„Dešťovkou pro veřejné budovy“ a „kotlíkovými dotacemi pro podniky“ – i tak by se daly nazvat dvě nové dotační výzvy, které čerstvě vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí. Rezort v nich rozdělí z evropských peněz celkem 1,5 miliardy korun. Především obcím se tak od 15. června otevírá možnost získat finance na chytré hospodaření se srážkovou vodou a protipovodňovou ochranu, podnikům zas na snížení emisí skleníkových plynů. Dotace jsou zcela nově připraveny i na zelené střechy veřejných budov, výměnu nepropustných zpevněných povrchů za vodou propustné plochy a na odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů.
Obě nově vyhlášené výzvy jdou z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020. Jejich cílem je zvýšit kvalitu vody, snížit riziko povodní a zlepšit stav ovzduší v České republice. O dotace se mohou ucházet zejména obce a města do 31. srpna 2017 v případě hospodaření s dešťovou vodou (62. výzva), žádosti na snižování emisí (89. výzva) se budou přijímat až do 31. ledna 2018.
Dotace na efektivní hospodaření s vodou v obcích
Přípravu dotační výzvy podobné Dešťovce avizovalo Ministerstvo životního prostředí již na konci května. Peníze na boj se suchem tentokrát ale posílá do obcí a měst.
„Zmírnění následků klimatické změny se věnujeme velmi intenzivně od roku 2014. Nyní dostanou stejnou příležitost, jako nedávno majitelé rodinných a bytových domů, i obce a města. Od poloviny června totiž podporu na hospodaření s dešťovou vodou dáváme i všem obcím, školám, nemocnicím, úřadům a dalším příspěvkovým organizacím. Zcela nově jim podpoříme nádrže na zachytávání dešťové vody a její opětovné využití, např. na zálivku či jako vodu užitkovou, a to právě u veřejných budov,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec k aktuální dotační výzvě, na kterou je z evropských peněz vyhrazena 1 miliarda korun.
Právě akumulace dešťové vody v podzemních nádržích je jednou z nových oblastí, na kterou lze získat až 85procentní dotaci. Přitom nádrž či jímka musí sloužit budovám nekomerčního charakteru, musí být umístěny v zástavbě převážně s rodinnými či bytovými domy, a budovami sloužícími veřejné potřebě – školami, úřady, nemocnicemi apod. Dotaci není možné uplatnit na projekty u komerčních budov, např. nákupních center, výrobních a provozních areálů sloužících k podnikání či skladů.
Škála podporovaných oblastí u 62. výzvy OPŽP je ale ještě daleko širší než u Dešťovky. Novinkou je podpora tzv. zelených střech veřejných budov, peníze půjdou úplně nově také na výměnu nepropustných zpevněných povrchů za vodou propustné plochy a počítá se i s podporou odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů. „Na zvyšující se frekvenci a sílu extrémních meteorologických událostí včetně záplav musíme být připraveni komplexně, proto jsou naše cíle jasné – naučit se systematicky a hospodárně využívat vodní zdroje, které máme k dispozici, šetrnými způsoby zabránit povrchovému odtoku vody z krajiny a zároveň posílit protipovodňovou ochranu,“ komentuje ministr Richard Brabec další oblasti, na které lze dotace čerpat. Nadále se v rámci této výzvy budou dotovat i již dříve podporované oblasti jako úpravy koryt vodních toků nebo obnovení, výstavba a rekonstrukce suchých a retenčních nádrží, poldrů a bezpečnostních přelivů, které slouží k povodňové ochraně obcí.
Na povodňovou ochranu a hospodaření s vodou je vyčleněno v celém programovém období OPŽP 2014 – 2020 pro obce 5,2 miliardy korun. „Doposud jsme vyhlásili v této oblasti 4 výzvy s alokací 2,999 miliard korun, ale zájem žadatelů nebyl příliš veliký. Příprava projektů povodňových opatření je složitá a trvá dlouho, velkým problémem bývá vyřešení vztahů s vlastníky pozemků.Věříme ale, že klíčové subjekty jako obce, příspěvkové organizace a správci vodních toků, vyvinou teď maximální úsilí, aby další projekty připravily a požádaly o podporu na jejich realizaci, aktuálně realizujeme cyklus seminářů v krajských městech, kde prezentujeme potencionálním žadatelům mj. případy dobré praxe“ upřesnil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace vyplácí.
O podporu mohou žádat kromě obcí a příspěvkových organizací, také správci toků, ve vybraných případech i neziskové organizace a fyzické osoby, a to do konce srpna 2017. Na dotace na hospodaření se srážkovou vodou dosáhnou třeba i zahrádkářské spolky. Výzva je jednokolová, podpořeny budou projekty s výdaji v minimální výši 200 tisíc korun.
Další ekologizace průmyslových podniků
Na velké znečišťovatele a snižování emisí skleníkových plynů z průmyslových zdrojů je zaměřena další výzva (č. 89) z Operačního programu Životní prostředí v prioritní ose 2 – Kvalita ovzduší. Navazuje na předchozí úspěšnou dotační výzvu z roku 2015 s alokací 2,5 miliardy korun, která byla pro velký převis projektů navýšena letos v březnu ještě o celou další miliardu. „Dosavadní zájem ze strany podniků na protismogová opatření byl opravdu vysoký. Celkem jsme schválili 149 žádostí za 3,089 miliardy korun,“ upřesnil výsledky minulé výzvy ministr Richard Brabec. Na novou výzvu je tentokrát připraveno půl miliardy korun.
Nové protismogové dotace dávají šanci dalším desítkám podniků s dotací vyměnit nebo rekonstruovat spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování nebo si pořídit technologie, které snižují emise tuhých látek, oxidů síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických látek. O peníze z evropských zdrojů se mohou kromě průmyslových podniků hlásit například zemědělské podniky, a to konkrétně na snížení emisí amoniaku z chovu hospodářských zvířat nebo těžební společnosti na omezování prašnosti z plošných zdrojů. Vyloučeny budou v této výzvě projekty na eliminaci tzv. fugitivních, tedy volně unikajících emisí.
Stejně jako v předchozím případě otevírá SFŽP ČR i tentokrát tzv. projektový zásobník. „Do něho spadnou kvalitní projekty, na které nezbyde dostatek prostředků. Na tyto projekty se dostane v případě, že jiný projekt vypadne a „uvolní místo“ nebo pokud se najdou další prostředky a alokace se navýší, jak to bylo i v předchozí výzvě,“ upřesnil Petr Valdman. Výzva je kolová soutěžní, žádosti je možné podávat do konce ledna, a to na projekty s náklady vyššími než 100 tisíc korun.
Daší informace k výzvám:
