Novela vodního zákona, kterou Sněmovna v úterý podpořila v prvním kole projednávání, nezavede povinnost čistit dešťovou vodu před jejím vypouštěním. Uvedl to při poslaneckých interpelacích (6.4.2017) ve Sněmovně ministr životního prostředí Richard Brabec. Reagoval tak na vyjádření někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla, podle něhož by takové nařízení neúměrně zatížilo obce i jejich obyvatele. Níže uvádíme celý text otázky a odpovědi ministra životního prostředí Richarda Brabce.

Poslanec Petr Bendl:

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, nedostalo se mi odpovědi při projednávání zákona o vodách tady, tak zkusím využít prostoru v interpelaci.

V zákoně o vodách se snažíte odstranit výjimku z povinnosti čistit tzv. dešťovou vodu a musím připomenout, že Česká republika má počet obyvatel, řeknu to přesně, nebo podíl obyvatel bydlících v domech napojených na klasickou kanalizaci jenom 82,8 %. A jsou dva kraje, které jsou na tom hůř, nebo méně než 70 % obyvatel bydlících v těch krajích je napojeno na klasickou kanalizaci. V okamžiku, kdy jedním brnknutím, jednou změnou věty odstraníte tuto výjimku, dopadne toto rozhodnutí v podstatě na většinu obyvatel žijících v České republice. Ta povinnost se promítne pravděpodobně do nutnosti obcí začít investovat do nových čistíren, zvyšování kapacit případně budování nových čistíren odpadních vod, které doposud nejsou na to množství vody dimenzovány. Bude to znamenat obrovské investice. A ta změna je opravdu velká. Já chci vědět, zda existuje nějaká ekonomická analýza dopadů, jak se to projeví v povinnosti investovat. A protože logicky v okamžiku, kdy to bude povinností obce případně kraje, aby takovou investici udělal, tak to promítne do ceny vodného, stočného nebo do ceny vody obecně a zaplatí to všechno lidé.

Tak chci vědět, zdali jste si toho vědomi, kolik to bude znamenat a zdali máte takovou analýzu udělánu, protože to je opravdu téměř na velmi významnou debatu o tom, co to vlastně bude v rozpočtech jednotlivých rodin a firem dělat za brykule. Děkuji.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

Děkuji za ten dotaz. To jsem zapomněl poděkovat i předchozím kolegům za ty dotazy, takže ještě zpětně jim děkuji za jejich dotazy.

My jsme si včera nerozuměli, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, a omlouvám se na to. Já jsem reagoval na jinou záležitost. Ale myslím, že vás můžu uklidnit a určitě ta debata bude rozhodně pokračovat. Konec konců nedošlo ke zkrácení termínu na projednání ve výborech, takže na to budou dva měsíce času a tam se k tomu ještě určitě vrátíme.

Chtěl bych zdůraznit, ještě jsem si to nechal zpracovat od kolegů, že současný vodní zákon ani jeho novela se čištěním srážkových vod vůbec nezabývá. Zrušení části § 38 odst. 2, tedy za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, souvisí s nadbytečností tohoto ustanovení, neboť srážkové vody mohou být vypouštěny pouze z oddílné srážkové kanalizace, v níž ale žádné odpadní vody netečou. Proto není třeba tento fakt dále zdůrazňovat. Srážkové vody jsou dle vodního zákona považovány za vody povrchové, proto se na jejich vypouštění nevztahuje povinnost povolení ani stanovení limitů, neexistují tedy ani sankce za nedodržení těchto limitů. Možnosti likvidace srážkových vod jsou nadále jak podle stavebního, tak vodního zákona jejich zasakování, tedy případně akumulace v místě vzniku, jednoznačně preferovaná metoda i z hlediska sucha. Dále odvádění oddílnou srážkovou kanalizací do toku bez jakýchkoli omezení a nutnosti povolení pro jejich vypouštění. Způsob je plně vyhovující pro kvalitu vody v toku a když to nejde jinak, vypouštění do jednotné kanalizace, tím se ovšem z nezávadné vody stane voda odpadní, kterou je pak potřeba čistit.

Naopak v jednotné kanalizaci jsou pouze odpadní vody, to je směsi splašků a srážkových vod a tyto vody by v souladu se směrnicí 91/271 EHS měly být kompletně čištěny na čistírně odpadních vod. Výjimku lze připustit při silných srážkách, kdy je odpadní voda v jednotné kanalizaci silně ředěna srážkovými vodami a může být za definovaných podmínek např. poměr ředení, vypuštěna dešťovým odlehčovačem bez čištění přímo do toku.

Tyto podmínky by měly být nastaveny a zatím nejsou v rámci novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, který je v kompetenci Ministerstva zemědělství.

Protože odlehčované, tj. nečištěné odpadní vody mají silně negativní vliv na tok, je třeba vypouštění těchto vod minimalizovat, a to omezením vniku srážkových vod do kanalizace, což právě je zajištěno třeba oddílnými splaškovými kanalizacemi, odpojováním srážkových vod a jejich likvidace zasakováním, akumulací atd. nebo akumulací odpadních vod ve zdržích, odkud jsou v bezdeštném období zachycené odpadní vody čerpány na čistírnu odpadních vod a čištěny.

Chtěl bych závěrem zdůraznit, že za vypouštění srážkových vod do toku žádné sankce nehrozily, nehrozí, ani v souvislosti s novelou vodního zákona hrozit nebudou. Za vypouštění odpadních vod hrozí a budou i nadále hrozit sankce, pokud budou odpadní vody do toku vypouštěny bez povolení k vypouštění nebo v rozporu s ním, např. neplnění limitů, ale to už je dnes stávající stav. Takže vás chci opravdu ujistit, že vlastně tou novelou nedochází k zásadním změnám.

A to, v čem jsme si včera vlastně nerozuměli, za což se omlouvám. Já jsem to opravdu bral spíš jako záležitost, která se týká likvidací odpadních vod z jímek na vyvážení. A tam opravdu navrhované změny upřesňují stávající stav, kdy i dnes je požadována z pohledu vodního zákona nezávadná likvidace obsahu jímek, ale ta novela už upřesňuje, že likvidace musí probíhat vyvážením na čistírnu odpadních vod. Děkuji.

V rámci poslaneckých interpelacích (dne 6.4.2017) ministr životního prostředí odpovídal na otázku poslance Michala Kučery o podezření na zneužívání monopolního postavení společnosti EKO-KOM a co vaše ministerstvo činí proto, aby nedošlo ke stejnému scénáři jako v Rakousku. Dále poslanec Kučera se dotazoval, jaký je názor ministra na aktuální uspořádání oblasti zajištění zpětného odběru obalů v České republice a zda chce i nadále podporovat a udržovat monopolní uspořádání? Níže uvádíme celý text otázky a odpovědi ministra životního prostředí Richarda Brabce.

Poslanec Michal Kučera:

Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jistě je vám známo rozhodnutí Evropské komise v případu zneužití dominantního postavení rakouské autorizované obalové společnosti, kdy Evropská komise přiznala konkurenční společnosti náhradu ve výši 6 milionů EUR. Shodou okolností stejná společnost v České republice v rámci autorizačního správního řízení neuspěla a dá se tedy předpokládat podání obdobné stížnosti k Evropské komisi, případně žaloby k soudu v České republice.

Vážený pane ministře, co si myslíte o podezření na zneužívání monopolního postavení společnosti EKO-KOM a co vaše ministerstvo činí proto, aby nedošlo ke stejnému scénáři jako v Rakousku? A chtěl bych se také zeptat, jaký máte názor na aktuální uspořádání oblasti zajištění zpětného odběru obalů v České republice a chcete i nadále podporovat a udržovat monopolní uspořádání?

Také bych chtěl připomenout, že v roce 2013 vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko k fungování kolektivních systémů z pohledu hospodářské soutěže, ve kterém konstatoval vážné znepokojení nad stavem soutěžního prostředí v oblasti poskytování služeb kolektivního sběru. Ve stanovisku byly zároveň identifikovány tři konkrétní nedostatky, které Ministerstvo životního prostředí mělo odstranit.

1. Jedná se o nadbytečnou regulaci tam, kde již není nutná a potřeby společnosti může zcela uspokojit funkční hospodářská soutěž.

2. Je to závadná regulace tam, kde sice není možno ponechat uspokojení celospolečenského zájmu výhradně na volné soutěži, avšak neexistuje žádný objektivní důvod pro zamezení plurality a vzájemné hospodářské soutěže poskytovatelů a služeb.

Za třetí absence efektivních dozorů orgánů veřejné moci tam, kde dochází k cenotvorbě. Chtěl bych se zeptat. Jaká opatření a nápravné kroky Ministerstvo životního prostředí v průběhu tří a půl let od vydání stanoviska ÚHOS přijalo a jakým způsobem byly zmiňované nedostatky odstraněny? Děkuji za odpověď.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Jsem rád, že mě kolegyně a kolegové v tom nenechali samotného. Tak to asi půjde rychleji. Já asi na všechny otázky pana kolegy Kučery úplně neodpovím. My jsme se tady domluvili - vzhledem k tomu, že jsem neměl úplně k dispozici detail otázek - že to doplním písemně. Jenom bych možná pro zajímavost řekl pár informací ke kolektivním systémům v České republice.

Momentálně v České republice fungují kolektivní systémy v oblasti elektrospotřebičů včetně osvětlení. Tam je jich dokonce šestnáct, z nichž devět se zabývá pouze solárními panely. Ale jsou tam i další, které se zabývají daleko širším okruhem zpětného odběru elektrospotřebičů obecně. Což asi víte, kolektivní systém je systém založený výrobci, který namísto výrobců plní povinnosti vyplývající z evropských směrnic, kdy výrobci jsou podle příslušných směrnic odpovědní za výrobky uvedené na trh a to i po skončení jejich životnosti. Kolektivní systémy, které slouží jako nástroj pro plnění takzvané rozšířené odpovědnosti výrobců.

Kromě těchto elektrospotřebičů jsou tady dva kolektivní systémy v oblasti baterií a akumulátorů. Jeden kolektivní systém na pneumatiky a jeden kolektivní systém, na který se především pan kolega Kučera ptá, a to jsou obaly. Je tady tedy jeden kolektivní systém EKO-KOM.

Chci zdůraznit, že konkurence je už podle stávající legislativy možná. Umožňuje tedy vznik více kolektivních systémů v každé oblasti, kde je kolektivní plnění nastaveno a také je vidět, že v některých oblastech se to daří. A vždycky samozřejmě záleží na tom prostoru, který je na trhu vytvořen.

Chci zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí v žádném případě nemá zájem a ani nebrání vzniku nových kolektivních systémů. Všechny systémy ovšem musí splňovat podmínky dané legislativou. Ty podmínky nebyly jednoduché a právě proto jsme připravili novelu zákona a výrobcích s ukončenou životností. Oblast zákona o odpadech tedy dříve upravovala problematiku elektrospotřebičů včetně osvětlení, baterií a akumulátorů. Není jednotná a je třeba ji sjednotit a nastavit pro všechny kolektivní systémy stejná pravidla.

Toto bylo také jedním z hlavních cílů připravovaného nového zákona. My jsme ten zákon projednávali v rámci meziresortního připomínkového řízení a ještě dlouho před ním celý rok 2016. V současné době je připraven, ale tak, jak už jsem tady odpovídal na jinou interpelaci, rozhodli jsme se vzhledem ke krátké době, která zbývá do konce volebního období, že v této chvíli není šance, aby vláda a především Sněmovna, následně tedy Senát, tento zákon schválili a byl dokončen legislativní proces, protože je to velmi složitý zákon. Respektive jsou to dva zákony. Je to zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Na druhou stranu je ale třeba říci, a já to hned dokážu konkrétním tvrzením, že v oblasti obalových odpadů ten systém dosahuje poměrně vysoké míry recyklace. V roce 2015 bylo zrecyklováno 74 % obalů uvedených na trh. Dokonce v té úplně poslední zprávě, kdy dobré nastavení systému zpětného odběru a využití obalových odpadů dokazuje také jeho pozitivní hodnocení ze strany Evropské komise, která ve zprávě k přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí publikované v roce 2017 přímo uvádí: "Česká republika má dobře fungující program rozšířené odpovědnosti výrobců v oblasti obalů a příslušné cíle v tomto odvětví dokonce překračuje."

To znamená, že to není tak, že bychom měli ten systém nefungující a mimo jiné jenom pro informaci, občané mají dnes k dispozici více, než 270 tis. kontejnerů na tříděný odpad v 99 % obcí České republiky. Ale vůbec to neznamená, že bychom nepodporovali konkurenci a tedy další systém v oblasti, nebo nějakou další novou autorizovanou obalovou společnost. Už podle stávající legislativy, ale snazší to bude podle nové legislativy. Pokud to takhle stačí. Děkuji.

Počet sběrných míst, kde můžeme v Česku odevzdat baterie k recyklaci, už narostl na 20 546. Podle průzkumu společnosti Ecobat, nejdostupnější jsou pro většinu Čechů červené venkovní kontejnery na malé elektrospotřebiče a baterie. Na oblibě získávají sběrná místa v supermarketech, hobbymarketech a obchodech elektro.

Mnohá města a obce podporují recyklaci baterií umísťováním sběrných boxů přímo na úřadech, stejně tak jako některé firmy, které je pro své zaměstnance zřizují na pracovištích. Sběrné nádoby najdete i ve školách. Tradičně mohou lidé odevzdávat baterie ve sběrných dvorech. Zvyšující se dostupnost sběrných míst se pozitivně odráží v množství odevzdaných baterií.

„Pro většinu lidí je dnes velmi snadné odevzdat baterie na místech k tomu určených, což se pozitivně projevuje na sběrových statistikách. V roce 2016 se ve srovnání s rokem předchozím zvýšilo množství odevzdaných baterií o 32 procent,“ uvedl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT.

V loňském roce jich bylo vytříděno 1 638 tun, což představuje 45 procent baterií dodaných na trh. Do červených venkovních kontejnerů bylo v roce 2016 odevzdáno 164,2 tuny baterií, což je o 81 procent více než v roce 2015. Vedle toho o 69 procent narost sběr baterií v obchodní síti.

Pokud by někdo přeci jen váhal, kde lze použité baterie odevzdat, pak pro nalezení nejbližšího sběrného místa může využít interaktivní vyhledavač na internetové adrese mapa.ecobat.cz.

Zdroj: Ecobat.cz

Firmy by se měly snažit být "zelené" v té oblasti, ve které hlavně působí. Používat recyklovaný papír v kanceláři je sice dobré, ale je to málo. O tom, jak mohou firmy pracovat se svými dopady na životní prostředí, Ekolist.cz hovořil s docentem oboru Chemie a technologie ochrany životního prostředí Vladimírem Kočím. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: Ekolist.cz / Foto: VŠCHT

Hospodářská komora ČR či oborové svazy uvítaly schválení novely stavebního zákona Poslaneckou sněmovnou. Za zásadní nedostatek však komora považuje to, že do jednotného řízení, které má zrychlit povolování staveb, nejsou zahrnuta vodní díla. Značné výhrady má k novele naopak stavební firma Metrostav.

Novela umožní mimo jiné sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), což má povolování staveb zjednodušit a zrychlit. "Jsme rádi, že se to schválilo tak rychle. I když nás mrzí, že neprošlo společné koordinované řízení s vodoprávním řízením. Myslíme si, že to je k neprospěchu věci. Ale naše pozměňovací návrhy byly přijaty, takže jsme s výsledkem docela spokojeni," uvedla viceprezidentka HK Irena Bartoňová Pálková. Schválení vodních děl, tedy i vodovodního řadu, zůstává v kompetenci ministerstva zemědělství.

Podle Bartoňové Pálkové bude třeba co nejrychleji začít pracovat na novém stavebním zákoně. "Až vstoupí novela v platnost, bude situace určitě lepší, než je teď. Ale pořád je to z nouze ctnost. Tohle není moderní stavební právo, kdy máte jistotu v termínech a jasné a jednoduché řízení. Předpokládám, že to bude trvat minimálně pět až sedm let," dodala.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák schválení novely považuje za nezbytné minimum pro zrychlení další výstavby. "Jsme rádi, že se alespoň malý krok udělal. Náš zásadní požadavek na jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí pro všechny povolovací procesy však stále trvá a nebyl naplněn. Bude to vyžadovat nové zákony," sdělil.

Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR znamená novela první krok na cestě ke zlepšení stavebního řízení. Prezident svazu Václav Matyáš uvedl, že je spokojen. Také podle něj je ovšem nutná celková změna stavební legislativy doprovázená změnou kompetenčního zákona, který rozděluje pravomoci mezi resorty.

Za krok správným směrem považuje schválení novely analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Zákonodárci však podle něj měli být důslednější a nezastavit se v polovině, nebo dokonce ve čtvrtině cesty. "Bude třeba dalších zjednodušujících novel, jelikož nesmyslná legislativa stále výrazně zpomaluje, znepružňuje, komplikuje, a tedy i prodražuje výstavbu. To se projevuje třeba enormním růstem cen rezidenčních nemovitostí, který například v Praze začíná připomínat bublinu," uvedl Kovanda.

Podle mluvčího stavební firmy Metrostav Vojtěcha Kostihy schválená podoba novely neřeší žádné z podstatných problémů českého stavebnictví. "Jsme zklamáni. Nepodařilo se prosadit pozměňovací návrhy, které mohly situaci ve stavebnictví podstatně zlepšit a významně přispět například k výstavbě dopravní infrastruktury. Nepříjemnou situaci tedy už může změnit jen Senát nebo prezident," dodal. Skupina Metrostav se podílí na řadě rozsáhlých staveb v Česku i zahraničí, například stavbách dálnic, tunelů či metra. V roce 2015 její tržby činily 31,63 miliardy korun.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která novelu předkládala, míní, že doba pro získání stavebního povolení by se mohla zkrátit zhruba na polovinu. Novela by podle ní také měla snížit byrokracii při získávání všech povolení, ať už u bytových domů nebo třeba dálnic.

Zelení chtějí v Senátu změnit stavební zákon

Strana zelených chce v Senátu zabránit přijetí stavebního zákona, který ve středu přijala Sněmovna. Zeleným vadí především pozměňovací návrh poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD), který omezil účast veřejnosti na povolovacím řízení. Pokud by se to nepodařilo, strana by zvážila i přípravu podání k Ústavnímu soudu.



Zdroj: ČTK

Jeho popularita roste také v České republice. Přibývá zero waste blogů, síť bezobalových obchodů se rozšiřuje. Stane se zero waste celospolečenským trendem, nebo se bude nadále týkat jen úzké skupiny obyvatel? V čem konkrétně je produkce odpadu problematická? A je život bez odpadků skutečně jedinou možností, jak na tuto krizi reagovat? Více ZDE

Zdroj: E15

Poslanci v úterý přehlasovali prezidentské veto novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Která verze zákona: senátní, nebo sněmovní, dává větší smysl? O úskalích medializace diskuze jsme si povídali se senátorem a místostarostou obce sousedící s Národním parkem České Švýcarko Zbyňkem Linhartem. Národní parky budou podle něj fungovat stejně tak, jak by fungovaly bez této novely, debata ale v panu senátorovi zanechala „trpkou pachuť“ z toho, že v České republice „formalismus vítězí nad rozumným přístupem“. O tom, proč ochrana přírody v naší republice nefunguje, se dočtete v dubnovém rozhovoru.

Plast, nebo papír? To je to, oč tu běží! Dubnová polemika se zabývá otázkou novely zákona zpoplatňující plastové tašky a v duchu se ptá: Pokud plast zpoplatníme, proč nezpoplatníme i papír? LCA studie totiž ukazují, že papírové tašky mají dokonce větší environmentální dopad, než jejich plastové kolegyně. Zároveň si nemůžeme nevšimnout, v koliká obchodech se hraje na „ekologii“ a papírové tašky se rozdávají bez váhání. Zeptali jsme se odborníků, zda v tom spatřují nerovnováhu a pokud ano, v čem vidí zdroj tohoto asymetrického přístupu. Zatímco předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček poukazuje na přebytek sankcí a současný nedostatek motivace, Milan Havel ze sdružení Arnika nás upozorňuje na všude se povalující igelitové tašky. Svou pravdu v tomto případě má každý.

Izrael je z našeho pohledu zázračnou krajinou. Vodu nejen šetří a vzorně recykluje, přizpůsobuje svému vodnímu hospodářství všechno: domácnosti, rostliny i politiky. O tom, jak dlouhá a trnitá cesta vedla Izrael k vodní soběstačnosti, pojednává kniha Setha S. Siegela „Budiž voda“. Stav, kterého v Izraeli dosáhli v oblasti nakládání s vodou, můžeme ovšem výstižné popsat pomocí jednoho příkladu: „Pokud si postavíte na střechu kbelík a necháte do něj napršet vodu, každá kapka bude patřit státu, nikoliv vám“. Máme vůbec co závidět? Odpověď je v dubnovém čísle.

Koncem března se uzavřelo další, dvaadvacáté kolo soutěže Mladý obal. Do soutěže se přihlásilo 742 obalů od designérů z celého světa. A zatímco vy netrpělivě čekáte na výsledky, povídali jsme si s manažerkou soutěže Radkou Machalickou o významu obalů v dnešním světě, jejich minulosti a perspektivách vývoje. Budoucnost obalů vidí manažerka soutěže paradoxně v „bezobalovosti“ a o to víc jsme zvědaví na další ročníky Young package.

Tráví vaše auto celý den v garáží? Nejste v tom sami, podle studií naše auta tráví 95 procent času zaparkovaná a tedy nevyužitá. Pokud to chcete napravit, carsharing je ta správná cesta, radí Jana Žůrková, a u toho dodává, že každé sdílené auto nahradí 4 až 8 aut na silnicích.

Přeje příjemné čtení dubnového čísla Redakce OF.

www.ODPADOVEFORUM.cz

ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi uvedla do plného provozu vysoce moderní servo-lisovací linku PXL II. Lisovací linka poprvé umožní i lisování velkých hliníkových dílů. Denně tady vznikne až 23 000 výlisků pro různé modely. PXL II umožní výrazně pružnější výrobní proces a oproti běžným systémům sníží spotřebu energie o 15 procent. Představuje tak důležitou součást ekologické strategie ,GreenFuture‘. V souvislosti s novou lisovací linkou vytvořila automobilka v Mladé Boleslavi také 140 nových pracovních míst.

„Nová lisovací linka je důležitou součástí naší ekologické strategie ,GreenFuture', která se soustřeďuje na mimořádně ekologickou výrobu, šetrnou k přírodním zdrojům a úsporné vozy,“ uvedl Michael Oeljeklaus, člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO zodpovědný za oblast výroby a logistiky. „V trvalém provozu se v porovnání s běžnými lisovacími linkami ušetří až 15 procent energie. Zařízení patří mezi nejmodernější svého druhu v Evropě,“ dodal Oeljeklaus.

Nová linka PXL II je vedle servo-mechanické lisovací linky PXL I, uvedené do provozu v roce 2013, už druhou lisovací linkou v hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavi. Obě patří mezi nejmodernější linky svého druhu v Evropě. V celém koncernu Volkswagen existuje pouze 20 lisovacích linek tohoto typu. Energie, uvolněná během lisování v lince PXL II, se rekuperuje a znovu použije v dalším výrobním procesu.

Ke stažení:

Prezentace přednášky Předcházení vzniku odpadů ve Škoda Auto, a.s. (Jana Turková, Škoda Auto, a.s.) z konference Předcházení vzniku odpadů konané ve dnech 24. - 25. října 2016 v Praze. Prezentace ke stažení ZDE.

Nová lisovací linka umožňuje také mimořádně pružnou výrobu: na více než 14 decentrálně pracujících servomotorech je možno tvarovací energii dle potřeby nastavovat a regulovat. Dalšími přednostmi je snadná obsluha a výrazně kratší přeseřizovací časy – výměna sady lisovacího nářadí se vyžádá necelé dvě minuty. Každý z až 23 000 výlisků, které se denně vyrobí v nové lisovací lince, poté prochází kontrolou kvality.

ŠKODA sází na ekologickou výrobu a vozy s nízkou spotřebou

Své ekologické aktivity sloučila ŠKODA do své strategie ,GreenFuture‘. Investice, jako je nová a k přírodním zdrojům šetrná lisovací linka, patří do oblasti ,GreenFactory‘. Při výrobě vozů se přesně měří a optimalizují ukazatele, jako je spotřeba vody a energie nebo množství odpadu, vznikající na jeden vyrobený vůz. Totéž platí i pro emise CO2 a takzvaných těkavých organických sloučenin (VOC), které vznikají například při lakování karoserií. U těchto faktorů dosáhla ŠKODA jen v minulých šesti letech snížení vlivu na životní prostředí o 45,8 procenta, přičemž redukce vlivu na životní prostředí je v posledních letech čím dál intenzivnější. Druhý pilíř ,Green Product‘ staví do popředí nové vozy značky ŠKODA. Ty se už dnes například vyznačují mírou recyklovatelnosti ve výši 85 procent hmotnosti vozu.

Aby automobilka tento pozitivní trend dále urychlila, stanovila si ambiciózní ekologické cíle. Podle nich sníží ŠKODA do roku 2018 vliv své výroby na životní prostředí na polovinu hodnoty z roku 2010. Příslušný balík opatření se vztahuje na všechny oblasti podniku. Automobilka tak například snížila spotřebu proudu pomocí pohybových čidel, řídicích systémů osvětlení ve skladech, i novou koncepcí osvětlení na místech nakládky. Lze zmínit i speciální olejové filtry, s jejichž pomocí lze potřebná maziva používat po delší dobu.

Vládní příjmy v Evropské unii z ekologických daní dosáhly v roce 2015 výše 359,3 miliard €, v roce 2005 tyto příjmy dosáhly hodnoty 288,4 miliard €. Za stejné období se podíl ekologických daní na celkových vládních příjmech z daní a sociálních příspěvků snížil z 6,6 % v roce 2005 na 6,3 % v roce 2015. Největší podíl, více než tři čtvrtiny celkových příjmů z ekologických daní, tvoří daně z energie. Daň ze znečištění a zdrojů tvoří 3,5 %. Největší podíl ekologických daní mají v Chorvatsku (10,9 %), nejnižší zas v Belgii (4,7 %). Podíl ekologických daní v Česku je 6,1 %.

Zdroj: Eurostat

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uveřejnilo aktualizovanou verzi Metodického pokynu k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Změny se týkají zejména upřesnění postupu při uveřejňování formuláře F20, který je využíván pro oznamování změny smlouvy dle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ, a to u VZ starších 5-ti let.

MMR dále přeložilo do anglického jazyka níže uvedené vyhlášeky k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Uveřejněný překlad slouží pouze pro informativní účely, právně závazná je pouze česká verze těchto právních předpisů v platném znění.

Dokument ke stažení:

• Metodický pokyn k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele

• REGULATION No. 168/2016 Coll. on publication of forms for the purposes of the Act on Public Procurement and elements of the contracting authority profile

• REGULATION No. 260/2016 Coll. on determining detailed conditions relating to electronic tools, electronic actions in public procurement and the certificate of conformity

Výstavba nové spalovny komunálního odpadu společnosti United Energy u Komořan na Mostecku začala nabývat konkrétní podoby. A to i přes protesty ekologů i místních lidí, kteří se obávají dalšího zhoršení životního prostředí. Spalovna má přijít na 3 miliardy korun a ročně zlikvidovat 150 tisíc tun odpadů. „Stavba už začala, je ve fázi budování přípojek, komunikací... V současné době hledáme možnosti financování a zajištění odpadu v rámci kraje,“ uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Sněmovna včera v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o vodách, která přináší změny například v kontrolách vypouštění odpadních vod do kanalizací. Nově by je neměla kontrolovat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), ale vodoprávní úřady. Zpřesňuje také povinnosti při likvidaci odpadních vod, například při vyvážení odpadních jímek. Neobsahuje zvýšení poplatků za odběr podzemních vod, které v ní původně být mělo. Ministr Richard Brabec (ANO) ale už loni řekl, že zvyšování poplatků do konce mandátu současné vlády nepředloží.

Ministerstvo chtělo zvýšit poplatky za odběr podzemní vody do roku 2022 na trojnásobek. To by podle kritiků zvedlo poplatky za vodu až o 17 procent, ministerstvo tento výpočet ale opakovaně zpochybnilo. Z novely se postupně stalo předvolební politické téma, zvyšování poplatků odmítli sociální demokraté. Kvůli sporům o poplatky loni ministr Brabec novelu z projednávání ve vládě stáhl a předložil ji znova, ale už bez těchto změn.

Poplatky za odebrané podzemní vody rozdělují ve stejném poměru mezi příslušný kraj a ČIŽP. Kraj je smí použít tyto peníze pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury. Fond životního prostředí je bude smět použít na zlepšování ochrany kvality vod a sledování množství a kvality vod.

Novela přináší změny například v odebrání některých kompetencí ČIŽP při kontrole fyzických osob. Podle ministerské důvodové zprávy je inspekce řešením těchto problémů přetížena. Jde o kontroly, které se konají téměř výhradně na základě ohlášení, například při vyvážení žump, vypouštění odpadních vod z rodinných domů do dešťových kanalizací a podobně.

Nejzásadnější body a cíle novely:

• Převod poplatkové agendy ve vodním zákoně a úprava povinností zpoplatněných subjektů
• Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se:
  • geologických prací spojených se zásahem do pozemku;
  • zavedení možnosti posouzení možnosti zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů;
  • odpadních vod a závadných a nebezpečných látek;
  • speciálních servisních zařízení jako součásti vodní cesty;
  • ochrany před povodněmi a záplavových území;
• Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.

Novela také přenáší poplatkovou agendu spojenou s poplatky za vypouštění odpadních vod z inspekce na Státní fond životního prostředí, který bude při jejich předpisu a kontrole postupovat podle daňového řádu. Zpřesňuje definice odpadních vod a vyjasňuje způsob jejich likvidace.

V některých případech, například u částí obcí, umožní vypouštět odpadní vody do podzemních vod místo do povrchových, a to tam, kde to bude z hlediska ochrany vod vhodnější. Vlastníci bezodtokových jímek budou muset stejně jako nyní prokazovat úřadům, jak zajistili zneškodnění odpadních vod. Nově má platit, že provozovatelé fekálních vozů jim o tom budou muset vydávat potvrzení v němž bude mimo jiné uvedeno, do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

V rámci prvního čtení byl jako garančním výborem zvolen Výbor pro životní prostředí. Novelu také projedná Zemědělský výbor. Lhůta pro projednání ve výborech nebyla zkrácena. Zákon by měl být platný od 1. ledna 2018.

Dokumenty ke stažení:

Návrh zákona včetně důvodové zprávy

Platné znění s vyznačením změn - zákon

Platné znění s vyznačením změn - SFŽP

Zdroj: ČTK, PSP ČR

Odpadní vody již nesmíme považovat za odpad, ale musíme k nim přistupovat jako ke zdroji. Dnes jsou opětovně využívána pouze 2 % odpadních vod. Možnosti dosažení pokroku jsou obrovské, ale je to skutečně politická záležitost, říká v rozhovoru Antoin Frérot, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Veolia. Více ZDE

Zdroj: https://www.ovodarenstvi.cz

CENIA, česká informační agentura životního prostředí vypisuje výběrové řízení na dvě volná místa  v úseku informačních služeb. Jedná se o pozici „Specialista na hodnocení životního prostředí v oblasti přírody a krajiny“ a „Specialista dálkového průzkumu Země pro hodnocení životního prostředí“. Podrobné informace o nabídce i o kritériích získáte ZDE.

Zdroj: CENIA

Dnes byla zahájena 56. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanci mají na programu především třetí čtení novely stavebního zákona. Dále dle návrhu programu by se měli poslanci zaobírat ve druhém čtení novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, v prvním čtení novelou vodního zákona a zákona o ochraně ovzduší. Na programu je také znovu ratifikace Pařížské dohody a zpráva o životním prostředí České republiky 2015. Již první den by měli poslanci hlasovat o vetu prezidenta Zemana v souvislosti s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny (jednotná pravidla pro národní parky).

Aktuality:

6.4.:

• Interpelace: ve věci třídění odpadů - více ZD E

• Interpelace: ve věci zákona o vodách - více ZDE

5.4.:

• Ochrana vod: Novela zákona o vodách, která původně obsahovala také zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových postupuje do druhého čtení. V rámci prvního čtení byl jako garančním výborem zvolen Výbor pro životní prostředí. Novelu také projedná Zemědělský výbor. Lhůta pro projednání ve výborech nebyla zkrácena. Novela se týká například změnou správou poplatků, upřesněním definic, úpravě sankcí a povinnosti podávání poplatkových hlášení či ohlašování údajů do ISPOP, rušení záloh. Anotaci předpisu najdete níže.

• Ochrana ovzduší: Novela zákona o ochraně ovzduší transponující evropské směrnice z pohledu jakosti benzinu a motorové nafty postupuje do druhého čtení. Návrh dává například možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv zohlednit dvojnásobně množství biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva. Garančním výborem byl zvolen Výbor pro životní prostředí. Lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů. Anotaci předpisu najdete níže.

• Stavební zákon: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) prošel třetím čtením. Poslanci podpořili následující pozměňovací návrhy označené písmeny: S (posunutí platnosti starých územních plánů z 31.12.2020 až do roku 31.12.2022), H2+H5+H9 (definice účastníků řízení), H3+H6+H8+H10 (doručování písemností), H4+H7+H11+H12 (námitky účastníků řízení), M1, O1+O2 (elektronická verze ÚPD), P5 (působnost KÚ), P6 (ruší povinnost zřídit MMR organizační složku státu), P1 (působnost MPO - jaderná zařízení), P7 (upřesnění pořizování územně analytických podkladů), P2+P3 (soulad s atomovým zákonem), P4 (upravuje kompetence MPO), Q (upřesnění okruhu staveb pro kolaudaci), R1+R2+R3 (jednoznačné zveřejňování politiky územního rozvoje), R17 (pojem: plochy změn v krajině), R18 až R21 (přestupky fyz. a práv. osob), A1 až A18 (změny výboru pro správu a reg. rozvoj), A20 až A26 (změny výboru pro správu a reg. rozvoj), A29 až 34 (změny výboru pro správu a reg. rozvoj), A36+A37, A39 (změna lhůty pro oznámení záměru stav. úřadem), A40 až A46, A47 (ochrana přírody: výjimky pro kácení dřevin pro rozvody tep. energie), F3 (účast env. spolků v navazujících řízení), R5, R6 (ochrana přírody: upřesnění definice kompenzačního opaření), R7, A48 (ZPF: formulace odnětí ZPF), R8 (ZPF: vyvlastňování), C44 (Energet. zákon: vyvlastňování - liniové stavby), E1 až E7 (Energetic. zákon: vyvlastňování věcným břemenem), B (EIA: ruší zvýšení počtu osob, zůstává 200), J1 až J16 (změny EIA), A52 (soudní přezkum do 1 roku), A53+A54 (výše správních poplatků - vinný sklep), L2 (zák. o urychlení výstavby...:doplnění infrastruktury pro zvládání sucha), R11, N, A55 (soulad ÚPD se zásady územního rozvoje), R12, A57+A58, H1, K1 (vedení 400kV nad zemí v zastavěném území), M2+M3, A59 (zákon o ochraně ovzduší), A60, P8. Vodní zákon - pozměňovací návrhy (A49 až A51) zahrnující vodní díla do společného povolovacího procesu nebyly přijaty. Do novely také nebyl zhrnut institut předběžné držby. Texty pozměňovacích návrhů ke stažení - ZDE. Novelu dále posoudí Senát. ČT24 k tématu - ZDE.

4.4.:

• Ochrana přírody a krajiny: Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta Zemana. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny přinese národním parkům podle MŽP pro životní prostředí stabilitu díky tomu, že se stanovené zóny nebudou moci řadu let měnit, i otevírání národních parků, především Šumavy, šetrné turistice. Zákon počítá s rozdělením parků do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území parku. Vymezí se například taky cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice. Stát nebude moci v národních parcích prodávat žádné své pozemky, na ostatní má mít předkupní právo. Zákon má být účinný od začátku druhého kalendářního měsíce po vyhlášení s výjimkou některých pravidel pro České Švýcarsko. Ta začnou platit až od počátku příštího roku. „Dneškem však naše práce nekončí. Naopak vše pro správy národních parků teprve začíná. Ty nyní čeká návrh a následné projednávání nových dokumentů, které je potřeba s novelou zákona nově zpracovat a dohodnout. Jedná se o zásady péče (dříve plán péče), novou zonaci (nově budou stanovené 4 zóny namísto tří) a také bude nutné do dvou let od účinnosti zákona zahájit jednání o vymezení klidových území. Změny se budou týkat i návštěvních řádů, které nově nebudou plnit funkci regulační, ale pouze informativní. V každém případě, tím úplně prvním krokem, který nastane, bude svolání jednání rad ve všech národních parcích a v nich opětovné prodiskutování nového znění zákona se zástupci obcí a regionů i zájmových spolků s cílem dohodnout se na společném harmonogramu dalších kroků a stabilizovat tak všechny parky co nejdříve,“ uvedl po hlasování ministr životního prostředí Richard Brabec. Nová pravidla pro národní parky ale možná skončí u Ústavního soudu, protože si na ně chce prostřednictvím senátorů stěžovat Svaz obcí Národního parku Šumava.

Přehled programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený prezidentem republiky (Út 4. 4., 2. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - třetí čtení

Legislativní rada vlády (LRV) na svém zasedání ve čtvrtek 6. dubna od 9:30 hodin projedná také návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích. Vyhlášku předkládá Energetický regulační úřad.

Předkládaný návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, se vydává na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by vyhláška nebyla vydána a Energetický regulační úřad by neupravil prováděcím právním předpisem vymezený okruh vztahů v souladu se zákonným zmocněním, tato nečinnost by zřejmě mohla mít za následek omezení aplikovatelnosti energetického zákona a dalších souvisejících právních předpisů, např. zákona o podporovaných zdrojích energie, nebo dokonce jejich neaplikovatelnost. Současně by se v takovém případě jednalo o nesplnění zákonné povinnosti ze strany Energetického regulačního úřadu, a to i přes skutečnost, že právní řád s nesplněním takové povinnosti nespojuje žádnou právní sankci.

Na základě zkušeností s aplikací předchozí vyhlášky ve správních řízeních o udělení licence vyvstala potřeba změnit či zrušit některá ustanovení, respektive dokládání podmínek pro udělení licence, která se ukázala jako nadbytečná nebo neúčelná. Zjednodušení v oblasti dokládání finančních předpokladů spočívá v odstranění některých dokladů, které jsou dle stávajícího znění vyhlášky č. 8/2016 Sb. požadovány, jde o výpisy z bankovního účtu žadatele, vyjádření banky o schopnosti žadatele plnit své závazky a o pohybech na účtu za posledních 12 měsíců, smlouvy o úvěru a podnikatelský plán a finanční bilanci.

Navrhovanou vyhláškou dochází v návaznosti na změnu požadavků k prokázání finanční způsobilosti žadatelů o udělení licence k odstranění vzoru pro dokládání finanční bilance žadatele o licenci. Dále v oblasti technických předpokladů jde o doplnění alternativní možnost doložení technických předpokladů u takových energetických zařízení, kde je bezpečnost osvědčena v řízení před příslušným stavebním úřadem. U dotčených energetických zařízení bylo v licenčním řízení toto osvědčení dokládáno, ačkoliv požadavek pro doložení tohoto typu dokumentu byl již duplicitně požadován v jiném správním řízení (stavebním) a konkrétní požadavek na předložení zprávy o výchozí revizi energetického zařízení je nereálný požadavek, neboť v žádném technickém ani právním předpise není definována „zpráva o výchozí revizi energetického zařízení“. Na základě navrhované změny by tedy žadateli stačilo prokázat pouze oprávnění podle stavebního zákona za podmínky, že předpokladem pro udělení tohoto oprávnění je posouzení bezpečnosti dané stavby ze strany stavebního úřadu v rozsahu, který je z hlediska požadavků licenčního řízení podle energetického zákona dostačující.