Nové odpadové zákony se už v tomto volebním období přijmout nestihnou. V rozhovoru s ČTK to připustil ministr životního prostředí Richard Brabec, jehož úřad na nové legislativě pracoval. Legislativní rada vlády minulý čtvrtek doporučila kabinetu, aby návrhy zákonů vrátil ministerstvu k dopracování. Podle Brabce je ale zřejmé, že na to, aby zákony prošly do sněmovních voleb celým legislativním procesem, zbývá již málo času.

"Naším cílem je tak dnes dopracovat zákon dle požadavků Legislativní rady vlády a připravit ho pro novou vládu. Po dopracování bude nová vláda moci použít právě naše návrhy nové odpadové legislativy, ostatně nikdo se za posledních deset let nedostal s návrhy nových zákonů tak daleko jako my," uvedl ministr. Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení i slíbila, že ji do poloviny loňského roku připraví. MŽP pracovalo na novele zákona o odpadech a zcela novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky.

Vládní legislativní rada ale posuzovala zákony od loňského podzimu čtyřikrát. Přesto k nim stále trvá téměř 50 zásadních rozporů s různými připomínkovými místy a pět právních připomínek, mimo jiné k nedostatečně zpracovaným dopadům zdražení poplatků za odpady pro občany.

"Zákony bychom určitě byli schopni dopracovat a předložit je ještě této Sněmovně, ale nemůže být cíl si jen udělat čárku, už dnes víme, že času je málo," konstatoval ministr. "Klíčové změny v souladu s programovým prohlášením jsme prosadili," tvrdí. Připomněl například ve stávajícím zákonu zákaz skládkování materiálově využitelného a recyklovatelného komunálního odpadu po roce 2024, povinné třídění bioodpadu a kovů a schválení nového plánu odpadového hospodářství. Postupně se podle Brabce také zavádí v obcích systém PAYT, tedy "platíš tolik, kolik vyhodíš".

Za úspěch Brabec považuje i vyhlášené výzvy z operačního programu, ze kterých si obce i města mají do roku 2020 možnost požádat o dotace na zkvalitnění systému odpadového hospodářství až 13 miliard korun.

Oba návrhy zákonů mají hodně kritiků jak z řad ekologických organizací, tak odpadových firem nebo některých výrobců, kterých se normy dotýkají. "My jsme oba zákony projednali s desítkami subjektů a přišli s kompromisním řešením," hájí se ministr. Ať bude příští vláda podle něj jakákoliv, bude muset schválit novou odpadovou legislativu co nejdříve. Současný zákon je podle něj zastaralý a postavený na skládkování, které prý u MŽP "dlouhodobě prosazují silné skládkařské asociace s ekologickými organizacemi v čele s Hnutím Duha".

Brabec je přesvědčen, že nové odpadové zákony nasměrují Česko k oběhovému hospodářství. Vysoká míra recyklace a omezení skládkování jsou dva jasně a s novým zákonem o odpadech dané limitující parametry pro případný vznik nadbytečných kapacit spaloven, dodal.

Zdroj: ČTK

Již v tomto roce dostanou uživatelé bytů vyúčtování nákladů za teplo podle nové vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která je účinná od ledna 2016 (vyhláška číslo 269/2015 Sb.). Vyhláška přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech doposud rozúčtovávaly platby za teplo. Vzbudila pochopitelně nemálo ohlasů a dotazů u veřejnosti, vždyť se dotkne rozpočtů mnoha českých domácností. Proč vlastně ministerstvo změnilo původní systém? Kromě formálních důvodů, jako je například snaha reagovat na požadavek povinné instalace měřidel, nebo na zateplování domů, je smyslem změn zejména snaha o spravedlivější způsob rozúčtování.

V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější? Především v tom, že pokud budou překročeny přípustné rozdíly v nákladech na vytápění, poskytovatel služeb upraví výpočet jen u těch bytů, u kterých byla stanovená hranice překročena.  U ostatních se bude i nadále vycházet pouze z údajů, získaných z indikátorů vytápění nebo z měřidel. Zatím se rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech v bytovém domě. Jinak řečeno na toho, kdo nepřiměřeně teplem šetřil nebo plýtval, dopláceli ostatní.
 
Nezdravé šetření
Co je špatného na tom, když se například v bytovém domě domluví, že se bude v zimě topit jen minimálně, aby i průměrná spotřeba tepla byla minimální? Vymrzlý dům začne plesnivět a obyvatelé si zadělají na daleko větší problémy a také na větší dodatečné náklady, než jaké ušetřili za topení. Užitečnější je, aby se každý obyvatel podílel na vytvoření tepelné stability v domě, a předešlo se zbytečným škodám.

Podle vyhlášky nyní každý příjemce služeb v bytovém domě zaplatí nejméně 80 procent průměrné ceny za teplo v domě. Od čeho byla hodnota odvozena? Od vyhlášky č. 194/2007 Sb., která stanoví pravidla pro vytápění.  Obecně lze říci, že ani spořivý uživatel bytu (anebo ani neobydlený byt) nespotřebuje zpravidla méně, než 80 procent průměru tepla na jeden metr čtvereční. Pokud se někdo v bloku bytů chová nezodpovědně a v zimě vůbec netopí, využívá tepla, sálajícího přes zdi z okolních vytápěných bytů. Horší je situace u bytů rohových, nebo u těch, které se nacházejí úplně pod střechou. Tam při nedostatečném vytápění hrozí již zmíněné plísně, popřípadě u panelových domů praskliny v omítce v místě spojů panelů. Takové chování je pro celé společenství nájemníků škodlivé a lidé by proto měli vědět, že nepřiměřeným šetřílkovstvím si nijak výrazně finančně nepolepší.
 
Stejná pravidla pro všechny
Část dotazů veřejnosti směřovala i k tomu, zda je v nové vyhlášce zohledněna skutečnost, že některé byty mají zasklenou lodžii a jiné ne. Tato úprava může způsobit v průběhu roku teplotní rozdíl až 10 stupňů Celsia. Takové dělení by však v běžné praxi bylo těžko možné. Při rozúčtování nákladů se proto nepřihlíží k individuálně provedeným úpravám (např. zasklení lodžie nebo k výměně oken atd.). Pro uživatele takového bytu platí stejná pravidla, jako pro ostatní. Dům je brán jako jeden tepelně technický celek. Proto by se při jeho revitalizaci mělo postupovat spíše systémově, tedy provádět úpravy, zlepšující tepelně izolační vlastnosti celého domu, a nikoliv pouze jednotlivých bytů.

Nová vyhláška neřeší ani případy, kdy je byt napojen na dálkový zdroj tepla, ale přesto využívá krbová, případně akumulační kamna (nebo přímotopné konvektory, radiátory atd.). V domě s ústředním topením není vhodné používat pouze individuální zdroje tepla a otopná tělesa mít v topné sezóně uzavřená., jelikož by se příjemce služeb vystavoval riziku nedodržení spodní hranice 20 % oproti průměru zúčtovací jednotky. Kamna však lze používat v přechodném období, kdy není bytový dům centrálně vytápěn.

Otázkou, která zajímá zejména vedení bytových družstev a sdružení vlastníků bytových jednotek, je, zda si tyto organizace mohou na svém shromáždění odsouhlasit jiný způsob rozúčtování služeb (tepla a teplé vody) než ten, který je uveden v zákoně (zákon č. 67/2013 Sb.) a v prováděcí vyhlášce o rozúčtování tepla, o které tento článek pojednává. Zde je odpověď jednoznačná: v případě, že jsou v domě nainstalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, není možné si odhlasovat vlastní způsob rozúčtování.

Slovníček vybraných pojmů:

Rozdíl mezi tzv. základní a spotřební složkou: Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – uživatelů bytů a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu, nebo nebytového prostoru. Základní složka nákladů na vytápění pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu.

Spotřební složka nákladů na vytápění pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může uživatel ovlivnit regulací přívodu tepla do otopných těles. Vychází z míry měřené nebo indikované spotřeby tepla na vytápění. Rozděluje se mezi příjemce služeb podle údajů měřidel nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Výpočtové metody zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla, která je dána jejich polohou, velikostí otopných těles, způsobem připojení měřidel nebo indikátorů vytápění a projektovanou vnitřní teplotou.

Proč může spotřební složka nově být až 70%? Lépe a přesněji bude provedeno rozúčtování nákladů s ohledem na tepelně izolační vlastnosti objektu a použitou indikaci.

Platí vyhláška i v případě, že všechny jednotky v bytovém domě jsou osazeny kalorimetry? Platí, protože se jedná o měřidla.

Musí se při měření tepla kalorimetry zohlednit poloha a orientace místností bytové jednotky v koeficientech, nebo se uplatňuje pouze při instalaci radiátorových poměrových měřičů RTN (rozdělovač topných nákladů)? Ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu č. 67/2013 Sb. v platném znění, je v § 6 odst. 2 uvedeno, že spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Z uvedeného tedy vyplývá, že se jedná o kalorimetry a indikátory vytápění.

Použije se pro byty, které nedodrží přípustný limit v dalších kolech, shodná průměrná cena za metr čtverečný (cena vypočtená z původní částky faktury a celkové započitatelné ploch všech bytů), nebo se průměrná cena stanoví znovu po úpravě částky faktury a započitatelné plochy zbývajících bytů? Po prvotním rozdělení nákladů na vytápění se při opakovaném rozdělení použije původní průměrný náklad připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy. Při překročení limitu odchylky nákladů se provádí úprava pouze spotřební složky.

Čtěte také:

Měřáky tepla jsou k ničemu. Lidé zaplatí za ně více, než za teplo ušetří (iDNES.cz, 28.1.2017)

Zdroj: MMR

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) využilo zbývajících prostředků z výnosů z prodeje emisních povolenek z roku 2014 a připravilo doplňkový program ENERG, ze kterého budou moci získat zvýhodněné úvěry malé a střední podniky z území Prahy. Program hodlá Ministerstvo průmyslu a obchodu spustit v dubnu letošního roku.

Program byl schválen Vládou ČR v listopadu 2016 a nyní je ve fázi konečných příprav, smluvního zajištění mezi MPO a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) a přesunu finančních prostředků do ČMZRB. Program bude připraven ke spuštění v dubnu letošního roku.

Program bude fungovat formou zvýhodněných úvěrů, tedy v podobě finančních nástrojů, pro které se aktuálně v oblasti energetické účinnosti hledá optimální využití. Výhodnost úvěrů tkví v nulové úrokové sazbě, době splatnosti úvěru až do 10 let a možnosti odkladu splátek jistiny až na 24 měsíců. Prostředky budou poskytovány malým a středním podnikům prostřednictvím ČMZRB a stanou se základem pro nahrazování dotačních prostředků finančními nástroji. Finanční prostředky programu ENERG jsou k dispozici v objemu necelých 130 mil. Kč.

Dalším programem, kterým se MPO snaží podílet na naplňování Národního akčního plánu energetické účinnosti, je program EFEKT, jehož cílem bude zvýšit úspory energie, kvalitu energetických služeb a podpořit veřejnost k hospodárnému nakládání s energiemi. Program EFEKT je národní dotační program zaměřený na efektivní nakládání s energií a je zároveň doplňkovým programem pro operační programy OP PIK, OP ŽP, IROP a národní program Nová zelená úsporám. Finanční prostředky tohoto programu jsou oproti předchozím rokům násobně vyšší a pro rok 2017 činí 150 mil. Kč. Podat žádost o dotaci je možné od 1. do 28. února. Státní program je zřízen v návaznosti na zákon o hospodaření energií a jeho ustanovení má přímou souvislost s implementací evropské směrnice o energetické účinnosti.

Program Úspory energie s rozumem je aktuálně podstatným nástrojem MPO k napravení situace v oblasti úspor energie a je zaměřen zejména na kvalitní přípravu a rozvoj energeticky úsporných opatření bez využití investičních dotačních prostředků. Zároveň je doplňkovým programem k dotačním programům podporovaných ze strukturálních fondů EU a národních programů. Cílem programu je zvyšovat kvalitu energetických úsporných projektů a podporovat jejich realizaci v sektoru bydlení, ve veřejném a privátním sektoru a vést k hospodárnému nakládání s energií.

Související článek:

V Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci právě startuje nový projekt podpořený z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání více než 130 miliony korun. Jeho cílem je vyvinout nové materiály, s jejichž pomocí bude možné rozkladem vody získávat vodík jako zdroj levné a zelené energie.

Vodík je považován za energetický zdroj budoucnosti šetrný k životnímu prostředí. Vědci zapojení do projektu Pokročilé hybridní nanostruktury pro aplikaci v obnovitelných zdrojích energie budou v příštích sedmi letech vyvíjet nové hybridní nanomateriály na bázi oxidů kovů, jež budou schopny s využitím slunečního záření vodu na kyslík a vodík rozkládat.

Vývojem těchto nanomateriálů se v Olomouci zabývá nový tým vedený světově respektovaným vědcem v oblasti materiálové chemie, fotoelektrochemie a obnovitelné energie Patrikem Schmukim. Zhruba patnáctičlenný tým se stane součástí mezinárodní výzkumné sítě, která propojí elitní týmy nanomateriálového výzkumu z celého světa. Na řešení projektu budou spolupracovat například výzkumníci z USA, Dánska, Švýcarska, Francie nebo Jižní Koreje.

Propojením současné a nové infrastruktury v RCPTM vznikne jedna z nejlépe vybavených laboratoří pro materiálový a elektrochemický výzkum v celoevropském měřítku.

Zdroj: www.vedavyzkum.cz (tisková zpráva UPOL)

Generální konzulát v Hong Kongu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí České republiky nabízí možnost prezentace českých firem na 10. ročníku veletrhu environmentálních technologií Macao International Environmental Co-operation Forum & Exhibition (MIECF 2017) v Macau ve dnech 30. 3. – 1. 4. 2017.

Veletrh je vhodný pro prezentaci firem působících v oblastech odpadového a vodního hospodářství, ochrany a kontroly kvality ovzduší a ochrany půdy.

Zájemcům o účast je nabízena zdarma výstavní plochu v rozsahu 36 až 72 m2, ubytování pro 10 firem/osob na 3 noci v době trvání veletrhu a také možnost aktivní prezentace činnosti firmy v délce cca 45 minut.

V případě vašeho zájmu o účast na veletrhu a pro více informací kontaktujte Ing. Milana Vágnera, Generální konzulát ČR v Hong Kongu (milan_vagner@mzv.cz, tel. +852 2802 2212) nebo Ing. Terezu Adamovou, odd. dvoustranné spolupráce odboru mezinárodních vztahů MŽP (tereza.adamova@mzp.cz, tel: +420 267122919).

Na téma "Dostavba Dukovan, nebo Temelína?" bude dnes hovořit v pořadu 90´ ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Daně Drábové se včera věnoval pořad GEN - Galerie elity národa na ČT1 (záznam pořadu ZDE), případně si můžete poslechnout rozhovor s šéfkou SÚJB v pořadu Host Radiožurnálu ze den 29.01.2017.

Evropská komise bude ve dnech 9. - 10. března 2017 v Bruselu pořádat konferenci pro zúčastněné strany k tématu cirkulární ekonomiky. Cílem konference je zhodnotit pokrok dosažený zhruba rok po oznámení plánu Evropské komise na podporu cirkulární ekonomiky a zamyslet se nad tím, jak podpořit další iniciativy. Registrace je otevřená do 3. února 2017 a hlásit se můžete ZDE. Předběžný program konference najdete ZDE

Čtěte také:

Vznikla nová platforma pro finanční podporu oběhového hospodářství (27.1.2017)

Bez nálepky „smart“ se podle odborníků v dohledné době neobejde žádné velké město. Chytré technologie mají přelidněným metropolím ulevit, zprůchodnit jejich dopravní tepny, zlepšit ovzduší a zvýšit pohodlí obyvatel. Strategii chytrého a udržitelného rozvoje přijaly v České republice za svou nejen velkoměsta, ale i menší města a obce. Podle posledního průzkumu zná pojem Smart City už 20 procent lidí, kteří mají také jasno v tom, co by ve svých městech uvítali. Jsou to především ekologická opatření a zlepšení kvality ovzduší.

Průzkum, který pro společnost E.ON zpracovala agentura Ipsos, ukázal, že lidé si chytré město spojují nejčastěji s moderními technologiemi a ekologickým zaměřením. Představují si ho také jako místo s chytrými sítěmi nebo komunikačními a informačními technologiemi, přes něž jsou sdílena data. „To jsou poměrně přesné představy, protože smart cities jsou spojená s moderními technologiemi, které přinášejí lepší informovanost, úspory energií, usnadňují dopravu nebo snižují emise vypouštěné do ovzduší,“ říká Vladimír Vácha, tiskový mluvčí společnosti E.ON.

Není jen jedno Smart City

Ač je dnes pojem chytré město skloňován více než kdy jindy, jeho výklad ještě není ustálený. „Pod hlavičkou Smart City si nelze představit jednu věc, ale množinu technologických řešení, která zlepšují úroveň života, zvyšují bezpečnost a pohodlí obyvatel, šetří životní prostředí a snižují energetickou náročnost,“ zdůrazňuje David Barva, vedoucí pracovní skupiny pro Chytrá města Siemens ČR. Společným jmenovatelem zůstává snaha o inovativní postupy ve vývoji města. V některých rovinách je Smart City chápáno zejména jako město, které zavádí nové technologie do dopravy a buduje moderní infrastrukturu nebo úsporné osvětlení. Jindy se o chytrém městě hovoří jako o místě, na jehož rozvoji spolupracují všechny zainteresované subjekty, tedy veřejný sektor, podnikatelé, nevládní organizace i obyvatelé města.

Koncept Smart City přijalo za svůj hned několik měst v České republice. Vedle Prahy nebo Brna je to například Písek, Jihlava, Pardubice nebo Nové Město na Moravě. Každé z nich si strategii rozvoje upravilo podle svých potřeb. Brno se například soustředí na rozvoj inteligentní městské dopravní sítě nebo na moderní zásobování vodou, zatímco Praha se primárně zaměřuje na mobilitu, energetiku a informační technologie. „Není pochyb, že v blízké budoucnosti se žádné město neobejde bez nálepky toho, že je dostatečně chytré,“ míní Lukáš Smelík, šéfredaktor časopisu Inteligentní budovy.

Čistý vzduch jako priorita

S tím, jak si lidé uvědomují možnosti moderního rozvoje města, vnímají i segmenty, kterých by se měl primárně týkat. Z již citovaného průzkumu vyplynulo, že 27 procent respondentů by ocenilo především ekologická opatření a 24 procent z nich by přivítalo zvýšení kvality ovzduší. Lidé by chtěli také inteligentní systémy v dopravě, budování sociální infrastruktury nebo finanční úspory v provozu města. „Zmiňovány byly i různé vychytávky, například chytré lavičky, kde by si dobili mobilní telefon, nebo by ocenili půjčovny kol,“ dodává Lukáš Svoboda ze společnosti E.ON.

Ruku v ruce s rozvojem konceptu chytrých měst jde sběr dat. Na základě jejich analýzy si mohou města stanovit své priority. „V první řadě je třeba monitorovat stav ovzduší a sbírat data plošně v celém městě, například senzory umístěnými přímo ve veřejném osvětlení. Následně je třeba informovat občany pomocí mobilních aplikací o stavu ovzduší a okamžitě reagovat. Třeba řada německých měst, která bojují s emisemi, zavedla do center plošně sníženou rychlost automobilů na 30 kilometrů v hodině,“ vysvětluje David Barva.

Chytrá města mají své výsledky

Problémem větších měst je především přelidněnost, takže moderní technologie by mohly přispět k uvolnění ucpaných dopravních tepen a snížení každodenního stresu. Například by díky chytrým čidlům, která navedou řidiče na volné parkovací místo, mohlo odpadnout únavné kroužení v centru města a hledání místa na zaparkování.

Přestože některá česká města přijala koncept Smart City a pracují na prvních projektech, kdy například zavádějí elektromobily do dopravy nebo instalují úsporné osvětlení, musejí se vypořádat s celou řadou překážek. „Česká města mají ve zvyku vést delší polemiku nad přínosem nasazování celého konceptu. Už dnes se ale ukazuje, že ta odvážnější vykazují výsledky, které jsou dobrým impulzem pro ostatní,“ podotýká Lukáš Smelík.

SP ČR nepodporuje při  přezkumu nařízení REACH v roce 2017 legislativní změny nařízení REACH. Celkově implementace nařízení REACH funguje, firmy plní své požadavky dané nařízením. Problém pro firmy představují především administrativní a finanční náročnost implementace nařízení, především pro malé a střední podniky,  a také pro firmy, které mají povinnost žádat o povolení použití vyráběných/dovážených nebo používaných látek.

V případě tzv. látek vzbuzujících mimořádné obavy, které mohou podléhat povolování, požadujeme před zařazením těchto látek do přílohy XIV nařízení REACH provedení analýzy možností řízení rizik (RMOA) a na základě této analýzy regulovat látky např. formou omezení (příloha XVII nařízení), které je administrativně i finančně  výrazně méně nákladné ve srovnání s procesem povolování.

V případě nákladů malých a středních firem na implementaci nařízení REACH požadujeme další opatření  ke snížení nákladů firem, např. zjednodušení IT nástrojů, zjednodušení pokynů pro implementaci nařízení a další.

Vstup do VK naleznete zde.

Žluté kontejnery zásobují recyklační linky ohromným množstvím plastu. Čeští vědci nyní přišli na způsob, jak část z něj za pomoci mikrovln přeměnit zpátky na surovinu použitelnou pro výrobu plastových lahví. O patentovaný postup už projevila zájem jedna ze zahraničních firem. Češi si proces patentovali nejen doma ale i v zemích, kde jsou největší výrobci a zpracovatelé PET. Jejich počínání se vyplatilo, protože licenci k patentu si zakoupila firma NRT Polska. Ta dostala podporu od polské vlády a postavila poloprovozní linku s kapacitou 10 000 tun zpracovaného materiálu za rok. Více ZDE

Související článek:

Unikátní technologie recyklace PET obalů míří do výroby (2.4.2014)

Zdroj: iDNES.cz

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest spustila web www.podporastartupu.cz. Začínajícím podnikatelům má pomoci s rozvojem podnikání v různých fázích vývoje společnosti jak v České republice, tak na zahraničních trzích. Prostřednictvím čtyř samostatných aktivit CzechStarter, CzechAccelerator, CzechMatch a CzechDemo nabízí podpořeným podnikatelům zvýhodněné služby mentorů a poradců v ČR i v zahraničí, kteří předávají své podnikatelské know-how, zkušenosti a rady za účelem urychlení rozvoje podnikatelských aktivit. Agentura současně spouští nábor odborníků a osobností.

Dnes od 20.00 hodin v pořadu GEN - Galerie elity národa na ČT1 se můžete těšit na Danu Drábovou - českou jadernou fyzičku, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a krotitelku všech evropských protijaderných aktivistů. Sice sama tvrdí, že není nejpilnější a nejtrpělivější a nemá obzvlášť dobrou paměť, ale řada jejích prestižních ocenění dokazuje opak. Kromě šéfování českému jadernému dozoru také stíhá učit studenty na své Alma mater (ČVUT), pracuje léta pro svou obec jako místostarostka, od roku 2016 je i krajskou zastupitelkou. Pořad je možné přehrát ze záznamu - ZDE.

Poslechněte si také:

Rozhovor s šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou nejenom o jaderné energetice v pořadu Host Radiožurnálu ze den 29.01.2017 - záznam ZDE

Švédové patří v Evropě k ekologickým „šílencům". Podle posledních průzkumů si chtějí vzít svůj udržitelný životní postoj vzít i do hrobu. Sedm z deseti Švédů uvažují zcela vážně o pohřbu, který bude šetrný k životnímu prostředí.

Například by si přáli rubáš a tkaniny, kterými je rakev vyložena, z biobavlny, která se rychle a přirozeně rozpadne. Samozřejmostí jsou rakve z materiálů, které už během výroby nezatěžují životní prostředí a nejsou zbytečně náročné na spotřebu energie. To samé se týká uren, které by měly být například z recyklovaných materiálů.

Podobné požadavky měli respondenti i na náhrobky nebo květinovou výzdobu při smutečním obřadu. Když květiny a věnce, tak z nejbližšího okolí. Pochopitelně i převoz na hřbitov by měl být byl co nejekologištější, pohřební vozy musejí být poháněné minimálně bionaftou.

Není se čemu divit, že zamražování mrtvých v tekutém dusíku, které vynalezl švédský biolog v 90. letech, momentálně ve Švédsku vůbec nikdo nenabízí.

Zdroj: DOTYK

Lidé mají právo nejen na zdravé životní prostředí, ale musí také něco jíst a být z něčeho živi. Mezi oběma potřebami musí být rovnováha. Proto je Milan Urban rád, že příprava tak zvaného anti-fosilního zákona odkládá. Podle něj víc než zákony, které zakazují, potřebujeme zákony, které pomáhají tvořit, podpoří rozvoj nových technologií s vysokou přidanou hodnotou, které ze své podstaty vykazují vyšší vstřícnost k životnímu prostředí.

Asi všichni se shodneme na jednoduché věci. Ochrana zdraví, ochrana lidí i přírody, jsou nutností a přímo povinností každého soudného člověka i politika. Beru ji za svou.

Jenže lidé mají právo nejen na zdravé životní prostředí, musí také něco jíst, z něčeho být živi. Mezi oběma potřebami musí být rovnováha. Proto jsem rád, že ministr životního prostředí Richard Brabec uznal, že příprava tak zvaného anti-fosilního zákona není ve stavu, aby jej bylo možné racionálně dokončit v tomto volebním období.

Plošný zákon, který měl v zájmu boje s globálním oteplováním a proti oxidům uhlíku snížit spotřebu fosilních paliv, by se primárně přenesl opět a především na český průmysl a ohrozil jeho konkurenční schopnost. Podíl České republiky na světových emisích CO2 je pouhých 0,31 procenta. Další razantní snížení tohoto podílu by nás stálo miliardy korun a celkové snížení produkčního potenciálu české ekonomiky i životní úrovně obyvatel.

Česká republika je schopna i bez antifosilního zákona úspěšně snižovat svoji závislost na fosilních palivech, a dělá to dokonce v předstihu. V pořadu 20 minut Radiožurnálu to včera řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministr také řekl, že zákon vyjednával dlouho i s tripartitou, protože jednou z podmínek bylo získat její souhlas. Ukázalo se ale podle něj, že by ČR měla zákon, který by svoji roli začal plnit až po roce 2030. Do roku 2030 je ČR podle Brabce jednoznačně vázána evropskými závazky, k nimž se přihlásila v klimatickém balíčku. Do té doby musí snížit emise oxidu uhličitého oproti roku 1990 minimálně o 40 procent. „Přesná čísla ještě nemáme, ale očekáváme, že snížení v loňském roce bude už kolem 39 %,“ dodal ministr.

Nemám pocit, že takový postup je rozumný a že je správné tuto cenu za náš malý příspěvek k tání ledovců zaplatit.

Mám jinou představu – řekl bych „strategickou“. Potřebujeme připravit mechanismus finančních pobídek, jejichž výsledkem bude čistší, energeticky méně náročná a k okolí ohleduplnější výroba. Potřebujeme projekty, které rozšíří či alespoň zachovají produkci, avšak při zásadně lepších ekologických parametrech.

Jednou už jsme něco podobného dokázali: za vlády Miloše Zemana na přelomu tisíciletí jsme zvládli dostat do naší země obrovský produkční potenciál. Při stejném úsilí bychom nyní mohli tento potenciál přeměnit směrem k ekologické šetrnosti.

První vlaštovky nových inovací už se rodí – oceňuji snahu města Brno získat pro Českou republiku převratný dopravní vynález Hyperloop, který nejen zkrátí čas jízdy mezi Prahou a moravskou metropolí na pár minut, ale má být poháněn výhradně sluneční energií. Oceňuji snahu ústeckých aktivistů získat pro ČR jiný projekt amerického vizionáře Elona Muska – továrnu na baterie pro elektromobily Tesla. Potřebujeme ale jít ještě dál.

Víc než zákony, které zakazují, potřebujeme zákony, které pomáhají tvořit. Potřebujeme zásahy do daňového systému, které pomohou novým technologiím s vysokou přidanou hodnotou, tedy takovým, které ze své podstaty vykazují vyšší vstřícnost k životnímu prostředí. Lze sáhnout do odpisových pravidel a také jimi tato nová technologická řešení podpořit, lze upravit pravidla působení Czechinvestu, který investory vyhledává.

To je skutečně správná cesta. Zlepšit životní prostředí, ale zachovat či zlepšit životní úroveň.

Anti-fosilní zákon směřoval k tomu, že by došlo k deindustrializaci naší země. To mimochodem leckde zkusili. A výsledkem je, že zatímco naše nezaměstnanost je na minimu, v řadě států Evropské unie dosahuje obrovských hodnot. Ale co je horší – nezaměstnanost mezi mladými je až čtyřicetiprocentní. Služby jsou skvělá věc, ale má to své hranice. Je dobře, že se tyto hranice nechystáme překročit.

P.S.: Nový americký prezident oznámil své rozhodnutí přehodnotit závazky USA plynoucí z Pařížského protokolu. V tom případě ale celý protokol ztrácí význam a svět se musí nasměrovat k jiným formám postupu při ochraně životního prostředí. Což je výzva, kterou bychom měli vzít za svou.

Autor/zdroj: Milan Urban / Blog iDNES.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu nařídilo na sklonku roku 2014 stovkám tisíc lidí v bytových domech, že musí měřit spotřebu. Dva roky poté se ukazuje, že namísto slibované úspory peněz za teplo část obyvatel platí sice méně, ale úspory nevyrovnají náklady na instalaci měřáků a jejich provoz. Vyplývá to z analýzy Českého vysokého učení technického (ČVUT). Problém je v tom, jak se evropská směrnice převedla do českého práva. Ta mluví i o tom, že použití měřičů musí být ekonomicky efektivní. MPO už chystá novelizaci vyhlášky, která má reagovat především na závěry analýzy. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Češi doma topí příliš. Oproti západním zemím mají v interiéru o 4 stupně víc (LN, 26.1.2017)

Zdroj: iDNES.cz

Rok poté, co Komise přijala balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, vydává zprávu o dosavadních výsledcích klíčových iniciativ, jež jsou součástí akčního plánu z roku 2015. Kromě zveřejnění své zprávy včera Komise podnikla další kroky a spolu s Evropskou investiční bankou (EIB). Jednak založila platformu pro finanční podporu oběhového hospodářství, která bude sdružovat investory a inovátory, vydala doporučení členským státům o přeměně odpadu na energii a navrhla konkrétní změny právních předpisů o některých nebezpečných látkách v elektrických a elektronických zařízeních.

„Abychom tento přechod zrychlili, budeme i nadále nabízet poradenství a budeme více investovat nejen do inovativních podnikatelských modelů oběhového hospodářství a nových technologií, ale i do tradičnějších projektů věnujících se efektivnímu využívání zdrojů.  Nová platforma pro finanční podporu oběhového hospodářství bude základním nástrojem pro zvyšování povědomí o oběhovém hospodářství a pro financování s ním souvisejících projektů,“ uvedl viceprezident EIB Jonathan Taylor, který odpovídá za financování opatření v oblasti životního prostředí, změny klimatu a oběhového hospodářství.

Platforma pro financování oběhového hospodářství využije úspěchů investičního plánu pro Evropu, díky kterému bylo do konce roku 2016 uvolněno 164 miliard eur investic, a v návaznosti na něj prohloubí propojení současných nástrojů, jako jsou Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a program InnovFin (finanční prostředky EU pro inovátory, iniciativa v rámci programu Horizont 2020), a možná i vytvoří nové finanční nástroje přímo pro projekty oběhového hospodářství. Platforma bude společným prostorem Komise, EIB, národních podpůrných bank, institucionálních investorů a dalších zainteresovaných subjektů a náplní její činnosti bude informovat o investičních příležitostech v sektoru oběhového hospodářství a seznamovat potenciální předkladatele projektů s osvědčenou praxí, provádět analýzy projektů a jejich finančních potřeb a poskytovat poradenství ohledně strukturování a financovatelnosti projektů.

Sdělení o úloze procesů výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství, které dnes Komise vydala, uvádí způsoby, jak přínosy této malé, nicméně inovativní součásti národního energetického mixu maximalizovat. Obsahuje pokyny pro členské státy, jak v kontextu nakládání s odpady správně vyvážit kapacitu výroby energie z odpadů, a zdůrazňuje roli hierarchie způsobů nakládání s odpady podle udržitelnosti, v níž nejvyšší příčku zaujímá předcházení vzniku odpadu a recyklace. Zároveň státům radí, jak optimalizovat svůj podíl na energetické unii a využívat příležitostí k přeshraničním partnerstvím – tedy je-li to přiměřené a v souladu s environmentálními cíli Unie.

Součástí balíčku, který dnes Komise přijala, je také návrh aktualizovat legislativu tak, aby se omezilo používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (tzv. směrnice RoHS). Podle návrhu by se měly nahradit používané nebezpečné materiály a tím zefektivnit recyklace součástí elektrických a elektronických zařízení. Změny mají také usnadnit operace na sekundárním trhu (tedy další prodej) a opravy zařízení. Podle odhadů by navrhovaná opatření snížila produkci nebezpečného odpadu v EU o více než 3 000 tun ročně a ušetřila energii a suroviny. Jen ve zdravotnictví by se na nákladech mohlo ušetřit zhruba 170 milionů eur.

V neposlední řadě Komise ve své zprávě o pokroku učiněném za uplynulý rok zmiňuje zásadní opatření, která podnikla a která se dotkla oblastí, jako je odpad, ekodesign, plýtvání potravinami, organická hnojiva, záruky za spotřební zboží, inovace a investice. Principy oběhového hospodářství se postupně integrovaly do osvědčených postupů v průmyslu, zelených veřejných zakázek, využívání fondů politiky soudržnosti i do nových iniciativ ve stavebnictví a vodohospodářství. Aby se přechod na oběhové hospodářství uskutečnil co nejdříve, Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby v souladu se společným prohlášením o legislativních prioritách EU na rok 2017 pokročily ve schvalování příslušné legislativy. V plnění akčního plánu pro oběhové hospodářství bude Komise pokračovat i v průběhu nadcházejícího roku, kdy hodlá předložit strategii pro plasty, rámec dohledu pro oběhové hospodářství a návrh týkající se recyklace vody.

Souvislosti

Dne 2. prosince 2015 Evropská komise přijala ambiciózní balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, který obsahuje akční plán EU s řadou opatření, jež se dotýkají celého životního cyklu výrobků: od návrhu, zajištění zdrojů, výroby a spotřeby až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami.

Přechod na intenzívnější oběhové hospodářství znamená pro Evropu i její občany řadu příležitostí. Je důležitou součástí naší snahy modernizovat a transformovat evropskou ekonomiku tak, aby se do budoucna ubírala lépe udržitelným směrem. Transformace má silné ekonomické opodstatnění, pro podniky znamená značný ekonomický zisk a větší konkurenceschopnost. Přináší výrazné úspory energií a přínosy pro životní prostředí. Vytváří pracovní místa na lokální úrovni a příležitosti k sociální integraci. Úzce souvisí s klíčovými prioritami EU v oblasti tvorby pracovních míst a růstu, investic, v sociální agendě a inovacích v průmyslu.

Své nejvýznamnější dosavadní výsledky Komise spolu s Evropským hospodářským a sociálním výborem představí na konferenci o oběhovém hospodářství, která se bude konat ve dnech 9.–10. března 2017. Na programu bude i diskuze se zainteresovanými subjekty o dalších krocích, jež by se měly podniknout v budoucnu. U příležitosti konference bude také oznámeno zřízení účastnické platformy pro oběhové hospodářství.

Další informace:

• ZPRÁVA: otázky a odpovědi

• Akční plán EU pro oběhové hospodářství

• Zpráva o provádění

• Sdělení o výrobě energie z odpadů

• Směrnice RoHS

• Balíček pro čistou energii

• Sdělení o pracovním plánu pro ekodesign na období let 2016–2019

• Protokol o recyklaci stavebního a demoličního odpadu

• Návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla dodávání hnojivých výrobků na trh

• Zelené veřejné zakázky

• EIB a oběhové hospodářství