Huť ArcelorMittal Ostrava dosáhla v roce 2016 meziročního snížení emisí prachu o 142 tun. Kromě toho o více než 400 tun snížila i nepřímé, tzv. fugitivní emise. Další úlevu životnímu prostředí přineslo 13 nových ekologických technologií, které byly v roce 2016 poprvé celoročně v provozu. Miliardové investice stlačily celkové roční komínové emise prachu na 440 tun, což není ani čtvrtinová hodnota oproti roku 2003, kdy do huti vstoupil koncern ArcelorMittal. Kromě toho dosáhla ostravská huť historického minima i u emisí polycyklických aromatických uhlovodíků včetně benzo(a)pyrenu.

„Na snižování vlivu naší výroby na životní prostředí pracujeme dlouhodobě. Evropské emisní limity založené na nejlepších dostupných technikách splňuje naše společnost už od roku 2012, ačkoli se staly závaznými až loni. V roce 2015 jsme navíc dobrovolně a nad rámec zákona postavili hned 13 dalších filtračních zařízení na omezování emisí. Díky tomu jsme nyní na maximu, jakého jsme pomocí současných nejšpičkovějších technologií schopni dosáhnout,“ uvedl Vijay Mahadevan, generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava.

V loňském roce bylo všech 13 nových technologií na zachytávání emisí poprvé celoročně v provozu. Filtrační zařízení za 2 miliardy korun, na jejichž výstavbu dotacemi přispěla EU, protože díky předchozím vlastním investicím už huť plnila emisní limity EU založené na nejlepších dostupných technikách (BAT), snížily komínové emise prachu o dalších 25 % na 440 tun (z toho 362 tun tvoří frakce PM10). Dávkování speciálních aditiv do proudu spalin před vstupem na tkaninové filtry na aglomeraci se pak postaraly o snížení polycyklických aromatických uhlovodíků včetně benzo(a)pyrenu o 65 % na 23 kg. Nepřímé, fugitivní emise klesly o více než 400 tun. Tím se ostravská huť dostala na hranici současných možností eliminace prachu.

Ministerstvo životního prostředí v Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek stanovilo, o kolik mají poklesnout průmyslové emise prašných částic pro jednotlivé zdroje. „Pro ArcelorMittal Ostrava byly stanoveny poklesy do roku 2020 oproti referenčnímu roku 2011 o 15 % u komínových zdrojů, nicméně díky instalovaným ekologickým opatřením huť tento cíl překonala už v roce 2016,“ sdělila Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí a zemědělství.

Základem všech nových technologií je tkaninový filtr, který Evropská unie doporučuje jako nejlepší dostupnou techniku. Tkaninový filtr zachytává s více než 99% účinností prachové částice PM1, PM2,5 a PM10. Celková plocha tkaninových filtračních hadic 13 nových technologií přesahuje 73 tisíc m2, což odpovídá velikosti 10 fotbalových hřišť. Technologie tkaninového filtru má vysokou efektivitu zaručující nepřetržitý provoz. Náklady na provoz a údržbu filtrů jsou přibližně 200 milionů korun ročně. Tyto technologie zařadily společnost ArcelorMittal Ostrava v ekologizaci ve své třídě mezi světovou špičku.

„Instalace technologií, které splňují nejpřísnější emisní i evropská kritéria v hutních provozech, je důležitým krokem k lepší kvalitě ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ministerstvo tyto nové nejlepší technologie dlouhodobě podporuje z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. Investice do ekologizace průmyslové výroby jsou pak jedním z příspěvků rezortu MŽP do zlepšení kvality ovzduší. Věřím, že společně s dalšími opatřeními Ministerstva životního prostředí ČR se nám podaří dosáhnout v kraji značného posunu. Příští významný milník pro ovzduší nás čeká po realizaci dalšího kola kotlíkových dotací, z nichž největší díl připadne právě tomuto regionu. V České republice chceme vyměnit až 100 tisíc starých kotlů na pevná paliva v domácnostech, což představuje snížení množství prachu v ovzduší o tisíce tun ročně,“ uvedl Richard Brabec, ministr životního prostředí. 


Kromě pokuty uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) společnosti opatření k nápravě. Tím podle inspekce bude alespoň částečně kompenzována újma vzniklá ve dvou  přírodních rezervací při zemědělském hospodaření této společnosti.

„V rámci opatření k nápravě firma zatravní více než 40 hektarů dosud dlouhodobě intenzivně obdělávaných ploch a uvede poškozený vodní tok do stavu, který bude lépe vyhovovat zájmům ochrany přírody a krajiny. Realizací nápravného opatření tak dojde k nápravě dlouhodobě nepříznivého stavu, který v části této rezervace panoval před zásahem inspekce,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel ostravského inspektorátu.

Společnosti už byla pravomocně uložena pokuta ve výši 190 tisíc korun a to za kácení dřevin bez povolení orgánu ochrany přírody a za provádění činností (bagrování vodního toku, orba, hnojení, používání biocidů), které jsou dle zákona o ochraně přírody a krajiny v rezervacích zakázány. Při stanovení pokuty byla zohledněna mj. právě skutečnost, že inspektoři zamýšleli uložit opatření k nápravě, jehož realizace bude tak znamenat zásah do majetkové sféry a hospodaření povinného subjektu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo doplněk metodiky k problematice odpadních vod - závěry o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod ve vazbě na nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci. Doplněk se tematicky zaobírá problematikou formátu emisních limitů, interpretací BAT 4 a přezkumem integrovaných povolení.

Dokument ke stažení:

2017_03_21 Výklad aplikace CWW BREF (PUB).pdf (258.00 kb)

Od prvního dubna nabývá účinnost jednak zákon č. 89/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech a také vyhláška č. 83/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích.

Ochrana ozonové vrstvy:

Novela zákona upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Upravuje dále ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty. A v neposlední řadě doplňuje sankční ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.

Novela upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Tzv. nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny smí být podle čl. 11 odst. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10 tohoto nařízení (tj. osoba, která je držitelem certifikátu podle § 10 zákona č. 73/2012 Sb.). Při instalaci chladicích a klimatizačních zařízení jsou odborné znalosti a praktické schopnosti zcela nezbytné k tomu, aby byl vyloučen únik fluorovaných skleníkových plynů, který by mohl být způsoben neodborným zacházením. Navrhuje se proto stanovit povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, aby zajistili, že instalace bude provedena certifikovanými osobami. K zajištění kontroly této povinnosti musí prodejci současně vést evidenci prodaných nehermeticky uzavřených zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny spolu s uvedením čísla certifikátu certifikovaných osob, které provedly jejich instalaci.

V návaznosti na nové povinnosti stanovené přímo použitelným nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se doplňují nové skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností v tomto nařízení stanovených. V reakci na zkušenosti z praxe se rozšiřují pravomoci České obchodní inspekce tak, aby kromě provádění kontrol, měla kompetenci v návaznosti na provedené kontroly uložit nápravná opatření nebo vést řízení o správním deliktu.

Novela dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s tříletou aplikační praxí zákona č. 73/2012 Sb. Dalšími změnami dochází k adaptaci na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, zejména se odstraňují ustanovení zákona, která jsou s tímto nařízením v rozporu.

Dokument ke stažení:

Sbírka zákonů (PDF, 548 KB)

Smogová vyhláška:

Konkrétně jsou aktualizovány z důvodu vývoje norem referenční metody měření některých znečišťujících látek a v zájmu dosažení lepší srozumitelnosti jsou aktualizovány cíle týkající se kvality údajů. Dále jsou objasněna a doplněna kritéria rozmístění míst odběru vzorků i kritéria pro zajištění kvality při posuzování kvality vnějšího ovzduší s přihlédnutím k povinnosti přezkumu systému kontroly kvality pro zajištění trvalé přesnosti monitorovacích přístrojů dle programů Společného výzkumného střediska Evropské komise.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu a vývoje, kterou ze státního rozpočtu rozděluje Grantová agentura České republiky (GAČR). Kontroloři se zaměřili na účelovou podporu základního výzkumu celkem za 15,3 miliardy korun, kterou agentura rozdělila v letech 2011 až 2015. Z kontroly vyplynulo, že GAČR nesměrovala podporu do těch oblastí výzkumu, které mají větší potenciál pro pozdější praktické využití. Nepodporovala ani větší propojení základního a aplikovaného výzkumu. Chybovala i ve veřejných soutěžích pro grantové projekty. Agentura navíc nehodnotila celkové dopady poskytnuté podpory. Česká republika přitom v kvalitě základního výzkumu zaostává za evropským průměrem.

Největšími příjemci účelové podpory základního výzkumu byly v kontrolovaných letech veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. Tento typ výzkumu má přinést především nové poznatky a není vázaný na bezprostřední využití v praxi. Podporu základního výzkumu agentura rozdělila do pěti oblastí, které podporovala rovnoměrně. Tato podpora se pohybovala mezi lety 2011 až 2015 od 18 % u společenských a humanitních věd po 23 % u věd o neživé přírodě.

Podle národních strategických dokumentů by měla podpora cílit i na ty oblasti základního výzkumu, které mohou zlepšit využití nových poznatků a ve výsledku tak přispět k růstu konkurenceschopnosti ČR. GAČR takto ale podporu nesměrovala. V ČR jsou oblasti základního a aplikovaného výzkumu striktně odděleny, a měl by se klást větší důraz na jejich provázanost.

Kontroloři také zjistili, že GAČR chybovala při veřejných soutěžích na výběr projektů. V rozporu se zákonem například měnila u některých soutěží podmínky pro uchazeče. V roce 2012 zveřejnila informaci o prodloužení soutěžní lhůty pouze na webových stránkách a navíc jen jeden den před skončením této lhůty. Podle kontrolorů tak uchazeči neměli rovné podmínky. K netransparentnosti soutěží přispělo například i to, že v roce 2014 předsednictvo GAČR vybralo jiné projekty, než které doporučila oborová hodnoticí komise složená i ze zahraničních expertů.

GAČR navíc nesledovala kvalitu výsledků ani u jednotlivých vědních oborů, ani celkově. Nemohla proto vyhodnotit, jaké dopady vyplacená podpora měla. V kvalitě základního výzkumu přitom ČR zaostává za evropským průměrem. Příliš úspěšná není ve srovnání s dalšími zeměmi EU ani v získávání grantů od Evropské výzkumné rady.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/19 (pdf, 566 kB)

Reakce GA ČR:

Působnost a pravomoc GA ČR je vymezena v § 36 zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), (dále jen „Zákon“). Tento Zákon rovněž stanoví práva a povinnosti GA ČR a další podmínky poskytovaní podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků.

Státní orgány, mezi které GA ČR patří, mohou svou pravomoc a působnost vykonávat v případech, v mezích a způsobem, který stanoví zákon. Není tedy myslitelné, aby GA ČR sama, bez zákonného zmocnění, určovala vědní politiku.

GA ČR nepřísluší určovat politiku výzkumu a vývoje ani určovat ty oblasti základního výzkumu, které mohou zlepšit využití nových poznatků, neboť každá oblast může potenciálně přinést nové poznatky s bezprostředním využitím pro praxi.

Zákon základním výzkumem rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití (čl. II. bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 – GBER).

Dle Zákona lze účelovou podporu základního výzkumu poskytnout výhradně na grantový projekt, ve kterém si podle zákona „příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám“ (§ 3 odst. 2 písm. a) Zákona). Všechny skupiny grantových projektů, na základě kterých GA ČR poskytuje účelovou podporu základnímu výzkumu, jsou včetně kritérií hodnocení i výše podpory schvalovány vládou ČR.

Otázka směřování podpory do tzv. orientovaného základního výzkumu je problematická, jednak proto, že ani zákonný ani podzákonný právní předpis takovou možnost neobsahuje a hlavně proto, že určení, zda určitá část podpory základního výzkumu nebo celá tato podpora bude směřovat do jedné či více prioritních oblastí s identifikovaným potenciálem, je otázkou politickou, kterou GA ČR nepřísluší posuzovat.

V souladu se zákonnou právní úpravou (§3 a §36 Zákona) tak GA ČR poskytuje podporu základnímu výzkumu v rámci vládou schválených skupin grantových projektů formou financování grantových projektů, ve kterých „příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám“.

GA ČR je organizací určenou k podpoře základního výzkumu, která v rámci schválených skupin grantových projektů nemůže při výběru projektů upřednostňovat některé oblasti výzkumu před jinými. Přihlášení se grantových projektů GA ČR k prioritám VaVaI tedy může probíhat pouze následně na základě získaných výsledků, což GA ČR činí a využívání výsledků základního výzkumu sleduje.

Za současného stavu legislativy není možné, aby GA ČR sama rozhodla, že určitou vědní oblast upřednostní před jinou oblastí nebo, že přihlášení se k určité prioritní oblasti bude pro vědce znamenat určitou výhodu v hodnoticím procesu. Toto by odporovalo hlavní definici základního výzkumu, jako teoretické nebo experimentální práci prováděné zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi.

GA ČR nemůže směřovat určitou část finančních prostředků na činnost, kterou nemá v zákoně definovanou a ani vládou schválenou.

Policie ČR začne testovat elektromobily od BMW. Dva modely i3 dostala od automobilky zdarma na půl roku na zkoušku. S největší pravděpodobností budou vozidla zařazena pod pražským krajským ředitelstvím. V Praze se nabízí využití vozidel v pěších zónách, náměstí, či kulturních a společenských akcí většího rozsahu.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktualizoval Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 (verze 11) s účinností od 31. března 2017. Ke změnám Fond uvádí následující:

Řídicí orgán Operačního programu Životní prostředí přikročil ke změně v povinných dokladech předkládaných k žádosti o podporu napříč programem. Jedná se o zrušení povinnosti předložit potvrzení, že žadatel nesplňuje podmínky pro to, aby byl považován za podnik v obtížích. Toto potvrzení dosud zpracovával pro žadatele pověřený nezávislý účetní auditor Komory auditorů ČR, daňový poradce Komory daňových poradců ČR, popřípadě financující banka. Vzhledem k interpretačním obtížím aplikovatelnosti jednotlivých kritérií a k tomu, že není možné ze strany poskytovatele dotace pro takové prohlášení zpracovat a poskytnout žadatelům jednotný vzorový dokument, který by plně pokryl hodnocení všech typů subjektů, bylo rozhodnuto, že nadále bude tuto skutečnost prověřovat zprostředkující subjekt SFŽP ČR, a to na základě veřejně dostupných údajů a podkladů poskytnutých žadatelem jako součást příloh k žádosti případně dalších vyžádaných podkladů. Postup hodnocení je popsán v aktualizované příloze 4 Pravidel.

Nicméně u podniků, které jsou součástí skupiny na národní nebo nadnárodní úrovni, se kritéria podniku v obtížích musejí sledovat nikoliv na úrovni jednotlivého žadatele, ale na úrovni konsolidovaných finančních výkazů celé skupiny, do které žadatel náleží.Pro podniky – členy skupiny zůstává potvrzení zpracované nezávislým účetním auditorem Komory auditorů ČR povinnou přílohou k žádosti. K potvrzení auditora bude podnik – člen skupiny rovněž přikládat konsolidovanou účetní uzávěrku a výroční zprávu za skupinu.

Uvedená změna Pravidel se týká výzev vyhlášených od 3. 4. 2017. Pro žadatele žádající o podporu ve dříve vyhlášených výzvách platí dosavadní postup.

Aktuálně platnou verzi č. 9 Pravidel společně s přílohami naleznete v sekci Obecně závazné dokumenty na webu SFŽP.

Agentura pro podnikání a inovace vyhlásila v rámci Operačního program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (API) novou výzvu v programu podpory Smart grids. Cílem Výzvy III programu Smart grids II je zlepšení kvality, spolehlivosti, bezpečnosti a udržitelnosti dodávek elektřiny konečným zákazníkům za současné minimalizace úzkých profilů a integrace decentralizovaných zdrojů energie. Žádosti o podporu jsou přijímány od 31. 3. 2017 do 30. 4. 2017. Další podrobnosti ZDE

I letos získají průmyslové podniky, obce a další subjekty dotace na snížení emisí těžkých kovů a snížení nebo úplné odstranění zápachu ze stacionárních zdrojů. Z prostředků SFŽP ČR je na tuto výzvu vyčleněno celkem 60 milionů korun, z toho 30 milionů korun půjde na snížení emise těžkých kovů, zbylých 30 milionů na snížení a odstranění zápachu.Příjem žádostí začíná v pondělí 3. dubna a bude ukončen 27. září 2017.

„Zájem o opatření v první výzvě předčil naše očekávání, dokonce dvojnásobně převýšil stanovenou alokaci! Proto letos pokračujeme s touto atraktivní nabídkou zejména pro podniky či obce na dovybavení provozů sofistikovanými technologiemi na odstraňování emisí pachu i těžkých kovů nad rámec toho, co jim předepisuje evropská i národní legislativa,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Cílem aktuální 5. výzvy z Národního programu Životní prostředí je snižování emisí těžkých kovů a pachových látek ze stacionárních zdrojů průmyslových podniků. Z prostředků SFŽP ČR je na tuto výzvu vyčleněno celkem 60 milionů korun, z toho 30 milionů korun půjde na snížení emise těžkých kovů, zbylých 30 milionů na snížení a odstranění zápachu. Žádosti o podporu lze podávat od 3. dubna do 27. září 2017. Minimální výše dotace je 100 tisíc korun, maximální deset milionů, tedy maximální výše celkové dotace na jeden projekt může dosáhnout až 60 procent z celkových způsobilých výdajů.

Předmětem podpory jsou taková opatření, která jdou nad rámec podmínek provozu stanovených zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a jeho prováděcími právními předpisy.  Žadatelé tak mohou získat dotace například na pořízení technologií a změny technologických postupů typu zakrytování a odsávání odpadního plynu s následným čištěním pomocí biofiltrů, biopraček, mokrých vypírek, ozonizérů, plazmového čištění a dalšími technologickými řešeními aj.

„Dalším cílem výzvy je podpořit projekty snížení emisí těžkých kovů, které mají zákonem stanoven imisní limit či jsou regulovány Protokolem o těžkých kovech. Jde třeba o olovo, arsen, kadmium, nikl, rtuť,“ vysvětluje ředitel SFŽP Valdman. Podle něj lze dotaci získat také i na pořízení technologie tkaninových filtrů.

O podporu mohou žádat obchodní společnosti a družstva, fyzické osoby podnikající, obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a další subjekty, jako jsou veřejné výzkumné instituce, nestátní neziskové organizace nebo státní podniky. Kromě vlastníků mohou žádat i nájemci nebo provozovatelé technologie, která je zdrojem znečišťování ovzduší, ovšem jen za podmínky řádného zajištění udržitelnosti.

Dokumenty k výzvě č. 5/2017 najdete - ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo podmínky pro ustanovení Rady Energetického regulačního úřadu. Zájemci o členství v Radě ERÚ mohou ve lhůtě do 30. dubna 2017. Informace pro zájemce jsou zveřejněny na webové stránce ministerstva ZDE.

„Přestože je předložení návrhu na členy Rady ERU vládě ve výlučné kompetenci ministra průmyslu a obchodu, chceme tímto krokem umožnit, aby všichni potenciální zájemci měli možnost nám zaslat svůj profesní životopis a do tohoto procesu se tak zapojit“, uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Požadavky a předpoklady pro výkon funkce člena Rady, které musí zájemce splňovat, jsou dány zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění.

Rada Energetického regulačního úřadu bude stát v čele Energetického regulačního úřadu od 1. srpna letošního roku a má pět členů. Jedním z členů Rady je její předseda, který řídí činnost Rady.

Členy Rady a předsedu Rady jmenuje vláda ČR na návrh ministra průmyslu a obchodu.

Veškeré vytěžené a zpracované lithium na Cínovci může v budoucnu exkluzivně využívat právě výrobce akumulátorů do lithiových baterií HE3DA. Firma se dohodla na strategické spolupráci s australskou společností European Metals, která od roku 2013 vlastní majitele průzkumných práv na Cínovci, společnost Geomet. Více ZDE

Dne 14.3.2017 bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi australskou akciovou společností European Metals Holdings, českou firmou Geomet a s českou společností HE3DA. Hlavním důvodem, proč společnost European Metals Holdings vstupuje do tohoto kontraktu je projekt Magna Energy Storage  (MES). Tento projekt se zabývá výrobou stoprocentně recyklovatelných Li-ion bateriemi na základě technologie HE3DA.  Společnost Geomet je o společnost byla založena v roce 2007 čtyřmi českými geology s dlouholetou zkušeností v oboru ložiskové geologie a geologického průzkumu. Geomet vytipoval bývalé ložisko Cínovec jako projekt, který by mohl poskytovat tzv. kritické suroviny pro český a evropský průmysl budoucnosti.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2017 ze dne 29. března 2017, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2016, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, ve znění cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2016 a č. 11/2016. Cenové rozhodnutí stahujte ZDE.

S koncem měsíce března končí povinnost mít na autě nasazené zimní obutí. Řada řidičů se tak v následujících dnech a týdnech chystá do servisu, kde jim auto přezují a zkontrolují stav zimního obutí po uplynulé sezoně. Pokud jsou pneumatiky sjeté nebo poškozené, čeká motoristu nejen nákup nových, ale i likvidace těch starých. Pneumatiky by v žádném případě neměly skončit v popelnici, kontejnerech na tříděný odpad nebo pohozené na veřejném prostranství.

Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, distributorů i koncových prodejců. Odložení starých a ojetých pneumatik v některém z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním řešením. „Pneumatiky jsou na sběrných dvorech odebírány v režimu odpadů, ale dle platné legislativy je to výrobek, na který se vztahuje povinnost zajištění zpětného odběru. Jednou z možností, jak se správně zbavit vysloužilých pneumatiky jsou místa zpětného odběru v autoservisech či bazarech. Pneumatiky na sběrných dvorech lze odevzdat za poplatek,“ vysvětluje mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Za posledních 5 let pracovníci Pražských služeb na sběrných dvorech sebrali a předali odběrateli k dalšímu zpracování a recyklaci 513 tun vysloužilých pneumatik. Dalších 587 tun bylo odevzdáno ve sběrných dvorech ostatních provozovatelů. „Pražské služby provozují sedm sběrných dvorů, kde je možné staré pneumatiky odevzdat. Odložení jedné pneumatiky z osobního automobilu v našem sběrném dvoře přijde na třicet korun bez DPH,“ řekl mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Ceny v ostatních sběrných dvorech se v rámci metropole mohou lišit. Podle magistrátu záleží na konkrétním provozovateli. Částky se obvykle pohybují v rozmezí 25 - 100 Kč za kus.

Recyklace a ekologická likvidace pneumatik je úkolem specializované firmy. Pražské služby proto neevidují typy jednotlivých pneumatik. „Obecně lze říci, že převažuje obutí osobních a užitkových aut s maximální hmotností do 3500 kilogramů,“ dodal závěrem Radim Mana.

Aktuální přehled míst zpětného odběru provozovaných kolektivním systémem Eltma je dostupný na www.eltma.cz.

Čtěte také:

Informace k plnění povinností zpětného odběru pneumatik (MŽP, 27. června 2016)

Prof. Eva Zažímalová je po prof. Heleně Illnerové, která vedla Akademii věd ČR v letech 2001 až 2005, teprve druhou ženou v čele největší vědecké neuniverzitní instituce. Dne 25. března začíná funkční období nejen prof. Zažímalové, ale také nově zvoleným členkám a členům Akademické a Vědecké rady. V pátek 24. března byla prof. Zažímalová hostem pravidelného pořadu ČT24 Vědecké Interview.

Prof. Eva Zažímalová se bude soustředit zejména na vysokou úroveň vědy a výzkumu na pracovištích AV ČR, efektivní využívání potenciálu společenství pracovišť, systematickou prezentaci AV ČR a výsledků vědy a výzkumu na národní a mezinárodní scéně a také na postavení AV ČR ve společnosti a její roli při kultivování veřejného prostoru. Prof. Zažímalová za jeden ze svých hlavních úkolů ve funkci pokládá potřebu připomínat a objasňovat důležitou funkci AV ČR směrem k politické reprezentaci, s cílem zajistit kontinuální růst rozpočtové kapitoly AV ČR. Za základní argumenty považuje nutnost kompenzace výše vnitřního zadlužení pracovišť AV ČR, zvýšení efektivity výzkumné činnosti a stabilitu výzkumných institucí, dále špičkovou kvalitu vědeckých výsledků dosahovaných v AV ČR. Podle prof. Zažímalové lze při vhodné struktuře financování potenciál řady týmů a pracovišť využít lépe. Je třeba zajistit produkci vědeckých výsledků a udržitelný provoz nových center, vybudovaných s podporou prostředků strukturálních fondů Evropské unie a financování velkých výzkumných infrastruktur.

Ministerstvo životního prostředí schválilo dotace dalším projektům zaměřeným na zlepšení kvality ovzduší. Jedná se o úspěšné projekty přijaté ve výzvě v rámci Operačního programu Životní prostředí v roce 2015. Kvůli nedostatku financí ale skončily v zásobníku projektů.

Dodatečně schválená podpora dalším desítkám projektů tak konkrétně poputuje na náhradu či rekonstrukci spalovacích a ostatních stacionárních zdrojů znečišťování a také na pořízení dodatečných technologií s cílem snížit emise tuhých látek, oxidů síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických látek.

Dotací bude podpořen například projekt Třineckých železáren v Moravskoslezském kraji, díky kterému dojde ke snížení úletů emisí do ovzduší z provozu vysokých pecí a snížení prašnosti. Částka ve výši 46 milionů korun půjde na snížení produkce emisí kamenolomu BRANT u Rakovníka. Finanční příspěvek získá i projekt zaměřený na modernizaci odprášení lomu Chvaletice v Pardubickém kraji.

Podpoření projektů umožnilo přesunutí finančních prostředků z Operačního programu Doprava do Operačního programu Životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Seznam schválených projektů

Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes předložilo vládě návrh zákona o hospodaření energií v souvislosti se zrušením Směrnice Evropského parlamentu o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných štítcích výrobků.

Novela zákona se dotýká zejména úpravy oblastí zpracování energetických auditů, oprávnění a povinností energetických specialistů a oblasti energetické náročnosti budov. Upravuje zvyšování energetické účinnosti v České republice, podporu energetických úspor a snižování energetické náročnosti budov tak, aby bylo dosaženo naplnění národního příspěvku k cíli energetické účinnosti EU do roku 2020, tzn. zvýšit energetickou účinnost o 20 %.

Návrh upřesňuje povinnosti zpracovávat energetický audit a udělovat oprávnění energetickým specialistům pro efektivnější aplikační praxi. Certifikáty energetické náročnosti u budov s celkovou užitnou plochou větší než 500 m2 musí být umístěny na dobře viditelném místě u budovy, dříve to platilo jen pro budovy užívané orgánem veřejné moci, které jsou často navštěvovány veřejností. Zároveň vstoupí v platnost povinnost pro podnikatele, kteří nejsou malými nebo středními podnikateli, zpracovávat každé čtyři roky energetický audit. V případě, že tito podnikatelé nechtějí absolvovat každé čtyři roky zpracování energetického auditu, mají možnost tuto povinnost nahradit zavedením a certifikací systému hospodaření s energií.

Činnost energetického specialisty není vázanou živností a z tohoto důvodu existují v praxi případy, kdy je velmi problematické pouze na základě zákona sankcionovat energetického specialistu za zpracování dokumentů v rozporu se zákonem. Tato situace bude vyřešena zavedením oprávnění energetického specialisty pro právnické osoby. Dále dochází ke změně způsobu absolvování průběžného aktualizačního vzdělávání, které vyžadovalo složení zkoušky. Průběžné aktualizační vzdělávání je v návrhu nastaveno obdobně jako u příbuzných profesí, které spadají pod Českou komoru autorizovaných inženýrů.

Další informace a dokumenty ke stažení - ZDE