Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti za porušení zákona o obalech. Firma totiž dlouhodobě neplnila svou povinnost zajistit využití a recyklaci obalových odpadů. Ty jí vznikaly při rozbalování dílů určených pro výrobu dovezených z Německa.

„V roce 2014 a 2015 tak firmě vzniklo přes 1600 tun papírových, plastových, dřevěných a směsných obalů. Povinností firmy bylo přihlásit se do seznamu zpětného odběru nebo využití odpadů z obalů. To ale neudělala. Nepostarala se ani o jejich recyklaci a využití, jak jí ukládá zákon o obalech. Jeho smyslem je, aby odpady z balených věcí neskončily bez užitku na skládkách,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Po pokutě, kterou inspektoři ČIŽP firmě uložili, začala společnost své povinnosti plnit a přihlásila do kolektivního systému pro recyklaci či využití obalů, který zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM a.s. „Plnit zákonné povinnosti je výhodnější, než se vystavovat možnému riziku další sankce. Jsme rádi, že to firma uznala. Pokuta tak splnila svůj výchovný účel,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

V Maroku právě vrcholí klimatický summit COP 22. Po více než týdenním vyjednávání delegací včera do Marakéše přijeli hlavy států a ministři, aby vstoupili do finální fáze vyjednávání. Zároveň v rámci plenárního zasedání každý stát deklaruje, jak plní své závazky např. v oblasti snižování emisí skleníkových plynů vůči Pařížské dohodě, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016.

Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém projevu za Českou republiku vyzdvihl závazek ČR ke snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 40% oproti roku 1990 do roku 2030, kdy pomoci k naplnění tohoto závazku mají zejména opatření v oblasti energetiky, posilování energetické účinnosti například díky programu Nová zelená úsporám nebo OPŽP 2014-2020, opatření v zemědělství, dopravě.

Projev ministra Richarda Brabce:

Nejprve mi dovolte vyjádřit hlubokou vděčnost vládě a lidu Maroka a zejména Jeho Veličenstvu králi Muhammadu VI. za to, že hostí tuto konferenci o klimatu, a za vřelé přivítání v krásném historickém městě Marakéš. Oceňujeme vysoké nasazení a velké úsilí marockého předsednictví, díky kterému dosáhla Marakéšská konference takového úspěchu, jako klimatická konference konaná v tomto městě v roce 2001. Rád bych se také připojil k prohlášením EU a jejích členských států.

Přijetím Pařížské dohody loni v Paříži jsme dospěli k novému historickému milníku v globální snaze bojovat proti klimatickým změnám. Jsme rádi, že pozitivní naladění pařížské konference přetrvalo i po ní a díky němu dohoda vstoupila v platnost v brzkém termínu.

Česká republika ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU plně podpořila, což nám pomohlo k dosažení prahové hodnoty pro vstup dohody v platnost. Na národní úrovni pracujeme na brzkém dokončení ratifikačního procesu Pařížské dohody s plným nasazením. Jsme pevně přesvědčeni, že Pařížská dohoda se stane klíčovým nástrojem ke zvládnutí problémů a hrozeb souvisejících se změnou klimatu a v tomto ohledu povede naše budoucí kroky a úsilí.

Společně s EU a jejími členskými státy jsme předložili ambiciózní závazek dále snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 procent oproti roku 1990.

České republice se v současné době daří plnit své závazky podle Rámcové úmluvy, Kjótského protokolu i Pařížské dohody. Naše emise skleníkových plynů v roce 2014 byly 37 procent pod úrovní roku 1990.

Očekává se, že nová Politika ochrany klimatu ČR, která bude sloužit jako naše strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství, bude přijata v březnu 2017. Tato politika navrhuje, aby byl stanoven dlouhodobý cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 procent a aby k dosažení tohoto cíle přispěla všechna klíčová hospodářská odvětví za pomoci konkrétních opatření. Kromě toho Česká republika investuje značné finanční prostředky do energetické účinnosti a zeleného topení v různých odvětvích včetně domácností i průmyslu. Celkový rozpočet pro tato opatření přesáhne 2 miliardy eur do roku 2020.
Zásadní součástí Politiky ochrany klimatu ČR je plánování adaptačních opatření. V roce 2015 naše vláda přijala komplexní Strategii přizpůsobení se změně klimatu.
Uvedená strategie bude realizována prostřednictvím národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který je v současné době předložen vládě ke schválení.

Jsme si vědomi toho, že nejchudší a nejzranitelnější země jsou při řešení domácích klimatických problémů a rizik odkázány na zahraniční podporu. V tomto ohledu je mi potěšením vás informovat, že Česká republika poskytla na klima v roce 2015 celkem 8,1 mil. eur prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných dohod/kanálů a je ochotna i nadále poskytovat nezbytnoupodporu rozvojovým zemím, aby jim pomohla při naplňování jejich potřeb a úsilí v adaptaci na klimatické změny a zmírňování jejich dopadu.

Vaše Excelence, dámy a pánové,


V letošním roce jsme byli svědky nejteplejšího roku v moderní historii celosvětového zaznamenávání teploty. Je to pro nás jasný signál, že není času nazbyt. Musíme se zaměřit na účinné provádění Pařížské dohody a vynaložit veškeré úsilí, abychom se vydali na cestu, která nás povede k nízkouhlíkové budoucnosti, udržitelné a bezpečné nejen pro nás ale i pro budoucí generace.

Děkuji vám za pozornost.
 

VÝSLEDKY Vláda dnes schválila změnu v používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a dále souhlasila s prodloužením programu EFEKT na rekonstrukce veřejného osvětlení, původně schváleným na období let 2008 – 2016. Na konci listopadu letošního roku by měl být vyhlášen nový program s pracovním názvem EFEKT 2. Podle programu měla vláda projednat i Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2015 a Aktualizaci Státní politiky životního prostředí ČR 2012 – 2020. Tyto dva body projedná vláda pravděpodobně až 23. respektive 28. listopadu.

Novými členy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se dnes stali rektor Ostravské univerzity Jan Lata a emeritní rektor ČVUT Jiří Witzany. Na návrh místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedy RVVI Pavla Bělobrádka je dnes jmenovala vláda. Dva noví členové tak v RVVI nahradí profesorku Evu Sykovou a profesora Ivo Vondráka.

prof. MUDr. Jan Lata, CSc. (1953) vystudoval Lékařskou fakultu UJEP Brno, postgraduální vzdělávání absolvoval v Holandsku, Francii a USA. Je expertem na vnitřní lékařství, jako lékař působil v Nemocnici u sv. Anny v Brně a ve Fakultní nemocnici Brno. Od roku 2006 byl proděkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, od roku 2011 prorektorem Ostravské univerzity v Ostravě. Rektorem je od roku 2015. Napsal tři monografie, je spoluautorem sedmi monografií a šesti učebnic. Je členem řady vědeckých rad a odborných společností a laureátem několika ocenění za vědeckou práci.

prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., dr.h.c. (1941) je absolventem Fakulty stavební ČVUT v Praze, jeho specializací je teorie a konstrukce staveb. V letech 1989-1997 působil jako děkan Fakulty stavební ČVUT, v letech 1999-2006 pak jako rektor ČVUT. Je autorem 9 monografií a více než 200 odborných vědeckých prací. Má na kontě 20 autorských osvědčení a patentů a 10 užitných vzorů. Jako garant se podílel mimo jiné na technickém řešení opravy Karlova mostu. Je držitelem řady medailí za výzkumnou činnost.

EFEKT 2017, EFEKT 2 již na konci listopadu

Vláda dnes souhlasila s prodloužením programu EFEKT (Státní program na podporu úspor energie a využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie) na rekonstrukce veřejného osvětlení, původně schváleným na období let 2008 – 2016. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo prodloužení programu do roku 2017 z důvodu nevyčerpání peněžních prostředků v tomto roce. Na konci listopadu letošního roku bude vyhlášen program s pracovním názvem EFEKT 2.

Pro letošní rok bylo v programu alokováno celkem 80 milionů korun, o 38 milionů korun více než v roce 2015. Celková výše alokace 80 milionů korun byla pokryta 50 miliony z výnosů prodeje emisních povolenek a 30 milionů šlo ze státního rozpočtu. Předpokládaná výše nevyčerpaných prostředků byla přibližně odhadnuta na 8 milionů korun. Konkrétní částka bude upřesněna na přelomu prosince a ledna.

"Na konci listopadu letošního roku bude vyhlášen program s pracovním názvem EFEKT 2, v němž se předpokládá, že každoročně bude uvolněno pro potřeby programu maximálně 150 milionů korun dle možnosti státního rozpočtu," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Cílem programu bude zvýšit úspory energie, kvalitu energetických služeb a podpořit veřejný sektor k hospodárnému nakládání s energiemi.

Program EFEKT je národní dotační program zaměřený na efektivní nakládání s energií, je zároveň doplňkovým programem pro operační programy OP PIK, OP ŽP, IROP a národní programy jako je Nová zelená úsporám. Státní program je zřízen v návaznosti na zákon o hospodaření energií a jeho ustanovení má přímou souvislost s implementací energetické účinnosti.

Nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních 

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek na dnešní schůzi vlády předložil novelu Nařízení vlády o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízení z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU.

Cílem úpravy je zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními tak, aby byla účelně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob a ochrana životního prostředí.

Omezení v užívání postihne všechny produktové skupiny včetně velkých a malých spotřebičů pro domácnosti k datu 22. 7. 2019. Výjimku tvoří dvě skupiny elektrozařízení: Zdravotnické potřeby a dále řídící přístroje včetně průmyslových, pro které se bude omezení vztahovat až od 22. 7. 2021 z důvodu větších pořizovacích nákladů.

"Důvodem dlouhé zaváděcí lhůty je připravit výrobce a dovozce elektrozařízení, aby se mohli přizpůsobit, a nepoužívali a nedováželi nebezpečné látky v elektrozařízeních ze třetích zemí," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Dosavadní seznam šesti nebezpečných látek se rozšíří o čtyři nové ftaláty: Bis (2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), enzyl butyl ftalát (BBP), Dibutyl ftalát (DBP) a Diisobutyl-ftalát (DIBP). 

Relevantní předpis:

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

připravujeme...

Komise investuje prostřednictvím programu LIFE v členských státech více než 220 milionů eur do ekologických a nízkouhlíkových projektů. V projektech, které Komise schválila začátkem listopadu, Česko uspělo se dvěma projekty a to v oblasti příroda a biodiverzita. Jedná se o projekty Akademie věd ČR a spolku Beleco z.s.

Velká část projektů má pomoci členským státům co nejlépe zvládnout přechod k oběhovému hospodářství, uvádí Evropská komise v tiskové zprávě.  Mezi projekty podpořené v roce 2016 patří například nové úsporné popelářské vozy s vodíkovým pohonem v Belgii, nové technologie na snižování zdravotních rizik souvisejících s kaly v odpadních vodách v Itálii a projekt, který má pomoci řeckým obcím, např. Olympii, zvýšit míru recyklace.

Pokud jde o opatření v oblasti klimatu, investice v celkové hodnotě 75,1 milionu € podpoří projekty týkající se přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a správy a informací v oblasti klimatu. Vybrané projekty se zaměřují na cíl EU, kterým je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 %, a přispívají k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu.

Počty podpořených projektů dle oblastí:

• Životní prostředí a účinnost zdrojů – 56

• Příroda a biologická rozmanitost  – 39

• Správa a informace v oblasti ŽP  – 15

• Přizpůsobování se změně klimatu – 16

• Zmírňování změny klimatu – 12

• Správa a informovanost v oblasti klimatu – 6

Program LIFE je finančním nástrojem EU pro životní prostředí a oblast klimatu. Byl zaveden v roce 1992 a od té doby z něj bylo v EU a ve třetích zemích spolufinancováno více než 4 300 projektů, přičemž bylo mobilizováno 8,8 miliardy €. Na ochranu životního prostředí a klimatu přispěl částkou 3,9 miliardy €. Neustále probíhá asi 1 100 projektů. Rozpočet programu LIFE na období 2014–2020 činí 3,4 miliardy €v běžných cenách a tento program má podprogram pro životní prostředí a podprogram pro oblast klimatu.

Popis schválených projektů naleznete v ZDE

Česko nezvládá využití evropských peněz na snižování energetické náročnosti. Podniky nechaly ladem tři miliardy korun. Ještě hůře dopadají renovace bytových domů mimo Prahu.

Začínají se potvrzovat obavy  dotačních poradců, že české  firmy budou mít problém vyčerpat evropské miliardy určené na zvyšování energetických úspor.  Po půl roce od uzavření první výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost přikleplo ministerstvo průmyslu a obchodu dotaci 427 žadatelům. Celkem to byly zhruba dvě miliardy korun. Zbývá ještě vyhodnotit 18 žádostí. Firmám se tak nepovede plně vyčerpat pět miliard korun, jež letos ministerstvo průmyslu a obchodu vyčlenilo na úspory energie. „Celkemjsme přijali 575 žádostí, z nichž u 46 projektů žadatelé od záměru odstoupili nebo nesplnili potřebné formální náležitosti. Zbylých osmnáct projektů vyhodnotíme nejpozději do konce listopadu,“ uvedl mluvčí rezortu František Kotrba. Pokud firmy dosud schválené projekty dokončí, sníží se spotřeba energie o 1,1 petajoulu – to je zhruba půl procenta z celkových úspor do roku 2020, k nimž se Česko  rámci Evropské unie zavázalo.

Z ministerstva už znějí obavy, že z projektů dotovaných z evropských peněz se Česku nepovede dosáhnout plánový objem energetických úspor. Kvůli  podmínkám dotací zpomalily letos také investice tepláren do modernizace rozvodů. „Pokud ministerstvo stihne vyhodnotit nové žádosti, mohly by se  investice rozjet zase příští rok. Povedlo se také upravit podmínky tak, že teplárny, které alespoň z poloviny vlastní obce, budou mít přístup k celému balíku  peněz,“ sdělil ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Ještě horší výsledky než Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnostzatím vykazuje program dotací na renovace bytových domů  financovaných z operačního programu Integrovaný regionální operační program (IROP). V letošní první výzvě si mohli majitelé domů mimo Prahu sáhnout na 1,35 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj jim přikleplo jen 61 milionů korun.

„Na bytové domy mimo Prahu se sešlo dokonce méně žádostí než na bytové domy v Praze, na něž je vyčleněno méně peněz,“ kritizuje MMR Petr Holub,  koordinátor aliance Šance pro budovy. Celkem je přitom v IROP na zateplování k dispozici sedmnáct miliard korun, za něž by se dalo ušetřit devět petajoulů energie do roku 2020. Ze zateplovacích dotačních programů podle Holuba funguje dobře jen operační program Životní prostředí a Nová zelená úsporám.

Zdroj: E15

Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary vydala knihu Doupovské hory. Jde o vůbec první komplexní monografii, která shrnuje nejnovější poznatky o přírodě, krajině a dílem i o historii Doupovských hor. Kolektiv čtyřiceti autorů, specialistů z oblastí geologie, zoologie, botaniky a dalších, na ní pracoval po několik let.

Doupovské hory jsou pravděpodobně nejméně známým pohořím v Čechách. Jen málokomu se v minulosti podařilo proniknout do tohoto bohem zapomenutého prostoru, jehož krása a přírodní bohatství v současnosti předčí i naše chráněné krajinné oblasti. Také literatura věnovaná tomuto sopečnému pohoří na severozápadě Čech byla donedávna spíše kusá a běžnému čtenáři většinou nedostupná. „Doupovské hory, pomineme-li německy psaný vlastivědný sešit ze série Sudetendeutsche Heimatgaue Viktora Karella z roku 1926, se vlastní knihy dosud nedočkaly. Přitom se jedná o území, které se atraktivitou a zachovalostí své přírody a krajiny může směle srovnávat s našimi národními parky,“ říká jeden z editorů, zoolog Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary.

Už proto je vydání první samostatné monografie o Doupovských horách nepochybně událostí. Obrazově bohatě vypravená kniha s četnými boxy a množstvím příloh přináší na více než 500 stranách nejnovější informace z výzkumů za poslední desetiletí i pohledy do historie, či dokonce dávné geologické minulosti. Je určena jak laikům, tak odborníkům, kteří jistě ocení také hojné odkazy na původní vědecké práce nebo obsáhlý místopisný česko-německý rejstřík s lokalizací a dalšími podrobnostmi.

Krajina kolem zaniklého města Doupova zůstala od konce 2. světové války, po odsunu německých a posléze i dosídlených obyvatel, pustá. V roce 1953 zde byl zřízen vojenský újezd Hradiště a území se na dlouhou dobu uzavřelo návštěvníkům, ale také přírodovědeckým výzkumům. „Dnes, kdy zkoumáme i ty nejodlehlejší kouty světa, je až neuvěřitelné, že u nás taková nepřístupná a málo známá oblast existuje,“ říká Petr Hradecký z České geologické služby, editor části týkající se neživé přírody.

Navzdory vojenským cvičením se v Doupovských horách zachovaly ojedinělé geologické fenomény – štítový vulkán a zbytky jeho erodované kaldery, pyroklastické i výlevné horniny a mnoho mladších dílčích vulkanických center. Výjimečná jsou též přírodní společenstva. Žijí zde například vzácní listonohové a žábronožky letní, hnědásek chrastavcový, kuňka ohnivá nebo užovka stromová. Z ptáků tu lze spatřit tetřívka obecného, včelojeda lesního a s velkým štěstím i orla křiklavého. Vyskytuje se zde také mnoho vzácných druhů rostlin, jako koniklec otevřený, hořec hořepník, kruštík ostrokvětý, pochybek severní nebo řada druhů kavylů a záraz. „Rostlinstvo Doupovských hor je mimořádně pestré, bohaté na dnes již vzácné druhy nehnojených luk a neodvodněných mokřadů. Fragmenty pralesovitých lesů hostí množství vzácných orchidejí. Unikátní je také rozvoj lesostepních a keřových formací na vojenských cvičištích," říká botanik Vladimír Melichar.

I přes nepřístupnost jejich centrální části Doupovské hory neustále přitahují zájem přírodovědců, historiků i turistů toužících po dobrodružství. Nyní navíc došlo ke zmenšení vojenského prostoru a kraj se tak ještě více otevírá návštěvníkům. „A zdaleka ne všechno je prozkoumáno. Doufáme, že naše kniha povzbudí čtenáře k jejich vlastnímu bádání či alespoň k návštěvě dosud opomíjeného regionu,“ dodává Jan Matějů.

Doupovské hory v on-line obchodu ČGS

V návaznosti na seminář Komercializace výsledků aplikovaného výzkumu a inovací, připravované výzvy na podporu VaVaI věnovaný novinkám v podpoře VaVaI si vás dovolujeme informovat o možnosti financování EU ETV prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Inovační vouchery – Výzva I nabízí jednoduchou administrativní formou možnost dotace až do výše 75% způsobilých výdajů. Více ZDE

Evropské země zlepšují postupy s nakládáním s komunálním a domovním odpadem, který by jinak skončil na skládkách. Míra recyklace se za posledních deset let značně zvýšila v celé Evropě a to částečně i v důsledku evropské politiky v oblasti životního prostředí. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Publikovaný dokument EEA  "Komunální odpady v jednotlivých evropských zemích," shrnuje nejnovější dostupné na postupy pro nakládání s odpady v členských zemí EEA a to včetně 28 členských států EU, Islandu, Norska, Švýcarska a Turecka, a v některých zemí západního Balkánu.

Míra komunálních odpadů ukládaných na skládky v členských zemích EEA klesla ze 49% v roce 2004 na 34% v roce 2014. Celkově se míra skládkování snížila ve 27 ze 32 zemí. V Rakousku, Belgii, Dánsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Švédsku a Švýcarsku, prakticky žádný komunální odpad nebyl likvidován na skládkách. Celkový komunální odpad v členských zemích poklesl o 3% a průměrná produkce odpadů na osobu klesla o 7% v letech 2004 - 2014. Analýza však zjistila, že se nejedná o jednotný trend v jednotlivých zemích. Ke zvýšení produkce komunálního odpadu na osobu došlo v 16 zemích a k poklesu došlo v 19 zemí. Více ZDE
 

Kdo je na cestě k tomu stát se chytrým městem nejdál, jaká technologická opatřeními se již objevují v ulicích měst a jak se změní život samotných obyvatel, mapuje nový inovativní web "Smart City – Cesta za lepším životem ve městě", který vznikl na půdě mediálního domu Economia. Partnerem projektu se stala Skupina ČEZ. "Smart City v energetice je velká věc. Dlouhá léta to byl pouze marketing a něco v daleké budoucnosti, nyní je to realita. My se Smart City věnujeme, protože jej považujeme za velkou obchodní příležitost," říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ve videu, které je součástí zmíněného webového projektu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 11. 11. 2016 nové výzvy ve třech programech podpory OP PIK a to konkrétně Potenciál – Výzva III, Technologie – Výzva IV, Technologie – Výzva V (pro začínající podniky) a Smart grids II – Výzva II. Texty výzev včetně jejich příloh jsou k dispozici na webu Agentury pro podnikání a inovace. Přesné termíny zpřístupnění žádostí o podporu v MS2014+, zahájení a ukončení příjmu žádostí o podporu, druhu vyhlášené výzvy, modelu hodnocení a finanční alokace na výzvu jsou uvedeny v textu výzvy. Žádost o podporu bude žadatel podávat pouze prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

Snižování emisí skleníkových plynů, které má podle Pařížské dohody zpomalit nárůst globálních teplot, je podle klimatologa ČHMÚ Ladislava Metelky dlouhodobý proces, který nelze provést v krátké době. Na změny podnebí bychom si tak podle něj měli začít zvykat. Nejvýraznější změna, které se budeme muset přizpůsobovat, je podle Metelky častější a intenzivnější výskyt sucha. Nezbytný předpoklad ke snižování emisí podle klimatologa představují vnitrostátně stanovené národní příspěvky (INDC). Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

Vodní přehrady a na ně navázané elektrárny produkují výrazně více skleníkových plynů, než se dosud vědělo. Ve studii, kterou zveřejnil magazín BioScience, to tvrdí vědci z univerzity ve Vancouveru. Problémem je podle nich metan, který do atmosféry uniká při rozkladu biomasy. Jedná se o asi 1,3 procenta z celkového objemu takzvaných antropogenních skleníkových plynů. Vědci v rámci studie analyzovali emise ve 250 přehradách. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti, která provozuje e-shop a velkoobchodní prodej s přenosnými bateriemi a akumulátory dováženými ze zahraničí.

„Firma porušila zákon o odpadech. Bylo jí prokázáno, že v roce 2014 nesplnila jako dovozce přenosných baterií a akumulátorů svou zákonnou povinnost zpětně odebrat takové množství použitých přenosných baterií a akumulátorů, které odpovídá 25 procentům toho, co sama uvedla na český trh. Zpětně odebrala pouze necelých 14 procent,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. O tom, že zákonné cíle sběru plní, se dokonce firma snažila přesvědčit ministerstvo životního prostředí v rámci každoročního reportingu. „Firma uváděla nepřesné a nepravdivé údaje v roční zprávě o plnění zpětného odběru. Snažila se tak přesvědčit stát, že své povinnost týkající se míry sběru splnila. Kontrolou a následným správním řízení však bylo prokázáno, že ve zprávě uvádí nepravdivé údaje o dosaženém sběru,“ vysvětlil Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

To ale nebyla jediná porušení zákona, kterých se firma dopustila. Jejím dalším pochybením bylo, že na svých internetových stránkách www.bateriecentrum.cz nezveřejňovala kompletní aktuální seznam míst zpětného odběru baterií, což jí ukládá zákon o odpadech. „Aby zákazník mohl tento systém zpětného odběru dobře využívat, musí mít úplné a pravdivé informace o způsobu jeho zajištění přímo od prodejce. V tomto případě byl ale seznam míst zpětného odběru vyvěšený na stránkách e-shopu nekompletní,“ uzavřel Kozubek.

Firma  se proti pokutě, kterou jí uložili inspektoři ČIŽP, odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci v celé výši potvrdilo.

AVÍZO Dnes vstupuje do svého druhého týdne 22. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP22), které se koná od 7. do 18. listopadu v Marakéši. Hlavním cílem zasedání je přiblížit se dohodě všech států na konkrétním naplňování "Pařížské dohody" z roku 2015 v praxi, a to např. v oblasti monitoringu nebo hodnocení národních závazků na snižování emisí skleníkových plynů jednotlivých států.    

Ministr životního prostředí Richard Brabec na klimatickém summitu vystoupí se svým projevem za Českou republiku během středy 16. listopadu 2016. Ve svém projevu např. zdůrazní, že ČR je připravena naplnit závazek na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 % oproti roku 1990, nebo že si je ČR plně vědoma nutnosti finanční podpory nejchudších rozvojových zemí při naplňování jejich úsilí snížit emise skleníkových plynů a adaptovat se na negativní vlivy změny klimatu. Proto v roce 2015 vynaložila Česká republika na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany klimatu více než 216 mil. Kč. Ministr také bude informovat státy OSN o konkrétních opatřeních ČR v oblasti snižování emisí a přizpůsobení se a posilování odolnosti vůči změně klimatu, které jsou zakotveny např. v Politice ochrany klimatu ČR, ve Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR nebo v připravovaném Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, který MŽP předloží do vlády do konce letošního roku.  

Ministr Brabec se dále zúčastní několika doprovodných akcí, jako například panelové diskuze ministrů na téma "Zdraví, životní prostředí a klima" (v úterý 15. listopadu) nebo semináře, který pořádá Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s německou agenturou pro rozvojovou spolupráci – GIZ, na němž budou zástupci ČR, Německa, USA, Peru, Maroka, Ugandy a Zeleného klimatického fondu diskutovat o financování přípravného programu pro zajištění přípravy kvalitních národních strategií a projektů v rozvojových zemích financovaných ze Zeleného klimatického fondu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předložilo do meziresortního připomínkového řízení Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla schválena vládou v říjnu 2015. Zajištění přípravy návrhu Akčního plánu bylo uloženo ministru životního prostředí ve spolupráci s ostatními členy vlády s předložením vládě do konce roku 2016. Návrh Akčního plánu obsahuje soubor 51 prioritních adaptačních opatření (priorita 1), pod které náleží 161 úkolů, na něž by měla být zaměřena největší pozornost. Dalších 69 opatření s prioritou 2 a k nim přiřazené úkoly je žádoucí plnit dle možností a kapacit jako podporu adaptace. Více ZDE

V marocké Marakéši byly u příležitosti světové klimatické konference vyhlášeny nejlepší ekologické projekty za rok 2016. Mezi šesti nejlepšími projekty soutěže Energy Globe Award nechybí nápady z Evropy, Afriky či Asie. Český zástupce se letos do finále neprobojoval.

Soutěž Energy Globe Award probíhá každoročně ve 177 zemích světa včetně České republiky, kde je jejím iniciátorem a pořadatelem již od roku 2008 energetická společnost E.ON. Ve světovém finále, které se uskutečnilo při příležitosti světové klimatické konference, byli vyhlášeni vítězové v celkem šesti kategoriích: Země, Vzduch, Mládež, Voda, Oheň a nově také ve zvláštní kategorii Ekologické plasty.

V soutěžní kategorii Země zvítězila organizace Tahzingdong z Bangladéše, které se podařilo zachovat více než 12 tisíc hektarů lesa. Chráněný les nyní představuje pro okolní vesnice zdroj čisté vody, eliminuje erozi a v kombinaci s lidskou aktivitou také omezuje množství oxidu uhličitého v ovzduší. Vítězem kategorie Vzduch je rakouský řetězec supermarketů Hofer KG, kterému se po přechodu na ekologické zdroje daří od začátku roku 2016 fungovat v CO2 neutrálním prostředí. Nejlepší projekt kategorie Mládež pak pochází ze Španělska, kde se díky mobilní aplikaci Marnoba snaží identifikovat a odstraňovat zdroje znečištění pocházející z lodí a námořní činnosti.

Letošní novinkou světového finále byla kategorie Ekologické plasty, v níž porota ocenila projekt z Tanzanie. V této africké zemi využívají plastový odpad k výrobě netradičních venkovních plotů, které jsou ekologické a 100% recyklovatelné. Za snahu o restaurování korálových útesů si první místo v kategorii Voda odnesla organizace z Malajsie. V kategorii Oheň byl vybrán projekt mobilních solárních panelů z Německa, jimiž je možné v rozvojových zemích nahradit běžně používané dieselové agregáty.

V České republice probíhá soutěž Energy Globe Award pod názvem E.ON Energy Globe již od roku 2008 a doposud do ní bylo přihlášeno více než 1 900 projektů. Absolutním vítězem letošního 8. ročníku se stala malá obec Haňovice na Hané, které se daří účelně využívat technologie pro úsporu energií, snižovat své provozní náklady a zároveň vytvářet nová pracovní místa pro své obyvatele. Více informací o soutěži je možné najít na webu www.energyglobe.cz.