Nedostatek a znečištění vody je jedním z největších problémů současného světa. Znečištěná voda se negativně projevuje na stavu životního prostředí, omezuje přístup části lidské populace k pitné vodě, je příčinou vážných onemocnění i úmrtí a podílí se na vymírání vodních živočichů a rostlin. Možná se ale našlo částečné řešení. Vědci v Alžírsku zjistili, že k odstranění kyselých barviv z průmyslových odpadních vod stačí obyčejná pomerančová kůra. Více ZDE

Zdroj: www.flowee.cz

Dne 27. června 2017 byla zahájena 59. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dle návrhu programu se budou poslanci už tentýž den zabývat novelou stavebního zákona vrácenou Senátem. Následující den čeká na poslance druhé čtení novely zákona o vodách a novely zákona o ochraně ovzduší. Poslanci by měli také projednávat Pařížskou klimatickou dohodu a to konkrétně  11. července.

Aktuality z jednání:

11.7.:

Pařížská dohoda: Poslanecká sněmovna dnes projednala Pařížskou dohodu v prvním čtení. Dohodu následně projedná zahraniční výbor a výbor pro životní prostředí. Lhůta byla na projednání ve výborech zkrácena na 30 dnů. Připomínáme, že projednávání dohody bylo v minulosti čtyřikrát přerušeno. K samotné ratifikaci Pařížské dohody v Poslanecké sněmovně lze tedy očekávat na příští schůzi (druhé čtení) v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.

Ovzduší/voda: Druhé čtení novely zákona o ochraně ovzduší respektive novely zákony o vodách je nově naplánovano na zítra 12. července (středa) jako 8. resp. 9 bod v programu v 15.30 hodin

10.7.:

Pařížská dohoda: Pařížskou klimatickou dohodu by měla do české legislativy ratifikovat ještě dosluhující Poslanecká sněmovna. Podle kabinetu Bohuslava Sobotky jde o důležité téma, proto je přijetí dohody zařazeno na úterý (Út 11. 7., 3. bod). V dolní komoře čeká dokument na projednání od loňského podzimu. Část opozice by mohla sáhnout k obstrukcím – třeba ODS razí postoj, že by měla ekologický závazek schvalovat až nová sněmovna. Koalice ale počítá i s možností přijmout dokument na mimořádné schůzi. Předmětem debat ohledně dokumentu je mimo jiné závaznost a důsledky dohody, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Česká republika se navíc řadí k posledním zemím v Evropě, které dokument ještě neratifikovaly. Ve sněmovně na to přitom čeká už od 5. října 2016.

29.6.:

Karpaty: Poslanecká sněmovna se vyslovila pro udělení souhlasu k ratifikaci Protokolu o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat /sněmovní tisk 731/. Cílem Protokolu je posílit a usnadnit spolupráci smluvních stran v oblasti rozvoje udržitelné nákladní a osobní dopravy a související infrastruktury v Karpatech, a tím přispět k udržitelnému rozvoji regionu, a zároveň eliminovat, minimalizovat a v nutných případech také zmírňovat a kompenzovat negativní environmentální a socioekonomické vlivy rozvoje dopravy a související infrastruktury.

28.6.:

Ovzduší/voda: Jednání poslanecké sněmovny bylo dnes odpoledne přerušeno do druhého dne těsně před projednáváním druhého čtení novely zákona o ochraně ovzduší respektive novely zákony o vodách. O dalším vývoji Vás budeme informovat.

27.6.:

Stavební zákon: Poslanecká sněmovna dnes odmítla pozměňovací návrhy senátu k novele stavebního zákona. Poslanci setrvali na svém znění novely zákona, které schválili ve třetím čtení začátkem dubna. Novela stavebního zákona, která má podle předkladatele zjednodušit a zrychlit povolovací řízení nyní, dostane nyní k posouzení prezident.

Schválená novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Umožní také na pouhé stavební ohlášení postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy, dosud se smí jen do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty.

Předloha novelizuje čtyři desítky souvisejících zákonů. Zasahuje i o zákona o urychlení výstavby infrastruktury, kde stanovuje, že v zastavěném území se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí.

Novela vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení. Ze stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona.

Stavebním firmám naopak vadí, že ze zákona vypadl pozměňovací návrh, který měl umožnit rychlejší vyvlastnění pozemků u strategicky významných dopravních staveb. Návrh na takzvanou předběžnou držbu zkoušel prosadit poslanec Martin Kolovratník (ANO). Tento nástroj měl umožnit začít stavět dálnici na vyvlastněném pozemku ještě předtím, než bude stanovena výše odškodnění.

Ministrně Šlechtová poslance informovala, že ministerstvo nyní připravuje nový stavební zákon a nový zákon o vyvlastňování. Teze nového stavebního zákona jsou podle ní hotové a vládě je předloží, jakmile projde nynější novela.

Související články/dokument:

• Poslanecká sněmovna postoupila dne 9. 5. 2017 návrh zákona Senátu jako tisk 108/0.
• Průmysl odmítá senátní verzi novely stavebního zákona
• Senát vrátil poslancům znovu k projednání novelu stavebního zákona
• Senát projedná novelu stavebního zákona

Přehled programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/7/ - vrácený Senátem  (Út 27. 6., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - druhé čtení (St 28. 6., 9. bod ve 14.30 hodin)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - druhé čtení (St 28. 6., 7. bod ve 14.30 hodin)

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení (Út 11. 7., 3. bod)

Anotace předpisů:

Vodní zákon

Návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.

Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.

Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Nejzásadnější body a cíle novely:

• Převod poplatkové agendy ve vodním zákoně a úprava povinností zpoplatněných subjektů
• Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se:
  • geologických prací spojených se zásahem do pozemku;
  • zavedení možnosti posouzení možnosti zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů;
  • odpadních vod a závadných a nebezpečných látek;
  • speciálních servisních zařízení jako součásti vodní cesty;
  • ochrany před povodněmi a záplavových území;
• Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.

Ochrana ovzduší

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Hlavní navržené změny:

• Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513 (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva).

• Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, s kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.

• Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20a, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí zprávy (hlášení) o ušetřených emisích z těžby.

• Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kg CO₂, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 15 Kč.

Stavební zákon

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) mění kromě zákona o územním plánování a stavebním řádu i dalších 43 souvisejících právních předpisů. Novela stavebního zákona má podle předkladatele - ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přinést zefektivnění povolovacích řízení, jejich zkrácení a současně i zavádí možnost pouze jednoho povolovacího řízení - tzv. koordinované řízení. Změny provedené ve stavebním zákoně jsou promítnuté i do dalších souvisejících zákonů. Rozsáhlejší změny jsou provedeny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Na úseku územního plánování dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

• zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; v takových případech na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, v těchto případech se dále navrhuje sloučit společné jednání a veřejné projednání návrhu změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace,

• cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen z 2 na 4 roky, ustanovení o průběžných aktualizacích doplňujících databáze při vzniku nových skutečností se nemění,

• bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezeno na územní plánování),

• ve vztahu k správnímu řádu a  soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy na 1 rok ode dne nabytí jeho účinnosti, dosavadní 3 roky u územně plánovací dokumentace působí velkou nestabilitu a nejistotu v území a zejména komplikují přípravu území pro výstavbu,

• v  navazujících řízeních, v rámci kterých budou posuzovány záměry na provedení změn v území, budou soulad s územně plánovací dokumentací, stejně jako naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu,

• podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností o aktuálním znění platné územně plánovací dokumentace,

• územní studii bude smět nechat zpracovat i žadatel/investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území,

• dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu.

Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

• zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho společného řízení (v dosavadním legislativním procesu nazývaným koordinované řízení) s vydáváním jednoho rozhodnutí, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných); příslušným k vedení tohoto řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb speciální stavební úřad, u vodních děl příslušný vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu,

• integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do koordinovaného řízení nebo do samostatného územního řízení,

• navrácení kolaudačního řízení v případech, kdy nebude možné vydat kolaudační souhlas.

Související:

• Senát projedná novelu stavebního zákona

• Senát vrátil poslancům znovu k projednání novelu stavebního zákona

Před rokem a půl se Česká republika zavázala plnit pařížskou klimatickou dohodu. Proč ji parlament ještě neschválil? Podaří se to do podzimních voleb, jak chce ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO? Jan Moláček se dnes zeptá krátce po 17 hodině v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu odpůrce klimatické dohody, poslance Jana Zahradníka z ODS. Záznam rozhovoru ZDE.

Na téma ratifikace Pařížské dohody se také bude dnes večer hovořit v 90´ČT24. Hostem bude bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.

Související článek:

Pařížská dohoda (2.3.2017)

Konfederace Evropského podnikání BusinessEurope vydala studii zaměřenou na reformu systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), která poukazuje na to, že ambiciózní reforma EU ETS je možná i bez odlivu investic v EU. Podle generálního ředitele BusinessEurope Markuse J. Beyrera je nutné dočasně zdvojnásobit tzv. rezervu tržní stability (MRS) a přesunout 5 % dražených emisních povolenek do volných.

Zdroj: CEBRE

Řídicí orgán Integrovaného regionálního operačního programu ( IROP) dnes oznámil, došlo k navýšení alokace 20. výzvy IROP s názvem „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“. V souvislosti s tímto krokem došlo ke změně textu výzvy č. 20 a k vydání aktualizace Specifických pravidel pro žadatele a příjemce s platností od 11. července 2017.

Alokace 20. výzvy byla navýšena o 1,033 mld. Kč z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj („EFRR“). Důvodem navýšení alokace výzvy je přesun volných finančních prostředků z prioritní osy 3, specifického cíle 3.3 do prioritní osy 1, specifického cíle 1.2, schválený jako součást návrhu změn Programového dokumentu IROP na 7. zasedání Monitorovacího výboru IROP v červnu 2017. Řídicí orgán IROP uvedené prostředky následně nabídne náhradním projektům, v pořadí podle výsledku věcného hodnocení a času podání žádosti o podporu, kterým pokryjí 100 % dotace z EFRR.

Výzva nazvaná „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“ je zaměřena na podporu projektů v následujících aktivitách: nákup silničních nízkoemisních vozidel využívajících alternativní palivo CNG nebo LNG, nákup silničních bezemisních vozidel využívajících alternativní palivo elektřinu nebo vodík a nákup drážních vozidel městské dopravy (tramvají nebo trolejbusů) pro zajištění dopravní obslužnosti podle smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Oprávněnými žadateli v této výzvě jsou kraje a obce, pokud poskytují veřejné služby v přepravě cestujících samy, a dopravci ve veřejné dopravě na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Příjem žádostí o podporu bude ukončen 29. července 2016. Realizace podpořených projektů musí být ukončena nejpozději 31. října 2018. Více informací k 20. výzvě IROP naleznete na ZDE.

ŘO IROP současně vydává aktualizaci Specifických pravidel pro žadatele a příjemce. Předmětem této revize je změna metodiky spočívající v uvádění indikátorů, které nejsou povinné k naplnění, v Podmínkách Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Za nenaplnění respektive překročení těchto indikátorů nebude udělena sankce. Kromě úprav přílohy č. 2 Specifických pravidel dochází také k upřesnění vykazování dosažených hodnot v metodických listech indikátorů 7 51 10 a 3 61 11 v příloze č. 3.

Francie chce do roku 2025 uzavřít až 17 jaderných reaktorů. Nukleární energie by měla tvořit jen polovinu jejího energetického mixu, řekl v pondělí francouzské rozhlasové stanici RTL ministr životního prostředí Nicolas Hulot. V současné době pochází ve Francii z jádra 75 procent elektrické energie. V zemi teď stojí 58 reaktorů, Francie je druhým největším producentem atomové energie za Spojenými státy. Že se podíl jaderné energie sníží maximálně na 63,2 gigawattu, bylo rozhodnuto v roce 2015.

Ministerstvo dopravy zdvojnásobí množství peněz, za které se v Česku postaví první veřejné plnicí stanice na vodík pro vodíková auta. Na Světovém kongresu vodíkové technologie v Praze to prohlásil náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. V rámci operačního programu doprava bude nově k dispozici na vodíkové plničky 200 milionů korun, což by mělo stačit na postavení šesti až sedmi stanic.

Navýšení podpory na stavbu plniček doporučila studie potenciálu využití vodíku v dopravě, jejíž závěry minulý týden schválilo vedení ministerstva. Experti ve studii doporučují také zavést motivační nástroje pro nákup vodíkových automobilů. Může jít například o výjimku z placení dálniční známky nebo úlevy z platby DPH při nákupu vozu.

Vodíkové peníze budou součástí podpory pro alternativní pohony v dopravě, na něž je vyčleněno 1,2 miliardy korun. Celý program musí ještě schválit Evropská komise, což se očekává již tento měsíc. Výzva by pak měla být vyhlášena do konce roku.

Mohlo by Vás zajímat:

Vodík zahájí stíhací jízdu za plynem a elektřinou. Alternativních stanic pro motoristy bude přibývat (ČT24, 10.7.2017)

Vodík má nakročeno stát se palivem budoucnosti. V cestě mu stojí levná ropa i technologické problémy (ČT24, 10.7.2017)

Zdroj: E15

Nová pravidla pro novostavby a rekonstruované budovy, jak je navrhuje Evropská komise v novele směrnice o energetické náročnosti budov, nejspíš zamotá hlavu provozovatelům distribučních sítí elektřiny. Komise požaduje, aby ve všech nových bytových domech a v domech, které prošly velkou rekonstrukcí a mají více než deset garážových stání, jejich majitelé vybavili každé parkovací místo kabely pro pozdější připojení dobíječky elektromobilů. Stejný požadavek se má týkat také nebytových domů. Více ZDE

Zdroj: E15

Podporu 44 projektům v celkové výši téměř 244 milionů korun schválilo Ministerstvo životního prostředí z evropského Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Dotace putují na dekontaminaci zamořených lokalit, ale i obnovu zeleně a ochranu přírody.

Větší část balíku peněz, dohromady 164 milionů korun, rezort posílá do dvou znečištěných lokalit – obci Mořina v severní části CHKO Český Kras na sanaci lokality silně zamořené těžkými kovy a do areálu bývalého průmyslového závodu PRAGA v Praze – Vysočanech, který zůstal kontaminován ropnými látkami a těžkými kovy po ukončení strojírenské výroby před 15 lety. O dotaci na inventarizaci a odstraňování starých ekologických zátěží bylo totiž možné žádat do poloviny loňského července v rámci 36. výzvy OPŽP 2014–2020. Státní fond životního prostředí ČR přijal tehdy 35 žádostí s požadavkem 597 milionů korun, přičemž podporu ve výši 190 milionů ministerstvo přiřkl v říjnu loňského roku již 27 z nich.

Sanaci starých a nových ekologických zátěží MŽP podporuje dlouhodobě. Ve stávajícím programovém období OPŽP vyhlásilo ministerstvo na podobnou problematiku celkem 7 dotačních výzev. V současnosti zůstává otevřena do 30. srpna 77. výzva pro příspěvkové organizace MŽP, pro něž je připraveno 150 milionů korun. Fond přijímá také až do 2. ledna 2019 žádosti na průzkumné práce, analýzu rizik a sanaci lokalit v Ústecko-Chomutovské aglomeraci (89. výzva).

Dotace v úhrnné výši osmdesát milionů korun ministerstvo dále rozdělilo projektům v Prioritní ose 4 OPŽP 2014–2020 na ochranu a péči o krajinu a přírodu. Nejvíce projektů uspělo v oblasti revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně ve městech a obcích, kam rezort posílá přes 34 milionů. Peníze pomohou obnovit parky, sady či zahrady ve 21 městech, mezi kterými jsou například Nový Bydžov, Třešť, Havlíčkův Brod, Klatovy, Tanvald, Litomyšl, Žďár nad Sázavou, Lázně Bělohrad, Železný Brod či Litvínov.

Dalších 31 milionů MŽP investuje do celé škály různorodých projektů, jejichž cílem je zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a obnovit její vodní režim. Finance z EU pomohou k vybudování či revitalizaci vodních nádrží, rybníků a tůní například v Domažlicích, Mirošově u Jihlavy, Kunějovicích, Cvikově či Skrýšově u Pelhřimova. Z 55. výzvy dále podpoří revitalizaci zeleně, stromořadí a památných stromů u Hrotovic, v Horních Ředicích, Novém Městě pod Smrkem, ve Velké Úpě, Stráži pod Ralskem, v obci Šťáhlavy či Nový Telečkov, a podpory se dočkají i Šabatův Mlýn v Šemíkovicích či Munzarův Mlýn na Olešce.

Dotace míří ale také do chráněných krajinných oblastí. Přes 3,6 milionu korun putuje na ošetření a obnovu stromořadí v CHKO Český ráj, přes 12 milionu pomůže CHKO Železné hory k ochraně zvláště chráněných druhů a další půl milion přispěje k asanaci přírodní rezervace Na Podlesích na Vysočině.

Dokument ke stažení:

Seznam schválených projektů

Zdroj: SFŽP

Během následujících měsíců budou probíhat přípravy další výzvy z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) na podporu nákupu vozidel na alternativní pohon pro obce, kraje a jimi zřízené organizace, k jejímuž vyhlášení dojde ve druhé polovině roku 2017. Ministerstvo životního prostředí plánuje v této výzvě rozšířit spektrum potenciálních žadatelů a umožnit jim vedle dotace využít i další finanční nástroje pro pořízení vozidel s alternativním pohonem. Více ZDE

Zdroj: SMO ČR

CENIA, česká informační agentura životního prostředí zahájila společně s dalšími pěti partnery ze čtyř evropských zemí projekt na podporu a rozšíření programu EMAS v ČR:  ENHANCE - EMAS as a Nest to Help And Nurture the Circular Economy  EMAS. Hlavní cíle projektu ENHANCE jsou zaměřeny na podporu a zvýšení počtu registrací v programu EMAS prostřednictvím výměny osvědčených postupů regionálních politik EU a integrace EMAS do klíčových strategických dokumentů. Vytvořením chybějící komunikační platformy a přenosem a následnou aplikací „best practices“ se usnadní zavádění EMAS. Více ZDE

Zdroj: CENIA

Až do konce července mohou města a obce, včetně městských částí hlavního města Prahy žádat o nadační příspěvek na podzimní výsadbu nové zeleně prostřednictvím grantu Stromy. Nadace ČEZ tak stále podporuje vznik nových stromořadí i obnovu historických alejí, které buď zcela zanikly, nebo už byly přestárlé. Maximální výše příspěvku je 150 000 korun. O schválení grantové žádosti rozhodne v průběhu srpna správní rada nadace, přičemž všechny stromy financované z nadačního příspěvku v roce 2017 musí být vysazeny do konce letošního roku. Veškeré potřebné informace o grantovém řízení Stromy, pravidla i formulář najdou zájemci na stránkách Nadace ČEZ – ZDE.

Další otevřená grantová řízení Nadace ČEZ:

• Oranžové hřiště

• Podpora regionů

• Oranžové schody

Evropské země musí rychle zintenzívnit úsilí a definovat investiční potřeby a plány tak, aby dosáhly stanovených cílů při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Jedná se o zásadní zjištění, které koncem minulého týdne zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Ta rovněž zdůrazňuje potřebu jasných informací o investičních potřebách a prioritách s cílem přilákat soukromé finance. Briefing EEA vychází z nové studie, která zjistila, že jen několik evropských zemí změnilo své klimatické a energetické cíle na konkrétní investiční potřeby.  Více ZDE

Uhelné evropské elektrárny jsou zodpovědné za největší množství znečišťujících látek, které se vypouštějí do ovzduší. Uvedla to koncem minulého týdne Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). EEA analyzovala emise z největších průmyslových zařízení, včetně elektráren, petrochemických rafinérií a závodů na zpracování kovů. Analýza vychází z dat evropského registru pro uvolňování a přenos znečišťujících látek (E-PRTR) za rok 2015. Další podrobnosti ke zprávě EEA "Uvolňování znečišťujících látek do životního prostředí z evropského průmyslu" najdete ZDE.

Podmínky pro rozvoj elektrické energie z baterií bude prosazovat nově vzniklá asociace pro akumulaci AKU-BAT CZ. Jako vůbec první asociace svého druhu v České republice chce svou činností přispět k vnímání energie z baterií jako plnohodnotného zdroje.

Za vznikem asociace výrobců, provozovatelů, dodavatelů, investorů a servisních firem, zabývajících se akumulací energie, stojí nejvýznamnější české firmy v oblasti obnovitelných zdrojů a fotovoltaické energie, společnosti Solar Global, DECCI a Solartec, společně s významnými výrobci bateriových systémů – firmami Siemens, se svým systémem SIESTORAGE, a holandskou společností Alfen. Obě firmy se kromě produkce velkokapacitních úložišť zabývají také jejich integrací do energetické sítě, automatizací přenosových soustav či dobíjecími stanicemi.

Asociace vznikla v reakci na současný boom urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Výkonným ředitelem AKU-BAT CZ je Jan Fousek. Další informace o asociaci najdete na https://www.akubat-asociace.cz/.

Rada chce prodloužit platnost pravidel pro emise v letectví do roku 2021. Směrnice o energetické účinnosti by podle rady měla obsahovat cíl 30 % úspor v roce 2030, povinné roční úspory po roce 2026 by měly být ale jen 1 %. Rada schválila také postoj k směrnici o energetické náročnosti budov.

Rada 21. 6. 2017 schválila postoj k pravidlům pro leteckou dopravu v rámci evropského systému obchodování s emisemi EU ETS, které předložila Komise 6. 2. 2017. Rada se shodla na tom, že by mělo dojít k prodloužení platnosti současného systému (jehož platnost vypršela s koncem roku 2016) a od roku 2021 by mělo dojít k implementaci celosvětového tržního opatření přijatého organizací ICAO. Rada dále podpořila několik hlavních bodů návrhů Komise, mimo jiné zachování výjimky z pravidel pro lety mimo Evropský hospodářský prostor, zavedení lineárního faktoru pro snižování emisí po roce 2021 a implementaci všech ustanovení o přezkumu s ohledem na přípravu zmiňovaného tržního opatření do evropské legislativy.

Rada přijala postoj k energetické účinnosti

Rada 26. 6. 2017 přijala postoj k návrhu směrnice o energetické účinnosti zveřejněného Komisí v rámci zimního energetického balíku 30. 11. 2016. Rada nakonec souhlasí s cílem zvýšení energetických úspor v roce 2030 o 30 % oproti předpokládanému scénáři, i když se proti tomuto návrhu mezi členskými státy původně zdvihl poměrně silný odpor. Alternativní cíl 27 % prosazovala i ČR, která nicméně rovněž před nedávnem změnila postoj. Původní návrh Komise rovněž počítal s povinnými ročními úsporami 1,5 % mezi lety 2020–2030, Rada nicméně navrhuje tuto povinnost omezit jen do roku 2025. V letech 2026–2030 by byly povinné úspory jen 1 % a k opětovnému navýšení na 1,5 % by došlo pouze na základě přezkumu, který by zjistil, že EU nesměřuje ke splnění obecného závazku 30 % úspor. Podle postoje Rady by se měla do energetických úspor počítat také energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na místě spotřeby, tedy například z malých zdrojů v domácnostech.

Rada 26. 6. 2017 přijala také postoj k návrhu revize směrnice o energetické účinnosti budov, která je rovněž součástí zmiňovaného zimního energetického balíku. Budovy se v EU podílí na konečné spotřebě energie až ze 40 %, jedná se tedy o klíčovou oblast, která má navíc velký potenciál k úsporám. Návrh především požaduje po členských státech vytvoření dlouhodobé strategie renovace budov, které budou brát v úvahu také riziko energetické chudoby. Dalšími body jsou například důraz na elektromobilitu, systémy inteligentního řízení a propojení s další legislativou a opatřeními v oblasti energetiky.

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Úřadu vlády ČR