Celosvětové emise oxidu uhličitého stagnovaly již třetí rok za sebou, i když globální ekonomika rostla. Uvedlo to v pátek Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Po agentury to signalizuje pokračující trend oddělování závislosti vzniku emisí CO2 a ekonomických aktivit.

Globální emise z energetického sektoru činily loni 32,1 gigatun, stejně tedy jako v předchozích dvou letech, zatímco globální ekonomika vzrostla o 3,1%. Emise oxidu uhličitého klesly ve Spojených státech a Číně, což vyrovnalo zvýšení emisí ve zbytku světu, v Evropě byly emise na stejné úrovni.

Příčinou má být podle agentury zvyšující se výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie, přechod z uhlí na zemní plyn a zlepšování energetické účinnosti.

Emise ve Spojených státech byly v loňském roce na své nejnižší úrovni od roku 1992, i když během tohoto období ekonomika vzrostla o 80 %. Pokles byl způsoben podle agentury prudkým nárůstem využívání břidlicového plynu a obnovitelnými zdroji energie. Tyto zdroje tak vytlačují uhlí.

V Číně loni emise klesly o 1% nicméně ekonomika se zvýšila o 6,7 %. Důvod bylo jednak zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, využívání jaderné energie a zemního plynu v energetice, ale také přechod z uhlí na plyn v průmyslu a stavebnictví. Zde sehrála významnou roli čínská vládní politika bojuje proti znečištění ovzduší.

V Evropě loni množství vypuštěného CO2 stagnovalo. Důvodem je i to, že Evropské unii se snahy o snížení množství emisí příliš nedaří. Důvodem je nízká cena emisních povolenek. Evropská unie se proto snaží systém znovu nastartovat a ceny povolenek zvýšit. Omezit chce například příděl bezplatných povolenek.

Závěrem IEA uvádí, že tržní síly, snížování technologických nákladů a obavy z klimatických změn a znečištěného ovzduší byly hlavními silami oddělení vniku emisí od ekonomického růstu. Podle agentury je to sice pozitivní zpráva, ale není to dost, aby se podařilo udržet stoupající globální teplotu do 2 °C.

Zdroj: IEA (IEA finds CO2 emissions flat for third straight year even as global economy grew in 2016, 17.3.2017)

Tým chemiků z Univerzity v Indianě, vynalezl molekulu, která využívá energii slunečního záření nebo elektřiny, a s její pomocí přemění molekuly oxidu uhličitého na oxid uhelnatý. A dokáže to efektivněji a účinněji, nežli jiné procedury. Oxid uhelnatý je sice nebezpečný plyn, může být ale využit jako palivo nebo surovina pro chemický průmysl. Studii nedávno uveřejnil časopis Journal of the American Chemical Society. Přeměna oxidu uhličitého na oxid uhelnatý by podle řady klimatologů, mohla sehrát zásadní roli ve vyladění klimatu tak, aby nás neohrožoval extrémy. Více ZDE

Zdroj: Osel.cz

Počet registrací elektromobilů v Česku loni klesl o čtvrtinu na 271 vozů. Za letošní leden a únor přibylo na českých silnicích 68 aut na elektrický pohon. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Loňský pokles mohl být podle odborníků způsoben odloženou poptávkou části firem a obcí, které čekaly na vypsání dotací ministerstvy průmyslu a obchodu a životního prostředí. Na začátku letošního roku pak registrace vzrostly.

Celkem si majitelé podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže za posledních pět let v Česku zaregistrovali 1067 elektromobilů. Nejsilnější byl rok 2015. "Pokud letošní rok udrží nasazené tempo, mohl by tento rekord překonat," podotkl.

Elektromobily ročně spotřebovaly 2,3 milionu kWh elektřiny, což je zhruba stejně, jako průměrná spotřeba tisícovky českých domácností. ČEZ do konce dubna zkrátí dobu dobíjení elektrických aut ve 45 svých dobíjecích stanicích, dodal Kříž. Celkem firma provozuje 70 dobíjecích stanic.

Podle poradenské firmy Roland Berger dosáhne roční prodej elektromobilů v ČR v roce 2020 až 7000 vozidel. Po roce 2019 by měla přijít se sériovým elektromobilem i domácí Škoda Auto. Koncept elektrického SUV by se mohl objevit už za měsíc na autosalonu v Šanghaji.

Zdroj: ČTK

Stát musí v oblasti vody posílit svou roli. Jako chceme energetickou bezpečnost, musíme chtít to samé i u vody. Chtěl bych mimo jiné prosadit vznik jednoho regulátora v oblasti vody, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru pro Lidové noviny. Ministr dále uvedl, že se mu líbí izraelská cesta, kde mají například speciální úřad pro vodu, který má velké kompetence a rozhoduje. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Václav Cílek: Voda se postupně stává silnou politickou silou v pozadí (18.3.2017)

Začíná velký boj o vodu! (15.3.2017)

Ukázalo se, že zatímco dnes si účty za vodu v USA nemůže dovolit 12 % domácností, během příštích let by se tento počet mohl zvýšit až na 36 % domácností, a tím by se USA ocitly v podobné či horší situaci než například Tunisko, uvádí ve svém blogu geolog Václav Cílek. Konstatuje také, že bez státní podpory by 60 % lidí na světě mělo potíže s placením účtů za vodu. Pro ceny vody je typická dlouhá stagnace cen a pak skokovité zdražení. Což je podle něj  způsobeno buď politickým tlakem na udržení nízkých cen vody, anebo nákladnými opravami infrastruktury. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Začíná velký boj o vodu! (15.3.2017)

Zdroj: echo24.cz

Technologická agentura ČR (TA ČR) dnes zveřejnila informaci, že 1. veřejná soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA bude vyhlášena dne 28. března 2017. Návrhy projektů bude možné podávat již následující den. Program ZÉTA je zaměřen na podporu spolupráce akademické sféry a podniků prostřednictvím zapojení posluchačů/posluchaček magisterských a doktorských studijních programů vysokých škol a mladých výzkumných pracovníků/pracovnic ve věku do 35 let. Uchazečem může být výzkumná organizace i podnik. Nejvyšší povolená míra podpory na jeden projekt je 85 % celkových uznaných nákladů.

Dokumenty ke stažení:

• Videozáznam ze semináře (13. února 2017)

• Prezentaci ze semináře (13. února 2017)

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) má v pondělí dne 20. března na programu například problematiku ecodesignu, směrnici o odpadech z těžebního průmyslu či směrnici o odpovědnosti za životní prostředí. Výbor se bude také zabývat Minamatskou úmluvou o rtuti. Níže uvádíme vybrané body programu. Následná schůze výboru se uskuteční 10. - 11. dubna 2017.

Přehled programu EVNI (20.3.2017):

• Výměna názorů s místopředsedou Komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrkim Katainenem o pracovním plánu Komise v oblasti ekodesignu na období 2016–2019

• Minamatská úmluva o rtuti

• Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• Provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu (2006/21/ES)

• Uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí („směrnice o odpovědnosti za životní prostředí“)

• Celý program - ZDE

Úsilí o snížení spotřeby energie, snížení nákladů na ni nebo úsilí o využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů v posledních letech posiluje. Jedním z důkazů je vznik celosvětově platné normy ČSN EN ISO 50001 Systémy managementu hospodaření s energií. Ta, jako ostatně každá norma, je návodem na zavedení uceleného systému cíleného na optimální hospodaření s energií.

Evropský projekt EMSPI podporovaný programem Intelligent Energy Europe (IEE) byl zacílen na malé a střední podniky v polygrafickém průmyslu. Hlavním cílem projektu bylo zavedení energetického managementu ve 100 společnostech na území 5 evropských států (Španělska, Německa, Dánska, Nizozemska a Česka).

V první fázi projektu byla provedena diagnóza energetického sektoru, která byla zaměřena na hodnocení situace v polygrafickém průmyslu z pohledu energetického managementu, a to v rámci každé zúčastněné země jako celku. Výstupy byly shrnuty do grafického zobrazení „pavoukového diagramu“, který je rozdělen do 8 hlavních částí. Každá z posuzovaných částí má 4 možné odpovědi.

Na základě procentuálního zastoupení odpovědí polygrafických firem v daných oblastech byl vyhodnocen stav energetického managementu v podnicích v polygrafickém průmyslu v rámci ČR.

Výsledky poukazovaly na nízké hodnoty hned v několika oblastech. V mnoha podnicích nebyla definována odpovědnost za úkoly spojené s hospodařením s energií, spotřeby energií nebyly sledovány a vyhodnocovány a ani cíle vedoucí ke snižování spotřeb energií nebyly stanoveny. Společnosti vykazovaly nedostatky ve znalostech legislativy spojené s hospodařením s energií a dopady na životní prostředí v důsledku jejich chování nebyly mnohdy brány v úvahu.

V průběhu projektu byly zpracovány materiály a implementační manuály, ve kterých byl stanoven standardní proces implementace energetického managementu. Projektový tým tak rozvinul znalosti odpovědných pracovníků společností a přiblížil jim nástroje energetického managementu tak, aby bylo dosaženo požadovaných přínosů.

Na závěr projektu bylo provedeno stejné hodnocení v rámci 20 českých firem podnikajících v polygrafickém průmyslu, které se rozhodly si osvojit zásady energetického managementu a systém implementovat.

Díky společné práci konzultantů a zástupců zúčastněných společností se podařilo úspěšně nastavit jednotlivé kroky vedoucí k implementaci systému energetického managementu. Společnostem byly kladeny stejné otázky jako při zahájení projektu. Výsledné hodnoty jsou uvedeny na následujícím obrázku.

Výsledkem bylo výrazné zlepšení, přibližně 30%, v oblastech definování odpovědnosti a také u monitoringu a benchmarkingu. Společnosti zařadily mezi svoje priority také posouzení energetické náročnosti při nakupování nových technologií a stanovily si cíle a akční plány, díky kterým dojde nejenom k úsporám energií ale také k jejich udržení.

V ostatních oblastech, ve kterých byl také zaznamenám pokrok oproti počátečnímu hodnocení, došlo ke zlepšení řádově o 10 až 15%. V celkovém hodnocení došlo ke zlepšení stavu energetického managementu v českých polygrafických firmách o 20%. V oblastech jako jsou cíle a akční plány, normy a certifikace nebo uvažování vlivu na životní prostředí existuje ale stále velký potenciál na změnu a zlepšení.

Plán Evropské komise může českým domácnostem vypnout proud, říká v rozhovoru s Lidovými novinami předseda představenstva České energetické přenosové soustavy ČEPS Jan Kalina. Více ZDE

Zdroj: lidovky.cz

Evropská komise vydala obecnou zprávu o aktivitách EU v roce 2016, která shrnuje důležité události, iniciativy a rozhodnutí EU. Zpráva doplňuje bílou knihu o budoucnosti Evropy, kterou nedávno představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ve zprávě je možné se dočíst, jak se EU dařilo plnit vytyčené priority.

Do roku 2016 vstupovala EU se závazkem zajistit bezpečné a cenově dostupné energie pro své občany a podniky a bojovat proti příčinám změny klimatu, a sice prostřednictvím energetické unie a progresivní politiky v oblasti změny klimatu.

V průběhu roku se EU zaměřila na to, aby nadále sledovala politický trend Pařížské dohody, která řádně vstoupila v platnost v listopadu, tedy 30 dnů poté, co ji ratifikace ze strany EU posunula přes hranici, které měla dosáhnout, aby mohla nabýt účinku. V červenci předložila Komise pro každý členský stát závazné cíle týkající se emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030 v sektorech dopravy, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví. Komise rovněž předložila Evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu a pokračovala v hledání řešení pro emise z mezinárodní letecké dopravy.

V listopadu Komise představila svůj balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“, který zahrnuje legislativní návrhy v oblastech, jako je energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, vnitřní trh s energií a správa, aby se napomohlo přechodu k čisté energii a maximalizovaly se investice, vytváření pracovních míst a růst v EU.

Politika EU v oblasti výzkumu a inovací se nyní zaměřila na tři strategické cíle: otevřené inovace, otevřená věda a otevřenost světu. Tyto cíle byly sledovány prostřednictvím iniciativ na třech úrovních: větší uznání výzkumu a inovací jako zásadních hnacích sil hospodářského růstu a vytváření pracovních míst (zejména prostřednictvím evropského semestru a nástroje na podporu politiky v rámci Horizontu 2020); zlepšování rámcových podmínek pro výzkum a inovace; a pokračování strategického programování Horizontu 2020. Mezi nové iniciativy patřil pilotní projekt Dohody o inovacích, který byl zahájen v roce 2016 a jehož cílem je omezit překážky pro inovace a posílit oběhové hospodářství, a také evropský cloud pro otevřenou vědu. Byly zahájeny přípravné práce na dlouhodobých opatřeních ke zlepšení prostředí pro inovace v EU, včetně výzvy k předkládání nápadů o možné Evropské radě pro inovace.

V roce 2016 dosáhla EU dalších pokroků s balíčkem opatření týkajících se oběhového hospodářství, který byl navržen v roce 2015. Mnohé přírodní zdroje jsou omezené a EU je čistým dovozcem mnoha surovin. Aby byl zajištěn udržitelný růst, musí své zdroje využívat rozumnějším a udržitelnějším způsobem. Předcházení vzniku odpadů, lepší design produktů, recyklace, opětovné využití a podobná opatření by mohly pro podniky v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard eur a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

V listopadu přijala Komise pracovní plán pro ekodesign na období 2016–2019, a sice jako součást balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Díky němu bude možné lépe stanovovat požadavky na výrobky, které mají význam pro oběhové hospodářství, zvýší se životnost produktů a bude snadnější je opravovat, opětovně využívat a recyklovat.

Souhrnná zpráva o EU v roce 2016

Celkem 31 sběren kovů zkontrolovali v úterý (14. 3.) inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v rámci mezinárodní bezpečností akce Blue 24 zaměřené na kriminalitu v oblasti železniční dopravy. Pravidelné akce organizované Policií ČR se inspektoři ČIŽP účastnili už počtvrté. Jejich úkolem v rámci akce opět byla kontrola dodržování zákona o odpadech zaměřená na vytipované sběrny v Praze, Středočeském, Jihomoravském, Ústeckém a Libereckém kraji.

„Z celkem 31 kontrolovaných sběren se jich porušení zákona dopustilo 14, což je zhruba 45 procent. Zjištěné prohřešky povedou s největší pravděpodobností k zahájení správních řízení o uložení pokuty,“ popsal zjištění z úterní akce Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP.

Mezi zjištěná pochybení patřilo například provozování zařízení k výkupu odpadů bez platného souhlasu příslušného krajského úřadu a neoprávněný výkup elektroodpadů.

Jednalo se už o čtvrtou akci Blue 24, které se za poslední dva roky inspektoři ČIŽP účastnili. Při uplynulých třech akcích ČIŽP provedla celkově 494 kontrol. Za porušení zákona bylo dosud zahájeno 201 správních řízení uložení pokuty. Právní moci nabylo celkem 191 pokut v celkové výši 5 372 000 korun.

„Je také potřeba zdůraznit, že ČIŽP se kontrolám dodržování zákona o odpadech ve sběrnách věnuje nejen při mimořádných akcích Blue 24 s policií, ale také v rámci své vlastní plánované kontrolní činnosti - a to velmi systematicky a dlouhodobě,“ připomněl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Ministerstvo zemědělství ČR zveřejnilo aktualizovaný seznam technických norem pro oblast vodní hospodářství, kvalita půdy a odpadové hospodářství k 1. lednu 2017. Aktualizovaný seznam obsahuje i zahájené normalizační úkoly a poskytuje tak komplexní informace o platných a dokončených, ale i o připravovaných technických normách. Seznam obsahuje i oborové normy (ON), které byly sice zákonem č. 142/1991 Sb. zrušeny, ale nevylučuje se jejich použití (na základě dohody zainteresovaných účastníků, rozhodnutí orgánů státní správy apod.) do doby jejich trans-formace na české, resp. odvětvové normy.

Dokument ke stažení:

Seznam technických norem k 1. 1. 2017 (PDF, 1 MB)

Ministerstvo životního prostředí s ročním předstihem spouští druhou vlnu kotlíkových dotací. V nově vyhlášené druhé výzvě kotlíkových dotací bude mezi majitele rodinných domů v ČR prostřednictvím krajů rozděleno 3,4 miliardy korun a vyměněno dalších až 35 tisíc starých kotlů. Nově není nutné realizovat mikroenergetická opatření, což přinese do rozpočtu na výměny kotlů další půl miliardy korun. Zavedeny jsou také dotační stropy na nové zdroje.

Mezi kraje bude v druhém kole kotlíkových dotací rozděleno dalších 3,4 miliardy korun. Ty je následně přerozdělí mezi občany prostřednictvím svých krajských výzev. Pro domácnosti to značí další šanci získat dotaci na nový plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či automatický kombinovaný kotel.

„Nově nebudeme podporovat kotle čistě na uhlí, ale pouze automatické kombinované kotle na uhlí a biomasu. Zájem o čistě uhelné kotle byl totiž v první výzvě minimální, tyto kotle tvořily pouhých 12 % ze všech podaných žádostí. Další významnou novinkou je, že lidé nebudou muset provádět mikroenergetická opatření, díky čemuž nejen finančně ale i administrativně ulevíme žadatelům a zároveň budeme moci z uspořených peněz podpořit výrazně více domácností. Celá půl miliarda korun tak půjde rovnou na výměnu zdrojů. I díky tomu můžeme ve druhé vlně do konce roku 2019 vyměnit dalších 35 tisíc kotlů,“ informuje ministr Brabec.

K výměně chce ministerstvo motivovat zejména občany v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduší, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. „Domácnosti v těchto prioritních oblastech automaticky získají bonus ve výši 7 500 korun,“ doplňuje Brabec.

„Nově jsme oproti první výzvě zavedli stropy na maximální výši dotace. Tím zajistíme, že kotle nebudou zbytečně předražené, ale na žadatele to zároveň nijak nedopadne. Díky zrušeným mikroenergetickým opatřením se totiž celkově sníží obnos, který žadatel bude muset financovat ze svého. Například u nejoblíbenějších kombinovaných kotlů je to až o 7 tisíc korun méně, které bude muset domácnost doplatit na výměnu s dotací,“ doplňuje ministra náměstek sekce evropských fondů ministerstva Jan Kříž.

Výsledky prvního kola kotlíkových dotací

V první výzvě kotlíkových dotací domácnosti z celé České republiky podaly takřka 30 tisíc žádostí o dotaci na výměnu starého kotle za nový. Některé kraje v současné době přitom stále ještě přijímají žádosti v tzv. doplňkových výzvách. Největší zájem projevili žadatelé v rámci první výzvy kotlíkových dotací o kombinované kotle na spalování biomasy a uhlí (36 % žadatelů), značný zájem byl i o tepelná čerpadla (22 % žadatelů), plynové kondenzační kotle (14%) a kotle na biomasu (16 % žadatelů). Naopak nejméně žadatelů si řeklo o dotace na nový čistě uhelný kotel (12 % žadatelů).

Zkrátka ale nepřijdou ani ti žadatelé, kteří by chtěli spolu s výměnou kotle provést další energeticky úsporná opatření, např. vyměnit okna či částečně zateplit dům.

„Pokud se majitel rodinného domu rozhodne, že vedle výměny kotle provede i některé z dílčích opatření z programu Nová zelená úsporám tzn., například vymění okna, dveře nebo zateplí strop nad nevytápěnou půdou, získá krom dotace další bonus ve výši 20 000 korun, v případě instalace nového kombinovaného kotle dokonce až 40 000 korun,“ prozrazuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR a dodává:

„Získání bonusu za zateplení je možné prakticky kdykoliv, až do konce trvání programu Nová zelená úsporám. Žadatel si může požádat letos na kraji o dotaci na kotel, a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení, po realizaci opatření mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.“

Mezi způsobilé výdaje bude možné zahrnout nejen náklady na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také náklady na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. Z programu mohou domácnosti čerpat na nový kotel desítky tisíc korun, další peníze pak mohou získat přímo od kraje či obce, které se do kofinancování také mohou zapojit.

„Se všemi kraji budeme ještě jednat o využití možnosti podávat žádosti elektronicky a zároveň budeme usilovat o to, aby kraje lidem umožnily předfinancování kotlů nebo proplacení neuhrazených faktur od dodavatele, což by zásadně usnadnilo financování výměn občanům, kteří nemají na nový kotel našetřené prostředky. Systém těchto plateb již v první výzvě aplikoval například Královehradecký kraj a velice se osvědčil, “ říká ministr Brabec.

Finální podobu podmínek pro občany budou stanovovat kraje, proto se jednotlivé podmínky v krajích můžou lišit. Ministerstvo v rámci výzvy pro kraje stanovilo povinné podmínky, které kraje musí při vyhlašování podmínek pro občany dodržet. Zároveň jim dalo poměrně široké pole pro rozhodování, jak budou finální krajské dotace pro veřejnost vypadat. Základními a neměnnými podmínkami jsou např. výše dotace či povinný Ekodesign všech nových kotlů. Naopak např. to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů, zda bude dotace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na rozhodnutí krajů. Své žádosti o dotační prostředky mohou kraje na Státní fond životního prostředí ČR podávat od 31. března do 28. dubna 2017. Ministerstvo v každém kraji stanovilo novou výši alokovaných prostředků, o jakou mohou kraje žádat a zároveň povinné počty kotlů, které za tyto prostředky musí kraje vyměnit.

KOTLÍKOVÉ DOTACE V KOSTCE

Na co dostanete dotaci:

- zdroj včetně nákladů na jeho instalaci

- nová otopná soustava

- rekonstrukce otopné soustavy včetně nezbytné regulace a měření, úpravy spalinových cest

- projektová dokumentace

Výše podpory:

• Tepelné čerpadlo – 80 %, max. 120 000 Kč

• Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – 80 %, max. 120 000 Kč

• Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – 80 %, max. 100 000 Kč

• Plynový kondenzační kotel – 75 %, max. 95 000 Kč

• Kombinovaný kotel na uhlí a biomasu (samočinná dodávka paliva) – 75 %, max. 75 000 Kč

Bonusy:

• Prioritní oblasti – bonus 7 500 Kč

• Kombinace s programem Nová zelená úsporám – bonus až 40 000 Kč

Další informace:

Plénum Evropského parlamentu schválilo v úterý 14. března balíček legislativních návrhů k odpadovému hospodářství. Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se tématu věnuje dlouhodobě, byl zpravodajem a výzkum pro směrnici o skládkování a směrnici o vozidlech s ukončenou životností, bateriích a elektronickém odpadu a stínovým zpravodajem pro rámcovou směrnici o odpadech ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), na výsledném znění směrnic se tak významně podílel.

Všechny čtyři návrhy odpadové legislativy byly schváleny absolutní většinou poslanců. Mezi hlavní aspekty patří například výrazné omezení skládkování, cíle pro recyklaci odpadů do roku 2025 a do roku 2030, pravidla pro tzv. rozšířenou odpovědnost výrobce, dále například povinný sběr bioodpadu, indikativní cíle pro snížení plýtvání potravinami a znečištění moří nebo sjednocení pravidel pro bezpečné nakládání s elektronickým odpadem. Bylo by mylné se domnívat, že jde o regulaci svazující průmysl. Kromě nesporného pozitivního dopadu na životní prostředí vytvoří návrhy nový rámce plný příležitostí pro inovativní průmysl. Telička své pozice také průběžně konzultoval s průmyslem, exekutivou, nevládními organizacemi a občany.

Pavel Telička ve svém projevu před hlasováním poznamenal: ,,Před více než rokem jsem byl jedním z mála poslanců, kteří se na nový, komplexní návrh oběhové ekonomiky dívali pozitivně. Už v té době bylo jasné, že pokud se s tímto návrhem vypořádáme správně, povede to k výrazné změně pro evropský průmysl a k vytvoření zcela nového odvětví.“ Telička dále dodal: ,,Text, o kterém dnes Evropský parlament hlasuje, je výsledkem spolupráce mezi oběma zainteresovanými výbory, řada návrhů z výboru ITRE, kde jsem byl zpravodajem pro velkou část legislativy, je v textu reflektována. Nemá ale smysl vyjmenovávat všechny pozitivní dopady balíčku, teď je čas vyzvat Evropský parlament aby plně podpořil tento návrh, který má mimořádný význam pro průmysl, životní prostředí a pro sociální oblast.“

Jako zpravodaj se Pavel Telička výrazně podílel na konečném znění textu. Jedním z jeho návrhů bylo například zahrnutí přílohy se seznamem ekonomických a dalších instrumentů, které mohou být využity členskými státy jako nástroje pro přechod k oběhové ekonomice. Dalším z jeho návrhů byl například návrh na zavedení tzv. one-stop-shop, tedy jednotného místa pro administraci vývozu odpadu v rámci EU. Tento mechanismus by podle Teličky mohl výrazně přispět ke snížení ilegálního vývozu odpadu a k jeho efektivnějšímu využití a recyklaci v rámci EU, jakož i ke snížení administrativy. Pavel Telička se také podílel na sjednocení definic v rámci odpadové legislativy, které jsou pro měření produkce odpadů, jejich recyklaci a porovnání mezi státy naprosto zásadní.

Balíček legislativních návrhů odpadového hospodářství byl Evropskou komisí vydán v únoru 2014, po kritice ze strany průmyslu i ostatních evropských institucí byl ale stažen a přepracován. V prosinci 2015 vydala tedy Evropská komise nový, přepracovaný balíček čtyř návrhů k odpadové legislativě (rámcovou směrnici o odpadech, směrnici o skládkování, směrnici o vozidlech s ukončenou životností, bateriích a elektronickém odpadu a směrnici o obalech a obalových odpadech), který lépe reflektoval situaci v členských státech i v průmyslu. Zodpovědným výborem v Evropském parlamentu byl Výbor pro Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), výborem pro stanovisko byl Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Po dnešním schválení balíčku plénem Evropského parlamentu bude zahájeno interinstitucionální jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o konečném znění směrnic. Komise zároveň pracuje na dalších návrzích, které mají vést k přechodu k oběhovému hospodářství. Pavel Telička se tématu bude i nadále věnovat na půdě Evropského parlamentu i v České republice.

V roce 2015 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie dosáhl 16,7%, což představuje téměř dvojnásobek oproti roku 2004. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie je jedním z hlavních ukazatelů strategie Evropa 2020. Cílově má být dosaženo v EU podílu 20 % do roku 2020. Další podrobnosti najdete ve zprávě Eurostatu z poloviny března ZDE.

Ministerstvo životního prostředí dnes oznámí na tiskové konferenci změny v tzv. kotlíkových dotacích, určených pro výměnu starých kotlů za nízkoemisní. V dotacích se během letošní druhé vlny přerozdělí až 3,4 miliardy korun, v loňské první výzvě to byly tři miliardy. Do roku 2020 je celkem určeno na dotace na obměnu starých kotlů devět miliard korun. Druhá vlna kotlíkových dotací počítá do dvou let s výměnou 35 tisíc starých kotlů za nové ekologické. Dotace ale tentokrát nepůjdou na pořízení nových kotlů na uhlí, ale jen na jeho kombinaci s biomasou, na plynové kotle a na tepelná čerpadla. Vyhlásit výzvy přímo pro občany by kraje mohly již na podzim. Celkem je v Operačním programu Životní prostředí pro tyto dotace devět miliard korun, má se za ně vyměnit až 100 000 starých kotlů. Podrobnosti z tiskové konference MŽP - ZDE.