97 Čechů ze sta trápí povalující se PET lahve a plechovky na volných prostranstvích. Tento tzv. littering je podle průzkumu zásadním problémem ve všech krajích. 8 z 10 respondentů jako problém vnímá také často přeplněné kontejnery na tříděný odpad a téměř třem čtvrtinám české populace nedělá radost ani nepořádek kolem nich. Potvrdil to červnový průzkum společnosti Ipsos. Řešením problému je aktuálně diskutovaný zálohový systém, který má koncem léta projednat vláda. Potvrzuje to 16 zálohujících zemí, které již povalující se nápojové obaly, přetékající kontejnery na třídění, ani nepořádek kolem nich netrápí.

Zálohovaný obal lidé neodhodí

Odhozené petky a plechovky Češi vídají nejen v ulicích měst, ale i v přírodě. Jako problém je vnímá 97 % obyvatel napříč republikou. Jako nejviditelnější odpadovou položkou v přírodě a na veřejných prostranstvích Češi dlouhodobě uvádí právě nápojové obaly.

„Pohozené odpadky Čechům nedají spát. Přitom řešení je podle nich i zahraniční zkušenosti jednoduché, a tím je záloha na každou petku a plechovku. Záloha dokáže odradit od odhození právě ty občany, kteří obaly do přírodu odhazují. A naopak, průzkumy potvrzují, že zálohy budou motivovat ty ostatní nepořádek po neukázněných spoluobčanech uklízet,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

To, že motivace zálohou funguje, potvrzují také dobrovolníci z organizace Trash Hero. „Neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o řadu uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených vratných skleněných lahví se zálohou nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky či PET lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR, Karel Švanda.

A právě zahraniční zkušenosti potvrzuje, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. Na Slovensku se o tom přesvědčili už během prvního roku fungování zálohového systému na PET lahve a plechovky, kdy odhozené nápojové obaly z veřejných prostranství i přírody téměř zmizely.

Na Slovensku zálohy vyřešily přetékající kontejnery

Přeplněné kontejnery na třídění jsou podle 8 z 10 Čechů v tuzemsku skutečně dlouhodobým problémem, na který opakovaně upozorňují. Nejvíce to vnímají Pražané (87,6 %) a lidé z Královehradeckého kraje (84,2 %). Ve všech krajích se na tom shodlo přes 80 % obyvatel. Nepříjemností spojenou s přetékajícími kontejnery jsou ale i odpadky povalující se kolem nich, na tom se v průzkumu shodly téměř tři čtvrtiny české populace. Aktuálně navrhovaný zálohový systém by přitom prostor v dotčených kontejnerech uvolnil.

Jak výrazný vliv má zavedení zálohové systému na nápojové obaly na dostatečné místo v kontejnerech a popelnicích ukazují i data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýzy  společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kterých z kontejnerů ubylo a do procesu recyklace tak mohlo odejít víc než 97,5 % objemu.

Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán
„Výsledky průzkumu mě samozřejmě nepřekvapují, sama bych neodpověděla jinak. Mám za to, že bez zavedení systému zálohování se zlepšení problematiky litteringu nedočkáme. Praha proto podporuje chystanou novelu zákona. Zálohování nápojových obalů přinese Pražanům nejen čistější veřejná prostranství, zároveň také ušetří jejich veřejné peníze. Pomůže omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Navíc se po zálohování k příjmu města za separaci obalů přidá ještě částka za nevybrané zálohy. Uvolnění části kapacity žlutých nádob na plast a tetrapak zabrání jejich přeplnění a následnému nepořádku okolo. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami. Celkem zálohuje 16 evropských zemí a pokud mezi nimi nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve.”

David Šimek, starosta města Svitavy a poslanec Poslanecké sněmovny PČR
„Zavedení systému záloh na PET lahví a plechovek podporuji, ačkoli by se mohlo zdát, že jako starosta města bych měl stát na druhé břehu. Stále vnímám to, že zde ve sněmovně zastupuji občany, kteří zavedení zálohování jednoznačně podporují. A také si uvědomuji, že stát nastavil svojí legislativou finanční kompenzace, které pomohou do systému měst a obcí peníze z litteringu navrátit zpět.“

Karel Ferschmann, starosta města Němčovice
„Plošné a povinné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovek potřebujeme, protože současný dobrovolný systém nefunguje a cíle stanovené EU nejsme tímto způsobem schopni do budoucna splnit. Plastové lahve a nápojové plechovky končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech a v tom by zálohování významně pomohlo. A pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Naopak podle průzkumů, které máme, je většina občanů pro zavedení plošného zálohování. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám.“

Filip Smola, starosta města Železné Rudy

„Štve mě, když jdu třeba na Černé jezero a vidím u cesty PET lahve. Věřím, že kdyby byla lahev za čtyři koruny, tak je to pro lidi dostatečně motivující, aby si ji odnesli domů a následně vrátili. Anebo to pak vysbírá někdo, kdo si tím přivydělá. Stejně jako vracíme skleněné lahve od piva nebo od Mattonky, tak úplně stejně by šlo vyřešit i tohle. Vedle v Německu systém zálohování PET lahví i plechovek funguje už léta. Často tam také nakupuji a sám doma mám jeden koš na vratné plastové lahve a plechovky, které v Německu vracím. U našich sousedů přes hranici je vidět, že vratných plastů mají v přírodě určitě méně. Za plechovku nebo PET lahev dostanou lidé v Německu 25 centů.“

Průzkum uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji, který svou strukturou odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online panelu respondentů Populace.cz.

Poznámky:

[1] https://www.naturpack.sk/novinky/analyzy-v-roku-2023-potvrdili-klesajuce-zastupenie-zalohovanych-obalov-v-triedenom-zbere/

Praha zahájí projekt na výrobu a využití vodíku k dekarbonizaci metropole. Zelený nebo nízkouhlíkový vodík využije v dopravě ve městě. Na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, využití vodíku nebo jeho skladování a distribuci bude hlavní město spolupracovat s městskými společnostmi Pražská plynárenská (PPAS) a Pražské služby (PSAS). Vyplývá to z dokumentů, které dnes schválili pražští radní. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vídeň nahrazuje elektrobusy v centru, použije i vodík

Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu pro sběr informací týkající se energetické účinnosti – přezkum požadavků na ekodesign ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení. V roce 2016 stanovilo opatření týkající se ekodesignu ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, chladicích agregátů s vysokou provozní teplotou a ventilátorových konvektorů minimální požadavky na energetickou účinnost. Toto opatření nabylo účinku v letech 2018 a 2021. EU nyní přezkoumává opatření v oblasti ekodesignu s ohledem na technologický pokrok a cíle oběhového hospodářství.

Dokument ke stažení:

EU 85_24 EK Výzva k předložení informací pro posouzení dopadů – Ares(2024)

Český plynárenský svaz (ČPS) a Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) uzavřely Memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje plynové mobility v rámci veřejné autobusové dopravy v České republice. Vyzývají zodpovědné instituce, aby byla rozšířena  finanční podpora pro autobusy na biometan.

„Využití biometanu je jednou z vhodných alternativ k provozování autobusové dopravy na fosilní paliva a jedná se o způsob, jak dekarbonizovat zejména příměstskou a meziměstskou hromadnou dopravu v regionech. Tento předpoklad potvrzují i odborné studie, jako je například model MOSUMO,“ říká předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý.

ČPS a SDP ČR tímto memorandem deklarují společný zájem na rozvoji plynové mobility v České republice, založené právě na biometanu, a to zejména ve formě bioCNG. Nezpochybnitelnou výhodou využití biometanu v silniční dopravě je existence cenově
dostupných technologických řešení při zachování vysoké účinnosti i v kopcovitém terénu, kde jiná bezemisní řešení nelze zcela efektivně využít.

„Dopravní podniky v České republice již mají také dlouholetou pozitivní zkušenost s využitím plynových autobusů na CNG, stejně jako vybudovanou infrastrukturu pro jejich plnění. Zároveň se v případě bioCNG jedná o obnovitelné palivo, které je Česká republika schopna potenciálně sama produkovat v dostatečném množství a kvalitě při využití vlastních zdrojů,“ vysvětluje
předseda SDP ČR Tomáš Pelikán.

ČPS a SDP ČR společně vyzývají Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy k rozšíření podprogramu TRANSGov v rámci programu TRANSPORT – Modernizace dopravy, který je součástí Modernizačního fondu, a to konkrétně o možnost využití finančních prostředků alokovaných v tomto podprogramu i na obnovu vozového parku založenou na využití autobusů na biometan.

„Uvědomujeme si, že k takovému rozšíření podpory bude nutné jednání na evropské úrovni, zejména s Evropskou investiční bankou. Jsme připraveni se do tohoto procesu osobně zapojit a připravit veškeré relevantní podklady a návrhy,“ doplňuje Tomáš Pelikán.

Dokument ke stažení:

Memorandum

Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru srbského hlavního města a požadovaly zastavení projektu na těžbu lithia společnosti Rio Tinto na západě země kvůli obavám, že by těžba mohla způsobit znečištění půdy a vody v okolí. Informovala o tom agentura Reuters. Podle vládních představitelů byly protesty politicky motivované a měly za cíl svrhnout prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho vládu. Více ZDE

Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 tisíc kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace mohou Češi čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září. Více ZDE

Rtuť teploměru by se podle předpovědí počátkem příštího týdne měla zastavit těsně pod hodnotou 40 °C. Jak se teplé počasí podepisuje na kvalitě vody v řekách či přírodních koupalištích? Co je indikátorem čisté vody? A jak kvalitní je v Česku pitná voda? Hydrolog Jan Daňhelka ještě vysvětlí, proč změna klimatu přináší do Evropy sucha a povodně zároveň, i to, zda klima ovlivní budoucnost olympiád. Více ZDE

Kdo způsobí nebo zjistí havárii na vodách, je povinen ji neprodleně hlásit na telefonní číslo 150 Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR následně kontaktuje Českou inspekci životního prostředí. Ohlašovací povinnost se týká i úhynu ryb nebo organismů vázaných na vodní prostředí způsobených havárií na vodách. Nová povinnost se zavádí od 1. srpna 2024, kdy vstupuje v účinnost novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Novelizovaný zákon také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí a nulové hodnoty emisí u udržitelných paliv – monitorování a vykazování (aktualizace). Tímto nařízením v přenesené pravomoci se mění přílohy I a II nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů. Nařízení v přenesené pravomoci objasňuje požadavky na pobřežní lodě a aktualizuje pravidla platná pro udržitelná paliva.

Dokument ke stažení:

EU 83_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)

Legislativní rada vlády doporučila vládě SCHVÁLIT novelu zákona, který zavádí zálohování PET lahví a plechovek, po legislativně-technických úpravách. "Chtěl bych tak vyvrátit nepravdy, které kolem zálohování šíří odpadářská lobby. Připomínky se týkaly z velké části pouze otázky operátora systému. S tím nemáme žádný rozpor, chceme také jasné a účinné řešení. Zákon bychom chtěli po zapracování připomínek v brzké době předložit vládě. Reálné spuštění zálohového systému by tak mohlo být od 1.1.2026," uvedl ministr Petr Hladík na sociální síti X.

Vrchní soud v Praze zamítl žalobu spolku ochránců přírody na řetězec Lidl. Podle ekologů se obchodník chová nekalým způsobem, když hlásá, že mu záleží na ochraně klimatu, a přitom dával k nákupům za odměnu plastové hračky z Číny, jejichž výroba přírodě škodí. Soud upozornil, že spolek měl místo omluvy žádat třeba to, aby Lidl s tímto druhem odměn přestal. Více ZDE

Ústecký krajský soud zrušil uhelné elektrárně Počerady výjimku z limitu na vypouštění rtuti. ČTK to řekla mluvčí soudu Veronika Suchoňová. Rozhodnutí je dnešním dnem pravomocné. Soud vyhověl žalobě ekologických organizací, které ve vyjádření pro ČTK uvedly, že nyní elektrárna bude muset zastavit provoz. Elektrárnu na Lounsku vlastní skupina Sev.en Energy. Mluvčí Eva Maříková ČTK řekla, že nejprve se musí vedení podrobně seznámit s rozsudkem, než ho bude komentovat. Více ZDE

Připomeňme si proto, proč vlastně zálohování v České republice potřebujeme. Sepsali a ozdrojovali jsme v Zálohujme.cz sedm nejvýznamnějších benefitů zálohového systému pro ČR a zároveň jsme o vyjádření k tématu požádali několik osobností. Komentář nám poskytli například ministr životního prostředí Petr Hladík, starosta obce Černovice a člen pracovní skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv Jan Brožek nebo Jana Komrsková, náměstkyně primátora Hlavního města Prahy. K tématu se dále vyjádřili: zakladatelka Institutu Cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, poslanec a zastupitel Votic Jiří Slavík, režisér Jan Svěrák a majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

Sedm důvodů, proč je u nás zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek nezbytné

1. Ochrana životního prostředí

Každý rok v ulicích a v přírodě ČR (tj. mimo současný systém tříděného sběru obalů) skončí až 100 milionů PET lahví a podobné množství nápojových plechovek! Zavedení zálohového systému veřejný prostor od PET lahví a plechovek vyčistí.
Finanční motivace přispívá ke změně myšlení/chování lidí, kteří si tak více rozmyslí, jestli zálohovanou PET lahev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají za ni zpět peníze. Navíc peněžní záloha motivuje i jiné lidi ke sběru pohozených obalů, které následně odnesou tam, kam patří. To se již děje u pivních zálohovaných lahví. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů po zavedení záloh.

Například na Slovensku došlo k poklesu množství nápojových obalů odhozených v přírodě nebo na veřejných prostranstvích už po prvním roce zálohování. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022 to bylo už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.***

*Zdroj: výpočty Zálohujme.cz na základě množství nápojových obalů uvedených na trh v ČR a Studie materiálových toků PET lahví, INCIEN, 2016, Systém záloh pro Českou republiku, EUNOMIA 2019, str. ** Studie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje Vysoké školy chemicko-technologické, prosinec 2018

***Správca zálohového systému SK

2. Vyšší míra sběru a recyklace
Analýza Ernst & Young vypracovaná pro MŽP v říjnu 2023 ukázala, že v roce 2022 se v ČR vytřídilo asi 73 % PET lahví, recyklovalo se jich jen 49 % a jen zlomek z nich šel zpět do výroby nových PET lahví. U nápojových plechovek je situace ještě horší: v ČR se jich sesbírá jen 26 %, zbytek skončí převážně v komunálním odpadu.  Současný systém je zároveň velmi nepřesný - sleduje hmotnostní množství materiálu – tzn. jakákoli kontaminace vytříděných obalů nebo zbytky nápojů v nich ještě dále zkreslují už tak hrubou evidenci.

Oproti tomu systém vratných záloh je zcela transparentní a míru sběru a recyklace umí vykázat na kus přesně. Zavedení zálohového systému výrazně zvyšuje míru sběru a recyklace PET lahví a plechovek. V zemích, kde již tento systém funguje, dosahuje míra sběru více než 90 %. Takový systém zajišťuje dostatečné množství kvalitního recyklovatelného materiálu, což podporuje cirkulární ekonomiku, kde se z použitých materiálů opět vyrábějí nové produkty.

*Údaje o míře zpětného odběru PET lahví (73 %) a plechovek (26 %) pochází z dat MŽP a z důvodové zprávy k novele zákona o obalech.

3. Nastartování cirkulární ekonomiky
Zálohový systém je jedním ze tří základních pilířů cirkularity nápojových obalů. Transparentní systém zaručuje opakovanou recyklaci v uzavřené cirkulární smyčce. To znamená, že drtivá většina obalů se vrátí zpět do oběhu a materiál může být opakovaně použit, což vede k menší spotřebě primární suroviny (ropy v případě PET lahví a bauxitu v případě plechovek) a přispívá k dlouhodobé udržitelnosti hospodářství.

4. Snížení spotřeby energií
Výroba PET lahví z recyklovaného materiálu (rPET) je energeticky mnohem méně náročná než výroba z nového PETu. Například roční výroba PET lahví z 80% podílu recyklovaného PETu by v ČR ušetřila tolik energie, že by pokryla čtyřletý provoz pražského metra nebo by po celý rok svítilo a používalo běžné elektrospotřebiče 421 tisíc českých tříčlenných domácností.
 *Zdroje jsou uvedeny pod článkem iniciativy Zálohujme.cz, výpočty vychází z údajů studie EEIP kolektivu prof. Mejstříka z roku 2020 a dalších veřejně dostupných zdrojů

5. Ekonomická efektivita a transparentnost
Zavedení a provoz systému jsou plně financovány Správcem zálohového systému, systém je finančně soběstačný, neziskový a transparentní. Náklady na zavedení a provoz zálohového systému budou přenášeny na výrobce, nikoli na spotřebitele. Studie* ukazují, že dopady na hospodaření obcí jsou minimální. Návrh ministerstva navíc počítá s kompenzacemi a předpokládá, že rozpočty obcí a měst si dokonce po zavedení zálohování přilepší**. Novým zdrojem příjmů pro obce v případě zavedení zálohování by mohl být navržený podíl nevybraných záloh od operátora systému a také zpoplatnění reklamních letáků a případně dalších tiskovin, které zatím končí v nádobách na třídění načerno. Dopad zavedení zálohování na konkrétní obec je možné si spočítat na kalkulačce MŽP.

* CETA, září 2022, dopady zavedení zálohového systému nápojových obalů na obce a města ekonomická analýza
** Ministerstvo životního prostředí Kalkulačka pro obce

6. Příležitost pro zlepšení celého systému
Zavedení záloh podporuje odpovědné chování výrobců a motivuje je k lepšímu designu obalů, které jsou snadněji recyklovatelné. Zálohování je zároveň příležitost pro odpadový sektor, aby hledal využití pro další doposud nevyužité odpady ve žluté popelnici, protože dosud hleděl pouze na zisk z prodeje vytříděného PETu. Odpadový sektor čeká velká transformace a zálohování je tak pro ně příležitost, jak hledat využití pro další doposud nevyužité odpady ve žluté popelnici, čímž zásadně zlevní i obecní odpadové systémy, a tedy obce na odpady nebudou muset doplácet. Toto je dlouhodobě zanedbané, a v důsledku toho rostou obcím náklady na odpadové hospodářství, protože odpadový průmysl se soustředil pouze na PET a hleděl pouze na zisk z prodeje vytříděného PETu.
 
7. Plnění evropských recyklačních cílů
Zavedení zálohového systému je klíčovým krokem k dosažení recyklačních cílů, které vyžaduje evropská legislativa.  měrnice EU o jednorázových plastech (SUP) ukládá povinnost sběru min. 77 % do roku 2025, resp. 90 % PET lahví do roku 2029. Navíc nově schválené nařízení EU, tzv. PPWR zpřísňuje podmínky sběru nápojových plastových lahví a plechovek na 80 % již v roce 2026. Jedná se o první legislativu, která sběr obou materiálů sdružuje. Pokud členský stát nebude dosahovat sběru 80 % byť jen u jednoho z materiálů, je, dle nařízení povinen zavést zálohový systém.  Odpovědnost za plnění uvedených cílů v ČR nese AOS EKO-KOM, jejíž generální ředitel Zbyněk Kozel oznámil, že ČR tyto cíle včas nesplní: „Zavedení systému záloh je nevyhnutelné, protože u nápojových plechovek nemůžeme dosáhnout cíle 80 % tříděného sběru do roku 2026, a proto ČR nemůže žádat Evropskou komisi o výjimku z nařízením uložené povinnosti zavést zálohování nápojových obalů, bez ohledu na to, kolik plastových lahví sbíráme.“

ANKETA - Proč je podle vás zálohový systém přínosem pro ČR?

Petr Hladík, ministr životního prostředí
„Hlavním důvodem, proč se zálohování zavádí i v Česku, kde jinak dobře funguje třídění odpadů, je evropská legislativa a ochrana přírody. Cílem je snížit plýtvání s materiály, které se dají recyklovat. Aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly ve městech, v parcích, v příkopech podél cest nebo volně v přírodě. A zároveň aby se daly znovu použít jako nápojové obaly. Plasty a hliník, používané na obaly nápojů, se dají znovu a znovu využívat a díky zálohování docílíme opět potravinářské kvality, což dnes není možné. Většinou se opakovaně použité PET lahve využívají jen na koberce do aut nebo k výrobě mikin. To je důvod, proč nová úprava zavádí recyklaci plastů a plechovek povinně.“

Jana Komrsková, náměstkyně primátora Hlavního města Prahy
“Chceme-li snížit littering, bez zálohování se do budoucna neobejdeme. Počítá s ním i evropská obalová legislativa. Sousední státy k němu již přistoupily nebo brzy přistoupí. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami.
Celkem zavedlo zálohování 16 evropských zemí a pokud nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve. Podíl vratných obalů pohozených v přírodě je oproti těm nevratným minimální. Argumentem pro zálohování je úspora na tzv. plastové dani, snížení nákladů na ztracený materiál a v konečném důsledku i snížení emisí při výrobě nápojových obalů. Zastupuji zájmy Pražanů a jejich životního prostředí. Proto podporuji zálohování, které ušetří veřejné prostředky vynakládané na svoz směsného odpadu a pomůže vyčistit parky a ulice. Češi patří mezi špičku v třídění, věřím, že budeme i špičkami v zálohování.”

Jan Brožek, starosta Černovic, člen pracovní skupiny pro životní prostředí SMS
„Jako starosta vnímám zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky nejen jako nutný krok k dosažení recyklačních cílů stanovených evropskou legislativou, ale také jako příležitost ke zlepšení životního prostředí. Chápu, že existují obavy obcí z možného poklesu příjmů z prodeje materiálů k recyklaci. Ale ministerstvem navrhované kompenzační mechanismy jsou nastavené dostatečně, aby tuto ztrátu obcím vyvážily. Navíc se zálohový systém pojí s výhodami pro obce, jako jsou nižší výdaje na sběr a svoz a údržbu veřejných prostor. Máme šanci na zdravější a čistější prostředí, stejně jako na podporu principů cirkulární ekonomiky. Proto považuji systém zálohování za klíčový prvek pro větší udržitelnost naší obce a za pozitivní směr, kterým by se měla ubírat celá Česká republika, u kterého výhody převažují nad nevýhodami.“  

Soňa Jonášová, Institut cirkulární ekonomiky
“Pro ČR neexistuje žádná strategie nebo návrh, který by měl šanci naplnit závazné cíle sběru PET lahví nad 90 %. A neviděla jsem žádný, který by měl unikátní plán zvednout dnes nízkou míru třídění hliníkových plechovek. A už vůbec ne plán, který by nám pomohl vyklidit PET lahve a plechovky z přírody. Naopak zálohování přináší řešení na všechny tři body, a navíc jde o transparentní, pro obce levnější a digitalizovaný proces. A tomu já říkám velké ANO.”

Jiří Slavík, poslanec a zastupitel města Votice na Benešovsku
“Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí. Zálohový systém PET lahví a nápojových plechovek vede k podpoře opakované recyklace a snížení množství odpadu na veřejných prostranstvích. Předpokládá, že do pěti let od zavedení systému se vysbírá 90 procent plastových lahví a plechovek, čímž splníme evropské závazky. V evropských zemích se zavedeným zálohovým systémem kleslo množství odhozených nápojových obalů v přírodě až o 95 %.”

Jan Svěrák, režisér
“Máme v divadle automat na vratné PET lahve, a tak jsem si ho mohl vyzkoušet. Kromě čistého svědomí, že svůj odpad třídím, posílám každou PETku do automatu s dobrým pocitem, že z použité lahve vznikne nová.  Připomíná mi to koloběh, jaký dělá voda v krajině i krev v našich žilách, a to mi dává smysl.”  

Alessandro Pasquale, majitel Mattoni 1873
Jde o důležitý krok směrem k cirkulární ekonomice, plechovky a PET lahve tak nebudou končit v ulicích měst nebo v přeplněných koších, ale podaří se je vysbírat a vrátit tak cenný materiál do oběhu. Motivací k tomu bude nyní navrhovaná částka 4 koruny jako záloha za PETku nebo plechovku.  K současným 16 evropským zemím se zálohovým systémem se v příštím roce připojí Polsko a Rakousko, pro mě další znamení, že to má smysl.

Autorka: Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz

Technologie, která může být klíčem k rychlejšímu rozšiřování obnovitelných zdrojů. Přesně tak by se dal popsat proces, který vytvořili němečtí vědci k ukládání energie. Systém, který vědci testují, by mohl pomoci vytápět domácnosti obnovitelně i v zimě. Více ZDE