Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti, která vyrábí litá automobilová kola. Z provozovny unikla začátkem srpna 2016 obráběcí emulze do blízkého potoka. Společnost se tak dopustila porušení zákona na ochranu vod.

K úniku závadných látek do dešťové kanalizace došlo z budovy, jejíž část funguje jako myčka vysokozdvižných vozíků na plynový pohon. Kromě mytí těchto vozíků, což je povoleno, tam však zaměstnanci oplachovali i jiná zařízení. Ta byla znečištěná obráběcí emulzí. „Šlo o zjevnou technologickou nekázeň pracovníků, kteří zde čistili různé věci zašpiněné touto emulzí. Dle provozního řádu to však v tomto mycím zařízení bylo zakázáno,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Úhyn ryb v důsledku znečištění Podolského potoka inspektoři naštěstí nezaznamenali. Firma se proti pokutě neodvolala a rozhodnutí tak nabylo právní moci.

Webináře jsou informační setkání pořádaná on-line v rámci kterých jsou prezentována videa a jiné interaktivní funkce, takové, jako jsou např. otázky a odpovědi, sdílení plochy a audiokonference. Najednou se může k webináři připojit až tisíc účastníků.

Těsně před každým plánovaným webinářem jsou dostupná registrační spojení. Přehled všech plánovaných webinářů, včetně jejich programu a registračních spojení oznamuje Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ve svých týdenních zprávách, tzv. e-News. Každý webinář se zaznamenává a je později publikován na webových stránkách ECHA.

Na programu webináře konaného ve dnech 15. – 19. května 2017 jsou následující témata:

• 15. 5. 2017:    den 1:  Poznej své portfolio a nalezni spolužadatele o registraci / Know your portfolio and find your co-registrant
• 16. 5. 2017:    den 2:  Navažte kontakt se spolužadateli o registraci a zhodnoťte nebezpečí a rizika / Get organised with co-registrants and assess hazards and risks
• 17. 5. 2017:    den 3:  Proveďte hodnocení chemické bezpečnosti / Getting your chemical safety assessment done
• 18. 5. 2017:    den 4:  Připravte váš soubor registrační dokumentace jako souboru IUCLID / Prepare your registration as a IUCLID dossier
• 19. 5. 2017:    den 5:  Zašlete svou registraci / Submit your registration

Během tohoto intenzivního týdne REACH 2018 bude ECHA na internetu postupně uvádět všechny webináře týkající se registrace chemických látek vyráběných nebo dovážených v množství 1 - 100 t/rok, s možností pokládat expertům ECHA otázky. On-line registrační formuláře jsou uvedeny u programu jednotlivých dnů webináře REACH 2018.

Další informace:

• REACH 2018

• 2017

• All Webinars

Zdroj: MPO

Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) schválila klíčový dokument pro rozvoj Česka na dalších třináct let. Dokument Strategický rámec Česká republika 2030 definuje nejdůležitější trendy, se kterými se bude Česká republika muset vyrovnat a také cíle, kterých chce v příští dekádě stát ve spolupráci s municipalitami, se soukromým i neziskovým sektorem dosáhnout.

„Dokument ČR 2030 vznikal dva roky v široké spolupráci se zástupci ministerstev, soukromé i nevládní sféry. Po schválení vládou by se měl stát základním kamenem pro všechny další plány rozvoje, jak na národní, tak krajské a místní úrovni,“ vysvětluje Bohuslav Sobotka, předseda Rady pro udržitelný rozvoj.

Dokument se v šesti kapitolách zaměřuje na oblast společnosti, hospodářský rozvoj, rozvoj obcí a regionů, zlepšení odolnosti ekosystémů (zejména schopnost krajiny zadržovat vodu a zvýšení úrodnosti půdy), dobré vládnutí a propojení Česka se světem. V každé oblasti definuje cíle, kterých by země měla v roce 2030 dosáhnout, a stanovuje pro ně indikátory.

Například v tématu rozvoje obcí a regionů jsou jedním z cílů dostupné veřejné služby pro obyvatele na celém území Česka. Tak se dá zabránit odchodu mladých lidí do velkých měst, zároveň by menší sídla i vesnice zůstala dostatečně přátelská ke starší generaci. Podle ČR 2030 se s veřejnou infrastrukturou a službami se musí počítat ve všech stupních příprav územních plánů a to nejen pro jednotlivé obce, ale na větším území. Jaké mají být minimální standardy veřejných služeb, by určoval stát, nicméně konkrétní místní řešení musí vzejít z dialogu mezi samosprávou a občany, firmami a dalšími aktéry v konkrétním území.

Nový přístup strategického rámce ČR 2030 je v tom, že důsledně propojuje dva významné koncepty: udržitelný rozvoj a kvalitu života. Kvalita života by se do budoucna měla stát klíčovým ukazatelem rozvoje, spíše než klasické makroekonomické ukazatele jako je HDP. To totiž o kvalitě života vypovídá pouze omezeně, HDP se zvyšuje i ve chvíli, kdy se spalují paliva v dopravní zácpě. V budoucnu si už nevystačíme s čistě ekonomickými ukazateli rozvoje, naopak musíme se zaměřit na další rozměry lidského života, jako je zdravotní stav, rovnováha mezi prací a soukromým životem, vzdělávání, kvalita životního prostředí, osobní bezpečí či subjektivně vnímané životní pohody. Vedle toho se ale musíme soustředit na udržitelnost hospodářství, zejména na snižování energetické náročnosti ekonomiky a také na efektivitu při využívání přírodních zdrojů.

Vedle části, která definuje budoucí cíle, obsahuje ČR 2030 detailní analýzu současného stavu a předpokládaný vývoj domácích i zahraničních trendů, které nás již ovlivňují a v blízké budoucnosti ovlivní ještě výrazněji. Například postupující digitalizace, změna klimatu, oslabování reprezentativní proměny nástrojů demokratického vládnutí demokracie nebo narůstající společenské nerovnosti. Dobře fungující státní veřejná správa musí být schopna tyto trendy analyzovat, připravovat se na jejich možné dopady a hledat cesty, jak se s nimi úspěšně vyrovnávat. Navíc musí být schopna tváří v tvář proměnám průběžně inovovat sebe samu.

Strategický rámec ČR 2030 vznikal téměř dva roky, připravovaly a komentovaly jej stovky expertek a expertů z akademické, firemní i neziskové oblasti. Dokument by na začátku dubna měla projednat a schválit vláda. Poté začne expertní tým Odboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády ČR připravovat plán implementace, který podrobně zhodnotí, zda existující opatření povedou ke splnění daných cílů a jaká další opatření či úpravy stávajících budou muset jednotlivá ministerstva přijmout, aby cíle byly do roku 2030 naplněny.

Svaz měst a obcí ČR zveřejnil informaci, že chystaný seminář zaměřený na problematiku zlepšení kvality ovzduší v obcích plánovaný na 28. března 2017 v  Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl ZRUŠEN!

Ministerstvo životního prostředí se v první polovině letošního roku zaměřuje na osvětu v oblasti snižování množství komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Chystá proto v průběhu letošního dubna a května tzv. PAYT TOUR 2017, která čítá 13 seminářů k chytrým systémům pro odpadové hospodářství v obcích, zavádění systémů PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplať, kolik vyhodíš“), „Door to door“ („Sběr ode dveří ke dveřím“) a financování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 Prioritní osy 3 „Odpady, materiálové toky, ekologické zátěže a rizika“.

Na seminářích zástupci obcí získají informace k financování projektů z odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v ČR ve vazbě na projednávané strategie EU (oběhové hospodářství) a praktické příklady zavádění chytrých řešení v odpadovém hospodářství se zaměřením na systémy „Door to door“ a „PAYT“, jejichž cílem je snížit množství komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Obce jsou v aktivitách chytrých řešení odpadového hospodářství společně se svými organizacemi hlavními potenciálními žadateli o podporu z OPŽP. Další informace ZDE

Vláda by se měla dnes vrátit k bodu Politika ochrany klimatu v České republice. V programovém období 2014 – 2020 budou hlavním zdrojem financování této politiky Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším zdrojem mají být příjmy z dražeb emisních povolenek.

Politika ochrany klimatu v České republice nahrazuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice z roku 2004. Definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol,  Pařížská dohod a a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie. Tato strategie v oblasti ochrany klimatu do roku 2030, s výhledem do roku 2050, by tak měla přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR.

Politika ochrany klimatu v ČR prošla procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a v lednu bylo vydáno kladné stanovisko SEA. Letos v lednu česká vláda schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z dílny MŽP, který představuje nástroj Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Akční plán obsahuje na 52 prioritních opatření rozpracovaných do konkrétních úkolů, které budou muset jednotlivé resorty realizovat do roku 2020.

Vzhledem k časovým nárokům na přípravu a realizaci jednotlivých opatření a nástrojů a na dobu odezvy je nutné pojímat Politiku a její nastavení v dlouhodobém časovém horizontu. V rámci Politiky je proto navržen pětiletý cyklus aktualizace Materiálu ve spolupráci se všemi zainteresovanými resorty.

V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Ratifikaci dohody schválila vláda už loni v září. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi.

Výsledek jednání vlády:

Dokument ke stažení:

• Návrh (PDF, 2 MB)

• Dokumentace SEA (PDF, 5 MB)

• Posouzení Natura (PDF, 652 kB)

• Stanovisko SEA (PDF, 217 kB)

• Zohlednění stanoviska SEA (PDF, 72 kB)

Zdroj: MŽP

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila dne 20. března 2017 první veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji program GAMA (podprogram 2).  Veřejná soutěž bude zaměřena pouze na podporu projektů uchazečů, kterými jsou malé a střední podniky se sídlem v ČR, kteří obdrželi Seal of Excellence EK v nástroji SME Instrument – fáze 1. Soutěžní lhůta začíná dnem 21. 3. 2017 a končí dnem 2. 5. 2017. Více ZDE

V připomínkovém řízení se právě nachází návrh zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Cílem návrhu je vytvořit ve společnosti podmínky pro zvýšení kvality a konkurenceschopnosti výzkumu a vývoje v ČR, k čemuž je potřeba prostřednictvím legislativního rámce zajistit udržitelný rozvoj systému VaVaI, zajistit efektivnost výdajů na VaVaI a potřeby ekonomiky a společnosti. Splnění tohoto cíle je podle názoru předkladatele (Úřad vlády České republiky) podmíněno zásadní změnou dosavadního systému podpory výzkumu, vývoje a inovací, kterou již nelze jak pro její kvalitativní, tak kvantitativní parametry zapracovat prostřednictvím novely do stávajícího platného zákona. Termín pro sdělení připomínek je stanoven na 18. dubna 2017.

Předmětem návrhu zákona jsou změny, které se týkají:

• zrevidování systému státní správy VaVaI, stanovení nové kapacity státní správy a administrativní podpory koordinace a řízení VaVaI, precizování vymezení pravomocí jednotlivých správních úřadů, vytvoření centrálního úřadu (ministerstvo) odpovědný za koordinaci VaVaI. Minimalizování odchylky od standardního vnitřního uspořádání některých organizačních složek státu a zjednodušení strukturu jejich orgánů (GA ČR a TA ČR),

• stanovení jednoznačné hierarchie strategických a koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI, včetně jejich provázanosti na přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI, a to s důrazem na jejich dlouhodobé „plánování“,

• úkolů orgánů veřejné správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a práva a povinnosti právnických a fyzických osob, podporovaných ve výzkumu, vývoji a inovacích z veřejných prostředků,

• předmětu, nástrojů a podmínek podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích,

• práv k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací,

• hodnocení výzkumných organizací, výzkumných infrastruktur a jejich výsledků, programů a projektů výzkumu, vývoje a inovací,

• poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

Návrh dále reaguje na podněty z aplikační praxe dosavadního zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Dalším jeho cílem je proto odstranění některých výkladových problémů a celkové zkvalitnění a zefektivnění právní úpravy podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Platné znění

Ve středu 22. 3. v 15.30 na ČT2 bude uveden film Cesta podzemí vody. V roli průvodkyně se představí hydrogeoložka Eva Kryštofová. Dokument vznikl v rámci projektu Rebilance zásob podzemních vod, který realizovala Česká geologická služba v letech 2010–2016. Repríza pořadu bude v pátek 24. 3. v 11.40.

Za rok 2016 vykázala Skupina ČEZ čistý zisk ve výši 14,6 mld. Kč. Po očištění o mimořádné vlivy obecně nesouvisející s běžným hospodařením roku dosáhl čistý zisk 19,6 mld. Kč. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) činil 58,1 mld. Kč (z meziročního poklesu o 7 mld. Kč způsobil pokles realizačních cen vyrobené elektřiny 6,1 mld. Kč). Návrh na dividendu za rok 2016 činí 33 korun na akcii.

Přes pokles výroby elektřiny v jaderných elektrárnách se podařilo v loňském roce navýšit o procento celkovou výrobu elektřiny, a to zvýšenou výrobou v uhelných a plynových zdrojích. Přispěl k tomu zejména stabilní provoz všech tří komplexně obnovených bloků Elektrárny Prunéřov. Ke zlepšení EBITDA o 2 miliardy oproti našemu očekávání ze začátku loňského listopadu přispělo zejména úspěšné dokončení procesu získání certifikátů pro rumunské větrné farmy, výborné obchodní výsledky a optimální disponibilita výrobních zdrojů v závěru roku“, uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

V  roce 2016 se Skupině ČEZ dařilo na trhu prodeje koncovým zákazníkům. ČEZ Prodej se stal dvojkou na českém trhu dodavatelů zemního plynu. Prodej zemního plynu meziročně vzrostl o 20 %, prodej elektřiny poklesl o 1 % a prodej tepla vzrostl o 8 %. Skupina dále posílila svou roli v oblasti energetických produktů a služeb pro firmy a municipality. Tržby skupiny ESCO vzrostly meziročně o 57 % a v roce 2016 překročily hranici 3 mld. Kč. 

V oblasti nové energetiky vstoupil ČEZ na německý trh obnovitelných zdrojů. Skupina ČEZ vlastní 39 pevninských větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 98 MW.

Představenstvo energetické společnosti ČEZ dne 20. 3. 2017 rozhodlo o návrhu na výši dividendy za rok 2016, který bude předkládat letošní valné hromadě akcionářů. Představenstvo bude navrhovat hrubou dividendu ve výši 33 korun na jednu akcii (nominální hodnota 100 Kč), což odpovídá celkové hodnotě 17,8 mld. Kč (vypočteno z celkového počtu vydaných akcií). Z toho na majoritního akcionáře - český stát – připadá částka 12,4 mld. Kč. Návrh dividendy reflektuje aktualizovanou dividendovou politiku společnosti, jejíž aktualizace spočívá v dočasném rozšíření výplatního poměru na 60 – 100 % z konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ očištěného o mimořádné vlivy. Zúžení tohoto nově přijatého procentního pásma výplatního poměru předpokládá společnost do dvou let v návaznosti na specifikaci rozvojové strategie.

V  roce 2017 očekává Skupina ČEZ provozní zisk před odpisy (EBITDA) na úrovni 52 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádně vlivy ve výši 12 až 17 miliard korun. Potenciální čistý zisk ve výši 4,8 mld. Kč (odpovídající intervalu predikce) bude realizován v případě, že držitelé konvertibilních dluhopisů uplatní v roce 2017 své právo vzít si akcie MOL místo hotovosti. Vedle rizik existuje příležitost pro zlepšení uvedených očekávaných výsledků spočívající v potenciálním zisku z případné realizace prodeje uhelné elektrárny Počerady v roce 2017.

Pozitivní vývoj české ekonomiky i nižší teploty v závěru roku se projevily na rostoucí spotřebě elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce, která vzrostla meziročně o 2,4 %, po klimatickém a kalendářním očištění o 1,2 procenta.

Ve sbírce předpisů ČR právě vycházní vyhláška č. 83/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Konkrétně jsou aktualizovány z důvodu vývoje norem referenční metody měření některých znečišťujících látek a v zájmu dosažení lepší srozumitelnosti jsou aktualizovány cíle týkající se kvality údajů. Dále jsou objasněna a doplněna kritéria rozmístění míst odběru vzorků i kritéria pro zajištění kvality při posuzování kvality vnějšího ovzduší s přihlédnutím k  povinnosti přezkumu systému kontroly kvality pro zajištění trvalé přesnosti monitorovacích přístrojů dle programů Společného výzkumného střediska Evropské komise. Vyhláška by měla být účinná od 1. dubna 2017.

Dokument ke stažení (stav k 6.2.2017):

• Důvodová zpráva

• Materiál

• Platné znění

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod se v uplynulých dvou lyžařských sezonách zaměřili na kontroly provozovatelů ski areálů. Zjišťovali, zda při umělém zasněžování dodržují podmínky pro odběr povrchových a podzemních vod. Z prověřování vyplynulo, že 29 % kontrolovaných provozovatelů sjezdovek porušilo vodní zákon.

V období od 1. 1. 2016 do 28. 2. 2017 provedli inspektoři celkem 120 kontrol v 83 ski areálech. Do některých lyžařských areálů se vypravili opakovaně. „Zjistili jsme, že 24 provozovatelů ski areálů porušilo vodní zákon, což je 29 procent ze všech kontrolovaných. Nejčastějším prohřeškem bylo, že provozovatelé areálů odebrali z povrchových nebo podzemních vod více, než měli povoleno vodoprávním úřadem, případně vodu odebírali zcela bez povolení. Pět provozovatelů se dokonce dopustilo několikerých porušení zákona,“ uvedla Zdeňka Vaňková, vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP.

Za zjištěná pochybení bylo dosud zahájeno 15 správních řízení a právní moci již nabylo 10 pokut v celkové výši 447 830 korun. V dalších případech ještě správní řízení nejsou ukončena.

V důsledku nadměrných odběrů vod pro účely zasněžování může dojít k dočasnému nebo i trvalému poškození fauny a flóry vázané na vodní prostředí. „Může také dojít například ke snížení samočisticích schopností řek,“ doplnila Vaňková.

Kontrolám nakládání s podzemními a povrchovými vodami se inspektoři ČIŽP věnují systematicky a dlouhodobě, a to nejen v zimě ve ski areálech. „Dobře si uvědomujeme problém nedostatku vody, proto považujeme tyto kontroly za velmi důležité. V létě jsme se například zase poměrně intenzivně věnovali kontrolám odběrů vod z českých řek malými vodními elektrárnami. O výsledcích těchto zjištění jsme informovali už dříve,“ připomněl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Čtěte také:

Umělé zasněžování je v posledních letech nedílnou a nezbytnou součástí lyžařských středisek. Spolu s touto skutečností se začínají ozývat hlasy expertů, které varují před zatěžováním přírody a nadměrnou spotřebou vody. Negativních vlivů si především všímají botanici a ekologové, kteří tvrdí, že umělý sníh neizoluje a na loukách se drží déle než přirozený sníh. Na druhou stranu provozovatelé skiareálů se tvrdí, že vodu nespotřebovávají, ale naopak ji zadržují v krajině. Jaký dopad má umělé zasněžování na horskou přírodu? Více čtěte v polemice Odpadového fóra - ZDE.

Všechny zakázky na odstranění starých ekologických škod chce ministerstvo financí zadat do deseti až 12 let. Zakázky zadá ve veřejných soutěžích a očekává, že celková cena bude zhruba 30 miliard korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr financí Andrej Babiš.

České republice probíhá od počátku 90. let odstraňování ekologických zátěží spojených s privatizovaným majetkem vzniklých před privatizací. Státní majetek byl v minulosti často zatížen značnými ekologickými škodami vzniklými z provozu průmyslových a jiných podniků. Česká republika se při privatizaci jednotlivým nabyvatelům na základě zvláštní smlouvy (tzv. ekologická smlouva) zavázala, že uhradí do určité předem stanovené výše (tzv. garance) náklady na odstranění těchto starých ekologických zátěží.

Stát v průběhu let uzavřel celkem 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. 75 miliard korun již bylo postupně proinvestováno, nyní zbývá 158 ekologických smluvních závazků s celkovou garancí 101 miliard korun. Z toho 114 smluv už je ve fázi realizace a u 44 případů Ministerstvo financí jedná s nabyvateli o ukončení. Cílem Ministerstva financí je od roku 2017 investovat zhruba 3 miliardy korun ročně a od ukončení programu revitalizace (cca rok 2023) až 4,5 miliardy korun. Celková cena ekologických závazků státu nepřesáhne 30 miliard korun, tedy o 71 miliard korun méně, než kolik činí celková garance 101 miliard korun.

„Díky transparentnímu přístupu k zadávání ekologických zakázek se nám daří výrazně snížit jejich celkovou cenu na méně než třetinu. To nám usnadní cestu k naplnění těchto závazků a zadání zakázek v průběhu následujících 10-ti až 12-ti let,“ uvádí ministr financí Andrej Babiš.

V letech 2008-2012 bylo soutěžení ekologických zakázek zpomaleno kvůli přípravě velké zakázky na „Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací“, tzv. Ekotendru, jehož odhadovaná cena byla 101 miliard korun. Tato snaha o urychlení řešení ekologických závazků v konečném důsledku proces naopak o několik let zpomalila a v roce 2012 bylo zadávací řízení Ekotendru zrušeno. Nejnižší cena nabídnutá v roce 2011 společností Marius Pedersen činila 57 miliard korun, ve srovnání s ní Ministerstvo financí díky otevřenému soutěžení jednotlivých zakázek ušetří 27 miliard korun.

Od roku 2014 je zavedeno zcela nové nastavení postupů řešení ekologických závazků transparentním a mnohem levnějším způsobem. „Patří mezi ně naprostá otevřenost soutěží, je nastavena kvalifikace pro co nejširší okruh kvalifikovaných dodavatelů a v rámci dodatečných prací se jedná o rozsahu a ceně zakázky,“ vypočítává náměstek ministra financí pro majetek státu Ondřej Závodský. „Úspora je až 63 %, tedy zlomek cen původně plánovaných v Ekotendru,“ doplňuje.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zveřejňuje priority a střednědobé plány v oblasti ekozakázek na svém webu. „Jsem první ministr financí, který v předstihu a transparentně zveřejňuje priority v oblasti ekozakázek na příští roky. Transparentní cesta se osvědčuje, zakázky soutěžíme za méně než polovinu dříve plánovaných nákladů,“ dodává Andrej Babiš.

V zadávání jsou upřednostněny urgentní lokality s ochranným sanačním čerpáním (OSČ). V roce 2013 bylo evidováno 23 lokalit s OSČ a ročními náklady 38,4 milionu korun. Do roku 2017 se tento počet snížil na 11 lokalit s ročními náklady 12 milionů korun. Předpokládáme v roce 2018 snížení počtu těchto lokalit na 5 s ročními náklady 5,8 milionu korun. Mezi nejdražší lokality s evidovaným OSČ patří koksovna Jan Šverma s ročními náklady 4,8 milionu korun a její sanace bude dle předpokladů zahájena v roce 2019.

Dokument ke stažení:

Prezentace - Aktuální stav řešení Ekologických závazků státu a výhled do budoucna

Do křesla ministra životního prostředí přešel Richard Brabec před třemi lety z postu ředitele Lovochemie. „Pro řadu lidí je asi překvapením, že ten Brabec z chemičky za tu dobu nezničil českou přírodu,“ říká ministr. Jenže z ministerstva bude odcházet s několika nesplněnými sliby. Nový zákon o odpadech a zákon o snižování závislosti na fosilních palivech stáhl, protože by je do voleb v parlamentu neprosadil. „Zákon o odpadech dokončím pro dalšího ministra a bez antifosilního zákona se obejdeme,“ tvrdí Brabec.

Když jste v roce 2014 prosadili zákaz skládkování komunálního odpadu, slíbili jste také nový zákon o odpadech. Ten čtyřikrát vrátila legislativní rada vlády. Proč jste ho nedokázali dodělat?

Částečně proto, že jsme probudili „spící draky“, vlivné hráče v odpadovém byznysu, z nichž některým nový zákon rozhodně nechutná. To je hlavní důvod, proč jsou některé rozpory, na které upozorňovala legislativní rada, neřešitelné. Musí se bouchnout do stolu. Mrzí mě, že jsme to nedotáhli. Vynaložili jsme spoustu času a energie, abychom všechny skupiny – skládkaře, spalovače, recyklátory, Svaz měst a obcí, Svaz průmyslu a dopravy, nevládní organizace – dostali k jednomu stolu. Z těch stovek diskuzí vznikly kvalitní předlohy – zákon o výrobcích s ukončenou životností a zákon o odpadech. Dnes jsou oba zákony připraveny. Jenže mi bylo jasné, že pokud zákon nebude hotový do září a nebude na něm shoda, parlamentem ho neprotlačím.

Na čem jste se zatím nebyli schopni dohodnout?

Pořád je třeba citlivá otázka výše skládkovacího poplatku. Zákon má dát harmonogram, jak poplatek bude růst a jaká z něj bude recyklační sleva.

Obcím jste už vysvětlili, že je zvýšení skládkovacího poplatku nezruinuje?

Už dnes je v zákoně maximální hranice tisíc korun na osobu a rok, kolik mohou občané za odpad platit. V novém zákoně jsme ji posunuli na 1100 korun kvůli inflaci. Cílem ale je, aby občan nakonec nezaplatil víc, ale dokonce méně, než platí dnes. Obec by ho měla motivovat, aby do černé popelnice házel odpadu co nejméně. Stovky obcí už takový systém mají vymyšlený. Na popelnicích mají čárové kódy, váží popelnice, vracejí lidem peníze. A dělají to už dnes při skládkovacím poplatku 500 korun za tunu odpadu, protože se jim to vyplatí.

Co bude se zákonem dál?

Dořeším se Svazem měst a obcí otázku poplatků a recyklační slevy a připravím zákon novému ministrovi. Věřím, že zákon bude platit od roku 2019. Navíc na podzim by měla EU schválit nový balíček k oběhovému hospodářství. Tam se diskutuje, jestli se bude recyklovat 60 či 70 procent komunálního odpadu. My v navrženém zákoně směřujeme k 60 procentům v roce 2025.

Jenže ze 38 procent v roce 2020. To půjde stihnout?
Z 50 procent. Protože se počítá míra recyklace papíru, skla, plastů a kovů.

To je ale nejmírnější výpočet, který jsme si mohli zvolit. Do budoucna chce Evropská komise tento podíl počítat z celého objemu komunálního odpadu.

Zvolili jsme si nejmírnější variantu, protože po nás nikdo přísnější variantu nechtěl. Máme ji i v Plánu odpadového hospodářství do roku 2024, který je schválen Evropskou komisí.

Nezdrží se volbami přijetí zákona?
Věřím, že zákon bude platit od počátku roku 2019.

Všichni, kteří mají něco do činění s odpady, ale tvrdí, že bez nového zákona do nových zařízení na zpracování odpadů nebudou investovat. Blafují?

Jsem si jist, že to neříkají všichni. A někteří o tom mluví, ale přesto už investice připravují a pracují na nich. Všichni vědí, co je navrženo v novém zákoně, a že už podle platné novely bude od roku 2024 zákaz skládkování. Navíc není jisté, zda budou vůbec v období po roce 2020 k dispozici nějaké další dotace na tyto projekty z evropských fondů. Teď máme na odpady sedm miliard korun, z nichž nepůjde ani koruna na stavbu velkých spaloven. Pro ostatní zařízení jako recyklační linky, třídírny nebo mobilní svozy jsme už vypsali výzvy za 3,2 miliardy korun a na další 3,5 miliardy korun budeme vypisovat.

Podle programového prohlášení vlády jste měl prosadit i zákon o snížení závislosti na fosilních palivech. Proč jste jeho přípravu letos zastavil?

Musíme být pragmatičtí. Máme tady jasné evropské cíle snížit emise CO2 do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990. Za rok 2015 jsme se jako Česko pohybovali na úrovni snížení o 38 procent. Takže cíl pro rok 2030 pravděpodobně splníme letos nebo příští rok. Ve snižování emisí budeme pokračovat. To je pro mne důležitější než mít takzvaný antifosilní zákon. V této sněmovně bychom ho stejně neprosadili. Proti se postavili zaměstnavatelé i odbory. A neměl podporu ani v rámci koalice.

Zákon měl vytvořit rámec, abychom do roku 2050 snížili skleníkové emise o 83 procent. To nebyl důvod ho přijmout?

I kdybychom zákon měli, tak až přibližně do roku 2032 by se produkce CO2 vyvíjela stejně jako podle schválené státní energetické koncepce. Teprve pak by se křivka zlomila. Rozdíl je především v dopravě. Abychom snížili emise o 83 procent, prakticky celá osobní doprava by se musela elektrifikovat. Revolučními změnami by musel projít i průmysl. Ale až po roce 2030. Teď své závazky plníme nad plán i bez antifosilního zákona. Naopak problém s  mbiciózními plány na snižování emisí mohou mít jiné země, třeba Německo.

Proč tedy Česko podepsalo Pařížskou klimatickou dohodu, která vyžaduje mnohem razantnější snižování emisí, aby se dosáhlo oteplení do roku 2100 maximálně o 1,5 stupně Celsia?

Pařížská dohoda je revoluční, poprvé všichni hlavní světoví producenti emisí skleníkových plynů dospěli k názoru, že situace je neudržitelná a všichni se musejí na snížení podílet. I my musíme přispět. Ale musíme být realističtí. Náš podíl na světových emisích CO2 je asi 0,3 procenta. Celá Evropa má deset procent. Omezit oteplení maximálně o 1,5 stupně je podle mne naprosto nerealistické. Navíc pokud se USA jako druhý největší světový emitent CO2 vrátí ve větší míře ke spalování uhlí, tak všechny snahy o snižování emisí v Evropě mohou přebít.

Když má být Česko ve snižování emisí pragmatické, proč jste na Radě EU souhlasil s razantnější reformou obchodování s emisními povolenkami, kterou chtěly západo- a severoevropské země?

Protože jsme z vyjednávání věděli, že by mohl projít ještě mnohem ambicióznější scénář. Hlasů na to měli navrhovatelé dost. Na druhou stranu tam bylo křídlo s Poláky, Maďary a dalšími, kteří říkali, že se nechtějí dohodnout na ničem. Sehráli jsme důležitou roli při tvorbě kompromisní varianty, která pořád plní naše priority.

Novelu zákona, která mění pravidla pro národní parky, vám nejdřív vrátil Senát, vetoval ji prezident. Vše kvůli sporu o Šumavu. Není chyba, že jste nezískal podporu Jihočeského a Plzeňského kraje?

Bohužel to přes veškerou snahu nešlo. Bavil jsem se s hejtmany, s jejich náměstky, na Šumavě jsme měli mnoho debat. Ve finále vždy řeknou: my vám stejně nevěříme. Proti tomu těžko můžete bojovat. Pro mě je Šumava druhý domov. Ten region je bohatý, nežije se tam rozhodně špatně ve srovnání s jinými oblastmi. Proč tedy někomu tak moc vadí národní park, který přitahuje dva miliony návštěvníků ročně?

Oni neříkají, že jim vadí národní park. Chtějí, aby byl pěkný, zelený. Bojí se rozšiřování bezzásahové zóny.

Psychický blok nás nutí uvažovat v horizontu našeho života. Pak je nám líto stromů, které uschnou. Myslíme, že ten les je mrtvý, ale to ani zdaleka není, když se podíváte blíž.

Naštěstí je pohřbený senátní návrh, který oba kraje podporovaly a který obsahoval řadu příšerností. Mezi nimi formulaci, že účelem národního parku je zachovat typickou středoevropskou krajinu. Je to Polabská nížina, Brdy, Vysočina? Když pojedete na Šumavu třeba na Modravsko, uvidíte něco, co rozhodně není typické, co v této zemi nikde jinde není. Bezzásahová zóna má smysl. Dnes tvoří 23 procent Šumavy a my navrhujeme, aby to bylo zhruba 26 procent.

Jenže cílový stav má být přes 50 procent.

Zákon říká, že v dlouhodobém horizontu by měl národní park směřovat k nadpoloviční ploše bez zásahů jako v ostatních národních parcích v Evropě. V zákoně je ale patnáctileté moratorium na změny zón. To znamená, že se někdy v roce 2035 poslanci k zákonu vrátí a rozhodnou, jestli se bude bezzásahová zóna dál rozšiřovat. Ne dřív.

Váš nástup na ministerstvo životního prostředí byl nečekaný. Sžil jste se s tím?

Pro řadu lidí je asi překvapením,  že ten Brabec z chemičky za ty tři roky nezničil českou přírodu. Jen se tomu směju, když to teď někteří novináři objevují. Jako by ochrana životního prostředí byla tématem jen pro aktivisty. Přitom i jako ředitel chemičky jsem měl úkol plnit ekologickou legislativu.

Pracujete na volebním programu ANO pro životní prostředí. Co tam nebude chybět?

Dva největší problémy Česka v oblasti životního prostředí jsou boj proti suchu a kvalita ovzduší. Potřebujeme udělat další razantní kroky, aby smogových situací ubývalo. A problémy s vodou se nikdo před námi nezabýval. Svou část programu mám hotovou a konzultujeme ji s kolegy tak, aby byla navázaná na průmysl nebo zemědělství.

Budou témata životního prostředí důležitou součástí volebního programu ANO?

Životní prostředí je důležitější než cokoli jiného, zásadně ovlivňuje kvalitu života. Jsem přesvědčený, že i Andrej Babiš to tak vnímá. Každý člověk, který v sobě má pokoru, zjišťuje, že se věci mění. Klimatická změna dopadá i na Česko. Vědecké klimatické modely do roku 2030 až 2035 nabízejí scénář buď špatný, nebo ještě horší. Máme před sebou obrovské výzvy z hlediska dopadů na zemědělství, průmysl, na celou zemi. Musíme se na to připravit a bude to stát strašnou spoustu peněz.

Zdroj: E15

Poslanci budou příští týden řešit novelu stavebního zákona, která má podle představ ministerstva pro místní rozvoj zjednodušit a zrychlit stavební řízení třeba při stavbě železničních koridorů. K zákonu se ale před třetím čtením sešlo asi 300 pozměňovacích návrhů, část z nich i od vládních stran. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) v Otázkách Václava Moravce (od 30 minuty) kritizovala hlavně ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který chce ze zákona vyjmout vodní díla. Pokud to sněmovna schválí, pak se podle Šlechtové stane z novely paskvil. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Surovinová politika ČR, ložiska lithia, objem, efektivita a rizika těžby, naleziště uranu a wolframu a perspektivy těžby uhlí, to jsou témata pro druhou část dnešních Otázek Václava Moravce (OVM) na ČT24. Hosté pořadu budou Pavel Kavina (ředitel odboru surovinové politiky MPO), Václav Cílek (geolog, Geologický ústav AV ČR) a Jaromír Starý (vedoucí odboru nerostných surovin, Česká geologická služba). Druhá část OVM začínají ve 13 hodin na ČT24. Záznam ZDE.