílili činnost, která má zabránit úmrtím a nemocem způsobeným dopadem životního prostředí.

Každý rok zemře předčasně v důsledku znečištěného prostředí minimálně 1,4 milionu Evropanů, což odpovídá minimálně 15 % všech úmrtí v Evropě. Zhruba polovina těchto úmrtí souvisí s vnějším či vnitřním znečištěním prostředí. Dohromady ztratí občané 50 milionů let zdravého života ročně kvůli rizikům souvisejícím s životním prostředím.

„V době udržitelného rozvoje můžeme zabránit 1,4 milionu úmrtí souvisejících s životním prostředím tím, že budeme činit zdraví prospěšná politická rozhodnutí napříč celým vládním sektorem,“ řekla dr. Zsuzsanna Jakab, regionální ředitelka pro Evropu WHO. „Tlačíme na všechny evropské vůdce, aby tuto příležitost využili pro udržitelnější politiku, která by řešila zdravotní výzvy 21. století.“

Tato výzva přichází se zahájením Šesté ministerské konference o životním prostředí a zdraví dnes v Ostravě v České republice. Ve dnech 13.–15. června 2017 se sejde více než 450 zástupců z 53 zemí evropského regionu WHO s mezinárodními a nevládními organizacemi, aby podepsali deklaraci zavazující je k prioritizaci činností zaměřených na environmentální rizika pro zdraví člověka do roku 2018.

Velké množství nepřenosných nemocí je způsobeno environmentálními rizikovými faktory

Environmentální rizikové faktory jsou odpovědné za zhruba 26 % ischemických srdečních chorob, 25 % mozkových příhod a 17 % případů rakoviny v Evropě. Úmrtí z kardiovaskulárních příčin a onemocnění související s environmentální expozicí jsou třikrát vyšší v zemích s nižšími středními příjmy v porovnání se zeměmi s vysokými příjmy.

Znečištění ovzduší je v Evropě nejčastější environmentální příčinou úmrtí a odpovídá za 620 000 úmrtí každý rok z důvodu venkovní (doprava, průmysl, výroba energie) nebo vnitřní expozice (spalování pevných paliv na topení a vaření, špatné větrání, pasivní kouření). Další environmentální faktory, jako je chemické znečištění, hluk, pracovní rizika, znečištěná voda, špatná hygiena a úrazy, mají na svědomí mnohem víc úmrtí a onemocnění. Průjmová onemocnění způsobená závadnou pitnou vodou, toaletami a hygienou vedla k 14 úmrtím denně – v Evropě 21. století nepřijatelná realita. Při dopravních nehodách zemře 85 000 lidí ročně.

Finanční překážky, nerovnost, extrémní počasí související se změnou klimatu, nárůst nepřenosných onemocnění, stárnutí populace, rapidní urbanizace a nebývalá vlna migrace zhoršují environmentální dopady na zdraví Evropanů.

Investice do měst

V roce 2015 žila poprvé v historii lidstva většina světové populace v městských oblastech. Do roku 2030 bude 8 z 10 Evropanů žít ve městech, kde budou vystavováni mnohačetným environmentálním rizikům. Nejzranitelnější z nich – děti, lidé žijící v chudobě, opomíjené skupiny lidí, migranti – jsou tím nerovnoměrně zasaženi.

Nová zpráva WHO “Environment and health for European cities in the 21st century: making a difference” (Životní prostředí a zdraví pro evropská města v 21. století: snaha o změnu), vyvinutá společně s UNECE a UN Environment, se zasazuje o investice do měst, které jsou hnacím motorem k zlepšení lidského zdraví a snížení nerovnosti.

„Města hrají nezbytnou roli při plnění programu pro udržitelný rozvoj Organizace spojených národů 2030, a proto se opatření musí zaměřit na tuto rovinu s cílem zlepšit naše zdraví a duševní pohodu,“ řekl dr. Srdan Matic, koordinátor pro životní prostředí a zdraví u WHO v Evropě. „Identifikace přínosu měst jako jedné z priorit na této ministerské konferenci představuje milník a WHO se zavazuje podporovat všechny evropské země v jejich snaze upřednostňovat opatření pro lepší zdraví, duševní pohodu a životní prostředí.“

Síť Zdravých evropských měst WHO a Síť Zdravých regionů jsou strategickými platformami pro působení na lokální úrovni; poskytují příležitost pro posílení společných přístupů a integrují environmentální, sociální, ekonomické a politické dimenze pro lepší zdraví a duševní pohodu pro všechny.

Závazek zabránit úmrtím a onemocněním z environmentálních příčin

Ministerská konference o životním prostředí a zdraví pořádaná v Ostravě je šestou konferencí, která se koná v rámci procesu zahájeného téměř před 30 lety, jenž měl za cíl eliminovat největší environmentální hrozby pro lidské zdraví.

Je organizována WHO pro Evropu v partnerství s UNECE a UN Environment a hostí ji vláda České republiky. Bude znovu definovat přístup Evropy k příležitostem a výzvám 21. století. Do roku 2018 se očekává, že evropské země vyvinou národní portfolia pro environmentální a zdravotní opatření. Budou založena na jejich prioritách vybraných mezi sedmi vyzdviženými na konferenci: kvalita ovzduší, chemická bezpečnost, zdravotnické systémy udržitelné z hlediska životního prostředí; nakládání s odpadem; voda, sanitace a hygiena a města.

Evropské centrum WHO pro ochranu životního prostředí a zdraví v německém Bonnu je centrum vynikající praxe v tomto procesu: poskytuje důkazy, které jej posilují, pracuje se zeměmi pro implementaci jejich závazků a měří pokrok vzhledem k cílům.

Konference bude zlomovým bodem označujícím první událost v éře nového programu udržitelného rozvoje 2030. Jako taková vytvoří rámec pro závazek evropských lídrů pro environmentální a zdravotní opatření s cílem dosáhnout cílů udržitelného rozvoje při současné podpoře cílů Zdraví 2020, evropské politiky pro zdraví a duševní blaho WHO, k vytvoření podpůrného prostředí a odolných komunit.

Související odkazy

• Šestá ministerská konference Životní prostředí a zdraví

• Evropský environmentální a zdravotní vývoj (EHP)

• Evropské centrum pro životní prostředí a zdraví WHO (ECEH)

• Evropská síť Zdravých měst WHO

• Síť Zdravých regionů

Lépe využívat elektrickou energii je dobré pro Vaši peněženku i pro životní prostředí. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, jsou energeticky účinné spotřebiče, a proto jsou pračky, vysavače, televize atd. označovány štítky, podle kterých můžete odhadnout, jak „žravý“ nebo naopak úsporný daný produkt je. Systém označování je ale podle europoslanců nepřehledný a proto chce Parlament zjednodušení stupnice. O návrhu hlasuje plénum již dnes.

Energetická účinnost se definuje jako podíl využité energie k vložené energii neboli poměr mezi výkonem daného zařízení a potřebným energetickým vstupem. Energetický štítek je používán jako jednoduché zobrazení energetické účinnosti spotřebiče.

První štítky zavedly od roku 1995 používání stupnice od A (nejúčinnější) do G (nejméně účinné). Později byla horní hranice nastavena do A+++, ale s tím, jak se zlepšovala energetická účinnost výrobků, se většina nových spotřebičů na trhu prodávala s písmenkem A. Motivace kupovat ty nejúčinnější (A+++) se začala vytrácet, protože spotřebitelé již nebyli schopni tak dobře rozlišovat a stačilo jim prostě „Áčko“.

Proto chce Evropská komise znovu zavést jednoduchou škálu od A do G a zároveň navrhuje způsob, jak v budoucnu přehodnocovat energetickou efektivitu, aby označování drželo krok s technologickým vývojem a zlepšováním účinnosti spotřebičů, aniž by se stupnice musela znovu rozšiřovat.

Součástí návrhu je také mimo jiné vytvoření digitální databáze nových energeticky účinných výrobků, která by měla zlepšit transparentnost a vnitrostátním orgánům usnadnit dohled nad trhem.

Poslanci a členské státy se již shodli na kompromisním znění návrhu. Pokud ho schválí celé plénum a formálně potvrdí Rada (členských států), bude moci vstoupit v platnost. Více o neformální dohodě EP a Rady v tiskové zprávě.

Energetická skupina E.ON chce v Česku vyzkoušet zařízení, které bude elektřinu v případě přebytku v síti hromadit a v případě nedostatku uvolňovat. Lze tak ušetřit.

V elektrické rozvodně v jihočeských Mydlovarech vyroste poprvé v Česku velkokapacitní úložiště elektřiny od německé společnosti Siemens. Energetická skupina E.ON do něho investuje 24 milionů korun. Tuzemské zákony přitom velké baterie jako nástroj v energetických sítích zatím neznají. E.ON bude  úložiště s kapacitou jedné megawatthodiny používat na základě pravidel pro provoz elektráren, a to především pro snižování nákladů na takzvanou odchylku. To jsou případy, kdy se plánovaná spotřeba u odběratelů liší od skutečnosti. V takovém případě musí obchodník přebytečnou elektrickou energii prodávat, nebo naopak nedostatek dokupovat na denním a vnitrodenním trhu.

„Krátkodobé trhy budeme používat dál. Ale úložiště nám dovolí reagovat na přebytek či nedostatek elektrické energie v reálném čase, tedy mnohem efektivněji. Budeme baterie nabíjet v době přebytku energie a vybíjet v době nedostatku,“ vysvětluje mluvčí E.ON Vladimír Vácha.

Společnost Siemens uvádí,  že baterie dokážou reagovat na potřeby sítě a obchodníka v řádu sekund. Náklady na odchylku se pohybují v některých hodinách  dne nad dvěma tisíci korun za megawatthodinu.

Projekt je zatím pilotní. Pokud by měly baterie pokrývat celou odchylku společnosti E.ON, musely by být mnohonásobně větší. Firma nicméně uvažuje, že  pokud se nové zařízení osvědčí, rozšíří je na desetinásobek počáteční kapacity. Úložiště v Mydlovarech by mělo být v plném provozu na konci letošního listopadu.

„První instalace zařízení Siestorage v Česku je pro nás důležitým milníkem také proto, že by u nás mělo vzniknout kompetenční centrum pro baterie, které obchodně pokryje oblast východní Evropy a část střední Evropy,“ vysvětluje Tomáš Hüner, ředitel divize Energy Management Siemens ČR. Provoz pilotní jednotky by mohl pomoci také s tvorbou pravidel pro fungování akumulačních jednotek v elektrických sítích.

„Pravidla pro akumulaci budou součástí příští novely energetického zákona. Teprve pak budeme moci uvolnit podnikání s úložišti,“ říká Ladislav Havel, ředitel odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

E.ON už provozuje velkokapacitní  úložiště v Německu. Od roku 2014 mu dvě baterie pomáhají stabilizovat síť na severoněmeckém ostrově Pellworm. Letos instaluje  baterie s výkonem deseti megawattů v anglickém Sheffieldu.

Siemens už svůj systém Siestorage dodal devíti zemím. Největší letošní zakázku dostala od Engie Deutschland, která baterie nasadí na přečerpávací elektrárně Pfreimd v severovýchodním Bavorsku.

Mohlo by Vás zajímat:

Lidé se začínají elektřinu vyrábět sami, musíme se na to připravit. Inovace nemusí být raketová věda, říká nový šéf E.ON (13.6.2017)

Zdroj: E15

Právě vychází druhé číslo nového populárně-naučného časopisu Akademie věd ČR s názvem A / Věda a výzkum. Jeho ústředním tématem je sucho jako důsledek globálních klimatických změn. Dočíst se v něm můžete i o vědeckém souboji teorií vzniku života na Zemi, o životě žen a dětí ve středověku nebo o tom, jestli může lidem při hubnutí pomoci jejich vlastní tuk. Čtvrtletník A / Věda a výzkum, jehož hlavním cílem je poutavou formou představit výzkumy vědců a vědkyň z Akademie věd ČR, si můžete stáhnout jako pdf.

Malí a střední podnikatelé v Praze mohou od poloviny června žádat u Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) o bezúročné investiční úvěry a finanční příspěvky na financování svých projektů zaměřených na energetické úspory. ČMZRB dnes zveřejnila výzvu k programu ENERG, na něž Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyčlenilo 130 milionů korun.

Program ENERG má přispět ke snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v malých a středních podnicích v Praze, které nemohou být podporovány z OP PIK. „Pražští podnikatelé se ke zvýhodněným produktům a programům dostávají daleko hůře než podnikatelé mimopražští, proto jsme se rozhodli pro ně tento pilotní program připravit. Program ENERG zároveň přispěje k naplnění cíle České republiky k dosažení úspor energie v konečné spotřeba v roce 2020 dle Národního akčního plánu energetické účinnosti,“ říká Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu.

Podpora bude poskytována ve formě bezúročného investičního úvěru až do výše 70 % způsobilých výdajů, v rozmezí 2 - 20 mil. Kč, se splatností 10 let a odkladem splátek až dva roky. Současně se zvýhodněným úvěrem bude příjemci podpory poskytnut finanční příspěvek na pořízení energetického posudku, a to ve výši až 100 tisíc Kč. V případě dosažení energetické úspory podle projektového plánu do 3 let od dokončení projektu obdrží podnikatel navíc také bonusový finanční příspěvek ve výši 7 % vyčerpané částky zvýhodněného úvěru.

Podpora je určena malým a středním podnikatelům na území hlavního města Prahy, kteří podnikají ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví či službách. „Z prostředků lze financovat např. pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného, nehmotného i drobného majetku vedoucího k dosahování úspor energie v konečné spotřebě a vedlejší rozpočtové náklady,“ přibližuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB. Žádosti pak mohou začít podávat 15. června 2016.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na program ENERG vyčlenilo 130 milionů korun z prostředků státního rozpočtu, získaných z prodeje emisních povolenek.

Text výzvy k programu a seznam obchodních míst jsou k dispozici na webové stránce ČMZRB.

ROZHOVOR Oproti roku 2015 se v roce 2016 množství odevzdaných baterií zvýšilo o 32 %. Mezi segmenty, kde byl nárůst největší, patří obchody, výrazně se také zvýšil sběr v obcích. Co do hmotnosti zhruba polovina sebraných baterií je zpracováváno v Česku, zejména pak olověné baterie. Díky recyklaci získáme ze 100 kg baterií 65 kg kovonosných surovin. Kde tyto suroviny najdou další uplatnění? O podrobnostech recyklace baterií jsme si povídali s jednatelem společnosti ECOBAT s.r.o. Petrem Kratochvílem.

V roce 2016 jste dosáhli úroveň zpětného odběru 45 %, což je o 10 % (tedy o 10 procentních bodů) více než v předešlém roce. Jak se Vám to podařilo?

Myslím, že se nám podařilo konečně zúročit několikaletou systematickou práci s obcemi i posledními prodejci. Kupříkladu výrazně narostlo množství baterií, které lidé odevzdali společně s elektroodpadem do venkovních červených kontejnerů (meziročně o 81 %). V neposlední řadě zabrala naše Výzva 2016 a většina našich partnerů se snažila ECOBATu pomoci splnit velice náročný sběrový cíl.

Určitě by bylo ideální, kdyby úroveň zpětného odběru byla 100 %. Jaká úroveň je podle vás reálná?

Za stávajících legislativních podmínek maximální úroveň zpětného sběru určitě reálná není. Na rozdíl od autobaterií nemůžeme v případě malých přenosných baterií motivovat finančně jejich konečné uživatele, aby použité baterie odevzdávali k recyklaci. I ty nejúspěšnější země (Švýcarsko, Lucembursko, Belgie) dosahují účinnosti sběru maximálně do 60 %.

Využíváte různé druhy sběrných kanálů, jak jsou účinné a jaký je vývoj v posledních letech?

Oproti roku 2015 se v roce 2016 množství odevzdaných baterií zvýšilo o 32 %. Mezi segmenty, kde byl nárůst největší, patří obchody s meziročním nárůstem 69 %. Daří se nám lépe spolupracovat přímo s centrálami řetězců a je patrné, že jejich managementy nevnímají umísťování sběrných nádob jen jako svou povinnost danou jim ze zákona, ale velmi účelně vybírají pro sběrné nádoby viditelná místa, která jsou zákazníkům přímo na očích. Výrazně se také zvýšil sběr v obcích, a to o 54 %, na kterém má velký podíl stoupající obliba červených venkovních kontejnerů. Stabilní je spolupráce s firmami a také zapojení škol. Ty meziročně odevzdaly o 7 % baterií více. Spolupráce se školami není důležitá jen vzhledem k množství baterií, které žáci, studenti a pedagogové vytřídí, ale také díky velmi praktické osvětě, které se zde dětem díky programu „Recyklohraní aneb Ukliďme si svět dostává“.

Norsko nyní zkouší zálohový systém na baterie. Jak systém funguje a je to možná cesta k dalšímu zvýšení úrovně zpětného odběru?

V Norsku dle mých informací v některých prodejnách instalují zálohovací automaty. Jejich pořizovací cena je však nesmírně vysoká. Ano, zálohové systémy by jistě přispěly ke zvýšení sběru, ale nejsem si jist, zda vysoké náklady na vybudování a provozování takového systému jsou ekonomicky i environmentálně ospravedlnitelné. 

Ve výroční zprávě uvádíte, že se Vám podařilo snížit za posledních pět let náklady na zpracování 1kg baterií (z 30 Kč na 21 Kč/kg). Můžete prozradit, kde je tajemství úspěchu?

Naše organizace je nezisková a je vlastněna významnými výrobci a dovozci baterií, kteří jsou zároveň i našimi platícími klienty. To je základní princip kolektivního systému. Naši vlastníci tedy přirozeně vyvíjejí velký tlak na to, abychom fungovali co nejefektivněji a aby nemuseli do systému odvádět příliš vysoké poplatky. Proto jsme například v posledních dvou letech významně snížily náklady na třídění a zpracování baterií.

V jakých provozech se v Česku dochází k fyzickému třídění sesbíraných baterií?

Na Kladně jsou tříděny použité baterie pocházející z prodejen, sběrných dvorů a škol. V Jihlavě jsou zase baterie tříděny z odevzdaného elektroodpadu. ECOBAT sám provozuje malý třídicí provoz, kde se zaměřujeme na třídění dobíjecích baterií (akumulátorů). 

Můžete popsat, jak se následně roztříděné baterie dále technologicky zpracovávají?

V principu jsou dva základní způsoby: metalurgický a fyzikálně - chemický. Oba typy procesů mají společné to, že dochází k oddělenému získávání kovů (Zn, Co, Mn, Ni, Cu, Pb). Evropská směrnice o bateriích navíc nařizuje minimální účinnost recyklačních procesů (50 a více % z hmotnosti zpracovávaných baterií musí být vráceno do výrobních procesů).   

Zpracovává se v Česku většina sesbíraných baterií nebo v zahraničí?

Co do hmotnosti je to zhruba jedna polovina ze sebraných baterií, které jsou zpracovávány v Příbrami, jedná se hlavně o olověné baterie. V zahraničí využíváme více recyklačních zařízení specializovaných na různé chemické typy baterií. V loňském roce 2016 jsme nejvíce baterií vyvezli ke zpracování do Polska. 

Proč některé druhy baterií končí ve spalovně a jaké je to množství?

Jedná se o dva různé případy. Do spalovny musíme poslat baterie, které jsou díky špatnému skladování ve velmi špatném stavu, nelze rozlišit jejich chemický typ a není možné je předat k recyklaci. Dále jsou to nenabíjecí lithiové baterie, pro jejichž recyklaci v tuto chvíli neexistuje rozumné ekonomické, ani technologické řešení.

Recyklace lithiových baterií určitě není snadná. Můžete vysvětlit proč? Jaké jsou nároky na dopravu a samotnou technologii?

Lithium a jeho sloučeniny jsou sice velice výhodné z hlediska konstrukce nových baterií, ale zároveň představují značné bezpečnostní riziko díky své reaktivnosti a výbušnosti. Na lithiové baterie proto platí velice přísné předpisy pro silniční dopravu (ADR). Technologie pro zpracování lithiových baterií musí být provedeny v nevýbušném prostředí. 

Díky recyklaci získáme ze 100 kg baterií 65 kg kovonosných surovin. Kde tyto suroviny najdou další uplatnění?

V jakékoliv výrobě, pro kterou jsou potřeba kovy. Takže je to velice široká škála použití – výroba speciálních ocelí, pokovování pracovních nástrojů a plechů a podobně. V případě olova se jedná dokonce o velice názornou ukázku uzavřeného recyklačního cyklu, protože pro výrobu nových autobaterií se používá více než 80% olova právě z recyklačních procesů.

Uvedl jste, že čerstvě spolupracujete s VŠCHT na LCA z pohledu recyklace vs. těžba primárních surovin. Můžete být konkrétnější a kdy se můžeme těšit na výsledky studie?

Z kolegy z VŠCHT se chceme zaměřit na zinek, který můžeme získávat z primárních rud nebo recyklací použitých baterií. Cílem je porovnat oba dva způsoby získávání zinku zejména po stránce environmentální zátěže. Ale náš projekt je teprve na počátku, takže výsledky očekáváme až v příštím roce.

Nemůžu se nezeptat na připravovaný zákon o výrobcích s ukončenou životností, byť je v současné době v “mrazáku”. Kde vidíte jeho klady a zápory a je vůbec z pohledu zpětného odběru baterií potřebný?

Problematika zpětného odběru baterií je legislativně ošetřena na velice dobré úrovni. Legislativa dává státu dostatečné nástroje pro kontrolu správného fungování zpětného odběru. Výrobci ani kolektivní systémy nejsou zatěžováni nadměrnou administrativou a máme dostatečnou svobodu při dalším rozvoji našeho systému. Z pohledu baterií tedy žádného nového zákona není zapotřebí. 

Pro letošní rok připravujete akci Recyklojízda, obecně jaké máte plány a cíle pro letošní rok?

S Recyklojízdou se v září chystáme projet Českou republiku od západu na východ, abychom podpořili třídění a recyklaci baterií. A jak jinak než na kolech na baterky. Tříčlenný tým si dal za cíl na elektrokolech zdolat přes 700 kilometrů. Vyjíždí v úterý 5. září z Aše a končí 14. září v nejvýchodnější obci republiky Bukovec. Na cestě má 23 zastávek v českých a moravských městech. Navštěvovat bude především městské a obecní úřady a do některých škol zavítá se vzdělávacím programem Recyklace hrou. Potkávat s lidmi se bude na náměstích, v parcích i kdekoliv po trase. Celou akci děláme především proto, že chceme jít mezi lidi, mluvit s nimi o tom, že i když se někomu mohou zdát baterky malé, do koše rozhodně nepatří. Projektem Recyklojízda chce ECOBAT také podpořit Evropský den recyklace baterií, který připadá na 9. září.

A k plánům na letošní rok? Chceme přinejmenším zopakovat vynikající výsledek ve sběru přenosných baterií z předchozího roku, což nebude tak snadné, jak by se mohlo zdát. Novinkou je, že se ECOBAT začal v letošním roce systematicky věnovat problematice průmyslových baterií. Chceme se stát experty na sběr a recyklaci všech typů baterií. 

Dokument ke stažení:

Zprávě o činnosti ECOBAT 2016

Ve článku, který právě vychází v novém VTEI, jsou shrnuty závěry projektu, jehož cílem bylo stanovení možných budoucích potřeb vody v časovém horizontu 2030 až 2050. V rámci projektu byly analyzovány čtyři možné scénáře vývoje české společnosti. Článek navazuje na předchozí publikované výsledky zabývající se pouze sektorem veřejných vodovodů a doplňuje je o další zpracované sektory (energetika a živočišná výroba). Odběry pro průmysl, rostlinnou výrobu a ostatní odběry jsou pak odhadnuty na základě současných trendů. Aktuální číslo VTEI 2017/3 najdete ZDE

Biooxidační filtry (biofiltry) se používají na skládkách komunálního odpadu v době následné péče. Funkcí biooxidačních filtrů je odbourání methanu pomocí methanotrofních bakterií. Popis biofiltru, jeho význam a využití jsou předmětem příspěvku. V experimentální části jsou ukázány výsledky z dosavadních měření na biooxidačních filtrech, jak laboratorních, tak i provozních. Nejen tento článek si můžete přečít v aktuálním vydaní CHEMAGAZÍNu - ZDE

Dotace Dešťovka určená pro zadržení a využívání většího množství srážek na zalévání a splachování záchodů znepokojuje provozovatele vodovodních a kanalizačních sítí. Nelíbí se jim, že není jasný způsob, jak změřit i platit vodu, která projde toaletami do čističek. Novinka tak může plošně zvednout ceny. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) upozorňuje registranty, aby prováděli všechny ekotoxikologické a toxikologické zkoušky k získání informací o chemické látce v souladu s požadavky.

Požadavek provádět všechny ekotoxikologické a toxikologické zkoušky a analýzy v souladu se zásadami správné laboratorní praxe vyplývá z čl. 13 odst. 4 nařízení REACH (ve znění pozdějších předpisů).

ECHA připomíná registrantům, kteří se připravují na poslední registrační termín v roce 2018, že v registrační dokumentaci budou ECHA akceptovány pouze údaje ze zkoušek provedených v členských zemích OECD nebo plně srovnatelné podle OECD systému vzájemného uznávání údajů.

Registranti by si měli pečlivě vybírat laboratoře/testovací zařízení, které jim budou provádět potřebné zkoušky/testy. Testovací zařízení musí:

• být pravidelně prověřováno v rámci OECD monitorovacího programu pro plnění požadavků správné laboratorní praxe/GLP určenou národní monitorovací jednotkou;

• také mít GLP certifikaci pro oblast odborné způsobilosti platnou pro určitý test.

Další informace

• ECHA akceptace studií dle GLP

• Informace o zkontrolovaných testovacích zařízeních

• OECD stránky o GLP

Zdroj: MPO

Český parlament stále neschválil Pařížskou dohodu o klimatických změnách. Schválení dohody blokují poslanci ODS, kteří ji považují za škodlivou. Podle ODS je dohoda postavena na pochybné teorii globálních klimatických změn způsobených člověkem. Ve hře byla i varianta, že by koalice svolala mimořádnou schůzi jen k Pařížské dohodě o klimatu, ale rozhodnutí zatím nepadlo. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

V Česku je v ulicích přes půldruhého milionu lamp. Experti odhadují, že až polovina z nich svítí špatným směrem či zbytečně silně. Tím přispívají k jevu, jemuž se říká světelný smog. Jevu, který škodí lidskému zdraví i přírodě. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje regulaci nevhodného způsobu svícení. A bude-li to nezbytné, i zákonem. Více ZDE

Zdroj: MF Dnes

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vytvářelo v letech 2011 až 2016 jednotné metodické prostředí (JMP). JMP představuje soubor pravidel a postupů pro poskytovatele podpory z Evropské unie, které mají přispět ke zlepšení v nakládání s evropskými penězi, zvýšit transparentnost a snížit administrativní zátěž spojenou se získáním podpory. Nástrojem pro aplikaci těchto pravidel je informační monitorovací systém MS2014+, který umožňuje například podávat žádosti o podporu elektronicky. Do srpna 2016 MMR vydalo na JMP 880 milionů korun, přičemž 872 milionů korun z těchto peněz zaplatilo za MS2014+.

Na konci roku 2016 Česká republika vyčerpala jen 3,6 procenta z celkových více než 600 miliard korun ze zdrojů Evropské unie, na které můžeme v období 2014–2020 dosáhnout. Problémovým faktorem, který NKÚ v této kontrole zjistil a který se negativně podepisuje na čerpání, je také dlouhý proces hodnocení a schvalování projektů. Ke konci roku 2016 trvalo schválení projektu v průměru 198 dní, přestože poskytovatel dotace měl rozhodnout „bez zbytečného odkladu“.

Přitom právě vytvoření JMP mělo být jedním z kroků, které měly zlepšit podmínky pro čerpání evropských peněz. Pravidla upravující postup při rozdělování evropských dotací, která jsou zpracována na přibližně dvou a půl tisíci stranách, ale nejsou jednotná. Jednotnost celého konceptu snižuje například to, že Ministerstvo zemědělství si na vládní úrovni vymohlo výjimku pro Program rozvoje venkova a řídí se podle vlastních postupů. Dalším problémem je, že závazná pravidla nejsou vymahatelná a není stanoveno, kdo by měl na jejich dodržování dohlížet.

Kontrola odhalila nedostatky i u monitorovacího systému MS2014+. Ten se ukázal jako komplikovaný, a to například kvůli množství specifických a individuálních požadavků ze strany poskytovatelů podpory. Kvůli své komplikovanosti má systém navíc i problémy se stabilitou – například od června 2015 do dubna 2016 vypadával v průměru jedenapůlkrát denně. V září 2015 kvůli chybě v systému zase došlo k odložení příjmu žádostí o podporu z OPPIK o dva měsíce. Kontroloři se také setkali s častými chybovými hláškami, pomalými odezvami či zamrzáním systému. Vzhledem k tomu, že čerpání finančních prostředků v novém programovém období zaostává, nároky na stabilitu systému ještě porostou s tím, jak se bude zvyšovat objem dat. Z hlediska kvality informací pak monitorovací systém neposkytoval vždy srovnatelné a spolehlivé údaje.

Problematické je i financování tohoto systému. Na jeho vybudování měla přispět z 85 procent Evropská unie. Z různých důvodů – například kvůli neuznání některých výdajů k proplacení či problémům se zadáváním veřejných zakázek – se snížilo financování z evropských zdrojů až na 57 procent. Konečná výše spolufinancování z Evropské unie se ale může ještě změnit. Záležet bude také na tom, jak ÚOHS a Policie ČR posoudí některé související veřejné zakázky, které prověřují.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/12 (pdf, 1595 kB)

Na MŽP proběhl seminář o nebezpečných odpadech a problematice polychlorovaných bifenylů (PCB), který se uskutečnil v rámci studie zpracovávané pro Evropskou komisi. Semináře se zúčastnil zástupce Evropské komise a přes 40 odborníků ze státní správy, firem a průmyslových svazů České republiky.

Projekt Evropské komise [1] navázal na studii EK z roku 2015, která hodnotila nakládání s nebezpečnými odpady ve všech členských státech EU s podrobnějším zaměřením na 10 zemí. V rámci aktuálního projektu se analyzuje situace v oblasti nakládání s PCB ve 14 členských státech EU včetně České republiky. Cílem studie je podrobně popsat situaci, identifikovat nedostatky, ale zároveň vyzdvihnout i příklady dobré praxe. Proběhlý seminář se zaměřil na předběžná zjištění, která experti z Evropské komise a konzultačních společností navrhli pro Českou republiku.

Souhrnně Evropská komise předběžně hodnotí odpadové hospodářství, systém kontrol, datové a informační zdroje Ministerstva životního prostředí v ČR velmi dobře. Konečné výstupy obou studií budou představeny koncem roku 2017 na společném jednání v Bruselu.

Evropskou komisi na semináři reprezentoval Gunther Wolff (GŘ Životní prostředí) a zhodnotil evropský legislativní rámec týkající se nebezpečných odpadů a polychlorovaných bifenylů (PCB). Jaromír Manhart a Jan Maršák z odboru odpadů MŽP informovali o legislativě nebezpečných odpadů a PCB, o nakládání s nebezpečnými odpady, úspěších v oblasti PCB v ČR a strategických dokumentech pro obě zmíněné oblasti. Petra Zapletálková z agentury CENIA představila způsob shromažďování a zpracovávání dat o nebezpečných odpadech prostřednictvím informačních systémů MŽP (ISOH, ISPOP, SEKM, NIKM). Bärbel Birnstengel, konzultantka EK, zhodnotila předběžná zjištění k České republice a vyzvedla existující příklady dobré praxe, především komplexní přístup k informacím za oblast odpadů na webových portálech Ministerstva životního prostředí, aktivní činnosti České inspekce životního prostředí v kontrole, sankcích a celkovém fungování informačních systémů MŽP.

Pro Českou republiku experti Evropské komise navrhli několik doporučení pro nebezpečné odpady i PCB. Jedná se např. o důraz na sjednocování přístupu krajských úřadů, povolování mobilních zařízení, možnost zjišťování PCB v tzv. otevřených aplikacích a opakovaně byla zmíněna statistika produkce nebezpečných odpadů ve spojení s řešením otázky dvojího vykazování dat o odpadovém hospodářství. Podle sdělení EK nemá tento problém pouze Česká republika.

Poznámky:

[1] Projekt EK má název „Support to selected Member States in improving hazardous waste management based on assessment of Member States' performance“.

Zdroj: MŽP

Použité baterie z elektromobilů by mohly do budoucna vyřešit problém s uchováváním energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Novinku nyní v Británii otestuje automobilka Renault spolu se společnostmi Powervault a M&S Energy. Automobilce to navíc umožní hned dvakrát zpeněžit autobaterie, které dává do elektromobilů. Renault je podle agentury Reuters nechce využívat jen v domácnostech, ale má už přichystané také zařízení z použitých baterií s kapacitou 100 MW. To je dostatečné množství na to, aby ve špičce obsloužilo stotisícové město. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

AVÍZO Lidstvo získává dvě třetiny energie jen ze čtyř plodin – rýže, kukuřice, sóji a pšenice. Právě genom pšenice, který tvoří 17 miliard písmen, pomáhali odhalit čeští vědci. Jsou budoucností geneticky modifikované potraviny? Hostem Hyde Parku Civilizace bude tuto sobotu profesor Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.